85/1981 Sb.



Nařízení vlády



České socialistické republiky ze dne 24. června 1981 o chráněných

oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les,

Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a

Kvartér řeky Moravy



Vláda České socialistické republiky nařizuje podle § 18 zákona č.

138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon):



§ 1



(1) Oblasti Chebské pánve a Slavkovského lesa, Severočeské křídy,

Východočeské křídy, Polické pánve, Třeboňská pánve a Kvartéru řeky

Moravy, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou

akumulaci povrchových a podzemních vod, jsou chráněnými oblastmi

přirozené akumulace vod (dále jen "chráněné vodohospodářské oblasti").



(2) Hranice chráněných vodohospodářských oblastí uvedených v odstavci 1

jsou vymezeny v příloze tohoto nařízení; mapy chráněných

vodohospodářských oblastí jsou uloženy u okresních národních výborů, v

jejichž územní působnosti tyto oblasti jsou.



§ 2



(1) V chráněných vodohospodářských oblastech se zakazuje:



a) zmenšovat rozsah lesních pozemků v jednotlivých případech o více než

25 ha; v jednotlivé chráněné vodohospodářské oblasti smí být celkově

rozsah lesních pozemků snížen nejvýše o 500 ha proti stavu ke dni

nabytí účinnosti tohoto nařízení,



b) odvodňovat u lesních pozemků více než 250 ha souvislé plochy,



c) odvodňovat u zemědělských pozemků více než 50 ha souvislé plochy,

pokud se neprokáže na základě hydrogeologického zhodnocení, že

odvodnění neohrozí oběh podzemních vod,



d) těžit rašelinu v množství přesahujícím 500 tisíc m3 v jedné

lokalitě, pokud se neprokáže na základě hydrogeologického zhodnocení,

že těžba rašeliny neohrozí oběh podzemních vod; zákaz se nevztahuje na

těžbu rašeliny z přírodních léčivých zdrojů^1),



e) těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce,

které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod; zákaz se

nevztahuje na těžbu



1. štěrků, písků a štěrkopísků, budou-li časový postup a technologie

těžby přizpůsobeny možnostem následného vodohospodářského využití

prostoru ložiska,



2. v kamenolomech, v nichž je nutno přejít k polojámové nebo jámové

těžbě a nedojde-li k většímu plošnému odkrytí než 10 ha,



3. všech druhů uhlí^2), nedojde-li k narušení důležitých funkcí území z

hlediska ochrany životního prostředí,



4. ostatních vyhrazených nerostů2), nedojde-li k většímu plošnému

odkrytí než 10 ha,



f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, u nichž není zajištěno

zneškodňování odpadů v souladu s předpisy na ochranu jakosti vod^3),



g) ukládat radioaktivní odpady z výroby nebo regenerace palivových

článků pro jaderné elektrárny a radioaktivní odpady z jaderných

elektráren,



h) provádět geologické a hydrogeologické průzkumné práce, pokud

jednotlivé průzkumné objekty nebudou následně vodohospodářsky využity

nebo nebudou následně upraveny tak, aby nedocházelo k ohrožení oběhu

podzemních vod,



i) provádět výstavbu:



1. zařízení pro výkrm prasat o celkové kapacitě zástavu nad 5000 kusů,



2. závodů na zpracování ropy a dále závodů chemické výroby,

využívajících ropu nebo ropné látky jako surovinu,



3. skladů ropných látek o objemu jednotlivých nádrží nad 1000 m3,



4. dálkových potrubí pro přepravu ropných látek včetně příslušenství,

pokud nebudou opatřena proti úniku ropných látek do povrchových a

podzemních vod nebo pokud nebude vybudován kontrolní systém pro

zjišťování jejich úniku,



5. provozních skladů látek, které nejsou odpadními vodami a které mohou

ohrozit jakost nebo zdravotní nezávadnost povrchových nebo podzemních

vod^4), s kapacitou přesahující potřebu provozu závodu,



6. tepelných elektráren na tuhá paliva s výkonem nad 200 MW.



(2) Zákazy podle odstavce 1 se v chráněných vodohospodářských oblastech

nevztahují na



a) stavby a zařízení, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto

nařízení v souladu s předpisy ve výstavbě nebo v užívání,



b) činnosti, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení v

souladu s předpisy provozovány,



c) činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a), d) a e), souvisí-li s

výstavbou vodních nádrží, s úpravami koryt vodohospodářsky významných

vodních toků a s výstavbou jímacích zařízení pro zásobování

obyvatelstva pitnou vodou,



d) dobývání ložisek vyhrazených nerostů^5) ve stanovených dobývacích

prostorech a na úpravu radioaktivních surovin v souvislosti s dobýváním

v těchto dobývacích prostorech.



(3) V mimořádných případech může vláda České socialistické republiky

povolit výjimky z ustanovení odstavce 1 písm. a), e), f) a i) č. 6.



§ 3



V chráněných vodohospodářských oblastech mohou být zřizovány skládky

městských a průmyslových odpadů pouze na místech, na nichž nemůže dojít

k vyluhování obsahu odpadů do podzemních nebo povrchových vod, anebo

jsou-li na nich provedena technická opatření, která zabrání unikání

výluhů do podzemních nebo povrchových vod.



§ 4



Tímto nařízením není dotčena působnost orgánů a úkoly organizací

vyplývající z předpisů o státní ochraně přírody a z jiných zvláštních

předpisů^6).



§ 5



Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1982.



Příl.



Chráněná oblast přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les



Hranice chráněné vodohospodářské oblasti sleduje od hraničního přechodu

Pomezí nad Ohří na silnice I/6 v Západočeském kraji v okrese Cheb

severním směrem hranici širšího ochranného pásma přírodních léčivých

zdrojů Františkovy Lázně^1) a je s ní totožná až po její průsečík s

hranicí chráněné vodohospodářské oblasti Krušné hory^2), jižně od obce

Luby. Dále sleduje hranici chráněné vodohospodářské oblasti Krušné hory

až po její průsečík s hranicí širšího ochranného pásma Františkových

Lázní, západně od Lítova. Dále přechází do okresu Sokolov a sleduje

hranici širšího ochranného pásma Františkových Lázní až k hranici

chráněné krajinné oblasti Slavkovský les^3) jižně od Kynšperka nad

Ohří.



Východním směrem sleduje dále hranici chráněné krajinné oblasti

Slavkovský les až po její křížení s tokem Ohře a pokračuje po pravém

břehu řeky Ohře do Pionýrské. Dále pokračuje po silnici směrem na Doubí

v okrese Karlovy Vary, odkud pokračuje po silnici I/20 až ke hrázi

nádrže Březová na Teplé. Po levém břehu řeky Teplé pokračuje k zaústění

Lomnického potoka a po pravém břehu Lomnického potoka až po hráz nádrže

u Stanovic. Od hráze nádrže navazuje východním směrem na hranici 3.

ochranného pásma nádrže na Lomnickém potoce u Stanovic^4), kterou

sleduje až po její průsečík s hranicí chráněné krajinné oblasti

Slavkovský les, jižně od Javorné.



Dále sleduje hranice chráněné vodohospodářské oblasti hranici chráněné

krajinné oblasti Slavkovský les jižním směrem až k obci Michalovy Hory

v okrese Tachov a po ní pokračuje severozápadním směrem až po její

průsečík s rozvodnicí povodí Ohře a Mže, východně od Staré Vody. Dále

na západ probíhá po této rozvodnici až na vrch Dyleň (kóta 940) a

severozápadním směrem navazuje na státní hranici, kterou sleduje až po

hraniční přechod Pomezí nad Ohří.



Chráněná oblast přirozené akumulace vod Severočeská křída



Severní hranice chráněné vodohospodářské oblasti je totožná se severní

hranicí chráněné krajinné oblasti Labské pískovce^1) - od hraničního

přechodu Petrovice v Severočeském kraji v okrese Ústí nad Labem probíhá

po státní hranici s Německou demokratickou republikou až po Vilémov v

okrese Děčín. Dále sleduje hranici chráněné krajinné oblasti Labské

pískovce až ke styku s hranicí chráněné krajinné oblasti Lužické

hory^2), po níž pokračuje ke státní hranici s Německou demokratickou

republikou u Dolního Podluží v okrese Česká Lípa, podél státní hranice

k Hrádku nad Nisou v okrese Liberec a jihovýchodním směrem až po

průsečík hranice chráněné krajinné oblasti Lužické hory s rozvodnicí

povodí Lužické Nisy a Ploučnice, ležící na silnici I/13 severně od obce

Jitrava.



Hranice chráněné vodohospodářské oblasti sleduje rozvodnici povodí

Lužické Nisy a Ploučnice až na Ještěd (kóta 1012), kde přechází na

rozvodnici povodí Lužické Nisy a Jizery a vede po ní na Maršovický vrch

(kóta 743) v okrese Jablonec nad Nisou. Dále pokračuje jižním směrem po

hranici vodárenského toku Jizera (poř. č. 11, profil Příšovice) k

silnici Frýdštejn - Dalešice, kde odbočuje po silnici přes Mukařov a

Žaleč k Jizeře. Dále probíhá po pravém břehu Jizery proti toku do

profilu zaústění Zbytského potoka a po něm proti toku do obce Koberovy

- Chloudov a odtud po silnici přes Dlouhý, Smrčí do Záhoří ve

Východočeském kraji v okrese Semily. Ze Záhoří pokračuje jižním směrem

spojnicí přes kótu 542, vrch Kozákov (kóta 744), kótu 381 jižně od

Tatobit na kótu 322 jižně od Žernova a po silnici II/282 do Rovenska

pod Troskami. Pokračuje východním směrem podél železniční trati Turnov

- Hradec Králové do Podůlší v okrese Jičín, do průsečíku s rozvodnicí

povodí Cidliny a Jizery, po níž se vrací západním směrem až do jejího

průsečíku se silnicí I/16 u Ohařic. Sleduje silnici I/16 jižně od

Sobotky až na křižovatku u Horního Bousova ve Středočeském kraji v

okrese Mladá Boleslav a dále silnicí II/268 do Kněžmostu. Odtud probíhá

po silnici přes Budu na silnici I/10 a po ní jižním směrem do

Chudoples, kde na kótě 242 se napojí na hranici 2. ochranného pásma

zdroje Bradlec^3) a po ní pokračuje k Jizeře.



Hranice chráněné vodohospodářské oblasti pokračuje jižním směrem po

levém břehu Jizery a navazuje na východní a jižní omezení vodárenského

toku Jizera (poř. č. 12, profil Sojovice), kde zasahuje do okresů

Nymburk a Praha-východ a vrací se po západní hranici vodárenského toku

do Horního Slivna v okrese Mladá Boleslav. Odtud odbočuje po silnici

Horní Slivno - Košátky a od východního okraje obce Košátky sleduje

hranici lesa a u Kojovic se napojuje na silnici do Byšic v okrese

Mělník. Dále pokračuje po silnici I/16 směrem na Mělník, který obchází

po severovýchodním okraji zástavby k Labi a přechází tok Labe severně

od Mělníka v říčním km 5 (kilometráž dolního toku Labe od zaústění

Vltavy).



Na levém břehu Labe se hranice chráněné vodohospodářské oblasti

napojuje na jižní omezení vnějšího ochranného pásma vodního zdroje

Čepel^4) na území okresů Mělník a Kladno ve Středočeském kraji a

Litoměřic v Severočeském kraji. Východně od obce Mšené-lázně se odklání

od hranice ochranného pásma Čepele a sleduje dále severním směrem

silnici I/30 do Budyně nad Ohří a po silnici směrem na Žabovřesky

přechází tok Ohře. Po levém břehu Ohře (včetně ostrova svatého Klimenta

u Brozan) pokračuje k zaústění do Labe a dále po levém břehu Labe k

obci Malé Žernoseky. Obec Malé Žernoseky obchází po jižním okraji

zástavby k železniční trati Lovosice - Řetenice, kterou sleduje až k

Opárnu.



Od železničního mostku u Opárna pokračuje proti toku po pravém břehu

Milešovského potoka do profilu zaústění potoka do Chotiměře a proti

toku tohoto potoka k silnici severně od Chotiboře a po ní na křižovatku

na kótě 297. Od kóty 297 se vrací spojnicí k zaústění Milešovského

potoka a v tomto profilu překračuje tok Labe.



Na pravém břehu Labe pokračuje hranice chráněné vodohospodářské oblasti

spojnicí na kótu 261 u Velkých Žernosek, přes vrch Radobýl (kóta 399),

kótu 234 na kótu 209 na západním okraji Litoměřic, které obchází po

severním okraji zástavby až po silnici Litoměřice - Žitenice. Dále

probíhá po silnici do Pohořan a přes Ploskovice do Býčkovic. Odtud

pokračuje přes vrch Vinice /kóta 258) na kótu 256 a po silnici přes

Dolní Nezly, Soběnice, Horní Chobolice, Trnobrany, po silnici II/240 do

Srdova. Dále sleduje silnici na Habřinu, kde odbočuje po silnici na

Úštěk k železničnímu přejezdu na kótě 278 a spojnicí této kóty s kótou

289 na silnici Úštěk - Kravaře. Po této silnici probíhá do obce Kravaře

v okrese Česká Lípa. Severním směrem pokračuje po silnici II/263 na

kótu 284 u Valteřic, kde odbočuje po silnici směrem na Sloupno a

překračuje tok Ploučnice. Ze Sloupna vede po silnici přes Radeč,

Volfartice, Novou Ves, Mistrovice, Nový Oldřichov do Kamenického

Šenova. Odtud sleduje západním směrem jižní hranice chráněné krajinné

oblasti Lužické hory a Labské pískovce, zasahuje na území okresu Děčín

a končí u hraničního přechodu Petrovice.



Chráněná oblast přirozené akumulace vod Východočeská křída



Hranice chráněné vodohospodářské oblasti navazuje na hranici chráněné

vodohospodářské oblasti Orlické hory^1) na jejím průsečíku s rozvodnicí

povodí Orlice a Metuje, severně od Sedloňova ve Východočeském kraji v

okrese Rychnov nad Kněžnou a pokračuje podél ní jižním směrem a dále od

Pěčína podél hranice chráněné vodohospodářské oblasti Žamberk -

Králíky^2) do Žamberka v okrese Ústí nad Orlicí. Odtud vede

jihozápadním směrem po silnici II/312 na Hejnici až na křižovatku na

kótě 463 a dále po spojnici přes vrch Kozinec (kóta 538) ke kótě 411 u

Písečné. Dále sleduje silnici přes Žampach a Hnátnici až k Tiché Orlici

a potok Dobroučku směrem proti toku do Horní Dobrouče. Odtud vede po

silnici II/313 až k rozvodnici povodí Labe a Dunaje a po ní jižním

směrem přes vrch Palici na kótu 536 (U spálené boudy), kde se odklání

do údolí Nad myslivnou a po cestě do Demníkova. Pokračuje po silnici

přes Trpík do Mladějova v okrese Svitavy, kde se napojuje na železniční

vlečku, která vede jižním směrem k dolu Václav Theodor, u kóty 505 na

silnici I/35, západně od Moravské Třebové.



Hranice chráněné vodohospodářské oblasti odbočuje ze silnice I/35 pod

kótou 505 jižním směrem po lesní silnici přes kótu 513 až po její

vyústění na silnici Pohledy - Křenov a pokračuje po spojnici na vrch

Růžek (kóta 570) do průsečíku rozvodnice povodí Svratky a Moravy s

hranicí Východočeského a Jihomoravského kraje. Tuto hranici sleduje

západním směrem k jejímu průsečíku s tokem Křetínky, mezi Bohuňovem a

Horním Poříčím, a pokračuje proti toku Křetínky k zaústění Zlatého

potoka a po Zlatém potoce do Horní Jedlové a po silnici II/362 severním

směrem do Poličky. Odtud vede západním směrem po silnici I/34 na

rozcestí na kótě 582 a dále severním směrem po silnici přes Široký Důl

do Lubné, kde odbočuje západním směrem po silnici k rybníku Zinkar.



Od rybníka Zinkar sleduje hranice tok Desné do Kamenného Sedliště a

podél jihozápadního okraje Dolního, Středního a Horního rybníka se

napojuje u Borku na silnici II/359. Po ní vede přes Proseč v okrese

Chrudim do Zderazi a dále po silnici přes Perálec a Hněvětice do

Předhradí. Odtud pokračuje severním směrem po levém břehu Krounky až k

jejímu ústí a dále po levém břehu Novohradky do Luže, kde se napojuje

na silnici II/305 a pokračuje přes Stradouň, Jaroslav a Horní Jelení v

okrese Pardubice do Borohrádku v okrese Rychnov nad Kněžnou.



Z Borohrádku vede hranice chráněné vodohospodářské oblasti po silnici

II/318 do Čestic na silnici I/11, z níž odbočuje západně od obce na

silnici přes Rašovice a Křivice na silnici II/304, po níž vede na

rozcestí na kótě 299, východně do Bolehošti. Zde odbočuje na silnici

přes Bolehošť, Očelice, Městec, Vysoký Újezd nad Dědinou a Jílovice do

Výravy v okrese Hradec Králové. Po silnici II/299 přes Libřice přechází

na hranici okresů Hradec Králové a Náchod.



Hranice chráněné vodohospodářské oblasti sleduje západním směrem

rozhraní okresů Hradec Králové a Náchod a dále okresů Hradec Králové a

Trutnov až po průsečík s rozvodnicí povodí Horního Labe a Cidliny,

východně od Cerekvice nad Bystřicí. Po této rozvodnici vede přes

Boháňku v okrese Jičín až na kótu 328 u Maňovic a dále západním směrem

po silnici přes Kačerov do Hořic, které obchází po severním okraji

zástavby. Dále sleduje silnici I/35 přes Ostroměř do Úlibic a odtud

silnicí I/16 do Kumburského Újezda. Zde přechází na silnici přes Pustou

Proseč a Valdov až na kótu 409, kde se napojuje na hranici širšího

ochranného pásma Lázní Bělohradu^3). Po hranici ochranného pásma vede

až do Bukoviny u Pecky a odtud po silnici Tetín - Pecka severním směrem

na rozcestí na kótě 468. Od této kóty vede spojnicí přes kótu 541 (Na

Červeném Vrchu), vrch Dubinku (kóta 504), Pecen (520), Stěnu (500),

Labský vrch (468), Martinskou stěnu (486), Srnčí kopec (503), Slučí

kameny (511), Závoru (548), Větrník (511) na křižovatku na kótě 522

jižně od Horního Žďáru a dále po silnici do Hajnice. Zde přechází na

Hajnický potok a od jeho zaústění sleduje dále tok Běluňky až do

Chvalkovic v okrese Náchod.



Z Chvalkovic vede hranice po silnici II/307 do Velkého Třebešova, po

silnici I/33 přes Českou Skalici a Kleny na křižovatku na kótě 311, kde

odbočuje jižním směrem po silnici přes Šonov u Nového Města nad Metují

až do Vrchoviny k železniční trati Otovice - Choceň. Po západní straně

trati probíhá jižním směrem přes Nové Město nad Metují, kde předchází

tok Metuje a sleduje Janovský potok až k závlahové nádrži u Zákraví v

okrese Rychnov nad Kněžnou. Od této nádrže přechází na rozvodnici

povodí Metuje a Orlice, po níž vede do jejího průsečíku s hranicí

chráněné krajinné oblasti Orlické hory.



Chráněná oblast přirozené akumulace vod Polická pánev



Severní omezení chráněné vodohospodářské oblasti je souběžné se státní

hranicí s Polskou lidovou republikou v úseku od styku státní hranice s

rozvodnicí povodí Úpy a Metuje, jihozápadně do Horního Adršpachu ve

Východočeském kraji v okrese Náchod, až po ohyb státní hranice, ležící

700 m východně do Bukové hory (kóta 638). Zde se hranice chráněné

vodohospodářské oblasti odklání po severní větvi Vernéřovického potoka,

který sleduje do Vernéřovic ke křižovatce silnic v obci. Dále probíhá

po silnici směrem na Teplice nad Metují až na křižovatku na kótě 460 a

dále po spojnici kót 467, 477 a 437. Od kóty 437 sleduje jižním směrem

okraj lesa až na státní hranici s Polskou lidovou republikou do

hraničního profilu potoka Studená.



Jižní omezení chráněné vodohospodářské oblasti tvoří státní hranice s

Polskou lidovou republikou od hraničního profilu potoka Studená po

průsečík s jižní větví potoka Brlenky, mezi samotami Závrchy a Mokřiny,

východně od obce Žďárky. Dále pokračuje západním směrem po této větvi

potoka a po Brlence do Žďárek a po silnici směrem na Hronov, který

obchází po severním okraji zástavby až k Metuji. Pokračuje proti toku

Metuje po jejím levém břehu k zaústění potoka Dřevíče a dále severním

směrem po jeho pravém břehu až k prameni a odtud přímočarou spojnicí k

výchozímu bodu na státní hranici s Polskou lidovou republikou.



Chráněná oblast přirozené akumulace vod Třeboňská pánev



Západní část hranice chráněné vodohospodářské oblasti je vedena v

Jihočeském kraji v okrese České Budějovice od státní hranice s

Rakouskem po silnici jižně od Vyšného na silnici II/156, po níž

pokračuje západním směrem přes Nové Hrady na křižovatku u Žárského

rybníka. Zde odbočuje severním směrem po silnici přes Olešnici na

Trhové Sviny, které obchází po severovýchodním okraji zástavby.

Pokračuje po silnici II/148 přes Borovany, Ledenice, Slavošovice,

Lišov, Kolný a Lhotice na křižovatku se silnicí I/3. Dále vede po

silnici I/3 do jejího průsečíku s rozvodnicí povodí Vltavy a Lužnice.

Po této rozvodnici pokračuje severním směrem do jejího průsečíku se

silnicí Pořežánky - Modrá Hůrka a dále po silnici přes Bzí, Sobětice na

křižovatku na kótě 490. Odtud vede po spojnici kót 490 a 451 a dále po

silnici přes Březnici v okrese Tábor na křižovatku se silnicí II/137.

Po této silnici vede přes Sudoměřice až k odbočce silnici do Třebelic a

Dudova.



Hranice chráněné vodohospodářské oblasti vede z Dudova jižním směrem

podél strouhy místního rybníka a po východním okraji soustavy rybníků v

horní části Bechyňského potoka a po jeho levém břehu až k zaústění.

Odtud pokračuje jižním směrem po pravém břehu Lužnice, přechází do

okresu Jindřichův Hradec, obchází po hrázi a východním břehu rybník

Rožmberk a pokračuje po pravém břehu Lužnice do Staré Hlíny a po

silnici na Stříbřec až k Nové řece. Po Nové řece vede jižním směrem na

odpad z Humlenského rybníka a po západním okraji rybníků Humlenského,

Podsedek, Starý Hospodář, Výtopa, Žofinka, Nový Hospodář.



Od rybníka Nový Hospodář vede podél vodního toku přes rybníky Vizír a

Kukla a podél náhonu k jezu na Koštěnickém potoce a proti toku potoka

do Hamru. Dále vede jižním směrem po silnici přes Klikov, Františkov,

Rašpach a Spáleniště až na silnici II/150, po níž vede ke státní

hranici s Rakouskem. Po státní hranici pokračuje západním směrem do

výchozího bodu jižně od Vyšného.



Chráněná oblast přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy



Severní omezení chráněné vodohospodářské oblasti je totožné s hranicí

širšího ochranného pásma přírodních léčivých zdrojů Bludov^1) v úseku

od Rovenska přes Vyšehoří, přechod přes řeku Moravu u Bohutína, Dolní

Studénky až po Sudkov v Severomoravském kraji v okrese Šumperk. Ze

Sudkova sleduje jižním směrem silnici na Lesnici a od Kopanic

Vitošovský náhon do Vitošova. Odtud probíhá opět po silnici přes

Hrabovou, Dubicko a Třeštinu a podél Lužního potoka až k jeho zaústění.



Od ústí Lužního potoka vede hranice chráněné vodohospodářské oblasti po

levém břehu Moravy až po hranici vnějšího ochranného pásma zdrojů

Litovel^2), u Nových Zámků v okrese Olomouc. Podél této hranice probíhá

východním směrem do Červenky, po silnici II/449 do Uničova a dále po

silnici II/444 přes Újezd, Mladějovice do Šternberka. Ze Šternberka

vede jižním směrem po silnici I/46 až na křižovatku v Dolánkách, kde

odbočuje na silnici přes Dolany, Tovéř, Samotíšky, Droždín do Bystrovan

a podél Bystřice až po její zaústění.



Od ústí Bystřice pokračuje hranice chráněné vodohospodářské oblasti po

levém břehu Moravy po zaústění Týnečky, kde odbočuje východním směrem

po silnici do Grygova a odtud jižním směrem podél železniční trati

Česká Třebová - Bohumín přes Brodek u Přerova v okrese Přerov do

Přerova. Dále vede jižním směrem podél železniční trati Přerov -

Břeclav na území Jihomoravského kraje, okres Kroměříž přes Tlumačov v

okrese Gottwaldov až k severnímu okraji Otrokovic, kde odbočuje na kótě

193 po silnici na Bělov. Odtud sleduje levý břeh Moravy do Napajedel,

kde předchází po jižním okraji zástavby na silnici přes Topolnou do

Bílovic v okrese Uherské Hradiště. Po silnici II/497 pokračuje do

Jarošova, kde navazuje opět na levý břeh Moravy.



Hranice chráněné vodohospodářské oblasti vede po levém břehu Moravy od

Jarošova až k zaústění Staré Olšavy, kde odbočuje proti jejímu toku, a

po jižním kraji zástavby Uherského Hradiště navazuje na silnici I/55.

Po této silnici vede až ke křížení se Svodnicí; Uherský Ostroh obchází

po severním a západním okraji zástavby. Pokračuje po Svodnici k jejímu

zaústění severně od Veselí nad Moravou v okrese Hodonín po levém břehu

Moravy a dále podél plavebního kanálu na jeho průsečík s hranicí

Československé socialistické republiky, západně od Sudoměřic. Odtud

přechází po hranici Československé socialistické republiky do okresu

Břeclav až ke státní hranici s Rakouskem.



Jižní ohraničení chráněné vodohospodářské oblasti je totožné se státní

hranicí s Rakouskem, od níž se odklání jižně od Břeclavi po pravém

břehu Dyje až k zaústění potoka Včelínku. Pokračuje proti jeho toku ke

křížení se železniční tratí Břeclav - Lednice a podél ní do Lednice.

Dále sleduje silnici II/422 do Podivína a Ladenskou strouhu do Ladné.

Odtud vede po silnici a v jejím pokračování na západní okraj dálnice a

po něm ke křížení se železniční tratí Přerov - Břeclav. Tuto železniční

trať, která prochází přes okres Hodonín do okresu Uherské Hradiště,

sleduje severovýchodním směrem až ke křížení se silnicí II/427, u

Nekadonic; zastavěnou část Hodonína obchází po jižním a východním

okraji.



Hranice chráněné vodohospodářské oblasti pokračuje po silnici II/427

přes Nekadonice na jižní okraj Kostelan na Moravě a po pravém břehu

Moravy proti toku k zaústění kanálu Spytihněv - Uherské Hradiště.

Uherské Hradiště - Staré Město obchází po Severovýchodním okraji

zástavby na silnici I/50, po níž vede přes Babice a Spytihněv v okrese

Gottwaldov k mostu přes Moravu. Dále probíhá po pravém břehu Moravy

proti toku do Kroměříže v okrese Kroměříž až do profilu vodoměrné

stanice v říčním km 194, kde se odklání po severním okraji zástavby a

navazuje na železniční trať Ostrava - Kojetín a podíl ní přes Postoumky

k mostu přes Hanou.



Hranice chráněné vodohospodářské oblasti pokračuje od železničního

mostu po pravém břehu Hané proti toku k mostu na silnici I/47 a po

východním okraji zástavby Kojetína v Severomoravském kraji v okrese

Přerov k železniční trati Kojetín - Tovačov. Podél ní probíhá přes tok

Valové až k mostu přes Blatu, jižně do Tovačova. Dále sleduje pravý

břeh Blaty proti toku do profilu vodoměrné stanice Klopotovice v

Jihomoravském kraji v okrese Prostějov. Od vodoměrného profilu

pokračuje po silnici přes Klopotovice, Biskupice, Hrdibořice, Vrbátky,

Dubany do Olšan u Prostějova a přes Třebčín v Severomoravském kraji v

okrese Olomouc na silnici II/449. Po této silnici probíhá přes Loučany

na železniční přejezd severně od Senice na Hané a podél železniční

trati přes Cholinu do zastávky Myslechovice. Dále po silnici přes

Haňovice, Chudobín a Sobáčov k Mlýnskému potoku a proti jeho toku k

odbočení z Moravy na jezu u Templu (říční km 268).



Od jezu u Templu vede hranice chráněné vodohospodářské oblasti po

pravém břehu Moravy proti toku do Nových Mlýnů, kde odbočuje západním

směrem po silnici na křižovatku se silnicí I/35, u Palonína v okrese

Šumperk. Dále probíhá severním směrem po této silnici přes Mohelnici do

Zábřehu a dále po silnici II/369 do Rovenska, kde se napojuje na

hranici širšího ochranného pásma přírodních léčivých zdrojů Bludov.



Chráněná vodohospodářská oblast nezahrnuje v Severomoravském kraji v

okrese Olomouc území mezi tokem Blaty a Moravy. Jeho ohraničení probíhá

na severu po železniční trati Olomouc - Prostějov v úseku Příkazy -

Horka nad Moravou a dále po silnici do Chomoutova až k Moravě.

Pokračuje po pravém břehu Moravy po toku až k mostu na silnici Blatec -

Grygov, kde se odklání západním směrem po silnici na křižovatku se

silnicí II/435 jižně od Tážal. Po silnici II/435 pokračuje jižním

směrem přes Charváty na křižovatku na kótě 206, kde odbočuje po silnici

na Klopotovice k levému břehu Blaty. Dále probíhá po levém břehu Blaty

proti toku až k Vojnici, kde přechází na silnici vedoucí do Příkaz.



1) § 47 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.



2) § 3 odst. 1 zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství

(horní zákon).



3) Nařízení vlády ČSR č. 25/1975 Sb., jímž se stanoví ukazatele

přípustného stupně znečištění vod. Vyhláška ministerstva lesního a

vodního hospodářství České socialistické republiky č. 6/1977 Sb., o

ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.



4) § 1 odst. 1 písm. b) až f), h) a j) vyhlášky č. 6/1977 Sb.



5) § 5 odst. 1 zákona č. 41/1957 Sb.



6) Např. nařízení vlády č. 25/1975 Sb., vyhláška ministerstva lesního a

vodního hospodářství České socialistické republiky č.28/1975 Sb.,

kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a stanoví seznam

vodohospodářsky významných vodních toků, § 16 vyhlášky ministerstva

zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních

podmínek; zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.



1) Prozatímní ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů Františkovy

Lázně vyhlášena výnosem ministerstva zdravotnictví čj. LZ/3-2884 - 15.

9. 1959 ze dne 23. 10. 1959, rozšířena výnosem ministerstva

zdravotnictví ČSR č. 40/1975 Věstníku ministerstva zdravotnictví ČSR.



2) Nařízení vlády České socialistické republiky č. 10/1979 Sb., o

chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablunkovsko, Krušné

hory, Vsetínské vrchy a Žamberk - Králíky.



3) Výnos ministerstva kultury ČSR čj. 7657/1974 ze dne 3. května 1974.



4) Ochranná pásma nádrže na Lomnickém potoce u Stanovic vyhlášena

rozhodnutím vodohospodářského orgánu ONV Karlovy Vary čj. Vod/546/75 ze

dne 21. 7. 1975.



1) Výnos ministerstva kultury ČSR čj. 44946/72-11/2 ze dne 27. června

1972.



2) Výnos ministerstva kultury ČSR čj. 6927/76 ze dne 19. března 1976.



3) Ochranné pásmo vodního zdroje Bradlec vyhlášeno rozhodnutím

vodohospodářského orgánu ONV Mladá Boleslav čj. Vod/405-115/76 ze dne

18. 1. 1977.



4) Hranice chráněného území vodního zdroje Čepel vyhlášeny rozhodnutím

odboru výstavby a územního plánování ONV Litoměřice čj. 225/1977 ze dne

10. 11. 1977 a ONV Mělník čj. Výst. 328.3-2810/77 ze dne 28. března

1977.



1) Nařízení vlády ČSR č. 40/1979 Sb., o chráněných oblastech přirozené

akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory,

Šumava a Žďárské vrchy.



2) Nařízení vlády České socialistické republiky č. 10/1979 Sb., o

chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablunkovsko, Krušné

hory, Novohradské hor, Vsetínské vrchy a Žamberk - Králíky.



3) Prozatímní ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů Lázně Bělohrad

vyhlášena výnosem ministerstva zdravotnictví čj. LZ/3-2884 - 31. 3. 60

ze dne 12. 4. 1960.



1) Prozatímní ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů Bludov

vyhlášeno výnosem ministerstva zdravotnictví čj. LP/3-2884 - 11. 4.

1960 ze dne 26. 4. 1960.



2) Ochranné pásmo vodního zdroje Litovel vyhlášeno rozhodnutím

vodohospodářského orgánu ONV Olomouc čj. Voda 2004/1/71-Hu ze dne 22.

1. 1976.