Advanced Search

o ochraně biotechnologických vynálezů


Published: 2000
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/508344/o-ochran-biotechnologickch-vynlez.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
206/2000 Sb.



ZÁKON



ze dne 21. června 2000



o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb.,

o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění

zákona č. 93/1996 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



OCHRANA BIOTECHNOLOGICKÝCH VYNÁLEZŮ



§ 1



Vymezení pojmů



Pro účely tohoto zákona



a) biologickým materiálem je jakýkoli materiál obsahující genetickou

informaci a schopný samoreprodukce nebo reprodukce v biologickém

systému,



b) mikrobiologickým postupem je jakýkoli postup používající

mikrobiologický materiál nebo prováděný na mikrobiologickém materiálu

nebo postup, jehož výsledkem je mikrobiologický materiál,



c) v zásadě biologickým způsobem pěstování rostlin nebo chovu zvířat je

takový způsob, který je založen plně na přírodních jevech, jako je

křížení a selekce.



§ 2



Patentovatelné biotechnologické vynálezy



Biotechnologické vynálezy jsou patentovatelné, týkají-li se



a) biologického materiálu, který je izolován ze svého přirozeného

prostředí nebo vyráběn technickým postupem, i když se již v přírodě

vyskytl,



b) rostlin nebo zvířat, není-li technická proveditelnost vynálezu

omezena na určitou odrůdu rostlin^1) nebo plemeno zvířete,^2) nebo



c) mikrobiologického nebo jiného technického postupu a výrobku, jiného

než je rostlinná odrůda nebo zvířecí plemeno, získaného tímto způsobem.



§ 3



Výluky z patentovatelnosti



Patenty se neudělují



a) na vynálezy, jejichž obchodní využití by se příčilo veřejnému

pořádku nebo dobrým mravům, zejména na způsoby klonování lidských

bytostí, na způsoby modifikace zárodečné linie genetické identity

lidských bytostí, na způsoby, při nichž se používá lidské embryo pro

průmyslové nebo obchodní účely, nebo na způsoby úpravy genetické

identity zvířat, které jim mohou způsobit utrpení bez podstatného

medicínského užitku pro člověka nebo zvíře, a také na zvířata, která

jsou výsledkem takového způsobu; rozpor s veřejným pořádkem nebo

dobrými mravy však nelze vyvodit pouze z toho, že využití vynálezu je

zakázáno právním předpisem,



b) na lidské tělo v různých stadiích vzniku či vývoje a pouhé objevení

některého z jeho prvků, včetně sekvence nebo dílčí sekvence genu; to

neplatí pro prvek izolovaný z lidského těla nebo jinak vyrobený

technickým způsobem, včetně sekvence nebo dílčí sekvence genu, i když

struktura tohoto prvku je totožná se strukturou přírodního prvku, a



c) na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby

pěstování rostlin či chovu zvířat.



§ 4



Pro řízení o přihlášce vynálezu a její náležitosti a pro patent na

vynález, který sestává z biologického materiálu nebo obsahuje

biologický materiál nebo se týká způsobu, kterým se vyrábí, zpracovává

nebo využívá biologický materiál, (dále jen "biotechnologické

vynálezy") se použijí ustanovení zvláštního právního předpisu.^3)



§ 5



Zvláštní ustanovení o přihlášce biotechnologického vynálezu



(1) Obsahuje-li vynález použití biologického materiálu nebo týká-li se

biologického materiálu, který není přístupný veřejnosti a který nelze

popsat v patentové přihlášce tak, aby odborník mohl vynález uskutečnit,

považuje se popis za dostatečný pouze tehdy, jestliže



a) nejpozději ke dni, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti,

byl uložen biologický materiál u uznávané ukládací instituce, která

získala toto postavení v souladu s článkem 7 Budapešťské smlouvy z 28.

dubna 1977 o mezinárodním uznávání uložení mikroorganismů k účelům

patentového řízení, (dále jen "Budapešťská smlouva"),^4)



b) přihláška vynálezu v tom znění, jak byla podána, obsahuje příslušné

informace o vlastnostech uloženého biologického materiálu, které měl

přihlašovatel k dispozici, a



c) přihláška vynálezu uvádí označení ukládací instituce a depozitní

číslo vzorku.



(2) Přístup k uloženému biologickému materiálu se uskuteční v podobě

poskytnutí vzorku



a) mezi prvním zveřejněním přihlášky a udělením patentu komukoli, kdo o

to požádá, (dále jen "žadatel") nebo na žádost přihlašovatele pouze

nezávislému expertu, nebo



b) po udělení patentu, bez ohledu na jeho zrušení, každému, kdo o to

požádá.



(3) Vzorek lze poskytnout jen tehdy, když se žadatel, popřípadě expert

určený podle odstavce 2 zaváže, že po dobu platnosti patentu



a) vzorek ani jakýkoli materiál z něj odvozený nezpřístupní třetí

osobě, a



b) vzorek nebo jakýkoli z něj odvozený materiál bude užívat pouze pro

účely experimentální, ledaže jej majitel patentu, popřípadě

přihlašovatel tohoto závazku výslovně zprostí.



(4) Přihlašovatel je oprávněn omezit přístup k uloženému materiálu po

dobu dvaceti let ode dne podání přihlášky vynálezu každému, s výjimkou

nezávislého experta, i pro případ zamítnutí zveřejněné přihlášky

vynálezu nebo zastavení řízení o ní; v takovém případě platí odstavec

3.



(5) Přihlašovatel oznámí omezení v přístupu k uloženému biologickému

materiálu uvedené v odstavci 2 písm. a) a v odstavci 4 Úřadu

průmyslového vlastnictví (dále jen "Úřad") nejpozději ke dni, ke

kterému jsou ukončeny přípravy k zveřejnění přihlášky vynálezu. Úřad

takovéto omezení přístupu k uloženému biologickému materiálu zveřejní

spolu s přihláškou vynálezu ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví.



(6) Jestliže biologický materiál uložený v souladu s odstavcem 1

přestane být dostupným u uznávané ukládací instituce, je přípustné nové

uložení tohoto materiálu za podmínek stanovených v Budapešťské smlouvě.



(7) Každé nové uložení musí být doloženo prohlášením podepsaným

ukladatelem a osvědčujícím, že nově uložený biologický materiál je

stejný jako materiál, který byl uložen původně.



(8) Týká-li se přihláška vynálezu sekvence nebo dílčí sekvence genu,

musí být jejich průmyslová využitelnost objasněna v patentové

přihlášce.



§ 6



Rozsah ochrany



(1) Ochrana vyplývající z patentu na biologický materiál, který má v

důsledku vynálezu specifické vlastnosti, se vztahuje i na každý

biologický materiál odvozený z tohoto biologického materiálu pohlavním

nebo nepohlavním rozmnožováním v totožné nebo odchylné formě a mající

stejné vlastnosti.



(2) Ochrana vyplývající z patentu na způsob, který umožňuje výrobu

biologického materiálu majícího v důsledku vynálezu specifické

vlastnosti, se vztahuje jak na biologický materiál přímo získaný tímto

způsobem, tak na každý jiný biologický materiál odvozený z biologického

materiálu přímo získaného pohlavním nebo nepohlavním rozmnožováním v

totožné nebo odchylné formě a mající stejné vlastnosti.



(3) Ochrana vyplývající z patentu na výrobek obsahující genetickou

informaci nebo spočívající v genetické informaci se vztahuje i na

veškerý materiál, v němž je výrobek zahrnut nebo ve kterém je obsažena

a plní svou funkci genetická informace, s výjimkou lidského těla v

různých stadiích vzniku či vývoje.



§ 7



Vyčerpání práv



Majitel patentu není oprávněn zakázat pohlavní nebo nepohlavní

rozmnožování biologického materiálu, který je předmětem patentu,

jestliže jeho uvedení na trh bylo učiněno jím samým nebo s jeho

souhlasem a jestliže pohlavní či nepohlavní rozmnožování nezbytně

vyplývá z použití, ke kterému byl biologický materiál uveden na trh,

pokud získaný materiál není následně používán pro další pohlavní nebo

nepohlavní rozmnožování.



§ 8



Omezení práv majitele patentu



(1) Ten, kdo získal rostlinný množitelský materiál, který je předmětem

patentu, od jeho majitele nebo s jeho souhlasem, je oprávněn užívat pro

reprodukci při své zemědělské činnosti s výjimkou obchodního užívání

rovněž produkt své sklizně.



(2) Ten, kdo získal živočišný množitelský materiál, který je předmětem

patentu, od jeho majitele nebo s jeho souhlasem, je oprávněn tento

materiál užívat při své zemědělské činnosti s výjimkou obchodního

užívání, a to včetně zpřístupnění zvířete nebo jiného zvířecího

množitelského materiálu.



§ 9



Nucená a nucená křížová licence



(1) Nemůže-li šlechtitel^5) získat nebo využívat právo k rostlinné

odrůdě nebo plemeni zvířat, aniž by porušoval starší patent, může

požádat o nucenou licenci na nevýlučné užívání vynálezu chráněného

patentem. Úřad nucenou licenci udělí, jestliže majitel šlechtitelského

osvědčení neúspěšně žádal majitele patentu o poskytnutí smluvní licence

a jestliže rostlinná odrůda nebo zvířecí plemeno představuje důležitý

technický pokrok značného ekonomického významu ve srovnání s vynálezem,

který je patentem chráněn. V tomto případě má majitel patentu právo na

křížovou licenci (protilicenci) k obchodnímu využívání chráněné odrůdy

za stejných podmínek, jaké platí pro nucenou licenci podle zvláštního

právního předpisu.6)



(2) Byla-li majiteli patentu udělena nucená licence k obchodnímu

využívání rostlinné odrůdy nebo zvířecího plemene podle zvláštního

právního předpisu,^6) má majitel šlechtitelského osvědčení právo na

křížovou licenci (protilicenci) k využívání patentu na vynález.



ČÁST DRUHÁ



Změna zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a

plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb.



§ 10



V § 10 zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a

plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb., se doplňují odstavce 3

a 4, které znějí:



"(3) Nemůže-li majitel patentu na biotechnologický vynález tento patent

využívat, aniž by porušoval starší právo k rostlinné odrůdě nebo

zvířecímu plemeni, může požádat o nucenou licenci na nevýlučné

využívání odrůdy nebo plemene. Ministerstvo nucenou licenci udělí,

jestliže majitel patentu neúspěšně žádal majitele šlechtitelského

osvědčení o poskytnutí smluvní licence a jestliže vynález chráněný

patentem představuje důležitý technický pokrok značného ekonomického

významu ve srovnání s rostlinnou odrůdou nebo zvířecím plemenem. Pro

stanovení výše licenčních poplatků v případě udělení nucené licence

platí odstavec 2. V tomto případě má majitel šlechtitelského osvědčení

právo na křížovou licenci (protilicenci) k využívání biotechnologického

vynálezu.



(4) Byla-li majiteli šlechtitelského osvědčení udělena nucená licence k

využívání biotechnologického vynálezu, má majitel patentu právo na

křížovou licenci (protilicenci) k obchodnímu využívání rostlinné odrůdy

nebo zvířecího plemene.".



ČÁST TŘETÍ



ÚČINNOST



§ 11



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2000.



Klaus v. r.



Havel v. r.



Zeman v. r.



1) § 2 písm. a) zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám

rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb.



2) § 2 písm. c) zákona č. 132/1989 Sb.



3) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a

zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.



4) Vyhláška č. 212/1989 Sb., o Budapešťské smlouvě o mezinárodním

uznávání uložení mikroorganismů k účelům patentového řízení a

Prováděcího předpisu k ní.



5) § 2 písm. g) zákona č. 132/1989 Sb.



6) § 10 zákona č. 132/1989 Sb.