489/1990 Sb.
SDĚLENÍ
federálního ministerstva zahraničních věcí
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 9. července
1948 byla na 31. zasedání generální konference Mezinárodní organizace
práce přijata Úmluva o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se
organizovat (č. 87). Ratifikace Úmluvy Československou socialistickou
republikou byla zapsána dne 21. ledna 1964 generálním ředitelem
Mezinárodního úřadu práce. Podle svého článku 15 Úmluva vstoupila pro
Československou socialistickou republiku v platnost dnem 21. ledna
1965.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
Úmluva č. 87
Úmluva o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat
Generální konference Mezinárodní organizace práce, která byla svolána
správní radou Mezinárodního úřadu práce do San Franciska a tam se sešla
dne 17. června 1948, na svém třicátém prvém zasedání,
rozhodnuvši přijmout formou úmluvy některé návrhy, týkající se svobody
sdružování a ochrany práva odborově se organizovat, jež jsou sedmým
bodem jednacího pořadu zasedání,
berouc v úvahu, že preambule ústavy Mezinárodní organizace práce
vyhlašuje uznání zásady svobody sdružování jako prostředek ke zlepšení
podmínek zaměstnání a zajištění míru,
berouc v úvahu, že Filadelfská deklarace znovu potvrdila, že "svoboda
vyjadřování a sdružování je nezbytnou podmínkou stálého pokroku",
b
erouc v úvahu, že Mezinárodní konference práce na svém třicátém
zasedání jednomyslně schválila zásady, které by mohly tvořit základ
mezinárodní úpravy,
berouc v úvahu, že Valné shromáždění Spojených národů na svém druhém
zasedání přijalo za své tyto zásady a vyzvalo Mezinárodní organizaci
práce, aby vyvinula všechno své úsilí k tomu, aby bylo možno přijmout
jednu nebo více mezinárodních úmluv,
přijímá dne 9. července 1948 úmluvu, která bude označována jako Úmluva
o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat, 1948:
ČÁST I.
Svoboda sdružování
Čl.1
Každý členský stát Mezinárodní organizace práce, pro který platí tato
úmluva, se zavazuje uskutečnit následující ustanovení.
Čl.2
Pracovníci a zaměstnavatelé bez jakéhokoliv rozdílu mají právo bez
předchozího schválení ustavovat organizace podle vlastní volby, jakož i
stát se členy takových organizací, a to za jediné podmínky, že se
podřídí stanovám těchto organizací.
Čl.3
(1) Organizace pracovníků a zaměstnavatelů mají právo vypracovávat své
stanovy a pravidla, zcela svobodně volit své zástupce, organizovat
svoji správu a činnost a formulovat svůj program.
(2) Veřejné orgány se zdrží jakéhokoliv zásahu, který by omezoval toto
právo nebo zabraňoval jeho zákonnému vykonávání.
Čl.4
Organizace pracovníků nebo zaměstnavatelů nepodléhají rozpuštění nebo
pozastavení činnosti administrativní cestou.
Čl.5
Organizace pracovníků a zaměstnavatelů mají právo ustavovat federace a
konfederace, jakož i stát se jejich členy, a každá organizace, federace
nebo konfederace má právo se stát členem mezinárodních organizací
pracovníků a zaměstnavatelů.
Čl.6
Ustanovení výše uvedených článků 2, 3 a 4 se vztahují na federace a
konfederace organizací pracovníků a zaměstnavatelů.
Čl.7
Nabytí statutu právnické osoby organizacemi pracovníků nebo
zaměstnavatelů, jejich federacemi a konfederacemi nemůže být podřízeno
takovým podmínkám, které by omezovaly provádění ustanovení výše
uvedených článků 2, 3 a 4.
Čl.8
(1) Při vykonávání práv, která jsou jim přiznána touto úmluvou, musí
pracovníci, zaměstnavatelé a jejich příslušné organizace, tak jako jiné
osoby a organizované kolektivy, dbát zákonnosti.
(2) Vnitrostátní zákonodárství nesmí omezovat, ani nesmí být
uplatňováno tak, aby omezovalo záruky stanovené touto úmluvou.
Čl.9
(1) Do jaké míry budou záruky, vyplývající z této úmluvy, uplatněny v
ozbrojených silách a v policii, bude stanoveno vnitrostátním
zákonodárstvím.
(2) Podle zásad stanovených v odstavci 8 článku 19 ústavy Mezinárodní
organizace práce nelze o ratifikaci této Úmluvy některým členským
státem mít za to, že se dotýká jakéhokoli již existujícího zákona,
soudního rozhodnutí, obyčeje nebo dohody, na základě nichž se poskytují
příslušníkům ozbrojených sil a policie práva zaručená touto úmluvou.
Čl.10
V této úmluvě znamená slovo "organizace" každou organizaci pracovníků
nebo zaměstnavatelů, která má za cíl podporovat a hájit zájmy
pracovníků nebo zaměstnavatelů.
ČÁST II.
Ochrana práva odborově se organizovat
Čl.11
Každý členský stát Mezinárodní organizace práce, pro který platí tato
úmluva, se zavazuje učinit všechna potřebná a vhodná opatření, aby
zajistil pracovníkům a zaměstnavatelům svobodné vykonávání práva
odborově se organizovat.
ČÁST III.
Různá opatření
Čl.12
(1) Pokud jde o území uvedená v článku 35 Ústavy Mezinárodní organizace
práce, změněné aktem o změně ústavy Mezinárodní organizace práce z roku
1946, s výjimkou území uvedených v odstavcích 4 a 5 zmíněného takto
pozměněného článku, každý členský stát organizace, který ratifikuje
tuto úmluvu, zašle generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce
současně s ratifikací úmluvy nebo v době co nejkratší po její
ratifikaci prohlášení, v němž uvede:
a) území, ohledně nichž se zavazuje provádět ustanovení úmluvy beze
změny,
b) území, u nichž se zavazuje provádět ustanovení úmluvy s výhradou
změn a podrobnosti o těchto změnách,
c) území, na nichž není možno úmluvu provádět a v těchto případech
důvody, pro které ji není možno provádět,
d) území, pro něž si vyhrazuje své rozhodnutí.
(2) Závazky uvedené pod písmeny a) a b) prvního odstavce tohoto článku
budou považovány za nedílnou součást ratifikace a budou mít stejné
účinky.
(3) Každý členský stát se může kdykoli novým prohlášením zcela nebo
zčásti vzdát výhrad obsažených v jeho původním prohlášení na základě
ustanovení pod písmeny b), c) a d) prvního odstavce tohoto článku.
(4) Každý členský stát může v obdobích, během nichž lze tuto úmluvu
vypovědět podle ustanovení článku 16, zaslat generálnímu řediteli nové
prohlášení pozměňující v jakémkoliv jiném směru znění kteréhokoli
předchozího prohlášení a uvádějící údaje o současné situaci v takových
územích.
Čl.13
(1) Jestliže otázky, které upravuje tato úmluva, spadají do vlastní
pravomoci orgánů nemetropolitního území, členský stát odpovědný za
mezinárodní styky tohoto území v dohodě s vládou tohoto území může
zaslat generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce prohlášení jménem
tohoto území o přijetí závazků obsažených v této úmluvě.
(2) Prohlášení o přijetí závazků obsažených v této úmluvě mohou být
zaslána generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce:
a) dvěma nebo více členskými státy organizace za území spadající pod
jejich společnou pravomoc,
b) každým mezinárodním orgánem zodpovídajícím za správu nějakého území
na základě ustanovení Charty Spojených národů nebo jakéhokoliv jiného
platného ustanovení, týkajícího se tohoto území.
(3) Prohlášení zaslaná generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce
podle ustanovení uvedených v předchozích odstavcích tohoto článku musí
uvádět, zda ustanovení úmluvy budou prováděna na určitém území beze
změny nebo se změnou, pokud v prohlášení bude uvedeno, že ustanovení
úmluvy budou prováděna se změnami, musí být podrobně uvedeno, v čem
zmíněné změny spočívají.
(4) Členský stát, členské státy nebo příslušný mezinárodní orgán mohou
v obdobích, během nichž lze tuto úmluvu vypovědět podle ustanovení
článku 16, zaslat generálnímu řediteli nové prohlášení pozměňující v
jakémkoli jiném směru znění kteréhokoli dřívějšího prohlášení a
obsahující údaje o současném stavu, pokud jde o provádění této úmluvy.
ČÁST IV.
Závěrečná ustanovení
Čl.14
Formální ratifikace této Úmluvy budou oznámeny generálnímu řediteli
Mezinárodního úřadu práce a jím zapsány.
Čl.15
(1) Tato úmluva zavazuje toliko členské státy Mezinárodní organizace
práce, jejichž ratifikace byla zapsána generálním ředitelem.
(2) Nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy generální ředitel zapíše
ratifikace dvou členských států.
(3) Pro každý další stát tato úmluva nabude účinnosti dvanáct měsíců od
data, kdy byla zapsána jeho ratifikace.
Čl.16
(1) Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji
vypovědět po uplynutí deseti let ode dne, kdy tato úmluva poprvé nabyla
účinnosti, písemným sdělením generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu
práce, který je zapíše. Výpověď nabude účinnosti jeden rok po dni, kdy
byla zapsána.
(2) Každý členský stát, jenž ratifikoval tuto úmluvu a který nepoužije
práva ji vypovědět podle tohoto článku během roku následujícího po
uplynutí období deseti let, jak uvedeno v předchozím odstavci, bude
vázán úmluvou na další desetileté období a poté ji bude moci vypovědět
vždy po uplynutí desetiletého období za podmínek uvedených v tomto
článku.
Čl.17
(1) Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem členským
státům Mezinárodní organizace práce zápis všech ratifikací, prohlášení
a výpovědí, které mu členové organizace sdělí.
(2) Když bude členským státům Organizace sdělovat zápis druhé
ratifikace, jež mu byla oznámena, generální ředitel upozorní členské
státy Organizace na datum, kdy tato úmluva nabude účinnosti.
Čl.18
Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generálnímu
tajemníkovi Spojených národů k zápisu podle článku 102 Charty Spojených
národů úplné údaje o všech ratifikacích, prohlášeních a výpovědích,
které zapsal podle ustanovení předchozích článků.
Čl.19
Vždy, bude-li to považovat za nutné, správní rada Mezinárodního úřadu
práce předloží generální konferenci zprávu o provádění této úmluvy a
přezkoumá, zda je záhodno dát na pořad jednání generální konference
otázku její úplné nebo částečné revize.
Čl.20
(1) Přijme-li generální konference novou úmluvu revidující úplně nebo
částečně tuto úmluvu a neustanoví-li nová úmluva jinak:
a) ratifikace nové revidující úmluvy členským státem způsobí ipso iure
okamžitou výpověď této úmluvy bez ohledu na ustanovení článku 16, a to
s výhradou, že nová revidující úmluva nabude účinnosti,
b) od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato úmluva
přestane být členským státům otevřena k ratifikaci.
(2) Tato úmluva však zůstane v platnosti co do formy a obsahu pro ty
členské státy, které ji ratifikovaly a které neratifikovaly revidující
úmluvu.
Čl.21
Anglické a francouzské znění této úmluvy mají stejnou platnost.