310/1999 Sb.



ZÁKON



ze dne 18. listopadu 1999



o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky



Změna: 375/2011 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



§ 1



Zákon stanoví právní poměry a podmínky pro pobyt ozbrojených sil jiných

států na území České republiky.



§ 2



V tomto zákoně se rozumí



a) ozbrojenými silami vojenský a civilní personál s vojenským

materiálem,



b) vysílajícím státem stát, který vysílá svoje ozbrojené síly na území

České republiky,



c) vojenskými orgány pověřené služební orgány ozbrojených sil, které

mají pravomoc zabezpečovat pobyt ozbrojených sil,



d) orgány státu příslušná ministerstva a jiné správní úřady, do jejichž

působnosti patří rozhodování ve věcech celních, devizových, daní a

poplatků, pobytových, dopravních, pracovních, zdravotních, trestních a

správních,



e) vojenským personálem ozbrojených sil příslušníci pozemních,

námořních nebo vzdušných sil jiných států,



f) civilním personálem ozbrojených sil občanští zaměstnanci ozbrojených

sil, jež tyto síly doprovázejí,



g) závislými osobami manžel, manželka nebo děti členů vojenského nebo

civilního personálu, pokud jsou odkázány na jejich podporu,



h) pobytem přítomnost ozbrojených sil jiných států na území České

republiky; za pobyt se nepovažuje průjezd těchto ozbrojených sil přes

území České republiky, který zpravidla nepřekročí 48 hodin, a jejich

přelet nad územím České republiky.



§ 3



Právní poměry ozbrojených sil jiných států na území České republiky se

řídí právními předpisy České republiky. Stanoví-li jinak mezinárodní

smlouva, s níž Parlament vyslovil souhlas, která byla vyhlášena a je

závazná pro Českou republiku, řídí se právní poměry ozbrojených sil

jiných států na území České republiky touto mezinárodní smlouvou.



§ 4



(1) Vojenský a civilní personál ozbrojených sil vysílajícího státu a

závislé osoby jsou oprávněny vstoupit na území České republiky, pobývat

tam po dohodnutou dobu a vycestovat. Při vstupu a pobytu na území České

republiky a při vycestování prokazuje svoji totožnost



a) vojenský personál ozbrojených sil vysílajícího státu cestovním pasem

nebo jiným dokladem jej nahrazujícím anebo osobní identifikační kartou

s fotografií a individuálním nebo kolektivním rozkazem k přesunu, který

vydal orgán vysílajícího státu a který potvrzuje, že jednotlivec či

skupina patří k ozbrojeným silám a že má nařízený přesun,



b) civilní personál ozbrojených sil vysílajícího státu a závislé osoby

cestovním pasem nebo jiným dokladem jej nahrazujícím.



(2) Vojenské orgány České republiky mohou požádat ozbrojené síly

vysílajícího státu při jejich vstupu na území České republiky o

předložení zdravotního osvědčení vydaného orgány vysílajícího státu,

které potvrzuje, že vojenský a civilní personál ozbrojených sil

vysílajícího státu a závislé osoby netrpí nakažlivými nebo přenosnými

chorobami.



(3) Oprávnění k řízení vojenské techniky,^1) která vojenskému a

civilnímu personálu ozbrojených sil vysílajícího státu vydaly orgány

vysílajícího státu, jsou platná i na území České republiky.



§ 5



(1) Vojenský a civilní personál ozbrojených sil vysílajícího státu je

osvobozen od vízové povinnosti, povinnosti hlásit pobyt a od povinnosti

žádat o povolení k zaměstnání. Závislé osoby jsou osvobozeny od vízové

povinnosti.



(2) Vojenský materiál a přiměřené množství zboží určeného pro výhradní

potřebu vojenského a civilního personálu ozbrojených sil vysílajícího

státu jsou osvobozeny od cla. Zboží určené pro výhradní potřebu

závislých osob je rovněž osvobozeno od cla.



§ 6



(1) Vojenská vozidla ozbrojených sil vysílajícího státu jsou na území

České republiky osvobozena od silniční daně.



(2) Vojenská vozidla ozbrojených sil vysílajícího státu musí být na

území České republiky opatřena vojenskou poznávací značkou a národním

rozlišovacím znakem. Přesun těchto vozidel, jejichž rozměry, zatížení

náprav, celková hmotnost nebo počet převyšují omezení platná v České

republice, se může uskutečnit pouze se souhlasem příslušných orgánů

České republiky.



§ 7



(1) Vojenský personál ozbrojených sil vysílajícího státu může v České

republice nosit vojenský stejnokroj obdobně jako vojáci v činné službě

ozbrojených sil České republiky.^2)



(2) Vojenský personál ozbrojených sil vysílajícího státu může na území

České republiky v souvislosti s plněním služebních úkolů držet a nosit

vojenskou zbraň obdobně jako vojáci v činné službě ozbrojených sil

České republiky.^3)



§ 8



(1) Vojenské orgány České republiky zajišťují u příslušných orgánů

České republiky požadavky vojenských orgánů vysílajícího státu na

přesun a provoz vojenské techniky, týkající se zejména hraničního

přechodu nebo jiného místa překročení státních hranic, trasy přesunu,

cílového místa a přepravy nebezpečného nebo nadrozměrného nákladu.



(2) Vojenské orgány České republiky zajišťují u Ministerstva dopravy a

spojů pro ozbrojené síly vysílajícího státu



a) povolení ke zřízení a provozu telekomunikačních zařízení a neveřejné

telekomunikační sítě na přechodnou dobu,



b) rozhodnutí o přidělení kmitočtů a o stanovení podmínek pro připojení

neveřejné telekomunikační sítě k veřejným telekomunikačním sítím.



(3) Vojenskému a civilnímu personálu ozbrojených sil vysílajícího státu

nebo závislým osobám lze v rozsahu neodkladné zdravotní péče na

požádání poskytnout ošetření nebo léčení ve vojenských zdravotnických

zařízeních v působnosti Ministerstva obrany. Stomatologické ošetření se

poskytne v rozsahu akutních konzervačních a chirurgických výkonů.

Platby za tyto úkony se hradí z rozpočtu Ministerstva obrany. Platby za

jiné úkony ve vojenských zdravotnických zařízeních v působnosti

Ministerstva obrany a za ošetření nebo léčení kromě neodkladné

zdravotní péče poskytnuté jinými poskytovateli zdravotních služeb hradí

ten, komu byly poskytnuty.



§ 9



(1) Vojenské orgány vysílajícího státu mohou vykonávat vůči členům

vojenského a civilního personálu svých ozbrojených sil a závislým

osobám pravomoc ve věcech přestupků, poruší-li chráněné zájmy pouze

jejich ozbrojených sil nebo byla-li na ně přenesena pravomoc, která

jinak přísluší orgánům České republiky.



(2) Dojde-li k zadržení nebo vzetí do vazby člena vojenského a

civilního personálu ozbrojených sil vysílajícího státu nebo závislé

osoby, příslušné orgány činné v trestním řízení o tom neprodleně

vyrozumí vojenské orgány vysílajícího státu prostřednictvím

Ministerstva obrany.



§ 10



(1) Za škodu způsobenou v souvislosti s činností ozbrojených sil

vysílajícího státu na území České republiky odpovídá Česká republika,

pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, stanoví

způsob vzájemného vypořádání náhrady škody s vysílajícím státem. Rozsah

náhrady škody stanoví zvláštní právní předpis.^4)



(2) Za škodu, která byla vojenskému a civilnímu personálu ozbrojených

sil vysílajícího státu a závislým osobám způsobena v souvislosti s

činností ozbrojených sil České republiky, odpovídá Česká republika.

Rozsah náhrady škody stanoví zvláštní právní předpis.^4)



§ 11



(1) Vojenská cvičení ozbrojených sil vysílajícího státu na území České

republiky lze konat pouze ve vojenských újezdech, vojenských útvarech,

vojenských zařízeních, na vojenských letištích a ve vymezeném vzdušném

prostoru.



(2) Ozbrojené síly vysílajícího státu mohou po dohodě s vojenským

orgánem České republiky zajišťovat ochranu prostorů uvedených v

odstavci 1. Vojenská policie ozbrojených sil vysílajícího státu po

dohodě s vojenským orgánem České republiky může samostatně udržovat

pořádek a bezpečnost v prostorech uvedených v odstavci 1 podle právních

předpisů vysílajícího státu. Mimo uvedené prostory může Vojenská

policie ozbrojených sil vysílajícího státu vykonávat svoji činnost jen

ve spolupráci s příslušnými orgány České republiky.



§ 12



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.



Klaus v. r.



Havel v. r.



Zeman v. r.



1) § 2 odst. 10 až 12 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách

České republiky.



2) Například § 31 odst. 3 zákona č. 219/1999 Sb.



3) Například § 42 zákona č. 219/1999 Sb.



4) Například § 43 zákona č. 219/1999 Sb.