Advanced Search

o očistných komisích pro přezkoumání činnosti veř. zaměstnanců


Published: 1945
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/508366/o-oistnch-komisch-pro-pezkoumn-innosti-ve.--zamstnanc.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
105/1945 Sb.



DEKRET



presidenta republiky



ze dne 4. října 1945



o očistných komisích pro přezkoumání činnosti veřejných zaměstnanců



Změna: 130/1946 Sb.



Změna: 247/1946 Sb.



K návrhu vlády a po dohodě se Slovenskou národní radou ustanovuji:



§ 1



Osobní rozsah



(1) Ustanovení tohoto dekretu platí, pokud z odstavců 3 až 5 nevyplývá

něco jiného,



A. pro zaměstnance v činné službě



a) státu,



b) svazků územní samosprávy, jakož i jiných veřejnoprávních korporací a

nadací,



c) ústavů, podniků, fondů a zařízení, jež náležejí subjektům uvedeným

pod písm. a) a b) nebo jsou jimi spravovány,



d) na něž se vztahuje zákon ze dne 24. června 1926, č. 104 Sb.

(učitelský zákon),



bez ohledu na to, zda jsou v služebním (pracovním) poměru

veřejnoprávním nebo soukromoprávním (smluvním);



B. pro příjemce veřejných odpočivných nebo zaopatřovacích platů

(provizních platů), popřípadě čekatelného; dále darů a penzí z milosti

a odpočivných (zaopatřovacích) platů povolených podle volné úvahy,

pokud tyto osoby jsou české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti.



(2) Kde tento dekret užívá v dalších ustanoveních slova zaměstnanec,

rozumějí se tím, pokud není výslovně jinak stanoveno, osoby uvedené v

odstavci 1. Tam, kde se v tomto dekretu mluví o veřejných odpočivných

nebo zaopatřovacích platech nebo o odpočivných (zaopatřovacích)

platech, rozumějí se tím zejména též veškeré zaopatřovací požitky

(náležitosti) poskytované podle vojenských zaopatřovacích zákonů.



(3) Pro soudcovské úředníky platí ustanovení §§ 2 a 3 a přiměřeně též §

15 odst. 6, § 23 odst. 1 a § 24, ať již jsou v činné službě či ve

výslužbě. V ostatním platí pro ně, zejména pokud jde o řízení,

ustanovení zákona ze dne 21. května 1868, č. 46 ř. z. Kárný senát u

nejvyššího soudu a nejvyššího správního soudu může však býti též složen

z 5 členů soudu, které zvolí plenární shromáždění členů soudu, zejména

tehdy, bylo-li by složení tohoto senátu podle předpisů v tomto směru

platných spojeno s obtížemi. Zvoleni jsou ti, kdož obdrželi poměrně

nejvíce hlasů. Týmž způsobem se zvolí 5 náhradníků. Senátu předsedá

služebně nejstarší člen. Náhradníci nastupují za členy senátu, kteří se

jednání nemohou zúčastniti, podle služebního pořadí. Výsledku

předběžného šetření podle § 15 odst. 6 smí býti použito toliko tehdy,

provedl-li šetření soudce (člen soudu). Soudci, kteří provedli

předběžné šetření, nemohou býti členy senátu zvoleného podle

předchozího odstavce.



(4) Ustanovení tohoto dekretu se nevztahuje na vojenské gážisty z

povolání.



(5) Řízení o přezkoumání činnosti zaměstnanců nositelů veřejnoprávního

sociálního pojištění se upraví podle obdoby tohoto dekretu zvláštním

řádem o zřízení očistných komisí pro tyto zaměstnance. Řád tento

vyžaduje schválení ministerstvem ochrany práce a sociální péče.



§ 2



Stihatelná činnost



(1) Zaměstnanec, který v době nesvobody porušil věrnost vůči

Československé republice, nebo českému nebo slovenskému národu,

popřípadě se prohřešil proti národní cti, anebo proti povinnosti

národní soudržnosti vůči příslušníkům českého nebo slovenského národa,

dopouští se služebního přečinu a trestá se - bez újmy soudního stíhání

- podle předpisů tohoto dekretu.



(2) Za činnost ve smyslu odstavce 1 se považuje zejména:



a) přihlášení se k německé nebo maďarské národnosti,



b) politická spolupráce s Němci nebo Maďary (např. členství ve Vlajce,

Rodobraně, Úderných oddílech Hlinkovy gardy, dále převzetí a horlivé

vykonávání funkce ve Svazu pro spolupráci s Němci, České lize proti

bolševismu, Kuratoriu pro výchovu české mládeže, Hlinkově slovenské

ludové straně, Hlinkově gardě, Hlinkově mládeži, Německo-slovenské

společnosti a v jiných fašistických organizacích podobné povahy, jichž

účelem bylo šířiti nacistickou ideologii a udržovati mocenské postavení

Němců, Maďarů a českých a slovenských zrádců),



c) propagování, obhajování, vychvalování nebo podpora nacismu, fašismu

nebo antisemitismu,



d) schvalování, podpora nebo obhajování projevů nacistů, fašistů a

českých nebo slovenských zrádců,



e) odborná spolupráce s Němci, Maďary a s českými nebo slovenskými

zrádci, přesahující meze průměrného nařízeného výkonu (iniciativní a

mimoslužební návrhy, příkazy na zvýšení pracovní výkonnosti apod.),



f) ucházení se o povýšení, vyznamenání, odměny a jiné výhody u

německých nebo maďarských úřadů a funkcionářů (např. Heydrichova

zotavovací akce),



g) zneužívání postavení na vedoucím místě k získání nebo zabezpečení

osobního prospěchu na úkor podřízených,



h) společenský mimoslužební styk s Němci nebo Maďary (na honech,

společenských večírcích apod.),



ch) poskytování úplat okupantům nebo poskytování nebo opatřování jiných

výhod, naturálií apod. k dosažení osobního prospěchu v úřadě,



i) skládání zkoušek na německých (maďarských) školách, zapsání

(posílání) dětí pod 18 let do německých (maďarských) škol,



j) veškerá jiná spolupráce s okupanty směřující k posílení nebo

upevnění okupantského režimu.



§ 3



Tresty



(1) Za činnost uvedenou v § 2 odst. 1 trestají se provinilí zaměstnanci

podle tíže poklesku a stupně provinění:



A. jsou-li v činné službě,



1. důtkou,



2. vyloučením z postupu do vyšších stupňů služného (vyššího adjuta,

platového nebo mzdového zařazení) nejdéle na dobu tří roků,



3. zmenšením služného (části platu mu odpovídající) nejdéle na dobu tří

roků a nejvýše o 50 %,



4. přeložením (trvalým odvelením) na jiné služební místo; k zostření

tohoto trestu se s ním může spojiti vyloučení z postupu do vyšších

stupňů služného (vyššího adjuta, platového nebo mzdového zařadění),

nebo zmenšení služného (části platu mu odpovídající) obdobně podle

ustanovení pod č. 2 a 3. Náhrada stěhovacích nákladů anebo jiných

náhrad spojených s přeložením, nepřísluší,



5. přeložením do dočasné nebo trvalé výslužby; s tímto opatřením se

může spojiti trvalé nebo dočasné snížení odpočivných (zaopatřovacích)

platů, nejvýše o 50 %,



6. propuštěním ze služebního (pracovního) poměru; toto propuštění má za

následek ztrátu služebního místa a všech nároků odpočivných a

zaopatřovacích pro zaměstnance a jeho rodinné příslušníky;



B. jsou-li příjemci



a) veřejných odpočivných (zaopatřovacích) platů, popřípadě čekatelného



1. důtkou,



2. dočasným nebo trvalým snížením odpočivných platů nebo čekatelného

nejvýše o 50 %,



3. dočasným nebo trvalým odnětím odpočivných platů nebo čekatelného,



4. ztrátou všech práv, které plynou ze služebního poměru a všech nároků

na odpočivné (zaopatřovací) platy (čekatelné) pro zaměstnance a jeho

rodinné příslušníky,



b) veřejných zaopatřovacích platů (vdovských a sirotčích penzí,

příspěvků na výchovu), dále darů a penzí z milosti a odpočivných

(zaopatřovacích) platů, povolených podle volné úvahy, tresty přiměřeně

podle ustanovení písm. a) č. 2 a 3.



(2) Doba, na kterou se vztahuje trest podle odstavce 1, A, č. 2, 3 a 4,

se nezapočítává do platového (mzdového) postupu a po tuto dobu je

vyloučeno jmenování zaměstnance.



(3) Mělo-li by propuštění zaměstnance podle odstavce 1 písm. A, č. 6 za

následek prokazatelně ohrožení výživy jeho nebo jeho rodinných

příslušníků, může se postupovati obdobně podle § 98 zákona ze dne 25.

ledna 1914, č. 15 ř. z. (služební pragmatiky), a obdobných předpisů.

Totéž platí přiměřeně i pro příjemce odpočivných (zaopatřovacích)

platů.



(4) Pro posouzení otázky, zda se má postupovati podle odstavce 1 písm.

A nebo B, je rozhodující stav, který je v době uložení trestu.



(5) Bude-li uznáno na některý z trestů uvedených v odstavci 1, písm.

A), č. 3 až 6, nebo písm. B), a), č. 2 až 4, nebo písm. b), může být

vojenským osobám odňata vojenská hodnost správním opatřením ministra

národní obrany. U majorů a podplukovníků lze provést odnětí vojenské

hodnosti jen se souhlasem vlády, u plukovníků a generálů jen se

souhlasem presidenta republiky. Poddůstojníkům odejme vojenskou hodnost

z příkazu ministra národní obrany příslušný představený.



§ 4



Zřízení a příslušnost očistných komisí



(1) K provedení řízení podle tohoto dekretu se zřizují:



1. očistné komise pro veřejné zaměstnance (v dalším jen očistné komise)

při okresních národních výborech v sídle krajských soudů s výjimkou

Prahy a Brna, kde se zřizují při zemských národních výborech; v

Bratislavě se zřídí očistná komise při orgánu, jejž určí Slovenská

národní rada, a v Moravské Ostravě při expozituře moravskoslezského

zemského národního výboru,



2. vrchní očistné komise pro veřejné zaměstnance (v dalším jen vrchní

očistná komise) pro obvod zemí České a Moravskoslezské při ministerstvu

vnitra v Praze a pro obvod Slovenska při pověřenictvu Slovenské národní

rady pro věci vnitřní v Bratislavě.



(2) Očistné komisi při okresním národním výboru přísluší stíhati

zaměstnance v činné službě, kteří měli dne 5. května 1945 své úřední

působiště v obvodu příslušného krajského soudu, a příjemce odpočivných

(zaopatřovacích) platů (provizních platů, čekatelného), kteří měli v

tomto soudním obvodu v uvedený den své trvalé bydliště.



(3) Očistné komisi při zemských národních výborech přísluší stíhati

zaměstnance v činné službě, kteří měli dne 5. května 1945 trvalé úřední

působiště v obvodu krajského soudu v sídle příslušného zemského

národního výboru, a příjemce odpočivných (zaopatřovacích) platů

(provizních platů, čekatelného), kteří měli v tomto soudním obvodu v

uvedený den své trvalé bydliště.



(4) Ukáže-li se toho potřeba, může ministr vnitra vyhláškou,

uveřejněnou ve Sbírce zákonů a nařízení, zříditi očistnou komisi i v

jiném místě a stanoviti její územní obvod.



(5) Očistné komise jsou příslušné i tehdy, dopustil-li se obviněný

provinění jemu za vinu kladeného v jiném dřívějším služebním poměru

nebo ještě před vstupem do služebního poměru, případně před přiznáním

zaopatřovacích platů.



(6) Vrchní očistné komise rozhodují jako odvolací stolice a ve sporech

o příslušnost mezi jednotlivými očistnými komisemi.



(7) Věcné potřeby očistných (vrchních očistných) komisí dodají a

kancelářské práce obstarají úřady, u nichž jsou zřízeny. Tyto úřady

hradí též náklady řízení, pokud se jejich náhrada neuloží obviněnému (§

20 odst. 3). Tyto úřady ustanoví též z úředníků jim přidělených nebo k

tomu účelu přikázaných zapisovatele pro řízení před očistnými komisemi.

Na zapisovatele se vztahuje obdobně ustanovení § 9 odst. 3.



§ 5



Složení očistných komisí



(1) Očistné komise a vrchní očistné komise jednají a usnášejí se v

senátech, jež se skládají z předsedy očistné komise nebo jeho náměstka

a dvou přísedících. Při jejich složení jest dbáti toho, aby předseda a

jeden přísedící byl práva znalý. Nejméně jeden člen očistné komise bUď

vzat z onoho oboru veřejné správy a, pokud možno, z oné zaměstnanecké

kategorie (skupiny), k nimž náleží obviněný.



(2) Je-li obviněný příjemcem vojenských zaopatřovacích požitků, budiž

nejméně jeden člen očistné a vrchní očistné komise vzat ze zástupců

vojenské správy.



(3) Při sestavování senátů očistných komisí (vrchních očistných komisí)

buď přihlíženo k tomu, aby předsedou byl podle možnosti občanský nebo

vojenský soudce.



§ 6



Jmenování členů očistných komisí



(1) Předsedy a potřebný počet jejich náměstků a přísedících vrchních

očistných komisí jmenuje vláda. Přísedící jsou jmenováni z řad

zaměstnanců všech oborů veřejné správy a všech zaměstnaneckých

kategorií na návrh příslušného ústředního úřadu.



(2) Předsedy a potřebný počet jejich náměstků a přísedících očistných

komisí jmenuje ministr vnitra (na Slovensku orgán, který určí Slovenská

národní rada) na návrh příslušného zemského národního výboru (na

Slovensku orgánu, jejž určí Slovenská národní rada), a to ze

zaměstnanců majících trvalé služební působiště v obvodu příslušné

očistné komise (§ 4 odst. 2 až 4).



(3) Zaměstnanci jmenovaní členy očistných komisí pozbývají této funkce,

nastane-li v jejich služebním přidělení nebo postavení změna, s níž

odpadnou podmínky jmenování. Jinak členství v očistných komisích nelze

odmítnouti.



(4) Za doby trestního soudního, disciplinárního (kárného, očistného)

řízení zahájeného proti členu očistné komise nesmí se tento člen

zúčastniti žádného jednání očistné komise. Skončí-li se řízení

potrestáním, pozbude svého členství a buď na místo něho jmenován jiný

zaměstnanec.



§ 7



Sestavování senátů a delegování



(1) Předsedové očistných komisí sestavují senáty pro dobu trvání těchto

komisí. Zároveň určí pořadí, v němž ostatní členové komise nastupují do

senátu jakožto náhradníci, zajde-li něco některého člena senátu.



(2) Není-li u některé očistné komise po ruce počet členů, kterých je

třeba ke zřízení senátu, deleguje vrchní očistná komise k projednání

věci jinou očistnou komisi.



(3) Totéž může naříditi na návrh kárného zástupce (§ 10) nebo na návrh

obviněného zaměstnance, jsou-li zde důvody, pro které lze pochybovati o

nepodjatosti příslušné očistné komise.



§ 8



Podjatost a odmítnutí



Pro vyloučení členů očistných komisí mají obdobnou platnost předpisy §

111 služební pragmatiky s tou změnou, že obviněný má právo ve třech

dnech po doručení obsílky k ústnímu jednání odmítnouti jednoho člena

senátu bez udání důvodů.



§ 9



Postavení členů očistných komisí



(1) Členství v očistných komisích je funkcí čestnou a členové těchto

komisí vykonávají svůj úřad nezávisle. Výkon této funkce budiž

příslušnými úřady umožněn. Členům očistných komisí dojíždějícím k

jednání komise přísluší náhrada služebních výloh podle předpisů

platných o služebních cestách státních zaměstnanců. Náklad na tyto

služební výlohy se hradí z prostředků ministerstva vnitra.



(2) Před nastoupením úřadu složí členové očistných komisí slib, že

budou plnit svůj úřad podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Tento

slib složí členové vrchních očistných komisí do rukou ministra vnitra

(na Slovensku do rukou orgánu, který určí Slovenská národní rada) a

členové očistných komisí do rukou předsedy národního výboru, při němž

jsou zřízeny.



(3) Členové očistných komisí jsou povinni zachovati úřední tajemství o

tom, co se dověděli při výkonu svého úřadu.



§ 10



Kárný zástupce



(1) U každé očistné komise (vrchní očistné komise) působí k obhájení

veřejných zájmů kárný zástupce s potřebným počtem náměstků.



(2) Kárné zástupce a jejich náměstky jmenuje ze zaměstnanců práva

znalých a v místě bydlících u vrchní očistné komise vláda, u očistných

komisí ministr vnitra (na Slovensku orgán, který určí Slovenská národní

rada), jenž se řídí při tom návrhy zemských národních výborů, na

Slovensku orgánu, jejž určí Slovenská národní rada (§ 6 odst. 2).

Ustanovení § 6 odst. 3 a 4 platí obdobně.



(3) Kární zástupci u očistných komisí jsou podřízeni kárnému zástupci u

vrchní očistné komise a spolu s ním ministru vnitra (na Slovensku

orgánu, který určí Slovenská národní rada). Ve věci samé se řídí pokyny

úřadu (§ 15 odst. 1).



(4) Kárný zástupce musí býti slyšen před každým rozhodnutím očistné

komise, aby hájil zájmy jemu svěřené.



(5) Ustanovení § 8 a § 9 odst. 3 platí obdobně.



§ 11



Obhajování



(1) K odpovědnosti pohnaný zaměstnanec má právo užívati v řízení před

očistnými komisemi obhájce ze zaměstnanců v místním obvodu působnosti

očistné komise v činné službě nebo ve výslužbě nebo z osob zapsaných v

seznamu obhájců.



(2) Na žádost buď obviněnému zaměstnanci pro ústní jednání zřízen

obhájce přednostou úřadu, u kterého jest očistná komise zřízena.



(3) Kromě případu v předcházejícím odstavci dotčeného nejsou

zaměstnanci zavázáni převzíti obhajobu. V žádném případě nesmějí

přijmouti odměnu a mají vůči obviněnému toliko nárok na náhradu nákladu

v zájmu obhajování nutného a účelně učiněného.



(4) Obhájce je oprávněn vše, co k zastoupení obviněného za účelné

pokládá, otevřeně přednésti a užívati zákonných obhajovacích

prostředků. Jest zavázán zachovávati mlčenlivost o všech sděleních,

která obdržel ve své vlastnosti jako obhájce.



Zvláštní povinnosti a práva



§ 12



a) soudů, úřadů a jiných orgánů



(1) Veškeré soudy, veřejné úřady a orgány jsou povinny oznámiti úřadu

(§ 15 odst. 1) každou okolnost, již přísluší posuzovati očistné komisi

a která vyšla nebo vyjde najevo během řízení u nich zavedeného.



(2) Též přednostové úřadů jsou povinni učiniti oznámení ve smyslu

odstavce 1 o okolnostech svědčících o služebním přečinu zaměstnance (§

2), o nichž se dověděli ve službě i mimo službu.



(3) Disciplinární komise (kárné orgány) jsou povinny zdržet se v

kterémkoliv stádiu řízení jakéhokoliv dalšího jednání, zjistí-li se, že

jde o provinění stihatelné před očistnými komisemi, a odstoupiti věc k

projednání příslušné očistné komisi.



§ 13



b) občanstva všeobecně



(1) Každý, komu je známa nějaká okolnost svědčící o služebním přečinu

(§ 2) veřejného zaměstnance, má právo to oznámiti úřadu (§ 15 odst. 1)

nebo kárnému zástupci.



(2) Oznámení musí býti podepsáno podatelem a má obsahovati přesné

označení okolností svědčících proti obviněnému zaměstnanci; a mají se

připojiti nebo navrhnouti potřebné důkazy. Anonymní oznámení a oznámení

neodůvodněná nemají býti podkladem pro jednání podle tohoto dekretu.



(3) Vědomě nepravdivá udání, nezakládají-li přímo skutkovou podstatu

zločinu křivého obvinění, se stíhají na návrh postiženého z moci úřední

veřejnou obžalobou jako přečin podle zákona o ochraně cti, i kdyby

jinak zakládala jen skutkovou podstatu přestupku.



§ 14



c) zvláště vydati svědectví



(1) Osoby vyslýchané mají postavení svědků před trestním soudem a musí

o tom býti řádně poučeny před svým výslechem.



(2) Výslech je vždy nepřísežný.



(3) Křivá výpověď před očistnou komisí se trestá jako podvod podle §§

197, 199a) trestního zákona.



§ 15



Zavedení řízení - přípravné šetření



(1) Očistná komise zahájí řízení na návrh (kárné oznámení) služebního

úřadu. U příjemců odpočivných (zaopatřovacích) platů navrhne zahájení

řízení úřad (orgán), který přiznal odpočivný (zaopatřovací) plat;

není-li již takového úřadu (orgánu), úřad (orgán), na nějž přešla jeho

působnost v osobních věcech zaměstnanců a jejich pozůstalých; není-li

ani takového úřadu (orgánu), úřad (orgán), jehož likvidatura zařizuje

výplatu odpočivných (zaopatřovacích) platů. Úřadem, který navrhuje

zahájení řízení, je u příjemců darů a penzí z milosti příslušný

ústřední úřad, popřípadě úřad (orgán) ústředním úřadem k tomu zmocněný,

u příjemců odpočivných (zaopatřovacích) platů povolených podle volné

úvahy úřad, který požitek povolil, a povolil-li jej kárný orgán

disciplinární, kárná komise apod.) úřad, při němž je tento kárný orgán

zřízen.



(2) Kárné oznámení nutno náležitě odůvodniti a označiti v něm všechny

potřebné důkazy a listinné doklady. V oznámení buďtež uvedeny též údaje

týkající se služebních, osobních a rodinných poměrů obviněného,

případně jeho branného poměru [§ 30 odst. 2 písm. c)].



(3) Aby úřad navrhující zavedení kárného řízení mohl tak učiniti,

provede předem potřebná šetření, zejména vyslechne svědky a obviněného.

Obviněnému třeba umožniti, aby se vyjádřil k výsledkům šetření a

popřípadě navrhl jeho doplnění. Obviněnému buď přesně označeno jednání

jemu za vinu kladené a budiž mu dána příležitost, aby se v každém bodu

obvinění ospravedlnil. Bezprostředně po sepsání jeho výpovědi buď mu

zápis přečten a poskytnuta mu možnost oprav a doplňků. Vyhne-li se

úmyslně výslechu, lze v šetření pokračovati i bez jeho slyšení.



(4) Úřad (odstavec 3) může dožádati soudy, státní a jiné úřady, aby

provedly jednotlivý úkon šetření, nemůže-li jej pro vzdálenost nebo

jinou překážku sám provésti. Dožádané soudy a úřady provedou úkon podle

předpisů pro ně platných.



(5) Ustanovení § 119 odst. 4 a 5 služební pragmatiky platí přiměřeně.



(6) Provedl-li předběžné šetření již jiný orgán v rámci očisty veřejné

správy, úřad použije výsledků tohoto šetření po případném doplnění

podle předchozích ustanovení.



§ 16



Obecné zásady řízení



(1) Řízení je neveřejné.



(2) Řízení budiž stručné a rychlé. Lze je provésti i proti nepřítomným.



(3) Každý člen komise je zavázán hleděti k tomu, aby se zjistila

pravda. Musí se proto dokonalé obeznámiti s každým případem, o němž

hlasuje, a může sám činiti návrhy na doplnění šetření proti obviněnému

i v jeho prospěch.



(4) Hlasování se děje prostou většinou hlasů, přičemž hlasují mladší

členové před staršími; předseda hlasuje naposled. K uložení trestu

podle § 3 odst. 1, A, č. 6 a B písm. a), č. 4, je třeba jednomyslného

usnesení.



(5) Obviněný a jeho obhájce mají právo během řízení nahlížeti do spisů

a činiti si z nich výpisy; vyňaty jsou spisy tajné a poradní. Nahlížeti

lze jen za úředního dozoru.



(6) Nedostaví-li se obviněný, ač byl řádně obeslán, není to na překážku

pokračování v ústním jednání.



§ 17



Řízení o kárném oznámení



(1) Ke kárnému oznámení a spisům o předběžném šetření připojí svůj

návrh kárný zástupce.



(2) Takto doplněné kárné oznámení i s doklady prozkoumá senát očistné

komise a usnese se bez ústního jednání buď:



a) že (§ 15 odst. 1) má šetření doplniti,



b) že se řízení zastavuje, nebo



c) že se řízení přerušuje a spisy se postupují veřejnému žalobci u

mimořádného lidového soudu nebo státnímu zastupitelství, nebo



d) že se věc postupuje příslušné očistné komisi, nebo



e) že se věc odkazuje k ústnímu jednání.



(3) Řízení se zastaví:



a) nevyšlo-li najevo nic závadného, nebo



b) jestliže zaměstnanec ze služebního poměru vystoupil nebo zemřel.



(4) Řízení se může přerušiti až do právoplatného skončení řízení

trestního, je-li nějaké v běhu nebo vznikne-li během řízení podezření

trestního činu.



(5) Byla-li věc odkázána k ústnímu jednání, usnese se senát zároveň,

které důkazy již provedené v přípravném vyšetřování se mají opakovati

při ústním jednání.



(6) Do usnesení dle odst. 2b může kárný zástupce podati stížnost do 15

dnů od doručení usnesení přímo u očistné komise k příslušné vrchní

očistné komisi.



Ústní jednání



§ 18



(1) Předsedovi senátu přísluší naříditi čas a místo ústního jednání.

Jednání se může provésti i mimo sídlo očistné komise, jestliže se tím

řízení urychlí.



(2) Obviněný musí k němu býti obeslán ve lhůtě alespoň osmi dní předem.

V obsílce musí býti určitě uvedena obvinění a okolnosti, svědčící pro

správnost těchto obvinění. Kromě toho se sdělí v obsílce obviněnému

jména členů senátu s poučením o právu odmítnutí podle § 8 a o právu

obhajoby podle § 11 a tohoto předpisu. Hodlá-li zaměstnanec použíti

obhájce pro ústní jednání, musí, pokud tak neučinil již během

přípravného šetření, sděliti jeho jméno do 3 dnů po doručení obeslání,

popřípadě v této lhůtě podati návrh ve smyslu § 11 odst. 2.



(3) Jednání řídí předseda. Předseda senátu, po případě jím pověřený

člen senátu (zpravodaj) podá zprávu o případu. Poté následuje výslech

obviněného a svědků a přečtou se důkazy. Členové senátu a obviněný

(obhájce) i kárný zástupce mají právo klásti otázky vyslýchaným osobám.



(4) O každém návrhu na doplnění šetření se musí rozhodnouti před

skončením jednání.



(5) Po skončeném průvodním řízení přednese kárný zástupce své vývody a

návrhy a poté obviněný i jeho obhájce. Obviněnému a případnému jeho

obhájci budiž vždy uděleno závěrečné slovo.



§ 19



(1) Ústní jednání je neveřejné. Obviněný může však žádati, aby byl

dovolen přístup k líčení třem zaměstnancům, kterým důvěřuje.



(2) Porady a hlasování se konají v tajném zasedání.



(3) O ústním jednání buď sepsán protokol, který má obsahovati údaj o

času a místu jednání a jména přítomných a vylíčiti postup jednání ve

všech podstatných částech, zejména s udáním podstatného obsahu výpovědi

osob slyšených při ústním jednání.



(4) O poradách a hlasování buď sepsán oddělený protokol. Oba protokoly

buďte podepsány předsedou a zapisovatelem.



§ 20



Rozhodnutí očistné komise



(1) Očistné komise nejsou vázány osvobozovacími rozsudky řádných anebo

jiných soudů nebo disciplinárními nálezy (usneseními) a rozhodují podle

volného uvážení a podle nejlepšího vědomí a svědomí.



(2) Dospěje-li komise k přesvědčení, že obviněný není vinen, osvobodí

ho. Osvobozující nález se zapíše v protokole o ústním jednání a vyhlásí

se.



(3) Dospěje-li však komise k přesvědčení, že obviněný se provinil,

usnese se na nálezu, kterým vysloví, že je vinen, a určí některý z

trestů podle § 3 a stanoví, zda a pokud se zřetelem k návrhům

předneseným potrestaným během řízení a k jeho majetkovým poměrům má

obviněný hraditi náklady řízení. Nález o vině a trestu s podstatnými

důvody se zapíše do protokolu o ústním jednání a sdělí se přítomnému

obviněnému ústně i v písemném vyhotovení.



(4) Byl-li zaměstnanec pro tutéž skutkovou podstatu již potrestán,

přihlédne k tomu očistná komise při výměře trestu.



(5) Písemné vyhotovení nálezu musí obsahovati označení očistné komise,

den a místo ústního jednání, jména přítomných osob, nález a jeho

důvody, podpis předsedy a zapisovatele a poučení o právu odvolacím.



§ 21



Odvolání



(1) Odvolání jest podati do patnácti dnů od doručení nálezu přímo u

očistné komise, která nález vydala. Očistná komise je předloží do tří

dnů příslušné vrchní očistné komisi, která o něm rozhodne s konečnou

platností.



(2) Odvolání může podati obviněný (zákonný dědic), i kárný zástupce k

pokynu úřadu (§ 15 odst. 1).



(3) Odvolání má odkladný účinek.



(4) O navrácení v předešlý stav platí obdobně ustanovení § 143 služební

pragmatiky s tou změnou, že lhůta pro podání návrhu činí patnáct dnů.



§ 22



Rozhodnutí vrchní očistné komise



(1) Vrchní očistná komise



a) odmítne odvolání bez dalšího řízení, bylo-li odvolání podáno

opožděně nebo osobou k odvolání neoprávněnou,



b) uloží doplnění šetření, je-li toho třeba,



c) zruší nález a nařídí očistné komisi nové provedení řízení, shledá-li

podstatné vady v řízení před očistnou komisí,



d) osvobodí obviněného,



e) změní trest; změniti trest v neprospěch obviněného neb uznat

obviněného vinným z přečinů, stran kterých byl očistnou komisí

osvobozen, může komise jen v tom rozsahu, ve kterém se proti nálezu

odvolal kárný zástupce,



f) zamítne odvolání.



(2) V případech uvedených pod písm. a), b) a c) předchozího odstavce

rozhodne vrchní očistná komise bez ústního jednání; v ostatních

případech může rozhodnouti bez ústního jednání jen, uzná-li to za

vhodné. Jinak nařídí předseda vrchní očistné komise ústní jednání před

touto komisí, pro něž platí stejná pravidla jako pro jednání v prvé

stolici.



(3) Rozhodnutí vrchní očistné komise je konečné.



§ 23



Výkon nálezu



(1) Právoplatné nálezy očistných komisí provádějí příslušné osobní

úřady, které také zařídí jich zápis do osobního (služebního) výkazu. U

příjemců odpočivných (zaopatřovacích) platů provede výkon nálezu ú)řad

(orgán), uvedený v § 15 odst. 1, pokud se týče úřad (orgán), jehož

likvidatura zařizuje výplatu těchto platů.



(2) O tom, že nález nabyl moci práva, vyrozumí předseda příslušné

očistné komise úřad, uvedený v odstavci 1.



§ 24



Výmaz trestu



Po uplynutí tří let ode dne, kdy nález nabyl právní moci, avšak nikoliv

před úplným výkonem uloženého trestu, může býti zápis vymazán k žádosti

v osobním (služebním) výkazu, choval-li se zaměstnanec od toho času

bezvadně. O žádostech za výmaz trestu rozhoduje příslušný ústřední

úřad, u samosprávných zaměstnanců nejblíže vyšší dohlédací úřad. Tyto

úřady jsou oprávněny povoliti, aby po další přiměřené lhůtě po výmazu

trestu byla doba vyloučená z postupu dodatečně zcela nebo částečně do

tohoto postupu započtena.



§ 25



Obnova řízení



(1) Obnovu řízení lze navrhnouti, vyskytly-li se po pravomoci nálezu

nové okolnosti nebo důkazy, na základě kterých lze souditi, že by nález

byl jinak vynesen, kdyby tyto okolnosti nebo důkazy byly senátu známy

již před vynesením nálezu.



(2) Obnovu řízení může navrhnouti kárný zástupce, odsouzený zaměstnanec

nebo jeho zákonní dědicové.



(3) Obnovu řízení povoluje bez ústního jednání očistná komise; v

usnesení budiž uvedeno, do jaké míry a v kterých částech se nález

povolením obnovy zrušuje. Proti rozhodnutí očistné komise lze se

odvolati do 15 dnů k vrchní očistné komisi.



(4) Povolením obnovy se zahájí zároveň řízení znovu; pro obnovené

řízení platí stejné předpisy jako pro řízení původní.



(5) Po zániku působnosti očistných komisí lze návrh na obnovu řízení

podati před orgány, na něž přešla působnost těchto komisí (§ 32).



Suspense



§ 26



(1) Očistná komise může kdykoliv suspendovati zaměstnance, proti němuž

bylo zahájeno řízení, je-li to přiměřeno vzhledem k tíži služebního

přečinu.



(2) Očistné komisi přísluší rovněž potvrzovati (rušiti) prozatímní

suspensi vyslovenou pro činnost, k jejímuž stíhání je příslušná, a to

na oznámení služebního úřadu, vyslovivšího suspensi. To se týká i

suspense vyslovené před účinností dekretu.



(3) Ustanovení § 14 vládního nařízení ze dne 21. prosince 1938, č. 380

Sb., o úsporných opatřeních personálních, zůstává nedotčeno.



§ 27



(1) Suspense končí nejpozději právoplatným ukončením očistného řízení.



(2) Pominou-li dříve okolnosti, které způsobily suspensi zaměstnance,

má ji očistná komise zrušiti.



§ 28



(1) Očistná komise usnáší se o suspensi, jejím potvrzení nebo zrušení

bez ústního jednání.



(2) Proti usnesení očistné komise možno podati stížnost do 15 dnů po

doručení usnesení přímo u očistné komise k příslušné vrchní očistné

komisi. Podání stížnosti nemá odkladného účinku.



§ 29



Skončí-li řízení zastavením nebo osvobozujícím nálezem, zařídí se

dodatečně započtení doby suspense a výplata zadržených částí služebních

příjmů. Jinak rozhodne očistná komise v nálezu, zda a pokud se má

doplatiti zadržený plat a zda a pokud je dobu suspense započísti pro

zvýšení platu a pro nárok na výslužné (odbytné) a jeho výměru.



§ 30



Předepsaná doručení



(1) Zvláště se doručují zejména:



a) oznámení o zahájení řízení (§ 15),



b) usnesení o zastavení řízení (§ 17 odst. 3), o suspensi (§ 28 odst.

1), o povolení obnovy řízení (§ 25 odst. 3),



c) nálezy očistných komisí.



(2) Doručení podle odstavce 1 se provedou



a) služebnímu úřadu obviněného, a není-li tento úřad zároveň úřadem

osobním, též osobnímu úřadu,



b) úřadu (orgánu), uvedenému v § 15 odst. 1 věty 2 a 3, u příjemců

odpočivných (zaopatřovacích) platů, dále penzí a darů z milosti a

odpočivných (zaopatřovacích) platů povolených podle volné úvahy,



c) ministerstvu národní obrany, je-li obviněný vojenským gážistou ve

výslužbě, vojenským gážistou v záloze, vojenskou osobou z řad mužstva

nebo příjemcem vojenských požitků zaopatřovacích jakéhokoliv druhu a

zaopatřovacích náležitostí déle sloužících a jejich pozůstalých (§ 15,

odst. 2).



d) kárnému zástupci,



e) obviněnému (potrestanému), jeho obhájci nebo jinému zmocněnci,

případně zákonnému dědici.



(3) Doručení podle odstavce 2 písm. e), jakož i doručení úředních

obsílek jsou platná, stala-li se osobně. Je-li pobyt obviněného neznám,

stane se doručení platné uložením u přednosty posledního služebního

úřadu, pokud se týče u úřadu (orgánu) uvedeného v § 15 odst. 1 věty 2 a

3.



§ 31



Lhůty



Lhůty podle tohoto dekretu počínají dnem následujícím po doručení.

Začátek nebo běh lhůt není přerušován nedělemi, svátky nebo památnými

dny. Připadne-li konec lhůty na neděli, svátek nebo památný den, končí

lhůta nejbližším dnem všedním. Dny poštovní dopravy se nevčítají do

lhůty.



§ 32



Časové omezení činnosti očistných komisí



Působnost očistných komisí končí dnem 4.května 1947. Vrchní očistné

komise pokračují ve své činnosti i po tomto dni.



§ 33



Tento dekret nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni

členové vlády.



Dr. Beneš v. r.



Fierlinger v. r.



David v. r.



Kopecký v. r.



Gottwald v. r.



Laušman v. r.



Široký v. r.



Ďuriš v. r.



Dr. Šrámek v. r.



Dr. Pietor v. r.



Ursíny v. r.



gen. Hasal v. r.



Masaryk v. r.



Hála v. r.



gen. Svoboda v. r.



Dr. Šoltész v. r.



Dr. Ripka v. r.



Dr. Procházka v. r.



Nosek v. r.



Majer v. r.



Dr. Šrobár v. r.



Dr. Clementis v. r.



Dr. Nejedlý v. r.



gen. Dr. Ferjenčík v. r.



Dr. Stránský v. r.



Lichner v. r.