206/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 21. června 2000
o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb.,
o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění
zákona č. 93/1996 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OCHRANA BIOTECHNOLOGICKÝCH VYNÁLEZŮ
§ 1
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona
a) biologickým materiálem je jakýkoli materiál obsahující genetickou
informaci a schopný samoreprodukce nebo reprodukce v biologickém
systému,
b) mikrobiologickým postupem je jakýkoli postup používající
mikrobiologický materiál nebo prováděný na mikrobiologickém materiálu
nebo postup, jehož výsledkem je mikrobiologický materiál,
c) v zásadě biologickým způsobem pěstování rostlin nebo chovu zvířat je
takový způsob, který je založen plně na přírodních jevech, jako je
křížení a selekce.
§ 2
Patentovatelné biotechnologické vynálezy
Biotechnologické vynálezy jsou patentovatelné, týkají-li se
a) biologického materiálu, který je izolován ze svého přirozeného
prostředí nebo vyráběn technickým postupem, i když se již v přírodě
vyskytl,
b) rostlin nebo zvířat, není-li technická proveditelnost vynálezu
omezena na určitou odrůdu rostlin^1) nebo plemeno zvířete,^2) nebo
c) mikrobiologického nebo jiného technického postupu a výrobku, jiného
než je rostlinná odrůda nebo zvířecí plemeno, získaného tímto způsobem.
§ 3
Výluky z patentovatelnosti
Patenty se neudělují
a) na vynálezy, jejichž obchodní využití by se příčilo veřejnému
pořádku nebo dobrým mravům, zejména na způsoby klonování lidských
bytostí, na způsoby modifikace zárodečné linie genetické identity
lidských bytostí, na způsoby, při nichž se používá lidské embryo pro
průmyslové nebo obchodní účely, nebo na způsoby úpravy genetické
identity zvířat, které jim mohou způsobit utrpení bez podstatného
medicínského užitku pro člověka nebo zvíře, a také na zvířata, která
jsou výsledkem takového způsobu; rozpor s veřejným pořádkem nebo
dobrými mravy však nelze vyvodit pouze z toho, že využití vynálezu je
zakázáno právním předpisem,
b) na lidské tělo v různých stadiích vzniku či vývoje a pouhé objevení
některého z jeho prvků, včetně sekvence nebo dílčí sekvence genu; to
neplatí pro prvek izolovaný z lidského těla nebo jinak vyrobený
technickým způsobem, včetně sekvence nebo dílčí sekvence genu, i když
struktura tohoto prvku je totožná se strukturou přírodního prvku, a
c) na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby
pěstování rostlin či chovu zvířat.
§ 4
Pro řízení o přihlášce vynálezu a její náležitosti a pro patent na
vynález, který sestává z biologického materiálu nebo obsahuje
biologický materiál nebo se týká způsobu, kterým se vyrábí, zpracovává
nebo využívá biologický materiál, (dále jen "biotechnologické
vynálezy") se použijí ustanovení zvláštního právního předpisu.^3)
§ 5
Zvláštní ustanovení o přihlášce biotechnologického vynálezu
(1) Obsahuje-li vynález použití biologického materiálu nebo týká-li se
biologického materiálu, který není přístupný veřejnosti a který nelze
popsat v patentové přihlášce tak, aby odborník mohl vynález uskutečnit,
považuje se popis za dostatečný pouze tehdy, jestliže
a) nejpozději ke dni, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti,
byl uložen biologický materiál u uznávané ukládací instituce, která
získala toto postavení v souladu s článkem 7 Budapešťské smlouvy z 28.
dubna 1977 o mezinárodním uznávání uložení mikroorganismů k účelům
patentového řízení, (dále jen "Budapešťská smlouva"),^4)
b) přihláška vynálezu v tom znění, jak byla podána, obsahuje příslušné
informace o vlastnostech uloženého biologického materiálu, které měl
přihlašovatel k dispozici, a
c) přihláška vynálezu uvádí označení ukládací instituce a depozitní
číslo vzorku.
(2) Přístup k uloženému biologickému materiálu se uskuteční v podobě
poskytnutí vzorku
a) mezi prvním zveřejněním přihlášky a udělením patentu komukoli, kdo o
to požádá, (dále jen "žadatel") nebo na žádost přihlašovatele pouze
nezávislému expertu, nebo
b) po udělení patentu, bez ohledu na jeho zrušení, každému, kdo o to
požádá.
(3) Vzorek lze poskytnout jen tehdy, když se žadatel, popřípadě expert
určený podle odstavce 2 zaváže, že po dobu platnosti patentu
a) vzorek ani jakýkoli materiál z něj odvozený nezpřístupní třetí
osobě, a
b) vzorek nebo jakýkoli z něj odvozený materiál bude užívat pouze pro
účely experimentální, ledaže jej majitel patentu, popřípadě
přihlašovatel tohoto závazku výslovně zprostí.
(4) Přihlašovatel je oprávněn omezit přístup k uloženému materiálu po
dobu dvaceti let ode dne podání přihlášky vynálezu každému, s výjimkou
nezávislého experta, i pro případ zamítnutí zveřejněné přihlášky
vynálezu nebo zastavení řízení o ní; v takovém případě platí odstavec
3.
(5) Přihlašovatel oznámí omezení v přístupu k uloženému biologickému
materiálu uvedené v odstavci 2 písm. a) a v odstavci 4 Úřadu
průmyslového vlastnictví (dále jen "Úřad") nejpozději ke dni, ke
kterému jsou ukončeny přípravy k zveřejnění přihlášky vynálezu. Úřad
takovéto omezení přístupu k uloženému biologickému materiálu zveřejní
spolu s přihláškou vynálezu ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví.
(6) Jestliže biologický materiál uložený v souladu s odstavcem 1
přestane být dostupným u uznávané ukládací instituce, je přípustné nové
uložení tohoto materiálu za podmínek stanovených v Budapešťské smlouvě.
(7) Každé nové uložení musí být doloženo prohlášením podepsaným
ukladatelem a osvědčujícím, že nově uložený biologický materiál je
stejný jako materiál, který byl uložen původně.
(8) Týká-li se přihláška vynálezu sekvence nebo dílčí sekvence genu,
musí být jejich průmyslová využitelnost objasněna v patentové
přihlášce.
§ 6
Rozsah ochrany
(1) Ochrana vyplývající z patentu na biologický materiál, který má v
důsledku vynálezu specifické vlastnosti, se vztahuje i na každý
biologický materiál odvozený z tohoto biologického materiálu pohlavním
nebo nepohlavním rozmnožováním v totožné nebo odchylné formě a mající
stejné vlastnosti.
(2) Ochrana vyplývající z patentu na způsob, který umožňuje výrobu
biologického materiálu majícího v důsledku vynálezu specifické
vlastnosti, se vztahuje jak na biologický materiál přímo získaný tímto
způsobem, tak na každý jiný biologický materiál odvozený z biologického
materiálu přímo získaného pohlavním nebo nepohlavním rozmnožováním v
totožné nebo odchylné formě a mající stejné vlastnosti.
(3) Ochrana vyplývající z patentu na výrobek obsahující genetickou
informaci nebo spočívající v genetické informaci se vztahuje i na
veškerý materiál, v němž je výrobek zahrnut nebo ve kterém je obsažena
a plní svou funkci genetická informace, s výjimkou lidského těla v
různých stadiích vzniku či vývoje.
§ 7
Vyčerpání práv
Majitel patentu není oprávněn zakázat pohlavní nebo nepohlavní
rozmnožování biologického materiálu, který je předmětem patentu,
jestliže jeho uvedení na trh bylo učiněno jím samým nebo s jeho
souhlasem a jestliže pohlavní či nepohlavní rozmnožování nezbytně
vyplývá z použití, ke kterému byl biologický materiál uveden na trh,
pokud získaný materiál není následně používán pro další pohlavní nebo
nepohlavní rozmnožování.
§ 8
Omezení práv majitele patentu
(1) Ten, kdo získal rostlinný množitelský materiál, který je předmětem
patentu, od jeho majitele nebo s jeho souhlasem, je oprávněn užívat pro
reprodukci při své zemědělské činnosti s výjimkou obchodního užívání
rovněž produkt své sklizně.
(2) Ten, kdo získal živočišný množitelský materiál, který je předmětem
patentu, od jeho majitele nebo s jeho souhlasem, je oprávněn tento
materiál užívat při své zemědělské činnosti s výjimkou obchodního
užívání, a to včetně zpřístupnění zvířete nebo jiného zvířecího
množitelského materiálu.
§ 9
Nucená a nucená křížová licence
(1) Nemůže-li šlechtitel^5) získat nebo využívat právo k rostlinné
odrůdě nebo plemeni zvířat, aniž by porušoval starší patent, může
požádat o nucenou licenci na nevýlučné užívání vynálezu chráněného
patentem. Úřad nucenou licenci udělí, jestliže majitel šlechtitelského
osvědčení neúspěšně žádal majitele patentu o poskytnutí smluvní licence
a jestliže rostlinná odrůda nebo zvířecí plemeno představuje důležitý
technický pokrok značného ekonomického významu ve srovnání s vynálezem,
který je patentem chráněn. V tomto případě má majitel patentu právo na
křížovou licenci (protilicenci) k obchodnímu využívání chráněné odrůdy
za stejných podmínek, jaké platí pro nucenou licenci podle zvláštního
právního předpisu.6)
(2) Byla-li majiteli patentu udělena nucená licence k obchodnímu
využívání rostlinné odrůdy nebo zvířecího plemene podle zvláštního
právního předpisu,^6) má majitel šlechtitelského osvědčení právo na
křížovou licenci (protilicenci) k využívání patentu na vynález.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a
plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb.
§ 10
V § 10 zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a
plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb., se doplňují odstavce 3
a 4, které znějí:
"(3) Nemůže-li majitel patentu na biotechnologický vynález tento patent
využívat, aniž by porušoval starší právo k rostlinné odrůdě nebo
zvířecímu plemeni, může požádat o nucenou licenci na nevýlučné
využívání odrůdy nebo plemene. Ministerstvo nucenou licenci udělí,
jestliže majitel patentu neúspěšně žádal majitele šlechtitelského
osvědčení o poskytnutí smluvní licence a jestliže vynález chráněný
patentem představuje důležitý technický pokrok značného ekonomického
významu ve srovnání s rostlinnou odrůdou nebo zvířecím plemenem. Pro
stanovení výše licenčních poplatků v případě udělení nucené licence
platí odstavec 2. V tomto případě má majitel šlechtitelského osvědčení
právo na křížovou licenci (protilicenci) k využívání biotechnologického
vynálezu.
(4) Byla-li majiteli šlechtitelského osvědčení udělena nucená licence k
využívání biotechnologického vynálezu, má majitel patentu právo na
křížovou licenci (protilicenci) k obchodnímu využívání rostlinné odrůdy
nebo zvířecího plemene.".
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 11
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1) § 2 písm. a) zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám
rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb.
2) § 2 písm. c) zákona č. 132/1989 Sb.
3) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a
zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.
4) Vyhláška č. 212/1989 Sb., o Budapešťské smlouvě o mezinárodním
uznávání uložení mikroorganismů k účelům patentového řízení a
Prováděcího předpisu k ní.
5) § 2 písm. g) zákona č. 132/1989 Sb.
6) § 10 zákona č. 132/1989 Sb.