223/2015 Sb.
ZÁKON
ze dne 12. srpna 2015,
kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/2013 Sb.,
kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o
integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném
systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a
o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.
56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve
znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o odpadech
Čl. I
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů,
ve znění zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č.
275/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č.
167/2004 Sb., zákona č. 188/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č.
7/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č.
222/2006 Sb., zákona č. 314/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č.
25/2008 Sb., zákona č. 34/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č.
9/2009 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č.
227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č.
297/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 154/2010 Sb., zákona č.
31/2011 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 264/2011 Sb., zákona č.
457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č.
165/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č.
169/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č.
64/2014 Sb., zákona č. 184/2014 Sb. a zákona č. 229/2014 Sb., se mění
takto:
1. V § 2 odst. 1 písmeno a) včetně poznámek pod čarou č. 2 a 61 zní:
„a) odpadních vod^2) v rozsahu, v jakém se na ně vztahují jiné právní
předpisy^61),
2) § 38 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
61) Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu
a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve
znění pozdějších předpisů.“.
2. V § 2 odst. 1 se písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 4 zrušuje.
Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena b) až h).
3. V § 2 odst. 1 písm. d) a h), § 4 odst. 1 písm. a), § 6 odst. 1 písm.
a) a § 7 odst. 1, 5 a 6 písm. a) se slova „příloze č. 2 k tomuto
zákonu“ nahrazují slovy „příloze přímo použitelného předpisu Evropské
unie o nebezpečných vlastnostech odpadů^62)“.
Poznámka pod čarou č. 62 zní:
„62) Nařízení komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým
se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady
2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic.“.
4. V § 2 odst. 1 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 9 zní:
„f) vyřazených výbušnin a vyřazeného střeliva^9),
9) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní
báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o
zbraních), ve znění pozdějších předpisů.“.
5. V § 2 odst. 1 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g).
6. V § 4 odst. 1 písm. e) se před slovo „shromažďování“ vkládají slova
„obchodování s odpady,“.
7. V § 4 odst. 1 písmeno m) zní:
„m) sběrem odpadů - soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo
fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných osob včetně jejich
předběžného třídění a předběžného skladování za účelem jejich přepravy
do zařízení na zpracování odpadu,“.
8. V § 4 odst. 1 se za písmeno m) vkládá nové písmeno n), které zní:
„n) tříděným sběrem - sběr, kdy je tok odpadů oddělen podle druhu,
kategorie a charakteru odpadu s cílem usnadnit specifické zpracování,“.
Dosavadní písmena n) až y) se označují jako písmena o) až z).
9. V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene z) doplňují slova „včetně
osob, které nemají odpady skutečně v držení“.
10. V § 4 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno f), které zní:
„f) předcházením vzniku odpadu - opatření přijatá předtím, než se
látka, materiál nebo výrobek staly odpadem, která omezují
1. množství odpadu, a to i prostřednictvím opětovného použití výrobků
nebo prodloužením životnosti výrobků,
2. nepříznivé dopady vzniklého odpadu na životní prostředí a lidské
zdraví, nebo
3. obsah škodlivých látek v materiálech a výrobcích.“.
11. V § 6 odst. 2 se za slovo „osobu“ vkládají slova „nebo osoby“.
12. V § 6 odst. 4 se za slova „pověřená osoba“ vkládají slova „nebo
osoby“.
13. V § 7 odst. 1 a 5 se slova „H1, H2, H3-A, H3-B, H12, H14 a H15“
nahrazují slovy „HP 1 až HP 3, HP 12, HP 14 a HP 15“.
14. V § 7 odst. 6 se slova „H4 až H8, H10, H11 a H13“ nahrazují slovy
„HP 4 až HP 11 a HP 13“.
15. V § 7 odst. 6 písm. a) se slovo „H9“ nahrazuje slovy „kódem HP 9“.
16. V § 9 odst. 1 se věty první až pátá nahrazují větami „Nebezpečné
vlastnosti odpadu hodnotí jedna nebo více pověřených osob na základě
žádosti původce nebo oprávněné osoby. Žádost se podává prostřednictvím
integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti
životního prostředí^54). Zjistí-li pověřená osoba nebo osoby, že odpad
žádnou nebezpečnou vlastnost nemá, vydá žadateli osvědčení o vyloučení
nebezpečných vlastností odpadu (dále jen „osvědčení“). V opačném
případě pověřená osoba nebo osoby sdělí s odůvodněním žadateli, že
odpad má jednu nebo více nebezpečných vlastností (dále jen „sdělení“).
Osvědčení a sdělení se vydávají prostřednictvím integrovaného systému
plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí^54) a
zároveň v listinné podobě. V případě, že nebezpečné vlastnosti odpadu
hodnotí více pověřených osob, vydávají osvědčení nebo sdělení společně.
Z osvědčení musí být zřejmé, která pověřená osoba odpovídá za hodnocení
konkrétní nebezpečné vlastnosti.“.
17. V § 9 odst. 2 se za slova „pověřená osoba“ vkládají slova „nebo
osoby“.
18. V § 9 odst. 6 písm. b) se za slovo „osvědčení“ vkládají slova „a
sdělení“.
19. V § 9a odstavec 2 zní:
„(2) Od hierarchie způsobů nakládání s odpady je možno se odchýlit v
případě odpadů, u nichž je to podle posouzení celkových dopadů
životního cyklu zahrnujícího vznik odpadu a nakládání s ním vhodné s
ohledem na nejlepší celkový výsledek z hlediska ochrany životního
prostředí.“.
20. V § 9a se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Při uplatňování hierarchie se zohlední
a) celý životní cyklus výrobků a materiálů, zejména s ohledem na
snižování vlivu nakládání s odpady na životní prostředí a lidské
zdraví,
b) technická proveditelnost a hospodářská udržitelnost,
c) ochrana zdrojů surovin, životního prostředí, lidského zdraví a
hospodářské a sociální dopady.“.
21. V § 13 odstavce 1 a 2 včetně poznámek pod čarou č. 19 a 69 znějí:
„(1) Balení nebezpečných odpadů se řídí přiměřeně zvláštními právními
předpisy^19).
(2) Původce a oprávněná osoba, která nakládá s nebezpečnými odpady,
jsou povinni zajistit, aby nebezpečné odpady byly označeny písemně
způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a
grafickým symbolem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o
klasifikaci, označování a balení látek a směsí^69) v rozsahu stanoveném
prováděcím právním předpisem. Nebezpečný odpad s nebezpečnou vlastností
HP 9 Infekční se označuje grafickým symbolem stanoveným prováděcím
právním předpisem.
19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16.
prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně
a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č.
1907/006, v platném znění.
Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí - ADR
(Ženeva 1957), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 64/1987 Sb., v platném
znění.
Řád pro mezinárodní železniční dopravu nebezpečného zboží (RID), který
je přípojkem C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF),
vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 8/1985 Sb., v platném znění.
69) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16.
prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně
a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č.
1907/2006, v platném znění.“.
22. V § 13 odstavec 4 zní:
„(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) obsah identifikačního listu nebezpečného odpadu,
b) způsob a rozsah označování nebezpečných odpadů.“.
23. V § 18 odst. 5 se slovo „nesmí“ nahrazuje slovem „může“ a slova „v
hotovosti“ se nahrazují slovy „pouze převodem peněžních prostředků
prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo provozovatele
poštovních služeb formou poštovního poukazu“.
24. V § 18 odstavec 11 zní:
„(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou seznam odpadů, u nichž je
oprávněná osoba povinna při jejich odběru nebo výkupu vést evidenci
osob, od kterých odpad odebrala nebo vykoupila, seznam odpadů, které
nesmí oprávněná osoba vykupovat od fyzických osob, a seznam odpadů, za
které může oprávněná osoba poskytovat úplatu pouze způsobem uvedeným v
odstavci 5.“.
25. V § 29 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
26. V § 31a odst. 1 písm. a) se slova „ , s výjimkou knoflíkových
článků s obsahem rtuti nepřesahujícím 2 % hmotnostní,“ zrušují.
27. V § 31a odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Zákaz stanovený v odstavci 1 písm. b) se nevztahuje na přenosné
baterie nebo akumulátory, které jsou určené pro použití v
a) nouzových nebo poplašných systémech, včetně nouzového osvětlení,
nebo
b) zdravotnických přístrojích.
(3) Výrobce elektrozařízení nebo jiných výrobků, které vyžadují
zabudování baterií nebo akumulátorů, je povinen tyto výrobky navrhovat
tak, aby z nich mohl použité nebo odpadní baterie nebo akumulátory
snadno a bezpečně vyjmout konečný uživatel nebo kvalifikovaný
profesionál nezávislý na výrobci. K elektrozařízením nebo jiným
výrobkům, v nichž jsou zabudovány baterie nebo akumulátory, je výrobce
povinen připojit návod, jak může baterie nebo akumulátory bezpečně
vyjmout konečný uživatel nebo kvalifikovaný profesionál nezávislý na
výrobci, včetně informace o typu zabudovaných baterií nebo akumulátorů.
Výrobce, distributor a poslední prodejce jsou povinni zajistit, aby byl
tento návod předáván společně s výrobkem.“.
28. V § 31a odst. 5 se slova „po 26. září 2008“ zrušují.
29. V § 31j odstavec 3 zní:
„(3) Výrobce je povinen zajistit, aby zařízení podle odstavce 1 dosáhlo
minimální recyklační účinnosti procesů recyklace odpadů
a) 65 % průměrné hmotnosti olověných baterií a akumulátorů, včetně
recyklace obsahu olova na nejvyšší úrovni, která je technicky
proveditelná bez nadměrných nákladů,
b) 75 % průměrné hmotnosti niklkadmiových baterií a akumulátorů, včetně
recyklace obsahu kadmia na nejvyšší úrovni, která je technicky
proveditelná bez nadměrných nákladů, a
c) 50 % průměrné hmotnosti ostatních použitých baterií a akumulátorů.“.
30. V § 31j odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 63 zní:
„(6) Pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace
stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie^63).
63) Nařízení Komise (EU) č. 493/2012, kterým se stanoví prováděcí
pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních
baterií a akumulátorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady
2006/66/ES.“.
31. V § 32 písmena a) a b) znějí:
„a) kalem
1. kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících městské odpadní vody
nebo odpadní vody z domácností a z jiných čistíren odpadních vod, které
zpracovávají odpadní vody stejného složení jako městské odpadní vody a
odpadní vody z domácností, a to i v případě, že čistírny odpadních vod
zpracovávají také biologicky rozložitelné odpady na základě rozhodnutí
krajského úřadu, kterým je udělen souhlas k provozování zařízení pro
nakládání s odpady a s jeho provozním řádem, nebo biologicky
rozložitelné odpady spadající do působnosti nařízení o vedlejších
produktech živočišného původu^6),
2. kal ze septiků sloužících k čištění odpadních vod z domácností před
jejich vypouštěním do vod povrchových nebo podzemních,
3. kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících odpadní vody a
materiály, které svými vlastnostmi odpovídají odpadním vodám a
materiálům podle bodu 1, zejména odpadní vody a materiály, které mají
původ v potravinářském průmyslu a zemědělství,
b) upraveným kalem - kal, který byl podroben biologické, chemické nebo
tepelné úpravě, dlouhodobému skladování nebo jakémukoliv jinému
vhodnému procesu tak, že se významně sníží obsah patogenních organismů
v kalech, a tím zdravotní riziko spojené s jeho aplikací na základě
ověření účinnosti technologie úpravy kalů v souladu s požadavky
stanovenými prováděcím právním předpisem,“.
32. V § 33 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Právnická osoba a fyzická osoba, která užívá půdu, je povinna
používat pouze upravené kaly s ohledem na nutriční potřeby rostlin a v
souladu s programem použití kalů tak, aby použitím kalů nebyla zhoršena
kvalita půdy a kvalita povrchových a podzemních vod.
(2) Pokud provozovatel čistírny odpadních vod neprovádí úpravu kalů
sám, je povinen předat kaly přímo nebo prostřednictvím dopravce odpadů
provozovateli zařízení na úpravu kalů. Provozovatel čistírny odpadních
vod nebo provozovatel zařízení na úpravu kalů, který provedl úpravu
kalů, je povinen stanovit program použití kalů a v tomto programu
doložit splnění podmínek použití kalů stanovených tímto zákonem a
prováděcím právním předpisem. Osoba, která provedla úpravu kalů, je
povinna předat upravené kaly osobě podle odstavce 1 uvedené v programu
použití kalů nebo provozovateli zařízení ke sběru a skladování kalů
provozovaném na základě souhlasu podle § 14 odst. 1, a to přímo nebo
prostřednictvím dopravce odpadů. Provozovatel zařízení ke sběru a
skladování kalů je povinen předat upravené kaly osobě podle odstavce 1
uvedené v programu použití kalů, a to přímo nebo prostřednictvím
dopravce odpadů. Upravené kaly nesmí být míšeny s jinými upravenými
kaly ani s jinými odpady.“.
33. V § 33 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se
písmena h) a i), která znějí:
„h) technické požadavky na úpravu kalů a požadavky na ověření účinnosti
technologie úpravy kalů,
i) podmínky skladování upravených kalů a podmínky dočasného uložení
upravených kalů před jejich použitím.“.
34. V § 37s odst. 3 písmeno e) zní:
„e) typy odebíraných elektrozařízení podle podskupin elektrozařízení
stanovených vyhláškou podle § 37f odst. 6,“.
35. V části čtvrté hlavě II se doplňují díly 9 a 10, které včetně
nadpisů a poznámek pod čarou č. 64 až 66 znějí:
„Díl 9
Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a nádrží
§ 37t
(1) Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží, pokud
jsou odpadem, je možné využívat na zemědělském půdním fondu v souladu s
§ 14 odst. 2 pouze za splnění požadavků zvláštních právních
předpisů^64).
(2) Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží, pokud
jsou odpadem, je možné využívat na povrchu terénu a k zavážení
podzemních prostor v souladu s § 14 odst. 2 za splnění podmínek pro
využívání odpadů na povrchu terénu stanovených vyhláškou podle § 19
odst. 3.
(3) Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží, pokud
jsou odpadem, je možné využívat jako stavební materiál v souladu s § 14
odst. 2 za splnění požadavků stanovených zvláštními právními
předpisy^65).
(4) Pokud jsou sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží
určeny k využití na pozemcích tvořících zemědělský půdní fond, nevede
jejich původce ani osoba, která je na pozemcích tvořících zemědělský
půdní fond využívá, pro tyto sedimenty evidenci podle § 39 odst. 1 a
nepodává hlášení podle § 39 odst. 2 a 3. Pro tyto sedimenty se vede
evidence podle zvláštního právního předpisu^64).
Díl 10
Recyklace lodí
§ 37u
(1) Tento díl upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis
Evropské unie o recyklaci lodí^66) podmínky pro provádění recyklace
lodí v zařízení na recyklaci lodí.
(2) Příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie
o recyklaci lodí^66) za Českou republiku je ministerstvo, s výjimkou
případů, kdy tento zákon svěřuje působnost příslušného orgánu krajskému
úřadu.
§ 37v
(1) Zařízení na recyklaci lodí je zařízením k využívání nebo
odstraňování odpadů.
(2) Krajský úřad zašle žádost o souhlas k provozování zařízení na
recyklaci lodí k vyjádření orgánu ochrany veřejného zdraví.
(3) Souhlas k provozování zařízení na recyklaci lodí se vydává na dobu
určitou, nejdéle na dobu 5 let. Dobu platnosti souhlasu k provozování
zařízení krajský úřad prodlouží na základě žádosti provozovatele vždy
nejdéle o dalších 5 let, pokud jsou splněny podmínky pro jeho vydání.
§ 37w
(1) Provozovatel zařízení na recyklaci lodí je povinen předložit před
každou recyklací lodi krajskému úřadu ke schválení plán recyklace lodi
podle čl. 7 přímo použitelného předpisu Evropské unie o recyklaci
lodí^66).
(2) Krajský úřad neprodleně zašle plán recyklace lodi k vyjádření
orgánu ochrany veřejného zdraví.
64) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve
znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách,
pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém
zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších
předpisů.
65) Zákon č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky
na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů.
66) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20.
listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a
směrnice 2009/16/ES.“.
36. Za nadpis části páté se vkládá označení nové hlavy I, které včetně
nadpisu zní:
„HLAVA I
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ“.
37. V § 38 odst. 1 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).
38. V části páté se za § 38 vkládá označení nové hlavy II, které včetně
nadpisu zní:
„HLAVA II
ZPĚTNÝ ODBĚR PNEUMATIK“.
39. V § 38a se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:
„(3) Povinná osoba podle § 38 odst. 3 plní své povinnosti stanovené pro
zpětný odběr použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních
pneumatik, informování konečného uživatele a zpracování roční zprávy o
plnění povinnosti zpětného odběru
a) v individuálním systému, a to samostatně, organizačně a technicky na
vlastní náklady, nebo
b) v kolektivním systému, a to uzavřením smlouvy o zajištění plnění
povinnosti zpětného odběru použitých pneumatik, zpracování a využití
odpadních pneumatik (dále jen „smlouva o společném plnění“) s
právnickou osobou oprávněnou k provozování kolektivního systému podle §
38c (dále jen „provozovatel systému“).
(4) Pneumatikou se pro účely této části zákona rozumí pružná součást
sestavy kola, která je z přírodního nebo syntetického kaučuku a
vyztužujících materiálů bez ráfku, s výjimkou kola k použití na
zařízeních tažených či tlačených pěšky jdoucí osobou, na jízdních
kolech a na osobních zdravotnických prostředcích či rehabilitačních a
kompenzačních pomůckách.
(5) Povinná osoba a distributor, včetně posledního prodejce, jsou
povinni při prodeji pneumatik uvádět náklady na zpětný odběr použitých
pneumatik a zpracování a využití odpadních pneumatik odděleně. Tím
nejsou dotčeny povinnosti posledního prodejce podle cenových
předpisů^59).“.
40. V § 38b odst. 2 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje.
41. V § 38b odst. 2 písm. b) se slova „označené uznávanou elektronickou
značkou nebo“ zrušují.
42. V § 38b odst. 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje slovy „ ,
nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c) prostřednictvím datové schránky provozované podle zvláštního
právního předpisu^58).“.
43. V § 38b odst. 3 písm. a) se slova „místa podnikání“ nahrazují
slovem „sídla“.
44. V § 38b odst. 3 písm. d) se za slova „zpětného odběru“ vkládají
slova „použitých pneumatik“ a slova „ , využití a odstranění“ se
nahrazují slovy „a využití“.
45. V § 38b odstavec 8 zní:
„(8) Ministerstvo zpřístupňuje aktuální Seznam povinných osob na
portálu veřejné správy v tomto rozsahu
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo obchodní firmu, jde-li o
fyzickou osobu; obchodní firmu nebo název a právní formu, jde-li o
právnickou osobu,
b) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
c) značku pneumatik, které povinná osoba uvádí na trh,
d) způsob plnění povinností povinné osoby podle § 38a odst. 3, včetně
uvedení právnické osoby oprávněné k provozování kolektivního systému
podle § 38c, jejímž prostřednictvím plní své povinnosti.“.
46. V § 38b se za odstavec 8 vkládají nové odstavce 9 a 10, které
znějí:
„(9) Distributor pneumatik nepocházejících od povinných osob zapsaných
v Seznamu povinných osob nebo od povinných osob, které plní své
povinnosti prostřednictvím kolektivního systému podle § 38a odst. 3
písm. b), má práva a povinnosti povinné osoby stanovené v této části
zákona.
(10) Pokud povinná osoba plní všechny své povinnosti prostřednictvím
kolektivního systému podle § 38a odst. 3 písm. b), nevztahuje se na ni
povinnost uvedená v odstavci 1. Údaje o povinných osobách plnících své
povinnosti v kolektivním systému, které ministerstvo získává od
provozovatele systému podle § 38c, zpřístupní podle odstavce 8.“.
Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 11.
47. Za § 38b se vkládají nové § 38c až 38h, které včetně nadpisů a
poznámek pod čarou č. 70 a 30f znějí:
㤠38c
Provozovatel systému
(1) Provozovatelem systému může být pouze akciová společnost nebo
společnost s ručením omezeným, kterým bylo ministerstvem vydáno
oprávnění k provozování kolektivního systému podle § 38d.
(2) Pokud je provozovatel systému akciovou společností, smí vydávat
pouze kmenové akcie, a to jako zaknihované akcie znějící na jméno.
Stanovy nesmí připouštět vydávání akcií s rozdílnou váhou hlasů. Pokud
je provozovatel systému společností s ručením omezeným, musí mít
zřízenu dozorčí radu a společenská smlouva nebo zakladatelská listina
nesmějí připouštět vznik jiných než základních podílů, určovat rozdílný
počet hlasů ve vztahu k výši vkladu společníka a umožňovat vydávání
kmenových listů. Akcie a podíly lze upisovat pouze peněžitými vklady.
(3) Akcionářem nebo společníkem (dále jen „společník“) provozovatele
systému může být pouze povinná osoba, která uvádí na trh pneumatiky. Ke
dni podání žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního
systému musí být společníci provozovatele systému povinné osoby, z
nichž každá uváděla na trh pneumatiky nejméně po dobu 3 předcházejících
let a za předcházející 3 kalendářní roky uvedla na trh pneumatiky v
objemu nejméně 1 000 tun.
(4) Zisk provozovatele systému nesmí být rozdělen mezi společníky,
členy orgánů nebo zaměstnance provozovatele systému. Lze jej použít
výhradně na provoz, rozvoj a zefektivnění systému zajišťování
společného plnění povinností povinných osob při zpětném odběru
použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních pneumatik a
informování konečného uživatele a posledního prodejce. Provozovatel
systému nesmí snížit svůj základní kapitál za jiným účelem než k úhradě
ztráty nebo k plnění povinností stanovených zákonem a nesmí zvýšit svůj
základní kapitál podmíněným způsobem.
(5) Provozovatel systému nesmí být členem orgánů jiných právnických
osob, ani se nesmí účastnit jejich podnikání.
(6) Kromě činností spojených se zajišťováním plnění povinností
povinných osob, které uvádějí na trh pneumatiky, stanovených v této
části zákona, nesmí provozovatel systému vykonávat jinou činnost než
poradenskou činnost v oblasti předcházení vzniku odpadních pneumatik
nebo výzkumnou, přednáškovou, osvětovou nebo propagační činnost v
oblastech zpětného odběru pneumatik a nakládání s odpadními
pneumatikami.
(7) Provozovatel systému nesmí uzavřít s právnickou osobou nebo
fyzickou osobou, která k němu má zvláštní vztah podle odstavce 8,
smlouvu, která vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku by nebyla
uzavřena při vynaložení péče řádného hospodáře s jinou fyzickou nebo
právnickou osobou, nesmí zajišťovat dluhy této právnické osoby nebo
fyzické osoby ani na ni bezúplatně převádět majetek.
(8) Za právnické osoby nebo fyzické osoby, které mají k provozovateli
systému zvláštní vztah, se považují
a) statutární orgán a členové statutárního orgánu provozovatele
systému, členové dozorčí rady nebo správní rady a zaměstnanci
provozovatele systému na vedoucích místech, z nichž může být
zaměstnanec podle pracovněprávních předpisů odvolán statutárním
orgánem^30e),
b) členové statutárních orgánů právnických osob, které jsou společníky
provozovatele systému,
c) osoby blízké^30f) osobám uvedeným v písmenu a) nebo b),
d) právnické osoby, v nichž některá z osob uvedených v písmenu a) nebo
b) má přímo či nepřímo podíl na základním kapitálu nebo na hlasovacích
právech přesahující 33 %,
e) společníci provozovatele systému, kteří jsou právnickými osobami, a
další jimi ovládané právnické osoby.
(9) Se společníkem provozovatele systému, s právnickou osobou jím
ovládanou nebo s osobou ovládající některého ze společníků
provozovatele systému nesmí provozovatel systému uzavřít jinou smlouvu
než smlouvu na základě odstavce 6 nebo smlouvu podle § 38e odst. 1.
(10) Podíl jednotlivého společníka nebo společníků jednajících ve shodě
na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech provozovatele systému
nesmí přesáhnout 33 %. Jestliže se tak stane, je tento společník
povinen nebo tito společníci povinni neprodleně tuto skutečnost oznámit
ministerstvu a snížit svůj podíl na hranici nejvýše 33 % nejpozději do
6 měsíců ode dne jejího překročení.
(11) Společník provozovatele systému nesmí podnikat v oblasti nakládání
s odpady, s výjimkou nakládání s jinými odpady než s odpadními
pneumatikami, a jednat v zájmu jiných osob, jejichž předmětem podnikání
je nakládání s odpady nebo jejichž činnost přímo souvisí s nakládáním s
odpady. To platí obdobně i pro členy statutárního orgánu provozovatele
systému, členy dozorčí rady nebo správní rady a zaměstnance
provozovatele systému na vedoucích místech, z nichž může být
zaměstnanec podle pracovněprávních předpisů odvolán statutárním
orgánem^30e).
§ 38d
Vydávání oprávnění k provozování kolektivního systému
(1) Ministerstvo vydá oprávnění k provozování kolektivního systému na
základě žádosti osoby (dále jen „žadatel“), která prokáže splnění
podmínek stanovených pro provozovatele systému tímto zákonem.
(2) Žádost o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému se
podává u ministerstva ve dvou listinných vyhotoveních a současně v
elektronické podobě, nebo v elektronické podobě podepsané uznávaným
elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu^30c) nebo
prostřednictvím datové schránky provozované podle zvláštního právního
předpisu^58). Žádost obsahuje obchodní firmu, právní formu, adresu
sídla, identifikační číslo žadatele, bylo-li přiděleno, a seznam všech
společníků žadatele s uvedením jejich podílu na základním kapitálu a na
hlasovacích právech nebo seznam všech akcionářů žadatele, včetně výše
jejich podílu na základním kapitálu a na hlasovacích právech. K žádosti
se připojí
a) společenská smlouva nebo zakladatelská listina, je-li žadatelem
společnost s ručením omezeným, nebo stanovy, je-li žadatelem akciová
společnost,
b) výpis z obchodního rejstříku žadatele a výpis emise zaknihovaných
akcií žadatele ne starší než 7 dní, je-li žadatelem akciová společnost,
c) poslední výroční zpráva žadatele, pokud existuje,
d) čestné prohlášení žadatele o splnění podmínek podle § 38c odst. 5,
6, 7 a 9 a společníků o splnění podmínek podle § 38c odst. 3, 10 a 11,
e) vzor smlouvy
1. o společném plnění,
2. o zřízení místa zpětného odběru pneumatik a
3. o využití systému sběru a třídění komunálních odpadů stanovených
obcí v případě, že k zajišťování společného plnění povinností povinných
osob, které uvádějí na trh pneumatiky, bude využívána spolupráce s
obcemi,
f) popis způsobu zajišťování společného plnění zahrnující zejména
1. popis technických, organizačních a finančních opatření, kterými
zajistí společné plnění povinností povinných osob při zpětném odběru
použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních pneumatik,
2. uzavřené smlouvy se zpracovateli a zařízeními pro využití odpadních
pneumatik,
3. popis způsobu zajištění informování konečného uživatele a posledního
prodejce,
4. popis způsobu vedení evidencí podle § 38f,
5. podrobný popis předpokládaného finančního zajištění společného
plnění povinností povinných osob, které uvádějí na trh pneumatiky, v
jednotlivých letech platnosti oprávnění,
6. podrobný popis způsobu a četností kontrol funkčnosti kolektivního
systému,
7. předpokládaný počet uzavřených smluv o společném plnění a
předpokládané množství pneumatik, pro něž bude zajišťováno společné
plnění v prvních třech letech platnosti oprávnění k provozování
kolektivního systému, a
8. předpokládané množství odpadních pneumatik, pro které bude zajištěno
zpracování a využití v prvních třech letech platnosti oprávnění k
provozování kolektivního systému.
(3) Osoba, které bylo vydáno oprávnění k provozování kolektivního
systému, je povinna oznámit ministerstvu jakékoli změny údajů
předložených podle odstavce 2 do 30 dnů od okamžiku, kdy nastaly. Má-li
změna vliv na obsah oprávnění k provozování kolektivního systému, vydá
ministerstvo rozhodnutí o změně tohoto oprávnění.
(4) Seznam vydaných oprávnění k provozování kolektivního systému s
vyznačením jejich platnosti a rozhodnutí o jejich zrušení, jakož i
obsah těchto oprávnění a rozhodnutí s výjimkou údajů, které jsou
předmětem obchodního tajemství nebo na které se vztahuje zákon o
ochraně osobních údajů, zveřejňuje ministerstvo na portálu veřejné
správy.
(5) Účastníkem řízení o vydání oprávnění k provozování kolektivního
systému je pouze žadatel. Účastníkem řízení o změně oprávnění k
provozování kolektivního systému je pouze osoba, jíž bylo oprávnění
vydáno.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor žádosti o vydání oprávnění k
provozování kolektivního systému.
§ 38e
Povinnosti provozovatele systému
(1) Provozovatel systému zajišťuje společné plnění povinností povinných
osob, které uvádějí na trh pneumatiky, na základě smluv o společném
plnění s jednotlivými povinnými osobami. Podmínky těchto smluv musí
provozovatel systému stanovit pro všechny tyto povinné osoby jednotně a
tak, aby žádná povinná osoba, typ nebo značka pneumatik nebyly
neodůvodněně zvýhodněny či znevýhodněny v hospodářské soutěži.
(2) Provozovatel systému je povinen uzavřít smlouvu o společném plnění
s každou povinnou osobou, která o uzavření smlouvy projeví zájem a nemá
vůči provozovateli systému nesplněné splatné dluhy, a to pro všechny
pneumatiky, které tato povinná osoba uvádí na trh.
(3) Provozovatel systému zajišťuje provoz a financování zpětného odběru
použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních pneumatik a
informačních kampaní na základě příspěvků povinných osob, které uvádějí
pneumatiky na trh a které mají v okamžiku vzniku příslušných nákladů s
provozovatelem uzavřenou smlouvu o společném plnění. Příspěvky jsou
stanoveny provozovatelem systému zejména podle podílu příslušných
povinných osob na trhu.
(4) Provozovatel systému v případě, že se pneumatika prokazatelně
nestane na území České republiky odpadem, vrátí obdržený příspěvek na
zajištění nakládání s touto pneumatikou osobě, která prokáže, že
pneumatiku po uvedení na trh v České republice vyvezla nebo dodala do
jiné členské země Evropské unie.
(5) Provozovatel systému nesmí sdělovat informace o množství pneumatik
uvedeném na trh jednotlivými povinnými osobami, se kterými uzavřel
smlouvu podle odstavce 1, třetím osobám, s výjimkou jejich sdělení
příslušnému správnímu úřadu.
(6) Provozovatel systému je povinen vyhlásit za účelem zajištění
zpracování a využití odpadních pneumatik veřejnou soutěž o nejvhodnější
nabídku^70). Podmínky soutěže musí vycházet z otevřených,
nediskriminačních kritérií pro zpracování a využití odpadních
pneumatik. V podmínkách soutěže musí být stanoven způsob výběru
nejvhodnější nabídky.
(7) Provozovatel systému je povinen zajistit, aby auditor
a) ověřil účetní závěrku a výroční zprávu provozovatele systému,
b) ověřil správnost a úplnost vedení evidence osob, s nimiž uzavřel
smlouvu podle odstavce 1, a evidence množství pneumatik v rozsahu
stanoveném pro účely roční zprávy podle § 38 odst. 10,
c) vypracoval zprávu o ověření podle písmen a) a b).
(8) Provozovatel systému je povinen zajistit ověření a vypracování
zprávy podle odstavce 7 v každém roce, ve kterém platí oprávnění k
provozování kolektivního systému; zprávy o ověření je provozovatel
systému povinen ministerstvu písemně doložit vždy nejpozději do 6
měsíců od skončení ověřovaného období. Ověření skutečností podle
odstavce 7 nesmí pro provozovatele systému provádět auditor, který k
němu má zvláštní vztah podle § 38c odst. 8. To platí i pro fyzické
osoby vykonávající jménem auditora auditorskou činnost.
(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou podmínky financování zpětného odběru
použitých pneumatik a nakládání s odpadními pneumatikami.
§ 38f
Evidence a informování konečného uživatele
(1) Provozovatel systému je povinen vést evidenci
a) povinných osob, s nimiž má uzavřenu smlouvu o společném plnění, v
rozsahu podle § 38b odst. 3 písm. a) až c) a prováděcího právního
předpisu a
b) množství pneumatik, k nimž se vztahují jím uzavřené smlouvy o
společném plnění, množství a toku zpětně odebraných pneumatik od místa
zpětného odběru až po zpracování a způsobu využití odpadních pneumatik
v rozsahu stanoveném pro zpracování roční zprávy o plnění povinnosti
zpětného odběru.
(2) Provozovatel systému je povinen
a) poskytnout ministerstvu na jeho vyžádání údaje podle odstavce 1
písm. a) a b),
b) ohlašovat ministerstvu údaje z evidence povinných osob, s nimiž má
uzavřenou smlouvu o společném plnění, v rozsahu podle § 38b odst. 8
písm. a) až c) včetně jejich změn do 30 dnů ode dne uzavření této
smlouvy nebo ode dne, kdy se o této skutečnosti dozví, a to v
elektronické podobě v přenosovém standardu dat o odpadech,
c) zpracovat a zaslat ministerstvu souhrnnou roční zprávu o plnění
povinnosti zpětného odběru za uplynulý kalendářní rok podle § 38 odst.
10 za všechny povinné osoby, s nimiž má uzavřenu smlouvu o společném
plnění.
(3) Provozovatel systému je povinen informovat konečné uživatele
zejména prostřednictvím informačních kampaní o způsobu zajištění
zpětného odběru použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních
pneumatik včetně zveřejňování aktuálního seznamu míst zpětného odběru.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah evidencí.
§ 38g
Dohled nad činností provozovatele systému
(1) Na činnost provozovatele systému dohlíží ministerstvo.
(2) Zjistí-li ministerstvo v činnosti provozovatele systému nedostatky,
může podle závažnosti a povahy zjištěného nedostatku
a) uložit, aby provozovatel systému ve stanovené lhůtě zjednal nápravu,
b) podat podnět inspekci k zahájení řízení o uložení pokuty
provozovateli systému.
§ 38h
Rozhodnutí o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému
(1) Ministerstvo může rozhodnout o zrušení oprávnění k provozování
kolektivního systému, pokud
a) bylo vydáno na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti nebo v
dokladech připojených k žádosti nebo dodatečně přestal provozovatel
systému splňovat podmínky pro jeho vydání,
b) provozovatel systému nezjednal nápravu uloženou podle § 38g odst. 2
písm. a) ve stanovené lhůtě, nebo
c) provozovatel systému porušil některou z povinností stanovených tímto
zákonem.
(2) Pokud se provozovatel systému rozhodne, že jej nadále nebude
provozovat, je povinen bezodkladně tuto skutečnost oznámit
ministerstvu. Ministerstvo na základě tohoto oznámení vydá rozhodnutí o
zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému nejdříve 30 dní
poté, co mu provozovatel systému prokázal, že o zamýšleném ukončení
činnosti informoval 6 měsíců předem povinné osoby, s nimiž uzavřel
smlouvu o společném plnění, obce, s nimiž uzavřel smlouvu o využití
systému sběru a třídění komunálních odpadů stanovených obcí, a další
osoby, které pro provozovatele systému zajišťují zpětný odběr použitých
pneumatik, zpracování a využití odpadních pneumatik.
(3) Účastníkem řízení o zrušení oprávnění k provozování kolektivního
systému je pouze provozovatel systému.
70) § 1772 až 1779 občanského zákoníku.
30f) § 22 odst. 1 občanského zákoníku.“.
48. V § 39 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3) Provozovatelé zařízení ke sběru, výkupu, využívání nebo
odstraňování odpadů, provozovatelé zařízení podle § 14 odst. 2,
provozovatelé malých zařízení podle § 33b odst. 1 a dopravci odpadů,
kteří nejsou zároveň osobou oprávněnou k převzetí odpadů do svého
vlastnictví podle § 12 odst. 3, jsou povinni zaslat údaje o provozu
zařízení nebo o činnosti dopravce odpadů krajskému úřadu příslušnému
podle místa zařízení a u mobilních zařízení a dopravců podle sídla nebo
bydliště provozovatele zařízení nebo dopravce odpadů, a to do 15 dnů od
zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení činnosti dopravce odpadů
nebo provozu zařízení včetně zahájení provozu podle změny souhlasu s
provozem zařízení.
(4) Provozovatelé skládek jsou povinni zasílat každoročně do 15. února
kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který jsou
údaje zasílány, údaje o stavu vytvořené finanční rezervy, doložené
výpisem z bankovního účtu provozovatele skládky, a údaje a o volné
kapacitě skládky a dále údaje o poplatcích za ukládání odpadů na
skládky krajskému úřadu příslušnému podle místa skládky.“.
49. V § 39 odstavce 6 až 14 včetně poznámky pod čarou č. 55 znějí:
„(6) Obec, která je povinna podat hlášení podle odstavce 2, zasílá
každoročně obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 15. února
kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je
hlášení podáváno, hlášení o systému shromažďování, sběru, přepravy,
třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů v rozsahu
stanoveném vyhláškou.
(7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zpracovává na základě
hlášení podle odstavců 2, 5 a 6 evidenci odpadů a způsobů nakládání s
nimi, převzatých autovraků a způsobů jejich zpracování, typu, množství
a způsobů zpracování, využití, nebo odstranění elektroodpadu, údaje o
systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a
odstraňování komunálních odpadů. Tyto evidence zasílá každoročně do 15.
dubna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je
hlášení podáváno, ministerstvu a příslušnému krajskému úřadu.
Ministerstvo zajistí přístup Českého statistického úřadu k hlášením
podávaným původci odpadů a oprávněnými osobami nejpozději od 1. května
roku, ve kterém bylo hlášení podáno.
(8) Osoby, které provozují zařízení obsahující PCB a podléhající
evidenci podle § 26 písm. c) nebo zařízení, která mohou obsahovat PCB a
podléhají evidenci podle § 26 písm. e), nebo vlastní nebo drží PCB
definované v § 26 písm. a) nebo vlastní odpady perzistentních
organických znečišťujících látek podle § 27a odst. 1, nebo provozují
nebo vlastní zařízení lehce kontaminovaná PCB podle § 26 písm. d), jsou
povinny vést samostatně evidenci o těchto zařízeních, PCB a odpadech
perzistentních organických znečišťujících látek. Změny v evidovaných
skutečnostech jsou tyto osoby povinny ohlásit ministerstvu neprodleně
poté, co ke změně došlo. Osoby provozující zařízení, která mohou
obsahovat PCB a podléhají evidenci podle § 26 písm. e), u nichž
provozovatel prokázal nepřítomnost PCB, změny v evidenci ministerstvu
neohlašují. Povinnosti podle tohoto odstavce se nevztahují na
laboratorní standardy používané ve výzkumu, vývoji, zkušebnictví nebo
zdravotnictví.
(9) Evidenci odpadů, zařízení k nakládání s odpady, PCB, odpadů PCB a
zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci a evidenci a
ohlašování přepravy nebezpečných odpadů vznikajících v rámci činnosti
Ministerstva obrany zajišťuje Ministerstvo obrany ve spolupráci s
ministerstvem.
(10) Obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad zasílají
ministerstvu informace o každém rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona,
a to do 15 dnů ode dne nabytí jeho právní moci. Obecní úřad obce s
rozšířenou působností je povinen zasílat ministerstvu informace o
každém vyjádření vydaném podle § 79 odst. 4 písm. e), a to do 15 dnů
ode dne jeho vydání. Krajský úřad zasílá ministerstvu informace o
provozu zařízení a dopravcích odpadů podle odstavce 3 do 15 dnů ode dne
jejich obdržení a podle odstavce 4 do 15. března kalendářního roku
následujícího po kalendářním roce, za který je hlášení podáváno.
Ministerstvo zajistí přístup Českého statistického úřadu k hlášením
podle odstavců 3 a 4.
(11) Pokud není tímto zákonem stanoveno jinak, jsou právnické osoby,
fyzické osoby oprávněné k podnikání a orgány veřejné správy, které jsou
povinny vést evidenci podle odstavců 1 až 10, povinny tuto evidenci
uchovávat nejméně po dobu 5 let.
(12) Pro účely plnění evidenčních a ohlašovacích povinností přiděluje
krajský úřad zařízením ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování
odpadů, zařízením podle § 14 odst. 2 a malým zařízením podle § 33b
odst. 1 nejpozději do patnácti dnů ode dne vydání souhlasu podle § 14
odst. 1, vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované
prevenci, ohlášení zahájení provozu zařízení podle § 14 odst. 2 a § 33b
odst. 1 identifikační číslo zařízení. Při plnění evidenčních a
ohlašovacích povinností podle § 39 a 40 je každý povinen přidělená
identifikační čísla zařízení používat.
(13) Informace o jednotlivých osobách zaslané podle odstavců 2, 4, 5 a
8 se poskytují pouze orgánům veřejné správy a pro potřeby řešení
mimořádných událostí podle zvláštních právních předpisů^55).
(14) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) rozsah a způsob vedení průběžné evidence odpadů,
b) rozsah a způsob ohlašování odpadů, zařízení podle odstavce 3,
systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a
odstraňování komunálních odpadů podle odstavce 6, odpadů perzistentních
organických znečišťujících látek, PCB, odpadů PCB a zařízení
obsahujících PCB a způsob ohlašování změn v jejich evidenci, způsob
ohlašování počtu a stavu převzatých autovraků a způsobů jejich
zpracování, typu a množství elektroodpadu a způsobů jeho zpracování,
využití nebo odstranění,
c) rozsah a způsob ohlašování údajů podle odstavce 4,
d) rozsah a způsob zasílání informací podle odstavců 7 a 10,
e) způsob přidělování identifikačních čísel zařízení.
55) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů
(krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
50. § 40 včetně nadpisu zní:
㤠40
Ohlašování přepravy nebezpečných odpadů
(1) Přeprava nebezpečných odpadů se ohlašuje ministerstvu
prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v
oblasti životního prostředí^54).
(2) Odesílatel je povinen
a) každou přepravu nebezpečných odpadů ohlásit před jejím zahájením v
rozsahu ohlašovacího listu,
b) ke každé zásilce nebezpečného odpadu přiložit v listinné podobě
doklad obsahující informace podle ohlašovacího listu,
c) v případě, že přeprava nebezpečných odpadů není zahájena v ohlášeném
termínu, zrušit ohlášení přepravy nebezpečných odpadů do 3 pracovních
dnů ode dne ohlášeného zahájení přepravy,
d) nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy nebezpečných
odpadů opravit údaje o přepravě a přepravovaných odpadech, pokud vznikl
rozpor mezi skutečnými a ohlášenými údaji. Tyto údaje může opravovat
pouze v případě, že byl ohlašovatelem.
(3) Při přepravě nebezpečných odpadů mobilním zařízením ke sběru odpadů
může být odesílatelem pouze provozovatel tohoto zařízení.
(4) Původce přepravovaných nebezpečných odpadů, pokud přepravuje tyto
odpady mezi svými provozovnami, a provozovatel zařízení ke sběru,
výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů nebo zařízení podle § 14
odst. 2, do kterého je nebezpečný odpad po dokončení přepravy fyzicky
předáván (dále jen „příjemce“), je povinen
a) nejpozději do 3 pracovních dnů od převzetí nebezpečných odpadů
potvrdit převzetí nebezpečných odpadů z ohlášené přepravy v
integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního
prostředí^54); po potvrzení přijetí již není možné provádět opravu,
b) zadat do systému údaje o přepravě nebezpečných odpadů, která nebyla
ohlášena, v rozsahu ohlašovacího listu, a to nejpozději do 3 pracovních
dnů od ukončení přepravy,
c) zrušit ohlášení přepravy nebezpečných odpadů do 3 pracovních dnů ode
dne ohlášeného zahájení přepravy v případě, že byl ohlašovatelem
přepravy nebezpečných odpadů a přeprava není zahájena v ohlášeném
termínu,
d) v případě, že byl ohlašovatelem přepravy nebezpečných odpadů,
nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy opravit údaje o
přepravě a přepravovaných odpadech, pokud vznikl rozpor mezi skutečnými
a ohlášenými údaji. Tyto údaje může opravovat pouze v případě, že byl
ohlašovatelem.
(5) Povinnosti podle odstavce 2 písm. a) a b) může za odesílatele
splnit příjemce.
(6) Na odesílatele se vztahují povinnosti při nakládání s nebezpečnými
odpady stanovené tímto zákonem až do doby předání nebezpečného odpadu
příjemci do zařízení.
(7) Přeprava nebezpečných odpadů se neohlašuje, pokud nepřesahuje areál
provozovny nebo v případě, že odesílatelem je nepodnikající fyzická
osoba.
(8) V případě přerušení provozu integrovaného systému plnění
ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí^54) je možné
přepravu nebezpečných odpadů uskutečnit, pokud odesílatel vyplní
ohlašovací list, jeden potvrzený si ponechá jako doklad o předání
nebezpečného odpadu a druhý přiloží k zásilce a po dokončení přepravy
si jej ponechá příjemce. Po obnovení provozu integrovaného systému
plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí^54) je
příjemce do 3 pracovních dnů povinen doplnit údaje o přepravě
nebezpečných odpadů v rozsahu ohlašovacího listu do integrovaného
systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního
prostředí^54).
(9) Informace o jednotlivých osobách zúčastněných na přepravě
nebezpečných odpadů v integrovaném systému plnění ohlašovacích
povinností v oblasti životního prostředí^54) se poskytují pouze orgánům
veřejné správy a při řešení mimořádných událostí podle zvláštních
právních předpisů^55).
(10) Ministerstvo životního prostředí vyhláškou stanoví rozsah
ohlašovacího listu podléhající hlášení podle odstavce 2 písm. a) a
rozsah informací podle ohlašovacího listu, které musí obsahovat doklad
přiložený k zásilce podle odstavce 2 písm. b).“.
51. Za § 41 se vkládá nový § 41a, který včetně nadpisu zní:
㤠41a
Program předcházení vzniku odpadů
(1) Program předcházení vzniku odpadů České republiky zpracovává
ministerstvo ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a
veřejností.
(2) Program předcházení vzniku odpadů České republiky obsahuje
a) cíle předcházení vzniku odpadů v souladu s Plánem odpadového
hospodářství České republiky,
b) opatření k předcházení vzniku odpadů,
c) soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů a opatření k předcházení
vzniku odpadů, které umožní sledování a posouzení pokroku, jehož bylo
jejich prostřednictvím dosaženo.
(3) Vyhodnocení plnění Programu předcházení vzniku odpadů České
republiky provádí ministerstvo pomocí soustavy indikátorů do 31.
prosince kalendářního roku následujícího po 2 kalendářních letech, za
které je vyhodnocení prováděno, a to v rámci vyhodnocení plnění cílů
Plánu odpadového hospodářství České republiky.
(4) Program předcházení vzniku odpadů České republiky a jeho změny
ministerstvo zveřejní na portálu veřejné správy.“.
52. § 42 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 67 zní:
㤠42
Plán odpadového hospodářství České republiky
(1) Návrh Plánu odpadového hospodářství České republiky zpracovává
ministerstvo ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a
veřejností^67). Návrh Plánu odpadového hospodářství České republiky
projedná ministerstvo s kraji v samostatné působnosti.
(2) Plán odpadového hospodářství České republiky se skládá z části
analytické, závazné a směrné.
(3) Analytická část Plánu odpadového hospodářství České republiky
obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství České republiky,
které zahrnuje
a) výčet druhů, množství a zdroje vznikajících odpadů a posouzení
vývoje jejich produkce a nakládání, včetně přeshraničního toku odpadů,
b) vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpady na území
České republiky minimálně pro komunální odpady, směsný komunální odpad,
biologicky rozložitelné odpady, obalové odpady, nebezpečné odpady,
stavební odpady, výrobky s ukončenou životností, odpady podle části
čtvrté zákona, včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek
odpadů,
c) vyhodnocení sítě zařízení pro nakládání s odpady na území České
republiky včetně posouzení kapacit pro jednotlivé způsoby nakládání,
posouzení nezbytných změn a doplnění systémů sběru a nakládání s odpady
a výrobky s ukončenou životností s ohledem na jejich zlepšení v souladu
s principy soběstačnosti a blízkosti,
d) podklady pro získání informací nezbytných pro vypracování kritérií
pro umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z
veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů
nezbytné.
(4) Závaznou část Plánu odpadového hospodářství České republiky
vyhlašuje vláda svým nařízením.
(5) Závazná část Plánu odpadového hospodářství České republiky obsahuje
cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadů podle přílohy č. 13
tohoto zákona a stanoví cíle, zásady a opatření k jejich dosažení
včetně preferovaných způsobů nakládání a soustavu indikátorů k
hodnocení plnění cílů Plánu odpadového hospodářství pro
a) nakládání s komunálními odpady, zejména směsným komunálním odpadem a
biologicky rozložitelnými odpady,
b) nakládání se stavebními odpady,
c) nakládání s obalovými odpady,
d) nakládání s výrobky s ukončenou životností a vybranými odpady podle
části čtvrté tohoto zákona,
e) nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými,
f) přípravu na opětovné použití, recyklaci, využívání a odstraňování
odpadů minimalizující nepříznivý dopad na životní prostředí,
g) snižování množství odpadů ukládaných na skládky, zejména biologicky
rozložitelných odpadů,
h) snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném
komunálním odpadu.
(6) Směrná část Plánu odpadového hospodářství České republiky obsahuje
a) výčet nástrojů pro splnění cílů Plánu odpadového hospodářství České
republiky,
b) kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl Plán
odpadového hospodářství České republiky zpracován,
c) informace nezbytné pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity
zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů, pokud
je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné,
d) návrhy na potřebná zařízení pro nakládání s odpady nadregionálního
významu, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.
(7) Plán odpadového hospodářství České republiky se zpracovává na dobu
nejméně 10 let a musí být změněn bezprostředně po každé zásadní změně
podmínek, na jejichž základě byl zpracován.
(8) Závazná část Plánu odpadového hospodářství České republiky, včetně
jejích změn, je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového
hospodářství krajů, pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných
správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství a podkladem pro
zpracovávání územně plánovací dokumentace krajů a obcí.
(9) Ministerstvo každoročně vyhodnocuje pomocí soustavy indikátorů
plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky a do 15.
prosince kalendářního roku následujícího po 2 kalendářních letech, za
které je vyhodnocení prováděno, zpracuje zprávu o plnění cílů Plánu
odpadového hospodářství České republiky.
(10) Plán odpadového hospodářství České republiky a jeho změny
ministerstvo zveřejní na portálu veřejné správy.
67) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o
změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivu na
životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.“.
53. § 43 včetně nadpisu zní:
㤠43
Plán odpadového hospodářství kraje
(1) Kraj v samostatné působnosti zpracovává plán odpadového
hospodářství kraje ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a
veřejností^65) pro jím spravované území a jeho změny.
(2) Plán odpadového hospodářství kraje musí být v souladu se závaznou
částí plánu odpadového hospodářství České republiky a jejími změnami.
(3) Plán odpadového hospodářství kraje se skládá z části analytické,
závazné a směrné.
(4) Analytická část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje
vyhodnocení stavu odpadového hospodářství kraje, které zahrnuje
a) výčet druhů, množství a zdroje vznikajících odpadů a posouzení
vývoje jejich produkce a nakládání,
b) vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpady na území
kraje minimálně pro komunální odpady, směsný komunální odpad,
biologicky rozložitelné odpady, obalové odpady, nebezpečné odpady,
stavební odpady, výrobky s ukončenou životností, odpady podle části
čtvrté zákona, včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek
odpadů,
c) vyhodnocení sítě zařízení pro nakládání s odpady na území kraje
včetně posouzení kapacit pro jednotlivé způsoby nakládání, posouzení
nezbytných změn a doplnění systémů sběru a nakládání s odpady a výrobky
s ukončenou životností s ohledem na jejich zlepšení v souladu s
principy soběstačnosti a blízkosti,
d) podklady pro získání informací nezbytných pro vypracování kritérií
pro umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z
veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů
nezbytné.
(5) Závazná část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje cíle a
opatření pro předcházení vzniku odpadů a stanoví cíle, zásady a
opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání a
soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů plánu odpadového
hospodářství kraje pro
a) nakládání s komunálními odpady, zejména směsným komunálním odpadem a
biologicky rozložitelnými odpady,
b) nakládání se stavebními odpady,
c) nakládání s obalovými odpady,
d) nakládání s výrobky s ukončenou životností a vybranými odpady podle
části čtvrté tohoto zákona,
e) nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými,
f) přípravu na opětovné použití, recyklaci, využívání a odstraňování
odpadů minimalizující nepříznivý dopad na životní prostředí,
g) snižování množství odpadů ukládaných na skládky, zejména biologicky
rozložitelných odpadů,
h) snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném
komunálním odpadu.
(6) Směrná část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje
a) výčet nástrojů pro splnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje,
b) kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl plán
odpadového hospodářství kraje zpracován,
c) kritéria pro typy, umístění a kapacity zařízení pro nakládání s
odpady podporovaná z veřejných zdrojů,
d) záměry na potřebná zařízení pro nakládání s odpady, pokud je to s
ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.
(7) Vznikne-li potřeba zřídit zařízení k nakládání s odpady nebo řešit
pohyb odpadů přesahující hranice krajů, jsou kraje v samostatné
působnosti povinny při zpracovávání plánů odpadového hospodářství kraje
a jejich změn vzájemně spolupracovat.
(8) Kraj v samostatné působnosti je povinen zpracovat a schválit návrh
plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny do 18 měsíců ode
dne nabytí účinnosti nařízení vlády, kterým se vyhlašuje nebo mění
závazná část Plánu odpadového hospodářství České republiky.
(9) Plán odpadového hospodářství kraje se zpracovává na dobu nejméně 10
let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž
základě byl zpracován, a to nejpozději do 1 roku od změny podmínek.
(10) Kraj v samostatné působnosti je povinen zaslat návrh plánu
odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny v elektronické podobě
ministerstvu k posouzení. V případě, že návrh plánu odpadového
hospodářství kraje neobsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem nebo
není v souladu s Plánem odpadového hospodářství České republiky a jeho
změnou, ministerstvo do 2 měsíců ode dne obdržení návrhu plánu
odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny sdělí kraji své
připomínky. Kraj plán odpadového hospodářství nebo jeho změnu před
vyhlášením podle připomínek ministerstva upraví a v elektronické podobě
zašle ministerstvu.
(11) Závaznou část plánu odpadového hospodářství kraje a její změnu
vyhlásí kraj obecně závaznou vyhláškou. Závazná část plánu odpadového
hospodářství kraje je závazným podkladem pro zpracování plánů
odpadového hospodářství obcí a pro rozhodovací a koncepční činnosti
příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového
hospodářství a podkladem pro zpracovávání územně plánovací dokumentace
kraje.
(12) Rozhodnutí a vyjádření orgánů státní správy v oblasti odpadového
hospodářství vydávané podle tohoto zákona musí být v souladu se
závaznou částí plánu odpadového hospodářství příslušného kraje.
(13) Kraj každoročně vyhodnocuje pomocí soustavy indikátorů plnění cílů
plánu odpadového hospodářství kraje a do 31. října kalendářního roku
následujícího po 2 kalendářních letech, za které je vyhodnocení
prováděno, zpracuje zprávu o plnění cílů plánu odpadového hospodářství
kraje a tuto zprávu zašle do 15. listopadu ministerstvu.
(14) Plán odpadového hospodářství kraje a jeho změny kraj zveřejní na
portálu veřejné správy.“.
54. § 44 včetně nadpisu zní:
㤠44
Plán odpadového hospodářství obce
(1) Obec, která produkuje ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo
více než 1 000 t ostatního odpadu, zpracovává v samostatné působnosti
plán odpadového hospodářství obce pro odpady, které produkuje, a
odpady, se kterými nakládá.
(2) Obec, která ke dni vyhlášení závazné části plánu odpadového
hospodářství kraje nebo její změny produkuje množství odpadů nad limit
stanovený v odstavci 1, zpracuje návrh plánu odpadového hospodářství do
12 měsíců od vyhlášení závazné části plánu odpadového hospodářství
kraje nebo její změny. Ostatní obce zpracují návrh plánu odpadového
hospodářství do 12 měsíců od dosažení produkce odpadů nad limit
stanovený v odstavci 1.
(3) Plán odpadového hospodářství obce musí být v souladu se závaznou
částí plánu odpadového hospodářství kraje a jejími změnami.
(4) Plán odpadového hospodářství obce se skládá z části analytické,
závazné a směrné.
(5) Analytická část plánu odpadového hospodářství obce obsahuje
vyhodnocení stavu odpadového hospodářství obce, které zahrnuje
a) posouzení druhů, množství a zdroje vznikajících komunálních odpadů,
b) vyhodnocení stávajících obecních systémů sběru a nakládání s
komunálními odpady na území obce minimálně pro směsný komunální odpad,
biologicky rozložitelné komunální odpady, papír, plasty, sklo, kovy,
obalové odpady, nebezpečné složky komunálních odpadů, a jejich soulad
se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje,
c) posouzení nezbytných změn a doplnění obecního systému sběru a
nakládání s komunálními odpady.
(6) Závazná část plánu odpadového hospodářství obce obsahuje opatření
pro předcházení vzniku odpadů v souladu s plánem odpadového
hospodářství kraje a stanoví cíle a opatření k jejich dosažení v rámci
obecního systému pro nakládání s odpady a soustavu indikátorů k
hodnocení plnění cílů plánu odpadového hospodářství obce pro
a) nakládání s komunálními odpady, zejména směsným komunálním odpadem a
biologicky rozložitelnými komunálními odpady,
b) nakládání s obalovými odpady,
c) nebezpečnými složkami komunálních odpadů,
d) nakládání se stavebními odpady, pokud stanovila systém nakládání se
stavebním odpadem,
e) nakládání s výrobky s ukončenou životností a vybranými odpady podle
části čtvrté tohoto zákona v případě, že provozuje místo zpětného
odběru v rámci spolupráce s povinnými osobami,
f) přípravu na opětovné použití, recyklaci, využívání a odstraňování
komunálních odpadů minimalizující nepříznivý dopad na životní
prostředí,
g) snižování množství odpadů ukládaných na skládky, zejména biologicky
rozložitelných odpadů,
h) snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném
komunálním odpadu.
(7) Směrná část plánu odpadového hospodářství obce obsahuje
a) návrhy na zlepšení obecního systému nakládání s komunálními odpady,
b) kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl plán
odpadového hospodářství obce zpracován.
(8) Plán odpadového hospodářství obce se zpracovává na dobu nejméně 5
let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž
základě byl zpracován, a to nejpozději do 6 měsíců od změny podmínek.
(9) Obec v samostatné působnosti s výjimkou hlavního města Prahy je
povinna zaslat návrh svého plánu odpadového hospodářství nebo jeho
změny v elektronické podobě příslušnému krajskému úřadu. V případě, že
návrh plánu odpadového hospodářství obce neobsahuje náležitosti
stanovené tímto zákonem nebo není v souladu se závaznou částí plánu
odpadového hospodářství kraje a její změnou, příslušný krajský úřad do
3 měsíců ode dne obdržení návrhu plánu odpadového hospodářství obce
sdělí obci své připomínky. Obec svůj plán odpadového hospodářství nebo
jeho změnu podle připomínek kraje upraví a v elektronické podobě zašle
kraji.
(10) Závazná část plánu odpadového hospodářství obce je závazným
podkladem pro její činnosti v oblasti odpadového hospodářství a
podkladem pro zpracovávání územně plánovací dokumentace obce.
(11) Obec každoročně vyhodnocuje pomocí soustavy indikátorů plnění cílů
plánu odpadového hospodářství obce a na vyžádání je poskytne orgánu
státní správy.
(12) Plán odpadového hospodářství obce a jeho změny obec zveřejní na
portálu veřejné správy.
(13) Obce, které k zabezpečení svých povinností při nakládání s
komunálním odpadem vytvořily dobrovolný svazek obcí, mohou na základě
písemné dohody zpracovat společný plán odpadového hospodářství obce,
který nahrazuje jednotlivé plány odpadového hospodářství obce.“.
55. V § 45 odst. 3 větě poslední se za slovo „skládky“ vkládají slova „
, za které se neplatí poplatek“.
56. V § 66 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se
písmena l) a m), která znějí:
„l) provozuje zařízení na recyklaci lodí v rozporu s přímo použitelným
předpisem Evropské unie o recyklaci lodí^66),
m) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o recyklaci
lodí^66) provede recyklaci lodi bez schváleného plánu recyklace lodi
nebo v rozporu s ním.“.
57. V § 66 odst. 4 písm. i) se za slovo „výrobců“ vkládají slova „nebo
povinných osob“.
58. V § 66 odst. 4 písm. i) a j) se za slova „podle § 31l“ vkládají
slova „nebo 38c“.
59. V § 66 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Pokutu do výše 500 000 Kč uloží inspekce fyzické osobě oprávněné k
podnikání nebo právnické osobě, která jako zpracovatel odpadních
baterií nebo akumulátorů nesplní povinnost zaslat ministerstvu zprávu o
recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prováděcí
pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních
baterií a akumulátorů^63).“.
60. V § 72 odst. 1 písm. i) se na konci textu bodu 5 doplňují slova „a
návrhy na zápis do Seznamu povinných osob podle § 38b“.
61. V § 72 odst. 1 písm. i) se na konci textu bodu 6 doplňují slova „a
38d“.
62. V § 72 odst. 1 písm. i) bodě 10 se slova „a § 38“ nahrazují slovy „
, § 38 a 38b“.
63. V § 72 odst. 1 písm. i) se na konci textu bodu 11 doplňují slova „a
údaje o recyklačních účinnostech procesů recyklace odpadních baterií a
akumulátorů“.
64. V § 72 odst. 1 písm. j) v bodě 3 se slova „a sběrných dvorů, k
jejichž provozu se nevydává souhlas podle § 14 odst. 1“ zrušují.
65. V § 72 odst. 1 písm. j) se na konci textu bodu 7 doplňují slova „a
38d“.
66. V § 72 odst. 1 písm. j) bod 11 zní:
„11. Seznam povinných osob podle § 38b,“.
67. V § 72 odst. 1 písm. j) se doplňuje bod 12, který zní:
„12. seznam dopravců odpadů,“.
68. V § 72 odst. 1 se za písmeno p) vkládá nové písmeno q), které zní:
„q) vykonává funkci příslušného orgánu pro zasílání zpráv o recyklační
účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie^63),“.
69. V § 72 odst. 1 písmeno u) zní:
„u) vydává oprávnění k provozování kolektivního systému a rozhoduje o
prodloužení platnosti nebo změně oprávnění k provozování kolektivního
systému podle § 31m a 38d, rozhoduje o zrušení oprávnění k provozování
kolektivního systému podle § 31r a 38h,“.
70. V § 72 odst. 1 se na konci textu písmene v) doplňují slova „a
38g.“.
71. V § 72 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č.
68 zní:
„(3) Ministerstvo
a) posuzuje návrhy plánů odpadového hospodářství krajů a návrhy jejich
změn z hlediska jejich souladu s Plánem odpadového hospodářství České
republiky a jeho změnami,
b) vykonává funkci příslušného orgánu pro zařízení na recyklaci lodí,
c) schvaluje plány kontrol přepravy odpadů podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie^68).
68) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14.
června 2006 o přepravě odpadů, ve znění nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 660/2014 ze dne 15. května 2014.“.
72. V § 76 odst. 1 písmeno g) zní:
„g) zpracovává plány kontrol přepravy odpadů podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie^68),“.
73. V § 76 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno m), které zní:
„m) kontroluje, zda jsou zařízení na recyklaci lodí provozována v
souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o recyklaci
lodí^66) a zákonem.“.
74. V § 78 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno y), které zní:
„y) schvaluje plán recyklace lodi podle čl. 7 přímo použitelného
předpisu Evropské unie o recyklaci lodí^66).“.
75. V § 82 odst. 3 se za slova „§ 20 písm. e)“ vkládají slova „ , §
31f“ a slova „§ 39 odst. 2, 3, 5 a 8“ se nahrazují slovy „§ 39 odst. 2
až 6 a 8“.
76. Příloha č. 2 se zrušuje.
77. Příloha č. 3 zní:
„Příloha č. 3 k zákonu č. 185/2001 Sb.
Způsoby využívání odpadů
R 1 Využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výroběenergie
R 2 Zpětné získávání nebo regenerace rozpouštědel
R 3 Recyklace nebo zpětné získávání organických látek, které se nepoužívají jako
rozpouštědla (včetně kompostování a dalších biologických transformačních procesů)
R 4 Recyklace nebo zpětné získávání kovů a sloučenin kovů
R 5 Recyklace nebo zpětné získávání ostatních anorganických materiálů
R 6 Regenerace kyselin nebo zásad
R 7 Zpětné získávání látek používaných ke snižování znečištění
R 8 Zpětné získávání složek katalyzátorů
R 9 Rafinace olejů nebo jiný způsob opětovného použití olejů
R 10 Aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství nebo zlepšuje ekologii
R 11 Využití odpadů získaných některým ze způsobů uvedených pod označením R 1 až R 10
R 12 Úprava odpadů před využitím některým ze způsobů uvedených pod označením R1 až R 11
R 13 Skladování odpadů před využitím některým ze způsobů uvedených pod označením R 1 až R 12
(s výjimkou dočasného skladování v místě vzniku před sběrem)
Poznámky
K bodu R 3 - Zahrnuje rovněž zplyňování a pyrolýzu v případě, že jsou produkované složky
využívány jako chemické látky.
K bodu R 5 - Zahrnuje čištění zemin umožňující jejich nové využití a recyklacianorganických
stavebních materiálů.
K bodu R 12 - Pokud není k dispozici jiný vhodný kód R, může tento postup zahrnovat předběžné
činnosti předcházející využití, včetně předzpracování, jako například demontáž,třídění,
rozmělňování, lisování, peletizace, sušení, drcení, kondicionování, přebalení, oddělování,
míšení nebo směšování, před použitím některého ze způsobů označených R1 až R11.
K bodu R 13 - Dočasným skladováním se rozumí předběžné skladování.".
78. Příloha č. 4 zní:
„Příloha č. 4 k zákonu č. 185/2001 Sb.
Způsoby odstraňování odpadů
D 1 Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (například skládkování)
D 2 Úprava půdními procesy (například biologický rozklad kapalných odpadů nebo kalů v půdě)
D 3 Hlubinná injektáž (například injektáž čerpatelných odpadů do vrtů, solných komor nebo
prostor přírodního původu)
D 4 Ukládání do povrchových nádrží (například vypouštění kapalných odpadů nebo kalů do
prohlubní, vodních nádrží nebo lagun)
D 5 Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (například ukládání do utěsněných
oddělených prostor, které jsou uzavřeny a izolovány navzájem i od vnějšího prostředí)
D 6 Vypouštění do vodních těles s výjimkou moří a oceánů
D 7 Vypouštění do moří a oceánů, včetně ukládání na mořské dno
D 8 Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou
sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze způsobů uvedených pod označením
D 1 až D 12
D 9 Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem
jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze způsobů uvedených pod
označením D 1 až D 12 (například odpařování, sušení, kalcinace)
D 10 Spalování na pevnině
D 11 Spalování na moři
D 12 Trvalé uložení (například ukládání v kontejnerech do dolů)
D 13 Míšení nebo směšování před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením
D 1 až D 12
D 14 Přebalení před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 13
D 15 Skladování před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D1 až D 14
(s výjimkou dočasného skladování v místě vzniku před sběrem)
Poznámky
K bodu D 11 - Tento způsob je zakázán právními předpisy EU a mezinárodními úmluvami.
K bodu D 13 - Pokud není k dispozici jiný vhodný kód D, může tento postup zahrnovat předběžné
činnosti předcházející odstranění, včetně předzpracování, jako například třídění, rozmělňování,
lisování, peletizace, sušení, drcení, kondicionování nebo oddělování před použitím některého
ze způsobů označených D1 až D12.
K bodu D 15 - Dočasným skladováním se rozumí předběžné skladování.".
79. Příloha č. 9 se zrušuje.
80. Příloha č. 12 zní:
„Příloha č. 12 k zákonu č. 185/2001 Sb.
Vzorec pro výpočet energetické účinnosti
Energetická účinnost = (Ep - (Ef + Ei)) / (0,97 x (Ew + Ef))
Ep se rozumí roční množství vyrobené energie ve formě tepla nebo
elektřiny. Vypočítá se tak, že se energie ve formě elektřiny vynásobí
hodnotou 2,6 a teplo vyrobené pro komerční využití hodnotou 1,1
(GJ/rok).
Ef se rozumí roční energetický vstup do systému z paliv přispívajících
k výrobě páry (GJ/rok).
EW se rozumí roční množství energie obsažené ve zpracovávaných odpadech
vypočítané za použití nižší čisté výhřevnosti odpadů (GJ/rok).
Ei se rozumí roční dodaná energie bez Ew a Ef (GJ/rok).
0,97 je činitelem energetických ztrát v důsledku vzniklého popela a
vyzařování.
Tento vzorec se použije v souladu s referenčním dokumentem o nejlepších
dostupných technikách pro spalování odpadů.
Nejnižší požadovaná výše energetické účinnosti pro využívání odpadů
způsobem R1
Pro zařízení, která získala souhlas k provozu zařízení a byla
provozována před 1. lednem 2009: 0,60.
Pro zařízení, která získala souhlas k provozu zařízení po 31. prosinci
2008: 0,65.".
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví sdělí
osobám, které byly nebo budou pověřeny k hodnocení nebezpečných
vlastností odpadů podle § 9 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona před 1. lednem 2016,
přihlašovací údaje do integrovaného systému plnění ohlašovacích
povinností v oblasti životního prostředí do 31. prosince 2015.
2. Baterie nebo akumulátory, které je zakázáno uvádět na trh nebo do
oběhu podle § 31a odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou být uváděny do oběhu až do
vyčerpání zásob, pokud jde o
a) knoflíkové články, které obsahují více než 0,0005 % a méně než 2 %
hmotnostních rtuti, uvedené na trh do 30. září 2015,
b) přenosné baterie nebo akumulátory určené pro použití v bezšňůrových
elektrických nástrojích, které obsahují více než 0,002 % hmotnostních
kadmia, uvedené na trh do 31. prosince 2016, nebo
c) ostatní baterie nebo akumulátory uvedené na trh do 26. září 2008.
3. Obce jsou povinny zaslat hlášení podle § 39 odst. 6 zákona č.
185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, poprvé za kalendářní rok 2016.
4. Identifikační čísla zařízení přidělená před účinností tohoto zákona
a zveřejněná na portálu veřejné správy se považují za identifikační
čísla zařízení přidělená podle § 39 odst. 12 zákona č. 185/2001 Sb., o
odpadech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Provozovatelé zařízení ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování
odpadů, provozovatelé zařízení podle § 14 odst. 2 a provozovatelé
malých zařízení podle § 33b odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž
provoz byl zahájen před účinností tohoto zákona, a identifikační číslo
zařízení jim nebylo přiděleno, případně není zveřejněno na portálu
veřejné správy krajského úřadu příslušného podle místa zařízení a u
mobilních zařízení podle sídla nebo bydliště provozovatele zařízení,
oznámí tomuto krajskému úřadu obdobně podle § 39 odst. 3 zákona č.
185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, do 31. ledna 2016, zda je zařízení provozováno. Krajský
úřad příslušný podle místa zařízení a u mobilních zařízení podle sídla
nebo bydliště provozovatele zařízení přidělí těmto zařízením
identifikační čísla zařízení do 30. dubna 2016. Při vedení průběžné
evidence a v ročním hlášení o produkci a nakládání s odpady jsou
původci odpadů a oprávněné osoby povinni identifikační čísla zařízení
používat u údajů o odpadech, které budou předány a převzaty po 30.
červnu 2016.
6. Osoby, které provozují nebo vlastní zařízení lehce kontaminované PCB
podle § 26 písm. d) podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinny zaslat
jeho evidenci ministerstvu podle § 39 odst. 8 zákona č. 185/2001 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 30. června
2016.
7. Přede dnem 31. prosince 2016 nejsou odesílatel a příjemce povinni
ohlašovat přepravu nebezpečných odpadů podle § 40 zákona č. 185/2001
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud
vedou evidenci podle § 40 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. Plány odpadového hospodářství přijaté podle § 42 až 44 zákona č.
185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, zůstávají v platnosti po stanovenou dobu jejich platnosti. Na
změny těchto plánů odpadového hospodářství se použijí § 42 až 44 zákona
č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
9. Roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru olejů za uplynulý
kalendářní rok podle § 38 odst. 10 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se zpracovává
naposledy za rok 2014.
10. Do dne 31. prosince 2015 nejsou původci a oprávněné osoby povinni
zajistit, aby byly nebezpečné odpady označeny podle § 13 odst. 2 zákona
č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, pokud zajistí, aby nebezpečné odpady byly označeny podle
§ 13 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
11. Osoby pověřené k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů uvedených
v příloze č. 2 k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pod označením kódem H1, H2,
H3-A, H3-B, H12, H14 a H15 se považují za osoby pověřené k hodnocení
nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo použitelného předpisu
Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů^1) pod označením HP 1
až HP 3, HP 12, HP 14 a HP 15. Osoby pověřené k hodnocení nebezpečných
vlastností odpadů uvedených v příloze č. 2 k zákonu č. 185/2001 Sb., o
odpadech, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
pod označením kódem H4 až H11 a H13 se považují za osoby pověřené k
hodnocení nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo
použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech
odpadů^1) pod označením HP 4 až HP 11 a HP 13.
12. Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu vydaná přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 9 odst. 1 zákona č.
185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se považují za osvědčení o vyloučení nebezpečných
vlastností uvedených v příloze přímo použitelného předpisu Evropské
unie o nebezpečných vlastnostech odpadů^1) a zůstávají v platnosti až
do uplynutí doby platnosti, která je v nich stanovena. To neplatí,
byly-li splněny podmínky pro okamžité pozbytí platnosti osvědčení o
vyloučení nebezpečných vlastností odpadu uvedené v § 9 odst. 2 zákona
č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
1) Nařízení Komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým
se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady
2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o
odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování
životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích
povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve
znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu
vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
Čl. III
V zákoně č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o
odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování
životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích
povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve
znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu
vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, ve
znění zákona č. 184/2014 Sb., se v čl. I body č. 24, 58 až 67 a 104
zrušují.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce
následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou článku I bodů 26 a 28,
které nabývají účinnosti dnem 1. října 2015, bodů 11, 12, 16 a 17, bodů
48, 49 § 39 odst. 6 až 10 a 12 a bodu 50, které nabývají účinnosti dnem
1. ledna 2016, bodů 31, 32 a 33, které nabývají účinnosti dnem 1.
března 2016, a bodu 27 § 31a odst. 2, který nabývá účinnosti dnem 1.
ledna 2017.
v z. Jermanová v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.
