78/1991 Sb.
VÝNOS
ze dne 22. února 1991
o podmínkách poskytování finanční pomoci na družstevní bytovou výstavbu
Změna: 85/1997 Sb.
Referent: FMF -JUDr. Janečková Čj.: V/3-4 307/1991
MF ČR - Ing. Marek Čj.: 122/6 940/1991
MF SR - Krutek, dpt. Čj.: 7/637/1991
SBČS - Ing. Kůrka Čj.: 166/11/1991
(Tř. zn. 245)
Federální ministerstvo financí podle § 20 odst. 1 písm. a) zákona č.
526/1990 Sb., o cenách, a § 35 odst. 3 zákona č. 21/1971 Sb., o
jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve znění zákona č.
128/1989 Sb., ministerstvo financí České republiky podle § 35 zákona
České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s
rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice
(rozpočtová pravidla republiky), a § 20 odst. 1 písm. a) zákona č.
526/1990 Sb., o cenách, ministerstvo financí Slovenské republiky podle
§ 31 odst. 1 zákona Slovenské národní rady č. 592/1990 Sb., o
rozpočtových pravidlech Slovenské republiky,, a § 20 odst. 1 písm. a)
zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, a Státní banka československá podle §
391 odst. 4 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, stanoví:
§ 1
Úvodní ustanovení
Finanční, úvěrová a jiná pomoc na družstevní bytovou výstavbu^1) podle
zvláštních předpisů^2) se poskytuje za předpokladu, že stavební bytové
družstvo (dále jen "družstvo") dodrží podmínky stanovené v tomto
výnose.
§ 2
Zdroje a podmínky financování družstevní bytové výstavby
(1) K financování družstevní bytové výstavby družstvo vytváří účelově
vázané prostředky, jejichž zdrojem jsou zejména
a) státní příspěvky (základní příspěvky a zvláštní příspěvky)
poskytované podle zvláštních předpisů,^2)
b) příspěvky jiných subjektů,
c) ostatní zdroje družstva, zejména ke krytí nákladů dodatečných
investic družstevní bytové výstavby (odstavec 5),
d) členské podíly (v peněžním, popřípadě osobním nebo věcném plnění).
(2) Prostředky členských podílů se před převodem na investiční účet
stavby vedou na zvláštním účtu u příslušné pobočky Investiční banky
(dále jen "banka").
(3) Účelově vázané prostředky podle odstavce 1 lze použít k financování
nákladů, které souvisí s pořízením stavby^3) družstevní bytové
výstavby; prostředky členských podílů lze dále použít k vrácení
členských podílů při ukončení členství, popřípadě zániku práva osobního
užívání družstevního bytu.
(4) Náklady související s pořízením stavby^3) družstevní bytové
výstavby uvedené v projektu financují družstva z prostředků
soustředěných na investičním účtu příslušné stavby (objektu), zdrojově
krytých účelově vázanými prostředky (odstavec 1) a z úvěrů na
družstevní bytovou výstavbu^4) (dále jen "účelový investiční úvěr").
(5) Náklady družstevní bytové výstavby neuvedené v projektu, náklady
přesahující věcný rozsah rozpočtových nákladů bytového domu,^5)
popřípadě standard vybavení bytového domu^6) (pračky, mandl apod.),
popřípadě bytu^6) (tzv. dodatečné investice), s výjimkou nákladů
spojených s vybudováním zejména základního technického vybavení
nezahrnovaného do rozpočtových nákladů bytového domu, krytých zvláštním
státním příspěvkem,^7) lze financovat pouze z členských podílů a
ostatních zdrojů družstva (odstavec 1). Nebytové zařízení vestavěné do
bytového domu^8) (dále jen "vestavěné nebytové zařízení") lze dále
financovat i z prostředků jiných subjektů, zejména budoucích
provozovatelů nebytového zařízení.^9)
Rozdělení pořizovacích nákladů bytového domu a zdrojů financování
§ 3
Stanovení rozdělovaného nákladu na bytový dům
(1) Pořizovací náklad na bytový dům, popřípadě na stavební objekt
družstevní bytové výstavby (dále jen "bytový dům"), který se rozděluje
na jednotlivé byty (dále jen "rozdělovaný náklad") tvoří celkové
náklady vynaložené na výstavbu bytového domu,^3) snížené o případné
náklady hrazené zvláštními státními příspěvky^10) a o náklady na
vestavěné nebytové zařízení.
(2) Pořizovací náklad na vestavěné nebytové zařízení se stanoví
samostatně v projektu a v dokumentaci skutečného provedení stavby a
tvoří jej náklady, o které náklad bytového domu s vestavěným nebytovým
zařízením převyšuje náklad srovnatelného bytového domu bez vestavěného
nebytového zařízení.
(3) Ustanovení o rozdělení pořizovacích nákladů bytového domu se
přiměřeně používá i pro rozdělení pořizovacích nákladů vestavěného
nebytového zařízení, zejména ateliérů, garáží, popřípadě jiných
místností nesloužících k bydlení.
§ 4
Rozdělovaný náklad na jednotlivý byt při rozpočtování položkovým
rozpočtem
(1) Rozdělovaný náklad na jednotlivý byt se stanoví tak, že z
rozdělovaného nákladu na bytový dům (§ 3 odst. 1) sníženého o
a) součet hodnot základního zařízení všech bytů (zařízení, jehož rozsah
a náklady s jeho pořízením spojené nejsou přímo závislé na velikosti
užitkové plochy bytu),^11)
b) náklady spojené s vybavením bytu, které převyšuje standard vnitřního
vybavení a zařízení bytů v bytových domech stanovený
technicko-hospodářskými ukazateli bytové výstavby,^6)
c) náklad na společnou televizní anténu a státní telefon,
d) náklady na architektonické doplňky (lodžie, balkon) a terasy v domě,
se vypočte náklad na 1m2 užitkové plochy,^12) popřípadě užitkové plochy
upravené podle odstavce 2, který se vynásobí počtem m2 užitkové plochy
příslušného bytu. Rozdělovaný náklad na jednotlivý byt tvoří takto
vypočtený stavební náklad zvýšený o hodnotu základního zařízení
příslušného bytu (s přirážkami montáží) podle rozsahu a vybavení bytu,
o náklady spojené s vybavením bytu, které převyšují standard vnitřního
vybavení a zařízení bytů v bytových domech stanovený
technicko-hospodářskými ukazateli bytové výstavby, o podíl nákladů na
společnou televizní anténu a státní telefon připadající na byt,
případně o náklad na architektonický doplněk či terasu.
(2) V případě, že se některé místnosti liší svou výškou od ostatních
(popřípadě mají zkosené stropy), upraví se jejich užitková plocha tak,
že se v domě zjistí objem všech místností (bez místností lišících se
výškou) a dělí se celkovou užitkovou plochou (bez místností lišících se
výškou) a objem všech místností lišících se výškou a dělí se celkovou
užitkovou plochou místností lišících se výškou. Upravená užitková
plocha místností lišících se výškou se získá vynásobením jejich
skutečné plochy poměrem mezi podílem objemu a rozlohy těchto místností
a podílem objemu a rozlohy ostatních místností v domě.
(3) Náklad na architektonický doplněk představuje rozdíl mezi nákladem
na stěnu s architektonickým doplňkem a nákladem na stěnu bez
architektonického doplňku pouze s oknem, zjištěný podrobnou kalkulací
jednotlivých položek rozpočtu. Nelze-li náklad na architektonický
doplněk určit tímto způsobem, zvýší se rozdělovaný náklad na jednotlivý
byt s architektonickým doplňkem proti stejnému bytu bez tohoto doplňku
tak, že se u bytu s architektonickým doplňkem zvětší užitková plocha
a) u bytových domů na území České republiky
1. o 60 % plochy lodžie zčásti zapuštěné,
2. o 55 % plochy lodžie zcela předsunuté,
3. o 50 % plochy lodžie zcela zapuštěné,
4. o 30 % plochy balkonu;
b) u bytových domů na území Slovenské republiky
1. o 70 % plochy lodžie předsunuté,
2. o 60 % plochy balkonu,
3. o 55 % plochy lodžie zčásti zapuštěné,
4. o 50 % plochy lodžie zcela zapuštěné.
(4) K architektonickému doplňku o užitkové hloubce menší než 40 cm se
pro účel zvýšení rozdělovaného nákladu na jednotlivý byt nepřihlíží.
(5) Rozdělovaný náklad na jednotlivý byt se zvýší o náklad na terasu
přístupnou jen z tohoto bytu užívanou pouze uživatelem tohoto bytu.
Nelze-li náklad na terasu stanovit podrobnou kalkulací jednotlivých
položek rozpočtu, zvýší se rozdělovaný náklad na jednotlivý byt s
terasou (oproti stejnému bytu bez terasy) tak, že 15 % plochy terasy se
připočte k užitkové ploše příslušného bytu.
§ 5
Rozdělovaný náklad na jednotlivý byt a garáž při rozpočtování souhrnnou
cenou
(1) Základní část nákladů na jednotlivý byt se vypočte jako násobek
ceny za 1 m2 užitkové plochy bytu příslušné velikostní kategorie podle
výměru o stanovení cen za 1 m2 užitkové plochy bytů použité stavební
soustavy (tzv. souhrnné ceny) a skutečné užitkové plochy bytu, s
připočtením nákladů vnitřního vybavení a zařízení bytu nekrytých cenou
za 1 m2 užitkové plochy připadající na byt, vyjádřených zejména v
dopočtových položkách souhrnné ceny (např. záměna dvouvařiče
elektrickým sporákem, záměna plynového sporáku elektrickým, záměna
kuchyňských linek jinými, záměna bytových jader, instalace
bezpečnostních zámků apod.).
(2) Náklad na architektonický doplněk se propočte vynásobením plochy
architektonického doplňku a nákladu na 1 m2 architektonického doplňku
stanoveného v dopočtové položce k souhrnné ceně. Není-li
architektonický doplněk součástí bytu, ačkoliv je náklad na něj
započten v ceně za 1 m2 užitkové plochy bytu, provede se odpočet ve
výši stanovené v dopočtové položce příslušného výměru souhrnné ceny pro
rozsah 0,05 m2 na 1 m2 užitkové plochy bytu.
(3) Ostatní náklady nezahrnuté do ceny za 1 m2 užitkové plochy
velikostních kategorií bytů^13) se vypočtou jako rozdíl rozdělovaného
nákladu bytového domu a základní části nákladů na všechny byty a jejich
architektonické doplňky. Rozvržení ostatních nákladů připadajících na
jednotlivé byty se provede v poměru užitkových ploch jednotlivých bytů.
(4) O částku skutečného pořizovacího nákladu na všechny garáže
popřípadě jiné vestavěné nebytové zařízení se sníží rozdělovaný náklad
jednotlivých bytů v tomto domě, a to v poměru jejich užitkových ploch.
(5) Rozdělovaný náklad na jednotlivý byt představuje součet výsledků
podle odstavců 1, 2 a 3, snížený popřípadě ve smyslu odstavce 4.
§ 6
Rozdělovaný náklad na jednotlivý byt v ostatních případech
Jsou-li náklady související s pořízením bytového domu stanoveny jiným
způsobem než uvádí § 4 a 5, zejména sjednanou cenou,^14) postupuje se
při stanovení rozdělovaného nákladu na jednotlivý byt přiměřeně podle §
4 a 5.
§ 7
Státní příspěvek na jednotlivý byt
Státní příspěvek na jednotlivý byt se stanoví jako součet pevné částky
základního státního příspěvku poskytovaného na každý byt a pohyblivé
částky základního i zvláštního státního příspěvku poskytované na 1 m2
užitkové plochy bytu (bez plochy architektonického doplňku či terasy a
užitkové plochy bytu nad 94 m2).^15) Zvláštní státní příspěvky
poskytnuté na úhradu nákladů výstavby bytového domu podle zvláštních
předpisů^10) (§ 3 odst. 1) se na jednotlivé byty nerozdělují.
§ 8
Účelový investiční úvěr na jednotlivý byt
Účelový investiční úvěr na jednotlivý byt se stanoví jako součet pevné
částky úvěru poskytované na každý byt a pohyblivé částky úvěru
poskytovaného na 1 m2 užitkové plochy bytu (bez užitkové plochy bytu
nad 94 m2.^4) Jestliže nebyla čerpána maximální částka úvěru, vychází
se ze skutečného čerpaného úvěru.
§ 9
Členský podíl na jednotlivý byt
(1) Minimální členský podíl na jednotlivý byt se stanoví jako procentní
část ze základního státního příspěvku poskytnutého na tento byt podle
zvláštního předpisu.^16)
(2) Konečná výše členského podílu se stanoví jako rozdíl mezi
rozdělovaným nákladem na jednotlivý byt a součtem státního příspěvku
stanoveného podle § 7 a účelového investičního úvěru stanoveného podle
§ 8 na tento byt.
§ 10
Finanční vypořádání a rozhodnutí o členském podílu
(1) Do šesti měsíců od vydání kolaudačního rozhodnutí požádá družstvo
banku o finanční vypořádání. Po projednání s bankou je možno
šestiměsíční lhůtu prodloužit. Stanovení rozdělovaného nákladu bytového
domu a jeho rozvržení na jednotlivé byty a stanovení zdrojů financování
výstavby bytů provede družstvo do tří měsíců po finančním vypořádání s
bankou.
(2) Stanovení rozdělovaného nákladu bytového domu na jednotlivé byty a
rozdělení zdrojů financování výstavby na jednotlivé byty schvaluje
orgán družstva.
Stanovení úhrady za užívání bytu
§ 11
zrušen
§ 12
zrušen
§ 13
zrušen
Přechodná, společná a závěrečná ustanovení
§ 14
Pro byty, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná
pomoc podle dosavadních, popřípadě dříve platných předpisů, u nichž
není stanovena úhrada za užívání bytu tak, aby zabezpečovala krytí
výdajů uvedených v § 11 odst. 2 tohoto výnosu, se vypočte úhrada za
užívání bytu podle tohoto výnosu nejpozději za měsíc březen 1991. Pro
stanovení nájemného z vestavěných nebytových prostor ve smyslu § 11
odst. 4 platí ustanovení předchozí věty obdobně.
§ 15
Zdroje na družstevní bytovou výstavbu a výdaje spojené s družstevní
bytovou výstavbou, výnosy bytového hospodářství a jejich použití, se
účtují odděleně od ostatní činnosti družstva.^22) Ustanovení předchozí
věty platí i pro byty, na které byla poskytnuta finanční, úvěrová a
jiná pomoc podle dosavadních, popřípadě dříve platných předpisů.^23)
§ 16
Výjimky z ustanovení § 3 až § 6 povoluje pro bytové domy na území České
republiky ministerstvo financí České republiky a pro bytové domy na
území Slovenské republiky ministerstvo financí Slovenské republiky, po
projednání s příslušnou zájmovou organizací.
§ 17
Tento výnos nabývá účinnosti dnem 1. března 1991.
Náměstek ministra financí ČSFR:
Dr. Ing. Tříska, CSc., v.r.
Náměstek ministra financí ČR:
Ing. Grubner, v.r.
Náměstek ministra financí SR:
Ing. Bosák, CSc., v.r.
Místopředseda SBČS:
Ing. Kerouš, v.r.
1) § 2 odst. 1 vyhlášky federálního ministerstva financí, ministerstva
financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské
socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č.
136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a
individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním
vlastnictví, ve znění vyhlášky č. 74/1989 Sb. a vyhlášky č. 73/1991 Sb.
2) § 3 násl. vyhlášky č. 136/1985 Sb.
3) § 8 vyhlášky Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj
č. 43/1990 Sb., o projektové přípravě staveb.
4) § 7 a násl. vyhlášky č. 136/1985 Sb.
5) Pokyny ministerstva výstavby a techniky České socialistické
republiky ze dne 21. dubna 1969 a pokyny ministerstva výstavby a
techniky Slovenské socialistické republiky ze dne 15. června 1970 o
vymezení věcného rozsahu rozpočtových nákladů bytového domu (Zpravodaj
FVTIR, MVT ČSR a MVT SSR částka 1-2/1969 a částka 6/1970).
6) Technické podklady pro přípravu staveb komplexní bytové výstavby v
ČSR na léta 1983-1985, vydané ministerstvem výstavby a techniky pod čj.
15599/OKBV/1329/82 ze dne 30. 9. 1982. Směrnice ministerstva výstavby a
techniky SSR z 15. 6. 1982 č. 4730/1982/21 o soustavě standardů,
normativů a technicko-hospodářských ukazatelů pro komplexní bytovou
výstavbu v SSR na léta 1982-1990.
7) § 5 odst. 7 a § 9 vyhlášky č. 136/1985 Sb.
8) Zařízení vestavěné do bytového domu, které je financováno z jiných
zdrojů než vlastní družstevní bytová výstavba (např. vestavěné garáže,
sklady družstva, prodejny jiných organizací apod.).
9) Např. § 3 odst. 3 Výnosu o financování komunální bytové výstavby a
výstavby technického a občanského vybavení, uveřejněného pod č. 38 ve
Finančním zpravodaji č. 6-7/1987, reg. v částce 26/1987 Sb.
10) Příspěvky poskytované podle § 5 odst. 2, 6, 7 a 8 a § 9 vyhlášky č.
136/1985 Sb. na úhradu nákladů vyvolaných ztíženými zakládacími
podmínkami, výstavbou zvlášť upravených bytů, územními vlivy apod.
11) Zejména bytové jádro jako kompletní dodávka nebo zařízení koupelny
a WC budované tradiční technologií, zařízení kuchyně (tj. kuchyňská
linka, odsávací zařízení, sporák apod.), vestavěné nebo zabudované
skříně (šatní, spížní, úklidové) atd.
12) Užitkovou plochou se rozumí plocha ve smyslu ČSN 73 4301, bez
plochy lodžií a balkonů.
13) Náklady na štíty, dilatace, vnitřní nosné stěny, odskoky
horizontální, vertikální, vybavení prádelen a žehlíren, společnou
televizní anténu, venkovní vybavení bytového domu, vedlejší rozpočtové
náklady, náklady na projektové a průzkumné práce, provozní náklady na
přípravu a zabezpečení výstavby apod.
14) § 2 a § 19 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.
15) § 4 a § 5 odst. 1, 4 a 5 vyhlášky č. 136/1985 Sb.
16) § 4 a § 7 odst. 1 vyhlášky č. 136/1985 Sb.
22) Předpisy federálního ministerstva financí vydané podle § 35 odst. 3
k provedení § 2 písm. a) a § 14 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné
soustavě sociálně ekonomických informací, ve znění zákona č. 128/1989
Sb.
23) Zejména Vyhláška ministra financí č. 94/1959 Ú.l., o financování,
úvěrování a kontrole družstevní a podnikové bytové výstavby. Vyhláška
Státní plánovací komise a ministerstva financí č. 191/1964 Sb., o
finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě a výstavbě
rodinných domků. Předpisy ministerstev zemědělství a výživy a lesního a
vodního hospodářství, vydané na základě § 18 a 19 vyhlášky č. 191/1964
Sb. Vyhláška ministerstva financí č. 137/1968 Sb., o finanční, úvěrové
a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě, ve znění
vyhlášky č. 14/1969 Sb. a vyhlášky č. 26/1969 Sb. Předpisy ministerstev
zemědělství a výživy a lesního a vodního hospodářství, vydané na
základě § 17 vyhlášky č. 137/1968 Sb. Vyhláška ministerstva financí
České socialistické republiky č. 99/1970 Sb., o finanční pomoci
družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků
v pohraničí. Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva
financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské
socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č.
160/1976 Sb., o finanční a úvěrové pomoci družstevní a individuální
bytové výstavbě, ve znění vyhlášky č. 172/1980 Sb. Vyhláška federálního
ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické
republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a
předsedy Státní banky československé č. 1/1982 Sb., o finanční, úvěrové
a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě, ve znění
vyhlášky č. 159/1983 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí,
ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva
financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky
československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci
družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků
v osobním vlastnictví, ve znění vyhlášky č. 74/1989 Sb.
