240/1996 Sb.



SDĚLENÍ



Ministerstva zahraničních věcí



Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 10. prosince 1982 byla v

Montego Bay, Jamajka, přijata a jménem Československé socialistické

republiky podepsána Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu.



Dne 22. února 1993 Česká republika oznámila generálnímu tajemníkovi

Organizace spojených národů, depozitáři Úmluvy, že se jako nástupnický

stát České a Slovenské Federativní Republiky s účinností od 1. ledna

1993 považuje za signatářský stát Úmluvy Organizace spojených národů o

mořském právu z 10. prosince 1982.



S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident

republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla

uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů dne 21.

června 1996.



Při ratifikaci Úmluvy bylo současně učiněno následující prohlášení:



"Vláda České republiky, seznámivši se s prohlášením vlády Spolkové

republiky Německo ze dne 14. října 1994, týkajícím se výkladu

ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, Části X

- právo vnitrozemských států na přístup k moři a od moře a svoboda

tranzitu - prohlašuje, že prohlášení vlády Spolkové republiky Německo

nemůže být vůči České republice vykládáno v rozporu s ustanoveními

Části X Úmluvy."



Úmluva na základě svého článku 308 odst. 1 vstoupila v platnost dnem

16. listopadu 1994 a pro Českou republiku vstoupila v platnost podle

odstavce 2 téhož článku dnem 21. července 1996.



Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.



ÚMLUVA



Organizace spojených národů o mořském právu



Státy, které jsou stranami této Úmluvy,



vedeny přáním urovnat v duchu vzájemného porozumění a spolupráce

všechny otázky týkající se mořského práva a vědomy si historického

významu této Úmluvy jako důležitého přínosu k udržení míru,

spravedlnosti a pokroku pro všechny národy světa,



konstatujíce, že vývoj, ke kterému došlo od Konferencí OSN o mořském

právu, jež se konaly v Ženevě v letech 1958 a 1960, zdůraznil nutnost

nové a všeobecně přijatelné Úmluvy o mořskému právu,



vědomy si toho, že problémy oceánského prostoru spolu vzájemně úzce

souvisejí a že je třeba posuzovat je jako celek,



uznávajíce, že je žádoucí vytvořit prostřednictvím této Úmluvy, s

náležitým ohledem na svrchovanost všech států, právní řád pro moře a

oceány, jenž by usnadnil mezinárodní styk a napomáhal mírovému využití

moří a oceánů, spravedlivému a účinnému využívání jejich zdrojů a

zachovávání jejich živých zdrojů a studiu, ochraně a uchování mořského

prostředí,



majíce na zřeteli, že dosažení těchto cílů přispěje k uskutečnění

spravedlivého mezinárodního hospodářského řádu, který by pamatoval na

zájmy a potřeby lidstva jako celku a zejména na zvláštní zájmy a

potřeby rozvojových zemí, ať pobřežních či vnitrozemských,



přejíce si prostřednictvím této Úmluvy rozvinout zásady obsažené v

rezoluci 2749 (XXV) ze 17. prosince 1970, ve které Valné shromáždění

mimo jiné slavnostně prohlásilo, že oblast dna moří a oceánů a jejich

podzemí za hranicemi národní jurisdikce, jakož i její zdroje, jsou

společným dědictvím lidstva, jehož průzkum a využívání se děje,

nezávisle na geografické poloze států, ve prospěch lidstva jako celku,



věříce, že kodifikace a progresivní rozvoj mořského práva dosažené

touto Úmluvou přispějí k upevnění míru, bezpečnosti, spolupráce a

přátelských vztahů mezi všemi státy v souladu se zásadami spravedlnosti

a rovnoprávnosti a že napomohou ekonomickému a sociálnímu vzestupu

všech národů světa v souladu s cíli a zásadami vytyčenými v Chartě OSN,



potvrzujíce, že záležitosti, které nejsou upraveny touto Úmluvou, budou

se i nadále řídit pravidly a zásadami obecného mezinárodního práva,



dohodly se na tomto:



ČÁST I:



ÚVOD



Čl.1



Používané výrazy a působnost



1. Pro účely této Úmluvy:



(1) "Oblast" znamená dno moří a oceánů a jejich podzemí za hranicemi

národní jurisdikce;



(2) "Úřad" znamená Mezinárodní úřad pro mořské dno;



(3) "činnost v Oblasti" znamená veškerou činnost prováděnou za účelem

průzkumu a těžby zdrojů Oblasti;



(4) "znečištění mořského prostředí" znamená přímé nebo nepřímé zanesení

takových látek nebo energie člověkem do mořského prostředí, včetně ústí

řek, které mají či mohou mít takové zhoubné účinky, jako jsou poškození

živých zdrojů a mořského života, ohrožení lidského zdraví, zabránění

mořské činnosti včetně rybolovu či jinému oprávněnému využívání moře,

zhoršení užitné jakosti mořské vody a omezení podmínek pro rekreaci;



(5)



(a) "shazování do moře" znamená:



(i) jakékoli svévolné zbavování se odpadu nebo jiných látek z plavidel,

letadel, plošin nebo jiných uměle vybudovaných konstrukcí v moři;



(ii) jakékoli svévolné ničení plavidel, letadel, plošin nebo jiných

uměle vybudovaných konstrukcí v moři;



(b) "shazování do moře" nezahrnuje:



(i) zbavování se odpadu nebo jiných látek, které jsou součástí nebo

výsledkem normálního využívání plavidel, letadel, plošin nebo jiných

uměle vybudovaných konstrukcí v moři a jejich vybavení, kromě odpadu a

jiných látek dopravovaných plavidly, letadly, plošinami nebo jinými

uměle vybudovanými konstrukcemi v moři, které se používají ke zbavování

se těchto látek anebo vyplývají ze zacházení s takovým odpadem nebo

jinými látkami na plavidlech, letadlech, plošinách nebo uměle

vybudovaných konstrukcích;



(ii) umísťování látek za jiným účelem, než je pouhé zbavování se jich,

za předpokladu, že toto umísťování není v rozporu s cíli této Úmluvy.



2.



(1) "Účastnické státy" znamená státy, které vyjádřily souhlas s tím, že

budou vázány touto Úmluvou, a pro které je tato Úmluva v platnosti.



(2) Tato Úmluva se použije mutatis mutandis^1) na jiné subjekty, které

jsou uvedeny v článku 305 odst. 1 (b), (c), (d), (e) a (f) a které se

stávají stranami této Úmluvy v souladu s podmínkami vztahujícími se ke

každému z nich; v tomto smyslu se pojem "účastnické státy" vztahuje na

takové jiné subjekty.



ČÁST II:



POBŘEŽNÍ MOŘE A PŘILEHLÁ ZÓNA



Oddíl 1:



VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ



Čl.2



Právní status pobřežního moře, vzdušného prostoru nad pobřežním mořem a

jeho dna a podzemí



1. Svrchovanost pobřežního státu se rozšiřuje za jeho pevninské území a

vnitřní vody, a v případě souostrovního státu za jeho souostrovní vody,

na přilehlé mořské pásmo zvané pobřežní moře.



2. Tato svrchovanost se rozšiřuje na vzdušný prostor nad pobřežním

mořem, jakož i na jeho mořské dno a podzemí.



3. Svrchovanost nad pobřežním mořem se vykonává v souladu s touto

Úmluvou a s jinými pravidly mezinárodního práva.



Oddíl 2:



HRANICE POBŘEŽNÍHO MOŘE



Čl.3



Šíře pobřežního moře



Každý stát má právo stanovit šíři svého pobřežního moře až po hranici

nepřesahující dvanáct námořních mil měřených od základních linií

určených v souladu s touto Úmluvou.



Čl.4



Vnější hranice pobřežního moře



Vnější hranici pobřežního moře tvoří linie, jejíž každý bod leží od

nejbližšího bodu základní linie ve vzdálenosti rovnající se šíři

pobřežního moře.



Čl.5



Obvyklá základní linie



Nestanoví-li tato Úmluva jinak, je obvyklou základní linií pro měření

šíře pobřežního moře linie největšího odlivu podél pobřeží, jak je

zakreslena na námořních mapách velkého měřítka, které jsou úředně

uznány pobřežním státem.



Čl.6



Útesy



V případě ostrovů rozkládajících se na atolech nebo ostrovů obklopených

útesy je základní linií pro měření šíře pobřežního moře linie

největšího odlivu podél útesu směrem k moři, jak je označena příslušným

symbolem na námořních mapách, které jsou úředně uznány pobřežním

státem.



Čl.7



Přímé základní linie



1. V místech, kde pobřeží je velmi členité a má hluboké zářezy, nebo

kde je pás ostrovů podél pobřeží v jeho bezprostřední blízkosti, lze

použít při vytyčování základní linie, od níž se měří šíře pobřežního

moře, metody přímých základních linií spojujících příslušné body.



2. Kde je pobřeží v důsledku delty nebo jiných přírodních podmínek

velmi nestálé, mohou být příslušné body zvoleny podél nejzazší linie

odlivu, a bez ohledu na další ústup linie odlivu zůstanou přímé

základní linie platné, dokud nebudou změněny pobřežním státem v souladu

s touto Úmluvou.



3. Vytyčení takových základních linií se nesmí podstatně odchylovat od

celkového směru pobřeží a mořské prostory ležící uvnitř těchto linií

musí být dostatečně těsně spojeny s oblastí země tak, aby mohly být

podrobeny režimu vnitřních vod.



4. Při vytyčování přímých základních linií se nesmí vycházet z

vynořujících se vyvýšenin v pásmu odlivu, pokud na nich nejsou zřízeny

majáky nebo jiná podobná zařízení nacházející se trvale nad hladinou

moře, kromě případů, kdy vytyčení základních linií k těmto nebo od

takových vyvýšenin bylo všeobecně mezinárodně uznáno.



5. Tam, kde se používá metody přímých základních linií podle odst. 1,

je možno přihlédnout při určování jednotlivých základních linií ke

zvláštním ekonomickým zájmům dotčené oblasti, jejichž existence a

důležitost jsou zřejmě prokazatelné na základě dlouhodobého užívání.



6. Systému přímých základních linií nemůže stát používat takovým

způsobem, který by oddělil pobřežní moře jiného státu od volného moře

nebo výlučné ekonomické zóny.



Čl.8



Vnitřní vody



1. Bez újmy ustanovením Části IV, vody prostírající se směrem k pevnině

od základní linie pobřežního moře tvoří část vnitřních vod státu.



2. Tam, kde vytyčení přímé základní linie metodou stanovenou v článku 7

má za následek, že do vnitřních vod jsou zahrnuty oblasti, u kterých

tomu tak dříve nebylo, trvá právo pokojného proplutí těmito vodami tak,

jak je stanoveno v této Úmluvě.



Čl.9



Ústí řek



Jestliže se řeka vlévá přímo do moře, je základní linií přímá linie

napříč ústím řeky mezi body jejích břehů na čáře největšího odlivu.



Čl.10



Zálivy



1. Tento článek se vztahuje pouze na zálivy, jejichž pobřeží náleží

jedinému státu.



2. Pro účely této Úmluvy se zálivem rozumí zřetelný zářez, jehož

proniknutí do pevniny je v takovém poměru k šířce jeho ústí, že

obsahuje vody obklopené pevninou a představuje více než pouhý záhyb

pobřeží. Zářez se však nepovažuje za záliv, není-li jeho plocha stejně

velká nebo větší než plocha polokruhu, jehož průměrem je přímka vedená

napříč ústím zářezu.



3. Pro účely měření se za oblast zářezu považuje oblast ležící mezi

čárou největšího odlivu podél pobřeží zářezu a přímkou, která spojuje

body největšího odlivu při jeho přirozeném ústí. Kde však vzhledem k

existenci ostrovů má zářez více než jedno ústí, vytyčí se polokruh na

linii, jejíž délka odpovídá úplnému součtu délek spojnic vedených přes

různá ústí. Ostrovy v zářezu se započítávají tak, jako by byly součástí

vodní plochy zářezu.



4. Jestliže vzdálenost mezi body největšího odlivu při přirozeném ústí

zálivu nepřesahuje 24 námořní míle, lze vytyčit mezi těmito dvěma body

uzavírající linii. Takto ohraničené vody se považují za vnitřní vody.



5. Kde vzdálenost mezi body největšího odlivu při přirozeném ústí

zálivu přesahuje 24 námořní míle, lze v zálivu vytyčit přímou základní

linii v délce 24 námořních mil takovým způsobem, aby zahrnula největší

množství vodní plochy, které je možné oddělit linií této délky.



6. Předcházející ustanovení se nevztahují na tzv. "historické" zálivy

ani na ty případy, kdy se užívá systému přímých základních linií podle

článku 7.



Čl.11



Přístavy



Stálá přístavní zařízení, která nejdále vybíhají do moře a tvoří

nedílnou součást přístavního systému, se pro účely delimitace

pobřežního moře považují za součást pobřeží. Příbřežní zařízení a umělé

ostrovy se nepovažují za stálé přístavní zařízení.



Čl.12



Rejdy



Rejdy, kterých se normálně používá pro nakládání, vykládání a kotvení

lodí a které by se jinak nacházely zcela nebo částečně za vnější

hranicí pobřežního moře, se zahrnují do pobřežního moře.



Čl.13



Vynořující se vyvýšeniny



1. Vynořující se vyvýšenina je přírodou vytvořená část země, která je

obklopena vodou a vyčnívá nad ní za největšího odlivu, avšak je jí

zaplavována za největšího přílivu. Tam, kde vynořující se vyvýšenina

leží zcela nebo částečně v takové vzdálenosti od pevniny nebo ostrova,

která nepřesahuje šíři pobřežního moře, může být linie největšího

odlivu této vyvýšeniny použita za základní linii pro měření šíře

pobřežního moře.



2. Leží-li vynořující se vyvýšenina zcela ve vzdálenosti od pevniny

nebo ostrova, která přesahuje šíři pobřežního moře, nemá své vlastní

pobřežní moře.



Čl.14



Kombinace metod při vytyčování základních linií



Pobřežní stát může vytyčovat základní linie, s přihlédnutím k rozdílným

podmínkám, střídavě pomocí kterékoli metody uvedené v předcházejících

článcích.



Čl.15



Delimitace pobřežního moře mezi protilehlými nebo sousedícími státy



Tam, kde pobřeží dvou států leží naproti sobě nebo vzájemně sousedí,

není žádný z obou států oprávněn rozšířit své pobřežní moře za střední

linii, není-li mezi nimi dohoda v opačném smyslu. Střední linie je

taková linie, jejíž každý bod je ve stejné vzdálenosti od nejbližších

bodů na základních liniích, od nichž se měří šíře pobřežního moře

každého z obou států. Toto ustanovení se však nepoužije tam, kde z

historických důvodů anebo pro jiné zvláštní okolnosti je nutné vymezit

hranice pobřežních moří těchto dvou států způsobem, který se liší od

tohoto ustanovení.



Čl.16



Námořní mapy a seznamy geografických souřadnic



1. Základní linie pro měření šíře pobřežních moří stanovené v souladu s

články 7, 9 a 10 anebo hranice z nich odvozené a rozhraničující linie

vytyčené v souladu s články 12 a 15 musí být znázorněny na námořních

mapách takového měřítka nebo měřítek, která jsou přiměřená pro určení

jejich polohy. Jako náhrada může být použit seznam geografických

souřadnic bodů specifikujících geodetické údaje.



2. Pobřežní stát řádně zveřejní takové námořní mapy nebo seznamy

geografických souřadnic a uloží kopii každé takové mapy nebo seznamu u

generálního tajemníka OSN.



Oddíl 3:



POKOJNÉ PROPLUTÍ POBŘEŽNÍM MOŘEM



Pododdíl A:



Ustanovení vztahující se na všechny lodě



Čl.17



Právo pokojného proplutí



Lodě všech států, ať pobřežních nebo vnitrozemských, mají právo

pokojného proplutí pobřežním mořem v souladu s touto Úmluvou.



Čl.18



Pojem proplutí



1. Proplutí znamená plavbu pobřežním mořem za účelem:



(a) proplutí tímto mořem aniž by loď veplula do vnitřních vod nebo se

zastavila v rejdě nebo v přístavním zařízení nacházejícím se mimo

vnitřní vody; nebo



(b) veplutí do vnitřních vod nebo vyplutí z nich anebo zastávky lodi v

takové rejdě nebo v přístavním zařízení.



2. Proplutí musí být nepřerušované a rychlé. Zahrnuje však zastavení a

kotvení, ale jen potud, pokud souvisejí s běžnou plavbou nebo se staly

nezbytnými z důvodu vyšší moci či nouze anebo za účelem poskytnutí

pomoci osobám, lodím nebo letadlům v nebezpečí či v nouzi.



Čl.19



Pojem pokojného proplutí



1. Proplutí je pokojné, pokud neohrožuje mír, veřejný pořádek nebo

bezpečnost pobřežního státu. Takové proplutí probíhá v souladu s touto

Úmluvou a s jinými pravidly mezinárodního práva.



2. Proplutí cizí lodi se považuje za ohrožující mír, veřejný pořádek

nebo bezpečnost pobřežního státu, zahrnuje-li v pobřežním moři některou

z těchto činností:



(a) jakoukoli hrozbu silou nebo použití síly proti svrchovanosti,

územní celistvosti nebo politické nezávislosti pobřežního státu nebo

jakýmkoli jiným způsobem porušující zásady mezinárodního práva

zakotvené v Chartě OSN;



(b) jakékoli cvičení nebo výcvik se zbraněmi všeho druhu;



(c) jakoukoli činnost zaměřenou na shromažďování informací k újmě

obrany nebo bezpečnosti pobřežního státu;



(d) jakoukoli propagandu zaměřenou na působení na obranu nebo

bezpečnost pobřežního státu;



(e) vypouštění, přistávání nebo braní na palubu jakýchkoli letadel;



(f) vypouštění, přistávání nebo braní na palubu jakéhokoli vojenského

zařízení;



(g) naloďování nebo vyloďování jakéhokoli zboží, měny nebo osoby v

rozporu s celními, finančními, přistěhovaleckými nebo zdravotnickými

právními předpisy pobřežního státu;



(h) jakýkoli čin úmyslného a závažného znečištění, který je v rozporu s

touto Úmluvou;



(i) jakoukoli rybolovnou činnost;



(j) provádění jakékoli výzkumné nebo průzkumné činnosti;



(k) jakýkoli čin zaměřený na zasahování do kterýchkoli spojových

systémů nebo jiných zařízení pobřežního státu;



(l) jakoukoli jinou činnost, která nemá přímý vztah k proplutí.



Čl.20



Ponorky a jiná podmořská plavidla



V pobřežním moři jsou ponorky a jiná podmořská plavidla povinna plout

na povrchu a vztyčit svou vlajku.



Čl.21



Právní předpisy pobřežního státu týkající se pokojného proplutí



1. Pobřežní stát může, v souladu s ustanoveními této Úmluvy a s jinými

pravidly mezinárodního práva, které se týkají pokojného proplutí

pobřežním mořem, přijímat právní předpisy, pokud jde o:



(a) bezpečnost plavby a úpravu námořní dopravy;



(b) ochranu plavebních pomůcek a usnadnění a jiných zařízení a

instalací;



(c) ochranu kabelů a potrubí;



(d) zachovávání živých zdrojů moře;



(e) zabraňování porušování právních předpisů o rybolovu pobřežního

státu;



(f) ochranu životního prostředí pobřežního státu a zabraňování, snížení

a kontrolu jeho znečišťování;



(g) mořský vědecký výzkum a hydrografický průzkum;



(h) zabraňování porušování celních, finančních, přistěhovaleckých nebo

zdravotnických právních předpisů pobřežního státu.



2. Takové právní předpisy se nevztahují na projektování, konstrukci,

složení posádky anebo vybavení cizích lodí, pokud se jimi neprovádějí

všeobecně přijatá mezinárodní pravidla nebo normy.



3. Pobřežní stát všechny tyto právní předpisy řádně zveřejní.



4. Cizí lodě, které uplatňují právo pokojného proplutí pobřežním mořem,

se podřídí všem těmto právním předpisům a všem obecně přijatým

mezinárodním předpisům, které se týkají zabraňování námořním srážkám.



Čl.22



Námořní koridory a systémy odděleného provozu v pobřežním moři



1. Je-li to nutné s ohledem na bezpečnost plavby, pobřežní stát může

požádat cizí lodě, které uplatňují právo pokojného proplutí pobřežním

mořem, aby použily námořních koridorů a systémů odděleného provozu,

které určí nebo stanoví za účelem regulace proplouvání lodí.



2. Zvláště u tankerů, lodí s jaderným pohonem a lodí vezoucích jaderné

nebo jiné svou povahou nebezpečné nebo škodlivé látky nebo materiály

může být požadováno, aby omezily svoje proplutí na takové námořní

koridory.



3. Při určování námořních koridorů a stanovování systémů odděleného

provozu podle tohoto článku vezme pobřežní stát v úvahu:



(a) doporučení příslušných mezinárodních organizací;



(b) jakékoli námořní trasy obvykle používané pro mezinárodní plavbu;



(c) zvláštní charakteristiku určitých lodí a cest; a



(d) hustotu provozu.



4. Pobřežní stát zřetelně vyznačí takové námořní koridory a systémy

odděleného provozu na námořních mapách, které budou řádně zveřejněny.



Čl.23



Cizí lodě s jaderným pohonem a lodě vezoucí jaderné nebo jiné svou

povahou nebezpečné nebo škodlivé látky



Cizí lodě s jaderným pohonem a lodě vezoucí jaderné nebo jiné svou

povahou nebezpečné nebo škodlivé látky musí při uplatňování práva

pokojného proplutí pobřežním mořem vézt s sebou doklady a dodržovat

zvláštní preventivní opatření stanovené pro takové lodě mezinárodními

dohodami.



Čl.24



Povinnosti pobřežního státu



1. Pokud to není v souladu s touto Úmluvou, pobřežní stát nesmí bránit

pokojnému proplouvání cizích lodí pobřežním mořem. Pobřežní stát při

používání této Úmluvy nebo jakýchkoli právních předpisů přijatých v

souladu s touto Úmluvou zvláště nesmí:



(a) klást vůči cizím lodím požadavky, jež by ve skutečnosti vedly k

odepření nebo omezení práva pokojného proplutí; anebo



(b) formálně nebo fakticky diskriminovat lodě kteréhokoli státu nebo

lodě vezoucí náklad do kteréhokoli státu z kteréhokoli státu anebo

jménem takového státu.



2. Pobřežní stát musí náležitým způsobem oznámit veškerá nebezpečí pro

plavbu v jeho pobřežním moři, o nichž ví.



Čl.25



Práva ochrany pobřežního státu



1. Pobřežní stát může učinit ve svém pobřežním moři nezbytná opatření,

aby zabránil proplutí, které není pokojné.



2. V případě lodí plujících do vnitřních vod nebo zastavujících v

přístavních zařízeních vně vnitřních vod má pobřežní stát rovněž právo

učinit nezbytná opatření, aby zabránil jakémukoli porušení podmínek,

kterým podléhá vpuštění těchto lodí do vnitřních vod nebo do takového

přístavního zařízení.



3. Pobřežní stát může, aniž by formálně nebo fakticky diskriminoval

cizí lodě, dočasně pozastavit v určitých oblastech svého pobřežního

moře pokojné proplouvání cizích lodí, je-li takové pozastavení nezbytné

k ochraně jeho bezpečnosti, čítajíc v to vojenská cvičení. Takové

pozastavení vstoupí v platnost až po náležitém zveřejnění.



Čl.26



Poplatky, které lze ukládat cizím lodím



1. Cizím lodím nesmějí být ukládány žádné poplatky z důvodu jejich

pouhého proplutí pobřežním mořem.



2. Poplatky mohou být cizím lodím proplouvajícím pobřežním mořem

ukládány pouze jako platba za zvláštní služby poskytnuté lodi. Tyto

poplatky musí být ukládány bez diskriminace.



Pododdíl B:



Pravidla vztahující se na obchodní a státní lodě používané k obchodním

účelům



Čl.27



Trestní jurisdikce na palubě cizí lodi



1. Trestní jurisdikce pobřežního státu nebude vykonávána na palubě cizí

lodi proplouvající pobřežním mořem za účelem zatčení nějaké osoby nebo

vedení vyšetřování v souvislosti s trestným činem spáchaným na palubě

lodi v době jejího proplutí s výjimkou těchto případů:



(a) jestliže následky trestného činu postihují pobřežní stát;



(b) jestliže trestný čin je takového druhu, že může narušit klid v zemi

nebo pořádek v pobřežním moři;



(c) jestliže si pomoc místních úřadů vyžádal kapitán lodi anebo

diplomatický zástupce nebo konzulární úředník státu vlajky; anebo



(d) jestliže taková opatření jsou nezbytná pro potlačení nezákonného

obchodu s omamnými jedy nebo psychotropními látkami.



2. Předcházející ustanovení se nedotýkají práva pobřežního státu

podniknout jakákoli opatření stanovená jeho zákony za účelem zatčení

nebo vyšetřování na palubě cizí lodi, která proplouvá pobřežním mořem

po opuštění vnitřních vod.



3. V případech uvedených v odst. 1 a 2 vyrozumí pobřežní stát na žádost

kapitána diplomatického zástupce nebo konzulárního úředníka státu

vlajky předtím, než podnikne jakákoli opatření, a usnadní navázání

styku mezi tímto zástupcem nebo úředníkem a posádkou lodi. V naléhavých

případech lze oznámení učinit během podnikaných opatření.



4. Při posuzování, zda a jak má být zatčení provedeno, vezmou místní

úřady náležitě v úvahu zájmy plavby.



5. S výjimkou ustanovení Části XII anebo v případech porušení právních

předpisů stanovených v souladu s Částí V, pobřežní stát nesmí

podniknout na palubě cizí lodi proplouvající pobřežním mořem žádná

opatření za účelem zatčení osoby nebo vyšetřování v souvislosti s

jakýmkoli trestným činem spáchaným předtím, než loď vplula do

pobřežního moře, jestliže tato loď vyplula z cizího přístavu a pouze

proplouvá pobřežním mořem, aniž vpluje do vod vnitřních.



Čl.28



Soukromoprávní jurisdikce vůči cizím lodím



1. Pobřežní stát nesmí zadržet cizí loď proplouvající pobřežním mořem

ani změnit směr její plavby za účelem výkonu soukromoprávní jurisdikce

vůči některé osobě na palubě lodi.



2. Pobřežní stát nesmí provést exekuci nebo zajištění lodi za účelem

soukromoprávního řízení, ledaže by byla tato opatření učiněna v

důsledku soukromých závazků nebo odpovědnosti, které loď převzala nebo

které na ní vznikly v době plavby nebo za účelem plavby vodami

pobřežního státu.



3. Odstavec 2 se nedotýká práva pobřežního státu provést výkon

rozhodnutí nebo zajištění soukromoprávního řízení v souladu s jeho

zákony vůči cizí lodi, která kotví v pobřežním moři nebo proplouvá

pobřežním mořem po opuštění vnitřních vod.



Pododdíl C:



Pravidla vztahující se na válečné lodě a jiné státní lodě používané k

neobchodním účelům



Čl.29



Definice válečných lodí



Pro účely této Úmluvy "válečná loď" znamená loď, která přísluší k

ozbrojeným silám státu, nese vnější znaky označující státní příslušnost

takové lodi, podléhá velení vládou státu řádně pověřeného důstojníka,

jehož jméno je uvedeno v příslušném služebním seznamu nebo rovnocenném

dokumentu, a jejíž posádka je podrobena disciplíně pravidelných

ozbrojených sil.



Čl.30



Nedodržování právních předpisů pobřežního státu válečnými loděmi



Nepodrobí-li se válečná loď právním předpisům pobřežního státu, které

se týkají průjezdu pobřežním mořem, a nebere-li ohled na žádost, aby se

tak stalo, může pobřežní stát požadovat, aby okamžitě opustila pobřežní

moře.



Čl.31



Odpovědnost státu vlajky za škody způsobené válečnou lodí nebo jinou

státní lodí používanou k neobchodním účelům



Stát vlajky nese mezinárodní odpovědnost za jakoukoli újmu nebo škodu

způsobenou pobřežnímu státu, která plyne z nedodržení právních předpisů

pobřežního státu týkajících se proplutí pobřežním mořem nebo z

nedodržení ustanovení této Úmluvy nebo jiných pravidel mezinárodního

práva válečnou lodí nebo jinou státní lodí používanou k neobchodním

účelům.



Čl.32



Imunita válečných lodí a jiných státních lodí používaných k neobchodním

účelům



S výjimkami obsaženými v pododdílu A a v článcích 30 a 31, nic v této

Úmluvě se nedotýká imunity válečných lodí a jiných státních lodí

používaných k neobchodním účelům.



Oddíl 4:



PŘILEHLÁ ZÓNA



Čl.33



Přilehlá zóna



1. V pásmu přiléhajícím k pobřežnímu moři, označovaném jako přilehlá

zóna, pobřežní stát může provádět kontrolu potřebnou k tomu, aby:



(a) bylo zabráněno porušování jeho celních, finančních,

přistěhovaleckých nebo zdravotnických předpisů na jeho území nebo v

pobřežním moři;



(b) bylo trestáno porušení uvedených předpisů, k němuž došlo na jeho

území nebo v pobřežním moři.



2. Přilehlá zóna se nesmí prostírat dále než 24 námořní míle od

základních linií, od kterých se měří šíře pobřežního moře.



ČÁST III:



PRŮLIVY POUŽÍVANÉ PRO MEZINÁRODNÍ PLAVBU



Oddíl 1:



VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ



Čl.34



Právní status vod tvořících průlivy používané pro mezinárodní plavbu



1. Režim proplutí průlivy používanými pro mezinárodní plavbu či přeletu

nad nimi, stanovený v této Části, se v žádném jiném ohledu nedotýká

právního statusu vod takové průlivy tvořících ani výkonu svrchovanosti

nebo jurisdikce států, které hraničí s průlivy, nad takovými vodami a

jejich vzdušným prostorem, mořským dnem a podzemím.



2. Svrchovanost nebo jurisdikce států, které hraničí s průlivy, se

vykonává v souladu s ustanoveními této Části a v souladu s jinými

pravidly mezinárodního práva.



Čl.35



Rozsah působnosti této Části



Nic v této Části se nedotýká:



(a) žádné oblasti vnitřních vod uvnitř průlivu s výjimkou případů, kde

vytyčení přímé základní linie v souladu s metodou popsanou v článku 7

vymezuje jako vnitřní vody ty oblasti, které za takové dříve nebyly

považovány;



(b) právního statusu vod za pobřežním mořem států, které hraničí s

průlivy, jako výlučných ekonomických zón nebo volného moře; anebo



(c) právního režimu průlivů, v nichž jsou proplutí či přelet zcela nebo

zčásti upraveny dřívějšími mezinárodními úmluvami, které se takových

průlivů zvláště týkají a jsou stále platné.



Čl.36



Trasy na volném moři nebo trasy ve výlučných ekonomických zónách, které

vedou průlivy užívanými pro mezinárodní plavbu



Tato Část se nevztahuje na průliv používaný pro mezinárodní plavbu,

jestliže tímto průlivem vede trasa přes volné moře nebo přes výlučnou

ekonomickou zónu, která má stejně vhodnou plavební a hydrografickou

povahu; na takové trasy se vztahují jiné příslušné Části této Úmluvy,

čítajíc v to ustanovení o svobodě plavby či přeletu.



Oddíl 2:



TRANZITNÍ PROPLUTÍ ČI PŘELET



Čl.37



Rozsah působnosti tohoto oddílu



Tento oddíl se vztahuje na průlivy, kterých se používá pro mezinárodní

plavbu mezi jednou částí volného moře nebo výlučné ekonomické zóny a

jinou částí volného moře nebo výlučné ekonomické zóny.



Čl.38



Právo tranzitního proplutí či přeletu



1. V průlivech zmíněných v článku 37 požívají všechny lodě a letadla

právo tranzitního proplutí či přeletu, kterému nesmí být bráněno; to

neplatí tam, kde je průliv tvořen ostrovem státu, který hraničí s

průlivem, a jeho pevninskou částí, kdy se nepoužije tranzitního

proplutí či přeletu, jestliže je zde stejně vhodná trasa po volném moři

nebo ve výlučné ekonomické zóně, která má stejně vhodné plavební a

hydrografické podmínky.



2. V souladu s touto Částí se tranzitním proplutím či přeletem rozumí

výkon svobody plavby či přeletu výlučně za účelem nepřerušovaného a

rychlého tranzitu průlivem mezi jednou částí volného moře nebo výlučné

ekonomické zóny a jinou částí volného moře nebo výlučné ekonomické

zóny. Požadavek nepřerušovaného a rychlého tranzitu však nevylučuje

proplutí průlivem či přelet nad ním za účelem vstupu, výstupu nebo

návratu ze státu hraničícího s průlivem při dodržení podmínek vstupu do

tohoto státu.



3. Jakákoli činnost, která není výkonem práva tranzitního proplutí

průlivem či přeletu nad ním, zůstává upravena jinými použitelnými

ustanoveními této Úmluvy.



Čl.39



Povinnosti lodí a letadel během tranzitního proplutí či přeletu



1. Při výkonu práva tranzitního proplutí či přeletu lodě a letadla

musí:



(a) proplout průliv či přeletět nad ním bez prodlení;



(b) zdržet se jakékoli hrozby silou nebo použití síly proti

svrchovanosti, územní celistvosti nebo politické nezávislosti států,

které hraničí s průlivy, anebo jakéhokoli jiného způsobu porušování

zásad mezinárodního práva zakotvených v Chartě OSN;



(c) zdržet se jakékoli jiné činnosti než činnosti související s

normálními způsoby nepřerušovaného a urychleného proplutí či přeletu, s

výjimkou případů vyvolaných vyšší mocí anebo stavem nouze;



(d) podřídit se jiným příslušným ustanovením této Části.



2. Lodě se při tranzitním proplutí musí:



(a) podřídit obecně uznávaným mezinárodním předpisům, postupům a

zvyklostem týkajícím se bezpečnosti na moři, včetně Mezinárodních

pravidel pro předcházení námořním srážkám;



(b) podřídit obecně uznávaným mezinárodním předpisům, postupům a

zvyklostem týkajícím se předcházení, snížení a kontroly znečišťování z

lodí.



3. Letadla při tranzitním přeletu musí:



(a) dodržovat pravidla týkající se vzdušné dopravy stanovená

Mezinárodní organizací pro civilní letectví, pokud se týkají civilních

letadel; státní letadla se běžně podřizují takovým bezpečnostním

opatřením a vždy létají s náležitým ohledem na bezpečnost plavby;



(b) vždy sledovat rádiovou frekvenci určenou příslušným mezinárodně

stanoveným orgánem pro kontrolu letecké dopravy nebo příslušnou

mezinárodní rádiovou frekvenci pro stav nouze.



Čl.40



Výzkumná a průzkumná činnost



Během svého tranzitního průjezdu nesmí cizí lodě, včetně lodí pro

mořský vědecký výzkum a hydrografický průzkum, provádět žádnou

výzkumnou nebo průzkumnou činnost bez předchozího povolení států, které

hraničí s průlivy.



Čl.41



Námořní koridory a systémy odděleného provozu v průlivech užívaných pro

mezinárodní plavbu



1. V souladu s touto Částí mohou státy hraničící s průlivy určit

námořní koridory a stanovit systémy odděleného provozu pro plavbu v

průlivech, kde je to nutné pro bezpečný průjezd lodí.



2. Takové státy mohou, vyžadují-li to okolnosti a po řádném zveřejnění,

nahradit námořní koridory nebo systémy odděleného provozu, které byly

dříve určily nebo stanovily, jinými námořními koridory nebo systémy

odděleného provozu.



3. Takové námořní koridory nebo systémy odděleného provozu musí

odpovídat všeobecně uznávaným mezinárodním předpisům.



4. Před určením nebo nahrazením námořních koridorů nebo před stanovením

nebo nahrazením systémů odděleného provozu předloží státy, které

hraničí s průlivy, návrhy příslušné mezinárodní organizaci za účelem

jejich schválení. Organizace může schválit jen takové námořní koridory

a systémy odděleného provozu, o kterých se dohodne se státy, které

hraničí s průlivy, načež je státy mohou určit, stanovit anebo nahradit.



5. Jde-li o průliv, kde jsou navrhovány námořní koridory nebo systémy

odděleného provozu procházející vodami dvou nebo více států, které

hraničí s průlivem, dotčené státy jsou povinny spolupracovat při

formulování návrhu a konzultovat jej s příslušnou mezinárodní

organizací.



6. Státy, které hraničí s průlivy, zřetelně vyznačí veškeré námořní

koridory a systémy odděleného provozu jimi určené nebo stanovené na

námořních mapách, které budou řádně zveřejněny.



7. Lodě jsou při tranzitním proplutí povinny respektovat stávající

námořní koridory a systémy odděleného provozu zřízené v souladu s tímto

článkem.



Čl.42



Právní předpisy států hraničících s průlivy týkající se tranzitního

proplutí či přeletu



1. Bez újmy ustanovením tohoto oddílu, státy, které hraničí s průlivy,

mohou přijímat právní předpisy týkající se tranzitního proplutí průlivy

či přeletu nad nimi, pokud jde o:



(a) bezpečnost plavby a regulaci námořního provozu v souladu s článkem

41;



(b) zabraňování, snížení a kontrolu znečišťování prováděním příslušných

mezinárodních předpisů týkajících se vypouštění ropy, ropného odpadu a

jiných škodlivých látek v průlivu;



(c) zabraňování rybolovu, včetně uskladnění rybářské výstroje, s

ohledem na rybářská plavidla;



(d) nakládání nebo vykládání jakéhokoli zboží, peněz nebo osob v

rozporu s celními, finančními, přistěhovaleckými nebo zdravotnickými

právními předpisy států, které hraničí s průlivem.



2. Takové právní předpisy nesmějí formálně nebo fakticky diskriminovat

cizí lodě ani nesmí ve skutečnosti vést k odepření, porušení nebo

omezení práva tranzitního proplutí či přeletu, jak je definováno v

tomto oddíle.



3. Státy, které hraničí s průlivy, řádně zveřejní všechny takové právní

předpisy.



4. Cizí lodě, které požívají práva tranzitního proplutí, se musí

takovým právním předpisům podřídit.



5. Stát vlajky lodi nebo stát registrace letadla, který má nárok na

svrchovanou imunitu a který jedná způsobem odporujícím takovým právním

předpisům nebo jiným ustanovením této Části, nese mezinárodní

odpovědnost za jakoukoli ztrátu nebo škodu, které vzniknou státům

hraničícím s průlivy.



Čl.43



Plavební a bezpečnostní zařízení, jiná zlepšení a předcházení,

snižování a kontrola znečišťování



Uživatelské státy a státy, které hraničí s průlivy, by měly po dohodě

spolupracovat:



(a) při zřizování a údržbě potřebného plavebního a bezpečnostního

zařízení v průlivu a jiných zlepšení na pomoc mezinárodní plavbě; a



(b) při předcházení, snižování a kontrole znečišťování z lodí.



Čl.44



Povinnosti států hraničících s průlivy



Státy, které hraničí s průlivy, nesmějí bránit tranzitnímu průjezdu či

přeletu a jsou povinny náležitě oznámit veškerá nebezpečí, o kterých

vědí a která ohrožují plavbu průlivem nebo přelet nad ním. Tranzitní

proplouvání či přelétávání nesmějí být zastaveny.



Oddíl 3:



POKOJNÉ PROPLUTÍ



Čl.45



Pokojné proplutí



1. Režim pokojného proplutí v souladu s Částí II, oddíl 3, se vztahuje

na průlivy užívané pro mezinárodní plavbu, které:



(a) jsou podle článku 38 odst. 1 vyňaty z použití režimu tranzitního

proplutí; nebo



(b) se rozkládají mezi oblastí volného moře nebo výlučné ekonomické

zóny a pobřežním mořem cizího státu.



2. Pokojné proplouvání takovými průlivy nesmí být zastaveno.



ČÁST IV:



SOUOSTROVNÍ STÁTY



Čl.46



Používané výrazy



Pro účely této Úmluvy:



(a) "souostrovní stát" znamená stát, který se skládá z jednoho nebo

více souostroví a může zahrnovat další ostrovy;



(b) "souostroví" znamená skupinu ostrovů, včetně částí ostrovů,

vzájemně spojených vodami a jinými přírodními útvary, které navzájem

tak úzce souvisejí, že takové ostrovy, vody a jiné přírodní útvary

tvoří jediný geografický, ekonomický a politický celek anebo byly za

takový celek historicky považovány.



Čl.47



Souostrovní základní linie



1. Souostrovní stát může vytyčit přímé základní linie spojující

nejzazší body nejzazších ostrovů a osýchajících útesů souostroví za

podmínky, že takové základní linie budou zahrnovat hlavní ostrovy a

oblast, kde se poměr vodní plochy a souše, včetně atolů, pohybuje mezi

1:1 a 9:1.



2. Délka takových základních linií nesmí přesáhnout 100 námořních mil s

tou výjimkou, že až 3 % celkového počtu základních linií uzavírajících

souostroví mohou tuto délku překročit až do maximální délky 125

námořních mil.



3. Vytyčení takových základních linií se nesmí podstatněji odchylovat

od celkové konfigurace souostroví.



4. Takové základní linie nesmějí být vytyčovány od vynořujících se

vyvýšenin a k nim, pokud na nich nebyly postaveny majáky nebo podobná

zařízení, která jsou trvale nad úrovní moře, nebo kde vynořující se

vyvýšenina leží zcela nebo zčásti v takové vzdálenosti od nejbližšího

ostrova, která nepřesahuje šíři pobřežního moře.



5. Systému takových základních linií nesmí být použito souostrovním

státem takovým způsobem, který by pobřežní moře jiného státu oddělil od

volného moře nebo výlučné ekonomické zóny.



6. Jestliže část souostrovních vod souostrovního státu leží mezi dvěma

částmi bezprostředně přilehlého sousedního státu, budou zachovávána a

respektována stávající práva a veškeré jiné oprávněné zájmy, které

tento druhý stát tradičně měl v těchto vodách, jakož i veškerá práva

zakotvená v dohodě mezi těmito státy.



7. Pro účely vypočtení poměru vody k souši podle odst. 1, souš může

zahrnovat vody ležící mezi okrajovými útesy ostrovů a atolů včetně té

strany příkré oceánské plošiny, která je uzavřena nebo téměř uzavřena

řetězem vápencových ostrovů a osýchajících útesů ležících na obvodu

plošiny.



8. Základní linie vytyčené v souladu s tímto článkem musí být

znázorněny na námořních mapách takového měřítka nebo měřítek, která

jsou přiměřená pro určení jejich polohy. Jako náhrada může být použit

seznam geografických souřadnic bodů specifikujících geodetické údaje.



9. Souostrovní stát řádně zveřejní takové námořní mapy nebo seznamy

geografických souřadnic a uloží kopii každé takové mapy nebo seznamu u

generálního tajemníka OSN.



Čl.48



Měření šíře pobřežního moře, přilehlé zóny, výlučné ekonomické zóny a

kontinentálního šelfu



Šíře pobřežního moře, přilehlé zóny, výlučné ekonomické zóny a

kontinentálního šelfu se měří od souostrovních základních linií

vytyčených v souladu s článkem 47.



Čl.49



Právní status souostrovních vod, vzdušného prostoru nad souostrovními

vodami a jejich mořského dna a podzemí



1. Svrchovanost souostrovního státu se rozšiřuje na vody ohraničené

základními liniemi vytyčenými v souladu s článkem 47, které se bez

ohledu na jejich hloubku nebo vzdálenost od pobřeží označují jako

souostrovní vody.



2. Tato svrchovanost se rozšiřuje na vzdušný prostor nad souostrovními

vodami, jakož i na jejich mořské dno a podzemí a na zdroje v nich

obsažené.



3. Tato svrchovanost se vykonává v souladu s touto Částí.



4. Režim proplutí či přeletu souostrovními námořními koridory stanovený

v této Části se v jiných ohledech nedotýká statusu souostrovních vod,

včetně námořních koridorů nebo výkonu svrchovanosti souostrovního státu

nad těmito vodami a jejich vzdušným prostorem, mořským dnem a podzemím

a zdroji v nich obsaženými.



Čl.50



Delimitace vnitřních vod



Uvnitř svých souostrovních vod může souostrovní stát vytyčit

uzavírající linie pro delimitaci vnitřních vod v souladu s články 9, 10

a 11.



Čl.51



Stávající dohody, tradiční práva rybolovu a stávající podmořské kabely



1. Bez újmy ustanovením článku 49, souostrovní stát respektuje

stávající dohody s jinými státy a uznává tradiční práva rybolovu a

jinou oprávněnou činnost bezprostředně přilehlých sousedních států v

určitých oblastech tvořících součást jeho souostrovních vod. Způsoby a

podmínky výkonu takových práv a činností, včetně jejich povahy, rozsahu

a oblastí, na něž se vztahují, budou na žádost kteréhokoli z dotčených

států upraveny dvoustrannými dohodami mezi nimi. Taková práva nesmějí

být převáděna na třetí státy nebo jejich státní příslušníky nebo s nimi

sdílena.



2. Souostrovní stát respektuje stávající podmořské kabely položené

jinými státy a procházející jeho vodami, aniž by se dotýkaly jeho

břehu. Souostrovní stát povolí údržbu a výměnu takových kabelů poté, co

obdrží řádné oznámení o umístění takových kabelů a o záměru je

opravovat nebo vyměňovat.



Čl.52



Právo pokojného proplutí



1. S výhradou ustanovení článku 53 a bez újmy ustanovením článku 50,

lodě všech států požívají práva pokojného proplutí souostrovními vodami

v souladu s Částí II, oddíl 3.



2. Souostrovní stát může, aniž by formálně nebo fakticky diskriminoval

cizí lodě, dočasně pozastavit pokojné proplouvání určitými oblastmi

svých souostrovních vod, je-li takové pozastavení nezbytné k ochraně

jeho bezpečnosti. Takové pozastavení vstoupí v platnost až po řádném

zveřejnění.



Čl.53



Právo proplutí souostrovními námořními koridory



1. Souostrovní stát může určit námořní koridory a letecké koridory nad

nimi, které jsou vhodné pro nepřerušované a rychlé proplouvání cizích

lodí jeho souostrovními vodami a přilehlým pobřežním mořem a pro přelet

letadel nad nimi.



2. Všechny lodě požívají práva proplutí takovými souostrovními

námořními koridory a všechna letadla práva přeletu takovými leteckými

koridory.



3. Proplutí souostrovními námořními koridory či přelet nad nimi znamená

výkon práv plavby či přeletu v souladu s touto Úmluvou, obvyklým

způsobem výhradně za účelem nepřerušovaného, rychlého a nebráněného

tranzitu mezi jednou částí volného moře nebo výlučné ekonomické zóny a

jinou částí volného moře nebo výlučné ekonomické zóny.



4. Takové námořní a letecké koridory procházejí souostrovními vodami a

přilehlými pobřežními vodami a zahrnují všechny obvyklé průjezdní trasy

užívané jako trasy pro mezinárodní plavbu nebo pro přelet nad

souostrovními vodami a uvnitř takových tras zahrnují, pokud jde o lodě,

všechny obvyklé plavební kanály za podmínky, že zdvojování stejně

vhodných tras mezi týmiž vstupními a výstupními body nebude nutné.



5. Námořní a letecké koridory jsou určeny sérií nepřerušovaných

axiálních linií od vstupních bodů průjezdových tras k výstupním bodům.

Lodě proplouvající námořními koridory a letadla přelétávající leteckými

koridory nad nimi se neodchýlí od axiální linie více než o 25 námořních

mil na jednu či druhou stranu. Nesmějí se však přitom dostat k pobřeží

na vzdálenost bližší, než je 10 % vzdálenosti mezi nejbližšími body na

ostrovech hraničících s námořním koridorem.



6. Souostrovní stát, který v souladu s tímto článkem určí námořní

koridor, může k zajištění bezpečného průjezdu rovněž stanovit systémy

odděleného provozu lodí úzkými plavebními kanály v takovém koridoru.



7. Souostrovní stát může, vyžadují-li to okolnosti a po řádném

zveřejnění, nahradit námořní koridory nebo systémy systémy odděleného

provozu, které byl dříve určil nebo stanovil, jinými námořními koridory

nebo systémy odděleného provozu.



8. Takové námořní koridory nebo systémy odděleného provozu musí

odpovídat všeobecně uznávaným mezinárodním předpisům.



9. Při určování nebo nahrazování námořních koridorů nebo při

stanovování nebo nahrazování systémů odděleného provozu souostrovní

stát předloží návrhy příslušné mezinárodní organizaci za účelem jejich

schválení. Organizace může schválit jen takové námořní koridory a

systémy odděleného provozu, o kterých se dohodne se souostrovním

státem, načež je souostrovní stát může určit, stanovit nebo nahradit.



10. Souostrovní stát zřetelně vyznačí osu námořních koridorů jím

určených a systémy odděleného provozu jím stanovené na námořních

mapách, které budou řádně zveřejněny.



11. Lodě jsou při tranzitním proplutí povinny respektovat stávající

námořní koridory a systémy odděleného provozu zřízené v souladu s tímto

článkem.



12. Neurčí-li souostrovní stát námořní nebo letecké koridory, může být

právo proplutí souostrovními námořními koridory či přeletu nad nimi

vykonáváno po trasách obvykle používaných pro mezinárodní plavbu.



Čl.54



Povinnosti lodí a letadel během proplutí či přeletu, výzkumné a

průzkumné činnosti, povinnosti souostrovního státu a právní předpisy

souostrovního státu vztahující se na proplutí souostrovními námořními

koridory či přelet nad nimi



Články 39, 40, 42 a 44 se mutatis mutandis^1) použijí na proplutí

souostrovními námořními koridory či přelet nad nimi.



ČÁST V:



VÝLUČNÁ EKONOMICKÁ ZÓNA



Čl.55



Zvláštní právní režim výlučné ekonomické zóny



Výlučná ekonomická zóna je oblast nacházející se za pobřežním mořem a k

němu přilehlá, která podléhá zvláštnímu právnímu režimu stanovenému v

této Části, podle něhož se práva a jurisdikce pobřežního státu a práva

a svobody jiných států řídí podle příslušných ustanovení této Úmluvy.



Čl.56



Práva, jurisdikce a povinnosti pobřežního státu ve výlučné ekonomické

zóně



1. Ve výlučné ekonomické zóně má pobřežní stát:



(a) svrchovaná práva za účelem průzkumu a využívání přírodních zdrojů,

ať živých či neživých, mořského dna a podzemí a vod nad nimi ležících,

jejich uchovávání a hospodaření s nimi, a svrchovaná práva, pokud jde o

jiné činnosti týkající se hospodářského průzkumu a využívání zóny, jako

je výroba energie pomocí vody, proudů a větrů;



(b) jurisdikci v souladu s příslušnými ustanoveními této Úmluvy, pokud

jde o:



(i) zřizování a využívání umělých ostrovů, zařízení a staveb;



(ii) mořský vědecký výzkum;



(iii) ochranu a uchování mořského prostředí;



(c) jiná práva a povinnosti stanovené touto Úmluvou.



2. Při výkonu svých práv a plnění svých povinností ve výlučné

ekonomické zóně podle této Úmluvy musí pobřežní stát náležitě přihlížet

k právům a povinnostem jiných států a jednat způsobem, který se slučuje

s ustanoveními této Úmluvy.



3. Práva, která se týkají mořského dna a podzemí, stanovená v tomto

článku, se vykonávají v souladu s Částí VI.



Čl.57



Šíře výlučné ekonomické zóny



Výlučná ekonomická zóna nesmí být širší než 200 námořních mil od

základních linií, od nichž se měří šíře pobřežního moře.



Čl.58



Práva a povinnosti jiných států ve výlučné ekonomické zóně



1. S výhradou příslušných ustanovení této Úmluvy, všechny státy, ať

pobřežní či vnitrozemské, požívají ve výlučné ekonomické zóně svobod

zmíněných v článku 87, a sice svobodu plavby, přeletu, kladení

podmořských kabelů a potrubí, jakož i jiných způsobů využívání moře

týkajících se těch mezinárodním právem uznávaných svobod, které jsou

spojeny s provozem lodí, letadel, podmořských kabelů a potrubí a jež

jsou slučitelné s ostatními ustanoveními této Úmluvy.



2. Články 88 až 115 a ostatní související pravidla mezinárodního práva

se použijí na výlučnou ekonomickou zónu potud, pokud nejsou

neslučitelná s touto Částí.



3. Při výkonu svých práv a plnění svých povinností ve výlučné

ekonomické zóně podle této Úmluvy musí státy náležitě přihlížet k

právům a povinnostem pobřežního státu a jsou povinny podřídit se

zákonům a předpisům, které pobřežní stát přijal v souladu s

ustanoveními této Úmluvy a s jinými pravidly mezinárodního práva potud,

pokud nejsou neslučitelné s touto Částí.



Čl.59



Urovnávání sporů týkajících se přiznávání práv a jurisdikce ve výlučné

ekonomické zóně



V případech, kdy tato Úmluva nepřiznává pobřežnímu státu nebo jiným

státům ve výlučné ekonomické zóně práva nebo jurisdikci a dojde-li ke

konfliktu mezi zájmy pobřežního státu a kteréhokoli jiného státu nebo

států, měl by být tento konflikt vyřešen na základě spravedlnosti a ve

světle všech příslušných okolností a s ohledem na poměrnou důležitost

dotčených zájmů stran, jakož i mezinárodního společenství jako celku.



Čl.60



Umělé ostrovy, zařízení a stavby ve výlučné ekonomické zóně



1. Ve výlučné ekonomické zóně má pobřežní stát výlučné právo budovat,

povolovat a řídit stavbu, činnost a užívání:



(a) umělých ostrovů;



(b) zařízení a staveb pro účely předvídané článkem 56 a pro jiné

hospodářské účely;



(c) zařízení a staveb, které mohou zasahovat do výkonu práv pobřežního

státu v zóně.



2. Pobřežní stát má výlučnou jurisdikci nad takovými umělými ostrovy,

zařízeními a stavbami, včetně jurisdikce, pokud jde o celní, finanční,

zdravotnické, bezpečnostní a přistěhovalecké předpisy.



3. Budování těchto umělých ostrovů, zařízení a staveb musí být náležitě

oznámeno a musí být rovněž udržovány stálé výstražné prostředky

upozorňující na jejich existenci. Jakékoli stavby nebo zařízení, které

jsou opuštěny či se nepoužívají, musí být odstraněny, aby byla

zajištěna bezpečnost plavby s ohledem na jakékoli všeobecně přijaté

mezinárodní normy stanovené v tomto směru příslušnou mezinárodní

organizací. Takové odstranění bude také brát náležitý ohled na rybolov,

ochranu mořského prostředí a na práva a povinnosti jiných států. Údaje

o hloubce umístění a velikosti jakýchkoli zařízení nebo staveb, které

nejsou zcela odstraněny, budou řádně oznámeny.



4. Pobřežní stát může v případě potřeby vytvořit přiměřená bezpečnostní

pásma kolem takových umělých ostrovů, zařízení a staveb, ve kterých

může provádět náležitá opatření pro zajištění jak bezpečnosti plavby,

tak umělých ostrovů, zařízení a staveb.



5. Šíři bezpečnostních pásem stanoví pobřežní stát, který přitom vezme

v úvahu platné mezinárodní normy. Taková pásma musí být vyznačena tak,

aby bylo zajištěno, že přiměřeně odpovídají povaze a funkci umělých

ostrovů, zařízení a staveb. Nesmějí přesahovat vzdálenost 500 metrů

kolem nich a měřenou od každého bodu jejich vnějšího kraje, s výjimkou

případů, kde to připouštějí všeobecně přijaté mezinárodní normy nebo

doporučují příslušné mezinárodní organizace. Rozsah bezpečnostních

pásem bude řádně oznámen.



6. Všechny lodě musí tato bezpečnostní pásma respektovat a podřídit se

všeobecně přijatým mezinárodním normám, které se týkají plavby v

blízkosti umělých ostrovů, zařízení a staveb a bezpečnostních pásem.



7. Umělé ostrovy, zařízení a stavby a bezpečnostní pásma kolem nich

nesmějí být zřizovány tam, kde by to mohlo narušit užívání uznávaných

námořních tras důležitých pro mezinárodní plavbu.



8. Umělé ostrovy, zařízení a stavby nemají status ostrovů. Nemají

vlastní pobřežní moře a jejich existence se nedotýká vymezování

pobřežního moře, výlučné ekonomické zóny nebo kontinentálního šelfu.



Čl.61



Zachovávání živých zdrojů



1. Pobřežní stát určí přípustný úlovek živých zdrojů ve své výlučné

ekonomické zóně.



2. Pobřežní stát zajišťuje, s ohledem na nejlepší vědecké údaje, které

má k dispozici, prostřednictvím příslušných opatření v oblasti ochrany

a řízení, aby zachovávání živých zdrojů ve výlučné ekonomické zóně

nebylo ohroženo jejich nadměrnou těžbou. Za tímto účelem pobřežní stát

podle potřeby spolupracuje s příslušnými podoblastními, oblastními a

univerzálními mezinárodními organizacemi.



3. Taková opatření se rovněž zaměřují na udržení nebo obnovení populace

lovných druhů na úrovních, které mohou zabezpečit maximálně dosažitelný

výtěžek určený příslušnými faktory životního prostředí a faktory

ekonomickými, včetně hospodářských potřeb pobřežních rybářských

společenství a zvláštních požadavků rozvojových států, a budou brát v

úvahu způsoby rybolovu, vzájemnou závislost druhů a všechny všeobecně

doporučované podoblastní, oblastní nebo univerzální minimální

mezinárodní normy.



4. Při provádění takových opatření pobřežní stát bere v úvahu důsledky

pro ty druhy, které žijí v symbióze s lovnými druhy anebo jsou na nich

závislé, za účelem jejich udržení nebo obnovení nad úroveň, pod kterou

by byla vážně ohrožena jejich reprodukce.



5. Dostupné vědecké informace, statistiky o úlovcích a o rybolovu a

jiné údaje důležité pro zachovávání rybných zásob se tam, kde je to

vhodné, za účasti všech dotčených států, jejichž občanům je povolen

rybolov ve výlučné ekonomické zóně, poskytují a pravidelně vyměňují

prostřednictvím podoblastních, oblastních a univerzálních mezinárodních

organizací.



Čl.62



Využití živých zdrojů



1. Bez újmy ustanovením článku 61, pobřežní stát podporuje optimální

využití živých zdrojů ve výlučné ekonomické zóně.



2. Pobřežní stát určuje svoji kapacitu výlovu živých zdrojů ve výlučné

ekonomické zóně. Tam, kde pobřežní stát nemá kapacitu na výlov celého

přípustného množství, poskytne prostřednictvím dohod či jiných ujednání

jiným státům přístup k přebytkům přípustného výlovu, v souladu s

podmínkami, požadavky a právními předpisy zmíněnými v odst. 4 a se

zvláštním zřetelem k ustanovením článků 69 a 70, zejména ve vztahu k

rozvojovým státům tam zmíněným.



3. Při povolování přístupu jiných států do své výlučné ekonomické zóny

podle tohoto článku bere pobřežní stát v úvahu veškeré závažné faktory,

mimo jiné význam živých zdrojů oblasti pro ekonomiku dotčeného

pobřežního státu a jeho jiné státní zájmy, ustanovení článků 69 a 70,

požadavky rozvojových států podoblasti nebo oblasti na výlov části

přebytku a na potřebu snížit na minimum nepříznivé ekonomické důsledky

pro státy, jejichž státní příslušníci obvykle lovili v zóně anebo které

vyvinuly podstatné úsilí při výzkumu a zjišťování zásob.



4. Státní příslušníci jiných států, kteří provozují rybolov ve výlučné

ekonomické zóně, se musí podřídit ochranným opatřením a jiným podmínkám

a požadavkům stanoveným právními předpisy pobřežního státu. Tyto právní

předpisy musí být v souladu s ustanoveními této Úmluvy a mohou se, mimo

jiné, týkat:



(a) vystavování povolení rybářům, rybářským plavidlům a zařízením

včetně placení poplatků a jiných forem plateb, které v případě

rozvojových pobřežních států mohou spočívat v přiměřeném vyrovnání v

oblasti financování, vybavení a techniky týkající se průmyslu

zpracování ryb;



(b) určení druhů, jejichž výlov je povolen, a určení kvót výlovu, ať už

se tyto kvóty týkají určitých druhů anebo výlovu prováděného státními

příslušníky určitého státu v průběhu stanoveného období;



(c) stanovení sezón a oblastí rybolovu, typů, velikostí a množství

rybářských zařízení a typů, velikostí a počtu rybářských plavidel,

které mohou být používány;



(d) určení stáří a velikosti rybích a jiných druhů, které mohou být

loveny;



(e) určení informací požadovaných od rybářských plavidel, včetně

statistik o výlovu a výtěžku a hlášení o poloze plavidel;



(f) žádostí o provádění zvláštních rybolovných výzkumných programů se

zmocněním a pod kontrolou pobřežního státu, řízení takového výzkumu

včetně vzorkování úlovku a uspořádání vzorků, jakož i oznamování

příslušných vědeckých údajů;



(g) umísťování pozorovatelů nebo stážistů pobřežního státu na palubu

takových plavidel;



(h) uskladňování celého či části výtěžku takových plavidel v přístavech

pobřežního státu;



(i) požadavků a podmínek, které se vztahují ke společným podnikům nebo

jiným ujednáním o spolupráci;



(j) požadavků na výcvik personálu a předávání rybářské technologie

včetně zvyšování schopnosti pobřežního státu provádět rybolovný výzkum;



(k) donucovacích postupů.



5. Pobřežní státy řádně zveřejní právní předpisy týkající se ochrany a

řízení.



Čl.63



Hejna vyskytující se ve výlučné ekonomické zóně dvou nebo více

pobřežních států nebo jak ve výlučné ekonomické zóně, tak v oblasti za

touto zónou k ní přilehlé



1. V případech, kdy se stejná hejna anebo hejna symbiotických druhů

vyskytují ve výlučných ekonomických zónách dvou nebo více pobřežních

států, usilují tyto státy buď přímo, nebo prostřednictvím podoblastních

nebo oblastních organizací, aby dosáhly dohody o nutných opatřeních ke

koordinaci a zajištění zachovávání a rozvoje takových druhů, bez

porušení ostatních ustanovení této Části.



2. V případech, kdy se stejná hejna anebo hejna symbiotických druhů

vyskytují jak ve výlučné ekonomické zóně, tak i v oblasti za touto

zónou a k ní přilehlé, pobřežní státy a státy takové druhy v přilehlé

oblasti lovící budou usilovat buď přímo, nebo prostřednictvím

podoblastních nebo oblastních organizací, aby dosáhly dohody o nutných

opatřeních k zachovávání těchto druhů v přilehlé oblasti.



Čl.64



Vysoce stěhovavé druhy



1. Pobřežní státy a jiné státy, jejichž státní příslušníci loví v

oblasti vysoce stěhovavé druhy vyjmenované v Příloze I, spolupracují

přímo nebo prostřednictvím příslušných mezinárodních organizací se

záměrem zajistit zachovávání a podporu cíle optimálního výlovu takových

druhů v oblasti, a to jak ve výlučné ekonomické zóně, tak za ní. V

oblastech, kde není žádná příslušná mezinárodní organizace, pobřežní

státy a jiné státy, jejichž státní příslušníci loví tyto druhy v

oblasti, spolupracují se záměrem vytvořit takovou organizaci a budou se

účastnit její činnosti.



2. Ustanovení odst. 1 se použijí jako doplnění ostatních ustanovení

této Části.



Čl.65



Mořští savci



Nic v této Části neomezuje právo pobřežního státu nebo pravomoc

mezinárodní organizace v případě potřeby zakázat, upravit nebo omezit

výlov mořských savců přísněji, než stanoví tato Část. Státy

spolupracují za účelem ochrany těchto mořských savců. Pokud jde o

velryby, zvláště napomáhají prostřednictvím příslušných mezinárodních

organizací jejich ochraně, hospodaření s nimi a jejich studiu.



Čl.66



Anadromní druhy



1. Státy, v jejichž řekách mají původ anadromní druhy, mají prvořadý

podíl na těchto druzích a odpovědnost za ně.



2. Stát původu anadromních druhů zajistí jejich zachovávání vytvořením

vhodných regulačních opatření pro rybolov ve všech vodách od vnějších

hranic své výlučné ekonomické zóny směrem k pevnině a pro rybolov

stanovený v odst. 3 (b). Stát původu může po konzultaci s jinými státy,

které jsou zmíněny v odst. 3 a 4 a loví tyto druhy, určit celkový

přípustný výlov druhů, které mají původ v jeho řekách.



3.



(a) Rybolov anadromních druhů se provádí jen ve vodách od vnějších

hranic výlučné ekonomické zóny směrem k pevnině, s výjimkou případů,

kde by toto ustanovení vedlo k ekonomickému znevýhodnění jiného státu,

než je stát původu. Pokud jde o takový rybolov za vnějšími hranicemi

výlučné ekonomické zóny, povedou dotčené státy konzultace se záměrem

dosáhnout dohody o způsobu a podmínkách takovéhoto rybolovu, a to s

náležitým ohledem na požadavek zachovávání těchto druhů a s ohledem na

potřeby státu jejich původu.



(b) Stát původu spolupracuje tak, aby docházelo k minimálnímu

narušování ekonomiky jiných států, které loví tyto druhy, a s ohledem

na obvyklý úlovek a způsob výlovu těchto států, jakož i na všechny

oblasti, v nichž se takový výlov provádí.



(c) Státy uvedené v pododst. (b), které se na základě dohody se státem

původu účastní na opatřeních k obnovování anadromních druhů, zejména

vynaložením nákladů na tento účel, vezme stát původu při lovení druhů,

které mají původ v jeho řekách, zvláště v úvahu.



(d) Právní předpisy, které se týkají anadromních druhů vně výlučné

ekonomické zóny, se uplatňují podle dohody mezi státem původu a jinými

dotčenými státy.



4. V případech, kde se anadromní druhy stěhují do vod nebo vodami od

vnějších hranic výlučné ekonomické zóny jiného státu, než je stát

původu, směrem k pevnině, bude takový stát za účelem zachovávání těchto

druhů a hospodaření s nimi spolupracovat se státem původu.



5. Stát původu anadromních druhů a jiné státy, které loví tyto druhy,

se dohodnou na opatřeních pro provádění ustanovení tohoto článku, a to

prostřednictvím oblastních organizací tam, kde je to vhodné.



Čl.67



Katadromní druhy



1. Pobřežní stát, v jehož vodách tráví katadromní druhy větší část

svého životního cyklu, je odpovědný za hospodaření s těmito druhy a

zajistí vstup a výstup stěhujících se ryb.



2. Výlov katadromních druhů se provádí pouze ve vodách od vnějších

hranic výlučné ekonomické zóny směrem k pevnině. Bude-li výlov prováděn

ve výlučných ekonomických zónách, bude prováděn v souladu s ustanovením

tohoto článku a s jinými ustanoveními této Úmluvy, která se týkají

rybolovu v těchto zónách.



3. V případech, kdy se katadromní ryby stěhují výlučnou ekonomickou

zónou do jiného státu nebo států, ať už jde o potěr anebo o dospívající

ryby, hospodaření s takovými rybami včetně jejich výlovu upravuje

dohoda mezi státem zmíněným v odst. 1 a dotčeným státem nebo státy.

Taková dohoda zajišťuje racionální hospodaření s těmito druhy a bere

ohled na odpovědnost státu zmíněného v odst. 1 za udržování těchto

druhů.



Čl.68



Přisedlé druhy



Tato Část se netýká přisedlých druhů definovaných v článku 77 odst. 4.



Čl.69



Právo vnitrozemských států



1. Vnitrozemské státy mají právo účastnit se na spravedlivém základě

využívání příslušné části nadbytku živých zdrojů ve výlučných

ekonomických zónách pobřežních států stejné podoblasti nebo oblasti s

ohledem na ekonomické a geografické okolnosti všech dotčených států a v

souladu s ustanoveními tohoto článku a článků 61 a 62.



2. Způsoby a podmínky takové účasti stanoví dotčený stát

prostřednictvím podoblastních nebo oblastních dohod, berouc přitom v

úvahu, mimo jiné:



(a) nutnost vyhnout se škodlivým následkům pro rybářské společnosti

nebo rybný průmysl pobřežního státu;



(b) rozsah, v němž se vnitrozemský stát v souladu s ustanoveními tohoto

článku účastní nebo je oprávněn účastnit podle stávajících

dvoustranných, podoblastních nebo oblastních dohod na využívání živých

zdrojů výlučných ekonomických zón jiných pobřežních států;



(c) rozsah, v němž se jiné vnitrozemské státy a státy geograficky

znevýhodněné účastní na využívání živých zdrojů výlučné ekonomické zóny

pobřežního státu, a z toho vyplývající nutnost vyhnout se určitému

znevýhodnění jakéhokoli pobřežního státu nebo jeho části;



(d) potřeby výživy obyvatelstva těchto států.



3. Blíží-li se kapacita výlovu pobřežního státu k bodu, který by mu

umožňoval získat celý přípustný úlovek živých zdrojů v jeho výlučné

ekonomické zóně, budou pobřežní stát a jiné dotčené státy spolupracovat

na dvoustranném, podoblastním nebo oblastním základě se záměrem

vypracovat spravedlivá ujednání, která by umožňovala účast rozvojových

vnitrozemských států stejné podoblasti nebo oblasti při využívání

živých zdrojů výlučných ekonomických zón pobřežních států podoblasti

nebo oblasti přiměřeným způsobem, za okolností a podmínek uspokojivých

pro všechny strany. Při uplatňování tohoto ustanovení budou rovněž

brány v úvahu faktory zmíněné v odst. 2.



4. Rozvinuté vnitrozemské státy jsou oprávněny, v souladu s

ustanoveními tohoto článku, účastnit se na využívání živých zdrojů

pouze ve výlučných ekonomických zónách rozvinutých pobřežních států

stejné podoblasti nebo oblasti s ohledem na rozsah, ve kterém pobřežní

stát při poskytování přístupu jiným státům k živým zdrojům své výlučné

ekonomické zóny vzal v úvahu potřebu snížit na minimum škodlivé

následky pro rybářské společnosti a hospodářskou dislokaci států,

jejichž státní příslušníci obvykle v zóně lovili.



5. Uvedená ustanovení se nedotýkají ujednání dosažených v podoblastech

nebo oblastech, kde pobřežní stát může udělit vnitrozemským státům

stejné podoblasti nebo oblasti rovná nebo přednostní práva na využívání

živých zdrojů ve výlučných ekonomických zónách.



Čl.70



Právo států geograficky znevýhodněných



1. Státy geograficky znevýhodněné mají právo na spravedlivém základě

účastnit se na využívání přiměřené části přebytku živých zdrojů

výlučných ekonomických zón pobřežních států stejné podoblasti nebo

oblasti, s ohledem na příslušné ekonomické a geografické podmínky všech

dotčených států, a to v souladu s ustanoveními tohoto článku a článků

61 a 62.



2. Pro účely této Úmluvy se "státy geograficky znevýhodněnými" rozumějí

pobřežní státy včetně států hraničících s uzavřenými nebo

polouzavřenými moři, jejichž geografická poloha je činí závislými při

zajišťování odpovídající dodávky ryb pro výživu obyvatelstva nebo jeho

části na využívání živých zdrojů výlučných ekonomických zón jiných

států podoblasti nebo oblasti, a pobřežní státy, které nemohou

uplatňovat nárok na vlastní výlučnou ekonomickou zónu.



3. Způsoby a podmínky takové účasti stanoví dotčené státy

prostřednictvím dvoustranných, podoblastních nebo oblastních dohod,

berouce přitom v úvahu, mimo jiné:



(a) nutnost vyhnout se škodlivým následkům pro rybářské společnosti

nebo rybný průmysl pobřežního státu;



(b) rozsah, ve kterém se geograficky znevýhodněný stát v souladu s

ustanoveními tohoto článku účastní nebo je oprávněn účastnit na

využívání živých zdrojů ve výlučných ekonomických zónách jiných

pobřežních států podle stávajících dvoustranných, podoblastních nebo

oblastních dohod;



(c) rozsah, ve kterém se geograficky znevýhodněné a vnitrozemské státy

účastní na využívání živých zdrojů výlučné ekonomické zóny pobřežního

státu, a z toho vyplývající nutnost vyhnout se určitému znevýhodnění

jakéhokoli pobřežního státu nebo jeho části;



(d) potřeby výživy obyvatelstva těchto států.



4. Blíží-li se kapacita výlovu pobřežního státu k bodu, který by mu

umožňoval získat celý přípustný úlovek živých zdrojů v jeho výlučné

ekonomické zóně, budou pobřežní stát a jiné dotčené státy spolupracovat

na dvoustranném, podoblastním nebo oblastním základě se záměrem

vypracovat spravedlivá ujednání, která by umožňovala účast geograficky

znevýhodněných rozvojových států stejné podoblasti nebo oblasti na

využívání živých zdrojů výlučných ekonomických zón pobřežních států

podoblasti nebo oblasti za okolností a podmínek uspokojivých pro

všechny strany. Při uplatňování tohoto ustanovení budou rovněž brány v

úvahu faktory zmíněné v odst. 3.



5. Rozvinuté geograficky znevýhodněné státy jsou v souladu s

ustanoveními tohoto článku oprávněny k účasti na využívání živých

zdrojů pouze ve výlučných ekonomických zónách rozvinutých pobřežních

států stejné podoblasti nebo oblasti s ohledem na rozsah, ve kterém

pobřežní stát při poskytování přístupu jiným státům k živým zdrojům své

výlučné ekonomické zóny vzal v úvahu potřebu snížit na minimum škodlivé

následky pro rybářské společnosti a ekonomickou dislokaci států,

jejichž státní příslušníci obvykle v zóně lovili.



6. Uvedená ustanovení se nedotýkají ujednání dosažených v podoblastech

nebo oblastech, kde pobřežní stát může udělit geograficky znevýhodněným

státům stejné podoblasti nebo oblasti rovná nebo přednostní práva na

využívání živých zdrojů ve výlučných ekonomických zónách.



Čl.71



Neaplikovatelnost článků 69 a 70



Vůči pobřežnímu státu, jehož ekonomika je převážně závislá na využívání

živých zdrojů jeho výlučné ekonomické zóny, se ustanovení článků 69 a

70 nepoužijí.



Čl.72



Omezení převodu práv



1. Práva na využívání živých zdrojů předvídaná v článcích 69 a 70 jsou

nepřevoditelná, přímo i nepřímo, na třetí státy nebo na jejich státní

příslušníky prostřednictvím pronájmu nebo licence, vytvářením

společných podniků ani jakýmkoli jiným způsobem, který má povahu

takového převodu, pokud se dotčené státy nedohodly jinak.



2. Předchozí ustanovení nebrání dotčeným státům získávat pro usnadnění

výkonu práv podle článků 69 a 70 technickou nebo finanční pomoc od

třetích států nebo mezinárodních organizací za předpokladu, že to nemá

za následek převod podle odst. 1.



Čl.73



Uplatňování právních předpisů pobřežního státu



1. Pobřežní stát může při výkonu svých svrchovaných práv na průzkum,

využívání, zachovávání živých zdrojů a hospodaření s nimi provádět ve

výlučné ekonomické zóně taková opatření, která mohou být nezbytná pro

zajištění dodržování právních předpisů jím přijatých v souladu s

ustanoveními této Úmluvy, včetně vstupu na loď, inspekce, zadržení a

soudních postupů.



2. Zadržené lodě a jejich posádky budou neprodleně propuštěny po

složení příslušné zástavy nebo jiné záruky.



3. Sankce pobřežního státu za porušení právních předpisů o rybolovu ve

výlučné ekonomické zóně nesmějí zahrnovat uvěznění, neexistuje-li mezi

dotčenými státy dohoda v opačném smyslu, ani žádnou jinou formu

fyzického trestu.



4. V případě zatčení nebo zadržení cizí lodě pobřežní stát okamžitě

příslušnými kanály vyrozumí stát vlajky o provedené akci a o následně

uložených sankcích.



Čl.74



Delimitace výlučné ekonomické zóny mezi státy, které mají protilehlá

nebo sousedící pobřeží



1. Delimitace výlučné ekonomické zóny mezi státy, které mají protilehlá

nebo sousedící pobřeží, se stanoví dohodou na základě mezinárodního

práva, jak je uvedeno v článku 38 Statutu Mezinárodního soudního dvora,

tak, aby bylo dosaženo spravedlivého řešení.



2. Není-li možné dosáhnout dohody v rozumné lhůtě, přistoupí dotčené

státy k postupům stanoveným v Části XV.



3. Než bude uzavřena dohoda podle odst. 1, budou dotčené státy v duchu

vzájemného porozumění a spolupráce všemožně usilovat o to, aby dosáhly

prozatímního ujednání praktické povahy, a o to, aby během tohoto

přechodného období neohrozily konečnou dohodu nebo nezabránily jejímu

dosažení. Takové ujednání není na újmu konečné delimitaci.



4. Kde je mezi dotčenými státy v platnosti dohoda, budou otázky

týkající se delimitace výlučné ekonomické zóny upraveny v souladu s

ustanoveními takové dohody.



Čl.75



Námořní mapy a seznamy geografických souřadnic



1. V souladu s touto Částí vnější hraniční linie výlučné ekonomické

zóny a delimitační linie vytyčené v souladu s článkem 74 musí být

znázorněny na námořních mapách takového měřítka nebo měřítek, která

jsou přiměřená pro určení jejich polohy. Jako náhrada může být použit

seznam geografických souřadnic bodů specifikujících geodetické údaje.



2. Pobřežní stát řádně zveřejní takové námořní mapy nebo seznamy

geografických souřadnic a uloží kopii každé takové mapy nebo seznamu u

generálního tajemníka OSN.



ČÁST VI:



KONTINENTÁLNÍ ŠELF



Čl.76



Definice kontinentálního šelfu



1. Kontinentální šelf pobřežního státu zahrnuje mořské dno a podzemí

podmořských oblastí, které leží za hranicemi jeho pobřežního moře po

celém přirozeném prodloužení jeho pevninského území k vnější hranici

kontinentálního okraje anebo do vzdálenosti 200 námořních mil od

základních linií, od kterých se měří šíře pobřežního moře tam, kde

vnější hranice kontinentálního okraje této vzdálenosti nedosahuje.



2. Kontinentální šelf pobřežního státu nesmí přesahovat hranice

stanovené v odst. 4 až 6.



3. Kontinentální okraj zahrnuje ponořené prodloužení pevninské hmoty

pobřežního státu a skládá se z mořského dna a podzemí šelfu, svahu a

stoupání. Nezahrnuje hlubokomořské oceánské dno s jeho oceánským

hřebenem ani jeho podzemí.



4.



(a) Pro účely této Úmluvy pobřežní stát stanoví vnější hranici

kontinentálního okraje všude tam, kde okraj přesahuje 200 námořních mil

od základních linií, od kterých se měří šíře pobřežního moře, pomocí:



(i) linie vytyčené v souladu s odst. 7 k nejvzdálenějším pevným bodům,

na každém z nichž činí tloušťka usazených hornin nejméně 1 % nejkratší

vzdálenosti od takového bodu k úpatí kontinentálního svahu; nebo



(ii) linie vytyčené v souladu s odst. 7 k pevným bodům, které nejsou

dále než 60 námořních mil od úpatí kontinentálního svahu.



(b) Nebude-li prokázán opak, stanoví se úpatí kontinentálního svahu

jako bod maximální změny ve sklonu na jeho základně.



5. Pevné body tvořící linii vnějších hranic kontinentálního šelfu na

mořském dně, vytyčené v souladu s odst. 4(a) (i) a (ii), buď

nepřesáhnou 350 námořních mil od základní linie, od níž se měří šíře

pobřežního moře, anebo 100 námořních mil od izobaty 2 500 metrů, což je

linie spojující body v hloubce 2 500 metrů.



6. Bez újmy ustanovením odst. 5 o podmořských hřebenech nepřekročí

vnější hranice kontinentálního šelfu 350 námořních mil od základní

linie, od níž se měří šíře pobřežního moře. Tento odstavec se

nevztahuje na podmořské vyvýšeniny, které jsou přirozenou součástí

kontinentálního okraje, jako jsou jeho plošiny, vyvýšeniny, vršky,

prahy a výběžky.



7. Pobřežní stát vytyčí vnější hranici svého kontinentálního šelfu tam,

kde tento šelf přesahuje 200 námořních mil od základních linií, od

kterých se měří šíře pobřežního moře, přímými liniemi, které

nepřesahují svou délkou 60 námořních mil a které spojují pevné body

určené souřadnicemi geografické šířky a délky.



8. Pobřežní stát předá Komisi pro hranice kontinentálního šelfu,

zřízené na základě spravedlivého geografického zastoupení podle Přílohy

II, informace o hranicích kontinentálního šelfu přesahujícího 200

námořních mil od základních linií, od kterých se měří šíře pobřežního

moře. Komise činí pobřežním státům doporučení ve věcech týkajících se

stanovení vnějších hranic jejich kontinentálního šelfu. Hranice šelfu

stanovené pobřežním státem s ohledem na tato doporučení jsou konečné a

závazné.



9. Pobřežní stát uloží u generálního tajemníka OSN námořní mapy a

příslušné informace včetně geodetických údajů, které trvale označují

vnější hranice jeho kontinentálního šelfu. Generální tajemník je řádně

zveřejní.



10. Ustanovení tohoto článku se nedotýkají otázky vymezení

kontinentálního šelfu mezi protilehlými nebo sousedícími státy.



Čl.77



Práva pobřežního státu nad kontinentálním šelfem



1. Pobřežní stát vykonává nad kontinentálním šelfem svrchovaná práva za

účelem jeho průzkumu a využívání jeho přírodních zdrojů.



2. Práva uvedená v odst. 1 jsou výlučná v tom smyslu, že neprovádí-li

pobřežní stát průzkum kontinentálního šelfu nebo nevyužívá-li jeho

přírodních zdrojů, nemůže nikdo provádět takovou činnost bez výslovného

souhlasu pobřežního státu.



3. Práva pobřežního státu nad kontinentálním šelfem nejsou vázána na

skutečnou nebo pomyslnou okupaci nebo na jakékoli výslovné prohlášení.



4. Přírodní zdroje zmíněné v této Části zahrnují nerostné a jiné neživé

zdroje mořského dna a jeho podzemí, jakož i živé organismy, které

náleží mezi přisedlé druhy, tedy mezi organismy, které ve stavu, kdy je

možno je lovit, buď nehybně spočívají na dně mořském, nebo pod ním

anebo jsou neschopné se přemísťovat jinak než ve stálém fyzickém

kontaktu s mořským dnem nebo podzemím.



Čl.78



Právní status vod a vzdušného prostoru a práva a svobody jiných států



1. Práva pobřežního státu nad kontinentálním šelfem se nedotýkají

právního statusu vod ani vzdušného prostoru nad těmito vodami.



2. Výkon práv pobřežního státu nad kontinentálním šelfem nesmí ohrozit

plavbu a jiná práva a svobody ostatních států stanovené touto Úmluvou

ani vyústit v neoprávněné zasahování do nich.



Čl.79



Podmořské kabely a dálková potrubí na kontinentálním šelfu



1. Všechny státy jsou oprávněny klást podmořské kabely a dálková

potrubí na kontinentálním šelfu v souladu s ustanoveními tohoto článku.



2. Pobřežní stát nesmí bránit kladení nebo udržování kabelů nebo

dálkového potrubí na kontinentálním šelfu, s výhradou svého práva činit

rozumná opatření k průzkumu kontinentálního šelfu, využívání jeho

přírodních zdrojů a zabraňování, omezování a kontroly znečišťování z

potrubí.



3. Vytyčení směru kladení takového dálkového potrubí na kontinentálním

šelfu podléhá souhlasu pobřežního státu.



4. Nic v této části se nedotýká práva pobřežního státu stanovit

podmínky pro kladení kabelů nebo dálkového potrubí vstupujícího na jeho

území nebo do jeho pobřežního moře, nebo jeho jurisdikce nad kabely a

dálkovým potrubím vybudovanými anebo používanými v souvislosti s

průzkumem jeho kontinentálního šelfu, využíváním jeho zdrojů anebo

používáním umělých ostrovů, zařízení nebo staveb podléhajících jeho

jurisdikci.



5. Při kladení podmořských kabelů nebo dálkového potrubí státy budou

brát náležitý ohled na již uložené kabely nebo dálková potrubí. Zejména

nebudou ohroženy možnosti opravy stávajících kabelů anebo dálkového

potrubí.



Čl.80



Umělé ostrovy, zařízení a stavby na kontinentálním šelfu



Článek 60 se mutatis mutandis^1) použije na umělé ostrovy, zařízení a

stavby na kontinentálním šelfu.



Čl.81



Vrty na kontinentálním šelfu



Pobřežní stát má výlučné právo povolovat a řídit vrty na kontinentálním

šelfu k jakýmkoli účelům.



Čl.82



Platby a příspěvky spojené s využíváním kontinentálního šelfu

přesahujícího 200 námořních mil



1. Pokud jde o využívání neživých zdrojů kontinentálního šelfu

přesahujícího 200 námořních mil od základních linií, od nichž se měří

šíře pobřežního moře, pobřežní stát odvádí platby nebo poskytuje

příspěvky ve vytěžených surovinách.



2. Platby a příspěvky z veškeré produkce na určitém místě se odvádějí a

poskytují každoročně po uplynutí prvních pěti let produkce na tomto

místě. Šestý rok činí sazba platby nebo příspěvku 1 % hodnoty nebo

objemu produkce na tomto místě. Tato sazba se zvyšuje každý následující

rok až do dvanáctého roku o 1 % a poté zůstane na 7 %. Produkce

nezahrnuje zdroje využívané v souvislosti s těžbou.



3. Rozvojový stát, který je čistým dovozcem nerostných zdrojů

produkovaných z jeho kontinentálního šelfu, je osvobozen od takovýchto

plateb nebo příspěvků z těchto nerostných zdrojů.



4. Platby a příspěvky se odvádějí prostřednictvím Úřadu, který je

rozděluje účastnickým státům na základě kritérií spravedlivého

rozdělování a s ohledem na zájmy a potřeby rozvojových států, z nich

pak zejména nejméně rozvinutých a vnitrozemských.



Čl.83



Delimitace kontinentálního šelfu mezi státy, které mají protilehlá nebo

sousedící pobřeží



1. Delimitace kontinentálního šelfu mezi státy, které mají protilehlá

nebo sousedící pobřeží, se stanoví dohodou na základě mezinárodního

práva, jak je uvedeno v čl. 38 Statutu Mezinárodního soudního dvora,

tak, aby bylo dosaženo spravedlivého řešení.



2. Není-li možné dosáhnout dohody v rozumné lhůtě, přistoupí dotčené

státy k postupům stanoveným v Části XV.



3. Než bude uzavřena dohoda podle odst. 1, budou dotčené státy v duchu

porozumění a spolupráce všemožně usilovat o to, aby dosáhly

prozatímního ujednání praktické povahy, a o to, aby během tohoto

přechodného období neohrozily konečnou dohodu nebo nezabránily jejímu

dosažení. Takové ujednání není na újmu konečné delimitaci.



4. Kde je mezi dotčenými státy v platnosti dohoda, budou otázky

týkající se delimitace kontinentálního šelfu upraveny v souladu s

ustanoveními takové dohody.



Čl.84



Námořní mapy a seznamy geografických souřadnic



1. V souladu s touto Částí vnější hraniční linie kontinentálního šelfu

a delimitační linie vytyčené v souladu s článkem 83 musí být znázorněny

na námořních mapách takového měřítka nebo měřítek, která jsou přiměřená

pro určení jejich polohy. Jako náhrada může být použit seznam

geografických souřadnic bodů specifikujících geodetické údaje.



2. Pobřežní stát řádně zveřejní takové námořní mapy nebo seznamy

geografických souřadnic a uloží kopii každé takové mapy nebo seznamu u

generálního tajemníka OSN, a pokud jde o námořní mapy a seznamy

geografických souřadnic, které znázorňují vnější hranice

kontinentálního šelfu, u generálního tajemníka Úřadu.



Čl.85



Stavba tunelů



Tato Část není na újmu právu pobřežního státu na využívání podzemí k

stavbě tunelů, nehledě na hloubku vody nad podzemím.



ČÁST VII:



VOLNÉ MOŘE



Oddíl 1:



VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ



Čl.86



Rozsah působnosti této Části



Ustanovení této Části se vztahují na všechny části moře, které nejsou

zahrnuty do výlučné ekonomické zóny, do pobřežního moře anebo do

vnitrozemských vod státu či do souostrovních vod souostrovního státu. Z

tohoto článku nevyplývá žádné omezení svobod požívaných všemi státy ve

výlučné ekonomické zóně v souladu s článkem 58.



Čl.87



Svoboda volného moře



1. Volné moře je otevřeno všem státům, ať pobřežním nebo vnitrozemským.

Svoboda volného moře se uplatňuje za podmínek stanovených touto Úmluvou

a jinými pravidly mezinárodního práva. Zahrnuje, mimo jiné, pro

pobřežní i vnitrozemské státy:



(a) svobodu plavby;



(b) svobodu přeletu;



(c) svobodu kladení podmořských kabelů a dálkových potrubí v souladu s

Částí VI;



(d) svobodu budování umělých ostrovů a jiných zařízení dovolených

mezinárodním právem v souladu s Částí VI;



(e) svobodu rybolovu v souladu s podmínkami stanovenými v oddílu 2;



(f) svobodu vědeckého výzkumu v souladu s Částmi VI a XIII.



2. Tyto svobody užívají všechny státy s náležitým ohledem na zájmy

jiných států při užívání svobody volného moře a rovněž s náležitým

ohledem na práva, která se podle Úmluvy vztahují na činnost v Oblasti.



Čl.88



Určení volného moře pro mírové účely



Volné moře je určeno pro mírové účely.



Čl.89



Neplatnost nároků na svrchovanost nad volným mořem



Žádný stát si nemůže činit platné nároky na podrobení kterékoli části

volného moře své svrchovanosti.



Čl.90



Právo plavby



Každý stát, ať pobřežní nebo vnitrozemský, má právo, aby na volném moři

pluly lodi pod jeho vlajkou.



Čl.91



Státní příslušnost lodí



1. Každý stát stanoví podmínky pro udělení své státní příslušnosti

lodím, pro registraci lodí na svém území a pro právo plout pod jeho

vlajkou. Lodi mají státní příslušnost toho státu, pod jehož vlajkou

jsou oprávněny plout, musí zde však být skutečné pouto mezi státem a

lodí.



2. Každý stát vydává lodím, kterým poskytl právo plout pod svou

vlajkou, příslušné doklady.



Čl.92



Status lodí



1. Lodi plují pod vlajkou pouze jediného státu a až na výjimečné

případy, výslovně uvedené v mezinárodních smlouvách nebo v této Úmluvě,

podléhají na volném moři jeho výlučné jurisdikci. V průběhu cesty nebo

zastávky v přístavu nesmí loď změnit svou vlajku s výjimkou případu

skutečného převodu vlastnictví nebo změny registrace.



2. Loď plující pod vlajkami dvou nebo více států, kterých používá podle

své libosti, nemůže uplatňovat vůči kterémukoli třetímu státu žádnou z

těchto státních příslušností a může být považována za loď bez státní

příslušnosti.



Čl.93



Lodě plující pod vlajkou OSN, jejích odborných organizací a Mezinárodní

agentury pro atomovou energii



Předchozí články se nedotýkají otázky lodí používaných pro služební

účely OSN, jejími odbornými organizacemi anebo Mezinárodní agenturou

pro atomovou energii, které plují pod vlajkou takové organizace.



Čl.94



Povinnosti státu vlajky



1. Každý stát účinně uplatňuje svou jurisdikci a kontrolu ve správních,

technických a sociálních záležitostech nad loděmi, které plují pod jeho

vlajkou.



2. Každý stát zejména:



(a) vede lodní rejstřík obsahující jména a další údaje o lodích

plujících pod jeho vlajkou s výjimkou těch, které jsou vyňaty z

všeobecně přijatých mezinárodních předpisů vzhledem k jejich malé

velikosti; a



(b) uplatňuje jurisdikci podle svého vnitrostátního práva nad každou

lodí plující pod jeho vlajkou a nad jejím kapitánem, důstojníky a

mužstvem ve správních, technických a sociálních záležitostech, které se

lodi týkají.



3. Každý stát činí ve vztahu k lodím plujícím pod jeho vlajkou taková

opatření, která jsou nezbytná pro zajištění bezpečnosti na moři, mimo

jiné, pokud jde o:



(a) konstrukci a vybavení lodí a jejich způsobilost pro plavbu na moři;



(b) osazení lodí mužstvem, pracovní podmínky a výcvik posádek, s

přihlédnutím k platným mezinárodním předpisům;



(c) používání signálů, udržování spojů a zabraňování srážkám.



4. Taková opatření zahrnují opatření nezbytná k zajištění toho, aby:



(a) každá loď před registrací a po ní byla v náležitých intervalech

prohlédnuta kvalifikovaným lodním inspektorem a měla na palubě takové

mapy, námořní publikace, navigační vybavení a přístroje, které jsou

potřebné pro bezpečnou plavbu lodi;



(b) každá loď byla řízena kapitánem a důstojníky majícími náležitou

kvalifikaci, zejména v námořnickém umění, plavbě, spojích a lodním

strojnictví, a aby posádka měla náležitou kvalifikaci a její početnost

odpovídala typu, velikosti, strojnímu zařízení a vybavení lodi;



(c) kapitán, důstojníci a v náležitém rozsahu posádka byli plně

obeznámeni s platnými mezinárodními předpisy, které se týkají

bezpečnosti života na moři, předcházení srážkám, zabraňování, omezování

a kontroly znečišťování moře a udržování rádiového spojení, a aby byli

vedeni k povinnosti je dodržovat.



5. Při provádění opatření, které požadují odst. 3 a 4, se od každého

státu vyžaduje, aby se řídil všeobecně přijatými mezinárodními

předpisy, postupy a praxí a aby učinil veškeré nezbytné kroky k

zajištění jejich dodržování.



6. Stát, který má zcela zjevné důvody se domnívat, že nebyla vykonána

řádná jurisdikce a kontrola týkající se určité lodi, může podat zprávu

o těchto skutečnostech státu vlajky. Po obdržení takové zprávy stát

vlajky záležitost vyšetří a v případě potřeby učiní nezbytná opatření k

nápravě daného stavu.



7. Každý stát zabezpečí vyšetření každé námořní nehody nebo plavební

nehody na volném moři týkající se lodi, která pluje pod jeho vlajkou a

způsobila ztrátu života nebo vážné zranění státních příslušníků jiného

státu anebo závažné škody plavidlům nebo zařízením jiného státu nebo

mořskému prostředí, a to řádně kvalifikovanou osobou nebo osobami nebo

pod jejich vedením. Stát vlajky a druhý stát spolupracují při provádění

jakéhokoli vyšetřování takového námořního neštěstí nebo plavební nehody

tímto druhým státem.



Čl.95



Imunita válečných lodí na volném moři



Válečné lodi jsou plně vyňaty z jurisdikce kteréhokoli jiného státu,

než je stát vlajky.



Čl.96



Imunita lodí používaných pouze k neobchodní státní službě



Lodě, jejichž vlastníkem nebo provozovatelem je stát a které jsou

používány pouze k neobchodní státní službě, jsou plně vyňaty z

jurisdikce kteréhokoli jiného státu, než je stát vlajky.



Čl.97



Trestní jurisdikce v případě srážky nebo jakékoli jiné plavební nehody



1. V případě srážky nebo jakékoli jiné plavební nehody při plavbě lodi

na volném moři, která zakládá trestní nebo disciplinární odpovědnost

kapitána nebo kterékoli jiné osoby ve službě na lodi, nemůže být proti

těmto osobám zahájeno trestní nebo disciplinární řízení, leč před

soudními nebo správními úřady buď toho státu, pod jehož vlajkou loď

plula, anebo státu, jehož je tato osoba státním příslušníkem.



2. V disciplinárních záležitostech je stát, který vydal velitelský

průkaz či osvědčení způsobilosti anebo povolení, jediný příslušný k

tomu, aby se po řádném právním řízení vyslovil o odnětí těchto dokladů,

a to i tehdy, když jejich držitel není státním příslušníkem státu,

který je vydal.



3. Žádné jiné úřady než úřady státu vlajky nemohou nařídit zabavení

nebo zadržení lodi, a to ani pro účely vyšetřování.



Čl.98



Povinnost poskytnout pomoc



1. Každý stát je povinen požadovat od kapitána lodi plující pod jeho

vlajkou, aby, pokud tak může učinit bez vážného ohrožení lodi, její

posádky nebo cestujících:



(a) poskytl pomoc kterékoli osobě nalezené na moři, která je v

nebezpečí života;



(b) se s největší rychlostí vydal na záchranu osob, které jsou v

nebezpečí, je-li zpraven o tom, že potřebují pomoc, a pokud lze takový

jeho zákrok rozumně očekávat;



(c) po srážce poskytl pomoc druhé lodi, její posádce a jejím

cestujícím, a pokud je to možné, sdělil druhé lodi jméno své vlastní

lodi, její domovský přístav a nejbližší přístav, do něhož pluje.



2. Všechny pobřežní státy napomáhají vytvoření, provozu a udržování

přiměřené a účinné pátrací záchranné služby za účelem zajištění

bezpečnosti na moři a nad mořem a tam, kde to vyžadují okolnosti,

sjednávají za tím účelem oblastní dohody o vzájemné spolupráci se

sousedními státy.



Čl.99



Zákaz přepravy otroků



Každý stát podnikne účinná opatření k zabraňování a k potrestání

přepravy otroků na lodích, které jsou oprávněny plout pod jeho vlajkou,

a k zabraňování zneužití své vlajky k tomuto účelu. Každý otrok, který

se uchýlí na palubu některé lodi, bez ohledu na to, pod jakou vlajkou

pluje, nabývá bez dalšího svobody.



Čl.100



Povinnost spolupracovat při potírání pirátství



Všechny státy v co největší míře spolupracují při potírání pirátství na

volném moři nebo na jakémkoli jiném místě, které nepodléhá jurisdikci

žádného státu.



Čl.101



Definice pirátství



Za pirátství se považují následující činy:



(a) jakýkoli protiprávní čin násilí nebo zadržení anebo jakýkoli

loupežný čin spáchaný k soukromým účelům posádkou nebo cestujícími

soukromé lodi nebo soukromého letadla namířené:



(i) na volném moři proti jiné lodi nebo letadlu anebo proti osobám nebo

majetku na jejich palubě;



(ii) proti lodi, letadlu, osobám nebo majetku v místě, které nepodléhá

jurisdikci žádného státu;



(b) jakýkoli čin dobrovolné účasti při použití lodi nebo letadla,

jestliže ten, kdo se jich dopouští, ví o skutečnostech, které vtiskují

této lodi nebo tomuto letadlu charakter pirátské lodi nebo letadla;



(c) jakýkoli čin, který má za účel podněcovat nebo úmyslně usnadňovat

čin uvedený v pododst. (a) nebo (b).



Čl.102



Pirátství válečné lodi, státní lodi nebo státního letadla, kterých se

zmocnila vzbouřená posádka



Pirátské činy, tak jak jsou definovány v článku 101, spáchané válečnou

lodí, státní lodí nebo státním letadlem, kterých se zmocnila vzbouřená

posádka, se považují za činy spáchané soukromou lodí.



Čl.103



Definice pirátské lodi nebo letadla



Za pirátské jsou považovány lodě nebo letadla, které jsou osobami, pod

jejichž skutečnou kontrolou se nacházejí, určeny k spáchání některého z

činů uvedených v článku 101. To platí i pokud jde o lodě nebo letadla,

kterých bylo použito k spáchání takových činů, jestliže zůstávají pod

kontrolou osob, které se těchto činů dopustily.



Čl.104



Zachování nebo ztráta státní příslušnosti pirátské lodi nebo letadla



Loď nebo letadlo si může ponechat svou státní příslušnost i přesto, že

se přeměnilo v pirátskou loď nebo letadlo. Zachování nebo ztrátu státní

příslušnosti určuje zákon státu, který udělil tuto státní příslušnost.



Čl.105



Zabavení pirátské lodi nebo letadla



Na volném moři nebo na kterémkoli jiném místě, které nepodléhá

jurisdikci žádného státu, může každý stát zabavit pirátskou loď nebo

letadlo anebo loď nebo letadlo uchvácené piráty a jsoucí v jejich moci

a zatknout osoby a zabavit majetek na palubě. Soudy státu, který

provedl zabavení, mohou rozhodnout o sankcích, které mají být uloženy,

jakož i o opatřeních, která mají být učiněna, pokud jde o tato letadla,

lodě a majetek, s výhradou práv třetích stran jednajících v dobré víře.



Čl.106



Odpovědnost za zabavení bez dostatečných důvodů



Stát, který bez dostatečného důvodu zabavil loď nebo letadlo podezřelé

z pirátství, je odpovědný státu, jehož státní příslušnost zabavená loď

nebo letadlo měly, za všechny ztráty nebo škody zabavením způsobené.



Čl.107



Lodě a letadla, které jsou oprávněné provést zabavení z důvodu

pirátství



Zabavení z důvodu pirátství může být provedeno pouze válečnými loděmi

nebo vojenskými letadly anebo jinými loděmi a letadly, které jsou

zřetelně označeny a lze je považovat za lodě nebo letadla ve státní

službě a k tomuto účelu zmocněné.



Čl.108



Nedovolený obchod s omamnými jedy nebo psychotropními látkami



1. Všechny státy spolupracují při potírání nedovoleného obchodu s

omamnými jedy a psychotropními látkami provozovaném na volném moři v

rozporu s mezinárodními úmluvami.



2. Jakýkoli stát, který má rozumné důvody se domnívat, že loď plující

pod jeho vlajkou se zabývá nedovoleným obchodem s omamnými jedy nebo

psychotropními látkami, může požádat jiné státy o spolupráci při

potlačení takového obchodu.



Čl.109



Neoprávněné vysílání z volného moře



1. Všechny státy spolupracují při potlačování neoprávněného vysílání z

volného moře.



2. Pro účely této Úmluvy "neoprávněné vysílání" znamená přenos

zvukového rádiového anebo televizního vysílání z lodi nebo ze zařízení

na volném moři, které je určeno pro příjem širokou veřejností a v

rozporu s mezinárodními předpisy, s výjimkou tísňového volání.



3. Jakákoli osoba, která se zabývá neoprávněným vysíláním, může být

stíhána soudem:



(a) státu, pod jehož vlajkou loď pluje;



(b) státu, u něhož je zařízení registrováno;



(c) státu, jehož je tato osoba státním příslušníkem;



(d) jakéhokoli státu, kde vysílání může být zachyceno; nebo



(e) jakéhokoli státu, jehož oprávněné rádiové spoje jsou tím rušeny.



4. Na volném moři může stát mající jurisdikci v souladu s odst. 3

zadržet podle článku 110 kteroukoli osobu nebo loď, která se zabývá

neoprávněným vysíláním, a zabavit vysílací přístroj.



Čl.110



Právo na prohlídku lodi



1. S výjimkou případů, kdy se činy vměšování zakládají na oprávněních

daných smlouvou, nemůže válečná loď, která nepatří mezi lodě požívající

plné imunity v souladu s články 95 a 96, provádět zjišťování totožnosti

této lodi, ledaže je důvodné podezření, že:



(a) tato loď je používána k provozování pirátství;



(b) tato loď je používána k provozování obchodu s otroky;



(c) tato loď je používána k provozování neoprávněného vysílání a stát

vlajky zmíněné válečné lodi má jurisdikci podle článku 109;



(d) tato loď je bez státní příslušnosti; anebo



(e) loď plující pod cizí vlajkou nebo odmítající vztyčit svou vlajku má

ve skutečnosti tutéž státní příslušnost jako zmíněná válečná loď.



2. V případech uvedených v odst. 1 může válečná loď přikročit k ověření

práva lodi používat vlajku, pod kterou pluje. Za tím účelem může k

podezřelé lodi vyslat člun pod velením důstojníka. Trvá-li podezření i

po prohlédnutí dokladů, může přikročit k další prohlídce na palubě

lodi, přičemž musí být zachovávána co největší ohleduplnost.



3. Ukáže-li se, že podezření bylo neodůvodněné a že se zadržená loď

nedopustila žádného činu, který by takové podezření ospravedlňoval,

musí být odškodněna za všechny ztráty nebo škody, které utrpěla.



4. Tato ustanovení se mutatis mutandis^1) použijí na vojenská letadla.



5. Tato ustanovení se vztahují i k jakýmkoli řádně zmocněným lodím nebo

letadlům, které jsou zřetelně označeny a lze je považovat za loď nebo

letadlo ve státní službě.



Čl.111



Právo na pronásledování bez přerušení



1. Cizí loď může být pronásledována, jestliže se příslušné orgány

pobřežního státu důvodně domnívají, že loď porušila právní předpisy

tohoto státu. Toto pronásledování musí začít v okamžiku, kdy je cizí

loď nebo jeden z jejích člunů uvnitř vnitrozemských vod, souostrovních

vod, v pobřežním moři nebo v pásmu přilehlém pronásledujícího státu a

může pokračovat mimo hranice pobřežního moře nebo pásma přilehlého jen

za podmínky, že nebylo přerušeno. Není nutné, aby loď, která nařídí

cizí lodi plující v pobřežním moři nebo v pásmu přilehlém, aby

zastavila, se tam rovněž nacházela v okamžiku, kdy zmíněná loď obdrží

tento příkaz. Je-li cizí loď uvnitř pásma přilehlého, jak je definováno

v článku 33, může být pronásledování zahájeno pouze tehdy, došlo-li k

porušení práv, k jejichž ochraně bylo toto pásmo zřízeno.



2. Právo na pronásledování bez přerušení se přiměřeně vztahuje na

porušování právních předpisů pobřežního státu použitelných v souladu s

touto Úmluvou, které se týkají výlučné ekonomické zóny nebo

kontinentálního šelfu včetně bezpečnostních pásem kolem zařízení na

kontinentálním šelfu, k nimž došlo ve výlučné ekonomické zóně nebo na

kontinentálním šelfu včetně těchto bezpečnostních pásem.



3. Právo na pronásledování zaniká, jakmile pronásledovaná loď vepluje

do pobřežního moře svého vlastního státu nebo třetího státu.



4. Pronásledování se považuje za zahájené jen za podmínky, že se

pronásledující loď přesvědčila takovými vhodnými prostředky, které má k

dispozici, že pronásledovaná loď nebo jeden z jejích člunů nebo jiné

čluny tvořící skupinu a používající pronásledovanou loď jako loď

mateřskou jsou uvnitř hranic pobřežního moře nebo popřípadě v přilehlém

pásmu nebo ve výlučné ekonomické zóně nebo nad kontinentálním šelfem.

Pronásledování může být zahájeno teprve poté, když byl dán vizuální

anebo zvukový signál k zastavení, a to ze vzdálenosti umožňující cizí

lodi, aby jej viděla anebo slyšela.



5. Právo na pronásledování může být vykonáváno pouze válečnými loděmi

nebo vojenskými letadly anebo jinými loděmi nebo letadly určenými pro

státní službu a zvláště k tomuto účelu zmocněnými.



6. Je-li pronásledování prováděno letadlem:



(a) ustanovení odst. 1 až 4 se mutatis mutandis^1) použijí na tento

způsob pronásledování;



(b) letadlo, které dává příkaz k zastavení, musí samo aktivně

pronásledovat loď, dokud nějaká loď nebo jiné letadlo pobřežního státu,

přivolané letadlem, se nedostaví na místo, aby pokračovaly v

pronásledování v případě, že by letadlo samo nebylo schopno loď

zadržet. K tomu, aby zastavení lodi vně pobřežního moře bylo

ospravedlněno, nestačí, aby letadlo pouze zjistilo, že se loď dopustila

přestupku nebo je v podezření z přestupku, nebyl-li této lodi dán

příkaz k zastavení a nebyla-li pronásledována tímto letadlem nebo

jinými letadly nebo loděmi, které pokračují v pronásledování bez

přerušení.



7. Propuštění lodi zadržené na místě, které podléhá jurisdikci

některého státu, a eskortované do přístavu tohoto státu za účelem

přešetření před příslušnými orgány nemůže být požadováno pouze z

důvodu, že loď a její eskorta propluly částí výlučné ekonomické zóny

nebo volného moře, jestliže si okolnosti toto proplutí vyžádaly.



8. Byla-li loď zastavena nebo zadržena vně pobřežního moře za

okolností, které neospravedlňují výkon práva na pronásledování bez

přerušení, bude odškodněna za každou ztrátu nebo škodu, která tím na ní

nastala.



Čl.112



Právo klást podmořské kabely a dálkové potrubí



1. Všechny státy mají právo klást podmořské kabely a dálkové potrubí na

dno volného moře za hranicemi kontinentálního šelfu.



2. Na takové kabely a dálkové potrubí se použije článek 79 odst. 5.



Čl.113



Přerušení nebo poškození podmořského kabelu nebo dálkového potrubí



Každý stát přijme potřebné právní předpisy k zajištění toho, aby bylo

považováno za trestné přerušení nebo poškození podmořského kabelu pod

volným mořem, které by mohlo mít za následek přerušení nebo narušení

telegrafického anebo telefonického spojení, jakož i přerušení nebo

poškození podmořského potrubí nebo kabelu o vysokém napětí, způsobené

úmyslně nebo z hrubé nedbalosti lodí plující pod jeho vlajkou nebo

osobou podléhající jeho jurisdikci. Toto ustanovení se vztahuje též na

jednání, které je zaměřeno nebo by pravděpodobně vedlo k takovému

přerušení nebo poškození. Nevztahuje se však na přerušení nebo

poškození způsobené osobami, které by sledovaly jen záchranu svého

života nebo lodi, což je oprávněné, a učinily přitom všechna nezbytná

opatření, aby zabránily takovému přerušení nebo poškození.



Čl.114



Přerušení nebo poškození podmořského kabelu nebo dálkového potrubí

majitelem jiného podmořského kabelu nebo dálkového potrubí



Každý stát přijme potřebné právní předpisy k zajištění toho, aby osoby,

které podléhají jeho jurisdikci a jsou vlastníky kabelu nebo dálkového

potrubí na volném moři a které při kladení nebo opravě tohoto kabelu

nebo dálkového potrubí způsobí přerušení nebo poškození jiného kabelu

nebo dálkového potrubí, nesly náklady na opravu.



Čl.115



Odškodnění újmy, ke které došlo ve snaze zabránit poškození podmořského

kabelu nebo dálkového potrubí



Každý stát přijme potřebné právní předpisy k zajištění toho, že

vlastníci lodí, kteří mohou prokázat, že ve snaze zabránit poškození

podmořského kabelu nebo potrubí obětovali kotvu, síť anebo jakékoli

jiné rybářské zařízení a předem učinili všechna rozumná opatření, aby

tomu předešli, byli odškodněni vlastníkem tohoto kabelu nebo potrubí.



Oddíl 2:



ZACHOVÁVÁNÍ ŽIVÝCH ZDROJŮ VOLNÉHO MOŘE A HOSPODAŘENÍ S NIMI



Čl.116



Právo na rybolov na volném moři



Všechny státy mají právo na to, aby jejich státní příslušníci

provozovali rybolov na volném moři s výhradou dodržování:



(a) jejich smluvních závazků;



(b) práv a povinností, jakož i zájmů pobřežního státu stanovených, mimo

jiné, v článku 63 odst. 2 a v článcích 64 až 67; a



(c) ustanovení tohoto oddílu.



Čl.117



Povinnost států přijmout opatření na zachovávání živých zdrojů volného

moře, pokud jde o jejich státní příslušníky



Všechny státy mají povinnost přijímat anebo spolupracovat s jinými

státy při přijímání takových opatření ohledně svých státních

příslušníků, která jsou nezbytná pro zachovávání živých zdrojů volného

moře.



Čl.118



Spolupráce států při hospodaření s živými zdroji a jejich zachovávání



Státy vzájemně spolupracují při hospodaření s živými zdroji v oblastech

volného moře a při jejich zachovávání. Státy, jejichž státní

příslušníci využívají tytéž živé zdroje nebo různé zdroje ve stejné

oblasti, zahájí jednání se záměrem přijmout prostředky nezbytné pro

zachovávání příslušných živých zdrojů. Podle potřeby spolupracují při

přijímání opatření nezbytných pro zachovávání příslušných živých

zdrojů. Za tímto účelem podle potřeby spolupracují při zřizování

oblastních rybářských organizací.



Čl.119



Zachovávání živých zdrojů volného moře



1. Při určování přípustného úlovku a při přijímání jiných opatření za

účelem zachovávání živých zdrojů ve volném moři, státy:



(a) na základě nejnovějších vědeckých údajů dostupných dotčeným státům

učiní opatření zaměřená na zachovávání a obnovování populací lovných

druhů na úrovních, které umožňují maximální stálou těžbu těchto zdrojů,

určenou odpovídajícími ekologickými a ekonomickými faktory, čítajíc v

to zvláštní požadavky rozvojových zemí, a beroucí v úvahu způsoby

rybolovu, vzájemnou závislost druhů a všeobecně doporučované

podoblastní, oblastní a univerzální mezinárodní minimální standardy;



(b) uváží i možné důsledky pro druhy přidružené k lovným druhům a na

nich závislé s cílem udržení nebo obnovení populací takových

přidružených nebo závislých druhů nad úroveň, pod kterou by jejich

reprodukce byla vážně ohrožena.



2. Dostupné vědecké informace, statistiky o úlovku a rybolovu a jiné

údaje týkající se zachovávání rybích druhů budou za účasti všech

dotčených států podle potřeby a na pravidelném základě poskytovány a

vyměňovány prostřednictvím příslušných podoblastních, oblastních a

univerzálních mezinárodních organizací.



3. Dotčené státy zajistí, aby opatření na zachovávání živých zdrojů a

jejich provádění formálně ani fakticky nediskriminovaly rybáře

kteréhokoli státu.



Čl.120



Mořští savci



Článek 65 se rovněž vztahuje na zachovávání mořských savců ve volném

moři a na hospodaření s nimi.



ČÁST VIII:



REŽIM OSTROVŮ



Čl.121



Režim ostrovů



1. Ostrov je přírodou vytvořená oblast země obklopená vodou, která je

při přílivu nad vodou.



2. S výjimkou ustanovení odst. 3 stanoví se pobřežní moře, přilehlé

pásmo, výlučná ekonomická zóna a kontinentální šelf ostrova v souladu s

ustanoveními této Úmluvy, která se vztahují na jiná pevninská území.



3. Skály, které neumožňují trvalé osídlení nebo vlastní ekonomickou

existenci, nemají výlučnou ekonomickou zónu ani kontinentální šelf.



ČÁST IX:



UZAVŘENÁ A POLOUZAVŘENÁ MOŘE



Čl.122



Definice



Pro účely této Úmluvy "uzavřené a polouzavřené moře" znamená záliv,

pánev nebo moře obklopené dvěma nebo více státy a spojené s volným

mořem úzkou výpustí nebo sestávající zcela nebo především z pobřežních

moří a výlučných ekonomických zón dvou nebo více pobřežních států.



Čl.123



Spolupráce států hraničících s uzavřeným nebo polouzavřeným mořem



Státy, které hraničí s uzavřeným nebo polouzavřeným mořem, by měly

vzájemně spolupracovat při výkonu svých práv a povinností vyplývajících

z této Úmluvy. Za tím účelem budou, přímo nebo prostřednictvím

příslušné oblastní organizace, usilovat o:



(a) koordinaci hospodaření s živými zdroji moře, jejich zachovávání,

průzkumu a využívání;



(b) koordinaci uplatňování jejich práv a povinností s ohledem na

ochranu a uchování mořského prostředí;



(c) koordinaci politiky jejich vědeckého výzkumu a realizaci, podle

potřeby, společných programů vědeckého výzkumu v oblasti;



(d) přizvání jiných dotčených států nebo mezinárodních organizací ke

spolupráci při uplatňování ustanovení tohoto článku, bude-li to účelné.



ČÁST X:



PRÁVO VNITROZEMSKÝCH STÁTŮ NA PŘÍSTUP K MOŘI A OD MOŘE A SVOBODA

TRANZITU



Čl.124



Definice



1. Pro účely této Úmluvy:



(a) "vnitrozemský stát" znamená stát, který nemá mořské pobřeží;



(b) "tranzitní stát" znamená stát, ať s mořským pobřežím nebo bez něho,

jehož územím prochází tranzitní přeprava a který leží mezi

vnitrozemským státem a mořem;



(c) "tranzitní přeprava" znamená přepravu osob, zavazadel, zboží a

dopravních prostředků územím jednoho nebo více tranzitních států, je-li

průjezd takovým územím, bez nebo s překládkou, skladováním,

rozdělováním nákladu nebo změnou způsobu přepravy, pouze částí celé

cesty, která začíná nebo končí na území vnitrozemského státu;



(d) "dopravní prostředky" znamená:



(i) železniční dopravní prostředky, námořní, jezerní a říční plavidla a

silniční vozidla;



(ii) nosiče a tažná zvířata tam, kde to místní podmínky vyžadují.



2. Vnitrozemské státy a tranzitní státy mohou po vzájemné dohodě

zařadit mezi dopravní prostředky potrubí a plynovody, jakož i jiné

dopravní prostředky než ty, které jsou zahrnuty v odst. 1.



Čl.125



Právo na přístup k moři a od moře a svoboda tranzitu



1. Vnitrozemské státy mají právo na přístup k moři a od moře za účelem

výkonu práv stanovených touto Úmluvou včetně práv, která se týkají

svobody volného moře a společného dědictví lidstva. Za tím účelem

vnitrozemské státy požívají práva tranzitu územím tranzitních států

veškerými dopravními prostředky.



2. Podmínky a způsoby výkonu svobody tranzitu budou dohodnuty mezi

vnitrozemskými státy a dotčenými tranzitními státy prostřednictvím

dvoustranných, podoblastních nebo oblastních dohod.



3. Tranzitní státy mají při výkonu své plné svrchovanosti nad svým

územím právo učinit veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že práva

a usnadnění pro vnitrozemské státy stanovená v této Části nebudou nijak

zasahovat do jejich oprávněných zájmů.



Čl.126



Vynětí z použití doložky nejvyšších výhod



Ustanovení této Úmluvy, jakož i zvláštní dohody týkající se výkonu

práva na přístup k moři a od moře, která stanoví práva a usnadnění s

ohledem na zvláštní geografickou polohu vnitrozemských států, jsou

vyňata z použití doložky nejvyšších výhod.



Čl.127



Celní povinnosti, daně a jiné poplatky



1. Tranzitní přeprava nebude podrobena žádným celním povinnostem, daním

anebo jiným poplatkům s výjimkou poplatků ukládaných za zvláštní služby

poskytované v souvislosti s takovou přepravou.



2. Tranzitní dopravní prostředky a jiná usnadnění poskytovaná

vnitrozemským státům a jimi využívaná nepodléhají daním nebo poplatkům

vyšším, než jsou daně a poplatky ukládané za používání dopravních

prostředků tranzitního státu.



Čl.128



Volná pásma a jiná celní zařízení



Pro usnadnění tranzitní přepravy mohou být ve vstupních nebo výstupních

přístavech tranzitních států po dohodě mezi těmito státy a

vnitrozemskými státy zřizována svobodná pásma a jiná celní zařízení.



Čl.129



Spolupráce při budování nebo zlepšování dopravních prostředků



Nejsou-li v tranzitním státě dopravní prostředky, kterými by se

uskutečňovala svoboda tranzitu, anebo jsou-li stávající prostředky

včetně přístavních zařízení a vybavení v každém ohledu nedostatečné,

mohou tranzitní státy a dotčené vnitrozemské státy spolupracovat při

jejich budování nebo zlepšování.



Čl.130



Opatření k zamezení nebo odstranění zpoždění anebo jiných potíží

technického charakteru při tranzitní přepravě



1. Tranzitní státy činí veškerá vhodná opatření, aby zamezily zpožděním

anebo jiným potížím technického charakteru při tranzitní přepravě.



2. Dojde-li k takovým zpožděním anebo potížím, budou příslušné úřady

tranzitních států a dotčených vnitrozemských států spolupracovat za

účelem jejich urychleného odstranění.



Čl.131



Stejné zacházení v námořních přístavech



Lodím, které plují pod vlajkami vnitrozemských států, se v námořních

přístavech dostane stejného zacházení, jakého se dostává jiným cizím

lodím.



Čl.132



Poskytování větších tranzitních usnadnění



Z této Úmluvy nijak nevyplývá odnětí tranzitních usnadnění, která jsou

větší než usnadnění stanovená touto Úmluvou a která jsou dohodnuta

účastnickými státy anebo poskytována účastnickým státem. Tato Úmluva

rovněž není na újmu poskytnutí větších usnadnění v budoucnosti.



ČÁST XI:



OBLAST



Oddíl 1:



VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ



Čl.133



Definice



Pro účely této Části:



(a) "zdroji" se rozumí všechny tuhé, tekuté nebo plynné nerostné zdroje

nacházející se v Oblasti na mořském dně anebo pod ním, včetně

polymetalických konkrecí;



(b) zdroje vytěžené z Oblasti se uvádějí jako "nerosty".



Čl.134



Rozsah působnosti této Části



1. Tato Část se vztahuje na Oblast.



2. Činnost v Oblasti se řídí ustanoveními této Části.



3. Požadavky, které se týkají uložení a zveřejnění námořních map nebo

seznamů geografických souřadnic znázorňujících hranice uvedené v článku

1 odst. 1, jsou uvedeny v Části VI.



4. Nic v tomto článku se nedotýká stanovení vnějších hranic

kontinentálního šelfu v souladu s Částí VI anebo platnosti dohod

týkajících se delimitace mezi státy, které mají protilehlé nebo

sousedící pobřeží.



Čl.135



Právní status vod a vzdušného prostoru nad Oblastí



Ani tato Část ani jakákoli práva na jejím základě přiznaná nebo

vykonávaná se nedotýkají právního statusu vod ležících nad Oblastí ani

vzdušného prostoru nad těmito vodami.



Oddíl 2:



ZÁSADY UPRAVUJÍCÍ ČINNOST V OBLASTI



Čl.136



Společné dědictví lidstva



Oblast a její zdroje jsou společným dědictvím lidstva.



Čl.137



Právní status Oblasti a jejích zdrojů



1. Žádný stát nemůže uplatňovat nebo vykonávat svrchovanost nebo

svrchovaná práva nad jakoukoli částí Oblasti anebo nad jejími zdroji a

rovněž tak si žádný stát nebo fyzická či právnická osoba nemůže

přivlastnit žádnou její část. Žádný takový nárok nebo vykonávání

svrchovanosti nebo svrchovaných práv ani takové přivlastnění nebudou

uznány.



2. Všechna práva na zdroje Oblasti náleží lidstvu jako celku, jehož

jménem působí Úřad. Tyto zdroje nepodléhají zcizení. Nerosty získané z

Oblasti mohou být zcizeny pouze v souladu s touto Částí a s pravidly,

předpisy a postupy Úřadu.



3. Žádný stát nebo fyzická či právnická osoba nemohou uplatňovat,

získávat nebo vykonávat práva týkající se nerostů získaných z Oblasti

jinak než v souladu s touto Částí. Jinak nebude žádné takové uplatnění,

získání nebo vykonávání takových práv uznáno.



Čl.138



Všeobecné vykonávání práv a povinností států ve vztahu k Oblasti



Práva a povinnosti států, které se týkají Oblasti, se v zájmu zachování

míru a bezpečnosti a podporování mezinárodní spolupráce a vzájemného

porozumění všeobecně vykonávají v souladu s ustanoveními této Části, se

zásadami obsaženými v Chartě OSN a s jinými normami mezinárodního

práva.



Čl.139



Odpovědnost za zajištění dodržování a odpovědnost za škodu



1. Účastnické státy jsou odpovědné za to, že zajistí, že činnost v

Oblasti, prováděná ať už účastnickými státy nebo státními podniky,

fyzickými či právnickými osobami, které mají státní příslušnost

účastnických států anebo které se nacházejí pod účinnou kontrolou

účastnických států nebo jejich státních příslušníků, bude prováděna v

souladu s touto Částí. Stejná odpovědnost se vztahuje na mezinárodní

organizace, které provádějí činnost v Oblasti.



2. Bez újmy ustanovením norem mezinárodního práva a ustanovením článku

22 Přílohy III, škoda, která byla způsobena v důsledku neplnění

odpovědnosti podle této Části účastnickým státem nebo mezinárodní

organizací, nese s sebou soukromoprávní odpovědnost; společně působící

účastnické státy nebo mezinárodní organizace nesou společnou a

nerozdílnou odpovědnost. Účastnický stát však není odpovědný za škodu

způsobenou neplněním ustanovení této Části osobou, kterou navrhl podle

článku 153 odst. 4 a podle článku 4 odst. 4 Přílohy III.



3. Účastnické státy, které jsou členy mezinárodních organizací, učiní

příslušná opatření, aby zajistily plnění tohoto článku s ohledem na

takové organizace.



Čl.140



Prospěch lidstva



1. Činnost v Oblasti, tak jak je konkrétně stanovena v této Části, se

provádí ku prospěchu lidstva jako celku nezávisle na geografické poloze

států, ať pobřežních nebo vnitrozemských, a se zvláštním ohledem na

zájmy a potřeby rozvojových států a národů, které nedosáhly plné

nezávislosti nebo jiného autonomního statusu uznávaného OSN v souladu s

rezolucí Valného shromáždění 1514(XV) a s jinými příslušnými rezolucemi

Valného shromáždění.



2. Úřad za pomoci jakéhokoli vhodného mechanismu a na nediskriminačním

základě zajistí spravedlivé rozdělení finančních a jiných ekonomických

výhod plynoucích z činnosti v Oblasti v souladu s článkem 160 odst. 2

(f) (i).



Čl.141



Využívání Oblasti výlučně pro mírové účely



Oblast je otevřena pro využívání výlučně pro mírové účely všemi státy,

ať už pobřežními nebo vnitrozemskými, bez diskriminace a aniž by byla

dotčena jiná ustanovení této Části.



Čl.142



Práva a oprávněné zájmy pobřežních států



1. Pokud jde o naleziště zdrojů v Oblasti, činnosti v Oblasti, které

leží za hranicemi národní jurisdikce, se provádějí s náležitým ohledem

na práva a oprávněné zájmy jakéhokoli pobřežního státu, v jehož

jurisdikci se taková naleziště částečně nacházejí.



2. Aby bylo zamezeno porušování takových práv a zájmů, bude dotčený

stát konzultován včetně systému předchozího uvědomění. V případech, kdy

činnost v Oblasti vede k využívání zdrojů, které se nacházejí v národní

jurisdikci, se vyžaduje předchozí souhlas dotčeného pobřežního státu.



3. Ani tato Část ani jakákoli práva přiznaná nebo vykonávaná podle ní

se nedotýkají práv pobřežních států přijmout taková opatření, která

odpovídají příslušným ustanovením Části XII a která mohou být nezbytná

pro předcházení, zmírňování nebo odstranění vážného nebezpečí, které

hrozí jejich pobřeží, anebo zájmy s tím spojené v důsledku znečištění

nebo jeho hrozby anebo jiných nebezpečných událostí vyplývajících z

činnosti v Oblasti nebo touto činností způsobených.



Čl.143



Mořský vědecký výzkum



1. Mořský vědecký výzkum v Oblasti je prováděn výlučně pro mírové účely

a ku prospěchu lidstva jako celku v souladu s Částí XIII.



2. Úřad může provádět mořský vědecký výzkum, který se týká Oblasti a

jejích zdrojů, a může za tímto účelem uzavírat kontrakty. Úřad

podporuje provádění mořského vědeckého výzkumu v Oblasti, koordinuje a

rozšiřuje výsledky takového výzkumu a analýz, pokud budou dostupné.



3. Účastnické státy mohou provádět mořský vědecký výzkum v Oblasti;

podporují mezinárodní spolupráci v mořském vědeckém výzkumu v Oblasti

prostřednictvím:



(a) účasti na mezinárodních programech a podpory spolupráce v mořském

vědeckém výzkumu za pomoci odborníků různých zemí a Úřadu;



(b) zajišťování vypracování programů Úřadem nebo jinými mezinárodními

organizacemi, podle možnosti, ku prospěchu rozvojových států a

technicky méně vyspělých států za účelem:



(i) posílení jejich výzkumného potenciálu;



(ii) zaškolování jejich odborníků a odborníků Úřadu v metodách a

aplikaci výzkumu;



(iii) podpory zaměstnávání jejich kvalifikovaných odborníků při výzkumu

v Oblasti;



(c) účinného rozšiřování výsledků výzkumu a analýz, pokud budou

dostupné, podle okolností buď za pomoci Úřadu, nebo jiných

mezinárodních institucí.



Čl.144



Převod technologie



1. Úřad činí v souladu s touto Úmluvou opatření:



(a) na získávání technologie a vědeckých poznatků, které se týkají

činnosti v Oblasti; a



(b) na podporu a povzbuzování převodu takové technologie a vědeckých

poznatků rozvojovým státům tak, aby všechny účastnické státy z toho

měly prospěch.



2. Za tímto účelem Úřad a účastnické státy spolupracují při podpoře

převodu technologie a vědeckých poznatků, které se týkají činnosti v

Oblasti tak, aby Podnik a všechny účastnické státy z toho měly

prospěch. Zvláště podněcují a podporují:



(a) programy převodu technologie Podniku a rozvojovým státům s ohledem

na činnost v Oblasti, včetně, mimo jiné, usnadňování přístupu Podniku a

rozvojových států k příslušné technologii podle spravedlivých a

rozumných způsobů a podmínek;



(b) opatření zaměřená na rozvoj technologie Podniku a vlastní

technologie rozvojových států, zvláště tím, že poskytují odborníkům

Podniku a rozvojových států příležitosti pro výcvik v mořské vědě a

technologii a k jejich plnému zapojení do činnosti v Oblasti.



Čl.145



Ochrana mořského prostředí



Aby byla zajištěna účinná ochrana mořského prostředí před škodlivými

vlivy, které mohou vzniknout v důsledku činnosti v Oblasti, provádějí

se nezbytná opatření v souladu s touto Úmluvou. Za tímto účelem přijme

Úřad příslušná pravidla, předpisy a postupy, mimo jiné, pokud jde o:



(a) ochranu, snížení a kontrolu znečišťování a jiných nebezpečí pro

mořské prostředí včetně pobřeží a zasahování do ekologické rovnováhy

mořského prostředí, přičemž zvláštní pozornost bude věnována potřebě

ochrany před škodlivými účinky takových činností, jako jsou vrtání,

bagrování, hloubení, zbavování se odpadu a stavba, provoz nebo údržba

zařízení, dálkových potrubí a jiných zařízení, která mají vztah k

takovým činnostem;



(b) ochranu a zachovávání přírodních zdrojů oblasti a zabraňování

poškození flóry a fauny mořského prostředí.



Čl.146



Ochrana lidského života



K zajištění účinné ochrany lidského života, pokud jde o činnost v

Oblasti, se provádějí nezbytná opatření. Za tímto účelem Úřad přijímá

příslušná pravidla, předpisy a postupy, aby se doplnilo stávající

mezinárodní právo obsažené v příslušných smlouvách.



Čl.147



Přizpůsobení činnosti v Oblasti a v mořském prostředí



1. Činnost v Oblasti se provádí s rozumným ohledem na jiné činnosti v

mořském prostředí.



2. Zařízení, která se používají pro provádění činnosti v Oblasti,

podléhají následujícím podmínkám:



(a) taková zařízení budou umísťována, přemísťována a odstraňována pouze

v souladu s touto Částí a podle pravidel, předpisů a postupů Úřadu.

Umístění, přemístění a odstranění takových zařízení musí být řádně

zveřejněno a musí být udržovány stálé výstražné prostředky upozorňující

na jejich umístění;



(b) taková zařízení nesmějí být umístěna tam, kde mohou překážet

užívání uznaných námořních koridorů důležitých pro mezinárodní plavbu

anebo v oblastech intenzivnějšího rybolovu;



(c) kolem takových zařízení se zřídí vhodně označené bezpečnostní zóny,

aby zajistily jak bezpečnost námořní plavby, tak i samotných zařízení.

Tvar a umístění takových bezpečnostních zón nebude mít formu pásu,

který by bránil oprávněnému přístupu lodí do zvláštních mořských zón

anebo námořní plavbě mezinárodními koridory;



(d) taková zařízení se využívají výlučně pro mírové účely;



(e) taková zařízení nemají status ostrovů. Nemají své vlastní pobřežní

moře a jejich přítomnost nemá vliv na delimitaci pobřežního moře,

výlučné ekonomické zóny nebo kontinentálního šelfu.



3. Jiné činnosti v mořském prostředí se provádějí s rozumným ohledem na

činnost v Oblasti.



Čl.148



Účast rozvojových států na činnosti v Oblasti



Účinná účast rozvojových států na činnosti v Oblasti se podporuje, jak

je zvlášť stanoveno v této Části, s náležitým ohledem na jejich

zvláštní zájmy a potřeby, z nich pak zejména na zvláštní potřebu

vnitrozemských a geograficky znevýhodněných států překonat překážky

vyplývající z jejich nevýhodné polohy včetně vzdálenosti od Oblasti a

obtížného přístupu k ní a od ní.



Čl.149



Archeologické a historické předměty



Všechny předměty archeologické a historické povahy nalezené v Oblasti

budou uchovány nebo se s nimi naloží ku prospěchu lidstva jako celku, a

to se zvláštním ohledem na přednostní práva státu nebo země původu nebo

státu kulturního původu anebo státu historického a archeologického

původu.



Oddíl 3:



VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ OBLASTI



Čl.150



Zásady činnosti v Oblasti



Činnost v Oblasti, tak jak je konkrétně stanovena v této Části, se

provádí takovým způsobem, aby podporovala zdravý rozvoj světové

ekonomiky a vyvážený růst mezinárodního obchodu a aby podporovala

mezinárodní spolupráci pro všestranný rozvoj všech zemí, zvláště

rozvojových států, s cílem zajistit:



(a) rozvoj zdrojů Oblasti;



(b) řádné, bezpečné a racionální zacházení se zdroji Oblasti, včetně

efektivního provádění činnosti v Oblasti, v souladu se zdravými

zásadami zachovávání zdrojů a vyvarování se zbytečných ztrát;



(c) rozšíření možností účasti na takové činnosti, zvláště v souladu s

články 144 a 148;



(d) účast Úřadu na příjmech a převodu technologie Podniku a rozvojovým

státům, jak je stanoveno v této Úmluvě;



(e) růst dosažitelnosti nerostů získávaných z Oblasti, podle potřeby

společně s nerosty získávanými z jiných zdrojů tak, aby bylo zajištěno

zásobování spotřebitelů takovými nerosty;



(f) podporu spravedlivých a stálých cen nerostů získávaných jak z

Oblasti, tak i z jiných zdrojů, výhodných pro výrobce a poctivých pro

spotřebitele, a podporu dlouhodobé rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou;



(g) rozšíření možností pro všechny účastnické státy, bez ohledu na

jejich sociální a ekonomické zřízení nebo geografickou polohu, účastnit

se na využívání zdrojů Oblasti a na zamezení monopolizace činnosti v

Oblasti;



(h) ochranu rozvojových států před nepříznivými vlivy na jejich

hospodářství nebo na jejich příjmy z vývozu, které by byly výsledkem

snížení ceny příslušného nerostu nebo snížení objemu jeho vývozu, pokud

by takové snížení bylo způsobeno činností v Oblasti, jak je stanoveno v

článku 151;



(i) rozvoj společného dědictví ve prospěch lidstva jako celku; a



(j) podmínky pro přístup na trhy pro dovoz nerostů produkovaných ze

zdrojů Oblasti a pro dovoz komodit z takových nerostů produkovaných,

které nemají být výhodnější než nejvýhodnější podmínky uplatňované na

dovoz z jiných zdrojů.



Čl.151



Zásady těžby



1.



(a) Aniž by byly dotčeny cíle stanovené v článku 150 a za účelem

provádění pododst. (h) tohoto článku, Úřad, který působí

prostřednictvím stávajících orgánů anebo takových nových ujednání či

dohod, které budou vhodné a jichž se účastní všechny dotčené strany,

včetně výrobců a spotřebitelů, provádí opatření nezbytná pro podporu

růstu, efektivnosti a stálosti trhů s těmito komoditami produkovanými z

nerostů získaných z Oblasti za ceny výhodné pro výrobce a poctivé pro

spotřebitele. Všechny účastnické státy spolupracují za tímto účelem.



(b) Úřad má právo účastnit se jakékoli komoditní konference jednající o

těchto komoditách, které se účastní všechny dotčené strany, včetně

výrobců a spotřebitelů. Úřad má právo stát se stranou jakéhokoli

ujednání nebo dohody, které budou výsledkem takových konferencí. Účast

Úřadu v jakýchkoli orgánech zřízených podle těchto ujednání nebo dohod

se týká produkce v Oblasti a je v souladu s příslušnými pravidly těchto

orgánů.



(c) Úřad plní své závazky podle ujednání nebo dohod uvedených v tomto

odstavci způsobem, který zajišťuje jednotné a nediskriminační

provádění, pokud jde o veškerou produkci dotčených nerostů v Oblasti. V

souladu s tím Úřad působí způsobem, který je slučitelný s podmínkami

stávajících kontraktů a schválených plánů prací Podniku.



2.



(a) V průběhu přechodného období určeného v odst. 3 se komerční

produkce nebude provádět podle schváleného plánu prací do té doby,

dokud provozovatel nepožádá o oprávnění k produkci a takové oprávnění

mu nebylo Úřadem vydáno. Taková oprávnění k těžbě nemohou být

požadována ani vydána dříve než pět let před plánovaným zahájením

komerční produkce podle plánu prací, pokud pravidla, předpisy a postupy

Úřadu s ohledem na povahu a časový rozvrh projektu využívání

nepředepisují jiné období.



(b) V žádosti o oprávnění k produkci provozovatel určí roční množství

předpokládané těžby niklu podle schváleného plánu prací. Žádost

obsahuje rozdělení nákladů rozumně vypočítaných tak, aby provozovateli

bylo povoleno zahájit komerční produkci v plánované době.



(c) Pro účely pododst. (a) a (b) Úřad v souladu s článkem 17 Přílohy

III stanoví příslušné prováděcí požadavky.



(d) Úřad vydá v kterémkoli roce plánované produkce v přechodném období

oprávnění k produkci na požadované úrovni, pokud souhrn této úrovně a

úrovní již povolených v roce vydání oprávnění nepřevýší horní hranici

produkce niklu vypočítanou podle odst. 4.



(e) Vydané oprávnění k produkci a schválená žádost se stávají součástí

schváleného plánu prací.



(f) Jestliže je žádost provozovatele o oprávnění k produkci zamítnuta

podle pododst. (d), provozovatel se může kdykoli opětovně obrátit se

žádostí na Úřad.



3. Přechodné období začíná pět let před 1. lednem roku, na který se

plánuje podle schváleného plánu prací zahájení komerční produkce.

Jestliže je zahájení komerční produkce odloženo na období po původně

plánovaném roce, začátek přechodného období a původně vypočítaná horní

hranice produkce se přiměřeně upraví. Přechodné období trvá buď 25 let,

nebo do konce revizní konference uvedené v článku 155 anebo do dne, kdy

taková nová ujednání nebo dohody uvedené v odst. 1 vstoupí v platnost,

podle toho, k čemu dojde dříve. Úřad znovu nabyde pravomoc pro zbytek

přechodného období stanovenou v tomto článku, pokud uplyne doba

platnosti uvedených ujednání nebo dohod anebo se tato ujednání nebo

dohody stanou z jakéhokoli důvodu neúčinnými.



4.



(a) Horní hranice produkce pro kterýkoli rok přechodného období

představuje souhrn:



(i) rozdílu mezi hodnotami vývojové křivky spotřeby niklu vypočítané

podle pododst. (b) na rok bezprostředně předcházející roku zahájení

komerční produkce a na rok bezprostředně předcházející zahájení

přechodného období; a



(ii) 60 % rozdílu mezi hodnotami vývojové křivky spotřeby niklu

vypočítané podle pododst. (b) na rok, ve kterém se žádá o oprávnění k

těžbě, a na rok bezprostředně předcházející zahájení komerční produkce.



(b) Pro účely pododst. (a):



(i) se za hodnoty vývojové křivky používané pro vypočítávání horní

hranice produkce niklu považují ty roční hodnoty vývojové křivky

spotřeby niklu, které byly vypočítány v roce, ve kterém bylo vydáno

oprávnění k produkci. Vývojová křivka se odvozuje od lineární regrese

logaritmů skutečné spotřeby niklu za poslední patnáctileté období, za

které jsou takové údaje dostupné, přičemž čas se považuje za nezávislou

proměnlivou veličinu. Tato vývojová křivka se uvádí jako původní

vývojová křivka;



(ii) jestliže roční míra vzrůstu původní vývojové křivky je menší než 3

%, pak se za vývojovou křivku používanou pro určení veličin uvedených v

pod- odst. (a) považuje místo ní ta, která prochází původní vývojovou

křivkou v bodě hodnoty pro první rok příslušného patnáctiletého období,

a ročně vzrůstá o 3 %; avšak za předpokladu, že horní hranice produkce

stanovená pro kterýkoli rok přechodného období nemůže v žádném případě

převýšit rozdíl mezi hodnotou původní vývojové křivky na tento rok a

hodnotou původní vývojové křivky na rok bezprostředně předcházející

zahájení přechodného období.



5. Úřad zajistí Podniku pro jeho počáteční produkci množství 38 000 tun

niklu z dosažitelné horní hranice produkce vypočítané podle odst. 4.



6.



(a) Provozovatel může v kterémkoli roce vyprodukovat o 8 % méně nebo

více, než činí roční úroveň produkce nerostů z polymetalických konkrecí

určených v jeho oprávnění k produkci za předpokladu, že celkový objem

produkce nebude převyšovat množství určené v oprávnění. Každé

překročení od 8 do 20 % v kterémkoli roce nebo každé překročení v

prvním a v následujících dvou za sebou jdoucích letech, ve kterých

dojde k překročení, se projedná s Úřadem, který může požadovat, aby

provozovatel pro pokrytí dodatečné produkce obdržel doplňkové oprávnění

k produkci.



(b) Žádosti o taková doplňková oprávnění k produkci posuzuje Úřad pouze

po projednání všech nevyřízených žádostí provozovatelů, kteří dosud

neobdrželi oprávnění k produkci, a s náležitým ohledem na jiné podobné

žadatele. V kterémkoli roce přechodného období se Úřad řídí zásadou

nepřekročení celkového objemu produkce povoleného na základě horní

hranice produkce. Úřad nevydá oprávnění k produkci podle jakéhokoli

plánu prací, který překračuje množství 46 500 tun niklu ročně.



7. Úroveň produkce jiných kovů, jako jsou měď, kobalt a mangan,

získaných z polymetalických konkrecí vytěžených na základě oprávnění k

produkci nebude vyšší než úroveň produkce, které by bylo dosaženo,

kdyby provozovatel produkoval z těchto konkrecí nejvyšší množství niklu

podle tohoto článku. K provedení tohoto odstavce přijme Úřad pravidla,

předpisy a postupy podle článku 17 Přílohy III.



8. Na průzkum a těžbu nerostů z Oblasti se vztahují práva a povinnosti

týkající se nekalých ekonomických praktik podle příslušných

mnohostranných obchodních dohod. Při urovnávání sporů vzniklých podle

tohoto ustanovení účastnické státy, které jsou stranami takových

mnohostranných obchodních dohod, použijí způsoby urovnávání sporů

stanovené v takových dohodách.



9. Úřad je oprávněn přijetím předpisů v souladu s článkem 161 odst. 8

omezit úroveň těžby nerostů z Oblasti, s výjimkou nerostů produkovaných

z konkrecí, a to za takových podmínek a s použitím takových metod,

které mohou být přiměřené.



10. Na doporučení Rady, učiněné na základě návrhu Komise pro

hospodářské plánování, stanoví Shromáždění systém náhrad anebo učiní

jiná opatření hospodářské vyrovnávací pomoci včetně spolupráce s

odbornými organizacemi a s jinými mezinárodními organizacemi, se

záměrem pomoci těm rozvojovým státům, jejichž vývozní příjmy nebo

ekonomika utrpěly vážné nepříznivé následky v důsledku snížení ceny

příslušného nerostu nebo objemu jeho vývozu, pokud takové snížení bylo

způsobeno činností v Oblasti. Úřad na žádost zahájí studium problémů

těch států, které pravděpodobně budou nejvážněji postiženy, aby bylo

dosaženo co největšího zmenšení jejich obtíží a byla jim poskytnuta

pomoc při ekonomickém přizpůsobení.



Čl.152



Výkon pravomocí a funkcí Úřadem



1. Úřad nedopustí diskriminaci ve výkonu svých pravomocí a funkcí,

včetně poskytování možností pro činnost v Oblasti.



2. Nicméně se dovoluje věnovat zvláštní pozornost rozvojovým státům,

včetně zvláštní pozornosti vnitrozemským a geograficky znevýhodněným

státům tak, jak je výslovně stanoveno v této Části.



Čl.153



Systém průzkumu a těžby



1. Úřad jménem lidstva jako celku organizuje, provádí a kontroluje

činnost v Oblasti v souladu s tímto článkem, jakož i s jinými

příslušnými ustanoveními této Části a s příslušnými Přílohami a s

pravidly, předpisy a postupy Úřadu.



2. Činnost v Oblasti provádějí, jak je stanoveno v odst. 3:



(a) Podnik, a



(b) ve spojení s Úřadem účastnické státy nebo státní podniky nebo

fyzické či právnické osoby, které mají státní příslušnost účastnických

států anebo jsou těmito státy nebo jejich státními příslušníky účinně

kontrolovány, jestliže je tyto státy nebo jakákoli jejich skupina,

která odpovídá požadavkům stanoveným v této Části a v Příloze III,

navrhly.



3. Činnost v Oblasti se provádí v souladu s formálním psaným plánem

prací sestaveným v souladu s Přílohou III a schváleným Radou po

prozkoumání Právní a technickou komisí. V případě, že činnost v Oblasti

provádějí Úřadem schváleným způsobem subjekty uvedené v odst. 2 (b), má

plán prací v souladu s článkem 3 Přílohy III podobu kontraktu. Takové

kontrakty mohou stanovit společná ujednání v souladu s článkem 11

Přílohy III.



4. Úřad provádí takovou kontrolu nad činností v Oblasti, jaká je

nezbytná, aby bylo zajištěno dodržování příslušných ustanovení této

Části, Příloh, které se k ní vztahují, pravidel, předpisů a postupů

Úřadu a plánů prací schválených v souladu s odst. 3. V souladu s

článkem 139 účastnické státy napomáhají Úřadu přijetím všech nezbytných

opatření se záměrem takové dodržování zajistit.



5. Úřad je oprávněn v jakoukoli dobu učinit jakákoli opatření stanovená

touto Částí, aby bylo zajištěno dodržování jejích ustanovení a plnění

kontrolních a řídících funkcí, které jsou mu svěřeny podle této Části

nebo podle kteréhokoli kontraktu. Úřad má právo dohlížet na veškerá

zařízení v Oblasti užívaná v souvislosti s činností v Oblasti.



6. Kontrakt uzavřený podle odst. 3 zajistí ochranu držby. Kontrakt

proto nemůže být změněn, pozastaven nebo ukončen, ledaže by se tak

stalo v souladu s články 18 a 19 Přílohy III.



Čl.154



Periodické přezkoumávání



Každých pět let poté, co tato Úmluva vstoupí v platnost, Shromáždění

provádí obecné a systematické přezkoumání způsobu, jakým mezinárodní

režim Oblasti ustavený touto Úmluvou působí v praxi. Na základě tohoto

přezkoumání může Shromáždění učinit opatření anebo doporučit jiným

orgánům, aby učinily opatření, která umožní zlepšit působení režimu, a

to v souladu s ustanoveními a postupy této Části a Příloh, které se k

ní vztahují.



Čl.155



Revizní konference



1. Patnáct let od prvního ledna toho roku, ve kterém bude zahájena

komerční produkce podle schváleného plánu prací, svolá Shromáždění

revizní konferenci za účelem revize těch ustanovení této Části a

příslušných Příloh, kterými se řídí systém průzkumu a těžby zdrojů

Oblasti. Na základě zkušeností získaných během tohoto období revizní

konference podrobně projedná:



(a) zda ustanovení této Části, kterými se řídí systém průzkumu a těžby

zdrojů Oblasti, dosáhly ve všech směrech svých cílů, včetně toho, zda

prospěly lidstvu jako celku;



(b) zda se během patnáctiletého období ve vyhrazených dílech těžilo

efektivním a vyváženým způsobem ve srovnání s nevyhrazenými díly;



(c) zda rozvoj a využívání Oblasti a jejích zdrojů byly prováděny tak,

aby byl podpořen zdravý rozvoj světové ekonomiky a růst mezinárodního

obchodu;



(d) zda bylo zabráněno monopolizaci činnosti v Oblasti;



(e) zda byly plněny zásady obsažené v článcích 150 a 151; a



(f) zda systém vedl k spravedlivému rozdělení prospěchu získaného z

činnosti v Oblasti, se zvláštním ohledem na zájmy a potřeby rozvojových

států.



2. Revizní konference zajistí zachování zásad společného dědictví

lidstva a mezinárodního režimu určeného k zajištění spravedlivé těžby

zdrojů Oblasti ku prospěchu všech zemí, zvláště rozvojových států; a

Úřadu, který organizuje, provádí a kontroluje činnost v Oblasti. Rovněž

zajistí zachování zásad zakotvených v této Části, které se týkají

vyloučení nároků nebo výkonu svrchovanosti nad jakoukoli částí Oblasti;

práv států a obecně jejich chování ve vztahu k Oblasti; jejich účasti

na činnosti v Oblasti v souladu s touto Úmluvou; zamezení monopolizace

činnosti v Oblasti; mořského vědeckého výzkumu; převodu technologie;

ochrany mořského prostředí; ochrany lidského života; práv pobřežních

států; právního statusu vod nad Oblastí a právního statusu vzdušného

prostoru nad těmito vodami; jakož i vzájemného přizpůsobení činnosti v

Oblasti s jinými činnostmi v mořském prostředí.



3. Pravidla pro přijímání rozhodnutí používaná na konferenci budou

stejná jako ta, která byla použita na Třetí konferenci OSN o mořském

právu. Konference vyvine veškeré úsilí, aby dohody o jakýchkoli změnách

bylo dosaženo cestou konsensu, a dokud nebude vyčerpáno úsilí o jeho

dosažení, nemělo by dojít k hlasování.



4. Jestliže pět let po svém zahájení revizní konference nedosáhne

dohody o systému průzkumu a těžby zdrojů Oblasti, může rozhodnout během

dalších dvanácti měsíců tříčtvrtinovou většinou účastnických států, že

přijme a předloží účastnickým státům k ratifikaci anebo k přistoupení

takové změny měnící nebo upravující systém, které bude považovat za

nezbytné a vhodné. Takové změny vstoupí pro všechny účastnické státy v

platnost dvanáct měsíců po uložení ratifikačních listin nebo listin o

přistoupení dvěma třetinami účastnických států.



5. Změny přijaté revizní konferencí podle tohoto článku se nedotýkají

práv nabytých podle platných kontraktů.



Oddíl 4:



ÚŘAD



Pododdíl A:



Všeobecná ustanovení



Čl.156



Zřízení Úřadu



1. Tímto se zřizuje Mezinárodní úřad pro mořské dno, který bude působit

v souladu s touto Částí.



2. Všechny účastnické státy jsou ipso facto^2) členy Úřadu.



3. Pozorovatelé na Třetí konferenci OSN o mořském právu, kteří

podepsali Závěrečný akt a kteří nejsou uvedeni v čl. 305 odst. 1 (c),

(d), (e) nebo (f), mají právo účastnit se na činnosti Úřadu jako

pozorovatelé, a to v souladu s jeho pravidly, předpisy a postupy.



4. Sídlo Úřadu je na Jamajce.



5. Úřad může zřídit taková oblastní střediska nebo úřadovny, které

považuje za nezbytné pro vykonávání svých funkcí.



Čl.157



Povaha a základní zásady Úřadu



1. Úřad je organizace, jejímž prostřednictvím účastnické státy v

souladu s touto Částí organizují a kontrolují činnost v Oblasti,

zvláště za účelem spravování zdrojů Oblasti.



2. Pravomoci a funkce Úřadu jsou ty, které mu byly výslovně svěřeny

touto Úmluvou. Úřadu jsou svěřeny takové vedlejší pravomoci slučitelné

s touto Úmluvou, které vyplývají z výkonu pravomocí a funkcí týkajících

se činnosti v Oblasti a jsou pro ně nezbytné.



3. Úřad je založen na zásadě svrchované rovnosti všech svých členů.



4. Všichni členové Úřadu plní v dobré víře závazky, které převzali

podle této Části, aby pro všechny zajistili práva a prospěch

vyplývající z členství.



Čl.158



Orgány Úřadu



1. Tímto se zřizují hlavní orgány Úřadu: Shromáždění, Rada a

Sekretariát.



2. Tímto se zřizuje Podnik, který je orgánem, jehož prostřednictvím

Úřad vykonává své funkce uvedené v čl. 170 odst. 1.



3. V souladu s touto Částí mohou být zřízeny takové pomocné orgány,

které budou považovány za nezbytné.



4. Každý hlavní orgán Úřadu a Podnik jsou odpovědny za výkon těch

pravomocí a funkcí, které jsou jim svěřeny. Při výkonu takových

pravomocí a funkcí se každý orgán zdrží jakéhokoli jednání, které může

zasahovat do výkonu určitých pravomocí a funkcí, které jsou svěřeny

jinému orgánu, nebo mu překážet.



Pododdíl B:



Shromáždění



Čl.159



Složení, postupy a hlasování



1. Shromáždění se skládá ze všech členů Úřadu. Každý člen má ve

Shromáždění jednoho představitele, který může být doprovázen náhradníky

a poradci.



2. Shromáždění se schází k pravidelným ročním zasedáním a k takovým

zvláštním zasedáním, která mohou být svolána rozhodnutím Shromáždění

nebo svolána na žádost Rady nebo většiny členů Úřadu generálním

tajemníkem.



3. Nerozhodne-li Shromáždění jinak, konají se zasedání v sídle Úřadu.



4. Shromáždění přijímá svůj jednací řád. Na začátku každého

pravidelného zasedání volí svého předsedu a podle potřeby jiné

funkcionáře. Ti zůstávají ve svých funkcích až do doby, než budou na

příštím pravidelném zasedání zvoleni nový předseda a jiní úředníci.



5. Kvorum tvoří většina členů Shromáždění.



6. Každý člen Shromáždění má jeden hlas.



7. Rozhodnutí o procedurálních otázkách, včetně rozhodnutí o svolání

zvláštních zasedání Shromáždění, se přijímají většinou přítomných a

hlasujících členů.



8. Rozhodnutí o podstatných otázkách se přijímají dvoutřetinovou

většinou přítomných a hlasujících členů, a to za předpokladu, že taková

většina zahrnuje většinu členů, kteří se účastní zasedání. V případě

sporu o to, zda jde o podstatnou otázku nebo ne, považuje se taková

otázka za podstatnou, jestliže Shromáždění nestanovilo jinak většinou

hlasů potřebnou pro rozhodnutí o podstatných otázkách.



9. Má-li se o podstatné otázce hlasovat poprvé, předseda může odložit

rozhodnutí o hlasování o této podstatné otázce na dobu, která

nepřesahuje pět kalendářních dnů; učiní tak vždy, jestliže to žádá

alespoň jedna pětina členů Shromáždění. Toto pravidlo může být v

kterékoli otázce použito pouze jednou a nepoužívá se takovým způsobem,

aby se projednání otázky odkládalo na dobu po ukončení zasedání.



10. Na písemnou žádost zaslanou předsedovi a podporovanou nejméně

jednou čtvrtinou členů Úřadu o posudek o tom, zda návrh k jakékoli

otázce projednávané Shromážděním je v souladu s touto Úmluvou, požádá

Shromáždění Komoru pro spory týkající se mořského dna Mezinárodního

tribunálu pro mořské právo o vydání posudku o této otázce a odloží

hlasování o tomto návrhu do doby, než obdrží posudek Komory. Jestliže

Shromáždění neobdrží posudek před posledním týdnem zasedání, na kterém

byl vyžádán, rozhodne o tom, kdy se sejde, aby hlasovalo o odloženém

návrhu.



Čl.160



Pravomoci a funkce



1. Shromáždění jako jediný orgán Úřadu, který se skládá ze všech členů,

se považuje za nejvyšší orgán Úřadu, kterému jsou ostatní hlavní orgány

odpovědny tak, jak je výslovně stanoveno v této Úmluvě. Shromáždění má

pravomoc v souladu s příslušnými ustanoveními této Úmluvy stanovit

obecné zásady v jakékoli otázce nebo záležitosti, která spadá do

působnosti Úřadu.



2. Kromě toho, pravomoci a funkce Shromáždění jsou:



(a) volba členů Rady v souladu s článkem 161;



(b) volba generálního tajemníka z kandidátů navržených Radou;



(c) volba členů Řídícího výboru Podniku a generálního ředitele Podniku,

a to na základě doporučení Rady;



(d) zřizovat takové pomocné orgány, jaké považuje za nezbytné pro výkon

svých funkcí v souladu s touto Částí. Při zřizování pomocných orgánů

bude kladen důraz na to, aby jejich členové byli kvalifikováni a

způsobilí v příslušných technických otázkách, kterými se tyto orgány

zabývají, přičemž náležitý ohled bude brán na zásadu spravedlivého

geografického rozdělení a na zvláštní zájmy;



(e) stanovit členské příspěvky do správního rozpočtu Úřadu, a to v

souladu s dohodnutou příspěvkovou stupnicí založenou na stupnici

užívané pro řádný rozpočet OSN, dokud nebude mít Úřad pro mořské dno ke

krytí správních výdajů postačující příjem z jiných zdrojů;



(f)



(i) na doporučení Rady posuzovat a schvalovat pravidla, předpisy a

postupy pro spravedlivé rozdělování finančních a jiných ekonomických

výhod získaných z činnosti v Oblasti, jakož i z jiných plateb a

příspěvků poskytnutých podle článku 82, berouc přitom zvláštní zřetel

na zájmy a potřeby rozvojových států a národů, které nedosáhly plné

nezávislosti nebo jiného autonomního statusu. Jestliže Shromáždění

neschválí doporučení Rady, vrátí je Radě k novému posouzení ve světle

názorů vyslovených ve Shromáždění;



(ii) posuzovat a schvalovat pravidla, předpisy a postupy Úřadu, jakož i

jejich změny prozatímně přijaté Radou podle článku 162 odst. 2 (o)(ii).

Tato pravidla, předpisy a postupy se týkají vyhledávání, průzkumu a

těžby v Oblasti, finančního řízení a vnitřní správy Úřadu a na

doporučení Řídícího výboru Podniku i převodu prostředků z Podniku na

Úřad;



(g) rozhodovat o spravedlivém rozdělování finančních a jiných

ekonomických výhod získaných z činnosti v Oblasti, které bude

slučitelné s touto Úmluvou a s pravidly, předpisy a postupy Úřadu;



(h) posuzovat a schvalovat návrh ročního rozpočtu Úřadu předložený

Radou;



(i) zkoumat periodické zprávy Rady a Podniku a zvláštní zprávy vyžádané

od Rady nebo od jakéhokoli jiného orgánu Úřadu;



(j) iniciovat studie a poskytovat doporučení se záměrem podpořit

mezinárodní spolupráci, která se týká činnosti v Oblasti, a napomáhat

progresivnímu rozvoji mezinárodního práva v této oblasti a jeho

kodifikaci;



(k) posuzovat problémy obecné povahy související s činností v Oblasti,

které vznikají zvláště rozvojovým státům, jakož i takové problémy

související s činností v Oblasti, které vznikají zejména vnitrozemským

a geograficky znevýhodněným státům a jsou důsledkem jejich geografické

polohy;



(l) na doporučení Rady učiněné na základě návrhu Komise pro hospodářské

plánování vytvořit systém odškodnění anebo jiných opatření hospodářské

vyrovnávací pomoci, pokud jde o odškodnění, jak je stanoveno v článku

151 odst. 10;



(m) pozastavit výkon členských práv a výsad podle článku 185;



(n) projednávat jakékoli otázky nebo věci spadající do působnosti Úřadu

a rozhodovat o tom, který orgán Úřadu se bude zabývat takovou otázkou

nebo věcí, která nebyla přímo svěřena určitému orgánu, v souladu s

rozdělením pravomocí a funkcí mezi orgány Úřadu.



Pododdíl C:



Rada



Čl.161



Složení, procedura a hlasování



1. Rada se skládá z 36 členů Úřadu zvolených Shromážděním v tomto

pořadí:



(a) čtyři členové z těch účastnických států, které během posledních

pěti let, pro které jsou k dispozici statistiky, spotřebovaly více než

2 % celosvětové spotřeby nebo měly čistý dovoz vyšší než 2 %

celosvětového dovozu komodit produkovaných z kategorií nerostů

získávaných z Oblasti, a v každém případě jeden stát z východoevropské

(socialistické) oblasti, jakož i největší spotřebitel;



(b) čtyři členové z osmi účastnických států, které vynaložily největší

investice na přípravu a provádění činností v Oblasti, ať přímo nebo

prostřednictvím svých státních příslušníků, včetně alespoň jednoho

státu z východoevropské (socialistické) oblasti;



(c) čtyři členové z účastnických států, kteří jsou, na základě produkce

v oblastech pod jejich jurisdikcí, hlavními čistými vývozci kategorií

nerostů získávaných z Oblasti, včetně alespoň dvou rozvojových států, v

nichž vývoz těchto nerostů podstatným způsobem ovlivňuje jejich

ekonomiku;



(d) šest členů z rozvojových účastnických států, které zastupují

zvláštní zájmy. Zvláštní zájmy, jež mají být zastoupeny, zahrnují státy

s velkým počtem obyvatel, státy vnitrozemské nebo geograficky

znevýhodněné, státy, které jsou hlavními dovozci kategorií nerostů

získávaných z Oblasti, státy, které jsou potenciálními producenty

takových nerostů, a nejméně rozvinuté státy;



(e) osmnáct členů zvolených podle zásady zajištění spravedlivého

geografického rozdělení míst v Radě jako celku, za předpokladu, že

každá geografická oblast bude mít alespoň jednoho člena zvoleného podle

tohoto pododstavce. Pro tento účel se za geografické oblasti považují:

Afrika, Asie, Východní (socialistická) Evropa, Latinská Amerika a

Západní Evropa a ostatní státy.



2. Při volbě členů Rady v souladu s odst. 1 Shromáždění zajistí, aby:



(a) vnitrozemské a geograficky znevýhodněné státy byly zastoupeny v

takové míře, která je v rozumném poměru k jejich zastoupení ve

Shromáždění;



(b) pobřežní státy, zvláště rozvojové státy, které neodpovídají

požadavkům podle odst. 1 (a), (b), (c) nebo (d), byly zastoupeny v

takové míře, která je v rozumném poměru k jejich zastoupení ve

Shromáždění;



(c) každá skupina účastnických států, která má být zastoupena v Radě,

byla zastoupena těmi členy, jsou-li takoví, kteří jsou jmenováni touto

skupinou.



3. Volby se konají na pravidelných zasedáních Shromáždění. Každý člen

Rady se volí na období čtyř let. Při prvních volbách však volební

období poloviny členů z každé ze skupin uvedených v odst. 1 je

dvouleté.



4. Členové Rady mohou být znovuzvoleni, přitom se však bere náležitý

ohled na vhodnost rotace členství.



5. Rada působí v sídle Úřadu a schází se tak často, jak to vyžaduje

provoz Úřadu, nejméně však třikrát ročně.



6. Kvorum tvoří většina členů Rady.



7. Každý člen Rady má jeden hlas.



8.



(a) Rozhodnutí o procedurálních otázkách se přijímají většinou

přítomných a hlasujících členů.



(b) Rozhodnutí o podstatných otázkách, které vznikají na základě

následujícího článku 162 odst. 2 pododst. (f), (g), (h), (i), (n), (p)

a (v) a článku 191 se přijímají dvoutřetinovou většinou přítomných a

hlasujících členů, a to za předpokladu, že tato většina zahrnuje

většinu členů Rady.



(c) Rozhodnutí o podstatných otázkách, které vznikají na základě článku

162 odst. 1; článku 162 odst. 2 pododst. (a), (b), (c), (d), (e), (l),

(q), (r), (s), (t), (u) v případech neplnění ze strany kontrahenta

anebo státu, který ho navrhl, (w) za předpokladu, že příkazy vydané v

souladu s tímto pododstavcem mohou být závazné nejvýše třicet dní,

pokud nebyla potvrzena rozhodnutím přijatým v souladu s pododstavcem

(d) tohoto článku; článku 162 odst. 2 pododst. (x), (y) a (z); článku

163 odst. 2; článku 174 odst. 3; a článku 11 Přílohy IV se přijímají

tříčtvrtinovou většinou přítomných a hlasujících členů, za předpokladu,

že taková většina zahrnuje většinu členů Rady.



(d) Rozhodnutí o podstatných otázkách, které vznikají na základě článku

162 odst. 2 pododst. (m) a (o), a změny Části XI se přijímají

konsensem.



(e) Pro účely pododstavců (d), (f) a (g) "konsens" znamená, že

neexistuje jakákoli formální námitka. Během čtrnácti dnů po předložení

návrhu Radě zjistí předseda Rady, zda vůči přijetí návrhu bude vznesena

formální námitka. Zjistí-li předseda, že taková námitka vznesena bude,

do tří dnů po takovém zjištění ustaví a pod svým předsednictvím svolá

smírčí výbor sestávající nejvýše z devíti členů Rady, jehož cílem bude

urovnat neshody a vypracovat návrh, který bude přijatelný konsensem.

Výbor bude pracovat urychleně a podá Radě zprávu do čtrnácti dnů po

svém ustavení. Nebude-li výbor schopen doporučit návrh, který by byl

přijatelný konsensem, vyloží ve své zprávě důvody, proč je návrh

odmítán.



(f) Rozhodnutí o otázkách, které nejsou výše uvedeny a k jejichž

přijetí je Rada oprávněna v souladu s pravidly, předpisy a postupy

Úřadu nebo jinak, se přijímají podle pododstavců tohoto odstavce

uvedených v pravidlech, předpisech a postupech, a nejsou-li v nich

uvedena, podle pododstavce, který určí Rada konsensem, pokud možno

předem.



(g) Vyvstane-li problém, pod který z pododst. (a), (b), (c) nebo (d)

otázka spadá, projedná se tato otázka jako otázka spadající pod

pododstavec, který vyžaduje, podle okolností, větší nebo největší

většinu nebo konsensus, pokud Rada uvedenou většinou nebo konsensem

nerozhodla jinak.



9. Rada stanoví postup, podle kterého může člen Úřadu, který není v

Radě zastoupen, vyslat zástupce, aby se zúčastnil zasedání Rady, pokud

o to takový člen požádá anebo je-li projednávána otázka, která se jej

zvláště dotýká. Tento zástupce je oprávněn zúčastnit se jednání bez

práva hlasu.



Čl.162



Pravomoci a funkce



1. Rada je výkonným orgánem Úřadu. Rada má pravomoc v souladu s touto

Úmluvou a s obecnými zásadami stanovenými Shromážděním stanovit

konkrétní zásady, které má Úřad sledovat ve všech otázkách nebo věcech

spadajících do jeho působnosti.



2. Kromě toho, pravomoci a funkce Rady jsou:



(a) sledovat a koordinovat provádění ustanovení této Části ve všech

otázkách a věcech spadajících do působnosti Úřadu a upozorňovat

Shromáždění na případy neplnění těchto ustanovení;



(b) navrhovat Shromáždění seznam kandidátů pro volbu generálního

tajemníka;



(c) doporučovat Shromáždění kandidáty pro volbu členů Řídícího výboru

Podniku, jakož i generálního ředitele Podniku;



(d) podle potřeby a s náležitým ohledem na hospodárnost a efektivitu

zřizovat takové pomocné orgány, jaké považuje za nezbytné pro výkon

svých funkcí v souladu s touto Částí. Při zřizování pomocných orgánů

bude kladen důraz na to, aby jejich členové byli kvalifikováni a

způsobilí v příslušných technických otázkách, kterými se tyto orgány

zabývají, přičemž náležitý ohled bude brán na zásadu spravedlivého

geografického rozdělení a na zvláštní zájmy;



(e) přijímat svůj jednací řád včetně způsobu volby svého předsedy;



(f) jménem Úřadu a v rámci své pravomoci uzavírat dohody s OSN nebo s

jinými mezinárodními organizacemi, a to s výhradou schválení

Shromážděním;



(g) projednávat zprávy Podniku a předkládat je se svými doporučeními

Shromáždění;



(h) předkládat Shromáždění výroční zprávy a takové zvláštní zprávy,

které Shromáždění může požadovat;



(i) v souladu s článkem 170 vydávat směrnice Podniku;



(j) v souladu s článkem 6 Přílohy III schvalovat plány práce; Rada

přijme rozhodnutí o každém plánu práce do šedesáti dnů poté, co byl

zasedání Rady předložen Právní a technickou komisí, a to v souladu s

následujícím postupem:



(i) doporučí-li Komise schválit plán práce, má se za to, že byl Radou

schválen, jestliže žádný člen Rady do čtrnácti dnů nevznese písemnou

formou konkrétní námitku, ve které se uvádí, že navržený plán nesplňuje

požadavky článku 6 Přílohy III. Byla-li vznesena námitka, použije se

smírčího řízení podle článku 161 odst. 8 (e). Bude-li se po ukončení

tohoto smírčího řízení nadále trvat na námitce proti schválení plánu

práce, má se za to, že plán práce byl Radou schválen, pokud jej Rada

nezamítne konsensem dosaženým mezi jejími členy s výjimkou státu nebo

států, které se ucházely o kontrakt anebo které takto předloženou

žádost navrhly;



(ii) doporučí-li Komise plán práce neschválit nebo neučiní-li žádné

doporučení, může Rada rozhodnout o schválení plánu práce tříčtvrtinovou

většinou přítomných a hlasujících členů, a to za předpokladu, že taková

většina zahrnuje většinu členů, kteří se účastní zasedání;



(k) schvalovat plány práce předkládané Podnikem v souladu s článkem 12

Přílohy IV, přičemž použije mutatis mutandis^1) postupy stanovené v

pododstavci (j);



(l) v souladu s článkem 153 odst. 4 a s pravidly, předpisy a postupy

Úřadu vykonávat kontrolu nad činností v Oblasti;



(m) na základě doporučení Komise pro hospodářské plánování přijímat

nezbytná a vhodná opatření podle článku 150 pododst. (h), aby byla

zajištěna ochrana před nepříznivými ekonomickými následky, které jsou v

nich uvedeny;



(n) na základě návrhu Komise pro hospodářské plánování činit

Shromáždění doporučení, pokud jde o systém náhrad nebo jiných opatření

hospodářské vyrovnávací pomoci, jak je stanoveno v článku 151 odst. 10;



(o)



(i) doporučovat Shromáždění pravidla, předpisy a postupy pro

spravedlivé rozdělování finančních a jiných ekonomických výhod

získaných z činnosti v Oblasti, jakož i z plateb a příspěvků

poskytnutých podle článku 82, berouc přitom zvláštní zřetel na zájmy a

potřeby rozvojových států a národů, které nedosáhly plné nezávislosti

nebo jiného autonomního statusu;



(ii) přijímat pravidla, předpisy a postupy Úřadu a jakékoli změny k

nim, a to s ohledem na doporučení Právní a technické komise anebo

jiného příslušného podřízeného orgánu, a až do jejich schválení

Shromážděním je předběžně používat. Tato pravidla, předpisy a postupy

se vztahují na vyhledávání, průzkum a těžbu v Oblasti a na finanční

řízení a vnitřní správu Úřadu. Přednostně se přijímají pravidla,

předpisy a postupy pro průzkum a těžbu polymetalických konkrecí.

Pravidla, předpisy a postupy pro průzkum a těžbu jakéhokoli jiného

zdroje, než jsou polymetalické konkrece, budou přijaty během tří let

ode dne, kdy kterýkoli člen Úřadu tento požádal o přijetí takových

pravidel, předpisů a postupů vztahujících se na takový zdroj. Všechna

pravidla, předpisy a postupy zůstanou předběžně v účinnosti, dokud

nebudou schváleny Shromážděním nebo pozměněny Radou ve světle názorů

vyjádřených Shromážděním;



(p) přezkoumávat vybírání všech plateb, jež mají být vyplaceny Úřadem

nebo Úřadu v souvislosti s provozem podle této Části;



(q) provádět výběr z žadatelů o oprávnění k těžbě podle článku 7

Přílohy III tam, kde jeho ustanovení takový výběr požadují;



(r) předkládat Shromáždění ke schválení návrh ročního rozpočtu Úřadu;



(s) činit Shromáždění doporučení týkající se zásadního postupu v

jakékoli otázce nebo záležitosti, která spadá do působnosti Úřadu;



(t) činit Shromáždění doporučení týkající se pozastavení výkonu

členských práv a výsad podle článku 185;



(u) jménem Úřadu zahajovat řízení před Komorou pro spory týkající se

mořského dna v případech neplnění ustanovení;



(v) seznamovat Shromáždění s rozhodnutím, které přijala Komora pro

spory týkající se mořského dna v řízení zahájeném podle pododstavce

(u), a činit jakákoli doporučení, která může uznat za vhodná s ohledem

na opatření, která mají být přijata;



(w) za mimořádných okolností vydávat příkazy, které mohou zahrnovat

příkazy pozastavit nebo upravit provoz, aby se zabránilo vážné újmě

mořskému prostředí v důsledku činnosti v Oblasti;



(x) v případech, kdy existují podstatné důkazy o vážném nebezpečí újmy

mořskému prostředí, neschvalovat díly pro těžbu ze strany kontrahentů

nebo Podniku;



(y) zřídit pomocný orgán pro vypracování návrhu finančních pravidel,

předpisů a postupů, které se týkají:



(i) finanční správy v souladu s články 171 až 175; a



(ii) finančních ujednání v souladu s článkem 13 a s článkem 17 odst. 1

(c) Přílohy III;



(z) zřizovat vhodné mechanismy pro řízení a dohled nad štábem

inspektorů dohlížejících na činnost v Oblasti, pokud jde o dodržování

ustanovení této Části, pravidel, předpisů a postupů Úřadu a podmínek

jakéhokoli kontraktu s Úřadem.



Čl.163



Orgány Rady



1. Tímto se zřizují následující orgány Rady:



(a) Komise pro hospodářské plánování;



(b) Právní a technická komise.



2. Každá komise se skládá z 15 členů volených Radou z kandidátů

navržených účastnickými státy. Nicméně v případě nutnosti může Rada

rozhodnout o rozšíření počtu členů obou komisí, a to s náležitým

ohledem na hospodárnost a efektivitu.



3. Členové komise musí mít příslušnou kvalifikaci v oboru působnosti

komise. Účastnické státy navrhnou kandidáty s nejvyšší úrovní znalostí

a bezúhonnosti a s kvalifikací v příslušných oborech tak, aby byl

zajištěn efektivní výkon funkcí komise.



4. Při volbě členů komisí musí být brán náležitý zřetel na potřebu

spravedlivého geografického rozdělení a na zastoupení zvláštních zájmů.



5. Žádný účastnický stát nemůže navrhnout více než jednoho kandidáta do

téže komise. Žádná osoba nebude zvolena do více než jedné komise.



6. Členové komisí zastávají funkci po dobu pěti let. Mohou být

znovuzvoleni na další období.



7. V případě úmrtí, neschopnosti nebo odstoupení člena komise před

uplynutím jeho funkčního období zvolí Rada pro zbytek období člena ze

stejné geografické oblasti anebo ze stejné zájmové sféry.



8. Členové komisí nesmějí mít žádný finanční zájem na jakékoli

činnosti, která se týká průzkumu a těžby v Oblasti. S výhradou své

odpovědnosti před komisí, ve které působí, nesmějí prozradit jakékoliv

průmyslové tajemství, údaje majetkového charakteru předáváné Úřadu v

souladu s článkem 14 Přílohy III anebo jakékoli jiné důvěrné informace,

se kterými se seznámili při plnění svých povinností v Úřadu, a to ani

po ukončení svých funkcí.



9. Každá komise vykonává své funkce v souladu s instrukcemi a

směrnicemi přijatými Radou.



10. Každá komise navrhuje a předkládá Radě ke schválení pravidla,

předpisy a postupy, které jsou nezbytné pro efektivní výkon jejích

funkcí.



11. Rozhodovací postupy komisí se stanoví pravidly, předpisy a postupy

Úřadu. Kde je to nezbytné, přikládá se k doporučením Radě stručný

přehled rozdílných názorů v komisi.



12. Každá komise zpravidla vykonává své funkce v sídle Úřadu a zasedá

tak často, jak to vyžaduje efektivní výkon jejích funkcí.



13. Je-li to vhodné, může se každá komise při výkonu svých funkcí radit

s jinou komisí, s jakýmkoli příslušným orgánem OSN nebo s jejími

odbornými organizacemi anebo s jakýmikoli mezinárodními organizacemi,

které mají působnost ve věcech, které jsou předmětem takové porady.



Čl.164



Komise pro hospodářské plánování



1. Členové Komise pro hospodářské plánování musí mít příslušnou

kvalifikaci v oborech, jako jsou dolování, řízení činnosti spojené s

nerostnými zdroji, mezinárodní obchod anebo mezinárodní ekonomika. Rada

usiluje o dosažení toho, aby celkové složení Komise zahrnovalo všechny

příslušné kvalifikace. Členy Komise jsou rovněž nejméně dva členové z

rozvojových států, pro jejichž ekonomiku má podstatný význam vývoz těch

druhů nerostů, které se získávají z Oblasti.



2. Komise:



(a) navrhuje na žádost Rady opatření k plnění rozhodnutí vztahujících

se k činnosti v Oblasti, přijatých v souladu s touto Úmluvou;



(b) sleduje vývojové tendence a faktory ovlivňující nabídku, poptávku a

ceny surovin, které je možno získávat z Oblasti, a to s ohledem na

zájmy jak dovážejících, tak i vyvážejících zemí, z nich pak zvláště

rozvojových států;



(c) zkoumá jakoukoli situaci, která může vyvolat nepříznivé následky

uvedené v článku 150 pod- odst. (h) a na niž byla upozorněna dotčeným

účastnickým státem nebo státy, a činí Radě příslušná doporučení;



(d) navrhuje Radě předložit Shromáždění systém náhrad nebo jiných

opatření hospodářské vyrovnávací pomoci rozvojovým státům, které trpí

nepříznivými následky způsobenými činností v Oblasti, tak, jak je

stanoveno v článku 151 odst. 10. Komise vypracovává Radě doporučení,

která jsou ve zvláštních případech nezbytná pro použití systému nebo

jiných opatření přijatých Shromážděním.



Čl.165



Právní a technická komise



1. Členové Právní a technické komise musí mít příslušnou kvalifikaci v

oborech, jako jsou průzkum, těžba a zpracovávání nerostných zdrojů,

oceánologie, ochrana mořského prostředí anebo hospodářské a právní

otázky, které se týkají dolování v oceánech, a příbuzné obory znalostí.

Rada usiluje o dosažení toho, aby celkové složení Komise zahrnovalo

všechny příslušné kvalifikace.



2. Komise:



(a) na žádost Rady činí doporučení vztahující se k výkonu funkcí Úřadu;



(b) v souladu s článkem 153 odst. 3 přezkoumává formální písemné plány

práce pro činnost v Oblasti a předkládá vhodná doporučení Radě. Ve

svých doporučeních se Komise opírá výlučně o požadavky obsažené v

Příloze III a zevrubně o nich zpravuje Radu;



(c) na žádost Rady dohlíží na činnost v Oblasti, a to, je-li to

nezbytné, po poradě a ve spolupráci s jakýmkoli subjektem, který

takovou činnost provádí, anebo s jakýmkoli dotčeným státem nebo státy,

a podává o tom Radě zprávu;



(d) připravuje hodnocení ekologických důsledků činnosti v Oblasti;



(e) činí Radě doporučení o ochraně mořského prostředí, a to s ohledem

na názory uznávaných odborníků v tomto oboru;



(f) vypracovává a předkládá Radě pravidla, předpisy a postupy uvedené v

článku 162 odst. 2 (o), a to s ohledem na všechny příslušné faktory

včetně hodnocení ekologických důsledků činnosti v Oblasti;



(g) přezkoumává pravidla, předpisy a postupy a čas od času doporučuje

Radě takové změny, které pokládá za nezbytné nebo žádoucí;



(h) činí Radě doporučení týkající se vytvoření programu monitorování se

záměrem uznávanými vědeckými metodami a na pravidelném základě

pozorovat, měřit, hodnotit a analyzovat nebezpečí anebo účinky

znečištění mořského prostředí, které pochází z činnosti v Oblasti;

zajišťuje, aby stávající předpisy byly přiměřené a aby byly plněny; a

koordinuje provádění Radou schváleného programu monitorování;



(i) činí Radě doporučení, aby bylo jménem Úřadu a v souladu s touto

Částí a s příslušnými Přílohami a se zvláštním ohledem na článek 187

zahájeno řízení před Komorou pro spory týkající se mořského dna;



(j) činí Radě doporučení, pokud jde o opatření, která mají být přijata

na základě rozhodnutí Komory pro spory týkající se mořského dna v

řízeních zahájených v souladu s pododstavcem (i);



(k) činí Radě doporučení, pokud jde o vydávání příkazů za mimořádných

okolností, které mohou zahrnovat příkazy pozastavit nebo upravit

provozy, aby se zabránilo vážné újmě mořskému prostředí v důsledku

činnosti v Oblasti. Taková doporučení Rada projedná přednostně;



(l) činí Radě doporučení, pokud jde o neschválení dílů pro těžbu ze

strany kontrahentů nebo Podniku v případech, kdy existují podstatné

důkazy o vážném nebezpečí újmy mořskému prostředí;



(m) činí Radě doporučení týkající se řízení a dohledu nad štábem

inspektorů dohlížejících na činnost v Oblasti, pokud jde o plnění

ustanovení této Části, pravidel, předpisů a postupů Úřadu a podmínek

jakéhokoli kontraktu s Úřadem;



(n) vypočítává horní hranici produkce a jménem Úřadu vydává oprávnění k

produkci podle článku 151 odst. 2 až 7, a to po jakémkoli nezbytném

výběru mezi žadateli o oprávnění k těžbě provedeném Radou v souladu s

článkem 7 Přílohy III.



3. Na žádost kteréhokoli účastnického státu anebo jiné dotčené strany

budou členové komise při výkonu svých funkcí, dohledu a dozoru

doprovázeni zástupcem takového státu nebo jiné dotčené strany.



Pododdíl D:



Sekretariát



Čl.166



Sekretariát



1. Sekretariát Úřadu se skládá z generálního tajemníka a zaměstnanců,

které Úřad může potřebovat.



2. Generální tajemník je volen Shromážděním na období čtyř let z

kandidátů navržených Radou a může být znovuzvolen.



3. Generální tajemník je hlavním správním úředníkem Úřadu a v této

funkci působí na všech schůzích Shromáždění, Rady a kteréhokoli

pomocného orgánu a vykonává takové jiné správní funkce, které mu tyto

orgány svěří.



4. Generální tajemník předkládá Shromáždění výroční zprávu o činnosti

Úřadu.



Čl.167



Zaměstnanci Úřadu



1. Zaměstnanci Úřadu jsou takoví kvalifikovaní vědečtí, techničtí a

jiní pracovníci, kteří mohou být potřební k plnění správních funkcí

Úřadu.



2. Při náboru a přijímání zaměstnanců a při stanovení jejich služebních

podmínek je třeba se především řídit nutností zajistit co nejvyšší

úroveň výkonnosti, znalostí a bezúhonnosti. S výhradou tohoto hlediska

je třeba náležitě dbát toho, aby zaměstnanci byli vybíráni na co možná

nejširší geografické základně.



3. Zaměstnance jmenuje generální tajemník. Podmínky, za kterých budou

zaměstnanci jmenováni, odměňováni a propouštěni, musí být v souladu s

pravidly, předpisy a postupy Úřadu.



Čl.168



Mezinárodní povaha Sekretariátu



1. Generální tajemník a zaměstnanci při výkonu svých funkcí nesmějí

žádat ani přijímat pokyny od žádné vlády ani z kteréhokoli jiného

zdroje vně Úřadu. Vystříhají se každého jednání, které by se

neslučovalo s jejich postavením mezinárodních úředníků odpovědných

pouze Úřadu. Každý účastnický stát se zavazuje, že bude dbát výlučné

mezinárodní povahy úkolů generálního tajemníka a zaměstnanců a že se

nebude snažit je ovlivnit při výkonu jejich funkcí. Jakékoli porušení

povinností zaměstnancem bude předloženo příslušnému správnímu tribunálu

tak, jak je stanoveno pravidly, předpisy a postupy Úřadu.



2. Generální tajemník a zaměstnanci nesmějí mít žádný finanční zájem na

jakékoli činnosti, která se týká průzkumu a těžby v Oblasti. S výhradou

svých povinností vůči Úřadu nesmějí prozradit jakékoliv průmyslové

tajemství, údaje majetkového charakteru předávané Úřadu v souladu s

článkem 14 Přílohy III anebo jakékoli jiné důvěrné informace, se

kterými se seznámili z důvodu svého zaměstnání v Úřadu, a to ani po

ukončení svých funkcí.



3. Porušení povinností stanovených v odst. 2 zaměstnancem Úřadu

předloží Úřad tribunálu ustavenému v souladu s pravidly, předpisy a

postupy Úřadu, a to na žádost účastnického státu postiženého takovým

porušením anebo na žádost takovým porušením postižené fyzické či

právnické osoby, kterou účastnický stát navrhl tak, jak je stanoveno v

článku 153 odst. 2 (b). Postižená strana má právo účastnit se řízení.

Dotčeného zaměstnance uvolní generální tajemník na doporučení

tribunálu.



4. Pravidla, předpisy a postupy Úřadu obsahují taková ustanovení, která

jsou nezbytná k provedení tohoto článku.



Čl.169



Konzultace a spolupráce s mezinárodními a nevládními organizacemi



1. Se souhlasem Rady sjednává generální tajemník s mezinárodními a

nevládními organizacemi uznanými Hospodářskou a sociální radou OSN

vhodná ujednání o konzultacích a spolupráci ve věcech, které spadají do

působnosti Úřadu.



2. Každá organizace, se kterou generální tajemník sjednal dohodu podle

odst. 1, může jmenovat zástupce, aby se jako pozorovatelé účastnili

schůzí orgánů Úřadu v souladu s jednacími řády těchto orgánů. V

příslušných případech budou stanoveny postupy pro získání názorů

takových organizací.



3. Generální tajemník může předat účastnickým státům písemné zprávy

předkládané nevládními organizacemi uvedenými v odst. 1 ve věcech, ve

kterých tyto mají zvláštní působnost a které se týkají práce Úřadu.



Pododdíl E:



Podnik



Čl.170



Podnik



1. Podnik je orgánem Úřadu, který bezprostředně provádí činnost v

Oblasti podle článku 153 odst. 2 (a), jakož i přepravu, zpracování a

odbyt nerostů vytěžených z Oblasti.



2. Podnik má v rámci mezinárodněprávní subjektivity Úřadu takovou

právní způsobilost, kterou mu přiznává jeho Statut obsažený v Příloze

IV. Podnik působí v souladu s touto Úmluvou, s pravidly, předpisy a

postupy Úřadu, jakož i v souladu s obecnými zásadami stanovenými

Shromážděním a podřizuje se závazným směrnicím a kontrole Rady.



3. Podnik má svoji hlavní obchodní adresu při sídle Úřadu.



4. Podnik v souladu s článkem 173 odst. 2 a s článkem 11 Přílohy IV

disponuje takovými prostředky, které může potřebovat k výkonu svých

funkcí, a dostává se mu technologií tak, jak je stanoveno v článku 144

a v jiných příslušných ustanoveních této Úmluvy.



Pododdíl F:



Financování Úřadu



Čl.171



Prostředky Úřadu



Prostředky Úřadu zahrnují:



(a) příspěvky členů Úřadu stanovené v souladu s článkem 160 odst. 2

(e);



(b) prostředky, které Úřad obdrží v souvislosti s činností v Oblasti

podle článku 13 Přílohy III;



(c) prostředky předané Podnikem v souladu s článkem 10 Přílohy IV;



(d) prostředky vypůjčené podle článku 174;



(e) dobrovolné příspěvky členů nebo jiných subjektů;



(f) platby na fond náhrad podle článku 151 odst. 10, jejichž zdroje

mají být doporučeny Komisí pro hospodářské plánování.



Čl.172



Roční rozpočet Úřadu



Generální tajemník sestavuje návrh ročního rozpočtu Úřadu a předkládá

jej Radě. Rada projednává návrh ročního rozpočtu a předkládá jej

Shromáždění spolu s doporučeními, která se jej týkají. Shromáždění

projednává a schvaluje roční rozpočet v souladu s článkem 160 odst. 2

(h).



Čl.173



Výdaje Úřadu



1. Příspěvky zmíněné v článku 171 pododst. (a) se platí na zvláštní

účet, aby pokryly správní výdaje Úřadu do té doby, než bude Úřad

disponovat dostatečnými prostředky pro pokrytí těchto výdajů z jiných

zdrojů.



2. Z prostředků Úřadu se především pokrývají správní výdaje Úřadu. S

výjimkou stanovených příspěvků uvedených v článku 171 pododst. (a),

prostředky, které zůstanou po zaplacení správních výdajů, mohou, mimo

jiné:



(a) být rozděleny v souladu s článkem 140 a s článkem 160 odst. 2 (g);



(b) být použity k zajištění prostředků pro Podnik v souladu s článkem

170 odst. 4;



(c) být použity jako náhrada rozvojovým státům v souladu s článkem 151

odst. 10 a s článkem 160 odst. 2 (l).



Čl.174



Vypůjčovací pravomoc Úřadu



1. Úřad má pravomoc vypůjčovat si prostředky.



2. Shromáždění stanoví meze vypůjčovací pravomoci Úřadu ve finančních

předpisech přijatých podle článku 160 odst. 2 (f).



3. Vypůjčovací pravomoc Úřadu vykonává Rada.



4. Účastnické státy nejsou odpovědny za dluhy Úřadu.



Čl.175



Roční kontrola



Záznamy, knihy a účty Úřadu, včetně jeho ročních finančních výkazů,

každoročně kontroluje nezávislý revizor jmenovaný Shromážděním.



Pododdíl G:



Právní status, výsady a imunity



Čl.176



Právní status



Úřad má mezinárodněprávní subjektivitu a takovou právní způsobilost,

která je nezbytná k výkonu jeho funkcí a k plnění jeho úkolů.



Čl.177



Výsady a imunity



Aby mohl vykonávat své funkce, požívá Úřad na území každého

účastnického státu výsad a imunit, které jsou stanoveny v tomto

pododdíle. Výsady a imunity týkající se Podniku stanoví článek 13

Přílohy IV.



Čl.178



Imunita v soudním a ve správním řízení



Úřad, jeho majetek i aktiva požívají imunity v soudním a ve správním

řízení s výjimkou situace, kdy se Úřad v konkrétním případě sám této

imunity vzdá.



Čl.179



Imunita, pokud jde o prohlídku a jakoukoli formu zabavení



Majetek a aktiva Úřadu, ať jsou kdekoli umístěna a v držení kohokoli,

nepodléhají prohlídce, rekvizici, konfiskaci, vyvlastnění nebo jakékoli

jiné formě zabavení na základě rozhodnutí výkonných nebo zákonodárných

orgánů.



Čl.180



Vynětí z omezení, předpisů, kontroly a moratorií



Majetek a aktiva Úřadu jsou vyňaty z omezení, předpisů, kontroly a

moratorií jakékoli povahy.



Čl.181



Archivy Úřadu a jeho spojení k úředním účelům



1. Archivy Úřadu jsou nedotknutelné, kdekoli se nacházejí.



2. Majetkové údaje, průmyslová tajemství nebo podobné informace a

osobní záznamy se neumísťují ve veřejně přístupných archivech.



3. Každý účastnický stát poskytne Úřadu takový režim spojení k úředním

účelům, který není méně výhodný než režim, který poskytuje tento stát

jiným mezinárodním organizacím.



Čl.182



Výsady a imunity určitých osob spojených s Úřadem



Zástupci účastnických států, kteří se účastní schůzí Shromáždění, Rady

anebo orgánů Shromáždění nebo Rady, generální tajemník a zaměstnanci

Úřadu požívají na území každého účastnického státu:



(a) imunity v soudním a ve správním řízení, pokud jde o jejich jednání

spojené s výkonem jejich funkcí s výjimkou případu, kdy se v konkrétním

případě stát, který zastupují, nebo Úřad, podle okolností, sám výslovně

této imunity vzdá;



(b) nejsou-li státními příslušníky tohoto účastnického státu, stejného

vynětí z přistěhovaleckých omezení, požadavků na registraci cizinců a z

povinnosti služby státu, stejných výhod, pokud jde o valutová omezení,

a stejného zacházení, pokud jde o cestovní usnadnění, jaké jsou tímto

státem poskytovány zástupcům, úředníkům a zaměstnancům srovnatelného

postavení jiných účastnických států.



Čl.183



Osvobození od daní a celních poplatků



1. V rámci své úřední činnosti jsou Úřad, jeho majetek i aktiva, jeho

příjmy a jeho obchodní operace a transakce, ke kterým je oprávněn touto

Úmluvou, osvobozeny od všech přímých daní, a zboží dovážené nebo

vyvážené pro jeho úřední potřebu je osvobozeno od všech celních

poplatků. Úřad neuplatňuje osvobození od daní, které jsou pouze

poplatky za poskytnuté služby.



2. V případě nákupů zboží nebo služeb podstatné hodnoty, které jsou

prováděny Úřadem nebo jeho jménem a které jsou nezbytné pro úřední

činnost Úřadu; a jestliže cena takového zboží nebo služeb zahrnuje daně

anebo poplatky; účastnické státy učiní v prakticky možném rozsahu

přiměřená opatření k tomu, aby poskytly osvobození od takových daní

nebo poplatků nebo aby za ně poskytly náhradu. Zboží dovezené nebo

nakoupené v souladu s osvobozením stanoveným tímto článkem nebude na

území účastnického státu, který poskytl osvobození, dále prodáváno ani

se jím nebude jinak disponovat, leda za podmínek dohodnutých s tímto

účastnickým státem.



3. Účastnické státy nevybírají žádné daně z platů a z požitků anebo z

jakékoli jiné formy plateb prováděných Úřadem ve prospěch generálního

tajemníka a zaměstnanců Úřadu, stejně jako odborníků plnících úkoly pro

Úřad, pokud nejsou jejich státními příslušníky.



Pododdíl H:



Pozastavení výkonu práv a výsad členů



Čl.184



Pozastavení výkonu hlasovacího práva



Účastnický stát, který je v prodlení v placení svých finančních

příspěvků Úřadu, nemá hlasovací právo, jestliže se částka jeho

nedoplatku rovná nebo přesahuje částku příspěvků, které je povinen

zaplatit za předcházející plné dva roky. Shromáždění nicméně může

dovolit takovému členu hlasovat, je-li přesvědčeno, že zanedbání

placení je způsobeno okolnostmi na něm nezávislými.



Čl.185



Pozastavení výkonu členských práv a výsad



1. Účastnickému státu, který hrubě a trvale porušuje ustanovení této

Části, může Shromáždění na doporučení Rady pozastavit výkon členských

práv a výsad.



2. Dokud Komora pro spory týkající se mořského dna neshledá, že

účastnický stát hrubě a trvale porušuje ustanovení této Části, nemůže

být provedeno žádné opatření podle odst. 1.



Oddíl 5:



UROVNÁVÁNÍ SPORŮ A POSUDKY



Čl.186



Komora pro spory týkající se mořského dna Mezinárodního tribunálu pro

mořské právo



Zřízení Komory pro spory týkající se mořského dna a způsob, jakým

vykonává svoji jurisdikci, se řídí ustanoveními tohoto oddílu, Části XV

a Přílohy VI.



Čl.187



Jurisdikce Komory pro spory týkající se mořského dna



Komora pro spory týkající se mořského dna má jurisdikci podle

ustanovení této Části a Příloh, které se k ní vztahují, ve sporech

týkajících se činnosti v Oblasti a spadajících do následujících

kategorií:



(a) spory mezi účastnickými státy, které se týkají výkladu a použití

této Části a Příloh, které se k ní vztahují;



(b) spory mezi účastnickými státy a Úřadem, které se týkají:



(i) jednání nebo opomenutí Úřadu nebo účastnického státu, která údajně

porušují ustanovení této Části nebo Příloh, které se k ní vztahují,

anebo pravidel, předpisů a postupů Úřadu přijatých v souladu s nimi;

nebo



(ii) jednání Úřadu, která údajně přesahují jeho pravomoc anebo jsou

jejím zneužitím;



(c) spory mezi stranami kontraktu, jimiž jsou účastnické státy, Úřad

nebo Podnik, státní podniky a fyzické či právnické osoby uvedené v

článku 153 odst. 2 (b), které se týkají:



(i) výkladu nebo použití příslušného kontraktu nebo plánu práce; nebo



(ii) jednání nebo opomenutí strany kontraktu, které se týká činnosti v

Oblasti a je namířené proti druhé straně anebo se přímo dotýká jejích

oprávněných zájmů;



(d) spory mezi Úřadem a případným budoucím kontrahentem, kterého navrhl

stát tak, jak je stanoveno v článku 153 odst. 2 (b), a který řádně

splnil podmínky, které se týkají odmítnutí kontraktu nebo právní otázky

vzniklé při jednání o kontraktu, jak je zmiňuje článek 4 odst. 6 a

článek 13 odst. 2 Přílohy III;



(e) spory mezi Úřadem a účastnickým státem, státním podnikem nebo

fyzickou či právnickou osobou, kterou navrhl účastnický stát tak, jak

je stanoveno v článku 153 odst. 2 (b), ve kterých Úřad údajně nese

odpovědnost, kterou zmiňuje článek 22 Přílohy III;



(f) jakékoli jiné spory, ve kterých je jurisdikce Komory zvlášť

stanovena touto Úmluvou.



Čl.188



Předkládání sporů zvláštní komoře Mezinárodního tribunálu pro mořské

právo, ad hoc komoře Komory pro spory týkající se mořského dna anebo

závazné obchodní arbitráži



1. Spory mezi účastnickými státy uvedené v článku 187 pododst. (a)

mohou být předloženy:



(a) na žádost stran sporu zvláštní komoře Mezinárodního tribunálu pro

mořské právo, která má být zřízena podle článků 15 a 17 Přílohy VI;

nebo



(b) na žádost kterékoli strany sporu ad hoc komoře Komory pro spory

týkající se mořského dna, která má být zřízena podle článku 37 Přílohy

VI.



2.



(a) Spory, které se týkají výkladu a použití kontraktu uvedeného v

článku 187 pododst. (c) (i), se na žádost kterékoli strany sporu

předkládají závazné obchodní arbitráži, pokud se strany nedohodnou

jinak. Obchodní arbitrážní tribunál, kterému je spor předložen, nemá

pravomoc řešit žádnou otázku týkající se výkladu této Úmluvy. Jestliže

spor zahrnuje také otázku výkladu ustanovení Části XI anebo Příloh,

které se k ní vztahují, pokud jde o činnost v Oblasti, postoupí se tato

otázka k rozhodnutí Komoře pro spory týkající se mořského dna.



(b) Jestliže na počátku nebo v průběhu takové arbitráže arbitrážní

tribunál určí, buď na žádost kterékoli strany sporu, nebo z vlastního

podnětu, že jeho rozhodnutí je závislé na výroku Komory pro spory

týkající se mořského dna, arbitrážní tribunál takovou otázku postoupí

Komoře pro spory týkající se mořského dna, aby vynesla takové

rozhodnutí. Poté arbitrážní tribunál přistoupí k vynesení svého výroku

v souladu s rozhodnutím Komory pro spory týkající se mořského dna.



(c) V případě, že kontrakt neobsahuje ustanovení o arbitrážním řízení,

kterého má být použito při urovnávání sporu, provádí se arbitráž podle

arbitrážních pravidel UNCITRAL nebo podle jiných arbitrážních pravidel,

která mohou být předepsána pravidly, předpisy a postupy Úřadu, pokud se

strany sporu nedohodnou jinak.



Čl.189



Omezení jurisdikce se zřetelem k rozhodnutí Úřadu



Komora pro spory týkající se mořského dna nemá jurisdikci, pokud jde o

výkon diskreční pravomoci Úřadu v souladu s ustanoveními této Části; v

žádném případě nemůže nahrazovat uvážení Úřadu. Bez újmy článku 191,

při uplatňování své pravomoci podle článku 187 se Komora pro spory

týkající se mořského dna nemůže sama vyslovit k otázce, zda jsou

jakákoli pravidla, předpisy a postupy Úřadu v souladu s touto Úmluvou,

ani jakákoli taková pravidla, předpisy a postupy prohlásit za neplatná.

Její jurisdikce v tomto směru je omezena na rozhodování o žalobách, že

použití jakýchkoli pravidel, předpisů a postupů Úřadu bylo v

jednotlivých případech v rozporu se závazky vyplývajícími z kontraktu

stran sporu nebo s jejich závazky podle této Úmluvy; žalob, které se

týkají překročení pravomoci nebo jejího zneužití; a žalob o zaplacení

náhrady škody nebo poskytnutí jiného odškodnění dotčené straně za

nesplnění závazků vyplývajících z kontraktu nebo závazků podle této

Úmluvy druhou stranou.



Čl.190



Účast a vystupování navrhujících účastnických států v řízení



1. Je-li fyzická či právnická osoba stranou sporu uvedeného v článku

187, bude o tom stát, který ji navrhl, uvědoměn a má právo účastnit se

řízení předkládáním písemných nebo ústních stanovisek.



2. Je-li proti účastnickému státu podána fyzickou či právnickou osobou,

kterou navrhl jiný účastnický stát, žaloba ve sporu uvedeném v článku

187 pododst. (c), může žalovaný stát požádat stát, který tuto osobu

navrhl, aby jménem této osoby vystoupil v řízení. Nezúčastní-li se

takového řízení, žalovaný stát může zajistit, aby byl zastupován

právnickou osobou, která má jeho státní příslušnost.



Čl.191



Posudky



Komora pro spory týkající se mořského dna poskytne na žádost

Shromáždění anebo Rady posudky o právních otázkách vznikajících v rámci

jejich činnosti. Takové posudky se poskytují ve lhůtě co možná

nejkratší.



ČÁST XII:



OCHRANA A UCHOVÁVÁNÍ MOŘSKÉHO PROSTŘEDÍ



Oddíl 1:



VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ



Čl.192



Obecná povinnost



Státy mají povinnost chránit a uchovávat mořské prostředí.



Čl.193



Svrchované právo států těžit své přírodní zdroje



Státy mají svrchované právo těžit své přírodní zdroje v souladu se svou

koncepcí ochrany životního prostředí a v souladu s jejich povinností

chránit a zachovávat mořské prostředí.



Čl.194



Opatření k předcházení, omezení a kontrole znečišťování mořského

prostředí



1. Státy učiní všechna nezbytná opatření, která jsou v souladu s touto

Úmluvou, k předcházení, omezení a kontrole znečišťování mořského

prostředí z jakéhokoli zdroje; k tomu účelu použijí, podle svých

schopností a podle potřeby, buď individuálně, nebo společně

nejúčinnější prostředky, které mají k dispozici, a budou koordinovat za

tím účelem svoje úsilí.



2. Státy přijmou všechna nezbytná opatření k zajištění toho, že činnost

podléhající jejich jurisdikci anebo kontrole bude prováděna tak, aby

nezpůsobila znečištěním žádnou škodu jiným státům anebo jejich

životnímu prostředí a aby znečištění, které má původ v mimořádných

událostech nebo v činnosti podléhající jejich jurisdikci anebo

kontrole, se nerozšířilo mimo oblasti, kde vykonávají svá svrchovaná

práva v souladu s touto Úmluvou.



3. Opatření přijatá podle této Části se budou týkat všech zdrojů

znečišťování mořského prostředí. Mimo jiné zahrnou opatření zaměřená na

co největší míru snížení:



(a) vypouštění toxických, škodlivých nebo zhoubných látek, zvláště

perzistentních, ze zdrojů umístěných na souši, z ovzduší nebo přes

ovzduší anebo shazováním do moře;



(b) znečišťování z lodí, zejména opatření týkající se předcházení

nehodám a postupů ve stavech nouze; zajišťování bezpečnosti námořních

operací; zabraňování úmyslnému a neúmyslnému vypouštění látek; a

regulace projektů, konstrukce, stavby, vybavení, provozu a obsluhy lodí

posádkou;



(c) znečišťování ze zařízení a přístrojů používaných při průzkumu nebo

při těžbě přírodních zdrojů mořského dna a jeho podloží, zejména

opatření týkající se předcházení nehodám a postupů ve stavech nouze;

zajišťování bezpečnosti námořních operací; a regulace projektů,

konstrukce, stavby, zařízení, provozu a obsluhy těchto zařízení a

přístrojů;



(d) znečišťování z jiných zařízení a přístrojů provozovaných v mořském

prostředí, zejména opatření týkající se předcházení nehodám a postupů

ve stavech nouze; zajišťování bezpečnosti námořních operací; a regulace

projektů, konstrukce, stavby, zařízení, provozu a obsluhy těchto

zařízení a přístrojů.



4. Při provádění opatření k předcházení, omezení a kontrole

znečišťování mořského prostředí se státy zdrží neoprávněného zasahování

do činností prováděných jinými státy při výkonu jejich práv a

povinností v souladu s touto Úmluvou.



5. Opatření přijatá v souladu s touto Částí budou zahrnovat taková

opatření, která jsou nezbytná pro ochranu a zachování vzácných nebo

zranitelných ekosystémů, jakož i přirozeného životního prostředí druhů,

jejichž zásoby jsou vyčerpány, vystaveny ohrožení nebo nebezpečí, jakož

i ostatních forem života v moři.



Čl.195



Povinnost nepřenášet škody nebo nebezpečí a nepřeměňovat jeden druh

znečištění v jiný



Při provádění opatření k zabraňování, snížení nebo kontrole

znečišťování mořského prostředí jednají státy tak, aby přímo ani

nepřímo nepřenášely škody nebo nebezpečí z jedné oblasti do druhé anebo

aby nepřeměňovaly jeden druh znečištění v jiný.



Čl.196



Použití technologií a zanesení cizorodých nebo nových druhů



1. Státy učiní veškerá nezbytná opatření k zabraňování, snížení a

kontrole znečišťování mořského prostředí podléhajícího jejich

jurisdikci anebo kontrole, které by bylo důsledkem použití technologií

anebo úmyslného nebo náhodného zanesení cizorodých nebo nových druhů do

určité části mořského prostředí a které by mohlo přivodit jeho

podstatnou a škodlivou změnu.



2. Tento článek se nedotýká použití této Úmluvy, pokud jde o

zabraňování, snížení a kontrolu znečišťování mořského prostředí.



Oddíl 2:



UNIVERZÁLNÍ A OBLASTNÍ SPOLUPRÁCE



Čl.197



Spolupráce na univerzálním nebo oblastním základě



Státy přímo nebo prostřednictvím příslušných mezinárodních organizací

spolupracují na univerzální a podle potřeby na oblastní základně při

stanovení a vypracovávání mezinárodních norem, standardů, doporučené

praxe a postupů, které jsou v souladu s touto Úmluvou, přihlížejíce

přitom k oblastním zvláštnostem.



Čl.198



Oznámení hrozící nebo vzniklé škody



Stát, který zjistí, že mořskému prostředí hrozí bezprostřední nebezpečí

poškození nebo poškození znečištěním, uvědomí o tom okamžitě ostatní

státy, které by mohly být postiženy touto škodou, jakož i příslušné

mezinárodní organizace.



Čl.199



Plány mimořádných opatření proti znečištění



V případech uvedených v článku 198 spolupracují státy postižené oblasti

podle svých možností a příslušné mezinárodní organizace v co největší

možné míře při odstraňování následků znečištění a při zamezování nebo

snižování škody na nejmenší možnou míru. Za tímto účelem státy společně

rozvíjejí a podporují plány mimořádných opatření pro případ znečištění

mořského prostředí.



Čl.200



Studie, výzkumné programy a výměna informací a údajů



Státy přímo nebo prostřednictvím příslušných mezinárodních organizací

spolupracují za účelem podpory studií, provádění programů vědeckého

výzkumu a napomáhání výměně informací a údajů získaných o znečišťování

mořského prostředí. Usilují o aktivní účast v oblastních a

univerzálních programech, aby získaly a byly s to určit povahu a rozsah

znečištění, jeho účinky, způsoby jeho rozšiřování, nebezpečí z něho

vyplývající a prostředky nápravy.



Čl.201



Vědecká kritéria pro vypracování předpisů



Na základě informací a údajů získaných podle článku 200 státy přímo

nebo prostřednictvím příslušných mezinárodních organizací spolupracují

při stanovení vhodných vědeckých kritérií pro stanovení a vypracování

norem standardů a doporučené praxe a postupů k zabraňování, omezení a

kontrole znečišťování mořského prostředí.



Oddíl 3:



TECHNICKÁ POMOC



Čl.202



Vědecká a technická pomoc rozvojovým státům



Státy přímo nebo prostřednictvím příslušných mezinárodních organizací:



(a) podporují programy vědecké, školské, technické a jiné pomoci

rozvojovým státům, které jsou určeny k ochraně a uchovávání mořského

prostředí a k zabraňování, snížení a kontrole mořského znečišťování.

Tato pomoc mimo jiné zahrnuje:



(i) výcvik jejich vědeckého a technického personálu;



(ii) umožnění jejich účasti v příslušných mezinárodních programech;



(iii) dodání potřebného vybavení a zařízení;



(iv) zvyšování jejich kapacity vyrábět taková zařízení;



(v) vývoj zařízení a poskytování konzultací při provádění výzkumných,

monitorovacích, vzdělávacích a jiných programů;



(b) poskytují potřebnou pomoc, zejména rozvojovým státům, při

minimalizaci následků velkých nehod, které by mohly způsobit vážné

znečištění mořského prostředí;



(c) poskytují potřebnou pomoc, zejména rozvojovým státům, při přípravě

ekologických hodnocení.



Čl.203



Preferenční zacházení s rozvojovými státy



Za účelem zabraňování, omezení a kontroly znečišťování mořského

prostředí anebo minimalizace jeho následků poskytují mezinárodní

organizace rozvojovým zemím přednost, pokud jde o:



(a) rozdělování příslušných prostředků a technické pomoci; a



(b) využívání jejich specializovaných služeb.



Oddíl 4:



MONITOROVÁNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ



Čl.204



Monitorování nebezpečí nebo následků znečištění



1. Státy, jednajíce tak, aby to nebylo na újmu právům ostatních států,

a nakolik je to prakticky možné, přímo nebo prostřednictvím

mezinárodních organizací, uznávanými metodami pozorují, měří,

vyhodnocují a analyzují nebezpečí nebo následky znečišťování mořského

prostředí.



2. Státy zejména dohlížejí na důsledky jakékoli činnosti, kterou

povolily nebo kterou provádějí, aby zjistily, zda tato činnost nemůže

způsobit znečištění mořského prostředí.



Čl.205



Zveřejňování zpráv



Státy buď zveřejňují zprávy o výsledcích získaných podle článku 204,

anebo ve vhodných intervalech podávají takové zprávy příslušným

mezinárodním organizacím, které je zpřístupní všem státům.



Čl.206



Vyhodnocení možných následků činností



Mají-li státy rozumné důvody se domnívat, že plánovaná činnost

podléhající jejich jurisdikci anebo kontrole může způsobit podstatné

znečištění nebo vážnou a škodlivou změnu mořského prostředí, vyhodnotí,

pokud je to možné, možné důsledky této činnosti na mořské prostředí a

výsledky tohoto vyhodnocení oznámí způsobem předvídaným v článku 205.



Oddíl 5:



MEZINÁRODNÍ NORMY A NÁRODNÍ ZÁKONODÁRSTVÍ TÝKAJÍCÍ SE ZABRAŇOVÁNÍ,

SNÍŽENÍ A KONTROLY ZNEČIŠŤOVÁNÍ MOŘSKÉHO PROSTŘEDÍ



Čl.207



Znečišťování ze zdrojů umístěných na souši



1. Státy přijmou právní předpisy k zabraňování, snížení a kontrole

znečišťování mořského prostředí ze zdrojů umístěných na souši, včetně

řek, ústí řek, potrubí a odpadových zařízení, berouce přitom ohled na

mezinárodně dohodnuté normy, standardy a doporučenou praxi a postupy.



2. Státy učiní další opatření, která mohou být nezbytná k zabraňování,

snížení a kontrole znečišťování mořského prostředí ze zdrojů umístěných

na souši.



3. Státy na příslušné oblastní úrovni usilují o harmonizaci své

politiky v těchto otázkách.



4. Státy, jednajíce prostřednictvím příslušných mezinárodních

organizací nebo prostřednictvím diplomatické konference, usilují o

stanovení univerzálních a oblastních norem, standardů a doporučené

praxe a postupů k zabraňování, snížení a kontrole znečišťování mořského

prostředí ze zdrojů umístěných na souši; berou přitom v úvahu

charakteristické oblastní rysy, ekonomické možnosti rozvojových států a

jejich potřebu ekonomického rozvoje. Tyto normy, standardy a doporučená

praxe a postupy se podle potřeby periodicky přezkoumávají.



5. Právní předpisy, opatření, normy, standardy a doporučená praxe a

postupy, které jsou uvedeny v odst. 1, 2 a 4, zahrnují rovněž opatření

zaměřená na co největší možný rozsah omezení vypouštění toxických,

škodlivých nebo zhoubných látek, především perzistentních, do mořského

prostředí.



Čl.208



Znečišťování vyplývající z činnosti na mořském dnu



1. Pobřežní státy přijmou právní předpisy k zabraňování, omezení a

kontrole znečišťování mořského prostředí v důsledku nebo v souvislosti

s činností na mořském dnu podléhajícím jejich jurisdikci, jakož i

znečišťování z umělých ostrovů, zařízení anebo konstrukcí podléhajících

jejich jurisdikci podle článků 60 a 80.



2. Státy učiní další opatření, která mohou být nezbytná k zabraňování,

snížení a kontrole takového znečišťování.



3. Takové právní předpisy a opatření nesmějí být méně účinné než

mezinárodní normy, standardy a doporučená praxe a postupy.



4. Státy na příslušné oblastní úrovni usilují o harmonizaci své

politiky v těchto otázkách.



5. Státy, jednajíce prostřednictvím příslušných mezinárodních

organizací nebo prostřednictvím diplomatické konference, usilují o

stanovení univerzálních a oblastních norem, standardů a doporučené

praxe a postupů k zabraňování, snížení a kontrole znečišťování mořského

prostředí v důsledku nebo v souvislosti s činností na mořském dnu

podléhajícím jejich jurisdikci, jakož i znečišťování z umělých ostrovů,

zařízení anebo konstrukcí podléhajících jejich jurisdikci podle odst.

1. Tyto normy, standardy a doporučená praxe a postupy se podle potřeby

periodicky přezkoumávají.



Čl.209



Znečišťování vyplývající z činnosti v Oblasti



1. V souladu s Částí XI se stanoví mezinárodní normy, předpisy a

postupy k zabraňování, snížení a kontrole znečišťování mořského

prostředí v důsledku činnosti v Oblasti. Takové normy, předpisy a

postupy se podle potřeby periodicky přezkoumávají.



2. V souladu s příslušnými ustanoveními tohoto oddílu státy přijmou

právní předpisy k zabraňování, snížení a kontrole znečišťování mořského

prostředí vyplývajícího z činnosti v Oblasti, která je prováděna

plavidly, zařízeními, konstrukcemi anebo jinými přístroji pod jejich

vlajkou nebo v jejich registraci anebo provozovanými z jejich pověření.

Požadavky stanovené takovými právními předpisy nesmějí být méně účinné

než mezinárodní normy, předpisy a postupy uvedené v odst. 1.



Čl.210



Shazování odpadu do moře



1. Státy vydají právní předpisy k zabraňování, snížení a kontrole

znečišťování mořského prostředí shazováním odpadu do moře.



2. Státy učiní další opatření, která mohou být nezbytná k zabraňování,

snížení a kontrole takového znečišťování.



3. Takové právní předpisy a opatření zajistí, že shazování odpadu do

moře nesmí být prováděno bez povolení příslušných státních orgánů.



4. Státy, jednajíce prostřednictvím příslušných mezinárodních

organizací nebo prostřednictvím diplomatické konference, usilují o

stanovení univerzálních a oblastních norem, standardů a doporučené

praxe a postupů k zabraňování, snížení a kontrole znečišťování mořského

prostředí shazováním odpadu do moře. Tyto normy, standardy a doporučená

praxe a postupy se podle potřeby periodicky přezkoumávají.



5. Shazování odpadu do moře v pobřežním moři a ve výlučné ekonomické

zóně nebo na kontinentálním šelfu nesmí být prováděno bez výslovného

předběžného schválení pobřežního státu, který má právo povolovat,

regulovat a kontrolovat shazování odpadu do moře po náležitém

projednání takové záležitosti s jinými státy, pro které by shazování

odpadu do moře mohlo mít z důvodu jejich geografické polohy škodlivé

důsledky.



6. Vnitrostátní právní předpisy a opatření k zabraňování, snížení a

kontrole znečišťování mořského prostředí shazováním odpadu do moře

nesmějí být méně účinné než univerzální normy a standardy.



Čl.211



Znečišťování z plavidel



1. Státy, jednajíce prostřednictvím příslušných mezinárodních

organizací nebo prostřednictvím všeobecné diplomatické konference,

usilují o stanovení mezinárodních norem a standardů k zabraňování,

snížení a kontrole znečišťování mořského prostředí z plavidel

shazováním odpadu do moře; stejným způsobem podporují tam, kde je to

vhodné, přijetí systémů tras zaměřených na minimalizaci nehod, které by

mohly způsobit znečištění mořského prostředí včetně pobřeží a poškození

s tím spojených zájmů pobřežních států. Stejným způsobem se tyto normy

a standardy podle potřeby periodicky přezkoumávají.



2. Státy přijmou právní předpisy k zabraňování, snížení a kontrole

znečišťování mořského prostředí z plavidel plujících pod jejich vlajkou

anebo jsoucích v jejich registraci.



3. Státy, které stanoví zvláštní požadavky na zabraňování, snížení a

kontrolu znečišťování mořského prostředí jako podmínku pro vpuštění

cizích lodí do svých přístavů nebo do vnitřních vod anebo pro zastavení

ve svých pobřežních terminálech, řádně zveřejní takové požadavky a

oznámí je příslušným mezinárodním organizacím. Stanoví-li takové

požadavky stejnou formou dva nebo více pobřežních států ve snaze

harmonizovat svou politiku, potom bude oznámení obsahovat informaci o

tom, které státy se na takových společných opatřeních účastní. Každý

stát vyžaduje, aby kapitán plavidla, které pluje pod jeho vlajkou anebo

jsoucí v jeho registraci, při proplutí pobřežním mořem státu, který se

účastní na takových společných opatřeních, poskytl na žádost tohoto

státu informaci o tom, zda plavidlo směřuje do státu stejné oblasti a

účastnícího se na takových společných opatřeních; a aby v takovém

případě sdělil, zda plavidlo vyhovuje požadavkům takového státu pro

vpuštění do přístavu. Ustanovení tohoto článku nejsou na újmu

nerušenému uplatňování práva plavidla na pokojné proplutí nebo

uplatnění článku 25 odst. 2.



4. Při výkonu své svrchovanosti v pobřežním moři pobřežní státy mohou

přijímat právní předpisy k zabraňování, snížení a kontrole znečišťování

moře z cizích plavidel, a to včetně plavidel uplatňujících právo

pokojného průjezdu. V souladu s Částí II, oddíl 3, nesmějí takové

právní předpisy narušovat pokojné proplutí cizích plavidel.



5. Za účelem zajištění dodržování opatření uvedených v oddíle 6

pobřežní státy mohou, pokud jde o jejich výlučné ekonomické zóny,

přijímat právní předpisy k zabraňování, snížení a kontrole znečišťování

z plavidel, které by odpovídaly obecně přijatým mezinárodním normám a

standardům stanoveným prostřednictvím příslušných mezinárodních

organizací nebo prostřednictvím všeobecné diplomatické konference, a

uvádějí je v život.



6.



(a) Jestliže mezinárodní normy a standardy uvedené v odst.1

neodpovídají zvláštním okolnostem a pobřežní stát má rozumné důvody se

domnívat, že určitá zřetelně určená oblast jeho výlučné ekonomické zóny

je takovou oblastí, ve které je nezbytné přijmout zvláštní závazná

opatření k zabraňování znečišťování z plavidel, a to z uznávaných

technických důvodů spojených s oceánografickými a ekologickými

podmínkami, jakož i s využitím této oblasti nebo s ochranou jejích

zdrojů a se zvláštní povahou provozu plavidel v ní, může tento pobřežní

stát, a to po patřičných konzultacích s kterýmkoli dotčeným státem

prostřednictvím příslušné mezinárodní organizace, ohledně takové

oblasti zaslat této organizaci oznámení, které obsahuje vědecké a

technické důkazy toto podporující, jakož i informaci o nezbytných

opatřeních, které hodlá přijmout. Do dvanácti měsíců po obdržení

takovéhoto oznámení tato organizace určí, zda podmínky v této oblasti

odpovídají výše uvedeným požadavkům. Určí-li organizace, že tomu tak

je, pobřežní stát může pro tuto oblast přijmout právní předpisy k

zabraňování, snížení a kontrole znečišťování z plavidel; přitom

uplatňuje takové mezinárodní normy, standardy anebo námořní plavební

praxi, které tato organizace uznává za použitelné pro zvláštní oblasti.

Tyto právní předpisy nejsou použitelné pro cizí plavidla dříve než po

uplynutí patnácti měsíců od zaslání zmíněného oznámení organizaci.



(b) Pobřežní státy zveřejňují hranice jakékoli takové zřetelně určené

oblasti.



(c) Hodlají-li pobřežní státy přijmout pro takovouto oblast doplňující

právní předpisy k zabraňování, snížení a kontrole znečišťování z

plavidel, oznámí to organizaci zároveň s výše uvedeným oznámením.

Takové doplňující právní předpisy se mohou týkat vypouštění látek anebo

námořní plavební praxe, ale nesmějí vyžadovat, aby cizí plavidla

dodržovala jiné standardy, které se týkají projektu, konstrukce,

obsluhy posádkou anebo vybavení, než jsou obecně přijaté mezinárodní

normy a standardy. Tyto právní předpisy jsou použitelné pro cizí

plavidla po uplynutí patnácti měsíců od zaslání zmíněného oznámení

organizaci, za podmínky, že tato organizace s tím do dvanácti měsíců od

zaslání zmíněného oznámení vyjádří souhlas.



7. Mezinárodní normy a standardy uvedené v tomto článku zahrnují, mimo

jiné, povinnost okamžitě oznámit nehody, včetně námořních havárií

zahrnujících výtok nákladu nebo pravděpodobnost výtoku nákladu,

pobřežním státům, jejichž pobřeží nebo příbuzné zájmy by mohly být

dotčeny.



Čl.212



Znečišťování z ovzduší nebo přes ovzduší



1. Státy přijmou právní předpisy k zabraňování, snížení a kontrole

znečišťování mořského prostředí z ovzduší nebo přes ovzduší, a to ve

vztahu ke vzdušnému prostoru, který podléhá jejich svrchovanosti, a ve

vztahu k plavidlům nebo letadlům, která plují pod jejich vlajkou anebo

jsou v jejich registraci; berou přitom ohled na mezinárodně dohodnuté

normy, standardy a doporučenou praxi a postupy, jakož i na bezpečnost

leteckého provozu.



2. Státy učiní další opatření, která mohou být nezbytná k zabraňování,

snížení a kontrole takového znečišťování.



3. Státy, jednajíce prostřednictvím příslušných mezinárodních

organizací nebo prostřednictvím diplomatické konference, usilují o

stanovení univerzálních a oblastních norem, standardů a doporučené

praxe a postupů k zabraňování, snížení a kontrole takového

znečišťování.



Oddíl 6:



PROSAZOVÁNÍ DODRŽOVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ



Čl.213



Prosazování dodržování právních předpisů týkajících se znečišťování ze

zdrojů umístěných na souši



Státy prosazují dodržování svých právních předpisů, které přijaly v

souladu s článkem 207, a přijímají právní předpisy a činí jiná

opatření, která jsou nezbytná k plnění použitelných mezinárodních norem

a standardů stanovených prostřednictvím příslušných mezinárodních

organizací nebo prostřednictvím diplomatické konference k zabraňování,

snížení a kontrole znečišťování mořského prostředí ze zdrojů umístěných

na souši.



Čl.214



Prosazování dodržování právních předpisů týkajících se znečišťování

vyplývajícího z činnosti na mořském dnu



Státy prosazují dodržování svých právních předpisů, které přijaly v

souladu s článkem 208, a přijímají právní předpisy a činí jiná

opatření, která jsou nezbytná k plnění použitelných mezinárodních norem

a standardů stanovených prostřednictvím příslušných mezinárodních

organizací nebo prostřednictvím diplomatické konference k zabraňování,

snížení a kontrole znečišťování mořského prostředí v důsledku nebo v

souvislosti s činností na mořském dnu podléhajícím jejich jurisdikci,

jakož i znečišťování z umělých ostrovů, zařízení anebo konstrukcí

podléhajících jejich jurisdikci podle článků 60 a 80.



Čl.215



Prosazování dodržování pravidel, předpisů a postupů týkajících se

znečišťování vyplývajícího z činnosti v Oblasti



Prosazování dodržování mezinárodních pravidel, předpisů a postupů

stanovených v souladu s Částí XI k zabraňování, snížení a kontrole

znečišťování mořského prostředí v důsledku činnosti v Oblasti se řídí

ustanoveními této Části.



Čl.216



Prosazování dodržování právních předpisů týkajících se znečišťování

vyplývajícího ze shazování odpadu do moře



1. Dodržování právních předpisů, které byly přijaty v souladu s touto

Úmluvou, a použitelných mezinárodních norem a standardů stanovených

prostřednictvím příslušných mezinárodních organizací nebo

prostřednictvím diplomatické konference k zabraňování, snížení a

kontrole znečišťování mořského prostředí shazováním odpadu do moře je

prosazováno:



(a) pobřežním státem, pokud jde o shazování odpadu v jeho pobřežních

vodách nebo v jeho výlučné ekonomické zóně anebo na jeho kontinentálním

šelfu;



(b) státem vlajky, pokud jde o jeho plavidla a letadla plující pod jeho

vlajkou anebo jsoucí v jeho registraci;



(c) kterýmkoli státem, pokud jde o nakládání odpadů nebo jiných látek,

které se uskutečňuje na jeho území nebo na jeho pobřežních terminálech.



2. Tento článek neukládá žádnému státu povinnost zahájit řízení,

jestliže takové řízení již byl zahájil jiný stát v souladu s tímto

článkem.



Čl.217



Prosazování dodržování právních předpisů státem vlajky



1. Státy prosazují dodržování použitelných mezinárodních norem a

standardů stanovených prostřednictvím příslušných mezinárodních

organizací nebo prostřednictvím diplomatické konference a svých

právních předpisů k zabraňování, snížení a kontrole znečišťování

mořského prostředí z plavidel plavidly, která plují pod jejich vlajkou

anebo jsou v jejich registraci; a přijímají právní předpisy a činí jiná

opatření nezbytná k jejich plnění. Stát vlajky prosazuje účinné

dodržování takových norem, standardů a právních předpisů bez ohledu na

to, kde k porušení došlo.



2. Státy především přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby

plavidla plující pod jejich vlajkou nebo jsoucí v jejich registraci

měla zakázánu plavbu, pokud nesplňují požadavky stanovené k

zabraňování, snížení a kontrole znečišťování z plavidel mezinárodními

normami a standardy uvedenými v odst. 1, a to včetně požadavků, které

se týkají projektu, konstrukce, vybavení anebo obsluhy posádkou.



3. Státy zajistí, aby plavidla plující pod jejich vlajkou nebo jsoucí v

jejich registraci měla na palubě osvědčení vyžadovaná mezinárodními

normami a standardy uvedenými v odst. 1 a vydaná v souladu s nimi. Stát

vlajky zajistí, aby plavidla plující pod jeho vlajkou byla pravidelně

prověřována za účelem ověření, že taková osvědčení jsou v souladu se

skutečným stavem plavidel. Tato osvědčení jiné státy přijímají jako

důkaz o stavu plavidel a uznávají, že mají stejnou platnost, jako by je

samy vydaly, pokud nejsou zřejmé důvody k domněnce, že stav plavidla v

podstatné míře neodpovídá údajům uvedeným v osvědčení.



4. Poruší-li plavidlo normy a standardy stanovené prostřednictvím

příslušných mezinárodních organizací nebo prostřednictvím všeobecné

diplomatické konference, bez újmy článkům 218, 220 a 228 zajistí stát

vlajky okamžité vyšetřování a podle potřeby zahájí řízení ohledně

údajného porušení, a to bez ohledu na to, kde došlo k porušení nebo ke

znečištění vyplývajícímu z takového porušení anebo kde to bylo

zjištěno.



5. Při vyšetřování může stát vlajky požádat o pomoc kterýkoli jiný

stát, jehož spolupráce by byla užitečná při vyšetřování okolností

případu. Státy se vynasnaží vyjít vstříc příslušné žádosti státu

vlajky.



6. Na písemnou žádost kteréhokoli státu stát vlajky přešetří jakékoli

porušení, k němuž údajně došlo ze strany plavidel plujících pod jeho

vlajkou. Domnívá-li se, že jsou dány dostatečné důvody k tomu, aby

mohlo být provedeno řízení ohledně údajného porušení, stát vlajky

neprodleně zahájí takové řízení v souladu se svými zákony.



7. Stát vlajky neprodleně informuje žádající stát a příslušnou

mezinárodní organizaci o provedeném zákroku a o jeho výsledcích. Taková

informace se dá k dispozici všem státům.



8. Sankce stanovené právními předpisy státu vlajky pro plavidla plující

pod jeho vlajkou musí být dostatečně přísné, aby odrazovaly od

porušování, a to bez ohledu na to, kde k nim dojde.



Čl.218



Prosazování dodržování právních předpisů přístavními státy



1. Nachází-li se plavidlo dobrovolně v přístavu nebo v pobřežním

terminálu nějakého státu, může tento stát provádět vyšetřování a tam,

kde ho k tomu opravňují důkazy, zahajovat řízení, pokud jde o jakékoli

vypouštění odpadu z takového plavidla za hranicemi vnitřních vod,

pobřežního moře nebo výlučné ekonomické zóny tohoto státu, které

porušuje platné mezinárodní normy a standardy stanovené prostřednictvím

příslušné mezinárodní organizace nebo prostřednictvím všeobecné

diplomatické konference.



2. Jestliže jde o porušení v důsledku vypuštění odpadu ve vnitřních

vodách, pobřežním moři nebo výlučné ekonomické zóně jiného státu,

řízení podle odst. 1 se nezahájí, pokud o to nepožádá takový stát, stát

vlajky nebo stát postižený nebo ohrožený porušením v důsledku vypuštění

odpadu anebo pokud toto porušení nezpůsobilo nebo pravděpodobně

nezpůsobí znečištění ve vnitřních vodách, pobřežním moři nebo výlučné

ekonomické zóně státu, který zahájil řízení.



3. Nachází-li se plavidlo dobrovolně v přístavu nebo v pobřežním

terminálu nějakého státu, tento stát podle možnosti vyhoví žádosti

kteréhokoli státu o vyšetření porušení v důsledku vypuštění zmíněného v

odst. 1, k němuž podle předpokladu došlo ve vnitřních vodách, v

pobřežním moři nebo ve výlučné ekonomické zóně žádajícího státu nebo na

nich způsobilo škodu anebo hrozilo jejím způsobením; stejně tak dle

možnosti vyhoví žádosti státu vlajky o vyšetření takového porušení, a

to bez ohledu na to, kde k takovému porušení došlo.



4. Protokoly o vyšetřování vyhotovené státem přístavu budou v souladu s

ustanoveními tohoto článku předány státu vlajky nebo pobřežnímu státu

na jejich žádost. Řízení zahájené na základě takového vyšetřování

státem přístavu může být při respektování ustanovení oddílu 7

přerušeno, a to na žádost pobřežního státu, jestliže k porušení došlo

ve vnitřních vodách, pobřežním moři nebo výlučné ekonomické zóně tohoto

státu. Důkazy a protokoly o případu spolu s kaucí nebo s jinou finanční

zárukou složenou u úřadů státu přístavu budou předány pobřežnímu státu.

Takové předání je překážkou dalšího řízení ve státu přístavu.



Čl.219



Opatření k zabraňování znečišťování týkající se způsobilosti plavidel k

plavbě



Stát, který na žádost nebo ze své vlastní iniciativy zjistil, že

plavidlo, které se nachází v jeho přístavu nebo v pobřežním terminálu,

porušuje platné mezinárodní normy a standardy týkající se způsobilosti

plavidel k plavbě a hrozí tak způsobení škody mořskému prostředí,

přijme při respektování ustanovení oddílu 7 podle možnosti správní

opatření, aby zabránil takovému plavidlu v plavbě. Tento stát může

povolit takovému plavidlu pokračovat v plavbě pouze do nejbližšího

vhodného opravárenského doku; po odstranění příčin porušení okamžitě

povolí plavidlu pokračovat v plavbě.



Čl.220



Prosazování dodržování právních předpisů pobřežními státy



1. Nachází-li se plavidlo dobrovolně v přístavu nebo v pobřežním

terminálu nějakého státu, může tento stát při respektování ustanovení

oddílu 7 zahájit řízení ohledně jakéhokoli porušení jeho právních

předpisů, které přijal v souladu s touto Úmluvou, anebo v souladu s

platnými mezinárodními normami a standardy k zabraňování, snížení a

kontrole znečišťování z plavidel, pokud k porušení došlo v pobřežních

vodách nebo výlučné ekonomické zóně tohoto státu.



2. Tam, kde existují rozumné důvody se domnívat, že plavidlo

proplouvající pobřežním mořem nějakého státu porušilo během svého

průjezdu právní předpisy, které tento stát přijal v souladu s touto

Úmluvou anebo v souladu s platnými mezinárodními normami a standardy k

zabraňování, snížení a kontrole znečišťování z plavidel, může tento

stát bez újmy použití příslušných ustanovení Části II, oddílu 3,

provést fyzickou prohlídku plavidla v souvislosti s porušením, a kde

jej k tomu opravňují důkazy, může zahájit řízení, včetně zadržení

plavidla, v souladu se svými zákony a při respektování ustanovení

oddílu 7.



3. Tam, kde existují rozumné důvody se domnívat, že plavidlo plující

výlučnou ekonomickou zónou nebo pobřežním mořem nějakého státu se

dopustilo v této výlučné ekonomické zóně porušení příslušných

mezinárodních norem a standardů k zabraňování, snížení a kontrole

znečišťování z plavidel anebo právních předpisů tohoto státu, které v

souladu s nimi takové mezinárodní normy a standardy provádějí, může

tento stát požadovat od tohoto plavidla informace ohledně jeho

totožnosti a přístavu jeho registrace, ohledně jeho posledního a

příštího přístavu zastavení a ohledně ostatních nezbytných informací

potřebných ke zjištění, zda došlo k porušení.



4. Stát vlajky přijme právní předpisy a učiní jiná opatření k tomu, aby

plavidla plující pod jeho vlajkou vyhovovala žádostem o informace podle

odst. 3.



5. Tam, kde existují rozumné důvody se domnívat, že plavidlo plující

výlučnou ekonomickou zónou nebo pobřežním mořem nějakého státu se

dopustilo v této výlučné ekonomické zóně porušení zmíněného v odst. 3 a

vedoucího k rozsáhlejšímu vypouštění odpadu způsobivšímu vážné

znečištění mořského prostředí anebo hrozícímu takovým vážným

znečištěním, může tento stát provést fyzickou prohlídku plavidla v

souvislosti s porušením, jestliže plavidlo odmítlo poskytnout informaci

nebo jestliže plavidlem poskytnutá informace je očividně v rozporu s

faktickým stavem a jestliže okolnosti případu takovou prohlídku

opravňují.



6. Tam, kde existují zřejmé objektivní důkazy, že plavidlo plující

výlučnou ekonomickou zónou nebo pobřežním mořem nějakého státu se

dopustilo v této výlučné ekonomické zóně porušení zmíněného v odst. 3 a

vedoucího k vypouštění odpadu způsobivšímu velkou škodu nebo hrozícímu

velkou škodou pobřeží nebo s ním spojeným zájmům pobřežního státu anebo

zdrojům jeho pobřežního moře či výlučné ekonomické zóny, může tento

stát při respektování ustanovení oddílu 7 a za předpokladu, že jej k

tomu opravňují důkazy, zahájit řízení, včetně zadržení plavidla, v

souladu se svými zákony.



7. Bez ohledu na ustanovení odst. 6 v případech, kdy příslušné postupy

byly stanoveny buď prostřednictvím mezinárodní organizace, nebo byly

jinak dohodnuty, čímž bylo zajištěno dodržení požadavků na složení

kauce nebo na jinou vhodnou finanční záruku, pobřežní stát, který je

vázán takovými postupy, dovolí plavidlu pokračovat v plavbě.



8. Ustanovení odstavců 3, 4, 5, 6 a 7 se použijí stejně, pokud jde o

vnitrostátní právní předpisy přijaté podle článku 211 odst. 6.



Čl.221



Opatření k zabraňování znečišťování způsobeného havárií na moři



1. Nic v této Části není na újmu právu států podle mezinárodního práva,

jak obyčejového tak smluvního, přijímat a prosazovat opatření za

hranicemi pobřežního moře, úměrná skutečné nebo hrozící škodě, za

účelem ochrany svého pobřeží anebo zájmů s ním spojených, včetně

rybolovu, před znečištěním nebo hrozbou znečištění v důsledku havárie

na moři nebo v důsledku činnosti s takovou havárií spojené, u níž se dá

rozumně očekávat, že povede k vážným škodlivým důsledkům.



2. Pro účely tohoto článku "havárie na moři" znamená srážku plavidel,

náraz na mělčinu anebo jinou nehodu při plavbě nebo jinou událost na

palubě plavidla či mimo ni, která má za následek hmotnou škodu nebo

bezprostřední hrozbu hmotné škody na plavidle nebo na jeho nákladu.



Čl.222



Prosazování dodržování právních předpisů týkajících se znečišťování z

ovzduší nebo přes ovzduší



Státy prosazují ve vzdušném prostoru, který podléhá jejich jurisdikci,

anebo ve vztahu k plavidlům nebo letadlům, která plují pod jejich

vlajkou anebo jsou v jejich registraci, dodržování svých právních

předpisů, které přijaly v souladu s článkem 212 odst. 1 a v souladu s

jinými ustanoveními této Úmluvy; a přijímají právní předpisy a činí

jiná opatření, která jsou nezbytná k plnění použitelných mezinárodních

norem a standardů stanovených prostřednictvím příslušných mezinárodních

organizací nebo prostřednictvím diplomatické konference k zabraňování,

snížení a kontrole znečišťování mořského prostředí z ovzduší nebo přes

ovzduší, a to v souladu se všemi příslušnými mezinárodními normami a

standardy, které se týkají bezpečnosti leteckého provozu.



Oddíl 7:



ZÁRUKY



Čl.223



Opatření k usnadnění řízení



V řízení zahájeném podle této Části přijmou státy opatření k usnadnění

výslechu svědků a převzetí důkazů předložených úřady jiného státu nebo

příslušnými mezinárodními organizacemi a usnadní účast na těchto

řízeních oficiálním představitelům příslušné mezinárodní organizace

nebo státu vlajky nebo jiného státu postiženého znečištěním vzniklým v

důsledku porušení. Oficiální představitelé, kteří se zúčastní takových

řízení, budou mít taková práva a povinnosti, jež mohou být stanoveny

vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodním právem.



Čl.224



Výkon donucovací pravomoci



Donucovací pravomoc vůči cizím plavidlům podle této Části může být

vykonávána pouze úředníky anebo válečnými loděmi, vojenskými letadly

nebo jinými loděmi nebo letadly, zřetelně označenými tak, aby mohly být

snadno identifikovány jako k tomu zmocněné lodě nebo letadla ve státní

službě.



Čl.225



Povinnost zabránit negativním následkům při výkonu donucovacích

pravomocí



Při výkonu donucovacích pravomocí proti cizím plavidlům podle této

Úmluvy státy nesmějí ohrozit bezpečnost plavby nebo jinak ohrozit

plavidlo nebo je zavést do přístavu či kotviště, které není bezpečné,

anebo vystavit mořské prostředí neúměrnému ohrožení.



Čl.226



Vyšetřování v souvislosti s cizími plavidly



1.



(a) Státy nezdrží cizí plavidlo déle, než je nezbytné pro účely

vyšetřování uvedené v článcích 216, 218 a 220. Jakákoli fyzická

prohlídka cizího plavidla se omezí na přešetření takových osvědčení,

protokolů a ostatních dokumentů, které má plavidlo mít podle všeobecně

přijatých mezinárodních norem a standardů, anebo na přešetření

obdobných dokumentů, které plavidlo má; další fyzická prohlídka

plavidla může být uskutečněna až po takovém přešetření a pouze v

případě, že:



(i) existují rozumné důvody domnívat se, že stav plavidla anebo jeho

vybavení podstatně neodpovídá údajům uvedeným v dokumentech;



(ii) obsah těchto dokumentů je nedostatečný k tomu, aby mohlo být

potvrzeno nebo ověřeno podezření z porušení; nebo



(iii) plavidlo nemá platná osvědčení nebo protokoly.



(b) Naznačuje-li vyšetřování, že došlo k porušení příslušných právních

předpisů nebo mezinárodních norem a standardů k ochraně a uchovávání

mořského prostředí, bude plavidlo neprodleně propuštěno za předpokladu,

že budou provedeny takové účelné postupy, jako je poskytnutí kauce nebo

jiné vhodné finanční záruky.



(c) Bez újmy příslušným mezinárodním normám a standardům týkajícím se

způsobilosti plavidla k plavbě může být propuštění plavidla odmítnuto

nebo může být podmíněno odplutím do nejbližšího vhodného opravárenského

doku, jestliže toto plavidlo neúměrně ohrožuje mořské prostředí. Je-li

propuštění plavidla odmítnuto nebo podmíněno, musí o tom neprodleně být

informován stát vlajky, který může požádat o propuštění tohoto plavidla

v souladu s Částí XV.



2. Státy spolupracují při vypracovávání postupů k zabraňování zbytečným

fyzickým prohlídkám plavidel na moři.



Čl.227



Nediskriminace cizích plavidel



Při výkonu svých práv a plnění svých povinností podle této Části se

státy vyhnou formální nebo faktické diskriminaci plavidel jiného státu.



Čl.228



Přerušení a omezení řízení



1. Řízení za účelem uložení sankce za porušení platných právních

předpisů nebo mezinárodních norem a standardů k zabraňování, snížení a

kontrole znečišťování z plavidel, jehož se dopustilo cizí plavidlo mimo

pobřežní moře státu, který zahájil řízení, bude přerušeno, jestliže

stát vlajky do šesti měsíců od prvního zahájení řízení takové řízení

převezme, aby uložil sankci odpovídající obvinění, s výjimkou případů,

kdy je řízení spojeno s vážnou škodou způsobenou pobřežnímu státu anebo

když dotčený stát vlajky opakovaně neplnil svoji povinnost účinným

způsobem prosadit příslušné mezinárodní normy a standardy vztahující se

k porušení, kterých se jeho plavidlo dopustilo. Stát vlajky v náležité

době předá státu, který jako první zahájil řízení, úplnou zprávu o

případu a protokoly o řízení, jestliže stát vlajky požádal o přerušení

řízení v souladu s ustanoveními tohoto článku. Jakmile bude řízení

zahájené státem vlajky ukončeno, bude ukončeno i původní přerušené

řízení. Po uhrazení nákladů vzniklých v souvislosti s řízením uvolní

pobřežní stát složenou kauci nebo jinou finanční záruku poskytnutou v

souvislosti s přerušením řízení.



2. Řízení za účelem uložení sankce cizímu plavidlu nebude zahájeno po

uplynutí tří let ode dne, kdy došlo k porušení, a nebude zahájeno

žádným státem, pokud řízení již bylo zahájeno jiným státem při

respektování ustanovení uvedených v odst. 1.



3. Ustanovení tohoto článku nejsou na újmu právu státu vlajky přijmout

jakákoli opatření, včetně řízení za účelem uložení sankce, v souladu s

jeho zákony, a to bez ohledu na předcházející řízení provedené jiným

státem.



Čl.229



Zahájení soukromoprávního řízení



Nic v této Úmluvě se nedotýká zahájení soukromoprávního řízení ohledně

nároku na náhradu ztráty nebo škody vyplývající ze znečištění mořského

prostředí.



Čl.230



Peněžní sankce a respektování uznávaných práv obviněných



1. Za porušení vnitrostátních právních předpisů nebo příslušných

mezinárodních norem a standardů k zabraňování, snížení a kontrole

znečišťování mořského prostředí, jehož se dopustila cizí plavidla za

hranicemi pobřežního moře, mohou být uloženy pouze peněžní sankce.



2. Za porušení vnitrostátních právních předpisů nebo příslušných

mezinárodních norem a standardů k zabraňování, snížení a kontrole

znečišťování mořského prostředí, jehož se dopustila cizí plavidla v

pobřežním moři, mohou být uloženy pouze peněžní sankce, avšak s

výjimkou případů úmyslného a vážného znečištění pobřežního moře.



3. Při vedení řízení ohledně takového porušení, kterého se dopustilo

cizí plavidlo a které může vést k uložení sankce, budou respektována

uznávaná práva obviněných.



Čl.231



Oznámení státu vlajky a jiným dotčeným státům



Státy neprodleně uvědomí stát vlajky a ostatní dotčené státy o

opatřeních přijatých v souladu s oddílem 6 proti cizím plavidlům a

předají státu vlajky všechny oficiální protokoly týkající se takových

opatření. Avšak pokud jde o porušení, ke kterým došlo v pobřežním moři,

vztahují se tyto povinnosti pobřežního státu pouze na opatření, která

jsou přijímána v rámci řízení. Diplomatičtí zástupci nebo konzulární

úředníci a podle možnosti námořní úřad státu vlajky budou okamžitě

informováni o všech takových opatřeních provedených proti cizím

plavidlům v souladu s oddílem 6.



Čl.232



Odpovědnost států vyplývající z donucovacích opatření



Státy jsou odpovědné za škody nebo ztráty, které jim lze přičítat a

které vyplývají z opatření přijatých v souladu s oddílem 6, pokud tato

opatření byla neoprávněná nebo překračovala rámec rozumně nezbytných

opatření ve světle dostupných informací. Státy zajistí možnost postihu

svými soudy za činy, které způsobily takové škody nebo ztráty.



Čl.233



Záruky týkající se průlivů používaných pro mezinárodní plavbu



Nic v oddílech 5, 6 a 7 se nedotýká právního režimu průlivů používaných

pro mezinárodní plavbu. Avšak jestliže jiná cizí loď, než uvedená v

oddílu 10 se dopustila porušení právních předpisů uvedených v článku 42

odst. 1 (a) nebo (b) a způsobila tak nebo hrozí způsobit velkou škodu

mořskému prostředí průlivů, státy, které hraničí s průlivy, mohou

přijmout příslušná donucovací opatření, a učiní-li tak, mutatis

mutandis^1) dodržují ustanovení tohoto oddílu.



Oddíl 8:



ZALEDNĚNÉ OBLASTI



Čl.234



Zaledněné oblasti



Pobřežní státy mají právo přijmout a provádět nediskriminační právní

předpisy k zabraňování, snížení a kontrole znečišťování moře z plavidel

v zaledněných oblastech uvnitř výlučné ekonomické zóny, kde zejména

drsné klimatické podmínky a přítomnost ledu pokrývajícího po většinu

roku takové oblasti vytvářejí překážky anebo výjimečné riziko pro

plavbu a kde znečištění mořského prostředí by mohlo způsobit velkou

škodu na ekologické rovnováze či ji nenávratně narušit. Tyto právní

předpisy budou brát náležitý ohled na plavbu a na ochranu a uchovávání

mořského prostředí, a to na základě nejnovějších dostupných vědeckých

údajů.



Oddíl 9:



ODPOVĚDNOST



Čl.235



Odpovědnost



1. Státy jsou odpovědny za plnění svých mezinárodních závazků

týkajících se ochrany a uchovávání mořského prostředí. Nesou

odpovědnost podle mezinárodního práva.



2. Státy zajistí, že jejich právní řády umožní poskytnout okamžitou a

přiměřenou náhradu anebo jinou pomoc, pokud jde o škodu způsobenou

znečištěním mořského prostředí fyzickými nebo právnickými osobami,

které podléhají jejich jurisdikci.



3. Aby zajistily okamžitou a přiměřenou náhradu za veškeré škody

způsobené znečištěním mořského prostředí, státy spolupracují při

dodržování existujícího mezinárodního práva a při jeho dalším rozvíjení

v oblasti povinností a odpovědnosti za odhad a náhradu škody a urovnání

příslušných sporů, a podle potřeby i při rozvíjení kritérií a postupů

pro zaplacení přiměřené náhrady, jako jsou povinné pojištění nebo

kompenzační fondy.



Oddíl 10:



SVRCHOVANÁ IMUNITA



Čl.236



Svrchovaná imunita



Ustanovení této Úmluvy ohledně ochrany a uchovávání mořského prostředí

se nevztahují na válečné lodě, pomocná plavidla a jiná plavidla nebo

letadla, která vlastní nebo provozuje stát a používá je v dané době

pouze ke státním neobchodním účelům. Nicméně každý stát přijme

příslušná opatření, která nepoškozují provoz nebo operační možnosti jím

vlastněných nebo provozovaných plavidel nebo letadel, aby zajistil, že

taková plavidla nebo letadla budou postupovat způsobem, je-li to

rozumné a možné, který je v souladu s touto Úmluvou.



Oddíl 11:



ZÁVAZKY PODLE JINÝCH ÚMLUV O OCHRANĚ A UCHOVÁVÁNÍ MOŘSKÉHO PROSTŘEDÍ



Čl.237



Závazky podle jiných úmluv o ochraně a uchovávání mořského prostředí



1. Ustanovení této Části nejsou na újmu konkrétním závazkům, které

státy přijaly podle dříve uzavřených zvláštních úmluv a dohod

týkajících se ochrany a uchovávání mořského prostředí a dohod, které

mohou být uzavřeny na podporu obecných zásad vytyčených v této Úmluvě.



2. Konkrétní závazky přijaté státy podle zvláštních úmluv ohledně

ochrany a uchovávání mořského prostředí se provádějí způsobem, který je

slučitelný s obecnými zásadami a cíli této Úmluvy.



ČÁST XIII:



MOŘSKÝ VĚDECKÝ VÝZKUM



Oddíl 1:



VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ



Čl.238



Právo provádět mořský vědecký výzkum



Všechny státy, bez ohledu na jejich geografickou polohu, jakož i

příslušné mezinárodní organizace mají právo provádět mořský vědecký

výzkum při respektování práv a povinností ostatních států stanovených v

této Úmluvě.



Čl.239



Podpora mořského vědeckého výzkumu



Státy a příslušné mezinárodní organizace podporují a umožňují rozvoj a

provádění mořského vědeckého výzkumu v souladu s touto Úmluvou.



Čl.240



Obecné zásady provádění mořského vědeckého výzkumu



Při provádění mořského vědeckého výzkumu se uplatňují tyto zásady:



(a) mořský vědecký výzkum se provádí výlučně pro mírové účely;



(b) tento výzkum se provádí příslušnými vědeckými metodami a

prostředky, které odpovídají této Úmluvě;



(c) tento výzkum nesmí neoprávněným způsobem narušovat jiné oprávněné

využívání moře, které je v souladu s touto Úmluvou, a řádným způsobem

takové využívání respektuje;



(d) mořský vědecký výzkum se provádí za dodržení všech pravidel, která

se týkají této činnosti a byla přijata v souladu s touto Úmluvou, a to

včetně ustanovení o ochraně a uchovávání mořského prostředí.



Čl.241



Neuznání činnosti v rámci mořského vědeckého výzkumu jako právního

základu pro jakýkoli nárok



Činnost prováděná v rámci mořského vědeckého výzkumu nevytváří právní

základ pro jakýkoli nárok na kteroukoli část mořského prostředí nebo na

jeho zdroje.



Oddíl 2:



MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE



Čl.242



Podpora mezinárodní spolupráce



1. Státy a příslušné mezinárodní organizace podporují v souladu se

zásadou respektování svrchovanosti a jurisdikce a na základě vzájemné

výhodnosti mezinárodní spolupráci v oblasti mořského vědeckého výzkumu

pro mírové účely.



2. V této souvislosti stát při použití této Části poskytne náležitým

způsobem jiným státům přiměřenou možnost získat od něho nebo ve

spolupráci s ním informace, které jsou nezbytné k zabraňování a

kontrole poškozování zdraví a bezpečnosti osob a mořského prostředí, a

to bez újmy práv a povinností států podle této Úmluvy.



Čl.243



Vytváření příznivých podmínek



Státy a příslušné mezinárodní organizace na základě dvoustranných a

mnohostranných dohod spolupracují při vytváření příznivých podmínek pro

provádění mořského vědeckého výzkumu v mořském prostředí a při

sjednocování úsilí vědců při studiu podstaty jevů a procesů, k nimž

dochází v mořském prostředí, a vztahů mezi nimi.



Čl.244



Zveřejňování a rozšiřování informací a poznatků



1. Státy a příslušné mezinárodní organizace zpřístupňují v souladu s

touto Úmluvou informace o navrhovaných velkých programech a jejich

cílech, jakož i poznatky získané při mořském vědeckém výzkumu, a to

jejich zveřejňováním a rozšiřováním prostřednictvím příslušných kanálů.



2. Za tím účelem státy buď individuálně, nebo ve spolupráci s jinými

státy a s příslušnými mezinárodními organizacemi aktivně podporují tok

vědeckých údajů a informací a předávání poznatků získaných při mořském

vědeckém výzkumu, a to zvláště rozvojovým státům, jakož i posilování

možností samostatného mořského vědeckého výzkumu rozvojových států,

mimo jiné prostřednictvím programů poskytujících náležité vzdělání a

zaškolení jejich technického a vědeckého personálu.



Oddíl 3:



PROVÁDĚNÍ A PODPORA MOŘSKÉHO VĚDECKÉHO VÝZKUMU



Čl.245



Mořský vědecký výzkum v pobřežním moři



Pobřežní stát má při výkonu své svrchovanosti výlučné právo povolovat,

regulovat a provádět mořský vědecký výzkum ve svém pobřežním moři.

Mořský vědecký výzkum v pobřežním moři lze provádět pouze s výslovným

souhlasem pobřežního státu a za podmínek jím stanovených.



Čl.246



Mořský vědecký výzkum ve výlučné ekonomické zóně a na kontinentálním

šelfu



1. Pobřežní stát má při výkonu své jurisdikce právo v souladu s

příslušnými ustanoveními této Úmluvy povolovat, regulovat a provádět

mořský vědecký výzkum ve své výlučné ekonomické zóně a na svém

kontinentálním šelfu.



2. Mořský vědecký výzkum ve výlučné ekonomické zóně a na kontinentálním

šelfu se provádí se souhlasem pobřežního státu.



3. Pobřežní stát za normálních okolností udělí svůj souhlas k projektům

mořského vědeckého výzkumu jiných států nebo příslušných mezinárodních

organizací ve své výlučné ekonomické zóně nebo na kontinentálním šelfu,

které mají být v souladu s touto Úmluvou prováděny výlučně pro mírové

účely a za účelem rozšíření vědeckých poznatků o mořském prostředí ku

prospěchu celého lidstva. Za tím účelem pobřežní stát stanoví pravidla

a postupy, které zajišťují, že takový souhlas nebude bez vážných důvodů

odkládán nebo zamítnut.



4. Pro účely použití odst. 3 mohou normální okolnosti existovat i

tehdy, pokud nejsou navázány diplomatické styky mezi pobřežním státem a

státem provádějícím výzkum.



5. Pobřežní stát však může podle svého uvážení odepřít svůj souhlas s

provedením projektu mořského vědeckého výzkumu jiným státem nebo

příslušnou mezinárodní organizací ve své výlučné ekonomické zóně nebo

na svém kontinentálním šelfu, jestliže tento projekt:



(a) má bezprostřední význam pro průzkum nebo těžbu přírodních zdrojů,

ať už živých či neživých;



(b) zahrnuje provedení vrtů do kontinentálního šelfu, použití výbušnin

anebo zanesení škodlivých látek do mořského prostředí;



(c) zahrnuje výstavbu, obsluhu nebo použití umělých ostrovů, zařízení

nebo konstrukcí uvedených v článcích 60 a 80;



(d) obsahuje nepřesné údaje týkající se povahy a cílů projektu, sdělené

podle článku 248, anebo jestliže stát nebo příslušná mezinárodní

organizace provádějící výzkum má vůči pobřežnímu státu nesplněné

závazky z předcházejícího výzkumného projektu.



6. Nehledě na ustanovení odst. 5, pobřežní stát nemůže podle svého

uvážení odepřít svůj souhlas podle pododst. (a) předchozího odstavce,

pokud jde o projekty mořského vědeckého výzkumu, které mají být

prováděny v souladu s ustanoveními této Části na kontinentálním šelfu

ve vzdálenosti přesahující 200 námořních mil od základní linie, od níž

se měří šíře pobřežního moře, za hranicemi těch určitých oblastí, které

pobřežní stát může kdykoli veřejně označit za oblasti, ve kterých

probíhá nebo v přiměřeném časovém období bude probíhat těžba nebo

podrobné průzkumné práce zaměřené na takové oblasti. Pobřežní stát

řádně zveřejní označení takových oblastí, jakož i jakékoli jeho změny,

není však povinen uvádět podrobnosti o pracích tam prováděných.



7. Ustanovení odst. 6 se nedotýkají práv pobřežních států nad

kontinentálním šelfem, která jsou zakotvena v článku 77.



8. Činnost prováděná v rámci mořského vědeckého výzkumu uvedená v tomto

článku nesmí neoprávněným způsobem narušovat činnost pobřežních států

při výkonu jejich svrchovaných práv a jurisdikce stanovených touto

Úmluvou.



Čl.247



Projekty mořského vědeckého výzkumu prováděné mezinárodními

organizacemi nebo pod jejich záštitou



Má se za to, že pobřežní stát, který je členem mezinárodní organizace

nebo uzavřel dvoustrannou dohodu s mezinárodní organizací a v jehož

výlučné ekonomické zóně nebo na jehož kontinentálním šelfu chce tato

organizace přímo nebo pod svou záštitou provádět projekt mořského

vědeckého výzkumu, dal oprávnění k provedení takového projektu v

souladu s dohodnutými specifikacemi, schválil-li tento stát podrobný

projekt, když mezinárodní organizace učinila rozhodnutí o jeho

provedení anebo si přeje se na něm účastnit a nevyjádřil žádné námitky

do čtyř měsíců po oznámení projektu mezinárodní organizací pobřežnímu

státu.



Čl.248



Povinnost poskytnout informace pobřežnímu státu



Státy a příslušné mezinárodní organizace, které zamýšlejí provádět

mořský vědecký výzkum ve výlučné ekonomické zóně anebo na

kontinentálním šelfu pobřežního státu, poskytnou tomuto státu nejméně

šest měsíců před předpokládaným zahájením projektu mořského vědeckého

výzkumu úplnou informaci o:



(a) povaze a cílech projektu;



(b) metodách a prostředcích, které mají být použity, včetně jména,

tonáže, typu a třídy plavidel a popisu vědeckého zařízení;



(c) přesných geografických oblastech, ve kterých má být projekt

prováděn;



(d) předpokládaném datu prvního příjezdu a konečného odjezdu výzkumných

lodí anebo datu rozmístění zařízení a jeho odstranění;



(e) jménu pořádající instituce, jejího ředitele a osoby pověřené

vedením projektu; a



(f) rozsahu, v němž se předpokládá, že by se pobřežní stát mohl

projektu účastnit nebo na něm být zastoupen.



Čl.249



Povinnost dodržovat určité podmínky



1. Státy a příslušné mezinárodní organizace jsou povinny při provádění

mořského vědeckého výzkumu ve výlučné ekonomické zóně nebo na

kontinentálním šelfu pobřežního státu dodržovat tyto podmínky:



(a) jestliže si to pobřežní stát přeje, zabezpečit jeho právo účastnit

se nebo být zastoupen na projektu mořského vědeckého výzkumu, zvláště

na palubě výzkumných plavidel a jiných dopravních prostředků anebo ve

vědecko-výzkumných zařízeních, pokud je to prakticky možné, avšak bez

výplaty jakékoli odměny vědcům pobřežního státu a bez závazku

pobřežního státu přispívat na náklady projektu;



(b) poskytnout pobřežnímu státu na jeho žádost předběžné zprávy tak

rychle, jak jen to bude možné, a po ukončení výzkumu jeho konečné

výsledky a závěry;



(c) zavázat se poskytnout pobřežnímu státu na jeho žádost přístup ke

všem údajům a vzorkům získaným z mořského vědeckého výzkumu a stejně

tak mu dodat údaje, které mohou být rozmnoženy, a vzorky, které mohou

být rozděleny, aniž by tím byla poškozena jejich vědecká hodnota;



(d) poskytnout pobřežnímu státu na jeho žádost vyhodnocení takových

údajů, vzorků a výsledků výzkumu anebo poskytnout pomoc při jejich

vyhodnocování nebo interpretaci;



(e) zajistit, aby výsledky výzkumu byly zpřístupněny v mezinárodním

měřítku prostřednictvím příslušných národních nebo mezinárodních

kanálů, a to tak rychle, jak jen to bude možné a při respektování odst.

2;



(f) okamžitě informovat pobřežní stát o jakékoli významnější změně

výzkumného programu;



(g) jakmile bude výzkum ukončen, odstranit vědecká výzkumná zařízení a

přístroje, nebude-li dohodnuto jinak.



2. Tento článek se nedotýká podmínek stanovených právními předpisy

pobřežního státu pro jeho uvážení, zda udělit či odmítnout souhlas

podle článku 246 odst. 5, včetně požadavku dřívější dohody o

zpřístupnění výzkumných výsledků projektu, který má přímý význam pro

průzkum a využití přírodních zdrojů, v mezinárodním měřítku.



Čl.250



Sdělení týkající se projektů mořského vědeckého výzkumu



Sdělení týkající se projektů mořského vědeckého výzkumu se předávají

prostřednictvím příslušných úředních kanálů, nebude-li dohodnuto jinak.



Čl.251



Obecná kritéria a návody



Státy prostřednictvím příslušných mezinárodních organizací usilují o

stanovení obecných kritérií a návodů, které by státům poskytly pomoc

při zjišťování povahy a důsledků mořského vědeckého výzkumu.



Čl.252



Tichý souhlas



Stát anebo příslušné mezinárodní organizace mohou přistoupit k

provedení projektu mořského vědeckého výzkumu po uplynutí šesti měsíců

ode dne, kdy byly poskytnuty pobřežnímu státu údaje požadované podle

článku 248, pokud do čtyř měsíců od přijetí sdělení obsahujícího takové

údaje nesdělil pobřežní stát státu anebo organizaci provádějící výzkum,

že:



(a) odmítnul svůj souhlas podle ustanovení článku 246; nebo



(b) údaje týkající se povahy nebo účelu projektu poskytnuté takovým

státem anebo příslušnou mezinárodní organizací nejsou v souladu se

zřejmým faktickým stavem; nebo



(c) požaduje dodatečné údaje týkající se podmínek a údajů poskytnutých

podle článků 248 a 249; anebo



(d) existují nesplněné závazky vzhledem k předcházejícímu projektu

mořského vědeckého výzkumu prováděnému tímto státem anebo organizací,

pokud jde o podmínky stanovené v článku 249.



Čl.253



Pozastavení nebo přerušení činnosti v rámci mořského vědeckého výzkumu



1. Pobřežní stát má právo požadovat pozastavení jakékoli činnosti v

rámci mořského vědeckého výzkumu prováděného v jeho výlučné ekonomické

zóně nebo na jeho kontinentálním šelfu, jestliže:



(a) výzkumná činnost není prováděna v souladu s údaji sdělenými podle

ustanovení článku 248, na kterých byl souhlas pobřežního státu založen;

nebo



(b) stát nebo příslušná mezinárodní organizace provádějící výzkumnou

činnost opomene dodržovat ustanovení článku 249 týkající se práv

pobřežního státu, pokud jde o projekt mořského vědeckého výzkumu.



2. Pobřežní stát má právo požadovat přerušení jakékoli činnosti v rámci

mořského vědeckého výzkumu v případě jakéhokoli nedodržení ustanovení

článku 248, které by představovalo podstatnější změnu výzkumného

projektu nebo výzkumné činnosti.



3. Pobřežní stát rovněž může požadovat přerušení činnosti v rámci

mořského vědeckého výzkumu, jestliže jakékoli okolnosti popsané v odst.

1 nebudou v přiměřené lhůtě napraveny.



4. Státy anebo příslušné mezinárodní organizace oprávněné k provádění

činnosti v rámci mořského vědeckého výzkumu zastaví výzkumnou činnost,

která je předmětem oznámení pobřežního státu o jeho rozhodnutí ji

pozastavit nebo ukončit.



5. Jakmile stát nebo příslušná mezinárodní organizace provádějící

výzkum splní podmínky požadované podle článků 248 a 249, zruší pobřežní

stát nařízení o pozastavení podle odst. 1 a nadále povolí činnost v

rámci mořského vědeckého výzkumu.



Čl.254



Práva sousedních vnitrozemských a geograficky znevýhodněných států



1. Státy a příslušné mezinárodní organizace, které pobřežnímu státu

předložily projekt na provedení mořského vědeckého výzkumu uvedeného v

článku 246 odst. 3, seznámí sousední vnitrozemské a geograficky

znevýhodněné státy s navrhovaným výzkumným projektem a oznámí to

pobřežnímu státu.



2. Po obdržení souhlasu dotčeného pobřežního státu s navrhovaným

projektem mořského vědeckého výzkumu v souladu s článkem 246 a s jinými

příslušnými ustanoveními této Úmluvy státy a příslušné mezinárodní

organizace provádějící takový projekt poskytnou sousedním vnitrozemským

a geograficky znevýhodněným státům, na jejich žádost, a je-li to možné,

příslušné informace uvedené v článku 248 a v článku 249 odst. 1 (f).



3. Bude-li to proveditelné, výše uvedeným sousedním vnitrozemským a

geograficky znevýhodněným státům se na jejich žádost dostane možnosti

účastnit se na navrhovaném projektu mořského vědeckého výzkumu

prostřednictvím jimi jmenovaných kvalifikovaných odborníků, proti

kterým pobřežní stát nevznesl námitky v souladu s podmínkami, které

byly pro projekt sjednány v souladu s ustanoveními této Úmluvy mezi

dotyčným pobřežním státem a státy anebo příslušnými mezinárodními

organizacemi provádějícími mořský vědecký výzkum.



4. Státy a příslušné mezinárodní organizace zmíněné v odst. 1 poskytnou

výše uvedeným vnitrozemským a geograficky znevýhodněným státům na

jejich žádost a při dodržení ustanovení článku 249 odst. 2 údaje a

pomoc uvedené v článku 249 odst. 1 (d).



Čl.255



Opatření k usnadnění mořského vědeckého výzkumu a pomoc výzkumným

plavidlům



Aby podpořily a usnadnily mořský vědecký výzkum prováděný v souladu s

touto Úmluvou za hranicemi jejich pobřežního moře, státy usilují o

přijetí rozumných pravidel, předpisů a postupů a dle možnosti a při

dodržení ustanovení svých právních předpisů usnadňují plavidlům

mořského vědeckého výzkumu dodržujícím příslušná ustanovení této Části

přístup do svých přístavů a poskytují jim pomoc.



Čl.256



Mořský vědecký výzkum v Oblasti



Všechny státy bez ohledu na svoji geografickou polohu a příslušné

mezinárodní organizace mají právo provádět v souladu s ustanoveními

Části XI mořský vědecký výzkum v Oblasti.



Čl.257



Mořský vědecký výzkum ve vodním sloupci za hranicemi výlučné ekonomické

zóny



Všechny státy bez ohledu na svoji geografickou polohu a příslušné

mezinárodní organizace mají právo provádět v souladu s touto Úmluvou

mořský vědecký výzkum ve vodním sloupci za hranicemi výlučné ekonomické

zóny.



Oddíl 4:



VĚDECKÁ VÝZKUMNÁ ZAŘÍZENÍ A VYBAVENÍ V MOŘSKÉM PROSTŘEDÍ



Čl.258



Rozmístění a používání



Rozmístění a používání jakéhokoli druhu vědeckých výzkumných zařízení a

vybavení v jakékoli oblasti mořského prostředí podléhá stejným

podmínkám, jaké tato Úmluva předepisuje pro provádění mořského

vědeckého výzkumu v jakékoli takové oblasti.



Čl.259



Právní status



Zařízení a vybavení zmíněná v tomto oddílu nemají status ostrovů.

Nemají své pobřežní moře a jejich přítomnost nemá vliv na delimitaci

pobřežního moře, výlučné ekonomické zóny anebo kontinentálního šelfu.



Čl.260



Bezpečnostní pásma



Kolem vědeckých výzkumných zařízení mohou být v souladu s příslušnými

ustanoveními této Úmluvy vytvořena bezpečnostní pásma přiměřené šíře

nepřesahující vzdálenost 500 metrů. Všechny státy zajistí, aby tato

bezpečnostní pásma byla jejich plavidly respektována.



Čl.261



Nenarušování plavebních tras



Rozmístění a používání jakéhokoli druhu vědeckých výzkumných zařízení a

vybavení nesmí vytvářet překážku zavedeným mezinárodním plavebním

trasám.



Čl.262



Identifikační značky a varovné signály



Zařízení a vybavení zmíněná v tomto oddílu musí být opatřena

identifikačními značkami určujícími stát registrace nebo mezinárodní

organizaci, které přísluší, a musí být vybavena odpovídajícími

mezinárodně dohodnutými varovnými signály k zajištění bezpečnosti na

moři a bezpečnosti leteckého provozu, a to s ohledem na normy a

standardy stanovené příslušnými mezinárodními organizacemi.



Oddíl 5:



ODPOVĚDNOST



Čl.263



Odpovědnost



1. Státy a příslušné mezinárodní organizace jsou odpovědné za to, že

zajistí, aby jimi nebo jejich jménem prováděný mořský vědecký výzkum

byl prováděn v souladu s touto Úmluvou.



2. Státy a příslušné mezinárodní organizace jsou odpovědné za opatření,

která přijmou v rozporu s touto Úmluvou a která se týkají mořského

vědeckého výzkumu prováděného jinými státy, jejich fyzickými či

právnickými osobami anebo příslušnými mezinárodními organizacemi, a

poskytnou náhradu škody způsobené v důsledku takových opatření.



3. Státy a příslušné mezinárodní organizace jsou podle článku 235

odpovědné za škodu způsobenou znečištěním mořského prostředí v důsledku

mořského vědeckého výzkumu prováděného jimi nebo jejich jménem.



Oddíl 6:



UROVNÁVÁNÍ SPORŮ A PROZATÍMNÍ OPATŘENÍ



Čl.264



Urovnávání sporů



Spory týkající se výkladu nebo použití ustanovení této Úmluvy

týkajících se mořského vědeckého výzkumu se urovnávají v souladu s

Částí XV, oddíly 2 a 3.



Čl.265



Prozatímní opatření



Státy nebo příslušné mezinárodní organizace oprávněné k provádění

projektu mořského vědeckého výzkumu až do urovnání sporu v souladu s

Částí XV, oddíly 2 a 3, nedovolí, aby byla zahájena výzkumná činnost

nebo aby v ní bylo pokračováno bez výslovného souhlasu dotčeného

pobřežního státu.



ČÁST XIV:



ROZVOJ A PŘEVOD MOŘSKÉ TECHNOLOGIE



Oddíl 1:



VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ



Čl.266



Podpora rozvoje a převodu mořské technologie



1. Státy buď přímo, nebo prostřednictvím příslušných mezinárodních

organizací a v souladu se svými možnostmi spolupracují, aby poskytly

aktivní podporu rozvoji a převodu vědeckých poznatků o moři a mořské

technologie za spravedlivých a rozumných podmínek.



2. Státy, aby urychlily společenský a ekonomický rozvoj rozvojových

států, podporují rozvoj mořských vědeckých a technologických možností

států, které by mohly potřebovat a požadovat technickou pomoc v této

oblasti, pokud jde o průzkum, těžbu, zachovávání a hospodaření s

mořskými zdroji; ochranu a uchovávání mořského prostředí; mořský

vědecký výzkum; a jinou činnost v mořském prostředí slučitelnou s touto

Úmluvou, a to zvláště rozvojových států včetně vnitrozemských a

geograficky znevýhodněných.



3. Státy podporují výhodné ekonomické a právní podmínky převodu mořské

technologie na spravedlivém základě a ku prospěchu všech dotčených

stran.



Čl.267



Ochrana oprávněných zájmů



Státy při poskytování podpory spolupráci podle článku 266 berou

náležitě v úvahu všechny oprávněné zájmy, mimo jiné včetně práv a

povinností držitelů, dodavatelů a příjemců mořské technologie.



Čl.268



Základní cíle



Státy buď přímo, nebo prostřednictvím příslušných mezinárodních

organizací podporují:



(a) získávání, vyhodnocování a rozšiřování mořských technologických

poznatků a usnadňují přístup k takovým údajům;



(b) rozvoj příslušné mořské technologie;



(c) rozvoj nezbytné technologické infrastruktury k usnadnění převodu

mořské technologie;



(d) rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím zaškolení a vzdělávání

státních příslušníků rozvojových států a zemí a zvláště těch nejméně

vyspělých z nich;



(e) mezinárodní spolupráci na všech úrovních, zejména na oblastní,

podoblastní a dvoustranné úrovni.



Čl.269



Opatření k dosažení základních cílů



Aby dosáhly cílů uvedených v článku 268, státy buď přímo, nebo

prostřednictvím příslušných mezinárodních organizací usilují mimo jiné

o:



(a) vytvoření programů technické spolupráce pro dosažení účinného

převodu všech druhů mořské technologie státům, které by mohly

potřebovat nebo požadovat technickou pomoc v této oblasti, zvláště

rozvojovým vnitrozemským a zeměpisně znevýhodněným státům, jakož i

jiným rozvojovým státům, které neměly možnost buď vytvořit či rozvinout

svůj vlastní technologický potenciál v oblasti mořské vědy a v oblasti

průzkumu a těžby mořských zdrojů; anebo rozvinout infrastrukturu takové

technologie;



(b) podporu vytvoření výhodných podmínek k uzavírání dohod, kontraktů a

jiných podobných ujednání za spravedlivých a rozumných podmínek;



(c) pořádání konferencí, seminářů a sympozií o vědeckých a

technologických otázkách, zvláště pak o politice a metodách převodu

mořské technologie;



(d) podporu výměny vědců a technologických a jiných odborníků;



(e) provádění projektů a o podporu společných podniků a jiných forem

dvoustranné a mnohostranné spolupráce.



Oddíl 2:



MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE



Čl.270



Způsoby a prostředky mezinárodní spolupráce



Tam, kde je to možné a vhodné, se mezinárodní spolupráce za účelem

rozvoje a převodu mořské technologie provádí prostřednictvím

existujících dvoustranných, oblastních nebo mnohostranných programů a

rovněž prostřednictvím rozvinutých a nových programů k usnadnění

mořského vědeckého výzkumu, převodu mořské technologie, zvláště v

nových oblastech, a k usnadnění příslušného mezinárodního financování

oceánského výzkumu a rozvoje.



Čl.271



Návody, kritéria a standardy



Státy buď přímo, nebo prostřednictvím příslušných mezinárodních

organizací podporují stanovení všeobecně přijatelných návodů, kritérií

a standardů pro převod mořské technologie na dvoustranném základě nebo

v rámci mezinárodních organizací či jiných fór, a to se zvláštním

zřetelem na zájmy a potřeby rozvojových států.



Čl.272



Koordinace mezinárodních programů



V oblasti převodu mořské technologie státy usilují o zajištění toho,

aby příslušné mezinárodní organizace koordinovaly svoji činnost s

ohledem na zájmy a potřeby rozvojových států, zvláště vnitrozemských a

geograficky znevýhodněných, a to včetně oblastních a univerzálních

programů.



Čl.273



Spolupráce s mezinárodními organizacemi a s Úřadem



Aby podpořily a usnadnily převod zkušeností a mořské technologie

rozvojovým státům, jejich státním příslušníkům a Podniku, pokud jde o

činnost v Oblasti, státy aktivně spolupracují s příslušnými

mezinárodními organizacemi a s Úřadem.



Čl.274



Cíle Úřadu



Pokud jde o činnost v Oblasti, Úřad s ohledem na všechny oprávněné

zájmy, mimo jiné včetně práv a povinností držitelů, dodavatelů a

příjemců technologie, zajistí, že:



(a) státní příslušníci rozvojových států, ať už pobřežních,

vnitrozemských nebo geograficky znevýhodněných, budou za účelem

zaškolení a na základě zásady spravedlivého geografického zastoupení

zařazováni jako pracovníci řídícího, výzkumného a technického personálu

vytvořeného pro jeho podnikání;



(b) technická dokumentace příslušného vybavení, strojů, zařízení a

postupů se poskytne všem státům, zvláště rozvojovým státům, které by

mohly potřebovat nebo požadovat technickou pomoc v této oblasti;



(c) Úřad učiní přiměřená opatření, aby státům, které by mohly

potřebovat nebo požadovat technickou pomoc v oblasti mořské

technologie, zvláště rozvojovým státům, usnadnil její získání, a aby

jejich státním příslušníkům usnadnil získání nezbytných vědomostí a

znalostí, včetně odborného zaškolení;



(d) státům, které by mohly potřebovat nebo požadovat technickou pomoc v

této oblasti, zvláště rozvojovým státům, se prostřednictvím jakýchkoli

finančních ujednání stanovených touto Úmluvou poskytne pomoc při

získávání nezbytného vybavení, postupů a výrobních a jiných technických

znalostí.



Oddíl 3:



NÁRODNÍ A OBLASTNÍ MOŘSKÁ VĚDECKÁ A TECHNOLOGICKÁ STŘEDISKA



Čl.275



Zřizování národních středisek



1. Aby podnítily a urychlily provádění mořského vědeckého výzkumu

rozvojovými pobřežními státy a aby zvýšily jejich národní možnosti

využívat a zachovávat jejich mořské zdroje k jejich ekonomickému

prospěchu, státy buď přímo, nebo prostřednictvím příslušných

mezinárodních organizací či Úřadu podporují zřizování národních

mořských vědeckých a technologických výzkumných středisek, zvláště v

rozvojových pobřežních státech, a posilování existujících národních

středisek.



2. Státy prostřednictvím příslušných mezinárodních organizací či Úřadu

poskytnou přiměřenou pomoc těm státům, které by ji mohly potřebovat

nebo požadovat, aby jim usnadnily zřizování a posilování takových

národních středisek tak, aby byla vybavena moderním zaškolovacím

zařízením a nezbytným vybavením, vědomostmi a znalostmi, jakož i

technickými odborníky.



Čl.276



Zřizování oblastních středisek



1. Aby podnítily a urychlily provádění mořského vědeckého výzkumu

rozvojovými státy a aby podpořily převod mořské technologie, státy ve

spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi, Úřadem či

národními mořskými vědeckými a technologickými institucemi podporují

zřizování oblastních mořských vědeckých a technologických výzkumných

středisek, zvláště v rozvojových státech.



2. Aby v tomto efektivněji dosahovaly svých cílů, všechny státy oblasti

spolupracují s oblastními středisky.



Čl.277



Funkce oblastních středisek



Činnost takových oblastních středisek mimo jiné zahrnuje:



(a) zaškolovací a vzdělávací programy na všech úrovních o různých

aspektech mořského vědeckého a technologického výzkumu, zvláště mořské

biologie, včetně zachovávání živých zdrojů a nakládání s nimi,

oceánografie, hydrografie, strojnictví, geologického průzkumu mořského

dna a důlních a odsolovacích technologií;



(b) studie o otázkách řízení;



(c) studijní programy týkající se ochrany a uchovávání mořského

prostředí a zabraňování, snížení a kontroly znečišťování;



(d) organizování oblastních konferencí, seminářů a sympozií;



(e) získávání a zpracovávání mořských vědeckých a technologických dat a

informací;



(f) pohotové rozšiřování výsledků mořského vědeckého a technologického

výzkumu ve snadno dostupných publikacích;



(g) zveřejňování informací o národní politice týkajících se převodu

mořské technologie a systematické srovnávací studie o takové politice;



(h) sestavování a systematizování údajů o trzích s technologií a o

kontraktech a jiných ujednáních týkajících se patentů;



(i) technickou spolupráci s jinými státy oblasti.



Oddíl 4:



SPOLUPRÁCE MEZI MEZINÁRODNÍMI ORGANIZACEMI



Čl.278



Spolupráce mezi mezinárodními organizacemi



Příslušné mezinárodní organizace zmíněné v této Části a v Části XIII

učiní všechna příslušná opatření, aby zajistily, buď přímo, nebo v úzké

vzájemné spolupráci, efektivní výkon svých funkcí a povinností podle

této Části.



ČÁST XV:



UROVNÁVÁNÍ SPORŮ



Oddíl 1:



VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ



Čl.279



Povinnost urovnávat spory pokojnými prostředky



Účastnické státy řeší jakýkoliv spor mezi sebou, který se týká výkladu

nebo použití této Úmluvy, pokojnými prostředky v souladu s článkem 2

odst. 3 Charty OSN, a za tím účelem usilují o urovnávání sporů

pokojnými prostředky uvedenými v článku 33 odst. 1 Charty.



Čl.280



Urovnávání sporů mírovými prostředky podle volby stran



Žádné ustanovení této Části se nedotýká práva účastnických států, aby

se kdykoli dohodly urovnat spor mezi sebou, který se týká výkladu nebo

použití této Úmluvy, jakýmkoli pokojným prostředkem podle jejich volby.



Čl.281



Řízení v případě, že strany nedosáhly urovnání



1. Jestliže se účastnické státy, které jsou stranami sporu týkajícího

se výkladu nebo použití této Úmluvy, dohodly usilovat o urovnání sporu

pokojnými prostředky podle jejich volby, použije se řízení stanovené v

této Části pouze tehdy, pokud spor nebyl těmito prostředky urovnán a

pokud dohoda mezi stranami sporu nevylučuje jiné další řízení.



2. Jestliže se strany rovněž dohodly na určité lhůtě, použije se odst.

1 až po vypršení této lhůty.



Čl.282



Povinnosti vyplývající z univerzálních, oblastních anebo dvoustranných

dohod



Jestliže se účastnické státy, které jsou stranami sporu týkajícího se

výkladu nebo použití této Úmluvy, dohodly na základě univerzální,

oblastní nebo dvoustranné dohody nebo jiným způsobem, že takový spor

bude na žádost kterékoli ze stran sporu urovnán v řízení, jehož

výsledkem je závazné rozhodnutí, použije se takového řízení na místo

řízení stanovených v této Části, pokud se strany sporu nedohodnou

jinak.



Čl.283



Povinnost vyměňovat si názory



1. Jestliže mezi účastnickými státy vznikne spor, který se týká výkladu

nebo použití této Úmluvy, vymění si strany sporu neprodleně názory,

pokud jde o urovnání sporu jednáním nebo jinými pokojnými prostředky.



2. Strany rovněž neprodleně přistoupí k výměně názorů vždy, když řízení

o urovnání sporu bylo ukončeno, aniž by spor byl urovnán, nebo když

spor byl urovnán a okolnosti vyžadují další konzultace ohledně způsobu

provedení tohoto urovnání.



Čl.284



Smírčí řízení



1. Účastnický stát, který je stranou sporu týkajícího se výkladu nebo

použití této Úmluvy, může jiné straně nebo stranám navrhnout, aby

předložily tento spor ke smírčímu řízení podle postupu stanoveného v

oddílu 1 Přílohy V nebo podle jiného smírčího řízení.



2. Je-li návrh přijat a strany se dohodnou na použití smírčího řízení,

kterákoli strana může spor předložit k smírčímu řízení.



3. Jestliže návrh není přijat nebo se strany o řízení nedohodnou,

považuje se smírčí řízení za ukončené.



4. Je-li spor předložen ke smírčímu řízení a pokud se strany nedohodnou

jinak, může být jednání ukončeno pouze v souladu s dohodnutým smírčím

řízením.



Čl.285



Použití tohoto oddílu na spory předložené podle Části XI



Ustanovení tohoto oddílu se použijí na jakýkoli spor, který má být

podle Části XI, oddíl 5, urovnáván v souladu s řízeními stanovenými v

této Části. Tento oddíl se použije mutatis mutandis,^1) je-li stranou

takového sporu jiný subjekt než účastnický stát.



Oddíl 2:



OBLIGATORNÍ ŘÍZENÍ, JEJICHŽ VÝSLEDKEM JSOU ZÁVAZNÁ ROZHODNUTÍ



Čl.286



Použití řízení podle tohoto oddílu



S výhradou oddílu 3, každý spor týkající se výkladu nebo použití této

Úmluvy, který nebyl urovnán za použití oddílu 1, se na žádost kterékoli

strany sporu předloží soudu nebo tribunálu, který je příslušný podle

tohoto oddílu.



Čl.287



Volba řízení



1. Stát si může při podpisu, ratifikaci nebo přistoupení k této Úmluvě

nebo kdykoli poté písemným prohlášením zvolit jeden nebo více z

následujících způsobů urovnávání sporů, které se týkají výkladu nebo

použití této Úmluvy:



(a) Mezinárodní tribunál pro mořské právo založený v souladu s Přílohou

VI;



(b) Mezinárodní soudní dvůr;



(c) arbitrážní tribunál ustavený v souladu s Přílohou VII;



(d) zvláštní arbitrážní tribunál ustavený v souladu s Přílohou VIII pro

jednu nebo více kategorií sporů tam zmíněných.



2. Prohlášení učiněné podle odst. 1 se nedotýká a není dotčeno

povinností účastnického státu uznat jurisdikci Komory pro spory

týkající se mořského dna Mezinárodního tribunálu pro mořské právo v

rozsahu a způsobem stanoveným v Části XI, oddíl 5.



3. Jestliže účastnický stát je stranou sporu, který není zahrnut v

platném prohlášení, má se za to, že přijal arbitráž podle Přílohy VII.



4. Jestliže strany sporu přijaly pro urovnání sporu stejné řízení, může

být spor předložen k urovnání pouze takovému řízení, nedohodly-li se

strany jinak.



5. Jestliže strany sporu nepřijaly pro urovnání sporu stejné řízení,

spor může být předložen pouze k arbitráži v souladu s Přílohou VII,

nedohodly-li se strany jinak.



6. Prohlášení učiněné podle odst. 1 zůstane v platnosti tři měsíce

poté, kdy bylo oznámení o odvolání uloženo u generálního tajemníka OSN.



7. Nové prohlášení, oznámení o odvolání nebo uplynutí platnosti

prohlášení nijak neovlivní řízení, které právě probíhá před soudem nebo

tribunálem, který je příslušný podle tohoto článku, nedohodly-li se

strany jinak.



8. Prohlášení a oznámení zmíněná v tomto článku budou uložena u

generálního tajemníka OSN, který předá jejich kopie účastnickým státům.



Čl.288



Příslušnost



1. Soud nebo tribunál zmíněný v článku 287 je příslušný pro jakýkoli

spor, který se týká výkladu nebo použití této Úmluvy a který je mu

předložen v souladu s ustanoveními této Části.



2. Soud nebo tribunál zmíněný v článku 287 je rovněž příslušný pro

jakýkoli spor, který se týká výkladu a použití mezinárodní dohody

týkající se cílů této Úmluvy a který je mu předložen v souladu s

takovou dohodou.



3. Komora pro spory týkající se mořského dna Mezinárodního tribunálu

pro mořské právo založená v souladu s Přílohou VI nebo jakákoli jiná

komora nebo arbitrážní tribunál zmíněný v Části XI, oddíl 5, jsou

příslušné v jakékoli záležitosti, která je jim předložena v souladu s

touto Částí.



4. Spor o to, zda je soud nebo tribunál příslušný, se řeší rozhodnutím

tohoto soudu nebo tribunálu.



Čl.289



Znalci



V jakémkoli sporu obsahujícím vědecké nebo technické záležitosti může

soud nebo tribunál, který je na základě tohoto oddílu příslušný, na

žádost strany sporu anebo z vlastního podnětu vybrat po poradě se

stranami nejméně dva vědecké nebo technické znalce, přednostně z

příslušného seznamu připraveného v souladu s článkem 2 Přílohy VIII,

aby se bez práva hlasovat zúčastnili zasedání tohoto soudu nebo

tribunálu.



Čl.290



Předběžná opatření



1. Jestliže byl spor řádně předložen soudu nebo tribunálu, který

usoudil, že mu spor prima facie^3) přísluší podle této Části nebo podle

Části XI, oddíl 5, soud nebo tribunál může nařídit jakákoli předběžná

opatření, která za daných okolností považuje za vhodná, aby zachoval

příslušná práva stran sporu anebo aby zabránil vážnému poškození

mořského prostředí, než bude vyneseno konečné rozhodnutí.



2. Předběžná opatření mohou být pozměněna nebo odvolána, jakmile se

změnily nebo pominuly okolnosti, které je vyvolaly.



3. Předběžná opatření podle tohoto článku mohou být nařízena, pozměněna

nebo odvolána pouze na žádost strany sporu a poté, co se stranám

dostalo možnosti být slyšeny.



4. Soud nebo tribunál neprodleně uvědomí strany sporu a takové jiné

účastnické státy, které považuje za dotčené, o nařízení, pozměnění nebo

odvolání předběžných opatření.



5. Do ustavení arbitrážního tribunálu, kterému má být podle tohoto

oddílu předložen spor, může jakýkoli soud nebo tribunál, na němž se

strany dohodly; nebo, nebylo-li takové dohody dosaženo do dvou týdnů od

data žádosti o předběžné opatření, Mezinárodní tribunál pro mořské

právo; nebo, pokud jde o činnost v Oblasti, Komora pro spory týkající

se mořského dna, v souladu s tímto článkem nařídit, pozměnit nebo

odvolat předběžné opatření, jestliže usoudí, že tribunál, kterému má

být spor předložen, bude prima facie^3) příslušný pro tento spor, a že

to vyžaduje naléhavost situace. Tribunál, kterému spor přísluší, může

pozměnit, odvolat nebo potvrdit tato předběžná opatření, jakmile bude

ustaven; přitom jedná v souladu s odst. 1 až 4.



6. Strany sporu neprodleně provedou jakákoli předběžná opatření

nařízená podle tohoto článku.



Čl.291



Přístup



1. Všechna řízení k urovnávání sporů stanovená v této Části jsou

přístupna všem účastnickým státům.



2. Je-li to výslovně stanoveno v této Úmluvě, jsou řízení k urovnávání

sporů stanovená v této Části přístupna i jiným subjektům než

účastnickým státům.



Čl.292



Neprodlené propuštění plavidla a posádky



1. Jestliže úřady účastnického státu zadržely plavidlo plující pod

vlajkou jiného účastnického státu a vzniklo podezření, že stát, který

zadržení provedl, nedodržel ustanovení této Úmluvy týkající se

neprodleného propuštění plavidla a jeho posádky po složení rozumné

kauce nebo jiné finanční záruky, může být otázka propuštění předložena

jakémukoli soudu nebo tribunálu podle dohody stran; nebo, nedojde-li k

takové dohodě do deseti dnů od data zadržení, soudu nebo tribunálu,

který si podle článku 287 zvolil stát, který provedl zadržení; nebo

Mezinárodnímu tribunálu pro mořské právo, nedohodnou-li se strany

jinak.



2. Žádost o propuštění může být předložena pouze státem vlajky plavidla

nebo jeho jménem.



3. Soud nebo tribunál se neprodleně zabývá žádostí o propuštění a

zabývá se pouze otázkou propuštění, bez újmy podstatě jakéhokoli

případu vedenému před příslušným vnitrostátním orgánem proti plavidlu,

jeho majiteli anebo posádce. Úřady státu, který provedl zadržení, jsou

oprávněny kdykoli propustit plavidlo nebo jeho posádku.



4. Po složení kauce nebo jiné finanční záruky určené soudem nebo

tribunálem se úřady státu, který provedl zadržení, neprodleně podřídí

rozhodnutí soudu nebo tribunálu o propuštění plavidla nebo jeho

posádky.



Čl.293



Použitelné právo



1. Soud nebo tribunál, který je příslušný podle tohoto oddílu, používá

tuto Úmluvu a jiná pravidla mezinárodního práva, která nejsou

neslučitelná s touto Úmluvou.



2. Jestliže se tak strany dohodnou, nedotýká se odst. 1 pravomoci soudu

nebo tribunálu, který je příslušný podle tohoto oddílu, rozhodnout

případ ex aequo et bono.^4)



Čl.294



Předběžné řízení



1. Soud nebo tribunál stanovený v článku 287, kterému byla předložena

žádost ohledně sporu zmíněného v článku 297, může na žádost strany nebo

z vlastního podnětu rozhodnout, zda tato žádost je zneužitím právního

řízení nebo zda je prima facie^3) opodstatněná. Rozhodne-li soud nebo

tribunál, že žádost je zneužitím právního řízení nebo je prima facie^3)

neopodstatněná, nebude v této věci dále jednat.



2. Po obdržení žádosti o ní soud nebo tribunál neprodleně uvědomí jinou

stranu nebo strany a určí rozumnou lhůtu, ve které jej mohou požádat,

aby učinil rozhodnutí v souladu s odst. 1.



3. Nic v tomto článku se nedotýká práva strany sporu učinit předběžné

námitky v souladu s příslušným procesním řádem.



Čl.295



Vyčerpání vnitrostátních opravných prostředků



Jakýkoli spor mezi účastnickými státy, který se týká výkladu nebo

použití této Úmluvy, může být předložen k řízení stanovenému v tomto

oddílu teprve poté, kdy byly vyčerpány vnitrostátní opravné prostředky,

jestliže to vyžaduje mezinárodní právo.



Čl.296



Konečnost a závaznost rozhodnutí



1. Každé rozhodnutí vynesené soudem nebo tribunálem, který je příslušný

podle tohoto oddílu, je konečné a všechny strany sporu se mu podrobí.



2. Každé takové rozhodnutí je závazné pouze pro strany sporu a pro daný

spor.



Oddíl 3:



OMEZENÍ A VÝJIMKY Z POUŽITÍ ODDÍLU 2



Čl.297



Omezení použití oddílu 2



1. Spory, které se týkají výkladu nebo použití této Úmluvy, pokud jde o

výkon svrchovaných práv pobřežním státem nebo jurisdikce stanovené v

této Úmluvě, se v následujících případech projednávají v řízeních

stanovených v oddíle 2:



(a) je-li tvrzeno, že pobřežní stát jednal v rozporu s ustanoveními

této Úmluvy, pokud jde o svobodu a práva plavby nebo přeletu nebo

kladení podmořských kabelů a dálkového potrubí nebo pokud jde o jiné, z

mezinárodního hlediska oprávněné užívání moře, jak je stanoveno v

článku 58;



(b) je-li tvrzeno, že stát při výkonu výše uvedených svobod, práv nebo

užívání jednal v rozporu s touto Úmluvou nebo s právními předpisy

přijatými pobřežním státem v souladu s ustanoveními této Úmluvy a

ostatními pravidly mezinárodního práva, která nejsou s touto Úmluvou

neslučitelná; anebo



(c) je-li tvrzeno, že pobřežní stát jednal v rozporu s určitými

mezinárodními normami a standardy k ochraně a uchovávání mořského

prostředí, které platí pro pobřežní stát a které byly stanoveny touto

Úmluvou nebo prostřednictvím příslušné mezinárodní organizace nebo

diplomatické konference.



2.



(a) Spory, které se týkají výkladu nebo použití ustanovení této Úmluvy,

pokud jde o mořský vědecký výzkum, se urovnávají v souladu s oddílem 2

s tím, že pobřežní stát není povinen souhlasit s předložením k takovému

urovnání jakéhokoli sporu, který vyplývá:



(i) z výkonu práva nebo volného uvážení pobřežního státu v souladu s

článkem 246; nebo



(ii) z rozhodnutí pobřežního státu nařídit pozastavení nebo přerušení

výzkumného projektu v souladu s článkem 253;



(b) Spor, který vznikl tvrzením státu provádějícího výzkum, že pokud

jde o určitý projekt, pobřežní stát nevykonává svá práva podle článků

246 a 253 způsobem slučitelným s touto Úmluvou, se na žádost jedné ze

stran předloží k smírčímu řízení podle oddílu 2 Přílohy V s tím, že

smírčí komise neuvede v pochybnost výkon volného uvážení pobřežního

státu označit určité oblasti tak, jak je stanoveno v článku 246 odst.

6, nebo výkon volného uvážení odvolat souhlas v souladu s článkem 246

odst. 5.



3.



(a) Spory, které se týkají výkladu a použití ustanovení této Úmluvy,

pokud jde o rybolov, se urovnávají v souladu s oddílem 2 s tím, že

pobřežní stát není povinen souhlasit s předložením k takovému urovnání

jakéhokoli sporu, který se týká jeho svrchovaných práv na živé zdroje

výlučné ekonomické zóny nebo jejich výkonu, včetně volného uvážení

určit přípustný úlovek, výlovnou kapacitu a přidělení přebytku jiným

státům, jakož i podmínek stanovených jeho právními předpisy pro

zachovávání těchto zdrojů a hospodaření s nimi.



(b) Nebylo-li dosaženo urovnání za použití oddílu 1 této Části, a je-li

tvrzeno, že:



(i) pobřežní stát zjevně nesplnil své závazky vhodnými opatřeními

zajistit zachovávání živých zdrojů výlučné ekonomické zóny a

hospodaření s nimi tak, aby nebylo vážně ohroženo jejich zachování;



(ii) pobřežní stát svévolně odmítl stanovit na žádost jiného státu

přípustný úlovek a kapacitu výlovu živých zdrojů, pokud jde o druhy, o

jejichž těžbu má tento jiný stát zájem;



(iii) pobřežní stát svévolně odmítl přidělit jinému státu v souladu s

články 62, 69 a 70 a za podmínek a způsoby stanovenými pobřežním státem

v souladu s touto Úmluvou celý nebo část přebytku, o němž prohlásil, že

existuje;

předá se spor na žádost jedné ze stran sporu ke smírčímu řízení podle

oddílu 2 Přílohy V.



(c) Volné uvážení smírčí komise v žádném případě nenahrazuje volné

uvážení pobřežního státu.



(d) Zpráva smírčí komise musí být poskytnuta příslušným mezinárodním

organizacím.



(e) Nedohodnou-li se jinak, zahrnou účastnické státy do dohod

sjednávaných podle článků 69 a 70 doložku o opatřeních, která provedou,

aby co možná nejvíce snížily možnost neshody týkající se výkladu nebo

použití takové dohody, a postup pro případ, že k neshodě přesto dojde.



Čl.298



Možné výjimky z použití oddílu 2



1. Při podpisu, ratifikaci nebo přistoupení k této Úmluvě nebo kdykoli

poté může stát, aniž by porušil závazky vyplývající z oddílu 1, učinit

písemné prohlášení, že nepřijímá jedno nebo více řízení k urovnávání

sporů stanovených v oddíle 2, pokud jde o jednu nebo více z

následujících kategorií sporů:



(a)



(i) spory, které se týkají výkladu nebo použití článků 15, 74 anebo 83,

pokud jde o delimitaci mořských hranic, anebo spory týkající se

historických zálivů nebo právních titulů, a to za předpokladu, že stát,

který takové prohlášení učinil, souhlasí s tím, že vznikne-li takový

spor po vstupu této Úmluvy v platnost a nebude-li v rozumné době

jednáním mezi stranami dosaženo dohody, předloží se spor na žádost

kterékoli strany sporu ke smírčímu řízení podle oddílu 2 Přílohy V; a

dále za předpokladu, že každý spor, který nutně zahrnuje souběžné

zkoumání jakéhokoli nevyřešeného sporu týkajícího se svrchovanosti nebo

jiných práv nad kontinentálním nebo ostrovním územím, bude z takového

předložení vyňat;



(ii) poté, co smírčí komise předloží zprávu obsahující důvody, na nichž

je založena, sjednají strany na základě této zprávy dohodu; a

nedojde-li ke sjednání dohody a nedohodnou-li se jinak, předloží strany

se vzájemným souhlasem otázku k jednomu z řízení stanovených v oddílu

2;



(iii) tento pododstavec se nepoužije pro jakýkoli spor o mořské

hranice, který již předtím byl s konečnou platností urovnán ujednáním

mezi stranami, anebo na jakýkoli takový spor, který má být řešen v

souladu s dvoustrannou nebo mnohostrannou dohodou pro tyto strany

závaznou;



(b) spory, které se týkají vojenské činnosti, včetně vojenské činnosti

státních lodí a letadel používaných k neobchodním účelům, anebo spory,

které se týkají činnosti k zajištění dodržování zákonů a výkonu

svrchovaných práv nebo jurisdikce, které jsou vyňaty z příslušnosti

soudu nebo tribunálu podle článku 297 odst. 2 nebo 3;



(c) spory, v nichž Rada bezpečnosti vykonává své funkce svěřené jí

Chartou OSN, pokud Rada bezpečnosti nerozhodne vzít daný bod z pořadu

jednání anebo nevyzve strany, aby svůj spor urovnaly prostředky

stanovenými v této Úmluvě.



2. Účastnický stát, který učinil prohlášení podle odst. 1, může toto

prohlášení kdykoli odvolat nebo vyslovit souhlas s tím, aby spor tímto

prohlášením vyňatý byl předložen k urovnání v rámci jakéhokoli řízení

stanoveného touto Úmluvou.



3. Účastnický stát, který učinil prohlášení podle odst. 1, nemůže

požadovat, aby k urovnání sporu, který spadá do některé z vyňatých

kategorií sporů, bylo proti jinému účastnickému státu bez jeho souhlasu

použito řízení stanovené v této Úmluvě.



4. Jestliže jeden z účastnických států učinil prohlášení podle odst. 1

(a), může každý jiný účastnický stát předložit k řízení stanovenému v

tomto prohlášení každý spor, který je veden proti straně, která takové

prohlášení učinila, a který spadá do některé z vyňatých kategorií

sporů.



5. Nové prohlášení nebo odvolání prohlášení se nijak nedotýká řízení,

které již předtím bylo v souladu s tímto článkem zahájeno před soudem

nebo tribunálem, nedohodnou-li se strany jinak.



6. Prohlášení podle tohoto článku a oznámení o jejich odvolání budou

uložena u generálního tajemníka OSN, který předá jejich kopie

účastnickým státům.



Čl.299



Souhlas stran s řízením



1. Jakýkoli spor vyňatý podle článku 297 nebo na základě prohlášení

učiněného podle článku 298 z řízení pro urovnávání sporů stanovených v

oddílu 2, může být předložen k urovnání v rámci takových řízení pouze

se souhlasem stran sporu.



2. Žádné ustanovení tohoto oddílu se nedotýká práva stran sporu

dohodnout se na jiném řízení pro urovnání takového sporu nebo dosáhnout

přátelského urovnání.



ČÁST XVI:



VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ



Čl.300



Dobrá víra a zneužití práv



Účastnické státy poctivě plní v dobré víře závazky, které převzaly

podle této Úmluvy, a vykonávají práva, svobody a jurisdikci přiznané

touto Úmluvou způsobem, který nepředstavuje zneužití práv.



Čl.301



Mírové využívání moří



Při výkonu svých práv a plnění svých povinností v souladu s

ustanoveními této Úmluvy se všechny účastnické státy vystříhají

jakékoli hrozby silou nebo použití síly, jak proti územní celistvosti

nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu, tak jakýmkoli jiným

způsobem neslučitelným se zásadami mezinárodního práva zakotvenými v

Chartě OSN.



Čl.302



Prozrazení informací



Bez újmy právu kteréhokoli účastnického státu uchýlit se k řízením o

urovnávání sporů stanoveným v této Úmluvě nebude se mít o ničem v této

Úmluvě za to, že vyžaduje od účastnického státu, aby při plnění svých

závazků podle této Úmluvy poskytoval údaje, jejichž prozrazení je v

rozporu s podstatnými zájmy jeho bezpečnosti.



Čl.303



Archeologické předměty a předměty historického původu nalezené v moři



1. Státy mají povinnost chránit archeologické předměty a předměty

historického původu nalezené v moři a za tímto účelem spolupracovat.



2. Za účelem kontroly obchodování s těmito předměty pobřežní stát může

při použití článku 33 předpokládat, že jejich odstranění z mořského dna

v zóně v onom článku uvedené bez jeho souhlasu by znamenalo porušení

právních předpisů v onom článku uvedených, a to na jeho území anebo v

pobřežním moři.



3. Nic v tomto článku se nedotýká práv majitelů, jejichž totožnost lze

určit, práv na vyzdvihnutí lodí a jiných předmětů z mořského dna nebo

jiných pravidel námořního práva anebo zákonů a praxe, pokud jde o

kulturní výměny.



4. Tento článek se nedotýká jiných mezinárodních dohod a norem

mezinárodního práva, které se týkají ochrany archeologických předmětů a

předmětů historického původu.



Čl.304



Odpovědnost za škodu



Ustanovení této Úmluvy týkající se odpovědnosti za škodu nejsou na újmu

použití stávajících pravidel ani rozvoji dalších pravidel týkajících se

odpovědnosti podle mezinárodního práva.



ČÁST XVII:



ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



Čl.305



Podpis



1. Tato Úmluva je otevřena k podpisu:



(a) všem státům;



(b) Namibii, zastoupené Radou OSN pro Namibii;



(c) všem autonomním přidruženým státům, které si zvolily tento status

na základě aktu sebeurčení pod dohledem a se souhlasem OSN v souladu s

rezolucí Valného shromáždění 1514(XV), které mají působnost ve věcech

upravených touto Úmluvou včetně působnosti uzavírat smlouvy v těchto

věcech;



(d) všem autonomním přidruženým státům, které v souladu se svými

příslušnými listinami o přidružení mají působnost ve věcech upravených

touto Úmluvou včetně působnosti uzavírat smlouvy v těchto věcech;



(e) všem územím, která mají plnou vnitřní autonomii uznanou jako

takovou OSN, avšak nedosáhla plné nezávislosti v souladu s rezolucí

Valného shromáždění 1514(XV), která mají působnost ve věcech upravených

touto Úmluvou včetně působnosti uzavírat smlouvy v těchto věcech;



(f) mezinárodním organizacím v souladu s Přílohou IX.



2. Tato Úmluva zůstane otevřena k podpisu do 9. prosince 1984 na

Ministerstvu zahraničních věcí Jamajky a rovněž od 1. července 1983 do

9. prosince 1984 v sídle OSN v New Yorku.



Čl.306



Ratifikace a schválení



Tato Úmluva podléhá ratifikaci státy a jinými subjekty, které jsou

uvedeny v článku 305 odst. 1 (b), (c), (d) a (e) a formálnímu schválení

v souladu s Přílohou IX jinými subjekty, které jsou uvedeny v článku

305 odst. 1 (f). Listiny o ratifikaci a formálním schválení budou

uloženy u generálního tajemníka OSN.



Čl.307



Přistoupení



Tato Úmluva zůstane otevřena k přistoupení všem státům a jiným

subjektům uvedeným v článku 305. Přistoupení jiných subjektů uvedených

v článku 305 odst. 1 (f) se provádí v souladu s Přílohou IX. Listiny o

přistoupení budou uloženy u generálního tajemníka OSN.



Čl.308



Vstup v platnost



1. Tato Úmluva vstoupí v platnost dvanáct měsíců po datu uložení

šedesáté listiny o ratifikaci nebo o přistoupení.



2. S výhradou ustanovení odstavce 1, pro každý stát, který ratifikuje

tuto Úmluvu nebo k ní přistoupí po uložení šedesáté listiny o

ratifikaci nebo o přistoupení, vstoupí tato Úmluva v platnost třicátého

dne po uložení jeho listiny o ratifikaci nebo o přistoupení.



3. V den, kdy tato Úmluva vstoupí v platnost, se sejde Shromáždění

Úřadu a zvolí Radu Úřadu. Jestliže ustanovení článku 161 nebudou moci

být důsledně použita, bude první Rada ustavena způsobem, který je

slučitelný s účelem článku 161.



4. Pravidla, předpisy a postupy navržené Přípravnou komisí se budou

používat prozatímně až do jejich formálního přijetí Úřadem v souladu s

Částí XI.



5. Úřad a jeho orgány budou působit v souladu s Rezolucí II Třetí

konference OSN o mořském právu týkající se předběžných investic a v

souladu s rozhodnutími Přípravné komise přijatými na základě této

rezoluce.



Čl.309



Výhrady a výjimky



K této Úmluvě nelze činit žádné výhrady a výjimky, pokud to výslovně

nepřipouštějí jiné články této Úmluvy.



Čl.310



Deklarace a prohlášení



Článek 309 nebrání účastnickému státu, aby v době podpisu, ratifikace

nebo přistoupení k této Úmluvě učinil deklarace nebo prohlášení

jakéhokoli obsahu nebo názvu, mimo jiné za účelem harmonizace svých

právních předpisů s ustanoveními této Úmluvy, a to za předpokladu, že

takové deklarace nebo prohlášení nesměřují k vyloučení nebo pozměnění

právního účinku ustanovení této Úmluvy při jejich použití vůči tomuto

státu.



Čl.311



Vztah k jiným úmluvám a mezinárodním dohodám



1. Tato Úmluva má mezi účastnickými státy přednost před ženevskými

úmluvami o mořském právu z 29. dubna 1958.



2. Tato Úmluva nemění práva a závazky účastnických států vyplývající z

jiných dohod, které jsou slučitelné s touto Úmluvou a které se

nedotýkají užívání práv nebo plnění závazků jinými účastnickými státy

podle této Úmluvy.



3. Dva nebo více účastnických států mohou uzavírat dohody pozměňující

nebo pozastavující účinnost ustanovení této Úmluvy ve vztazích mezi

nimi, za předpokladu, že takové dohody se nebudou vztahovat na taková

ustanovení této Úmluvy, od nichž se nelze odchýlit aniž by to bylo

neslučitelné s efektivním prováděním předmětu a účelu této Úmluvy, a

dále za předpokladu, že takové dohody se nebudou dotýkat použití

základních zásad v ní obsažených a že ustanovení takových dohod se

nedotknou užívání práv nebo plnění závazků podle této Úmluvy jinými

účastnickými státy.



4. Účastnické státy, které mají v úmyslu uzavřít dohodu uvedenou v

odst. 3, oznámí prostřednictvím depozitáře této Úmluvy jiným

účastnickým státům svůj úmysl uzavřít dohodu o pozměnění nebo

pozastavení, které tato dohoda stanoví.



5. Tento článek se nedotýká mezinárodních dohod výslovně dovolených

nebo zachovaných jinými články této Úmluvy.



6. Účastnické státy souhlasí s tím, že nelze činit žádné změny základní

zásady týkající se společného dědictví lidstva vyjádřené v článku 136 a

že se nestanou stranou žádné dohody, která by se od ní odchylovala.



Čl.312



Změny



1. Po uplynutí deseti let ode dne vstupu této Úmluvy v platnost může

kterýkoli účastnický stát písemným sdělením zaslaným generálnímu

tajemníkovi OSN navrhnout konkrétní změny této Úmluvy, s výjimkou změn,

které by se týkaly činnosti v Oblasti, a požádat o svolání konference,

která by posoudila takové navrhované změny. Generální tajemník oznámí

takové sdělení všem účastnickým státům. Jestliže do dvanácti měsíců ode

dne, kdy bylo takové oznámení rozesláno, odpoví na tuto žádost příznivě

nejméně polovina účastnických států, svolá generální tajemník tuto

konferenci.



2. Pravidla pro přijímání rozhodnutí používaná na konferenci o změnách

budou stejná jako pravidla používaná na Třetí konferenci OSN o mořském

právu, pokud konference nerozhodne jinak. Konference by měla vyvinout

veškeré úsilí, aby dohody o jakýchkoli změnách bylo dosaženo cestou

konsensu, a dokud nebude vyčerpáno úsilí o jeho dosažení, nemělo by

dojít k hlasování.



Čl.313



Změny přijaté zjednodušeným postupem



1. Účastnický stát může písemným sdělením zaslaným generálnímu

tajemníkovi OSN navrhnout změnu této Úmluvy, která má být přijata

zjednodušeným postupem bez svolání konference, a to s výjimkou změny,

která by se týkala činnosti v Oblasti. Generální tajemník oznámí takové

sdělení všem účastnickým státům.



2. Jestliže do dvanácti měsíců ode dne, kdy bylo takové oznámení

rozesláno, některý účastnický stát vyjádří námitky proti navržené změně

nebo proti návrhu na její přijetí zjednodušeným postupem, považují se

tyto změny za zamítnuté. Generální tajemník OSN o tom neprodleně

uvědomí všechny účastnické státy.



3. Jestliže po uplynutí dvanácti měsíců ode dne, kdy bylo takové

oznámení rozesláno, žádný účastnický stát nevyjádří námitky proti

navržené změně nebo proti návrhu na její přijetí zjednodušeným

postupem, považuje se navržená změna za přijatou. Generální tajemník

OSN neprodleně uvědomí všechny účastnické státy o tom, že navržená

změna byla přijata.



Čl.314



Změny ustanovení této Úmluvy týkajících se výlučně činnosti v Oblasti



1. Účastnický stát může písemným sdělením zaslaným generálnímu

tajemníkovi Úřadu navrhnout změnu těch ustanovení této Úmluvy, která se

výlučně týkají činnosti v Oblasti, včetně ustanovení oddílu 4 Přílohy

VI. Generální tajemník oznámí takové sdělení všem účastnickým státům.

Navržená změna po svém schválení Radou podléhá schválení Shromážděním.

Zástupci účastnických států v těchto orgánech mají plnou moc posoudit a

schválit navrženou změnu. Jakmile bude navržená změna schválena Radou a

Shromážděním, považuje se za přijatou.



2. Před schválením jakékoli změny podle odst. 1 zajistí Rada a

Shromáždění, aby změna nebyla na újmu systému průzkumu a těžby zdrojů

Oblasti, a to až do svolání revizní konference v souladu s článkem 155.



Čl.315



Podpis, ratifikace, přistoupení a autentické texty změn



1. Změny přijaté v souladu s touto Úmluvou budou otevřeny k podpisu

účastnickým státům v sídle OSN po dobu dvanácti měsíců ode dne jejich

přijetí, pokud v samotné změně nebude uvedeno jinak.



2. Ustanovení článků 306, 307 a 320 se použijí pro všechny změny této

Úmluvy.



Čl.316



Vstup změn v platnost



1. Změny této Úmluvy, s výjimkou těch, které jsou uvedeny v odst. 5,

vstoupí v platnost pro účastnické státy, které tyto změny ratifikují

nebo k nim přistoupí, třicátého dne poté, co dvě třetiny nebo šedesát

účastnických států, podle toho, který počet je vyšší, uložily listiny o

ratifikaci nebo o přistoupení.



2. Změny mohou stanovit, že pro jejich vstup v platnost se požaduje

větší počet ratifikací nebo přistoupení, než požaduje tento článek.



3. Pro každý účastnický stát, který ratifikuje změnu uvedenou v odst. 1

nebo k ní přistupuje po uložení požadovaného počtu listin o ratifikaci

nebo o přistoupení, vstoupí tato změna v platnost uplynutím třicátého

dne po uložení jeho listiny o ratifikaci nebo o přistoupení.



4. Stát, který se stane stranou této Úmluvy poté, co vstoupí v platnost

změna v souladu s odst. 1, se považuje, nevyjádří-li jiný úmysl:



(a) za stranu této Úmluvy tak, jak byla změněna; a



(b) za stranu nezměněné Úmluvy ve vztahu ke kterémukoli účastnickému

státu, který není vázán touto změnou.



5. Jakákoli změna, která se výlučně týká činnosti v Oblasti, a jakákoli

změna Přílohy VI vstoupí pro všechny účastnické státy v platnost rok

poté, co tři čtvrtiny účastnických států uložily listiny o ratifikaci

nebo o přistoupení.



6. Stát, který se stane stranou této Úmluvy poté, co vstoupí v platnost

změny v souladu s odst. 5, se považuje za stranu této Úmluvy tak, jak

byla změněna.



Čl.317



Výpověď



1. Účastnický stát může písemným oznámením zaslaným generálnímu

tajemníkovi OSN tuto Úmluvu vypovědět a může proto uvést své důvody.

Neuvede-li tyto důvody, nemá to vliv na platnost výpovědi. Výpověď

vstoupí v platnost po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy bylo obdrženo

oznámení, pokud oznámení neurčí pozdější datum.



2. Výpověď nezbavuje stát finančních ani smluvních závazků, které

převzal v době, kdy byl stranou této Úmluvy, a ani se tato výpověď

nedotkne žádného práva, závazku anebo právního postavení tohoto státu,

které byly vytvořeny prováděním této Úmluvy před ukončením její

závaznosti pro tento stát.



3. Výpověď se v žádném případě nedotýká povinnosti kteréhokoli

účastnického státu plnit jakýkoli závazek obsažený v této Úmluvě,

kterému by nezávisle na této Úmluvě podléhal podle mezinárodního práva.



Čl.318



Status Příloh



Přílohy jsou nedílnou součástí této Úmluvy, a není-li výslovně

stanoveno jinak, odkaz na tuto Úmluvu nebo na jednu z jejích Částí

zahrnuje i odkaz na její Přílohy.



Čl.319



Depozitář



1. Depozitářem této Úmluvy a jejích změn je generální tajemník OSN.



2. Vedle svých funkcí depozitáře, generální tajemník OSN:



(a) předkládá všem účastnickým státům, Úřadu a příslušným mezinárodním

organizacím zprávy o otázkách obecné povahy, které vznikly, pokud jde o

tuto Úmluvu;



(b) oznamuje Úřadu ratifikace této Úmluvy a přistoupení k ní, včetně

jejích změn, jakož i výpovědi této Úmluvy;



(c) oznamuje účastnickým státům dohody v souladu s článkem 311 odst. 4;



(d) rozesílá účastnickým státům k ratifikaci nebo k přistoupení změny

přijaté v souladu s touto Úmluvou;



(e) svolává schůzky účastnických států, které jsou nezbytné v souladu s

touto Úmluvou.



3.



(a) Generální tajemník rovněž předkládá k informaci pozorovatelům

uvedeným v článku 156:



(i) zprávy uvedené v odstavci 2 (a);



(ii) oznámení uvedená v odstavci 2 (b) a (c); a



(iii) texty změn uvedených v odstavci 2 (d).



(b) Generální tajemník rovněž zve ty pozorovatele, kteří se zúčastní

jako pozorovatelé schůzek účastnických států uvedených v odstavci 2

(e).



Čl.320



Autentické texty



Originál této Úmluvy, jejíž texty v arabštině, čínštině, angličtině,

francouzštině, ruštině a španělštině jsou stejně autentické, bude, s

výhradou článku 305 odst. 2, uložen u generálního tajemníka OSN.



NA DŮKAZ TOHO, níže podepsaní zplnomocněnci, řádně k tomu oprávněni,

podepsali tuto Úmluvu.



DÁNO V MONTEGO BAY desátého dne měsíce prosince roku tisícího

devítistého osmdesátého druhého.



Příl.I



VYSOCE STĚHOVAVÉ DRUHY

1. Tuňák křídlatý (Thunnus alalunga)

2. Tuňák obecný (Thunnus thynnus)

3. Tuňák velkooký (Thunnus obesus)

4. Tuňák menší (Katsuwonus pelamis)

5. Tuňák žlutoploutvý (Thunnus albacares)

6. Tuňák černoploutvý (Thunnus atlanticus)

7. tuňák:

- Euthynnus alletteratus

- Euthynnus affinis

8. Tuňák australský (Thunnus maccoyii)

9. makrela:

- Auxis thazard

- Auxis rochei

10. čeleď pražmovití (Bramidae)

11. plachetník:

- Tetrapturus angustirostris

- Tetrapturus belone

- Tetrapturus pfluegeri

- Tetrapturus albidus

- Tetrapturus audax

- Tetrapturus georgei

- Makaira mazara

- Makaira indica

- Makaira nigricans

12. plachetník:

- Istiophorus platypterus

- Istiophorus albicans

13. Mečoun obecný (Xiphias gladius)

14. Rohoretka:

- Rohoretka ještěří (Scomberesox saurus)

(Scomberesox saurus scombroides)

- sajra: - Cololabis saira

- Cololabis adocetus

15. dorády neboli zlakové:

- Koryféna nachová /Zlak nachový/ (Coryphaena hippurus)

- Koryféna malá (Coryphaena equiselis)

16. žralok:

- Žralok šedý(Hexanchus griseus)

- Žralok veliký (Cetorhinus maximus)

- Žralok obrovský (Rhincodon typus)

- žraloci liščí /čeleď/ (Alopiidae)

- kladivounovití /čeleď/ (Sphyrnidae)

- obrounovití /čeleď/ (Isuridae)

- Carcharhinidae /čeleď/

17. kytovci /čeledi/:

- vorvaňovití (Physeteridae)

- plejtvákovití (Balaenopteridae)

- velrybovití (Balaenidae)

- plejtvákovcovití (Eschrichtiidae)

- narvalovití (Monodontidae)

- vorvaňovcovití (Ziphiidae)

- delfínovití (Delphinidae)



Příl.II



KOMISE PRO HRANICE KONTINENTÁLNÍHO ŠELFU



Článek 1



V souladu s ustanoveními článku 76 bude ve shodě s následujícími články

založena Komise pro hranice kontinentálního šelfu za 200 námořními

mílemi.



Článek 2



1. Komise bude složena z 21 členů, kteří budou odborníky v oblasti

geologie, geofyziky a hydrografie a budou voleni účastnickými státy z

řad jejich občanů, a to s náležitým ohledem na nutnost zajistit

spravedlivé geografické zastoupení, a kteří budou působit ad

personam.^5)



2. První volby se budou konat co nejdříve, ale v každém případě do

osmnácti měsíců po datu vstupu této Úmluvy v platnost. Nejméně tři

měsíce před datem každých voleb zašle generální tajemník OSN

účastnickým státům dopis, ve kterém je vyzve, aby po příslušných

oblastních konzultacích do tří měsíců navrhly kandidáty. Generální

tajemník připraví abecední seznam všech takto navržených osob a

postoupí jej všem účastnickým státům.



3. Volby členů Komise se konají na schůzce účastnických států v hlavním

sídle OSN, kterou svolá generální tajemník. Na této schůzce, na které

dvě třetiny účastnických států tvoří kvórum, budou zvoleni ti z

navržených, kteří získají dvoutřetinovou většinu hlasů zástupců

přítomných a hlasujících účastnických států. Z každé geografické

oblasti budou zvoleni nejméně tři členové.



4. Členové Komise jsou voleni na období pěti let a mohou být

znovuzvoleni.



5. Účastnický stát, který navrhl člena Komise, hradí výdaje spojené s

činností člena v Komisi. Příslušný pobřežní stát hradí výdaje vzniklé v

souvislosti s konzultacemi uvedenými v článku 3 odst. 1 (b) této

Přílohy. Sekretariát Komise zajistí generální tajemník OSN.



Článek 3



1. Funkcí Komise je:



a) posuzovat údaje a jiné materiály, které se týkají vnějších hranic

kontinentálního šelfu v oblastech, kde tyto hranice přesahují 200

námořních mil, předložené pobřežními státy, a předkládat doporučení v

souladu s článkem 76 a s Prohlášením o výkladu přijatém 29. srpna 1980

Třetí konferencí OSN o mořském právu;



b) poskytovat během přípravy údajů zmíněných v pododstavci (a) vědecké

a technické konzultace, požádá-li o to dotčený pobřežní stát.



2. Komise může v rozsahu, který je považován za nezbytný a užitečný,

spolupracovat s Mezivládní oceánografickou komisí UNESCO, s Mezinárodní

hydrografickou organizací a s jinými příslušnými mezinárodními

organizacemi z hlediska výměny vědeckých a technických informací, jež

by mohly být Komisi nápomocné při plnění jejích povinností.



Článek 4



Tam, kde má pobřežní stát v úmyslu stanovit v souladu s článkem 76

vnější hranici svého kontinentálního šelfu směrem do moře za pásmem 200

námořních mil, předloží Komisi podrobné údaje o této hranici spolu s

podpůrnými vědeckými a technickými údaji, a to co nejdříve, ale v

každém případě do 10 let od vstupu této Úmluvy v platnost pro tento

stát. Pobřežní stát současně uvede jména všech členů Komise, kteří mu

poskytli vědecké a technické konzultace.



Článek 5



Pokud Komise nerozhodne jinak, bude pracovat prostřednictvím podkomisí

složených ze sedmi členů jmenovaných vyváženě s ohledem na zvláštní

prvky každé jednotlivé žádosti pobřežního státu. Občané pobřežního

státu předkládajícího žádost, kteří jsou členy Komise, a každý člen

Komise, který pobřežnímu státu poskytováním vědeckých a technických

konzultací napomáhal při stanovení hranice, nemohou být členy podkomise

zabývající se touto žádostí, ale mají právo účastnit se jako členové

řízení Komise, které se uvedené žádosti týká. Pobřežní stát, který

požádal Komisi, může vyslat své zástupce, aby se účastnili řízení bez

hlasovacího práva.



Článek 6



1. Podkomise předkládá Komisi svoje doporučení.



2. Komise schvaluje doporučení podkomise dvoutřetinovou většinou

přítomných a hlasujících členů Komise.



3. Doporučení Komise budou písemně předložena pobřežnímu státu, který

podal žádost, jakož i generálnímu tajemníkovi OSN.



Článek 7



Pobřežní státy stanoví vnější hranici kontinentálního šelfu v souladu s

ustanoveními článku 76 odst. 8 a v souladu s příslušnými vnitrostátními

postupy.



Článek 8



Nesouhlasí-li pobřežní stát s doporučeními Komise, podá v rozumné době

revidovanou nebo novou žádost.



Článek 9



Činnost Komise není na překážku záležitostem, které se týkají

delimitace hranic mezi státy s protilehlým nebo sousedícím pobřežím.



Příl.III



ZÁKLADNÍ PODMÍNKY VYHLEDÁVÁNÍ, PRŮZKUMU A TĚŽBY



Článek 1



Vlastnická práva na nerosty



Práva k nerostům přejdou po jejich vytěžení v souladu s touto Úmluvou.



Článek 2



Vyhledávání



1.



(a) Úřad podporuje vyhledávání v Oblasti.



(b) Vyhledávání se provádí až poté, kdy Úřad obdržel uspokojivý písemný

závazek, že předpokládaný prospektor bude postupovat podle této Úmluvy

a podle příslušných pravidel, předpisů a postupů Úřadu, které se týkají

spolupráce při výcvikových programech podle článků 143 a 144 a ochrany

mořského prostředí, a že přijme ověřování Úřadem, že dodržuje tento

závazek. Spolu se závazkem oznámí předpokládaný prospektor Úřadu

přibližné hranice dílu nebo dílů, kde se má vyhledávání provádět.



(c) Ve stejném dílu nebo dílech může současně provádět vyhledávání více

než jeden prospektor.



2. Vyhledávání neposkytuje prospektorovi žádná práva, pokud jde o

zdroje. Prospektor však může vytěžit rozumné množství nerostů na

zkoušení.



Článek 3



Průzkum a těžba



1. Podnik, účastnické státy a jiné subjekty uvedené v článku 153 odst.

2 (b) mohou požádat Úřad o schválení plánů práce týkajících se činnosti

v Oblasti.



2. Podnik může podat žádost ohledně jakékoli části Oblasti, avšak

žádosti jiných subjektů ohledně vyhrazených dílů musí vyhovovat dalším

požadavkům článku 9 této Přílohy.



3. Průzkum a těžba se provádějí pouze v dílech, které jsou určeny v

plánech práce uvedených v článku 153 odst. 3 a schválených Úřadem v

souladu s ustanoveními této Přílohy a v souladu s příslušnými pravidly,

předpisy a postupy Úřadu.



4. Každý schválený plán práce musí:



(a) být v souladu s touto Úmluvou a s pravidly, předpisy a postupy

Úřadu;



(b) zajistit kontrolu Úřadu nad činností v Oblasti v souladu s článkem

153 odst. 4;



(c) v souladu s pravidly, předpisy a postupy Úřadu poskytovat

provozovateli výlučná práva na průzkum a těžbu určitých druhů zdrojů v

dílu zahrnutém do plánu práce. Předloží-li žadatel plán práce pouze pro

etapu průzkumu nebo pro etapu těžby, plán práce poskytuje výlučná práva

pouze pro tuto etapu.



5. S výjimkou plánů práce předložených Podnikem má každý plán práce

formu kontraktu uzavřeného mezi Úřadem a žadatelem či žadateli.



Článek 4



Kvalifikace žadatelů



1. Žadatelé, s výjimkou Podniku, jsou kvalifikováni, jestliže mají

státní příslušnost nebo jsou kontrolováni a navrženi podle článku 153

odst. 2 (b) a jestliže dodržují postupy a splňují kvalifikační kritéria

stanovená v pravidlech, předpisech a postupech Úřadu.



2. S výjimkou ustanovení odst. 6 se taková kvalifikační kritéria týkají

finančních a technických možností žadatele a jeho dodržování všech

předcházejících kontraktů s Úřadem.



3. Každý žadatel musí být navržen účastnickým státem, kterého je

státním příslušníkem, ledaže žadatel má více než jednu státní

příslušnost, jako je tomu v případě společných podniků nebo konsorcií

subjektů z několika států; v takovém případě navrhují žádost všechny

dotčené účastnické státy. Jestliže je žadatel pod účinnou kontrolou

jiného účastnického státu, než je stát, jehož je státním příslušníkem,

nebo státních příslušníků takového účastnického státu, navrhují žádost

oba tyto účastnické státy. Pravidla, předpisy a postupy Úřadu stanoví

kritéria a postupy pro provádění podmínek navrhování.



4. Navrhující stát nebo státy nesou podle článku 139 odpovědnost za to,

že v rámci svých právních systémů zajistí, že takto navržený kontrahent

bude činnost v Oblasti provádět v souladu s ustanoveními kontraktu a v

souladu se svými závazky podle této Úmluvy. Navrhující stát však není

odpovědný za škodu způsobenou tím, že kontrahent, kterého navrhl,

jakkoli neplní závazky, jestliže tento účastnický stát přijal právní

předpisy a učinil správní opatření, které jsou v rámci jeho právního

systému v rozumné míře vhodné pro zajištění plnění závazků osobami pod

jeho jurisdikcí.



5. Postupy pro posuzování kvalifikace účastnických států, které jsou

žadateli, berou v úvahu jejich charakter jakožto států.



6. Kvalifikační kritéria vyžadují, aby se každý žadatel bez výjimky v

rámci své žádosti zavázal:



(a) přijmout jako vynutitelné a dodržovat závazky vyplývající z

ustanovení Části XI, z pravidel, předpisů a postupů Úřadu, z rozhodnutí

orgánů Úřadu a z podmínek svých kontraktů s Úřadem;



(b) přijmout kontrolu Úřadu nad činností v Oblasti tak, jak jej k tomu

zmocňuje tato Úmluva;



(c) poskytnout Úřadu písemné ujištění, že poctivě splní své závazky

podle kontraktu;



(d) plnit ustanovení o převodu technologie obsažená v článku 5 této

Přílohy.



Článek 5



Převod technologie



1. Při předložení pracovního plánu každý žadatel poskytne Úřadu obecný

popis vybavení a metod, které budou použity při provádění činnosti v

Oblasti, jakož i další příslušné informace, které nejsou předmětem

duševního vlastnictví, o charakteru takové technologie a informace o

tom, kde je taková technologie dosažitelná.



2. Každý provozovatel oznámí Úřadu změny v popisu a informacích

poskytnutých podle odst. 1, kdykoli bude zavedena podstatná

technologická změna nebo inovace.



3. Každý kontrakt o provádění činnosti v Oblasti obsahuje tyto závazky

kontrahenta:



(a) kdykoli o to Úřad požádá, poskytnout za spravedlivých a rozumných

obchodních ustanovení a podmínek Podniku technologii, kterou používá

při provádění činnosti v Oblasti podle kontraktu a k jejímuž převodu je

oprávněn. Toto se provádí prostřednictvím licenčních nebo jiných

vhodných ujednání, která kontrahent dohodne s Podnikem a která budou

obsažena ve zvláštní dohodě doplňující kontrakt. Tohoto závazku se lze

dovolávat pouze tehdy, jestliže Podnik shledá, že není schopen za

spravedlivých a rozumných obchodních ustanovení a podmínek získat

stejnou nebo stejně účinnou a užitečnou technologii na volném trhu;



(b) obdržet písemné ujištění od vlastníka jakékoli technologie

používané při provádění činnosti v Oblasti podle kontraktu, která není

obecně dosažitelná na volném trhu a na kterou se nevztahuje pododst.

(a), že kdykoli o to Úřad požádá, vlastník takovou technologii poskytne

Podniku ve stejném rozsahu, v jakém byla poskytnuta kontrahentovi, a to

na základě licenčních nebo jiných vhodných ujednání a za spravedlivých

a rozumných obchodních ustanovení a podmínek. Neposkytne-li kontrahent

takové ujištění, nemůže dotčenou technologii používat při provádění

činnosti v Oblasti;



(c) kdykoli o to Podnik požádá a je-li to možné provést bez značných

nákladů pro kontrahenta, nabýt prostřednictvím vynutitelného kontraktu

od vlastníka zákonné právo na převod jakékoli technologie, kterou

kontrahent používá při provádění činnosti v Oblasti a která není obecně

dosažitelná na volném trhu, na Podnik, jestliže k jejímu převodu není

kontrahent jinak oprávněn. Jestliže existuje podstatný korporační vztah

mezi kontrahentem a vlastníkem technologie, pak těsnost tohoto vztahu a

stupeň kontroly nebo vlivu jsou směrodatné pro určení toho, zda byla

učiněna veškerá dostupná opatření pro nabytí takového práva.

Vykonává-li kontrahent účinnou kontrolu nad vlastníkem, považuje se

nenabytí takového zákonného práva od vlastníka za směrodatné pro

kvalifikaci kontrahenta u každého dalšího plánu práce navrženého ke

schválení;



(d) usnadnit Podniku na jeho žádost nabytí jakékoli technologie,

zahrnuté do pododst. (b), a to na základě licenčních nebo jiných

vhodných ujednání a za spravedlivých a rozumných obchodních ustanovení

a podmínek, které se Podnik rozhodl sjednat přímo s vlastníkem

technologie;



(e) učinit stejná opatření, jaká jsou předepsána v pododst. (a), (b),

(c) a (d), ve prospěch rozvojového státu či skupiny rozvojových států,

která požádala o kontrakt podle článku 9 této Přílohy, za předpokladu,

že tato opatření budou omezena na těžbu v části dílu navrženého

kontrahentem, jež byla vyhrazena podle článku 8 této Přílohy, a za

předpokladu, že činnost podle kontraktu, o niž usiluje rozvojový stát

či skupina rozvojových států, nebude zahrnovat převod technologie

třetímu státu nebo státním příslušníkům třetího státu. Závazek podle

tohoto ustanovení platí ohledně kteréhokoli kontrahenta, jestliže

Podnik o technologii nepožádal nebo ji kontrahent na Podnik nepřevedl.



4. Spory, které se týkají závazků stanovených v odst. 3, jakož i jiných

ustanovení kontraktů, podléhají obligatornímu urovnávání sporů v

souladu s Částí XI, a v případech porušení těchto závazků je možné

nařídit pozastavení nebo ukončení platnosti kontraktu nebo uložit

peněžité sankce, jak je stanoveno v článku 18 této Přílohy. Spory o

tom, zda nabídky učiněné kontrahentem jsou v mezích spravedlivých a

rozumných obchodních ustanovení a podmínek, může kterákoli z obou stran

předložit závazné obchodní arbitráži v souladu s Arbitrážními pravidly

UNCITRAL nebo v souladu s jinými arbitrážními pravidly, která mohou být

stanovena v pravidlech, předpisech a postupech Úřadu. Bude-li shledáno,

že nabídka učiněná kontrahentem není v mezích spravedlivých a rozumných

obchodních ustanovení a podmínek, poskytne se kontrahentovi 45 dnů na

revizi jeho nabídky tak, aby ji uvedl do těchto mezí dříve, než Úřad

učiní jakékoli opatření v souladu s článkem 18 této Přílohy.



5. Není-li Podnik schopen získat vhodnou technologii za spravedlivých a

rozumných obchodních ustanovení a podmínek tak, aby mohl včas zahájit

těžbu a zpracovávání nerostů z Oblasti, může buď Rada, nebo Shromáždění

svolat skupinu těch účastnických států, které provádějí anebo navrhly

subjekty provádějící činnost v Oblasti, a jiných účastnických států,

které mají přístup k takové technologii. Tato skupina se společně

poradí a přijme účinná opatření k zajištění toho, že tato technologie

bude poskytnuta Podniku za spravedlivých a rozumných obchodních

ustanovení a podmínek. Každý takový účastnický stát podnikne za tímto

účelem veškerá dostupná opatření v rámci svého vlastního právního

systému.



6. V případě společných podniků s Podnikem se převod technologie

provádí v souladu s ustanoveními ujednání o společném podniku.



7. Závazky požadované v odst. 3 se zahrnují do každého kontraktu na

provádění činnosti v Oblasti po dobu 10 let po zahájení komerční

produkce Podnikem, a v této době se jich lze dovolat.



8. Pro účely tohoto článku "technologie" znamená specializované

vybavení a technické know-how, včetně příruček, návrhů, provozních

instrukcí, výcviku a technických rad a pomoci, jež jsou nezbytné pro

sestavení, údržbu a provoz životaschopného systému, a zákonné právo

používat tyto složky k tomuto účelu na nevýlučném základě.



Článek 6



Schvalování plánů práce



1. Šest měsíců po vstupu této Úmluvy v platnost a poté každý čtvrtý

měsíc přistoupí Úřad k posouzení předložených plánů práce.



2. Při posuzování žádosti o schválení plánu práce ve formě kontraktu

Úřad nejdříve zjistí, zda:



(a) žadatel dodržel postup stanovený pro žádosti v souladu s článkem 4

této Přílohy a zda se Úřadu zavázal a poskytl ujištění požadovaná v

uvedeném článku. V případech nedodržení tohoto postupu, anebo chybí-li

kterýkoli ze zmíněných závazků nebo ujištění, poskytne se žadateli 45

dnů na odstranění takových nedostatků;



(b) žadatel má nezbytnou kvalifikaci podle článku 4 této Přílohy.



3. Všechny předložené plány práce se vyřizují v tom pořadí, v jakém

byly obdrženy. Předložené plány práce musí dodržovat a řídit se

příslušnými ustanoveními této Úmluvy a pravidly, předpisy a postupy

Úřadu, včetně těch, které se týkají provozních požadavků, finančních

příspěvků a závazků týkajících se převodu technologie. Jestliže

předložené plány práce splňují tyto požadavky, Úřad je schválí za

předpokladu, že odpovídají jednotným a nediskriminačním požadavkům

stanoveným pravidly, předpisy a postupy Úřadu, ledaže:



(a) celý díl nebo jeho část uvedená v předloženém plánu práce jsou

zahrnuty do dříve schváleného plánu práce nebo do dříve předloženého

návrhu plánu práce, který Úřad ještě s konečnou platností nevyřídil;

nebo



(b) celý díl nebo jeho část uvedená v předloženém plánu práce nebyl

Úřadem schválen podle článku 162 odst. 2 (x);



(c) předložený plán práce byl předložen nebo navržen účastnickým

státem, který již má:



(i) plány práce na průzkum a těžbu polymetalických konkrecí v

nevyhrazených dílech, které by společně s jakoukoli částí dílu

uvedeného v předkládaném plánu práce přesahovaly co do rozlohy 30 %

kruhové oblasti o rozsahu 400 000 km2, která by měla střed v jakékoli

části Oblasti, které se týká předkládaný plán práce;



(ii) plány práce na průzkum a těžbu polymetalických konkrecí v

nevyhrazených dílech, které ve svém úhrnu tvoří 2 % celé oblasti

mořského dna, která nebude Úřadem vyhrazena nebo neschválena pro těžbu

podle článku 162 odst. 2 (x).



4. Za účelem kritéria obsaženého v odst. 3 (c) se plán práce předložený

společenstvím nebo konsorciem počítá na podílovém základě mezi

dotčenými navrhujícími účastnickými státy podle článku 4 odst. 2 této

Přílohy. Úřad může schválit plány práce spadající pod odst. 3 (c),

jestliže stanoví, že takové schválení nedovoluje účastnickému státu

nebo osobám, které navrhl, monopolizovat provádění činnosti v Oblasti

nebo bránit jiným účastnickým státům v činnosti v Oblasti.



5. Nehledě na odst. 3 (a) může Úřad po uplynutí prozatímního období,

jak je stanoveno v článku 151, přijmout prostřednictvím pravidel,

předpisů a postupů jiné postupy a kritéria slučitelné s touto Úmluvou

pro rozhodování o tom, kterým žadatelům budou schváleny plány práce v

případech výběru žadatelů o navržený díl. Tyto postupy a kritéria

zajistí schválení plánů práce na spravedlivém a nediskriminačním

základě.



Článek 7



Výběr žadatelů o oprávnění k produkci



1. Šest měsíců po vstupu této Úmluvy v platnost a poté každý čtvrtý

měsíc přistoupí Úřad k posouzení žádostí o oprávnění k produkci

předložených v bezprostředně předcházejícím období. Jestliže mohou být

schváleny všechny takové žádosti bez překročení omezení produkce nebo

porušení závazků Úřadu podle komoditní dohody nebo ujednání, jehož se

stal stranou tak, jak je stanoveno v článku 151, vydá Úřad oprávnění, o

které je žádán.



2. Tam, kde musí být mezi žadateli o oprávnění k produkci proveden

výběr z důvodů omezení produkce uvedených v článku 151 odst. 2 až 7

nebo z důvodu závazků Úřadu podle komoditní dohody nebo ujednání, jehož

se stal stranou tak, jak je stanoveno v článku 151 odst. 1, provede

Úřad výběr na základě objektivních a nediskriminačních kritérií

stanovených v jeho pravidlech, předpisech a postupech.



3. Při používání odst. 2 dá Úřad přednost těm žadatelům, kteří:



(a) poskytují lepší záruku plnění se zřetelem na jejich finanční a

technickou kvalifikaci a jejich plnění dříve schválených plánů práce,

byly-li nějaké;



(b) s ohledem na to, na kdy je plánováno zahájení produkce, poskytují

perspektivu rychlejších finančních zisků Úřadu;



(c) již vynaložili nejvíce zdrojů a úsilí na vyhledávání a průzkum.



4. Žadatelé, kteří nebyli vybráni, mají přednost v dalších obdobích,

dokud neobdrží oprávnění k produkci.



5. Výběr se provádí se zřetelem na potřebu zlepšit možnosti pro všechny

účastnické státy, nehledě na jejich sociální a ekonomické zřízení nebo

geografickou polohu tak, aby se zamezilo diskriminaci vůči kterémukoli

státu nebo zřízení při účasti na činnosti v Oblasti a aby se zabránilo

monopolizaci této činnosti.



6. Žádosti o oprávnění k produkci, pokud jde o vyhrazené díly, mají

přednost vždy, když se produkce provádí na menším počtu vyhrazených

dílů než nevyhrazených.



7. Rozhodnutí zmíněná v tomto článku se učiní co nejrychleji po

uplynutí každého období.



Článek 8



Vyhrazování dílů



Každá žádost, kromě žádostí předložených Podnikem nebo jakýmkoli jiným

subjektem o vyhrazené díly, musí pokrývat celý díl, který nemusí být

jedinou souvislou oblastí, avšak musí být dostatečně velký a mít

dostatečnou odhadnutou tržní hodnotu tak, aby umožňoval dvě těžební

činnosti. Žadatel uvede souřadnice rozdělující díl na dvě části se

stejnou odhadní tržní hodnotou a předloží veškeré údaje, které získal,

pokud jde o obě části. Bez újmy pravomocím Úřadu podle článku 17 této

Přílohy se údaje o polymetalických konkrecích, které se mají předložit,

mají týkat mapování, vzorkování, hustoty konkrecí a obsahu kovů v nich.

Do 45 dnů po obdržení těchto údajů označí Úřad část, která má být

vyhrazena pouze pro provádění činnosti Úřadem prostřednictvím Podniku

nebo ve spojení s rozvojovými státy. Toto označení může být odloženo o

dalších 45 dnů, jestliže Úřad požádá nezávislého experta, aby posoudil,

zda veškeré údaje požadované tímto článkem byly předloženy. Označený

díl se stane vyhrazeným dílem, jakmile bude schválen plán práce pro

nevyhrazený díl a podepsán kontrakt.



Článek 9



Činnost ve vyhrazených dílech



1. Podniku se dostane možnosti rozhodnout se, zda má v úmyslu provádět

činnost v každém vyhrazeném dílu. Toto rozhodnutí může být učiněno

kdykoli, pokud Úřad neobdrží oznámení podle odst. 4; v takovém případě

se Podnik rozhodne v přiměřené době. Podnik se může rozhodnout těžit v

těchto dílech prostřednictvím společných podniků s dotčeným státem nebo

subjektem.



2. Podnik může uzavírat kontrakty na provádění části své činnosti v

souladu s článkem 12 Přílohy IV. Může rovněž vstupovat do společných

podniků na provádění této činnosti s kterýmikoli subjekty, které si

přejí a podle článku 153 odst. 2 (b) jsou oprávněny takovou činnost

provádět. Při posuzování těchto společných podniků nabídne Podnik

účastnickým státům, které jsou rozvojovými státy, a jejich státním

příslušníkům možnost efektivní účasti.



3. Úřad může ve svých pravidlech, předpisech a postupech stanovit věcné

a procedurální požadavky a podmínky, pokud jde o tyto kontrakty a

společné podniky.



4. Každý účastnický stát, který je rozvojovým státem; nebo jakákoli

fyzická či právnická osoba, která byla navržena a je účinně

kontrolována tímto nebo jiným rozvojovým státem, který je

kvalifikovaným žadatelem; nebo jakákoli skupina takových výše uvedených

subjektů; může Úřadu oznámit, že si přeje předložit plán práce podle

článku 6 této Přílohy, pokud jde o vyhrazený díl. Plán práce bude

posouzen, jestliže se Podnik v souladu s odst. 1 rozhodne, že nemá v

úmyslu provádět činnost v tomto díle.



Článek 10



Přednost a priorita mezi žadateli



Provozovatel, který má schválený plán práce pouze pro průzkum, jak je

stanoveno v článku 3 odst. 4 (c) této Přílohy, má přednost a prioritu

mezi žadateli o plán práce pro těžbu, pokud jde o stejný díl a zdroje.

Avšak tato přednost nebo priorita může být odňata, jestliže plnění

provozovatele nebylo uspokojivé.



Článek 11



Společná ujednání



1. Kontrakty mohou obsahovat ustanovení o společných ujednáních mezi

kontrahentem a Úřadem prostřednictvím Podniku, a to formou společných

podniků nebo účasti na produkci, jakož i formou jakýchkoli jiných

společných ujednání, které mají stejnou ochranu proti revizi,

pozastavení nebo ukončení platnosti, jakou mají kontrakty s Úřadem.



2. Kontrahenti, kteří vstupují do takových společných ujednání s

Podnikem, mohou být finančně stimulováni tak, jak je stanoveno v článku

13 této Přílohy.



3. Společníci Podniku ve společných podnicích odpovídají za platby

požadované článkem 13 této Přílohy v rozsahu svého podílu na těchto

společných podnicích, s výjimkou finančních stimulů, jak je v onom

článku stanoveno.



Článek 12



Činnost prováděná Podnikem



1. Činnost v Oblasti prováděná Podnikem podle článku 153 odst. 2 (a) je

upravena ustanoveními Části XI, pravidly, předpisy a postupy Úřadu a

jeho příslušnými rozhodnutími.



2. Každý plán práce předložený Podnikem musí být doložen důkazy

potvrzujícími jeho finanční a technické možnosti.



Článek 13



Finanční ustanovení kontraktů



1. Při přijímání pravidel, předpisů a postupů týkajících se finančních

ustanovení kontraktů mezi Úřadem a subjekty uvedenými v článku 153

odst. 2 (b) a při sjednávání finančních ustanovení v souladu s Částí XI

a v souladu s těmito pravidly, předpisy a postupy se bude Úřad řídit

těmito cíli:



(a) zajistit optimální příjmy Úřadu ze zisku z komerční produkce;



(b) přilákat investice a technologii pro průzkum a těžbu v Oblasti;



(c) zajistit rovnost finančního zacházení a srovnatelné finanční

závazky pro kontrahenty;



(d) stimulovat na jednotném a nediskriminačním základě kontrahenty, aby

uzavírali společná ujednání s Podnikem a s rozvojovými státy nebo

jejich státními příslušníky a podporovali tak převod technologie výše

uvedeným a aby podpořili výcvik personálu Úřadu a rozvojových států;



(e) umožnit Podniku účinně se zapojovat do těžby na mořském dně

současně se subjekty uvedenými v článku 153 odst. 2 (b); a



(f) zajistit, aby finanční stimulování kontrahentů podle odst. 14 nebo

podle ustanovení kontraktů revidovaných v souladu s článkem 19 této

Přílohy nebo podle ustanovení článku 11 této Přílohy, pokud jde o

společné podniky, nevyústily v podporu kontrahentů tak, aby se jim

dostávalo soutěžní výhody v poměru k vnitrozemským těžařům.



2. Vybírá se poplatek na správní náklady na zpracování žádosti o

schválení plánu práce ve formě kontraktu, který je stanoven ve výši 500

000 USD na žádost. Rada přezkoumá čas od času výši poplatku, aby

zajistila, že tento poplatek pokryje všechny vzniklé správní náklady.

Jestliže správní náklady vzniklé na straně Úřadu při zpracování žádosti

budou menší než stanovený poplatek, vrátí Úřad rozdíl žadateli.



3. Kontrahent platí roční stanovený poplatek 1 000 000 USD ode dne

vstupu kontraktu v platnost. Bude-li schválený den zahájení tržní

produkce odložen, protože vydání oprávnění k produkci v souladu s

článkem 151 bylo zpožděno, bude roční stanovený poplatek po dobu

odkladu suspendován. Ode dne zahájení komerční produkce platí

kontrahent buď dávky z produkce, nebo roční stanovený poplatek podle

toho, který z nich je větší.



4. Do roka od zahájení komerční produkce si kontrahent v souladu s

odst. 3 zvolí svůj finanční příspěvek Úřadu buď:



(a) placením dávky z produkce; nebo



(b) placením kombinace dávky z produkce a podílu z čistého zisku.



5.



(a) Jestliže si kontrahent zvolí svůj finanční příspěvek Úřadu formou

placení pouze dávky z produkce, stanoví se tato dávka procentuálně z

tržní hodnoty zpracovaných kovů produkovaných z dílu, na nějž se

vztahuje kontrakt. Toto procento se stanoví takto:



(i) od 1. do 10. roku komerční produkce ............ 5 %



(ii) od 11. roku do ukončení komerční produkce ..... 12 %.



(b) Uvedená tržní hodnota je výsledkem množství zpracovaných kovů

produkovaných z polymetalických konkrecí vytěžených z dílu, na nějž se

vztahuje kontrakt, a průměrné ceny za tyto kovy v příslušném účetním

roce, jak je určeno v odst. 7 a 8.



6. Jestliže si kontrahent zvolí svůj finanční příspěvek Úřadu formou

placení kombinace dávky z produkce a podílu z čistého zisku, stanoví se

platby takto:



(a) Dávka z produkce se stanoví procentuálně z komerční hodnoty určené

v souladu s pododst. (b) ze zpracovaných kovů produkovaných z

polymetalických konkrecí vytěžených z dílu, na nějž se vztahuje

kontrakt. Toto procento se stanoví takto:



(i) první období komerční produkce .......... 2 %



(ii) druhé období komerční produkce .......... 4 %.



Jestliže v druhém období komerční produkce, jak je stanoveno v pododst.

(d), návratnost investic v kterémkoli účetním roce, jak je stanoveno v

pododst. (m), klesne pod 15 % v důsledku placení čtyřprocentní dávky z

produkce, činí v tomto účetním roce dávka z produkce 2 % namísto 4 %.



(b) Uvedená tržní hodnota je výsledkem množství zpracovaných kovů

produkovaných z polymetalických konkrecí vytěžených z dílu, na nějž se

vztahuje kontrakt, a průměrné ceny za tyto kovy v příslušném účetním

roce, jak je stanoveno v odst. 7 a 8.



(c)



(i) Podíl Úřadu na čistém zisku se odvozuje z té části kontrahentova

čistého zisku, které bylo dosaženo těžbou zdrojů z dílu, na nějž se

vztahuje kontrakt a jenž se dále uvádí jako dosažený čistý zisk.



(ii) Podíl Úřadu na dosaženém čistém zisku se stanoví v souladu s tímto

přírůstkovým schématem:



Část dosaženého čistého zisku Podíl Úřadu

- v 1. období: - ve 2. období:

Část představující návratnost

investic, jež je větší než 0 %,

ale menší než 10 %: .................. 35 % ......... 40 %

Část představující návratnost

investic, jež je 10 % nebo více,

ale méně než 20 %: ................... 42,5 % ....... 50 %

Část představující návratnost

investic, jež je 20 % nebo

více ................................. 50 % ......... 70 %.



(d)



(i) První období komerční produkce uvedené v pododst. (a) a (c) začíná

v prvním účetním roce komerční produkce a končí v účetním roce, ve

kterém kontrahentovy náklady na vývoj s úrokem na jejich nenávratnou

část budou plně uhrazeny jeho čistým ziskem, jak je níže uvedeno. V

prvním účetním roce, v němž vzniknou náklady na vývoj, se náklady na

vývoj rovnají nákladům na vývoj sníženým o čistý zisk v tomto roce. V

každém dalším účetním roce se nenávratné náklady na vývoj rovnají

nenávratným nákladům na vývoj z konce předchozího účetního roku

zvýšeným o úroky z nich ve výši 10 % ročně a o náklady na vývoj vzniklé

v běžném účetním roce a sníženým o kontrahentův čistý zisk v běžném

účetním roce. Účetní rok, ve kterém se nenávratné náklady na vývoj

poprvé rovnají nule, je účetním rokem, ve kterém jsou kontrahentovy

náklady na vývoj s úrokem na jejich nenávratnou část plně obnoveny jeho

čistým ziskem. Kontrahentův čistý zisk v kterémkoli účetním roce činí

jeho hrubý zisk snížený o provozní náklady a o jeho platby Úřadu podle

pododst. (c);



(ii) Druhé období komerční produkce se zahájí v účetním roce po

ukončení prvního období komerční produkce a bude pokračovat do ukončení

kontraktu.



(e) "Dosažený čistý zisk" znamená produkt kontrahentova čistého zisku a

poměr nákladů na vývoj v těžebním sektoru ke kontrahentovým nákladům na

vývoj. Jestliže se kontrahent zabývá těžbou, přepravou polymetalických

konkrecí a produkcí především tří zpracovávaných kovů, a to kobaltu,

mědi a niklu, není výše dosahovaného čistého zisku menší než 25 %

kontrahentova čistého zisku. S výjimkou pododst. (n) ve všech ostatních

případech včetně případů, kdy se kontrahent zabývá těžbou, přepravou

polymetalických konkrecí a produkcí především čtyř zpracovávaných kovů,

a to kobaltu, mědi, manganu a niklu, může Úřad prostřednictvím

pravidel, předpisů a postupů stanovit nejnižší úrovně, které mají

stejný vztah ke každému případu, jako 25% nejnižší úroveň v případě tří

kovů.



(f) "Čistý zisk kontrahenta" znamená kontrahentův hrubý zisk snížený o

jeho provozní náklady a o návratnost jeho nákladů na vývoj, jak je

stanoveno v pododst. (j).



(g)



(i) Jestliže se kontrahent zabývá těžbou, přepravou polymetalických

konkrecí a produkcí zpracovávaných kovů, "kontrahentův hrubý zisk"

znamená hrubé příjmy z prodeje zpracovávaných kovů a jakékoli další

hotovosti, které lze rozumně považovat za dosažené provozem podle

kontraktu v souladu s finančními pravidly, předpisy a postupy Úřadu.



(ii) Ve všech případech kromě případů vymezených v pododst. (g)(i) a

(n)(iii) znamená "kontrahentův hrubý zisk" hrubé příjmy z prodeje

polozpracovaných kovů z polymetalických konkrecí vytěžených z dílu, na

který se vztahuje kontrakt, a jakékoli další hotovosti, které lze

rozumně považovat za dosažené provozem podle kontraktu, v souladu s

finančními pravidly, předpisy a postupy Úřadu.



(h) "Kontrahentovy náklady na vývoj" znamenají:



(i) veškeré výdaje vzniklé před zahájením komerční produkce, které se

přímo týkají vývoje těžební kapacity dílu, na nějž se vztahuje

kontrakt, a operací s tím souvisejících; na provoz podle kontraktu ve

všech případech kromě případů vymezených v pododst. (n), v souladu s

obecně uznávanými účetními zásadami, mimo jiné včetně nákladů na

strojový park, vybavení, lodě, zpracovatelský podnik, výstavbu, budovy,

pozemek, silnice, vyhledávání a průzkum v dílu, na nějž se vztahuje

kontrakt, výzkum a vývoj, úroky, potřebné nájmy, licence a poplatky; a



(ii) podobné výdaje, jako jsou ty, které jsou uvedeny v předchozím bodu

(i), vzniklé po zahájení komerční produkce a nezbytné pro provádění

plánu práce, s výjimkou výdajů, které lze přičíst k provozním nákladům.



(i) Výtěžek z nakládání s kapitálovými aktivy a z tržní hodnoty těchto

kapitálových aktiv, která již nejsou potřebná pro provoz podle

kontraktu a která nebyla prodána, se odečte z kontrahentových nákladů

na vývoj v příslušném účetním roce. Překročí-li tyto odečtené položky

kontrahentovy náklady na vývoj, přičte se přebytek ke kontrahentovu

hrubému zisku.



(j) Kontrahentovy náklady na vývoj vzniklé před zakončením komerční

produkce uvedené v pod-odst. (h)(i) a (n)(iv) se hradí deseti stejnými

ročními splátkami ode dne zahájení komerční produkce. Kontrahentovy

náklady na vývoj vzniklé po zahájení komerční produkce uvedené v

pododst. (h)(ii) a (n)(iv) se hradí nejvýše deseti stejnými ročními

splátkami tak, aby byla zajištěna jejich úplná návratnost do ukončení

kontraktu.



(k) "Kontrahentovy provozní náklady" znamenají veškeré výdaje vzniklé

po zahájení komerční produkce při provozu těžební kapacity dílu, na

nějž se vztahuje kontrakt, a při operacích s tím souvisejících; při

provozu podle kontraktu v souladu s obecně uznávanými účetními

zásadami, mimo jiné včetně stanoveného ročního poplatku nebo dávky z

produkce podle toho, co je vyšší, výdajů na mzdy, platy, zaměstnanecké

výhody, materiál, služby, přepravy, zpracovatelské a odbytové náklady,

úroky, užitkovou hodnotu, uchovávání mořského prostředí, režijní a

správní náklady přímo se vztahující na provoz podle kontraktu a veškeré

čisté provozní ztráty převedené dopředu či zpět, jak je níže uvedeno.

Čisté provozní ztráty mohou být převedeny dopředu na dva po sobě jdoucí

roky kromě posledních dvou let kontraktu, kdy mohou být převedeny zpět

na předcházející dva roky.



(l) V případě, že se kontrahent zabývá těžbou, přepravou

polymetalických konkrecí a produkcí zpracovaných a polozpracovaných

kovů, znamenají "náklady na vývoj těžebního sektoru" tu část

kontrahentových nákladů na vývoj, která se přímo týká těžby zdrojů z

dílu, na nějž se vztahuje kontrakt, v souladu s obecně uznávanými

účetními zásadami a s finančními pravidly, předpisy a postupy Úřadu,

mimo jiné včetně poplatku za žádost, ročního stanoveného poplatku a

tam, kde je to použitelné, nákladů na vyhledávání a průzkum v dílu, na

nějž se vztahuje kontrakt, a části výzkumných a vývojových nákladů.



(m) "Návratnost investic" znamená v kterémkoli účetním roce poměr

čistého zisku v tomto roce k nákladům na vývoj těžebního sektoru.

Náklady na vývoj těžebního sektoru pro účely tohoto pododstavce

zahrnují výdaje na nové nebo náhradní vybavení v těžebním sektoru

snížené o původní náklady na nahrazované vybavení.



(n) Jestliže se kontrahent zabývá pouze těžbou:



(i) "dosažený čistý zisk" znamená celý kontrahentův čistý zisk;



(ii) "kontrahentův čistý zisk" je shodný s vymezením v pododst. (f);



(iii) "kontrahentův hrubý zisk" znamená hrubé příjmy z prodeje

polymetalických konkrecí a jakoukoli další hotovost, kterou lze rozumně

považovat za dosaženou provozem podle kontraktu v souladu s finančními

pravidly, předpisy a postupy Úřadu;



(iv) "kontrahentovy náklady na vývoj" znamenají veškeré výdaje vzniklé

před zahájením komerční produkce, jak je stanoveno v pododst. (h)(i), a

veškeré výdaje vzniklé po zahájení komerční produkce, jak je uvedeno v

pododst. (h)(ii), které se přímo týkají těžby zdrojů z dílu, na nějž se

vztahuje kontrakt, v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami;



(v) "kontrahentovy provozní náklady" znamenají kontrahentovy provozní

náklady, jak je uvedeno v pododst. (k), které se přímo týkají těžby

zdrojů z dílu, na nějž se vztahuje kontrakt, v souladu s obecně

uznávanými účetními zásadami;



(vi) "návratnost investic" znamená v kterémkoli účetním roce poměr

kontrahentova čistého zisku v tomto roce ke kontrahentovým nákladům na

vývoj. Pro účely výpočtu tohoto poměru kontrahentovy náklady na vývoj

zahrnují výdaje na nové nebo náhradní vybavení snížené o původní

náklady na nahrazované vybavení.



(o) Náklady uvedené v pododst. (h), (k), (l) a (n) týkající se úroků

placených kontrahentem jsou povoleny v té míře a za okolností, ve

kterých Úřad podle článku 4 odst. 1 této Přílohy schválí poměr aktiv a

pasiv a úrokové sazby jako přiměřené se zřetelem ke stávající obchodní

praxi.



(p) Náklady uvedené v tomto odstavci nelze vykládat tak, že zahrnují

platby daní z příjmu společností nebo podobné poplatky vybírané státy,

pokud jde o provoz kontrahenta.



7.



(a) "Zpracované kovy" uvedené v odst. 5 a 6 znamenají kovy v

nejsurovější formě, ve které se s nimi obyčejně obchoduje na

mezinárodních termínových trzích. Za tímto účelem Úřad ve svých

finančních pravidlech, předpisech a postupech konkretizuje příslušný

mezinárodní termínový trh. Pokud jde o kovy, s nimiž se neobchoduje na

termínových trzích, "zpracované kovy" znamenají kovy v nejsurovější

formě, ve které se s nimi obyčejně obchoduje při reprezentativních

termínových obchodech.



(b) Jestliže Úřad nemůže jinak stanovit množství zpracovaných kovů

produkovaných z polymetalických konkrecí vytěžených z dílu, na nějž se

vztahuje kontrakt, jak je uvedeno v odst. 5(b) a 6(b), stanoví se

množství podle obsahu kovu v konkrecích podle koeficientu kovu

získaného zpracováním a podle jiných příslušných faktorů, v souladu s

pravidly, předpisy a postupy Úřadu a ve shodě s obecně uznávanými

účetními zásadami.



8. Jestliže některý mezinárodní termínový trh je reprezentativním

cenovým mechanismem pro zpracované kovy, polymetalické konkrece a

polozpracované kovy z konkrecí, použije se průměrné ceny z tohoto trhu.

Ve všech ostatních případech Úřad po poradě s kontrahentem stanoví

přiměřenou cenu uvedených produktů v souladu s odst. 9.



9.



(a) Veškeré náklady, výdaje, zisk a příjmy a všechna stanovení ceny a

hodnoty uvedené v tomto článku jsou výsledkem volného trhu nebo

termínových obchodů. Není-li jich, stanoví je po poradě s kontrahentem

Úřad tak, jako kdyby byly výsledkem volného trhu nebo termínových

obchodů, se zřetelem na příslušné obchody na jiných trzích.



(b) Aby se zajistilo dodržování a vynutitelnost ustanovení tohoto

odstavce, řídí se Úřad zásadami pro termínové obchody a jejich

výkladem, přijatými Komisí Hospodářské a sociální rady OSN pro

nadnárodní společnosti, Skupinou expertů pro daňové smlouvy mezi

rozvojovými a rozvinutými zeměmi, jakož i jinými mezinárodními

organizacemi, a stanoví ve svých pravidlech, předpisech a postupech

jednotná a mezinárodně přijatelná účetní pravidla a postupy, jakož i

způsoby výběru pro Úřad přijatelných autorizovaných nezávislých

účetních kontrahentem, a to za účelem kontroly dodržování uvedených

pravidel, předpisů a postupů.



10. V souladu s finančními pravidly, předpisy a postupy Úřadu poskytne

kontrahent účetním takové finanční údaje, které potřebují k tomu, aby

určili, že tento článek je dodržován.



11. Veškeré náklady, výdaje, zisk a příjmy a všechny ceny a hodnoty

zmíněné v tomto článku se stanoví v souladu s obecně uznávanými

účetními zásadami a s finančními pravidly, předpisy a postupy Úřadu.



12. Platby Úřadu podle odst. 5 a 6 se provádějí ve volně směnitelných

měnách anebo měnách, jež jsou volně dostupné a efektivně použitelné na

hlavních zahraničních devizových trzích, nebo podle volby kontrahenta v

ekvivalentech zpracovaných kovů za tržní hodnotu. Tržní hodnota se

stanoví v souladu s odst. 5(b). Volně směnitelné měny a měny, jež jsou

volně dostupné a účinně použitelné na hlavních zahraničních devizových

trzích, se v souladu s převládající měnovou praxí určí v pravidlech,

předpisech a postupech Úřadu.



13. Veškeré finanční závazky kontrahenta vůči Úřadu, jakož i všechny

poplatky, náklady, výdaje, zisk a příjmy uvedené v tomto článku se

upraví tak, že budou vyjádřeny v konstantních hodnotách v poměru k

základnímu roku.



14. Úřad může se zřetelem na jakákoli doporučení Komise pro hospodářské

plánování a Právní a technické komise přijímat pravidla, předpisy a

postupy stanovící na jednotném a nediskriminačním základě stimuly pro

kontrahenty k dosažení cílů stanovených v odst. 1.



15. V případě sporu mezi Úřadem a kontrahentem o výklad nebo použití

finančních ustanovení kontraktu kterákoli ze stran sporu může předložit

spor závazné obchodní arbitráži, pokud se obě strany nedohodnou urovnat

spor jinými prostředky v souladu s článkem 188 odst. 2.



Článek 14



Předávání údajů



1. V souladu s pravidly, předpisy a postupy Úřadu a v souladu s

ustanoveními a podmínkami plánu práce předává provozovatel Úřadu v

intervalech stanovených Úřadem veškeré údaje, které jsou nezbytné a

důležité k efektivnímu výkonu pravomocí a funkcí hlavních orgánů Úřadu,

pokud jde o díl, na nějž se vztahuje plán práce.



2. Předané údaje majetkového charakteru týkající se dílu, na nějž se

vztahuje plán práce, mohou být použity pouze pro účely stanovené tímto

článkem. Údaje, které jsou nezbytné pro stanovení pravidel, předpisů a

postupů Úřadu týkajících se ochrany mořského prostředí a bezpečnosti

plavby, se nepovažují za údaje majetkového charakteru.



3. Údaje majetkového charakteru předané Úřadu prospektory, žadateli o

kontrakt či kontrahenty nesmí Úřad poskytnout Podniku nebo komukoli vně

Úřadu; avšak údaje o vyhrazených dílech mohou být Podniku poskytnuty.

Takové údaje předané takovými osobami Podniku nesmí Podnik poskytnout

Úřadu nebo komukoli vně Úřadu.



Článek 15



Výcvikové programy



Kontrahent sestaví praktické programy pro výcvik personálu Úřadu a

rozvojových států, včetně účasti tohoto personálu na veškeré činnosti v

Oblasti, která je předmětem kontraktu v souladu s článkem 144 odst. 2.



Článek 16



Výlučné právo na průzkum a těžbu



Podle Části XI a podle svých pravidel, předpisů a postupů stanovených

Úřadem udělí Uřad provozovateli výlučné právo na průzkum a těžbu v

dílu, na který se vztahuje plán práce týkající se určité kategorie

zdrojů, a zajistí, aby žádný jiný subjekt neprováděl činnost týkající

se jiné kategorie zdrojů ve stejném dílu způsobem, který by mohl

zasahovat do činnosti provozovatele. Provozovatel má jistotu držby v

souladu s článkem 153 odst. 6.



Článek 17



Pravidla, předpisy a postupy Úřadu



1. Úřad přijme a jednotně použije pravidla, předpisy a postupy v

souladu s článkem 160 odst. 2 (f) (ii) a s článkem 162 odst. 2(o)(ii)

pro výkon svých funkcí stanovených v Části XI, mimo jiné v těchto

záležitostech:



(a) správní postupy týkající se vyhledávání, průzkumu a těžby v

Oblasti;



(b) provoz:



(i) rozsah dílu;



(ii) délka provozu;



(iii) požadavky na plnění včetně ujištění podle článku 4 odst. 6(c)

této Přílohy;



(iv) kategorie zdrojů;



(v) zřeknutí se dílů;



(vi) zprávy o průběhu prací;



(vii) předkládání údajů;



(viii) inspekce a dohled nad provozem;



(iix) předcházení zasahování do jiné činnosti v mořském prostředí;



(x) převod práv a závazků kontrahentem;



(xi) postupy pro převod technologie rozvojovým státům v souladu s

článkem 144 a pro jejich přímou účast;



(xii) těžební kritéria a praxe, včetně těch, které se týkají

bezpečnosti provozu, zachovávání zdrojů a ochrany mořského prostředí;



(xiii) definice komerční produkce;



(xiv) kvalifikační kritéria pro žadatele.



(c) finanční záležitosti:



(i) vytvoření jednotných a nediskriminačních nákladových a účetních

pravidel, jakož i metody výběru auditorů;



(ii) rozdělení zisku z provozu;



(iii) stimuly uvedené v článku 13 této Přílohy;



(d) provádění rozhodnutí učiněných podle článku 151 odst. 10 a podle

článku 164 odst. 2 (d).



2. Pravidla, předpisy a postupy týkající se následujících bodů musí

plně vyjadřovat níže uvedená objektivní kritéria:



(a) Rozsah dílů:



Úřad stanoví přiměřený rozsah dílů pro průzkum, které mohou být dvakrát

větší než díly pro těžbu, aby tak umožnil intenzivní průzkumné práce.

Rozsah dílu se vypočte tak, aby vyhovoval požadavkům článku 8 této

Přílohy o vyhrazování dílů, jakož i produkčním požadavkům slučitelným s

článkem 151 v souladu s ustanoveními kontraktu, se zřetelem na dosažený

stav technologie těžby na mořském dnu a na příslušnou přírodní

charakteristiku dílu. Díly nesmí být ani menší ani větší, než je nutné

k dosažení tohoto účelu.



(b) Délka provozu:



(i) vyhledávání se provádí bez časového omezení;



(ii) průzkum by měl být dostatečně dlouhý tak, aby se umožnilo získat

důkladný přehled o konkrétním dílu, návrhy a konstrukci těžebního

zařízení pro tento díl, návrhy a konstrukci malých a středních

zpracovatelských závodů za účelem ověření těžebních a zpracovatelských

systémů;



(iii) délka těžby by se měla vztahovat na ekonomickou životnost

těžebního projektu, se zřetelem na takové faktory, jako je vyčerpání

rudných zdrojů, životnost těžebního zařízení a zpracovatelských

prostředků a komerční schůdnost. Těžba by měla být dostatečně dlouhá

tak, aby umožnila komerční těžbu zdrojů z dílu, a měla by zahrnovat

přiměřenou časovou lhůtu na stavbu těžebních a zpracovatelských systémů

komerčního rozsahu, během níž by se neměla vyžadovat komerční produkce.

Celková doba těžby by však měla být též dostatečně krátká tak, aby dala

Úřadu možnost pozměnit ustanovení a podmínky plánu práce v době, kdy

usoudí, že obnovení je v souladu s pravidly, předpisy a postupy, které

přijal po schválení plánu práce.



(c) Požadavky na plnění:



Úřad vyžaduje, aby v období průzkumu provozovatel vynakládal pravidelné

výdaje, jež jsou v rozumném poměru k rozsahu dílu, na nějž se vztahuje

plán práce, a výdaje, které je možno očekávat od poctivého

provozovatele, který má v úmyslu začlenit díl do komerční produkce v

časových mezích stanovených Úřadem. Požadované výdaje by neměly být

stanoveny na tak vysoké úrovni, která by odradila možné provozovatele s

méně nákladnou technologií, než je ta, která se převážně používá. Úřad

stanoví maximální časový interval od završení etapy průzkumu do

zahájení etapy těžby tak, aby se dosáhlo komerční produkce. Při

určování tohoto intervalu by Úřad měl vzít v úvahu, že stavba

rozsáhlých těžebních a zpracovatelských systémů nemůže být zahájena,

dokud nebude ukončena etapa průzkumu a zahájena etapa těžby. Proto by

měl interval na začlenění dílu do komerční produkce brát v úvahu dobu

nezbytnou k této stavbě po završení etapy průzkumu a rozumný ohled by

měl být brán na nevyhnutelná zpoždění oproti plánu stavby. Jakmile se

dosáhne komerční produkce, bude Úřad vyžadovat od provozovatele, v

rozumných mezích a s ohledem na všechny příslušné faktory, aby udržoval

komerční produkci po dobu plánu práce.



(d) Kategorie zdrojů: Při určování kategorií zdrojů, se zřetelem na

které může být schválen plán práce, klade Úřad mimo jiné důraz na tyto

skutečnosti:



(i) že některé zdroje vyžadují použití podobných těžebních metod; a



(ii) že některé zdroje mohou být těženy současně bez nežádoucího

vzájemného zasahování mezi provozovateli těžícími různé v tomtéž dílu.



Nic v tomto pododstavci nebrání Úřadu, aby neschválil plán práce na

více než jednu kategorii zdrojů v tomtéž dílu témuž žadateli.



(e) Zřeknutí se dílů:



Provozovatel má právo kdykoli se bez sankce zříci všech nebo části

svých práv k dílu, na nějž se vztahuje plán práce.



(f) Ochrana mořského prostředí:



Budou vypracována pravidla, předpisy a postupy, aby byla zajištěna

účinná ochrana mořského prostředí před škodlivými následky

bezprostředně vyplývajícími z činnosti v Oblasti nebo ze zpracovávání

nerostů vytěžených z těžebního místa na lodích bezprostředně nad tímto

místem, se zřetelem na rozsah, ve kterém tyto škodlivé následky

bezprostředně vyplývají z vrtání, bagrování, vzorkování a výkopů, jakož

i ze shazování a vypouštění usazenin, nečistot a jiných odpadových

látek do mořského prostředí.



(g) Komerční produkce:



Komerční produkce se považuje za zahájenou, jestliže se provozovatel

zabývá trvalou a rozsáhlou těžební činností, která vynáší dostatečné

množství materiálu, že je zjevné, že hlavním cílem je rozsáhlá produkce

a nikoli produkce zaměřená na získání informací, analýzu nebo zkoušky

vybavení nebo zařízení.



Článek 18



Sankce



1. Kontrahentova práva podle dotčeného kontraktu mohou být pozastavena

nebo ukončena pouze v těchto případech:



(a) jestliže přes varování Úřadu provozovatel provádí svou činnost

způsobem, který vede k vážnému, trvalému a svévolnému porušování

základních podmínek kontraktu, Části XI a pravidel, předpisů a postupů

Úřadu; nebo



(b) jestliže kontrahent nesplnil konečné závazné rozhodnutí orgánu pro

urovnávání sporů, který je v daném případě příslušný.



2. V případě porušení kontraktu, na které se nevztahuje odst. 1 (a),

nebo namísto pozastavení nebo ukončení podle odst. 1 (a) Úřad může

kontrahentovi uložit peněžité sankce úměrné závažnosti tohoto porušení.



3. S výjimkou mimořádných příkazů podle článku 162 odst. 2 (w) Úřad

nemůže vykonat rozhodnutí o peněžitých sankcích, pozastavení nebo

ukončení, pokud nebyla kontrahentovi poskytnuta přiměřená možnost

vyčerpat právní opravné prostředky, jichž může použít podle Části XI,

oddíl 5.



Článek 19



Revize kontraktu



1. Jestliže vznikly nebo je pravděpodobné, že vzniknou takové

okolnosti, které by podle názoru kterékoli strany učinily kontrakt

nerovnoprávným, neproveditelným anebo by znemožnily dosažení cílů

stanovených v kontraktu anebo v Části XI, zahájí strany jednání, aby

jej odpovídajícím způsobem revidovaly.



2. Každý kontrakt uzavřený v souladu s článkem 153 odst. 3 může být

revidován jen se souhlasem stran.



Článek 20



Převod práv a závazků



Práva a závazky vyplývající z kontraktu mohou být převáděny pouze se

souhlasem Úřadu a v souladu s pravidly, předpisy a postupy Úřadu. Úřad

neodmítne bezdůvodně souhlas s převodem, jestliže předpokládaný

nabyvatel je ve všech ohledech kvalifikovaným žadatelem, převezme-li

veškeré závazky převodce a nezíská-li převodem plán práce, jehož

schválení je zakázáno článkem 6 odst. 3 (c) této Přílohy.



Článek 21



Použitelné právo



1. Kontrakt se řídí ustanoveními kontraktu, pravidly, předpisy a

postupy Úřadu, Částí XI a jinými pravidly mezinárodního práva, která

nejsou neslučitelná s touto Úmluvou.



2. Jakékoli konečné rozhodnutí vynesené soudem nebo tribunálem, který

má podle této Úmluvy jurisdikci týkající se práv a závazků Úřadu a

kontrahenta, je vynutitelné na území každého účastnického státu.



3. Žádný účastnický stát nemůže uložit kontrahentovi podmínky, které se

neslučují s ustanoveními Části XI. Avšak použití státem právních

předpisů o životním prostředí nebo jiných právních předpisů, které jsou

přísnější než pravidla, předpisy a postupy Úřadu stanovené podle článku

17 odst. 2 (f) této Přílohy, na jím navržené kontrahenty nebo na lodi

plující pod jeho vlajkou, se nepovažuje za neslučitelné s Částí XI.



Článek 22



Odpovědnost



Kontrahent nese odpovědnost za škodu vyplývající z protiprávního

chování při provádění operací, přičemž se vezmou v úvahu jednání a

opomenutí Úřadu, která tomu napomohla. Podobně nese Úřad odpovědnost za

škodu vyplývající z protiprávního chování při výkonu svých pravomocí a

funkcí, včetně porušení povinností podle článku 168 odst. 2, přičemž se

vezmou v úvahu jednání a opomenutí kontrahenta, která tomu napomohla. V

každém případě se odpovědnost vztahuje na skutečnou škodu.



Příl.IV



STATUT PODNIKU



Článek 1



Cíle



1. Podnik je orgánem Úřadu, který podle článku 153 odst. 2 (a) přímo

provádí činnost v Oblasti, jakož i přepravu, zpracovávání a odbyt

nerostů vytěžených v Oblasti.



2. Při uskutečňování svých cílů a při výkonu svých funkcí postupuje

Podnik v souladu s ustanoveními této Úmluvy a s pravidly, předpisy a

postupy Úřadu.



3. Při využívání zdrojů Oblasti podle odst. 1 postupuje Podnik v

souladu se zdravými komerčními zásadami, s výhradou ustanovení této

Úmluvy.



Článek 2



Vztah k Úřadu



1. Podle článku 170 jedná Podnik v souladu s obecnými zásadami

vytyčenými Shromážděním a v souladu se směrnicemi Rady.



2. Podnik požívá autonomie při provádění svých operací, s výhradou

odst. 1.



3. Nic v této Úmluvě nečiní Podnik odpovědným za jednání nebo závazky

Úřadu a Úřad odpovědným za jednání nebo závazky Podniku.



Článek 3



Omezení odpovědnosti



Bez újmy článku 11 odst. 3 této Přílohy žádný člen Úřadu nenese

odpovědnost za činy nebo závazky Podniku pouze z důvodu svého členství.



Článek 4



Struktura Podniku



Podnik má Řídící výbor, generálního ředitele a zaměstnance, kteří jsou

nezbytní k výkonu jeho funkcí.



Článek 5



Řídící výbor



1. Řídící výbor se skládá z 15 členů volených Shromážděním v souladu s

článkem 160 odst. 2 (c). Při volbě členů Řídícího výboru se bere

náležitý ohled na zásadu spravedlivého geografického zastoupení. Při

navrhování kandidátů na volbu do Řídícího výboru mají členové Úřadu na

paměti potřebu navrhnout kandidáty nejvyšší úrovně znalostí a s

kvalifikací v příslušných oborech tak, aby byl zajištěn provoz a úspěch

Podniku.



2. Členové Řídícího výboru jsou voleni na období čtyř let a mohou být

znovuzvoleni, přičemž se bere náležitý zřetel na zásadu rotace

členství.



3. Členové Řídícího výboru zůstanou ve svých funkcích až do zvolení

svých nástupců. Jestliže se uvolní místo člena Řídícího výboru, zvolí

Shromáždění v souladu s článkem 160 odst. 2 písm. (c) nového člena na

zbytek volebního období jeho předchůdce.



4. Členové Řídícího výboru působí ad personam.^5) Při výkonu svých

povinností nežádají ani nepřijímají pokyny od žádné vlády nebo od

jakéhokoli jiného zdroje. Členové Úřadu respektují nezávislý charakter

členů Řídícího výboru a zdrží se všech pokusů ovlivňovat kteréhokoli z

nich při výkonu jeho povinností.



5. Každému členu Řídícího výboru se vyplácí odměna z prostředků

Podniku. Výši odměny stanoví Shromáždění na doporučení Rady.



6. Řídící výbor zpravidla působí v hlavním sídle Podniku a schází se

tak často, jak to vyžaduje činnost Podniku.



7. Dvě třetiny členů Řídícího výboru tvoří kvórum.



8. Každý člen Řídícího výboru má jeden hlas. Všechny otázky, kterými se

Řídící výbor zabývá, se rozhodují většinou hlasů členů Řídícího výboru.

Člen se zdrží hlasování o otázce, která se dotýká jeho zájmů.



9. Každý člen Úřadu může požádat Řídící výbor o informaci, která se

zvláště dotýká jeho zájmů. Řídící výbor se vynasnaží takovou informaci

poskytnout.



Článek 6



Pravomoci a funkce



Řídící výbor řídí provoz Podniku. V souladu s ustanoveními této Úmluvy

vykonává Řídící výbor pravomoci nezbytné k plnění cílů Podniku, včetně:



(a) volby předsedy z řad svých členů;



(b) přijímání svého jednacího řádu;



(c) sestavování a předkládání formálních psaných plánů prací Radě v

souladu s článkem 153 odst. 3 a s článkem 162 odst. 2 (j);



(d) vypracovávání plánů práce a programů při provádění činnosti zmíněné

v článku 170;



(e) přípravy a předkládání žádostí Radě o oprávnění k produkci v

souladu s článkem 151 odst. 2 až 7;



(f) zmocňování k jednání o získávání technologie, včetně technologie

stanovené v článku 5 odst. 3 (a), (c) a (d) Přílohy III, a schvalování

výsledků takových jednání;



(g) stanovení podmínek a zmocňování k jednání o společných podnicích a

o jiných formách společných ujednání zmíněných v článcích 9 a 11

Přílohy III a schvalování výsledků takových jednání;



(h) doporučování Shromáždění, jaká část čistého zisku Podniku má být

ponechána jako rezerva v souladu s článkem 160 odst. 2 (f) a s článkem

10 této Přílohy;



(i) schvalování ročního rozpočtu Podniku;



(j) zmocňování k obstarání zboží a služeb v souladu s článkem 12 odst.

3 této Přílohy;



(k) předkládání výroční zprávy Radě v souladu s článkem 9 této Přílohy;



(l) předkládání Radě a jejím prostřednictvím Shromáždění ke schválení

návrhů pravidel týkajících se organizace, řízení, jmenování a

propouštění zaměstnanců Podniku a přijímání předpisů provádějících tato

pravidla;



(m) vypůjčování si prostředků a poskytování takové zástavy nebo jiné

záruky tak, jak se rozhodne v souladu s článkem 11 odst. 2 této

Přílohy;



(n) vstup do jakýchkoli právních řízení, dohod a transakcí a provádění

jakýchkoli jiných akcí v souladu s článkem 13 této Přílohy;



(o) delegování svých pravomocí, které se nevykonávají podle volného

uvážení, generálnímu řediteli a svým výborům, s výhradou souhlasu Rady.



Článek 7



Generální ředitel a zaměstnanci Podniku



1. Shromáždění na základě doporučení Rady a návrhu Řídícího výboru

zvolí generálního ředitele Podniku, který není členem Řídícího výboru.

Generální ředitel působí po stanovené období, které nesmí přesáhnout

pět let, a může být znovu zvolen na další období.



2. Generální ředitel je právním představitelem a hlavním výkonným

úředníkem Podniku; je bezprostředně odpovědný Řídícímu výboru za provoz

Podniku. Odpovídá za organizaci, řízení, jmenování a propouštění

zaměstnanců Podniku v souladu s pravidly a předpisy zmíněnými v článku

6 (l) této Přílohy. Bez práva hlasovat se zúčastňuje schůzí Řídícího

výboru, jakož i Shromáždění a Rady, pokud se zabývají otázkami

týkajícími se Podniku.



3. Při náboru a jmenování zaměstnanců a při stanovení jejich služebních

podmínek je především třeba řídit se nutností zajistit co nejvyšší

úroveň výkonnosti a technických znalostí. S výhradou tohoto zřetele je

třeba náležitě dbát toho, aby zaměstnanci byli vybíráni na základě

zásady spravedlivého geografického zastoupení.



4. Při výkonu svých povinností generální ředitel a zaměstnanci nežádají

ani nepřijímají pokyny od žádné vlády nebo od jakéhokoli jiného zdroje

vně Podniku. Vystříhají se každého jednání, které by se neslučovalo s

jejich postavením mezinárodních úředníků Podniku. Každý účastnický stát

se zavazuje, že bude dbát výlučné mezinárodní povahy úkolů generálního

ředitele a zaměstnanců a že se nebude snažit je při výkonu jejich úkolů

ovlivňovat.



5. Povinnosti stanovené v článku 168 odst. 2 se rovněž vztahují na

zaměstnance Podniku.



Článek 8



Sídlo



Podnik má svoji hlavní úřadovnu v sídle Úřadu. Podnik může zřídit jiné

úřadovny a zařízení na území kteréhokoli účastnického státu se

souhlasem tohoto účastnického státu.



Článek 9



Zprávy a finanční výkazy



1. Nejpozději do tří měsíců po skončení každého finančního roku

předkládá Podnik Radě k posouzení výroční zprávu obsahující ověřený

závěrečný výkaz o stavu svých účtů a v přiměřených časových intervalech

poskytuje Radě souhrnný výkaz o svém finančním postavení, jakož i výkaz

o zisku a ztrátách ukazující výsledky jeho operací.



2. Podnik publikuje svou výroční zprávu a takové jiné zprávy, které

uzná za vhodné.



3. Všechny zprávy a finanční výkazy zmíněné v tomto článku se zasílají

členům Úřadu.



Článek 10



Rozdělení čistého zisku



1. S výhradou odstavce 3 odvádí Podnik Úřadu platby podle článku 13

Přílohy III nebo jejich ekvivalent.



2. Na základě doporučení Řídícího výboru rozhodne Shromáždění, jaká

část čistého zisku Podniku bude ponechána jako rezerva Podniku. Zbytek

bude převeden na Úřad.



3. Během počátečního období, které Podnik potřebuje k tomu, aby se stal

soběstačným, a které nepřekročí 10 let od zahájení jeho tržní produkce,

vyjme Shromáždění Podnik z plateb uvedených v odst. 1 a veškerý čistý

zisk Podniku ponechá jako jeho rezervu.



Článek 11



Finance



1. Prostředky Podniku zahrnují:



(a) platby obdržené od Úřadu v souladu s článkem 173 odst. 2 (b);



(b) dobrovolné příspěvky účastnických států poskytnuté na finanční

činnost Podniku;



(c) výpůjčky Podniku v souladu s ustanoveními odst. 2 a 3;



(d) zisk Podniku z jeho činnosti;



(e) jiné prostředky poskytnuté Podniku, které mu umožňují co nejdříve

zahájit provoz a vykonávat své funkce.



2.



(a) Podnik má pravomoc vypůjčovat si prostředky a může podle vlastního

rozhodnutí poskytovat zástavy anebo jiné záruky. Před veřejným prodejem

svých obligací na finančních trzích nebo v měně některého účastnického

státu musí Podnik nejdříve získat souhlas tohoto účastnického státu.

Celkovou výši výpůjček schvaluje na základě doporučení Řídícího výboru

Rada.



(b) Účastnické státy vyvinou veškeré smysluplné úsilí, aby podpořily

žádosti Podniku o půjčky na kapitálových trzích a od mezinárodních

finančních institucí.



3.



(a) Podnik je opatřen prostředky nezbytnými k průzkumu a k těžbě na

jednom těžebním místě a k přepravě, zpracování a k odbytu z něho

vytěžených nerostů a získaného niklu, mědi, kobaltu a manganu a k

pokrytí svých počátečních správních výdajů. Výši uvedených prostředků a

kritéria a faktory pro jejich úpravu zahrne Přípravná komise do návrhu

pravidel, předpisů a postupů Úřadu.



(b) Všechny účastnické státy poskytnou Podniku formou dlouhodobých

bezúročných půjček částku rovnající se polovině prostředků zmíněných v

pododst. (a), a to v souladu s příspěvkovou stupnicí pro řádný rozpočet

OSN platnou v době, kdy jsou příspěvky poskytovány, a přizpůsobenou

tak, aby brala v úvahu státy, které nejsou členy OSN. Za dluhy, které

Podniku vzniknou navýšením prostředků o druhou polovinu, se všechny

účastnické státy zaručí v souladu se stejnou stupnicí.



(c) V případě, že souhrn finančních příspěvků účastnických států je

menší než prostředky stanovené Podniku podle pododst. (a), prozkoumá

Shromáždění na svém prvním zasedání výši nedostávajících se prostředků

a se zřetelem na závazek účastnických států podle pododst. (a) a (b) a

na doporučení Přípravné komise přijme konsensem opatření zabývající se

tímto nedostatkem.



(d)



(i) Každý účastnický stát buď do 60 dnů po vstupu této Úmluvy v

platnost, anebo do 30 dnů po uložení své ratifikační listiny nebo

listiny o přistoupení, podle toho, co nastane později, uloží u Podniku

neodvolatelné, nepřevoditelné a bezúročné vlastní směnky ve výši podílu

tohoto účastnického státu na bezúročných půjčkách podle odst. 3 (b).



(ii) V nejbližší prakticky možné lhůtě po vstupu této Úmluvy v platnost

a poté v ročních nebo v jiných vhodných časových intervalech připraví

Řídící výbor přehled rozsahu a časového rozvrhu požadavků na prostředky

na jeho správní výdaje a na provádění činnosti Podnikem v souladu s

článkem 170 a s článkem 12 této Přílohy.



(iii) Na základě toho oznámí Podnik prostřednictvím Úřadu účastnickým

státům jejich příslušné podíly na prostředcích v souladu s odst. 3 (b),

jež jsou pro takové výdaje nezbytné. Pokud jde o bezúročné půjčky,

Podnik inkasuje takové částky vlastních směnek, které budou nezbytné

pro pokrytí výdajů uvedených v přehledu.



(iv) Po obdržení tohoto oznámení poskytnou účastnické státy v souladu s

odst. 3 (b) své příslušné podíly záruk za dluhy Podniku.



(e)



(i) Na základě žádosti Podniku mohou účastnické státy poskytnout

dodatečnou záruku za dluhy v souladu se stupnicí uvedenou v pododst.

(b).



(ii) Místo záruk za dluhy může účastnický stát poskytnout Podniku

příspěvek ve výši rovnající se té části dluhů, která by jinak podléhala

záruce.



(f) Splácení úročených půjček má přednost před splácením bezúročných

půjček. Splácení bezúročných půjček musí být v souladu s přehledem

přijatým na základě doporučení Rady a na radu Řídícího výboru

Shromážděním. Při výkonu této funkce se Řídící výbor Podniku řídí

příslušnými ustanoveními pravidel, předpisů a postupů Úřadu; tato

pravidla, předpisy a postupy vezmou v úvahu prvořadý význam toho, aby

byl zajištěn provoz Podniku a zejména jeho finanční nezávislost.



(g) Prostředky se Podniku poskytují ve volně směnitelných měnách anebo

měnách, jež jsou volně dostupné a účinně použitelné na hlavních

zahraničních měnových trzích. Tyto měny jsou definovány v pravidlech,

předpisech a postupech Úřadu v souladu s převládající mezinárodní

měnovou praxí. S výjimkou ustanovení odst. 2 nebude žádný účastnický

stát zachovávat nebo zavádět omezení týkající se držby, používání anebo

směňování těchto prostředků Podnikem.



(h) "Záruka za dluhy" znamená slib účastnického státu věřitelům

Podniku, že poté, co mu oznámí, že Podnik je v prodlení, uhradí jim tu

částku finančních závazků Podniku, která je zárukou kryta a která na

něj v souladu s příslušnou stupnicí připadá. Postupy pro uhrazení

těchto závazků se shodují s pravidly, předpisy a postupy Úřadu.



4. Prostředky a obchodní jmění Podniku se vedou odděleně od prostředků

a obchodního jmění Úřadu. Tento článek nebrání Podniku, aby se dohodl s

Úřadem ohledně zařízení, zaměstnanců a služeb, jakož i ohledně úhrady

správních výdajů zaplacených jedním z nich jménem druhého.



5. Záznamy, knihy a účty Podniku, včetně jeho výročních finančních

výkazů, jsou každoročně kontrolovány nezávislým auditorem jmenovaným

Radou.



Článek 12



Provoz



1. Podnik předkládá Radě návrhy na provádění činnosti v souladu s

článkem 170. Tyto návrhy zahrnují v souladu s článkem 153 odst. 3

formální psaný plán práce týkající se činnosti v Oblasti a veškeré jiné

informace a údaje, které mohou být čas od času požadovány pro jeho

posouzení Právní a technickou komisí a pro schválení Radou.



2. Po schválení Radou provede Podnik projekt na základě formálního

psaného plánu práce zmíněného v odst. 1.



3.



(a) Nemá-li Podnik k dispozici zboží a služby nutné ke svému provozu,

může si je opatřit. Za tím účelem uzavírá kontrakty s navrhovateli,

kteří na jeho výzvu nabídnou nejvýhodnější spojení kvality, ceny a

dodací lhůty.



(b) Je-li více než jedna taková výhodná nabídka, uzavře se kontrakt:



(i) s náležitou pozorností a v souladu se zásadou nediskriminace na

základě politických nebo jiných úvah, které nemají vztah k provozu; a



(ii) v souladu se směrnicemi schválenými Radou, které se týkají

preferencí poskytovaných zbožím a službám pocházejícím z rozvojových

států, a to včetně vnitrozemských nebo jinak geograficky

znevýhodněných.



(c) Řídící výbor může přijímat pravidla, která určují zvláštní

okolnosti, kdy lze v nejlepším zájmu Podniku upustit od požadavku

učinit výzvu k nabídce.



4. Podnik má právo na veškeré nerosty a zpracované látky, které

vyprodukuje.



5. Podnik prodává své produkty na nediskriminačním základě. Neposkytuje

neobchodní slevy.



6. Bez újmy všem obecným nebo zvláštním pravomocem, které Podniku

příslušejí podle kteréhokoli jiného ustanovení této Úmluvy, Podnik

podle potřeby vykonává takové pravomoci, které souvisejí s jeho

činností.



7. Podnik nezasahuje do politických záležitostí kteréhokoli

účastnického státu ani se nenechá při svém rozhodování ovlivňovat

politickým charakterem dotčeného účastnického státu. Jeho rozhodnutí

jsou ovlivňována pouze obchodními úvahami prováděnými nestranně tak,

aby bylo dosaženo cílů stanovených v článku 1 této Přílohy.



Článek 13



Právní status, výsady a imunity



1. Aby mohl vykonávat své funkce, má Podnik na území účastnických států

právní status a požívá výsad a imunit stanovených v tomto článku. K

provedení této zásady mohou Podnik a účastnické státy v případě

nutnosti uzavírat zvláštní dohody.



2. Podnik má takovou právní způsobilost, která je nezbytná k výkonu

jeho funkcí a k plnění jeho úkolů, zejména způsobilost:



(a) uzavírat kontrakty, společná anebo jiná ujednání včetně dohod se

státy a s mezinárodními organizacemi;



(b) nabývat, pronajímat a držet nemovitý a movitý majetek a disponovat

jím;



(c) být stranou v právním řízení.



3.



(a) Podnik lze žalovat pouze u soudu s příslušnou jurisdikcí na území

účastnického státu, ve kterém Podnik:



(i) má úřadovnu nebo zařízení;



(ii) jmenoval agenta za účelem přijetí služby nebo zprávy o procesu;



(iii) uzavřel kontrakt na dodávku zboží nebo služeb;



(iv) vydal cenné papíry; anebo



(v) se jinak zabýval obchodní činností.



(b) Majetek a aktiva Podniku, ať se nacházejí kdekoli a jsou v držení

kohokoli, jsou před vynesením konečného rozsudku proti Podniku imunní

vůči všem formám zabavení, obstavení anebo exekuce.



4. (a) Majetek a aktiva Podniku, ať se nacházejí kdekoli a jsou v

držení kohokoli, jsou imunní vůči rekvizici, konfiskaci, vyvlastnění

anebo jakékoli jiné formě zabavení na základě aktu výkonné anebo

zákonodárné moci.



(b) Majetek a aktiva Podniku, ať se nacházejí kdekoli a jsou v držení

kohokoli, jsou osvobozeny od diskriminačních omezení, předpisů, kontrol

a moratorií jakékoliv povahy.



(c) Podnik a jeho zaměstnanci dodržují v každém státě a na jakémkoli

území, kde Podnik anebo jeho zaměstnanci provádějí svoje operace anebo

jinak jednají, místní právní předpisy.



(d) Účastnické státy zajistí, aby Podnik požíval všech práv, výsad a

imunit, které poskytují subjektům provádějícím obchodní činnost na

jejich územích. Tato práva, výsady a imunity se poskytují Podniku na

základě, který není méně výhodný než ten, který dotčené státy poskytují

subjektům provozujícím podobnou obchodní činnost. Jestliže účastnické

státy poskytují rozvojovým státům nebo jejich obchodním subjektům

zvláštní výsady, požívá Podnik těchto výsad na podobném přednostním

základě.



(e) Účastnické státy mohou Podniku poskytnout zvláštní výhody, práva,

výsady a imunity, aniž by tím byly zavázány poskytnout takové výhody,

práva, výsady a imunity jiným obchodním subjektům.



5. Podnik sjedná s hostitelskými zeměmi, ve kterých jsou umístěny jeho

úřadovny a zařízení, vynětí z přímého a nepřímého zdanění.



6. Každý účastnický stát podnikne taková opatření, která jsou nezbytná

k provedení v této Příloze stanovených zásad v podmínkách jeho právního

řádu, a informuje Podnik o konkrétních opatřeních, která podnikl.



7. Podnik se může zříci kterékoli z výsad a imunit poskytovaných podle

tohoto článku anebo zvláštními dohodami zmíněnými v odst. 1, a to v

rozsahu a za podmínek, které stanoví.



Příl.V:



SMÍRČÍ ŘÍZENÍ



Oddíl 1:



SMÍRČÍ ŘÍZENÍ PODLE ODDÍLU 1 ČÁSTI XV



Článek 1



Zahájení řízení



Jestliže se strany sporu dohodly, v souladu s článkem 284, že předloží

spor ke smírčímu řízení podle tohoto oddílu, potom může kterákoli

strana zahájit řízení písemným oznámením zaslaným druhé straně nebo

stranám sporu.



Článek 2



Seznam zprostředkovatelů



Generální tajemník OSN sestaví a povede seznam zprostředkovatelů. Každý

účastnický stát je oprávněn jmenovat čtyři zprostředkovatele, z nichž

každý je osobou těšící se nejlepší pověsti pro svoji nestrannost,

způsobilost a bezúhonnost. Jména osob takto jmenovaných tvoří seznam.

Klesne-li v takto sestaveném seznamu počet zprostředkovatelů

jmenovaných účastnickým státem pod čtyři, potom je tento účastnický

stát oprávněn provést další potřebná jmenování. Dokud účastnický stát

neodvolá zprostředkovatele, kterého jmenoval, zůstane jméno tohoto

zprostředkovatele v seznamu; tento zprostředkovatel však zůstává členem

každé smírčí komise, do které byl ustanoven, dokud řízení před touto

komisí neskončí.



Článek 3



Ustavení smírčí komise



Pokud se strany nedohodnou jinak, ustaví se smírčí komise takto:



(a) S výhradou ustanovení pododst. (g) se smírčí komise skládá z pěti

členů.



(b) Strana zahajující řízení ustanoví dva zprostředkovatele vybrané

přednostně ze seznamu zmíněného v článku 2 této Přílohy, z nichž jeden

může být jejím státním příslušníkem, nedohodnou-li se strany jinak.

Tato ustanovení budou zahrnuta do oznámení zmíněného v článku 1 této

Přílohy.



(c) Do 21 dnů po obdržení oznámení zmíněného v článku 1 této Přílohy

ustanoví druhá strana sporu dva zprostředkovatele způsobem stanoveným v

pododst. (b). Nebude-li v této lhůtě ustanovení provedeno, může strana

zahajující řízení do jednoho týdne po uplynutí této lhůty buď ukončit

řízení oznámením zaslaným druhé straně, anebo požádat generálního

tajemníka OSN, aby provedl ustanovení v souladu s pododst. (e).



(d) Do třiceti dnů po ustanovení všech čtyř zprostředkovatelů tito

zprostředkovatelé vyberou ze seznamu zmíněného v článku 2 této Přílohy

a ustanoví pátého zprostředkovatele, který bude předsedou. Nebude-li v

této lhůtě ustanovení provedeno, může kterákoli ze stran do jednoho

týdne po uplynutí této lhůty požádat generálního tajemníka OSN, aby

provedl ustanovení v souladu s pododst. (c).



(e) Do třiceti dnů po obdržení žádosti podle pod-odst. (c) nebo (d) a

po poradě se stranami sporu provede generální tajemník OSN potřebná

ustanovení ze seznamu zmíněného v článku 2 této Přílohy.



(f) Každé uprázdněné místo se obsazuje způsobem stanoveným pro původní

ustanovení.



(g) Dvě nebo více stran, které se dohodnou, že zastávají stejný zájem,

ustanoví dva zprostředkovatele společně. Jestliže dvě nebo více stran

zastává rozdílné zájmy nebo jestliže se nedohodnou, že zastávají stejný

zájem, ustanoví zprostředkovatele odděleně.



(h) Ve sporech týkajících se více než dvou stran, které mají rozdílné

zájmy nebo se nedohodly, že zastávají stejný zájem, použijí strany

ustanovení pododst. (a) až (f) v co největší možné míře.



Článek 4



Jednací řád



Nedohodnou-li se strany jinak, smírčí komise sama stanoví svůj jednací

řád. Se souhlasem stran sporu může komise vyzvat kterýkoli účastnický

stát, aby ústně anebo písemně předložil svoje stanoviska. Rozhodnutí

týkající se procedurálních otázek, zpráv a doporučení komise přijímá

většinou hlasů svých členů.



Článek 5



Přátelské urovnání



Komise může upozornit strany na jakákoli opatření, která by mohla

napomoci přátelskému urovnání sporu.



Článek 6



Funkce komise



Komise vyslechne strany, prozkoumá jejich nároky a námitky a předloží

stranám návrhy směřující k dosažení přátelského urovnání sporu.



Článek 7



Zpráva



1. Do dvanácti měsíců po svém ustavení předloží komise zprávu. Její

zpráva obsahuje všechny dosažené dohody, a jestliže dohody nebylo

dosaženo, závěry komise o všech skutkových nebo právních otázkách,

které se týkají předmětu sporu, jakož i taková doporučení, která komise

považuje za vhodná pro přátelské urovnání. Zpráva bude uložena u

generálního tajemníka OSN, který ji ihned předá stranám sporu.



2. Zpráva komise, včetně jejích závěrů a doporučení, není pro strany

závazná.



Článek 8



Ukončení řízení



Smírčí řízení je ukončeno, jakmile bylo dosaženo urovnání, jakmile

strany písemným oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi OSN přijaly

nebo jedna strana odmítla doporučení obsažená ve zprávě anebo jakmile

ode dne předání zprávy stranám uplynula lhůta tří měsíců.



Článek 9



Poplatky a náklady



Poplatky a náklady komise nesou strany sporu.



Článek 10



Právo stran pozměnit postup



Strany sporu mohou pozměnit jakékoli ustanovení této Přílohy dohodou

použitelnou pouze pro tento spor.



Oddíl 2:



OBLIGATORNÍ PŘEDLOŽENÍ KE SMÍRČÍMU ŘÍZENÍ PODLE ODDÍLU 3 ČÁSTI XV



Článek 11



Zahájení řízení



1. Kterákoli strana sporu, který v souladu s ustanoveními Části XV,

oddíl 3, může být předložen ke smírčímu řízení podle tohoto oddílu,

může písemným oznámením zaslaným druhé straně nebo stranám sporu

zahájit řízení.



2. Kterákoli strana sporu, která obdržela oznámení podle odst. 1, je

povinna se takovému řízení podrobit.



Článek 12



Neposkytnutí odpovědi nebo odmítnutí podrobit se smírčímu řízení



Není na překážku řízení, jestliže jedna nebo více stran sporu

neposkytly odpověď na oznámení o zahájení řízení nebo se takovému

řízení odmítly podrobit.



Článek 13



Příslušnost



Neshodu o tom, zda smírčí komise jednající podle tohoto oddílu je

příslušná, rozhoduje komise.



Článek 14



Použití oddílu 1



Ustanovení článků 2 až 10 oddílu 1 této Přílohy se použijí s výhradou

ustanovení tohoto oddílu.



Příl.VI



STATUT MEZINÁRODNÍHO TRIBUNÁLU PRO MOŘSKÉ PRÁVO



Článek 1



Obecná ustanovení



1. Mezinárodní tribunál pro mořské právo se ustavuje a bude působit v

souladu s ustanoveními této Úmluvy a tohoto Statutu.



2. Sídlo Tribunálu je ve Svobodném a hanzovním městě Hamburku ve

Spolkové republice Německo.



3. Tribunál může zasedat a vykonávat své funkce kdekoli jinde, kdykoli

to považuje za žádoucí.



4. Předložení sporu Tribunálu se řídí ustanoveními Částí XI a XV.



Oddíl 1:



ORGANIZACE TRIBUNÁLU



Článek 2



Složení



1. Tribunál se skládá z 21 nezávislých členů zvolených z osob, které se

těší nejlepší pověsti pro svoji nestrannost a bezúhonnost a jsou

uznávanými znalci v oboru mořského práva.



2. V Tribunálu jako celku bude zajištěno zastoupení hlavních právních

systémů světa a spravedlivé geografické rozdělení.



Článek 3



Členství



1. V Tribunálu nesmí být více než jeden příslušník téhož státu. Pokud

jde o členství v Tribunálu, o osobě, která by mohla být považována za

příslušníka více než jednoho státu, se má za to, že je příslušníkem

toho státu, kde obvykle vykonává občanská a politická práva.



2. Nejméně tři členové jsou z každé geografické skupiny, jak jsou tyto

skupiny stanoveny Valným shromážděním OSN.



Článek 4



Navrhování kandidátů a volby



1. Každý účastnický stát může navrhnout ne více než dvě osoby, které

mají kvalifikaci stanovenou v článku 2 této Přílohy. Členové Tribunálu

jsou voleni ze seznamu takto navržených osob.



2. Alespoň tři měsíce přede dnem volby generální tajemník OSN při první

volbě a tajemník Tribunálu při dalších volbách písemně vyzve účastnické

státy, aby do dvou měsíců předložily své návrhy členů Tribunálu.

Připraví abecední seznam všech takto navržených osob s uvedením

účastnických států, které je navrhly, a před sedmým dnem posledního

měsíce přede dnem každé volby jej předloží účastnickým státům.



3. První volba se bude konat do šesti měsíců ode dne vstupu této Úmluvy

v platnost.



4. Členové Tribunálu se volí tajným hlasováním. Volby se konají na

schůzce účastnických států svolané generálním tajemníkem OSN při první

volbě a při dalších volbách postupem dohodnutým účastnickými státy. Dvě

třetiny účastnických států tvoří na této schůzce kvórum. Do Tribunálu

jsou zvoleni ti kandidáti, kteří dosáhli nejvyššího počtu hlasů a

dvoutřetinové většiny hlasů přítomných a hlasujících účastnických

států, a to za předpokladu, že tato většina zahrnuje většinu

účastnických států.



Článek 5



Funkční období



1. Členové Tribunálu se volí na devět let a mohou být voleni opětovně;

nicméně, funkční období uplyne sedmi členům zvoleným při první volbě s

koncem třetího roku a dalším sedmi členům zvoleným při první volbě s

koncem šestého roku.



2. Členy Tribunálu, jejichž funkční období má uplynout po třech a po

šesti letech, jak je výše uvedeno, vylosuje generální tajemník OSN

bezprostředně po první volbě.



3. Členové Tribunálu zastávají svou funkci, dokud nebudou jejich místa

obsazena. Ale i poté, co byli nahrazeni, dokončí všechna řízení, která

byla zahájena přede dnem jejich nahrazení.



4. Vzdá-li se člen Tribunálu své funkce, oznámí to dopisem předsedovi

Tribunálu. Místo se uprazdňuje obdržením tohoto dopisu.



Článek 6



Uprázdněná místa



1. Uprázdněná místa se obsazují stejným způsobem jako při první volbě,

s výhradou těchto ustanovení: měsíc poté, co došlo k uprázdnění místa,

rozešle tajemník výzvy stanovené v článku 4 této Přílohy; den volby

určí předseda Tribunálu po poradě s účastnickými státy.



2. Člen Tribunálu, který byl zvolen, aby nahradil člena, jehož funkční

období dosud neuplynulo, zastává funkci po zbytek období svého

předchůdce.



Článek 7



Neslučitelná činnost



1. Žádný člen Tribunálu nesmí vykonávat žádnou politickou nebo správní

funkci, ani být v aktivním spojení anebo být finančně zainteresován na

jakékoli činnosti kteréhokoli podniku, který se zabývá průzkumem nebo

těžbou zdrojů moře nebo mořského dna anebo jiným obchodním využíváním

moře nebo mořského dna.



2. Žádný člen Tribunálu nesmí v žádné věci vystupovat jako zmocněnec,

poradce anebo právní zástupce.



3. Jakákoli pochybnost v těchto otázkách bude rozhodnuta většinou

ostatních přítomných členů Tribunálu.



Článek 8



Podmínky týkající se účasti členů Tribunálu v konkrétní věci



1. Žádný člen Tribunálu nesmí mít účast na rozhodování v žádné věci, ve

které dříve vystupoval jako zmocněnec, poradce anebo právní zástupce

některé strany anebo jako člen vnitrostátního nebo mezinárodního soudu

nebo tribunálu anebo v jakékoli jiné funkci.



2. Jestliže se člen Tribunálu z nějakého zvláštního důvodu domnívá, že

by se neměl účastnit na rozhodování v určité věci, uvědomí o tom

předsedu Tribunálu.



3. Domnívá-li se předseda, že by některý z členů Tribunálu z nějakého

zvláštního důvodu neměl zasedat v určité věci, upozorní ho na to.



4. Jakákoli pochybnost v těchto otázkách bude rozhodnuta většinou

ostatních přítomných členů Tribunálu.



Článek 9



Důsledek toho, když člen Tribunálu přestane splňovat podmínky



Jestliže podle jednomyslného názoru ostatních členů Tribunálu přestane

některý člen splňovat požadované podmínky, předseda Tribunálu prohlásí

místo za uprázdněné.



Článek 10



Diplomatické výsady a imunity



Při výkonu svých funkcí požívají členové Tribunálu diplomatických výsad

a imunit.



Článek 11



Slavnostní prohlášení členů



Každý člen Tribunálu dříve, než se ujme své funkce, prohlásí slavnostně

na veřejném zasedání, že bude svoji pravomoc vykonávat nestranně a

svědomitě.



Článek 12



Předseda, místopředseda a tajemník



1. Tribunál volí na tři roky svého předsedu a místopředsedu; mohou být

voleni opětovně.



2. Tribunál jmenuje svého tajemníka a může zařídit jmenování jiných

úředníků, kterých bude třeba.



3. Předseda a tajemník bydlí v sídle Tribunálu.



Článek 13



Kvórum



1. Zasedají všichni členové Tribunálu, kteří jsou po ruce. K ustavení

Tribunálu se vyžaduje kvórum jedenácti zvolených členů.



2. S výhradou ustanovení článku 17 této Přílohy Tribunál určí, kteří

členové jsou po ruce, aby ustavili Tribunál pro posouzení určitého

sporu se zřetelem na účinné působení komor, jak je stanoveno v článcích

14 a 15 této Přílohy.



3. Tribunál projedná a rozhodne všechny spory a žaloby, které mu budou

předloženy, pokud se nepoužije článku 14 této Přílohy nebo pokud strany

nepožádají, aby se s nimi naložilo v souladu s článkem 15 této Přílohy.



Článek 14



Komora pro spory týkající se mořského dna



V souladu s ustanoveními oddílu 4 této Přílohy bude zřízena Komora pro

spory týkající se mořského dna. Její příslušnost, pravomoc a funkce

jsou stanoveny v Části XI, oddíl 5.



Článek 15



Zvláštní komory



1. Tribunál může utvářet komory složené ze tří nebo více svých volených

členů, jak bude považovat za nezbytné, aby se zabývaly určitými

kategoriemi sporů.



2. Tribunál utvoří komoru, aby se zabývala určitým sporem, který mu byl

předložen, jestliže o to strany požádají. Složení takové komory určí

Tribunál se souhlasem stran.



3. V zájmu rychlého vyřizování věcí utvoří Tribunál každý rok komoru

složenou z pěti svých členů, která může projednávat a rozhodovat spory

ve zkráceném řízení. Budou vybráni dva náhradní členové, aby nahradili

členy, kteří by se nemohli účastnit určitého řízení.



4. Spory budou projednávány a rozhodovány komorami stanovenými v tomto

článku, jestliže o to strany požádají.



5. Rozsudek kterékoli z komor utvořených podle tohoto článku a článku

14 této Přílohy se považuje za vynesený Tribunálem.



Článek 16



Pravidla Tribunálu



Tribunál přijme pravidla pro vykonávání svých funkcí. Zejména stanoví

svůj jednací řád.



Článek 17



Státní příslušnost členů



1. Členové Tribunálu, kteří jsou státními příslušníky kterékoli ze

stran sporu, si podržují právo účasti jako členové Tribunálu.



2. Zasedá-li v Tribunálu při projednávání sporu jako soudce člen, který

je státním příslušníkem jedné ze stran, může si kterákoli jiná strana

sporu určit osobu, která se bude účastnit jako člen Tribunálu.



3. Nezasedá-li v Tribunálu při projednávání sporu jako soudce člen,

který by byl státním příslušníkem stran, může si každá z těchto stran

určit osobu, která se bude účastnit jako člen Tribunálu.



4. Ustanovení tohoto článku platí pro komory zmíněné v článcích 14 a 15

této Přílohy. V takových případech vyzve předseda po poradě se stranami

tolik určených členů Tribunálu tvořících komoru, kolik jich bude třeba,

aby podle potřeby uvolnili místo těm členům Tribunálu, kteří jsou

státními příslušníky dotčených stran, a není-li jich anebo se nemohou

dostavit, členům stranami zvláště určeným.



5. Existuje-li několik stran, které zastávají stejný zájem, potom se

pro účely předcházejících ustanovení považují za stranu jedinou.

Jakékoli pochybnosti v této otázce rozhoduje Tribunál.



6. Členové vybraní v souladu s odst. 2, 3 a 4 musí splňovat podmínky

požadované v článcích 2, 8 a 11 této Přílohy. Účastní se rozhodování

zcela rovnoprávně se svými kolegy.



Článek 18



Odměňování členů



1. Každý volený člen Tribunálu dostává roční plat a za každý den, v

němž bude vykonávat své funkce, zvláštní příplatek; celková částka

zvláštního příplatku splatná v každém roce každému členovi nepřesáhne

výši ročního platu.



2. Předseda dostává zvláštní roční příplatek.



3. Místopředseda dostává zvláštní příplatek za každý den, kdy působí

jako předseda.



4. Členové vybraní podle článku 17 této Přílohy, kteří nejsou volenými

členy Tribunálu, dostávají náhradu za každý den, kdy vykonávají své

funkce.



5. Tyto platy, příplatky a náhrady se čas od času stanoví na schůzce

účastnických států, přičemž se bere v úvahu pracovní zatížení

Tribunálu. Během funkčního období nemohou být sníženy.



6. Plat tajemníka se na návrh Tribunálu stanoví na schůzce účastnických

států.



7. Předpisy přijímané na schůzkách účastnických států stanoví podmínky,

za nichž se členům Tribunálu a tajemníkovi poskytují penzijní důchody,

a podmínky, za nichž se členům Tribunálu a tajemníkovi hradí jejich

cestovní výlohy.



8. Výše uvedené platy, příplatky a náhrady jsou osvobozeny od všech

daní.



Článek 19



Náklady Tribunálu



1. Náklady Tribunálu nesou účastnické státy a Úřad, a to za podmínek a

způsobem, jak bude rozhodnuto na schůzce účastnických států.



2. Je-li stranou sporu předloženého Tribunálu jiný subjekt než

účastnický stát nebo Úřad, určí Tribunál výši příspěvku, kterou tato

strana přispěje k úhradě nákladů Tribunálu.



Oddíl 2:



PŘÍSLUŠNOST



Článek 20



Přístup k Tribunálu



1. Přístup k Tribunálu mají účastnické státy.



2. Jiné subjekty než účastnické státy mají přístup k Tribunálu ve sporu

výslovně stanoveném v Části XI nebo předloženém podle jakékoli jiné

dohody zakládající příslušnost Tribunálu, jestliže tuto příslušnost

přijaly všechny strany sporu.



Článek 21



Příslušnost



Příslušnost Tribunálu se vztahuje na všechny spory a žaloby předložené

v souladu s touto Úmluvou a veškeré záležitosti konkrétně stanovené v

kterékoli jiné dohodě, která zakládá příslušnost Tribunálu.



Článek 22



Postoupení sporů podle jiných dohod



Jestliže se tak dohodly všechny strany některé smlouvy nebo úmluvy,

která je již v platnosti a týká se záležitosti upravené touto Úmluvou,

mohou být veškeré spory týkající se výkladu nebo použití takové smlouvy

nebo úmluvy předloženy Tribunálu v souladu s takovou dohodou.



Článek 23



Použitelné právo



Tribunál rozhoduje o všech sporech a žalobách v souladu s článkem 293.



Oddíl 3:



ŘÍZENÍ



Článek 24



Zahájení řízení



1. Spory se předkládají Tribunálu podle okolností buď oznámením o

zvláštní dohodě, nebo písemnou žalobou zaslanou tajemníkovi. V obou

případech bude uveden předmět sporu, jakož i jeho strany.



2. Tajemník neprodleně oznámí zvláštní dohodu nebo žalobu všem dotčeným

stranám.



3. Tajemník je rovněž oznámí všem účastnickým státům.



Článek 25



Předběžná opatření



1. V souladu s článkem 290 mají Tribunál a jeho Komora pro spory

týkající se mořského dna pravomoc nařídit předběžná opatření.



2. Jestliže Tribunál právě nezasedá nebo není-li po ruce dostatečný

počet členů pro ustavení kvóra, nařizuje předběžná opatření komora pro

zkrácené řízení vytvořená podle článku 15 odst. 3 této Přílohy. S

výhradou článku 15 odst. 4 této Přílohy mohou být tato předběžná

opatření přijata na žádost kterékoli strany sporu. Předběžná opatření

budou předmětem přezkoumání a revize Tribunálem.



Článek 26



Přelíčení



1. Přelíčení řídí předseda, nebo nemůže-li předsedat, místopředseda.

Nemůže-li předsedat žádný z nich, předsedá přítomný služebně nejstarší

soudce.



2. Přelíčení je veřejné, pokud Tribunál nerozhodne jinak anebo pokud

strany nepožádají, aby byla veřejnost vyloučena.



Článek 27



Řízení případu



Tribunál vydává nařízení o řízení případu, určuje formy a lhůty, ve

kterých každá strana musí učinit konečné návrhy, a činí všechna

opatření související s dokazováním.



Článek 28



Nedostavení se



Nedostaví-li se jedna ze stran před Tribunál nebo svou při vůbec

nehájí, potom může druhá strana požádat Tribunál, aby pokračoval v

řízení a vynesl rozhodnutí. Nepřítomnost strany nebo nehájení její pře

není překážkou řízení. Před vynesením svého rozhodnutí se musí Tribunál

přesvědčit nejen o tom, že je příslušný pro projednávání sporu, ale i o

tom, že přednesený nárok je skutkově i právně odůvodněn.



Článek 29



Většina pro přijetí rozhodnutí



1. Všechny otázky se rozhodují většinou hlasů přítomných členů

Tribunálu.



2. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy nebo toho člena

Tribunálu, který jedná na jeho místě.



Článek 30



Rozsudek



1. Rozsudek uvádí důvody, na nichž je založen.



2. Rozsudek obsahuje jména členů Tribunálu, kteří se zúčastnili

rozhodování.



3. Jestliže rozsudek vcelku nebo zčásti nevyjadřuje jednomyslné mínění

členů Tribunálu, potom má každý člen Tribunálu právo připojit k němu

zvláštní mínění.



4. Rozsudek podepisuje předseda a tajemník. Vyhlašuje se na veřejném

zasedání poté, co o něm byly řádně zpraveny strany sporu.



Článek 31



Žádost o vstup do řízení



1. Jestliže má některý účastnický stát za to, že by rozhodnutím v

kterémkoli sporu mohl být dotčen nějaký jeho právní zájem, může požádat

Tribunál o svolení ke vstupu do řízení.



2. Tribunál rozhodne o této záležitosti.



3. Bylo-li žádosti o vstup do řízení vyhověno, potom je rozhodnutí

daného sporu Tribunálem pro účastnický stát vstupující do řízení

závazné, pokud jde o otázky, ve kterých tento účastnický stát do řízení

vstoupil.



Článek 32



Právo vstoupit do řízení v případech výkladu nebo použití



1. Kdykoli jde o výklad nebo použití této Úmluvy, oznámí to tajemník

neprodleně všem účastnickým státům.



2. Kdykoli jde o výklad nebo použití některé mezinárodní dohody podle

článku 21 nebo 22 této Přílohy, oznámí to tajemník neprodleně všem

stranám této dohody.



3. Každá strana zmíněná v odst. 1 a 2 má právo vstoupit do řízení;

jestliže využije tohoto práva, potom je výklad daný rozsudkem pro ni

stejně závazný.



Článek 33



Konečnost a závaznost rozhodnutí



1. Rozhodnutí Tribunálu je konečné a všechny strany sporu se mu

podřídí.



2. Rozhodnutí konkrétního sporu je závazné pouze pro strany tohoto

sporu.



3. Dojde-li ke sporu o smysl anebo dosah rozhodnutí, Tribunál je vyloží

na žádost kterékoli strany sporu.



Článek 34



Náklady



Každá strana nese své vlastní náklady, pokud Tribunál nerozhodne jinak.



Oddíl 4:



KOMORA PRO SPORY TÝKAJÍCÍ SE MOŘSKÉHO DNA



Článek 35



Složení Komory



1. Komora pro spory týkající se mořského dna, zmíněná v článku 14 této

Přílohy, se skládá z jedenácti členů vybraných většinou volených členů

Tribunálu z řad jeho členů.



2. Při výběru členů Komory bude zajištěno zastoupení hlavních právních

systémů světa a spravedlivé geografické rozdělení. Shromáždění Úřadu

může přijímat obecná doporučení týkající se takového zastoupení a

rozdělení.



3. Členové Komory se vybírají každé tři roky a mohou být vybráni na

druhé funkční období.



4. Komora si volí z řad svých členů předsedu, který působí po funkční

období, na které byla Komora vybrána.



5. Jestliže na konci tříletého období, na které byla Komora vybrána,

budou ještě probíhat řízení, dokončí Komora tato řízení ve svém

původním složení.



6. Uprázdní-li se místo v Komoře, vybere Tribunál nástupce z řad svých

volených členů, který bude funkci zastávat po zbytek funkčního období

svého předchůdce.



7. K ustavení Komory se požaduje kvórum sedmi členů vybraných

Tribunálem.



Článek 36



Komory ad hoc



1. K projednání určitého sporu předloženého jí v souladu s článkem 188

odst. 1 (b) si Komora pro spory týkající se mořského dna vytvoří komoru

ad hoc složenou ze tří jejích členů. Složení této komory stanoví Komora

pro spory týkající se mořského dna se souhlasem stran.



2. Nesouhlasí-li strany se složením komory ad hoc, jmenuje každá strana

sporu jednoho člena a třetí člen bude jimi jmenován dohodou.

Nedohodnou-li se nebo neprovede-li kterákoli strana jmenování, po

poradě se stranami provede toto nebo tato jmenování urychleně předseda

Komory pro spory týkající se mořského dna z řad jejích členů.



3. Členové komory ad hoc nesmí být ve službách ani být státními

příslušníky žádné ze stran sporu.



Článek 37



Přístup



Přístup ke Komoře mají všechny účastnické státy, Úřad a jiné subjekty

uvedené v Části XI, oddíl 5.



Článek 38



Použitelné právo



Kromě ustanovení článku 293 Komora používá:



(a) pravidla, předpisy a postupy Úřadu přijaté v souladu s touto

Úmluvou; a



(b) ustanovení kontraktů týkajících se činnosti v Oblasti v

záležitostech, které se těchto kontraktů týkají.



Článek 39



Výkon rozhodnutí Komory



Rozhodnutí Komory jsou vykonatelná na území účastnických států stejným

způsobem jako rozsudky nebo nařízení nejvyššího soudu účastnického

státu, na jehož území se vykonatelnost požaduje.



Článek 40



Použití jiných oddílů této Přílohy



1. Na Komoru se použijí jiné oddíly této Přílohy, které nejsou

neslučitelné s tímto oddílem.



2. Při výkonu svých funkcí týkajících se posudků se Komora řídí

ustanoveními této Přílohy, která se vztahují na řízení před Tribunálem,

v rozsahu, ve kterém je uzná za použitelná.



Oddíl 5:



ZMĚNY



Článek 41



Změny



1. Změny této Přílohy, kromě změn oddílu 4, mohou být přijaty pouze v

souladu s článkem 313 nebo konsensem na konferenci svolané v souladu s

touto Úmluvou.



2. Změny oddílu 4 této Přílohy mohou být přijaty pouze v souladu s

článkem 314.



3. Tribunál může navrhovat takové změny tohoto Statutu, které považuje

za nezbytné, a to formou písemných sdělení účastnickým státům tak, aby

o nich mohlo být jednáno v souladu s ustanoveními odst. 1 a 2.



Příl.VII



ARBITRÁŽ



Článek 1



Zahájení řízení



S výhradou ustanovení Části XV může kterákoli strana sporu písemným

oznámením zaslaným druhé straně nebo stranám sporu předložit spor k

arbitrážnímu řízení stanovenému v této Příloze. Návrh a jeho odůvodnění

se připojí k oznámení.



Článek 2



Seznam arbitrů



1. Generální tajemník OSN sestaví a povede seznam arbitrů. Každý

účastnický stát je oprávněn jmenovat čtyři arbitry, z nichž každý je

osobou zkušenou v oblasti mořského práva a těšící se nejlepší pověsti

pro svoji nestrannost, způsobilost a bezúhonnost. Jména osob takto

jmenovaných tvoří seznam.



2. Klesne-li v takto sestaveném seznamu počet arbitrů jmenovaných

účastnickým státem pod čtyři, potom je tento účastnický stát oprávněn

provést další potřebná jmenování.



3. Dokud účastnický stát neodvolá arbitra, kterého jmenoval, zůstane

jméno tohoto arbitra v seznamu; tento arbitr však zůstává členem

každého arbitrážního tribunálu, do kterého byl ustanoven, dokud řízení

před tímto tribunálem neskončí.



Článek 3



Ustavení arbitrážního tribunálu



Pokud se strany nedohodnou jinak, ustaví se arbitrážní tribunál takto:



(a) S výhradou ustanovení pododst. (g) se arbitrážní tribunál skládá z

pěti členů.



(b) Strana zahajující řízení ustanoví jednoho člena vybraného

přednostně ze seznamu zmíněného v článku 2 této Přílohy, který může být

jejím státním příslušníkem. Tato ustanovení se zahrnou do oznámení

zmíněného v článku 1 této Přílohy.



(c) Do třiceti dnů po obdržení oznámení zmíněného v článku 1 této

Přílohy ustanoví druhá strana sporu jednoho člena vybraného přednostně

ze seznamu zmíněného v článku 2 této Přílohy, který může být jejím

státním příslušníkem. Nebude-li v této lhůtě ustanovení provedeno, může

strana zahajující řízení do dvou týdnů po uplynutí této lhůty požádat,

aby ustanovení bylo provedeno v souladu s pododst. (e).



(d) Ostatní tři členové budou ustanoveni dohodou stran. Nedohodnou-li

se strany jinak, budou vybráni přednostně ze seznamu zmíněného v článku

2 této Přílohy a budou státními příslušníky třetích států. Strany sporu

jmenují z těchto tří členů předsedu arbitrážního tribunálu. Jestliže

strany do šedesáti dnů po obdržení oznámení uvedeného v článku 1 této

Přílohy nedosáhnou dohody o ustanovení jednoho nebo více členů

tribunálu, které mají ustanovit dohodou, nebo o ustanovení předsedy,

potom se na žádost jedné ze stran sporu provedou ostatní ustanovení v

souladu s pododst. (e). Taková žádost může být podána do dvou týdnů po

uplynutí výše uvedené lhůty.



(e) Pokud se strany nedohodnou, aby jakékoli ustanovení podle pododst.

(c) a (d) bylo provedeno nějakou osobou nebo třetím státem, jež by byly

vybrány stranami, provede potřebná ustanovení předseda Mezinárodního

tribunálu pro mořské právo. Nemůže-li předseda jednat podle tohoto

pododstavce nebo je-li státním příslušníkem jedné ze stran sporu,

provede jmenování další služebně nejstarší člen Mezinárodního tribunálu

pro mořské právo, který je k dispozici a není státním příslušníkem

jedné ze stran. Ustanovení zmíněná v tomto pododstavci se po poradě se

stranami provádějí ze seznamu zmíněného v článku 2 této Přílohy do

třiceti dnů po přijetí žádosti. Takto ustanovení členové musí mít

různou státní příslušnost a nesmějí být ve službách žádné ze stran

sporu ani mít trvalé bydliště na jejím území, ani být jejími státními

příslušníky.



(f) Každé uprázdněné místo se obsazuje způsobem stanoveným pro původní

ustanovení.



(g) Strany, které zastávají stejný zájem, ustanoví jednoho člena

tribunálu společně dohodou. Jestliže několik stran zastává rozdílné

zájmy nebo jestliže se nedohodnou, že zastávají stejný zájem, ustanoví

každá z nich jednoho člena tribunálu. Počet členů tribunálu

ustanovených stranami odděleně je vždy o jednoho menší než počet členů

tribunálu, kteří mají být stranami ustanoveni společně.



(h) Ve sporech týkajících se více než dvou stran se ustanovení pododst.

(a) až (f) použije v co možná nejširším rozsahu.



Článek 4



Funkce arbitrážního tribunálu



Arbitrážní tribunál ustavený podle článku 3 této Přílohy působí v

souladu s touto Přílohou a v souladu s jinými ustanoveními této Úmluvy.



Článek 5



Jednací řád



Nedohodnou-li se strany jinak, arbitrážní tribunál sám stanoví svůj

jednací řád, který každé straně zajistí plnou možnost slyšení a

projednání jejího případu.



Článek 6



Povinnosti stran sporu



V souladu se svými zákony a za použití všech prostředků, které mají k

dispozici, strany sporu usnadňují práci arbitrážního tribunálu,

zejména:



(a) předávají mu všechny příslušné dokumenty, prostředky a informace; a



(b) umožňují mu v případě nutnosti předvolat svědky a znalce anebo

získat jejich svědectví a navštěvovat místa, kterých se případ týká.



Článek 7



Náklady



Pokud arbitrážní tribunál s ohledem na zvláštní okolnosti případu

nerozhodne jinak, nesou náklady tribunálu, včetně odměňování jeho

členů, rovným dílem strany sporu.



Článek 8



Většina požadovaná k přijetí rozhodnutí



Arbitrážní tribunál přijímá rozhodnutí většinou hlasů jeho členů.

Jestliže méně jak polovina členů není přítomna anebo zdrží-li se

hlasování, není to na překážku přijetí rozhodnutí. V případě rovnosti

má rozhodující hlas předseda.



Článek 9



Nedostavení se



Nedostaví-li se jedna ze stran sporu před arbitrážní tribunál nebo svou

při vůbec nehájí, potom může druhá strana požádat tribunál, aby

pokračoval v řízení a vynesl svůj výrok. Nepřítomnost strany nebo

nehájení její pře není překážkou řízení. Před vynesením svého výroku se

musí arbitrážní tribunál přesvědčit nejen o tom, že je příslušný pro

projednávání sporu, ale i o tom, že přednesený nárok je skutkově i

právně odůvodněn.



Článek 10



Výrok



Výrok arbitrážního tribunálu se omezí na předmět sporu a je odůvodněn.

Obsahuje jména členů, kteří se řízení účastnili, a den přijetí výroku.

Kterýkoli člen tribunálu může k rozhodnutí připojit své zvláštní nebo

odchylné mínění.



Článek 11



Konečnost výroku



Jestliže se strany sporu předem nedohodly na odvolacím řízení, je výrok

konečný a neodvolatelný. Všechny strany sporu jsou povinny se mu

podřídit.



Článek 12



Výklad a provádění výroku



1. Jakákoli rozepře týkající se výkladu nebo provádění výroku

tribunálu, která by mohla vzniknout mezi stranami sporu, může být

kteroukoli ze stran předložena arbitrážnímu tribunálu, který výrok

vynesl. Za tímto účelem bude každé uprázdněné místo v tribunálu

obsazeno způsobem stanoveným pro původní ustanovení členů tribunálu.



2. Po dohodě všech stran sporu mohou být veškeré takové rozepře

předloženy jinému soudu nebo tribunálu podle článku 287.



Článek 13



Použití na jiné subjekty než účastnické státy



Ustanovení této Přílohy se použijí mutatis mutandis^1) na každý spor,

který se týká jiných subjektů, než jsou účastnické státy.



Příl.VIII



ZVLÁŠTNÍ ARBITRÁŽ



Článek 1



Zahájení řízení



S výhradou ustanovení Části XV, kterákoli strana sporu týkajícího se

výkladu nebo provádění článků této Úmluvy, které se vztahují: (1) na

rybolov; (2) na ochranu a uchovávání mořského prostředí; (3) na mořský

vědecký výzkum; anebo (4) na plavbu, včetně znečišťování z plavidel a

shazování odpadů, může písemným oznámením zaslaným druhé straně nebo

stranám sporu předložit spor k zvláštnímu arbitrážnímu řízení

stanovenému v této Příloze. Návrh a jeho odůvodnění se připojí k

oznámení.



Článek 2



Seznam expertů



1. Budou založeny a vedeny jednotlivé seznamy expertů pro každou z

těchto oblastí: (1) rybolov; (2) ochrana a uchovávání mořského

prostředí; (3) mořský vědecký výzkum; (4) plavba, včetně znečišťování z

plavidel a shazování odpadů.



2. Seznamy expertů sestaví a povedou: v oblasti rybolovu Organizace

spojených národů pro výživu a zemědělství; v oblasti ochrany a

uchovávání mořského prostředí Program OSN pro životní prostředí; v

oblasti mořského vědeckého výzkumu Mezivládní oceánografická komise; v

oblasti plavby, včetně znečišťování z plavidel a shazování odpadů

Mezinárodní námořní organizace; anebo v každém sporu příslušný pomocný

orgán, na který taková organizace, program nebo komise přenesly tuto

funkci.



3. Každý účastnický stát je oprávněn jmenovat dva experty v každé

oblasti, jejichž způsobilost v právních, vědeckých nebo technických

otázkách takové oblasti je prokázána a všeobecně uznávána a kteří se

těší nejlepší pověsti pro svoji nestrannost a bezúhonnost. Jména takto

jmenovaných osob v každé oblasti tvoří příslušný seznam.



4. Klesne-li v kterémkoli seznamu takto sestaveném počet expertů

jmenovaných účastnickým státem pod dva, potom je tento účastnický stát

oprávněn provést další potřebná jmenování.



5. Dokud účastnický stát neodvolá experta, kterého jmenoval, zůstane

jméno tohoto experta v seznamu; tento expert však bude nadále vykonávat

svoji funkci v každém zvláštním arbitrážním tribunálu, do kterého byl

ustanoven, dokud řízení před tímto zvláštním tribunálem neskončí.



Článek 3



Ustavení zvláštního arbitrážního tribunálu



Pokud se strany nedohodnou jinak, ustaví se zvláštní arbitrážní

tribunál za účelem řízení podle této Přílohy takto:



(a) S výhradou ustanovení pododst. (g) se zvláštní arbitrážní tribunál

skládá z pěti členů.



(b) Strana zahajující řízení ustanoví dva členy vybrané přednostně z

příslušného seznamu nebo seznamů zmíněných v článku 2 a vztahujících se

na sporné záležitosti; jeden z nich může být jejím státním

příslušníkem. Tato ustanovení se zahrnou do oznámení zmíněného v článku

1 této Přílohy.



(c) Do třiceti dnů po obdržení oznámení zmíněného v článku 1 této

Přílohy ustanoví druhá strana sporu dva členy vybrané přednostně z

příslušného seznamu nebo seznamů vztahujících se na sporné záležitosti;

jeden z nich může být jejím státním příslušníkem. Nebudou-li v této

lhůtě ustanovení provedena, může strana zahajující řízení do dvou týdnů

po uplynutí této lhůty požádat, aby ustanovení byla provedena v souladu

s pododst. (e).



(d) Strany sporu dohodou ustanoví předsedu zvláštního arbitrážního

tribunálu přednostně vybraného z příslušného seznamu; ten bude státním

příslušníkem třetího státu, nedohodnou-li se strany jinak. Jestliže ve

lhůtě třiceti dnů od data přijetí oznámení zmíněného v článku 1 této

Přílohy nedosáhnou strany dohody o ustanovení předsedy, bude toto

jmenování na žádost některé ze stran sporu provedeno v souladu s

pododst. (e). Tato žádost bude podána do dvou týdnů po uplynutí výše

uvedené třicetidenní lhůty.



(e) Pokud se strany nedohodnou, aby ustanovení podle pododst. (c) a (d)

bylo provedeno nějakou osobou nebo třetím státem, jež by byli vybrány

stranami, provede potřebná ustanovení generální tajemník OSN ve lhůtě

třiceti dnů od přijetí žádosti podle pododst. (c) a (d). Ustanovení

zmíněná v tomto pododstavci se po poradě se stranami provádějí z

příslušného seznamu nebo seznamů zmíněných v článku 2 této Přílohy.

Takto ustanovení členové musí mít různou státní příslušnost a nesmějí

být ve službách žádné ze stran sporu, ani mít trvalé bydliště na jejím

území, ani být jejími státními příslušníky.



(f) Každé uprázdněné místo se obsazuje způsobem stanoveným pro původní

ustanovení.



(g) Strany, které zastávají stejný zájem, ustanoví dva členy tribunálu

společně dohodou. Jestliže několik stran zastává rozdílné zájmy nebo

jestliže se nedohodnou, že zastávají stejný zájem, ustanoví každá z

nich jednoho člena tribunálu.



(h) Ve sporech týkajících se více než dvou stran se ustanovení pododst.

(a) až (f) použije v co možná nejširším rozsahu.



Článek 4



Obecná ustanovení



Ustanovení článků 4 až 13 Přílohy VII se mutatis mutandis^1) použijí na

zvláštní arbitrážní řízení podle této Přílohy.



Článek 5



Vyšetřování



1. Strany sporu týkajícího se výkladu nebo provádění ustanovení této

Úmluvy, které se vztahují: (1) na rybolov; (2) na ochranu a uchovávání

mořského prostředí; (3) na mořský vědecký výzkum; anebo (4) na plavbu,

včetně znečišťování z plavidel a shazování odpadů, se mohou kdykoliv

dohodnout, že požádají zvláštní arbitrážní tribunál ustavený v souladu

s článkem 3 této Přílohy, aby provedl šetření a zjistil skutečnosti,

které vedly ke sporu.



2. Nedohodnou-li se strany sporu jinak, skutečnosti zjištěné zvláštním

arbitrážním tribunálem jednajícím v souladu s odst. 1 se považují za

stranami nevyvratitelné.



3. Jestliže o to požádají všechny strany sporu, může zvláštní

arbitrážní tribunál doporučit základ pro přezkoumání stranami otázek,

které vedly ke sporu; taková doporučení nemají platnost rozhodnutí.



4. S výhradou odst. 2, zvláštní arbitrážní tribunál jedná v souladu s

ustanoveními této Přílohy, pokud se strany nedohodnou jinak.



Příl.IX



ÚČAST MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍ



Článek 1



Používané výrazy



Pro účely článku 305 a této Přílohy "mezinárodní organizace" znamená

mezivládní organizaci ustavenou státy, na kterou její členské státy

přenesly pravomoc v záležitostech upravených touto Úmluvou, včetně

způsobilosti uzavírat smlouvy, které se k takovým záležitostem

vztahují.



Článek 2



Podpis



Mezinárodní organizace může podepsat tuto Úmluvu, jestliže většina

jejích členských států tuto Úmluvu podepsala. Při podpisu učiní

mezinárodní organizace prohlášení, ve kterém konkrétně uvede ty

záležitosti upravované touto Úmluvou, ve kterých její členské státy,

které podepsaly tuto Úmluvu, přenesly na ni pravomoc, jakož i povahu a

rozsah této pravomoci.



Článek 3



Formální schválení a přistoupení



1. Mezinárodní organizace může uložit listinu o formálním schválení

nebo o přistoupení, jestliže většina jejích členských států ukládá nebo

již uložila svoje ratifikační listiny nebo listiny o přístupu.



2. Takové listiny uložené mezinárodní organizací obsahují závazky a

prohlášení požadované články 4 a 5 této Přílohy.



Článek 4



Rozsah účasti, práva a závazky



1. Listina mezinárodní organizace o formálním schválení nebo o

přistoupení obsahuje slib, pokud jde o záležitosti, ve kterých na ni

byla přenesena pravomoc jejími členskými státy, které jsou stranami

této Úmluvy, přijmout práva a závazky stanovené v této Úmluvě pro

státy.



2. Mezinárodní organizace je stranou této Úmluvy v takovém rozsahu, v

jakém má pravomoc v souladu s prohlášeními, sděleními anebo oznámeními

uvedenými v článku 5 této Přílohy.



3. Taková mezinárodní organizace vykonává práva a plní závazky, které

by jinak v otázkách, ve kterých na ni byla jejími členskými státy

přenesena pravomoc, měly ty její členské státy, které jsou stranami

této Úmluvy. Členské státy takové mezinárodní organizace nevykonávají

pravomoc, kterou na ni přenesly.



4. Účast takové mezinárodní organizace v žádném případě neopravňuje k

většímu zastoupení, k němuž by jinak byly oprávněny její členské státy,

které jsou účastnickými státy, a to včetně rozhodovacích práv.



5. Účast takové mezinárodní organizace v žádném případě neposkytuje

žádná práva stanovená touto Úmluvou těm členským státům organizace,

které nejsou účastnickými státy této Úmluvy.



6. V případě rozporu mezi závazky mezinárodní organizace podle této

Úmluvy a jejími závazky podle zakládající dohody takové organizace

anebo podle jakýchkoli k ní se vztahujících aktů mají přednost závazky

podle této Úmluvy.



Článek 5



Prohlášení, oznámení a sdělení



1. Listina mezinárodní organizace o formálním schválení nebo o

přistoupení obsahuje prohlášení, ve kterém jsou konkrétně uvedeny ty

záležitosti upravované touto Úmluvou, ve kterých ty členské státy

organizace, které jsou stranami této Úmluvy, na ni přenesly pravomoc.



2. Při ratifikaci této Úmluvy nebo při přistoupení k ní anebo tehdy,

když mezinárodní organizace ukládá svoji listinu o formálním schválení

nebo o přistoupení, podle toho, co nastane později, učiní členský stát

této organizace prohlášení, ve kterém jsou konkrétně uvedeny ty

záležitosti upravované touto Úmluvou, ve kterých tento členský stát

přenesl na tuto organizaci pravomoc.



3. Předpokládá se, že účastnické státy, které jsou členskými státy

mezinárodní organizace, která je stranou této Úmluvy, mají pravomoc ve

všech záležitostech upravovaných touto Úmluvou, ve kterých podle tohoto

článku konkrétně neprohlásily, neoznámily nebo nesdělily přenesení

pravomoci na tuto organizaci.



4. Mezinárodní organizace a její členské státy, které jsou účastnickými

státy, neprodleně oznámí depozitáři této Úmluvy jakékoli změny v

rozsahu pravomoci, včetně nového přenesení pravomoci konkrétně

uvedeného v prohlášeních podle odst. 1 a 2.



5. Každý účastnický stát může požádat mezinárodní organizaci a ty její

členské státy, které jsou účastnickými státy, aby poskytly informace o

tom, kdo má pravomoc v jakékoli konkrétní záležitosti, která vznikla.

Mezinárodní organizace a členské státy mohou takovou informaci rovněž

poskytnout z vlastní iniciativy.



6. V prohlášeních, oznámeních a sděleních podle tohoto článku se

konkrétně uvede povaha a rozsah přenesené pravomoci.



Článek 6



Odpovědnost



1. Strany, které mají pravomoc podle článku 5 této Přílohy, nesou

odpovědnost za nesplnění závazků nebo za jakékoli jiné porušení Úmluvy.



2. Každý účastnický stát může požádat mezinárodní organizaci nebo ty

její členské státy, které jsou účastnickými státy, aby poskytly

informace o tom, kdo nese odpovědnost v jakékoli konkrétní záležitosti.

Organizace a její dotčené členské státy takové informace poskytnou.

Neposkytnutí takové informace v přiměřené lhůtě nebo poskytnutí

rozporuplné informace má za následek solidární odpovědnost.



Článek 7



Urovnávání sporů



1. Při ukládání listiny o formálním schválení nebo o přistoupení nebo

kdykoli poté si mezinárodní organizace může písemným prohlášením zvolit

jeden nebo několik způsobů urovnávání sporů týkajících se výkladu nebo

použití této Úmluvy, které jsou zmíněny v článku 287 odst. 1 (a), (c)

anebo (d).



2. Ustanovení Části XV se použijí mutatis mutandis^1) na každý spor

mezi stranami této Úmluvy, z nichž jedna nebo několik z nich jsou

mezinárodními organizacemi.



3. Jestliže mezinárodní organizace a jeden nebo více jejích členských

států vystupují společně jako strana sporu nebo jako strany, které

zastávají stejný zájem, má se za to, že tato organizace přijala stejné

způsoby urovnávání sporů jako členské státy. Jestliže si však členský

stát zvolil pouze Mezinárodní soudní dvůr podle článku 287, má se za

to, že tato organizace a dotčený členský stát přijaly arbitráž v

souladu s Přílohou VII, pokud se strany sporu nedohodnou jinak.



Článek 8



Použitelnost Části XVII



Část XVII se použije mutatis mutandis^1) na mezinárodní organizaci s

výhradou následujících ustanovení:



(a) při použití článku 308 odst. 1 se nebere v úvahu listina

mezinárodní organizace o formálním schválení nebo o přistoupení;



(b)



(i) mezinárodní organizace má výlučnou právní způsobilost při použití

článků 312 až 315 v tom rozsahu, v jakém má pravomoc podle článku 5

této Přílohy, pokud jde o celý předmět návrhu na změnu;



(ii) listina o formálním schválení nebo o přistoupení mezinárodní

organizace ke změně, jejíž celý předmět je v pravomoci této mezinárodní

organizace podle článku 5 této Přílohy, se pro účely použití článku 316

odst. 1, 2 a 3 pokládá za ratifikační listinu nebo za listinu o

přistoupení každého z členských států, který je účastnickým státem;



(iii) pokud jde o všechny ostatní změny, listina mezinárodní organizace

o formálním schválení nebo o přistoupení se nebere v úvahu při použití

článku 316 odst. 1 a 2;



(c)



(i) mezinárodní organizace nemůže vypovědět tuto Úmluvu v souladu s

článkem 317, jestliže kterýkoli z jejích členských států je účastnickým

státem a jestliže i nadále vyhovuje požadavkům stanoveným v článku 1

této Přílohy;



(ii) mezinárodní organizace vypoví tuto Úmluvu, jestliže žádný z jejích

členských států není účastnickým státem anebo jestliže tato mezinárodní

organizace již nevyhovuje požadavkům stanoveným v článku 1 této

Přílohy. Taková výpověď vstupuje ihned v platnost.



1) obdobně



2) z toho důvodu; bez dalšího



3) na první pohled



4) spravedlnosti a slušnosti



5) sám za sebe; jako osoba