Advanced Search

o Úmluvě o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví,


Published: 1975
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/508428/o-mluv--o--zzen--svtov--organizace--duevnho--vlastnictv%252c.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
69/1975 Sb.



VYHLÁŠKA



ministra zahraničních věcí



ze dne 13. ledna 1975



o Úmluvě o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví, podepsané

ve Stockholmu dne 14. července 1967



Změna: 80/1985 Sb.



Dne 14. července 1967 byla ve Stockholmu sjednána Úmluva o zřízení

Světové organizace duševního vlastnictví.



President republiky Úmluvou ratifikoval a listina o přístupu ČSSR byla

uložena u generálního ředitele Světové organizace duševního vlastnictví

dne 22. září 1970.



Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 15, 1. dnem 26.

dubna 1970. Pro Československou socialistickou republiku vstoupila v

platnost dnem 22. prosince 1970.



Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.



Ministr:



Ing. Chňoupek v.r.



ÚMLUVA



o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví, podepsaná ve

Stockholmu dne 14. července 1967



Smluvní strany



vedeny přáním přispět k lepšímu porozumění a spolupráci mezi státy k

jejich vzájemnému prospěchu a na základě respektování jejich

svrchovanosti a rovnosti,



přejíce si podnítit tvůrčí činnost podporou ochrany duševního

vlastnictví v celém světě,



přejíce si modernizovat a zdokonalit správu unií zřízených v oblasti

ochrany průmyslového vlastnictví a ochrany literárních a uměleckých

děl, při plném respektování samostatnosti každé z unií,



dohodly se takto

:



Čl.1



Zřízení organizace



Touto Úmluvou se zřizuje Světová organizace duševního vlastnictví.



Čl.2



Pojmy



V této Úmluvě se rozumí:



i) "Organizaci" Světová organizace duševního vlastnictví;



ii) "Mezinárodním úřadem" Mezinárodní úřad duševního vlastnictví;



iii) "Pařížskou úmluvou" Úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví,

podepsaná 20. března 1883, včetně všech jejích revidovaných znění;



iv) "Bernskou úmluvou" Úmluva na ochranu literárních a uměleckých děl,

podepsaná 9. září 1886, včetně všech jejích revidovaných znění;



v) "Pařížskou unií" Mezinárodní unie vytvořená Pařížskou úmluvou;



vi) "Bernskou unií" Mezinárodní unie vytvořená Bernskou úmluvou;



vii) "Uniemi" Pařížská unie, Zvláštní unie a zvláštní dohody zřízené ve

spojitosti s touto Unií, Bernská unie, jakož i veškeré mezinárodní

závazky směřující k podpoře ochrany duševního vlastnictví, jejichž

správu zajišťuje Organizace podle článku 4, iii);



viii)



"duševním vlastnictvím" práva



- k literárním, uměleckým a vědeckým dílům,



- k výkonům výkonných umělců, zvukových záznamů a rozhlasovému

vysílání,



- k vynálezům ze všech oblastí lidské činnosti,



- k vědeckým objevům,



- k průmyslovým vzorům a modelům,



- k továrním, obchodním známkám a známkám služeb, jakož i k obchodním

jménům a obchodním názvům,



- na ochranu proti nekalé soutěži



a všechna ostatní práva vztahující se k duševní činnosti v oblasti

průmyslové, vědecké, literární a umělecké.



Čl.3



Cíl organizace



Cíle Organizace je:



i) podporovat ochranu duševního vlastnictví v celém světě spoluprací

mezi státy v účelné součinnosti s ostatními mezinárodními organizacemi;



ii) zajistit správní spolupráci mezi uniemi.



Čl.4



Úkoly



K dosažení cíle uvedeného v článku 3 Organizace prostřednictvím svých

příslušných orgánů a s výhradou pravomoci každé z unií:



i) podporuje přijetí opatření určených ke zdokonalení ochranu duševního

vlastnictví v celém světě a k harmonizaci národních zákonodárství v

této oblasti;



ii) zajišťuje správní služby pro Pařížskou unii, zvláštní unie zřízené

ve spojitosti s touto Unií a pro Bernskou unii;



iii) může převzít správu, která zahrnuje uskutečnění jakéhokoliv

mezinárodního závazku směřujícího k podpoře ochrany duševního

vlastnictví nebo se podílet na takové správě;



iv) podněcuje uzavírání mezinárodních závazků směřujících k podpoře

ochrany duševního vlastnictví;



v) nabízí svou spolupráci státům požadujícím právně technickou pomoc v

oblasti duševního vlastnictví;



vi) shromažďuje a rozšiřuje informace o ochraně duševního vlastnictví,

provádí a podporuje studie v této oblasti a uveřejňuje jejich výsledky;



vii) zajišťuje služby usnadňující mezinárodní ochranu duševního

vlastnictví a v případě potřeby provádí příslušné zápisy a uveřejňuje

údaje týkající se těchto zápisů;



viii) provádí veškerá ostatní vhodná opatření.



Čl.5



Členství



1. Členem Organizace se může stát každý stát, který je členem některé z

unií uvedených v článku 2, vii).



2. Členem Organizace se může stát i ten stát, který není členem žádné z

unií, za podmínky, že



i) je členem Organizace spojených národů, některé odborné organizace

přidružené k Organizaci spojených národů nebo Mezinárodní agentury pro

atomovou energii nebo je účastníkem statutu Mezinárodního soudního

dvora nebo



ii) byl pozván Valným shromážděním, aby se stal účastníkem této Úmluvy.



Čl.6



Valné shromáždění



1.



a) Zřizuje se Valné shromáždění složené ze států účastnících se této

Úmluvy, které jsou členy alespoň jedné z unií.



b) Vládu každého členského státu zastupuje delegát, který může být

provázen svými zástupci, poradci a experty.



c) Výdaje každé delegace hradí vláda, která ji jmenovala.



2. Valné shromáždění



i) jmenuje generálního ředitele na návrh Koordinačního výboru;



ii) projednává a schvaluje zprávy generálního ředitele týkající se

Organizace a dává mu veškeré potřebné pokyny;



iii) projednává a schvaluje zprávy činnost Koordinačního výboru a dává

mu pokyny;



iv) schvaluje dvouletý rozpočet společných výdajů unií;



v) schvaluje opatření navrhovaná generální ředitelem a týkající se

uskutečnění mezinárodních

závazků uvedených v článku 4, iii);



vi) schvaluje finanční řád Organizace;



vii) určuje pracovní jazyky Sekretariátu se zřetelem k praxi Spojených

národů;



viii) zve státy uvedené v článku 5, 2), ii), aby se staly účastníky

této Úmluvy;



ix) rozhoduje, které nečlenské státy Organizace a které mezivládní a

mezinárodní nevládní organizace mohou mít přístup na jeho zasedání jako

pozorovatelé;



x) plní další potřebné úkoly v rámci této Úmluvy.



3.



a) Každý stát, ať je členem jedné nebo více unií, má ve Valném

shromáždění jeden hlas.



b) Polovina členských států Valného shromáždění tvoří kvorum.



c) Bez újmy ustanovení písm. b), jestliže počet států, zastoupených na

zasedání, je nižší než polovina členských států Valného shromáždění,

ale je vyšší než jejich třetina nebo je jí roven, může se Valné

shromáždění usnášet; avšak jeho rozhodnutí, s výjimkou těch, která se

týkají jeho vlastních procedurálních otázek, nabývají účinnosti jen

jsou-li splněny dále uvedené podmínky. Mezinárodní úřad sdělí taková

rozhodnutí členským státům Valného shromáždění, které nebyly

zastoupeny, a vyzve je, aby ve lhůtě tří měsíců od tohoto sdělení

vyjádřily písemně svůj hlas nebo abstenci. Jestliže v době uplynutí

této lhůty je počet států, které takto vyjádřily svůj hlas nebo

abstenci, alespoň roven počtu států, které chyběly k dosažení kvora na

zasedání, stanou se uvedená rozhodnutí vykonatelná za předpokladu, že

je současně dosaženo i potřebné většiny.



d) S výhradou ustanovení písm. e) a f) činí Valné shromáždění své

rozhodnutí většinou dvou třetin odevzdaných hlasů.



e) Schválení opatření týkajících se správy mezinárodních závazků

uvedených v článku 4, iii) vyžaduje většinu tří čtvrtin odevzdaných

hlasů.



f) Schválení Dohody s Organizací spojených národů v souladu s

ustanovením článku 57 a 63 Charty spojených národů vyžaduje většinu

devíti desetin odevzdaných hlasů.



g) Jmenování generálního ředitel [odstavec 2, i)], schválení opatření

navrhovaných generálním ředitelem a týkajících se správy mezinárodních

závazků [odstavec 2, v)] a změna sídla (článek 10) vyžaduje potřebné

většiny nejenom ve Valném shromáždění, ale i ve Shromáždění Pařížské

unie a ve Shromáždění Bernské unie.



h) Abstence se nepovažuje za hlas.



i) Jeden delegát může zastupovat jen jeden stát a jen jeho jménem

hlasovat.



4.a) Valné shromáždění se schází jednou za dva roky na řádném zasedání,

které svolává generální ředitel.



b) Valné shromáždění se schází na mimořádném zasedání, které svolává

generální ředitel na žádost Koordinačního výboru nebo na žádost

čtvrtiny členských států Valného shromáždění.



c) Zasedání se konají v sídle Organizace.



5. Státy účastníci se této Úmluvy, které nejsou členy žádné z unií,

mají přístup na zasedání valného shromáždění jako pozorovatelé.



6. Valné shromáždění se usnáší na svém jednacím řádu.



Čl.7



Konference



1.



a) Zřizuje se Konference složená ze států účastnících se této Úmluvy,

ať jsou či nejsou členy některé z unií.



b) Vládu každého státu zastupuje jeden delegát, který může být provázen

svými zástupci, poradci a experty.



c) Výdaje každé delegace hradí vláda, která ji jmenovala.



2. Konference:



i) projednává otázky všeobecného zájmu v oblasti duševního vlastnictví

a může k těmto otázkám přijímat doporučení při respektování pravomoci a

samostatnosti unií;



ii) schvaluje dvouletý rozpočet Konference;



iii) vypracovává v mezích tohoto rozpočtu dvouletý program právně

technické pomoci;



iv) schvaluje změny této Úmluvy podle postupu stanoveného v článku 17;



v) rozhoduje, které nečlenské státy Organizace a které mezivládní a

mezinárodní nevládní organizace mohou mít přístup na její zasedání jako

pozorovatelé;



vi) plní další potřebné úkoly v rámci této Úmluvy.



3.



a) Každý členský stát má v Konferenci jeden hlas.



b) Třetina členských států tvoří kvorum.



c) S výhradou ustanovení článku 17 činí Konference svá rozhodnutí

většinou dvou třetin odevzdaných hlasů.



d) Výše příspěvků států účastnících se této Úmluvy, které nejsou členy

žádné z unií, se stanoví hlasováním, jehož mají právo se zúčastnit jen

delegáti těchto států.



e) Abstence se nepovažuje za hlas.



f) Jeden delegát může zastupovat jen jeden stát a jen jeho jménem

hlasovat.



4



.a) Konference se schází na řádném zasedání svolávaném generálním

ředitelem, které se koná ve stejné době a místě jako Valné shromáždění.



b) Konference se schází na mimořádném zasedání, které svolává generální

ředitel na žádost většiny členských států.



5. Konference se usnáší na svém jednacím řádu.



Čl.8



Koordinační výbor



1.



a) Zřizuje se Koordinační výbor složený ze států účastnící se této

Úmluvy, které jsou členy Výkonného výboru Pařížské unie a Výkonného

výboru Bernské unie nebo obou těchto výkonných výborů. Jestliže však

některý z těchto výkonných výborů čítá více než čtvrtinu členských zemí

Shromáždění, které jej zvolily, určí tento Výkonný výbor ze svých členů

ty státy, které budou členy Koordinačního výboru, a to tak, aby jejich

počet nepřevyšoval uvedenou čtvrtinu, s tím, že země, na jejímž území

má organizace sídlo, se do této čtvrtiny nepočítá.



b) Vládu každého členského státu Koordinačního výboru zastupuje jeden

delegát, který může být provázen svými zástupci, poradci a experty.



c) Projednává-li Koordinační výbor buď otázky přímo se týkající

programu či rozpočtu Konference a jejího pořadu jednání anebo návrhy

změn této Úmluvy, které by mohly mít vliv na práva nebo závazky států

účastnících se této Úmluvy, které nejsou členy žádné z unií, zúčastní

se čtvrtina těchto států zasedání Koordinačního výboru se stejnými

právy jako členové tohoto Výboru. Konference volí na každém svém řádném

zasedání státy, jež se mají zúčastnit takových zasedání.



d) Výdaje každé delegace hradí vláda, která ji jmenovala.



2. Přejí-li si ostatní unie spravované Organizací být jako takové

zastoupeny v Koordinačním výboru, musí být jejich představitelé určeni

z členských států Koordinačního výboru.



3. Koordinační výbor:



i) dává orgánům unií, Valnému shromáždění, Konferenci a generálnímu

řediteli své vyjádření ke všem správním a finančním otázkám a a ke všem

ostatním otázkám představujícím společný zájem buď dvou či více unií,

nebo jedné či několika unií a Organizace, a zejména k rozpočtu

společných výdajů unií;



ii) připravuje návrh pořadu jednání Valného shromáždění;



iii) připravuje návrh pořadu jednání a návrhy programu a rozpočtu

Konference;



iv) zrušen



v) uplyne-li funkční období generálního ředitele nebo uvolní-li se toto

místo, navrhne Valnému shromáždění jméno kandidáta na toto místo;

nejmenuje-li Valné shromáždění navrženého kandidáta, navrhne

Koordinační výbor jiného kandidáta; tento postup se opakuje, dokud

poslední navržený kandidát nebyl Valným shromážděním jmenován;



vi) uvolní-li se místo generálního ředitele mezi dvěma zasedáními

Valného shromáždění, jmenuje úřadujícího generálního ředitele pro

období, než se nový generální ředitel ujme své funkce;



vii) plní další úkoly které mu byly svěřeny v rámci této Úmluvy.



4.



a) Koordinační výbor se schází jednou ročně na řádném zasedání, které

svolává generální ředitel. Schází se zpravidla v sídle Organizace.



b) Koordinační výbor se schází na mimořádném zasedání, které svolává

generální ředitel buď z vlastní iniciativy nebo na žádost předsedy nebo

čtvrtiny členů Koordinačního výboru.



5.



a) Každý stát, ať je členem jednoho z obou výkonných výborů uvedených v

odstavci 1 anebo obou výborů má v Koordinačním výboru jeden hlas.



b) Polovina členů Koordinačního výboru tvoří kvorum.



c) Jeden delegát může zastupovat jen jeden stát a jen jeho jménem

hlasovat.



6.



a) Koordinační výbor vyjadřuje svá stanoviska a činí svá rozhodnutí

prostou většinou odevzdaných hlasů. Abstence se nepovažuje za hlas.



b) I když bylo dosaženo prosté většiny, může každý člen Koordinačního

výboru ihned po hlasování žádat, aby odevzdané hlasy byly sečteny tímto

zvláštním způsobem: Připraví se dva oddělené seznamy, v nichž se uvedou

jména členských států Výkonného výboru Pařížské unie a jména členských

států Výkonného výboru Bernské unie; hlas každého státu se vyznačí u

jeho jména v každém seznamu, kde je toto jméno uvedeno. Ukáže-li toto

zvláštní sčítání, že prosté většiny nebylo dosaženo v obou těchto

seznamech, nepovažuje se příslušný návrh za přijatý.



7. Každý členský stát Organizace, který není členem Koordinačního

výboru, může být zastoupen na schůzích tohoto Výboru svými

pozorovateli, kteří mají právo se zúčastnit jednání, ale bez práva

hlasovat.



8. Koordinační výbor se usnáší na svém jednacím řádu.



Čl.9



Mezinárodní úřad



1. Mezinárodní úřad je sekretariátem Organizace.



2. Mezinárodní úřad řídí generální ředitel se dvěma nebo více náměstky

generálního ředitele.



3. Generální ředitel je jmenován na stanovené období, které nesmí činit

méně než šest let. Může být znovu jmenován na stanovená období. Trvání

prvého a případných dalších období, jakož i všechny ostatní podmínky

jeho jmenování stanoví Valné shromáždění.



4.



a) Generální ředitel je nejvyšším úředníkem Organizace.



b) Zastupuje Organizaci.



c) Odpovídá Valnému shromáždění a řídí se jeho pokyny ve vnitřních i

vnějších záležitostech Organizace.



5. Generální ředitel připravuje návrhy rozpočtu a programu, jakož i

periodické zprávy o činnosti. Předkládá je vládám zainteresovaných

států, jakož i příslušným orgánům unií a Organizace.



6. Generální ředitel a jím určení pracovníci se zúčastňují, bez

hlasovacího práva, všech schůzí Valného shromáždění, Konference,

Koordinačního výboru, jakož i všech ostatních výborů nebo pracovních

skupin. Generální ředitel nebo jím určený pracovník je z úřední

povinnosti sekretářem těchto orgánů.



7. Generální ředitel jmenuje pracovníky nezbytné pro dobrý chod

Mezinárodního úřadu. Jmenuje náměstky generálního ředitele po schválení

Koordinačním výborem. Pracovní podmínky stanoví pracovní řád, který

schvaluje Koordinační výbor na návrh generálního ředitele. Na nutnost

zajistit služby pracovníků nejvýše kvalifikovaných pro jejich

výkonnost, odbornost a bezúhonnost se musí brát prvořadý zřetel při

výběru pracovníků a stanovení jejich pracovních podmínek. Patřičnou

pozornost je nutno věnovat tomu, aby se výběr pracovníků prováděl na co

nejširším zeměpisném základě.



8. Funkce generálního ředitele a pracovníků Mezinárodního úřadu jsou

přísně mezinárodní povahy. Při výkonu svých funkcí nesmějí vyžadovat

nebo přijímat pokyny žádné vlády ani orgánu stojícího mimo Organizaci.

Musí se zdržet jakéhokoliv jednání, které by mohlo poškodit jejich

postavení mezinárodních úředníků. Každý členský stát se zavazuje

respektovat výlučně mezinárodní povahu funkcí generálního ředitele a

pracovníků Mezinárodního úřadu a nesnažit se je při výkonu těchto

funkcí ovlivňovat.



Čl.10



Sídlo



1. Sídlem Organizace je Ženeva.



2. O změně sídla může být rozhodnuto za podmínek uvedených v článku 6,

3), d) a g).



Čl.11



Finanční otázky



1. Organizace má dva oddělené rozpočty: rozpočet společných výdajů unií

a rozpočet Konference.



2.a



) Rozpočet společných výdajů unií obsahuje rozvrh výdajů, které

představují zájem několika unií.



b)



Tento rozpočet je financován z těchto zdrojů:



i) příspěvky unií, přičemž výši příspěvku každé unie stanoví

Shromáždění této unie se zřetelem k míře, v jaké jsou společné výdaje

činěny v zájmu dané unie;



ii) poplatky a částky za služby poskytované Mezinárodním úřadem, které

nemají přímý vztah k některé z unií nebo které nejsou vybírány za

služby poskytované Mezinárodním úřadem v oblasti právně technické

pomoci;



iii) výnos prodeje publikací Mezinárodního úřadu, které se netýkají

přímo některé z unií, a poplatky za tyto publikace;



iv) dary, odkazy a subvence poskytnuté Organizaci, s výjimkou těch,

které uvádí odstavec 3, b), iv);



v) nájemné, úroky a různé ostatní příjmy Organizace.



3.



a) Rozpočet Konference obsahuje rozvrh výdajů na zasedání Konference a

pro program právně technické pomoci.



b)



Tento rozpočet je financován z těchto zdrojů:



i) příspěvky států účastnících se této Úmluvy, které nejsou členy žádné

z unií;



ii) částky případně poskytnuté pro tento rozpočet uniemi s tím, že výši

částky dané unii k dispozici stanoví Shromáždění této unie a že žádná

unie není povinna do tohoto rozpočtu přispívat;



iii) částky za služby poskytované Mezinárodním úřadem v oblasti právně

technické pomoci;



iv) dary, odkazy a subvence poskytnuté Organizaci k účelům uvedeným pod

písm. a).



4.



a)



Aby bylo možno určit výši příspěvku do rozpočtu Konference, je každý

stát účastnící se této Úmluvy, který není členem žádné z unií, zařazen

do určité třídy a platí roční příspěvky podle takto stanoveného počtu

jednotek:



Třída A ... 10



Třída B ... 3



Třída C ... 1.



b) Každý z těchto států označí současně s opatřením podle článku 14, 1)

třídu, do níž si přeje být zařazen. Může změnit třídu. Zvolí-li si

nižší třídu, musí to stát oznámit na řádném zasedání Konference. Taková

změna nabývá účinnosti počátkem kalendářního roku následujícího po

tomto zasedání.



c) Roční příspěvek každého z těchto států tvoří částka, která je v

takovém poměru k celkové částce příspěvků všech těchto států do

rozpočtu Konference, v jakém je počet jednotek třídy, do nichž je stát

zařazen, k celkovému počtu jednotek všech těchto států.



d) Příspěvky jsou splatné 1. ledna každého roku.



e) Není-li rozpočet schválen před počátkem nového finančního období,

bude převeden rozpočet předchozího roku, a to způsobem stanoveným

finančním řádem.



5. Stát účastnící se této Úmluvy, který není členem žádné z unií a

který je v prodlení s placením svých příspěvků podle ustanovení tohoto

článku, jakož i stát účastnící se této Úmluvy, který je členem některé

z unií, a který je v prodlení s placením svých příspěvků z titulu této

unie, nemůže vykonávat své hlasovací právo v žádném z orgánů

Organizace, jejichž je členem, rovná-li se nebo přesahuje-li výše jeho

nedoplatků částku dlužných příspěvků za uplynulé dva plné roky. Může se

však dovolit takovému státu, aby pokračoval ve výkonu hlasovacího práva

v daném orgánu po dobu, po niž je podle názoru tohoto orgánu prodlení

způsobeno výjimečnými a nevyhnutelnými okolnostmi.



6. Výši poplatků a částek za služby, poskytované Mezinárodním úřadem v

oblasti právně technické pomoci, stanoví generální ředitel, který o tom

podá zprávu Koordinačnímu výboru.



7. Organizace může se souhlasem Koordinačního výboru přijímat dary,

odkazy a subvence přímo od vlád, veřejných nebo soukromých institucí,

sdružení nebo soukromých osob.



8.



a) Organizace má provozní fond vytvořený jednorázovou platbou unií a

každého státu účastnícího se této Úmluvy, který není členem žádné z

unií. Stane-li se tento fond nedostatečným, rozhodne se o jeho zvýšení.



b) O výši jednorázové platby každé unie a o její případné účasti na

zvýšení rozhoduje Shromáždění unie.



c) Výše jednorázové platby každého státu účastnícího se této Úmluvy,

který není členem žádné z unií a jeho účast na zvýšení jsou úměrné

příspěvku tohoto státu za běžný rok, v němž se fond zřizuje nebo se

rozhoduje o jeho zvýšení. Poměrnou výši a způsob platby stanoví

Konference na návrh generálního ředitele a po vyjádření Koordinačního

výboru.



9.



a) V dohodě o sídle uzavřené se státem, na jehož území má Organizace

své sídlo, se stanoví, že tento stát poskytuje zálohy, nedostačuje-li

provozní fond. Výše těchto záloh a podmínky, za nichž se poskytují,

jsou v každém jednotlivém případě předmětem samostatných dohod mezi

takovým státem a Organizací. Po dobu svého závazku poskytovat zálohy má

tento stát ex officio místo v Koordinačním výboru.



b) Jak stát uvedený pod písm. a), tak i Organizace mají právo písemným

oznámením vypovědět závazek poskytovat zálohy. Výpověď nabývá účinnosti

tři roky po uplynutí roku, v němž byla oznámena.



10. Revize účtů provádí způsobem stanoveným finančním řádem jeden nebo

více členských států nebo externí revizoři, které ustanovuje s jejich

souhlasem Valné shromáždění.



Čl.12



Právní způsobilost; výsady a imunity



1. Organizace má na území každého členského státu v souladu s jeho

zákony právní způsobilost potřebnou k dosažení svých cílů a k výkonu

svých funkcí.



2. Organizace uzavírá dohodu o sídle se Švýcarskou konfederací a s

každým dalším státem, kam by sídlo mohlo být v budoucnu přeneseno.



3. Organizace může uzavírat dvoustranné nebo mnohostranné dohody s

ostatními členskými státy, aby zajistila sobě, svým úředníkům i

představitelům všech členských států výhody a imunity potřebné k

dosažení svých cílů a k výkonu svých funkcí.



4. Generální ředitel může projednávat a po schválení Koordinačním

výborem uzavírá a podpisuje jménem Organizace dohody uvedené v odstavci

2) a 3).



Čl.13



Vztahy k jiným organizacím



1. Organizace vytváří tam, kde to považuje za vhodné, pracovní vztahy k

jiným mezivládním organizacím a spolupracuje s nimi. Každou takovou

všeobecnou dohodu s těmito organizacemi uzavírá generální ředitel po

schválení Koordinačním výborem.



2. V otázkách spadajících do její pravomoci může Organizace činit

vhodná opatření o konzultacích a spolupráci s mezinárodními nevládními

organizacemi a s výhradou schválení zainteresovanými vládami i s

národními organizacemi vládními nebo nevládními. Tato opatření činí

generální ředitel po schválení Koordinačním výborem.



Čl.14



Způsob, jakým se státy mohou stát účastníky úmluvy



1. Státy uvedené v článku 5 se mohou stát účastníky této Úmluvy a členy

Organizace



i) podpisem bez výhrady ratifikace nebo



ii) podpisem s výhradou ratifikace, po němž následuje uložení

ratifikačních listin anebo



iii) uložením listin o přístupu.



2. Bez ohledu na kterékoli jiné ustanovení této Úmluvy stát, který je

účastníkem Pařížské úmluvy, Bernské Úmluvy nebo obou těchto úmluv, se

může stát účastníkem této Úmluvy jen se současnou nebo předchozí

ratifikací nebo přístupem



buď ke Stockholmskému znění Pařížské úmluvy v jejím celku



nebo s omezením podle článku 20, 1) b), i) tohoto znění,



nebo ke Stockholmskému znění Bernské úmluvy v jejím celku



nebo s omezením podle článku 28, 1), b) i) tohoto znění.



3. Ratifikační listiny nebo listiny o přístupu se ukládají u

generálního ředitele.



Čl.15



Vstup Úmluvy v platnost



1. Tato Úmluva vstoupí v platnost tří měsíce poté, co deset členských

států Pařížské unie a sedm členských států Bernské unie učinilo

opatření podle článku 14, +), přičemž stát, který je členem obou unií,

se počítá v obou skupinách. K tomuto dni vstoupí tato Úmluva v platnost

také pro státy, které nejsou členy žádné z obou unií, a které tři

měsíce nebo déle před tímto dnem měnily opatření podle článku 14, 1).



Čl.16



Výhrady



Výhrady k této Úmluvě nejsou přípustné.



Čl.17



Změny



1. Změny této Úmluvy může navrhnout každý členský stát, Koordinační

výbor nebo generální ředitel. Návrhy změn sdělí generální ředitel

členským státům nejméně šest měsíců před jejich předložením Konferenci

k projednání.



2. Změny schvaluje Konference. Jde-li o změny, které by mohly mít vliv

na práva a závazky států účastnících se této Úmluvy, které nejsou členy

žádné z unií, zúčastní se i tyto státy hlasování. O všech ostatních

návrzích změn hlasují jen státy účastnící se této Úmluvy, které jsou

členy alespoň jedné z unií. Změny se schvalují prostou většinou

odevzdaných hlasů s tím, že Konference hlasuje jen o návrzích změn již

předtím schválených Shromážděním Pařížské unie a Shromážděním Bernské

unie podle pravidel používaných pro změny správních ustanovení jejich

příslušných úmluv.



3. Změna vstupuje v platnost měsíc poté, co generální ředitel obdržel

písemná oznámení o jejím přijetí, uskutečněném předepsaným ústavním

postupem od tří čtvrtin států, které byly členy Organizace a měly právo

hlasovat o změně navržené podle ustanovení odstavce 2) v okamžiku, kdy

tato změna byla schválena Konferencí. Takto přijatá změna zavazuje

všechny státy, které jsou členy Organizace v okamžiku, kdy změna

vstoupila v platnost nebo které se stanou členy později; změna

zvyšující finanční závazky členských států však zavazuje jen ty z nich,

které oznámily přijetí této změny.



Čl.18



Výpověď



1. Každý členský stát může vypovědět tuto Úmluvu oznámením zaslaným

generálnímu řediteli.



2. Výpověď nabývá účinnosti šest měsíců poté, co generální ředitel

obdržel oznámení.



Čl.19



Oznámení



Generální ředitel oznámí vládám členských zemí:



i) den vstupu Úmluvy v platnost;



ii) podpisy a uložení ratifikačních listin nebo listin o přístupu;



iii) přijetí změn této Úmluvy a den, kdy tyto změny vstupují v

platnost;



iv) výpovědi této Úmluvy.



Čl.20



Závěrečná ustanovení



1.



a) Tato Úmluva je podepsána v jediném výtisku v anglickém,

francouzském, ruském a španělském jazyce, přičemž všechna tato znění

jsou stejně autentická; je uložena u švédské vlády.



b) Tato Úmluva zůstává otevřena k podpisu ve Stockholmu až do dne 13.

ledna 1968.



2. Generální ředitel pořídí po konzultaci se zainteresovanými vládami

oficiální znění v italském, německém a portugalském jazyce a v dalších

jazycích, které může Konference určit.



3. Generální ředitel předá dva ověřené opisy této Úmluvy a každé její

změny schválené Konferencí vládám členských států Pařížské a Bernské

unie, vládám všech ostatních států, které přistoupí k této Úmluvě a

vládě každého dalšího státu, která o to požádá. Opisy podepsaného znění

Úmluvy, předávané vládám, ověřuje švédská vláda.



4. Generální ředitel dá zaregistrovat tuto Úmluvu v sekretariátu

Organizace spojených národů.



Čl.21



Přechodná ustanovení



1. Do doby, než se první generální ředitel ujme své funkce, se odkazy

této Úmluvy na Mezinárodní úřad nebo na generálního ředitele považuje

za odkazy na Spojené mezinárodní úřady na ochrany průmyslového,

literárního a uměleckého vlastnictví [také zvané Spojené mezinárodní

úřady na ochranu duševního vlastnictví (BIRPI)] nebo jejich ředitele.



2.



a) Státy, které jsou členy některé z unií, ale které se dosud nestaly

účastníky této Úmluvy, mohou, přejí-li si to, po dobu pěti let od

jejího vstupu v platnost vykonávat stejná práva, jako kdyby byly jejími

účastníky. Stát, který si přeje vykonávat uvedená práva, uloží u

generálního ředitele příslušné písemné oznámení, které nabývá účinnost

dojitím. Tyto státy se až do uplynutí uvedeného období považují za

členy Valného shromáždění a Konference.



b) Po uplynutí pěti let ztrácejí tyto státy hlasovací právo ve Valném

shromáždění, Konferenci a Koordinačním výboru.



c) Jakmile se tyto státy stanou účastníky této Úmluvy, mohou opět

vykonávat hlasovací právo.



3.



a) Dokud se všechny členské státy Pařížské a Bernské unie nestanou

účastníky této Úmluvy, plní Mezinárodní úřad a generální ředitel též

úkoly připadající Spojeným mezinárodním úřadům na ochranu průmyslového,

literárního a uměleckého vlastnictví a jejich řediteli.



b) Pracovníci, kteří jsou v uvedených Spojených mezinárodních úřadech

ke dni vstupu této Úmluvy v platnost, se v přechodném období podle

písm. a) považují též za pracovníky Mezinárodního úřadu.



4.



a) Jakmile se všechny členské státy Pařížské unie stanou členy

Organizace, přecházejí práva, závazky a majetek Úřadu této Unie na

Mezinárodní úřad Organizace.



b) Jakmile se všechny členské státy Bernské unie stanou členy

Organizace, přecházejí práva, závazky a majetek Úřadu této Unie na

Mezinárodní úřad Organizace.



Na důkaz toho podepsali řádně zmocnění zástupci tuto Úmluvu.



Dáno ve Stockholmu dne 14. července 1967.