Advanced Search

o Dohodě mezi ČSFR a SRN o podpoře a vzájemné ochraně investic


Published: 1992
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/508363/o-dohod-mezi-sfr-a-srn-o-podpoe-a-vzjemn-ochran-investic.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
573/1992 Sb.



SDĚLENÍ



federálního ministerstva zahraničních věcí



Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 2. října 1990

byla v Praze podepsána Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní

Republikou a Spolkovou republikou Německo o podpoře a vzájemné ochraně

investic.



S Dohodou vyslovilo souhlas Federální shromáždění České a Slovenské

Federativní Republiky a prezident České a Slovenské Federativní

Republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Bonnu dne

3. července 1992.



Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 13 odst. 2 dnem 2.

srpna 1992.



České znění Dohody se vyhlašuje současně.



DOHODA



mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Spolkovou republikou

Německo o podpoře a vzájemné ochraně investic



Česká a Slovenská Federativní Republika



a



Spolková republika Německo



vedeny přáním prohloubit vzájemnou hospodářskou spolupráci,



v úsilí vytvořit příznivé podmínky pro vzájemné investice, v poznání,

že podpora a vzájemná ochrana investic slouží k posílení všech forem

hospodářské iniciativy, zejména soukromé podnikatelské činnosti obou

států, dohodly se takto:



Čl.1



Pro účely této Dohody



1. Pojem "investice" zahrnuje veškeré majetkové hodnoty, vložené v

souladu s vnitrostátním právním řádem, zejména:



a) movitý a nemovitý majetek, jakož i ostatní věcná práva jako jsou

hypotéky a zástavní práva;



b) akcie a jiné druhy účastí na společnostech;



c) pohledávky a nároky na peníze, jež byly vynaloženy na vytvoření

hospodářských hodnot, nebo pohledávky a nároky na plnění, jež má

hospodářskou hodnotu a souvisí s investicí;



d) práva z oblasti duševního vlastnictví, zejména autorská práva,

patenty, spotřební vzory, průmyslové vzory a modely, známky, obchodní

jména, technické postupy, know-how a goodwill;



e) veřejnoprávní oprávnění včetně oprávnění k dobývání a těžbě

přírodních zdrojů.



2. Pojem "výnosy" označuje jakékoli obnosy, které pocházejí z

investice, jako jsou podíly na zisku, dividendy, úroky, licenční nebo

jiné poplatky.



3. Pojem "investor" znamená fyzické osoby se stálým bydlištěm nebo

právnické osoby se sídlem v okruhu působnosti této Dohody, jež jsou

oprávněny jednat jako investoři.



Čl.2



1. Každá smluvní strana bude na svém území podle svých možností

podporovat investice investorů druhé smluvní strany a povolovat tyto

investice v souladu se svými právními předpisy. V každém případě bude

poskytovat těmto investicím spravedlivé a rovné zacházení.



2. Žádná ze smluvních stran nebude na svém území jakkoli poškozovat

svévolnými nebo diskriminačními opatřeními správu, řízení, používání

nebo využití investic investorů druhé smluvní strany.



3. Investice a jejich výnosy, jakož i reinvestice a výnosy z nich

požívají plné ochrany této Dohody.



Čl.3



1. Žádná smluvní strana nebude nakládat s investicemi investorů druhé

smluvní strany nebo investicemi, na nichž se investoři druhé smluvní

strany podílejí, na svém území méně příznivě než s investicemi

vlastních investorů nebo s investicemi investorů třetích států.



2. Žádná smluvní strana nebude nakládat s investory druhé smluvní

strany, pokud jde o jejich činnosti vztahující se k investicím na jejím

území, méně příznivě než s vlastními investory nebo investory třetích

států.



3. Toto jednání se nevztahuje na výhradní práva, která jedna smluvní

strana poskytuje investorům třetích států s ohledem na jejich členství

nebo přidružení k celní nebo hospodářské unii, společnému trhu nebo

pásmu volného obchodu.



4. Jednání vyplývající z tohoto článku se nevztahuje na výhody, jež

jedna smluvní strana poskytuje investorům třetích států na základě

dohody o zamezení dvojího zdanění nebo jiných dohod týkajících se

daňových otázek.



Čl.4



1. Investice investorů jedné smluvní strany požívají na území druhé

smluvní strany plné ochrany a bezpečnosti.



2. Investice investorů jedné smluvní strany nesmějí být na území druhé

smluvní strany vyvlastněny, znárodněny nebo podřízeny jakémukoliv

jinému potření, jehož výsledek je stejný jako vyvlastnění nebo

znárodnění, s výjimkou případů provedených ve veřejném zájmu a

zaručující odškodnění. Odškodnění musí odpovídat hodnotě vyvlastněné

investice bezprostředně před dobou, kdy skutečné nebo hrozící

vyvlastnění, znárodnění nebo jiné podobné opatření bylo veřejně

vyhlášeno. Odškodnění musí být vyplaceno bezodkladně a musí zahrnovat

obvyklý bankovní úrok až do doby splatnosti; musí být skutečně

zhodnotitelné a volně převoditelné. Opatření ke stanovení a výplatě

odškodnění musí být provedeno vhodným způsobem nejpozději v době

vyvlastnění, znárodnění nebo podobného opatření. Platnost vyvlastnění,

znárodnění nebo podobného opatření a výše odškodnění musí být

přezkoumatelné v řádném soudním řízení.



3. S investory smluvní strany, jejichž investice utrpí na území druhé

smluvní strany ztráty v důsledku ozbrojených konfliktů, výjimečného

stavu nebo povstání, nebude zacházeno ve věci restituce, vyrovnání,

náhrady škody nebo jiného narovnání méně příznivě než s vlastními

investory. Takové platby musí být volně převoditelné.



4. Investoři jedné smluvní strany budou na území druhé smluvní strany

požívat v případech zmíněných tímto článkem doložky nejvyšších výhod.



Čl.5



1. Každá smluvní strana zajistí investorům druhé smluvní strany volný

převod plateb souvisejících s investicemi, zejména



a) kapitálu a dodatečných částek potřebných k udržování nebo

rozšiřování investice;



b) výnosů;



c) splátek půjček ve smyslu článku 1, odstavce 1, písm. c);



d) výtěžku v případě úplné nebo částečné likvidace nebo prodeje

investice;



e) odškodnění podle článku 4.



2. Převod se uskutečňuje bezodkladně kursem platným v den převodu.



Čl.6



Poskytne-li smluvní strana svým investorům platby na základě záruky za

investice na území druhé smluvní strany, uzná tato druhá smluvní strana

bez újmy práv vyplývajících pro první smluvní strany z článku 9 převod

všech práv nebo nároků těchto investorů v souladu se zákonem nebo na

základě právního ujednání na první smluvní stranu. Druhá smluvní strana

uzná rovněž vstup první smluvní strany do všech těchto práv nebo nároků

právního předchůdce co do jejich základu a výše. Pro převod plateb z

přenesených nároků platí článek 5.



Čl.7



1. Vyplyne-li z právních předpisů jedné smluvní strany nebo z

mezinárodněprávních závazků, které platí mimo tuto smlouvu mezi

smluvními stranami nebo budou platit v budoucnu, obecná nebo zvláštní

úprava, která poskytuje investicím investorů druhé smluvní strany

příznivější zacházení než tato Dohoda, pak tato úprava má přednost před

touto Dohodou tou měrou, jakou je příznivější.



2. Každá smluvní strana dodrží každý jiný závazek, který převzala na

svém území s ohledem na investice investorů druhé smluvní strany.



Čl.8



Tato Dohoda platí též pro investice uskutečněné investory jedné smluvní

strany na území druhé smluvní strany, v souladu s právními předpisy

druhé smluvní strany, po 1. lednu 1950.



Čl.9



1. Spory mezi smluvními stranami o výklad nebo použití této Dohody mají

být pokud možno urovnány jednáním obou smluvních stran.



2. Nelze-li tímto způsobem spor odstranit, pak se na žádost jedné z

obou smluvních stran musí věc předložit rozhodčímu soudu.



3. Rozhodčí soud se zřizuje případ od případu tak, že každá smluvní

strana určí jednoho člena a tito dva členové se dohodnou na předsedovi,

příslušníku třetího státu, který musí být potvrzen oběma smluvními

stranami. Členové musí být jmenováni během dvou měsíců, předseda během

tří měsíců ode dne, kdy jedna smluvní strana sdělila písemně druhé

smluvní straně, že hodlá předložit spor rozhodčímu soudu.



4. Pokud nebudou dodrženy lhůty uvedené v odstavci 3, může při

nedostatku jiné dohody požádat každá smluvní strana předsedu

Mezinárodního soudního dvora, aby provedl potřebná jmenování.



5. Rozhodčí soud rozhoduje většinou hlasů. Jeho rozhodnutí jsou

závazná. Každá smluvní strana hradí výlohy jí jmenovaného člena a svého

zastoupení v řízení před rozhodčím soudem; výlohy předsedy a ostatní

výlohy budou hrazeny oběma smluvními stranami stejným dílem. Rozhodčí

soud může určit jinou úpravu výloh. V ostatním upravuje rozhodčí soud

své řízení sám.



Čl.10



1. Spory týkající se investic mezi jednou smluvní stranou a investorem

druhé smluvní strany mají být pokud možno mezi stranami ve sporu

vyřešeny přátelsky.



2. Nemůže-li být spor vyřešen ve lhůtě 6 měsíců ode dne jeho oznámení

jednou stranou ve sporu, bude předložen na žádost investora druhé

smluvní strany rozhodčímu soudu. Pokud se strany ve sporu nedohodnou

jinak, používají se ustanovení článku 9 odstavce 3 až 5 přiměřeně s

tím, že jmenování členů rozhodčího soudu se uskuteční podle článku 9

odstavce 3 a v případě, že nebudou dodrženy lhůty uvedené v článku 9

odstavci 3, každá strana ve sporu může požádat předsedu rozhodčího

soudu Obchodní komory ve Stockholmu, aby provedl potřebná jmenování.



To platí za předpokladu, že mezi stranami ve sporu neplatí jiné

ujednání. Rozhodčí výrok bude uznán a vykonán podle Úmluvy o uznávání a

výkonu cizích rozhodčích nálezů (New York, 10. června 1958).



3. Strana ve sporu nebude v průběhu rozhodčího řízení nebo při výkonu

rozhodčího výroku namítat, že investor druhé smluvní strany obdržel

náhradu části nebo celé škody z titulu pojištění.



Čl.11



Tato Dohoda platí bez ohledu na to, zda jsou mezi smluvními stranami

navázány diplomatické a konzulární styky.



Čl.12



Podle Čtyřstranné dohody ze 3. září 1971 bude tato Dohoda v souladu se

stanovenými postupy rozšířena na Berlín (Západní).



Čl.13



1. Tato Dohoda podléhá ratifikaci; ratifikační listiny budou vyměněny

co nejdříve v Bonnu.



2. Tato Dohoda vstoupí v platnost za třicet dnů po výměně ratifikačních

listin. Bude platit po dobu deseti let; poté bude její platnost

prodloužena na neurčito, pokud nebude písemně vypovězena jednou ze

smluvních stran ve lhůtě 12 měsíců před koncem platnosti. Po uplynutí

deseti let může být tato Dohoda kdykoli vypovězena ve lhůtě dvanácti

měsíců.



3. Pro investice uskutečněné před ukončením platnosti této Dohody platí

ustanovení článku 1-12 dalších patnáct let ode dne skončení její

platnosti.



Dáno v Praze dne 2. října 1990 ve dvou původních vyhotoveních, každé v

českém a německém jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost.



Za Českou a Slovenskou Federativní Republiku:



Doc. Ing. Václav Klaus CSc. v.r.



ministr financí ČSFR



Za Spolkovou republiku Německo:



Hermann Huber v.r.



mimořádný a zplnomocněný velvyslanec



Spolkové republiky Německo



Příl.



Protokol



Při podpisu Dohody mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a

Spolkovou republikou Německo o podpoře a vzájemné ochraně investic se

podepsaní zplnomocněnci dohodli na tomto ujednání, které je nedílnou

součástí Dohody.



(1)



K článku 1



Pohledávky a nároky na peníze uvedené v odstavci 1 písmena c) zahrnují

pohledávky a nároky z půjček, které souvisejí s účastí a podle významu

a rozsahu mají charakter účasti (půjčky, které jsou podobné účasti).

Nespadají sem úvěry třetí strany, např. bankovní úvěry podle obchodních

podmínek.



(2)



K článku 2



Dohoda platí též na území výlučné hospodářské zóny a kontinentálního

šelfu, pokud mezinárodní právo kterékoli smluvní strany dovoluje v

těchto oblastech výkon suverénních práv nebo výsostných oprávnění.



(3)



K článku 3



a) Za "činnost" ve smyslu článku 3 je nutno považovat zejména správu,

použití a využití investice. Za "méně příznivé" zacházení ve smyslu

článku 3 je nutno považovat zejména: omezení odběru surovin a pomocného

materiálu, energie a paliv, jakož i výrobních a provozních prostředků

všeho druhu, ztěžování odbytu výrobků a přístupu k úvěrům, k tuzemským

a zahraničním platebním prostředkům, jakož i omezení při zaměstnávání

personálu a jiná opatření s podobným účinkem. Opatření, která je nutno

učinit z důvodů veřejné bezpečnosti a pořádku, národního zdraví nebo

mravnosti, neplatí za "méně příznivé" zacházení ve smyslu článku 3.



b) Ustanovení článku 3 nezavazují smluvní stranu poskytnout investorům

na území druhé smluvní strany daňové výhody, výjimky a úlevy, jež jsou

podle daňových předpisů zaručeny jen investorům se sídlem na území této

smluvní strany.



c) Smluvní strany budou v rámci svého vnitrostátního právního řádu

benevolentně posuzovat žádosti o vstup a pobyt osob druhé smluvní

strany, jež si přejí v bezprostřední souvislosti s investicí vstoupit

na území druhé smluvní strany; totéž platí pro zaměstnance jedné

smluvní strany, kteří si v bezprostřední souvislosti s investicí přejí

vstoupit na území druhé smluvní strany a zdržovat se zde za účelem

výkonu zaměstnání. Také žádosti o udělení pracovního povolení budou

posuzovány benevolentně.



(4)



K článku 4



Investor má rovněž nárok na náhradu, dojde-li opatřením uvedeným v

článku 4 odstavci 2 k zásahu do podniku, na němž se podílí, a tím byla

jeho investice poškozena.



(5)



K článku 5



a) Převod "bezodkladně" ve smyslu článku 4 odstavci 2 a článku 5

odstavci 2 je převod učiněný v době obvykle požadované pro přihlédnutí

k možnostem spojeným s převodem. Tato doba začíná dnem, kdy byla

předložena příslušná žádost, a v žádném případě nesmí překročit dobu 2

měsíců.



b) Platný kurs ve smyslu článku 5 odstavci 2 má odpovídat křížovému

kursu (cross rate) vyplývajícímu z kursů, které by vzal Mezinárodní

měnový fond v okamžiku platby za základ pro přepočty příslušných měn na

zvláštní práva čerpání.



(6)



Při přepravě zboží a osob uskutečňované v souvislosti s investicí

nebude jedna smluvní strana bránit ani překážet přepravnímu podniku

druhé smluvní strany, aby obdržel povolení k uskutečnění přepravy,

pokud je povolení třeba.



Dáno v Praze dne 2. října 1990 ve dvou původních vyhotoveních, každé v

českém a německém jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost.



Za Českou a Slovenskou



Federativní Republiku:



Doc. Ing. Václav Klaus CSc. v.r.



ministr financí ČSFR



Za Spolkovou republiku



Německo:



Herman Huber v. r.



mimořádný a zplnomocněný



velvyslanec



Spolkové republiky Německo