415/1991 Sb.
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 6. září 1991
o konstrukci, vypracování dokumentace a stanovení ochranných pilířů,
celíků a pásem pro ochranu důlních a povrchových objektů
Změna: 340/1992 Sb.
Změna: 331/2002 Sb.
Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona České
národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o
státní báňské správě:
ČÁST PRVNÍ
Všeobecné ustanovení
§ 1
(1) Účelem této vyhlášky je stanovení postupu při konstrukci,
vypracování dokumentace a stanovení ochranných pilířů, celíků a pásem
pro ochranu povrchových a důlních objektů.
(2) Návrh ochranných pilířů, celíků a pásem důlních a povrchových
objektů vypracovává organizace ^1) obvykle při projektování, výstavbě a
rekonstrukci dolů a lomů, při zpracování návrhu na plán otvírky,
přípravy a dobývání, popřípadě při jiném provádění hornické činnosti.
Předpokladem je dostatek báňsko-geologických znalostí a podkladů.
(3) Stanovení ochranných pilířů, celíků a pásem důlních povrchových
objektů je součástí povolení plánu otvírky, přípravy a dobývání ^2) a
povoluje je obvodní báňský úřad.
ČÁST DRUHÁ
Ochranné pilíře při hlubinném dobývání
§ 2
Podmínky pro konstrukci ochranného pilíře jam a povrchových objektů
(1) Před vypracováním projektu ochranného pilíře jam a povrchových
objektů zpracuje organizace podmínky pro jeho konstrukci.
(2) Podmínky pro konstrukci ochranného pilíře vymezují rozsah chráněné
plochy na povrchu a na tuto plochu navazující tvar tělesa ochranného
pilíře v ložisku a jeho průvodních horninách (např. úhly pilířových
přímek, parametry pilířových ploch apod.). Chráněná plocha musí být
určena body, jejichž souřadnice se udávají v platném souřadnicovém
systému (vrcholy mnohoúhelníka, střed kružnice apod.), které je možno
zaokrouhlit na celé metry.
§ 3
Projekt ochranného pilíře jam a povrchových objektů
(1) Soubor dokumentace projektu ochranného pilíře, zpracovaného a
předkládaného organizací musí obsahovat
a) mapu povrchu s vyznačením chráněné plochy, povrchových objektů,
linií řezů a hranicemi ochranného pilíře v jednotlivých slojích,
žilách, plástech apod.,
b) mapu povrchu ve stejném provedení jako v bodě a) s vyznačením
hranice ochranného pilíře na jednotlivých patrech,
c) důlní mapy jednotlivých slojí, žil, plástů nebo ložiskových bloků s
vyznačením hranic ochranného pilíře, přičemž při těsném seskupení slojí
postačí konstruovat ochranný pilíř pouze pro sloje, vzdálené od sebe
nejvýše 50 m a pro sloje ležící uvnitř tohoto intervalu učit hranici
ochranného pilíře interpolací,
d) geologické profily jam a hlubinných vrtů a alespoň dva řezy v
měřítku základních důlních map, procházejících středem ochranného
pilíře ve směrech přibližně na sebe kolmých, z nichž jeden bude kolmý
na směr vrstev. V řezech se zakreslují geologické údaje a pilířové
přímky ochranného pilíře,
e) technickou zprávu, která musí obsahovat
1. popis geologických poměrů souvisejících s prostorem tělesa
ochranného pilíře, zejména uložení souvrství, tektonické poměry slojí,
žil, plástů a celého ložiska, petrografické a fyzikálně mechanické
vlastnosti okolních hornin a údaje hydrogeologické,
2. seznam objektů uvnitř a vně chráněné plochy se stručným popisem
jejich stavu v době vypracování projektu ochranného pilíře,
3. souřadnice vrcholů chráněné plochy,
4. popis konstrukce ochranného pilíře s odvoláním na stanovené podmínky
(§ 2),
5. popis současného stavu jam, zejména pokud jde o svislost, přímost a
stav výztuže,
6. předběžný výpočet účinků důlní činnosti na povrchové objekty uvnitř
a vně chráněné plochy, doložený podle potřeb mapami izolinií přetvoření
terénu (poklesy, posuny apod.),
7. předběžný výpočet deformací jam v důsledku dobývání ke hranici
ochranného pilíře,
8. posouzení geomechanických poměrů v tělese ochranného pilíře a jeho
okolí (zejména s přihlédnutím k předpisům o horských otřesech) s
návrhem případných prognostických a preventivních opatření,
9. zásoby vyhrazených nerostů, které ochranný pilíř váže.
(2) Obvodní báňský úřad může vyžadovat zpracování jednotlivých
náležitostí technické zprávy dle odstavce 2 písm. e) formou znaleckého
posudku.^ 3)
(3) Potřebné důlní mapy nebo jejich části a mapa povrchu musí byt
vyhotoveny trvalým způsobem.
(4) Z jednotlivých částí dokumentace musí být patrno kdy a kým byly
zpracovány a musí být ověřeny hlavním důlním měřičem. Celý projekt
ochranného pilíře musí být spojen vhodným způsobem v jeden celek, který
schválí závodní dolu nebo závodní lomu.
(5) Projekt ochranného pilíře musí být předložen ve dvou vyhotoveních
nejpozději tři měsíce před postupem dobývacích prací do vlivné
vzdálenosti jam nebo povrchových objektů.
(6) Projekt ochranného pilíře předkládá k povolení organizace, v jejímž
dobývacím prostoru je situován chráněný objekt.
§ 4
Ochranné pilíře slepých jam
(1) Projekt ochranného pilíře slepé jámy zpracuje organizace nejpozději
tři měsíce před přiblížením dobývacích prací ke stvolu slepé jámy a k
jejímu zařízení.
(2) Rozměry a tvar ochranného pilíře slepé jámy se volí tak, aby bylo
možné jeho následné bezpečné dobývání.
(3) Projekt ochranného pilíře slepé jámy musí obsahovat
a) popis geologických poměrů (uložení souvrství, tektonické poměry,
petrografické vlastnosti ložiska a průvodních hornin),
b) rozsah chráněné plochy na zhlaví slepé jámy a popis z ní odvozeného
tělesa ochranného pilíře (sklon pilířových přímek, parametry pilířových
ploch apod.) včetně popisu jeho konstrukce,
c) výpočet deformací vzniklých dobýváním vně tělesa ochranného pilíře
na stvol slepé jámy, případně na její zařízení (strojovna těžního
stroje, lanové a lanovnicové kanály a komory apod.),
d) posouzení geomechanických poměrů v tělese ochranného pilíře a jeho
okolí, zejména s přihlédnutím k předpisům o horských otřesech s návrhem
případných prognostických a preventivních opatření,
e) grafickou dokumentaci, kterou tvoří potřebné důlní mapy, výkresy a
nejméně dva na sebe kolmé řezy v měřítku důlních map, se zákresem
ochranného pilíře. Tato dokumentace se vyhotovuje trvalým způsobem. Pro
tuto dokumentaci platí ustanovení § 3 odst. 4 obdobně.
(4) Projekt ochranného pilíře slepé jámy schvaluje závodní dolu nebo
závodní lomu.
§ 5
Změna a zrušení ochranného pilíře jam, slepých jam a povrchových
objektů
(1) Dojde-li k takovým změnám v podzemí či na povrchu, které vyžadují
změnu nebo zrušení ochranného pilíře, požádá organizace o povolení této
změny či zrušení obvodní báňský úřad (změna úložních poměrů ložiska,
chráněné plochy apod.).
(2) Za změnu se nepovažuje upřesnění průběhu ochranného pilíře ve
slojích, žilách, plástech a ložiskových blocích. Toto upřesnění je
povinen neprodleně provést hlavní důlní měřič na základě zpřesněných
poznatků o stavbě ložiska a zaslat o tom zprávu obvodnímu báňskému
úřadu.
§ 6
Dobývání v ochranných pilířích jam, slepých jam a povrchových objektů
(1) Dobývání v ochranných pilířích jam, slepých jam a povrchových
objektů povoluje obvodní báňský úřad.
(2) Dobýváním v ochranných pilířích se rozumí
a) dobývání zásob uvolněných ploch, vzniklých zmenšením původních
ochranných pilířů,
b) dobývání zásob z ploch vázaných tělesy povolených ochranných pilířů
za současného zachování provozu jam, slepých jam nebo povrchových
objektů,
c) podrubání činných jam a slepých jam, chráněných ochrannými pilíři.
(3) Žádost o povolení dobývání v ochranných pilířích se předloží
obvodnímu báňskému úřadu nejpozději tři měsíce před zahájením
otvírkových a přípravných prací v ochranném pilíři.
§ 7
Podmínky pro dobývání v ochranném pilíři jam, slepých jam a povrchových
objektů
(1) Pro dobývání v ochranných pilířích jam, slepých jam a povrchových
objektů musí být vypracován projekt.
(2) Do projektu musí být zahrnuty podmínky pro nezbytné zabezpečení
objektů, a to
a) u nově hloubených a rekonstruovaných jam a slepých jam, přizpůsobení
jejich výztuže a výstroje charakteru předpokládaných deformací, v
souvislosti s vlivem dobývacích prací v ochranném pilíři,
b) přizpůsobení dobývacích prací v okolí povolených ochranných pilířů
pozdějším záměrům, souvisejícím s dobýváním v nich,
c) provádění pravidelných prohlídek jam, slepých jam a povrchových
objektů, dostoupí-li dobývací práce do vlivné vzdálenosti chráněné
plochy a vedení písemných záznamů o nich,
d) provádění měřických pozorování v jamách, slepých jamách a na
povrchových objektech za účelem získání informací o charakteru vlivu
dobývacích prací na tyto objekty.
§ 8
Projekt dobývání v ochranném pilíři jam, slepých jam a povrchových
objektů
(1) Zpracování projektu dobývání v ochranném pilíři jam, slepých jam a
povrchových objektů zajišťuje organizace a schvaluje závodní dolu nebo
závodní lomu.
(2) Projekt dobývání v ochranném pilíři jam, slepých jam a povrchových
objektů musí obsahovat
a) rozbor geologicko-tektonických, úložních a provozních podmínek,
b) popis celkové koncepce dobývání zásob ochranného pilíře,
c) znázornění otvírky, přípravy a dobývání na důlních mapách s uvedením
časového sledu hornických prací,
d) geomechanické posouzení, zejména z hlediska příslušných předpisů o
horských otřesech s návrhem případných prognostických a preventivních
opatření,
e) výpočet hodnot přetvoření terénu a účinků důlní činnosti na
ovlivněné objekty,
f) projekt případných zabezpečovacích prací v podzemí a na povrchu,
g) projekt pozorování a měření důlní činnosti v podzemí a na povrchu,
h) projekt využití zásob, zpracovaný podle požadavků platných předpisů.
^4)
(3) Obvodní báňský úřad může vyžadovat zpracování jednotlivých
náležitostí projektu dobývání v ochranném pilíři formou znaleckého
posudku. ^3)
(4) Pokud bude dobývání v ochranném pilíři prováděno v omezeném rozsahu
okrajově, může být v dohodě s obvodním báňským úřadem upuštěno od
některých náležitostí projektu uvedených v odstavci 2 nebo o nich
stručně projednáno v žádosti podle ustanovení § 6 odst. 3.
§ 9
(1) Pro zjištění základních hodnot nutných k výpočtům přetvoření terénu
(mezné úhly vlivu, koeficient dobývací metody, časový součinitel a
bezpečná hloubka - příloha č. 1) a pro zjištění pohybů půdy v důsledku
účinků důlní činnosti vůbec, jsou organizace povinny vykonávat
pravidelná měření. Rozsah měření stanoví obvodní báňský úřad na základě
návrhu organizace.
(2) Výsledky měření podle odstavce 1 jsou součástí souboru základní
důlně měřické dokumentace.
§ 10
Projekt ochranného pilíře nesvislých otvírkových důlních děl
Projekt ochranného pilíře nesvislého otvírkového důlního díla zpracuje
organizace tak, aby chránil příslušné dílo v potřebném rozsahu, zejména
před vlivy nadrubání a podrubání, pokud není bezpečná provozuschopnost
díla zajištěna jinými prostředky.
§ 11
Ochranný pilíř nesvislých otvírkových důlních děl
(1) Rozsah ochranného pilíře nesvislých otvírkových důlních děl je
vymezen přípustným rozsahem nadrubání a podrubání těchto děl při
dodržení požadavků, které vyplývají ze zvláštních předpisů ^5) prevence
proti otřesům.
(2) Tvar a rozměry ochranného pilíře podle odstavce 1 se volí tak, aby
bylo možné jeho následné bezpečné dobývání.
(3) Hranice ochranného pilíře v jednotlivých slojích se stanoví tak,
aby nedocházelo ke kumulaci vlivů okrajů vydobytých ploch (hrany
pilířů) ve směru kolmo na vrstevnatost.
(4) Podrubání důlních děl do úklonu 45 stupňů je přípustné slojemi o
úkolu 0 stupňů až 35 stupňů v tomto rozsahu
a) při vzdálenosti díla od podrubávající sloje větší než stonásobek
její mocnosti ve směru kolmém na vrstvy - bez omezení,
b) při vzdálenosti díla od podrubávající sloje menší než stonásobek a
větší než padesátinásobek její mocnosti ve směru kolmém na vrstvy, na
základě schválení závodního dolu nebo závodního lomu,
c) při vzdálenosti díla od podrubávající sloje menší než
padesátinásobek její mocnosti ve směru kolmém na vrstvy, na základě
povolení obvodního báňského úřadu.
(5) Nadrubání důlního díla do úklonu 45 stupňů je přípustné slojemi o
úklonu 0 stupňů až 35 stupňů v tomto rozsahu
a) při vzdálenosti díla od nadrubávající sloje větší než
padesátinásobek její mocnosti ve směru kolmém na vrstvy - bez omezení,
b) při vzdálenosti díla od nadrubávající sloje menší než
padesátinásobek a větší než třicetinásobek její mocnosti ve směru
kolmém na vrstvy, na základě schválení vedoucího organizace,
c) při vzdálenosti díla od nadrubávající sloje menší než třicetinásobek
její mocnosti ve směru kolmém na vrstvy, na základě povolení obvodního
báňského úřadu.
(6) Pro případy podrubání a nadrubání důlních děl, uvedených v
ustanovení odstavce 4 písm. b), c) a ustanovení odstavce 5 písm. b) a
c) vypracuje organizace projekt obsahující zejména
a) stanovení způsobu ochrany důlního díla,
b) stanovení prognózních deformací důlního díla,
c) stanovení systému měření deformací důlního díla,
d) způsob a povinnost vyhodnocení měření deformací důlního díla, s
cílem upřesnění deformačních parametrů.
(7) Projekt podle ustanovení odstavce 6 schvaluje organizace.
ČÁST TŘETÍ
Ochranné pilíře při povrchovém dobývání
§ 12
Podmínky pro konstrukci ochranného pilíře
(1) K návrhu projektu ochranného pilíře zpracuje organizace podmínky
pro jeho konstrukci.
(2) Podmínky pro konstrukci ochranného pilíře vymezují rozsah chráněné
plochy na povrchu (určené mnohoúhelníkem, jehož vrcholy jsou udány v
platném souřadnicovém systému) a na tuto plochu navazující tvar
ochranného pilíře ve skrývce, ložisku a jeho průvodních horninách.
Zejména musí být stanovena hloubka lomu a generální úklon lomu ve
vztahu k chráněné ploše.
§ 13
Projekt ochranného pilíře
(1) Soubor dokumentace projektu ochranného pilíře, zpracovaného a
předkládaného organizací, musí obsahovat
a) mapu povrchu s vyznačením chráněné plochy, povrchových objektů a
zařízení, linií, řezů, souřadnicové sítě, hranicí ochranného pilíře na
skrývce a v ložisku,
b) důlní mapy se zákresem ochranného pilíře na jednotlivých etážích
lomu,
c) řezy vedené charakteristickými liniemi, s uvedením zejména mocnosti
a horní hrany skrývky, mocnosti ložiska, hloubky lomu, generálního
úklonu svahu lomu apod.,
d) technickou zprávu, která musí obsahovat
1. uvedení všech právních náležitostí a rozhodnutí příslušných orgánů,
na jejichž podkladu se stanoví ochranný pilíř,
2. seznam chráněných objektů na chráněné ploše,
3. souřadnice vrcholů chráněné plochy,
4. popis geologických a hydrogeologických poměrů ložiska, jeho nadloží
a podloží,
5. popis konstrukce ochranného pilíře s odvoláním na stanovené
podmínky,
6. posouzení z hlediska mechaniky zemin (hornin), které doloží
stabilitu svahu lomu na hranici ochranného pilíře s případným návrhem
preventivních opatření (zpevnění svahu apod.),
7. posouzení z hlediska účinků případně používaných trhacích prací,
8. vyčíslení zásob vyhrazeného nerostu, které jsou ochranným pilířem
vázány.
(2) Obvodní báňský úřad může vyžadovat zpracování náležitostí technické
zprávy podle ustanovení odstavce 2 písm. d) bodů 4, 6 a 7 formou
znaleckého posudku. ^2)
(3) Potřebné důlní mapy a mapa povrchu se vyhotovují trvalým způsobem.
(4) Z jednotlivých částí dokumentace musí být patrno kdy a kým byly
zpracovány a musí být ověřený hlavním důlním měřičem. Celý projekt
ochranného pilíře, textová i grafická část musí být spojen vhodným
způsobem v jeden celek, který schválí závodní dolu nebo závodní lomu.
(5) Projekt se předkládá nejpozději tři měsíce před postupem lomu k
linii, od které by mohly být dobýváním ovlivněny objekty na chráněné
ploše.
(6) Projekt chráněného pilíře předkládá organizace, v jejímž dobývacím
prostoru je chráněný objekt nebo zařízení.
§ 14
Změna a zrušení ochranného pilíře
(1) Dojde-li k takovým změnám v lomu nebo na povrchu, která vyžadují
změnu nebo zrušení ochranného pilíře, požádá organizace o povolení této
změny či zrušení obvodní báňský úřad.
(2) Za změnu ochranného pilíře se nepovažuje upřesnění průběhu
ochranného pilíře, dané upřesněním skrývkového poměru, hloubky lomu
apod. Toto upřesnění je povinen neprodleně provést hlavní důlní měřič
na základě poznatků o stavbě ložiska a zaslat o tom zprávu obvodnímu
báňskému úřadu.
ČÁST ČTVRTÁ
Bezpečnostní celíky
§ 15
Orientační bezpečnostní celíky a ochranné celíky kolem zvodněných a
plynonosných horizontů nebo zatopených stařin
(1) Pro orientační bezpečnostní celík a ochranný celík musí být
organizací zpracován projekt.
(2) Soubor dokumentace předkládaný jako projekt orientačního
bezpečnostního celíku nebo ochranného celíku musí obsahovat
a) mapu, zobrazující hranice zvodněného nebo plynonosného horizontu
formou vrstevnice, se zákresem všech důlních děl a vrtů, které jej
zastihly, včetně údajů o zjištěných tlacích média vázaného na horizont
a hlavní tektonické linie,
b) důlní mapy se zákresem zatopených důlních děl, jedná-li se o
stanovení orientačního bezpečnostního celíku nebo ochranného celíku ke
stařinám se stejnými údaji jako u písmena a),
c) geologické řezy vedené tak, aby z nich mohl být bezpečně odvozen
orientační bezpečnostní celík nebo ochranný celík k ochraně plánovaných
důlních děl,
d) důlní mapy se zákresem průběhu orientačního bezpečnostního celíku
nebo ochranného celíku v rovinách, v nichž se provádí nebo bude
provádět hornická činnost,
e) profily vrtů, které zastihly zvodněný nebo plynonosný horizont nebo
zatopené důlní dílo s údaji o naměřených tlacích,
f) technickou zprávu, která obsahuje zejména popis geologických poměrů,
stavby ložiska a jeho průvodních hornin a shrnuje výsledky rozborů vod
a plynů tak, aby zvodněný nebo plynonosný horizont byl výstižně
charakterizován, zejména však způsob, jakým byl orientační bezpečnostní
celík nebo ochranný celík konstruován, se zdůvodněním mocnosti celíku a
jeho konstrukce.
Části dokumentace uvedené pod písmeny a), b) a d) lze uvádět na
společné mapě, pokud to není na újmu přehlednosti; u profilů vrtů se
přikládají ty, které jsou charakteristické a pro konstrukci zásadní.
(3) Obvodní báňský úřad může vyžadovat zpracování náležitostí souboru
dokumentace podle odstavce 2 formou znaleckého posudku. ^3)
(4) Potřebné důlní mapy nebo jejich části, profily a řezy se vyhotovují
trvalým způsobem, ve vhodném měřítku, o jehož volbě rozhoduje hlavní
důlní měřič.
§ 16
Orientační bezpečnostní celík
(1) Orientační bezpečnostní celík se stanoví pro neprozkoumané zvodněné
a plynonosné horizonty nebo pro zatopená důlní díla, jejichž poloha
není přesně známa. Konstruuje se tak, aby jeho průběh zajišťoval ve
všech směrech stanovenou vzdálenost od nebezpečného horizontu.
(2) Orientační bezpečnostní celík se dělí na dvě pásma
a) bližší zvodněnému nebo plynonosnému horizontu nebo zatopenému
důlnímu dílu, jehož hranice je odvozena z poloviční mocnosti
orientačního bezpečnostního celíku od okraje nebezpečného horizontu
nebo zatopeného důlního díla,
b) vzdálenější zvodněnému nebo plynonosnému horizontu nebo zatopenému
důlnímu dílu, které obsahuje zbytek mocnosti celíku od bližšího pásma
po jeho okraj.
(3) Účelem vedení dlouhých důlních děl v orientačním bezpečnostním
celíku musí být mimo jiné upřesnění průběhu a stavby zvodněného nebo
plynonosného horizontu nebo zatopeného důlního díla, snížení tlaků v
nebezpečných horizontech a spolehlivé odvodnění stařin, pokud je to
technicky možné. Důlní díla musí být zajišťována zabezpečovacími vrty,
určenými v projektu důlní činnosti v orientačním bezpečnostním celíku
tak, aby jimi bylo důlní dílo vždy bezpečně zajištěno
a) v bližším pásmu orientačního bezpečnostního celíku - alespoň trojicí
vrtů,
b) ve vzdálenějším pásmu orientačního bezpečnostního celíku - alespoň
dvojicí vrtů.
Délka vrtů a další parametry, tj. staničení, ústí, směr a úklon, musí
být z projektu přeneseny do technologického postupu důlního díla.
(4) Vedení důlních děl v orientačním bezpečnostním celíku povoluje
obvodní báňský úřad.
§ 17
Ochranný celík
(1) Ochranný celík se stanoví pro prozkoumané zvodněné nebo plynonosné
horizonty nebo pro zatopená, zaměřená důlní díla, která nebylo možno
spolehlivě odvodnit - viz příloha č. 2. Jeho mocnost se stanoví podle
stupně zvodnění nebezpečného horizontu, přesnosti určení jeho polohy a
stupně nebezpečí, který představuje pro důlní činnost v jeho okolí, s
ohledem na místní podmínky (petrografické složení hornin a jejich
pevnostní charakteristika, tektonická stavba apod.).
(2) Ochranný celík se konstruuje tak, aby jeho průběh zajišťoval ve
všech směrech stanovenou vzdálenost od nebezpečného horizontu.
ČÁST PÁTÁ
Ochranná pásma vrtů
§ 18
Podmínky a zásady pro stanovení ochranného pásma vrtu
(1) Bezpečnostní pásmo se stanoví pro hlubinné a podzemní vrty, které
by mohly ohrozit bezpečnost pracujících a provozu, nebo které by mohly
být ohroženy důlní činností.
(2) Zásady pro stanovení bezpečnostních pásem vrtů a provádění hornické
činnosti v nich upravuje příloha č. 3.k
(3) Bezpečnostní pásma vrtů se vyznačují v základních důlních mapách a
důlních mapách z nich odvozených. ^6)
§ 19
Schvalování ochranných pásem vrtů
(1) Schvalování ochranný pásem vrtů provádí hlavní důlní měřič a
nevztahující se na ně ustanovení o povolování těchto pásem obvodním
báňským úřadem.
(2) Po zastižení vrtu důlním dílem je nutno změnit jeho stávající
ochranné pásmo s tím, že místo zastižení vrtu se zaměří a toto je
pokládáno za jeho ústí pro zbývající délku.
ČÁST ŠESTÁ
Evidence a ukládání dokumentace ochranných pilířů, celíků a pásem
důlních a povrchových objektů
§ 20
(1) O ochranných pilířích, celících, pásmech důlních a povrchových
objektů a zásobách výhradních nerostů jimi vázaných vede organizace
evidenci. Jejich dokumentace je součástí evidenční knihy. ^7)
(2) Ochranné pilíře, celíky a pásma důlních a povrchových objektů se po
povolení neprodleně zakreslí do základních důlních map a map
odvozených.
(3) O evidenci ostatní dokumentace vedené podle této vyhlášky platí
zvláštní předpisy. ^6)
ČÁST SEDMÁ
Přechodné a závěrečné ustanovení
§ 21
Přechodné ustanovení
Rozhodnutí státní báňské správy vydaná podle dosud platných předpisů v
oblasti ochranných pilířů, celíků a pásem zůstávají v platnosti, pokud
orgán, který je vydal, nestanoví jinak.
§ 22
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Předseda:
Ing. Bartoš v.r.
Bez příloh.
1) § 1 a 2 Hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
2) § 32 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství
(horní zákon).
§ 10 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti,
výbušninách a o státní báňské správě.
3) § 18 odst. 2 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb.
4) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb., o racionálním
využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické
činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem.
5) Výnos Českého báňského úřadu č. 1820/1989, kterým se vydává
bezpečnostní předpis pro doly s nebezpečím průtrží hornin a plynů (reg.
v částce 19/1989 Sb.).
6) Důlně měřický předpis Českého báňského úřadu č.j. 700/1972 pro
povrchové dobývání rud a nerud (reg. v částce 26/1976 Sb.).
Výnos Českého báňského úřadu č.j. 900/1987 Ú.v. ČSR, o důlně měřické
dokumentaci při povrchovém dobývání uhlí (reg. v částce 11/1987 Sb.).
Výnos Českého báňského úřadu č.j. 3700/1974 pro geologický průzkum a
pro těžbu ropy a zemního plynu (reg. v částce 6/1976 Sb.).
Výnos Českého báňského úřadu č.j. 4800/1986 Ú.v. ČSR, do důlně měřické
dokumentaci na hlubinných dolech (reg. v částce 27/1986 Sb.).
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 98/1990 Sb., o důlně měřické
dokumentaci při některých činnostech prováděných hornickým způsobem.
7) § 23 odst. 1 písm. a) vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1988
Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při
hornické činnosti a při činnosti prováděné hornický způsobem v podzemí.
