Advanced Search

o podmínkách pro stavbu a provoz důlního požárního vodovodu


Published: 1994
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/508182/o-podmnkch-pro-stavbu-a-provoz-dlnho-pornho-vodovodu.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
2/1994 Sb.



VYHLÁŠKA



Českého báňského úřadu



ze dne 29. listopadu 1993,



kterou se stanoví podmínky pro stavbu a provoz důlního požárního

vodovodu



Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona České

národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o

státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990

Sb., zákona České národní rady č. 542/1991 Sb. a zákona č. 169/1993

Sb.:



ČÁST PRVNÍ



Úvodní ustanovení



§ 1



Rozsah platnosti



Tato vyhláška se vztahuje na stavbu a provoz důlního požárního vodovodu

v hlubinných dolech.



§ 2



Výklad pojmů



Pro účely této vyhlášky se považuje za



a) požární vodu voda, která je v případě vzniku důlního požáru určena k

jeho uhašení,



b) důlní požární vodovod přívod a rozvod požární vody,



c) svislé důlní dílo jáma, šibík a také úklonné důlní dílo ústící na

povrch.



§ 3



Základní ustanovení



(1) Důlní požární vodovod musí být rozveden a dimenzován tak, aby z něj

bylo možno odebírat množství požární vody podle § 4.



(2) Důlní požární vodovod může být používán i pro přívod technologické

vody a pro účely ochrany dolu proti výbuchu uhelného prachu.



(3) Důlní požární vodovod musí být chráněn proti zamrznutí.



(4) Požární voda nesmí obsahovat částice o rozměru větším než 1,2 mm.



ČÁST DRUHÁ



Technické požadavky



§ 4



Parametry důlního požárního vodovodu



Důlní požární vodovod musí být dimenzován tak, aby umožnil



a) na uhelných dolech ve všech používaných a přístupných důlních

dílech, na ostatních dolech v místech uvedených v § 13 odst. 2 písm. a)

dodávku požární vody v množství nejméně 400 l. min-1 při hydraulickém

přetlaku za průtoku 0,25 MPa, přičemž hydrostatický přetlak na konci

potrubí nesmí být nižší než 0,4 MPa,



b) v plynujících dolech II. třídy nebezpečí pro případ havárie přivést

k požářišti způsobem uvedeným v havarijním plánu množství vody určené

tímto plánem, nejméně však 900 l.min-1 při dodržení tlaku podle písmene

a).



§ 5



Výpočet vodovodní sítě v dole



Dimenzi jednotlivých potrubních větví pro požadované parametry průtoku

a tlaku je možno určit podle nomogramu pro určení odporů v používaném

ocelovém potrubí podle přílohy č. 1. Tento nomogram je sestaven podle

Lummertova vzorce při současném součiniteli tření lambda=0,047. U

potrubí provozovaného více roků musí být zohledněno zvyšování

součinitele tření.



§ 6



Propojování důlního požárního vodovodu a výtlačného potrubí



(1) Výtlačné řady hlavních čerpacích stanic musí mít možnost pohotového

propojení s důlním požárním vodovodem. Možný způsob propojení je uveden

v příloze č. 1, obrázek č. 1.



(2) Případ poruchy přívodu požární vody z povrchu do dolu musí být

řešen v havarijním plánu.



§ 7



Materiál



(1) Pro důlní požární vodovod se používá ocelových trub.



(2) Tvarovky musí být zhotoveny z materiálů stejných nebo lepších

vlastností, než má materiál trub.



(3) Spojení se provádí přírubovými spoji nebo svařováním.



(4) Těsnění přírubových spojů se stanoví s ohledem na hydrostatický

tlak v potrubí a odolnost proti účinkům kapalin, koroze a tepla.



(5) Požární armatury musí být z nejiskřivého materiálu, který odolává

korozi a vlivům důlního prostředí.



(6) Požární armatury a hadice musí odolat meznímu tlaku (§ 10).



ČÁST TŘETÍ



Důlní požární vodovod v důlních dílech



§ 8



Potrubí v jámě



Vodovodní potrubí v jámě musí být dimenzováno na tlak, který se rovná

součtu tlaku na ohlubni jámy nebo přepadové jímce a hydrostatického

tlaku v daném místě. Upevnění potrubí musí být provedeno podle

zvláštního předpisu.^1)



§ 9



Protipožární zajištění svislých důlních děl



(1) Všechny vtažné jámy a všechny šibíky s úpadním vedením větrů musí

být vybaveny protipožárními zkrápěcími věnci.



(2) Protipožárními zkrápěcími věnci se nevybavují ty výdušné jámy a

výdušné šibíky, které určí závodní dolu se souhlasem obvodního báňského

úřadu.



(3) Protipožární zkrápěcí věnce se budují složené ze dvou stupňů. První

stupeň je určen pro okamžitý zásah proti ohni po jeho zjištění a musí

být dimenzován jen na takový objemový průtok vody, aby aeromotorický

tlak vyvolaný padající vodou nezpůsobil nežádoucí změny v proudění

větrů, pumpování nebo přetížení hlavních nebo výpomocných ventilátorů

apod. Druhý stupeň musí být dimenzován na nejvyšší dosažitelný průtok.



(4) Jestliže se výpočtem a zhodnocením účinků padající vody prokáže, že

použití druhého stupně protipožárního zkrápěcího věnce nezpůsobí

nežádoucí změny v proudění větrů a neohrozí větrací zařízení, lze v

jamách a šibících zabudovat jen jeden stupeň dimenzovaný jako druhý

stupeň.



(5) Velikost aeromotorického tlaku vyvolaného padající vodou

se vypočte podle vzorců:





16,4 . q

delta p = ---------- (Pa),

8,9 + v





delta pL = delta p . L . 10-2 (Pa),



kde



delta p je tlak vyvolaný padající vodou na 100 m hloubky v Pa,



delta pL je tlak v libovolné hloubce jámy nebo šibíku v Pa,



L je hloubka jámy nebo šibíku v m,



q je průtok padající vody v l.min-1 na 1m2 průřezu jámy

nebo šibíku,



v je rychlost větrního proudu v jámě nebo šibíku v m.s-1.



(6) Počet stupňů protipožárních zkrápěcích věnců se určuje na základě

výpočtu velikosti aeromotorického tlaku vyvolaného padající vodou a

zhodnocení účinků padající vody na větrní síť a na větrací zařízení.

Správnost výpočtů se ověří praktickou zkouškou nebo modelováním.



(7) K protipožárnímu zkrápěcímu věnci prvního stupně musí být zajištěn

přívod vody o objemovém průtoku stanoveném výpočtem, k protipožárnímu

zkrápěcímu věnci druhého stupně o objemovém průtoku nejméně 50 l.min-1

na 1 m2 průřezu jámy nebo šibíku.



(8) Protipožární zkrápěcí věnce (oba stupně) se umísťují



a) ve vtažných jamách pod požárními poklopy co nejblíže ohlubni jámy,



b) v šibících s úpadně vedeným větrním proudem co nejblíže k vyústění

šibíku na nejvyšší patro,



c) ve výdušných jamách a v šibících s dovrchně vedeným větrním proudem

s nejvyšší rychlostí větrů 10 m . s-1 jako ve vtažných jamách.



(9) Přívod vody k protipožárním zkrápěcím věncům se ovládá pomocí

uzavíracích šoupátek ručně. U prvního stupně protipožárních zkrápěcích

věnců a u protipožárního zkrápěcího věnce podle odstavce 4 lze vedle

ručního ovládání použít také automatického ovládání s rozmístěním čidel

v takových místech a vzdálenostech, aby byl vznik požáru bezpečně

indikován a zařízení uvedeno v činnost. Šoupátka se umísťují tak, aby v

případě požáru byla snadno přístupná. Pro možnost kontroly průtoku vody

se za šoupátkem ve směru proudu umísťuje tlakoměr. Je-li použito dvou

stupňů protipožárních zkrápěcích věnců, musí být na tlakoměru

protipožárního zkrápěcího věnce prvního stupně vyznačen nejvýše

přípustný tlak odpovídající objemovému průtoku vody pro první stupeň.

Tento tlak při použití protipožárních zkrápěcích věnců prvního stupně

nesmí být překročen.



(10) Uzavírací šoupátka musí být označena informačními štítky a musí

být vhodným způsobem zajištěna proti zneužití.



(11) Funkční schopnost zkrápěcího zařízení se musí pravidelně, nejdéle

po 6 měsících, kontrolovat. Objemový průtok vody se kontroluje měřidlem

umístěným za šoupátkem ve směru proudu. Kontrolu musí provádět k tomu

účelu určený pracovník. O kontrole musí být veden záznam, ve kterém se

uvede výsledek kontroly a opatření pro odstranění zjištěných

nedostatků.



§ 10



Mezní tlak



Musí být učiněna taková technická opatření, aby nedošlo ke zvýšení

tlaku vody v potrubí nad hodnotu mezního tlaku. Hodnota mezního tlaku

je dána nejnižší hodnotou jmenovitého tlaku použitých požárních hadic a

armatur, který je u konopných hadic 1,2 MPa, u izolovaných hadic 1,37

MPa a u nástěnného hydrantu 1,6 MPa.



§ 11



Redukční stanice a jímky



(1) Tlak v důlním požárním vodovodu může být v případě potřeby

redukován pomocí redukční stanice nebo jímky.



(2) Redukční stanice musí být umístěna na přístupném místě. Manipulaci

s redukční stanicí musí být nepovolaným osobám zamezeno.



(3) Pokud je k redukci tlaku použito jímek, musí být upraveny tak, aby

bylo zajištěno plynulé zásobování vodou podle § 4. Doporučený obsah

jedné jímky je 5 m3. Jímka může mít i více částí vzájemně propojených.



§ 12



Pojistné ventily



Za obtokem redukční stanice musí být namontovány pojistné ventily s

nastaveným přetlakem menším, než je hodnota mezního tlaku.



§ 13



Umístění odboček pro připojení požárních hadic



(1) K zajištění odběru požární vody musí být potrubí důlního požárního

vodovodu opatřeno odbočkami s nástěnnými hydranty pro napojení

požárních hadic. Nástěnný hydrant 52, případně 75 se připojuje

vodotěsně na závitové hrdlo příslušného vodovodního potrubí. Sklon

hrdla se nastavuje podle místních podmínek tak, aby při použití

nedocházelo k lomu připojené požární hadice.



(2) Odbočky s nástěnnými hydranty musí být



a) na všech dolech



1. u ústí štoly nebo úpadnice, pokud je hlavním důlním dílem,



2. na ohlubni jámy,



3. v každém nárazišti jámy a šibíku,



4. u skladů a ve skladech výbušnin,



5. u skladů hořlavin,



6. na místech určených závodním dolu po projednání s revírní báňskou

záchrannou stanicí,



b) na uhelných dolech také



1. u všech podzemních provozoven (komor), a to asi 5 až 10 m před

vchodem na vtažné straně,



2. na chodbách s pásovou dopravou ve vzdálenostech nejvíce po 50 m,



3. na všech ostatních provozovaných chodbách a jiných používaných

dlouhých důlních dílech ve vzdálenostech nejvíce po 200 m,



4. u stěnových porubů a čeleb ražených dlouhých důlních děl nejvíce 50

m od porubu (čelby) na vtažné i výdušné straně,



5. na chodbách s pásovou dopravou s úklonem větším než 5 stupňů ve

vzdálenostech nejvíce 40 m,



6. u otvírkových děl procházejících slojí náchylnou k samovznícení 20 m

před nafáráním sloje, další po 50 m a poslední ve vzdálenosti 20 m za

přechodem důlního díla plným profilem do horniny,



7. 5 m od posledního pásového výložníku ve směru proti proudění důlních

větrů,



8. na konci každé větve důlního požárního vodovodu,



9. na přípravných a porubních chodbách pro komory nejvíce 50 m od čelby

nebo komory,



10. na počátku a na konci samostatného větrního oddělení. V plynujících

dolech II. třídy nebezpečí se na odbočky ventilů na počátku a na konci

samostatného větrního oddělení a na nárazištích připojují nástěnné

hydranty 75.



(3) Havarijní plán určí místa s vysokým nebezpečím požáru. V těchto

místech musí být také zajištěna možnost odběru požární vody a

rozmístěny hadicové skříně.



§ 14



Armatury a hadicové skříně



(1) Uzavírací armatury se umísťují za každým odbočením větve potrubní

sítě ve všech směrech. Kromě toho se umísťují pro větší operativnost

uzavírací šoupátka ve vzdálenostech asi 500 až 800 m od odboček

jednotlivých větví.



(2) Výtokové hrdlo nástěnného hydrantu musí být lehce přístupné.



(3) Hadicová přenosná skříň musí být zhotovena z nehořlavého materiálu

a musí obsahovat alespoň toto vybavení:



a) požární hadice s navázanými půlspojkami 52 x 20 3 ks,



b) hákový klíč na spojky a šroubení 1 ks,



c) objímky na hadice 5 ks,



d) proudnici clonovou nebo mlhovou 1 ks.

V plynujících dolech II. třídy nebezpečí musí hadicová přenosná skříň

umístěná v místech podle § 13 odst. 2 poslední věty obsahovat také

redukční polospojku pro přechod ze šroubení C 52 na B 75.



ČÁST ČTVRTÁ



Kontroly, měření a značení



§ 15



Kontrola důlního požárního vodovodu



Kontrola^2) stavu potrubí a všeho příslušenství rozvodu vody sestává

zejména z kontroly



a) zda je důlní požární vodovod pod tlakem,



b) všech přírubových a závitových spojů na těsnost,



c) všech armatur v síti, jejichž správná funkce se udržuje úpravou,

případně výměnou ucpávek, protáčením a mazáním vřeten, čištěním

dosedacích ploch a podobně,



d) obsahu hadicových skříní,



e) jímek a redukčních stanic včetně pojistných ventilů.



§ 16



Způsob kontroly tlaku a množství



(1) K měření množství a tlaku vody v důlním požárním vodovodu se

použije T-kus opatřený kontrolním tlakoměrem s rozsahem 0 až 1,5 MPa a

clonou o průměru 21 mm nebo 32 mm podle přílohy č. 2, která je součástí

této vyhlášky. Měřící T-kus opatřený pevnou spojkou 52 nebo pevnou

spojkou 75 za použití přechodu 75/52 se napojí přímo na nástěnný

hydrant.



(2) Hydraulický tlak se měří při úplném otevření nástěnného hydrantu.

Hodnota tlaku se na kontrolním tlakoměru odečte po jejím ustálení po

úplném otevření hydrantu. Množství vody, které proteče clonou o průměru

21 a 32 mm při různých tlacích, se vyhodnotí podle tabulky uvedené v

příloze č. 3, která je součástí této vyhlášky.



(3) O výsledku těchto kontrol a opatřeních k odstranění závad musí být

učiněn záznam.



(4) Místa fyzického měření dodávaného množství podle § 4 odst. 1 písm.

b) určí podle místních podmínek závodní dolu.



§ 17



Značení



(1) K označení potrubí^3) důlního požárního vodovodu postačí tmavě

červené pruhy o šíři 20 cm ve vzdálenostech po 30 m. Označení musí být

také u každé odbočky a armatury.



(2) Hadicové skříně musí být natřeny červeným nátěrem a označeny bílým

nápisem "hadicová skříň" o výšce písmen 10 cm nebo bílým "H" o výšce 20

cm.



ČÁST PÁTÁ



Přechodná a závěrečná ustanovení



§ 18



Přechodná ustanovení



Povinnosti uvedené v § 9 odst. 2 a odst. 6 v poslední větě musí být

splněny nejpozději do 31. prosince 1994.



§ 19



Výjimky



Český báňský úřad může ve výjimečných případech povolit výjimky z

ustanovení § 4, § 6 odst. 1, § 7 odst. 1 a 5, § 9 odst. 1, § 13 a § 14

odst. 4, a to na žádost podanou spolu s návrhem náhradních opatření.



§ 20



Účinnost



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.



Předseda:



Ing. Bartoš v.r.



Příl.1



Nomogram pro určení odporů v používaném ocelovém potrubí (podle

Lummertova vzorce)



Obr. 1. Schéma propojení důlního požárního vodovodu a výtlačného

potrubí



Příl.2



T-kus pro měření hydraulického tlaku



Příl.3



Tabulka pro vyhodnocení průtoku vody



Hydraulický přetlak Průtok (l. min -1)

za průtoku (MPa) clonou o průměru

21 mm 32 mm

0,10 169 370

0,20 384 750

0,25 454 880

0,30 511 960

0,35 559 1040

0,40 600 1100

0,45 637 1170

0,50 670

0,55 700

0,60 727

0,65 751

0,70 775

0,75 796

0,80 810

0,85 835

0,90 853

0,95 870

1,00 886

1,05 900



1) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a

ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a

při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění

pozdějších předpisů.



2) § 173 odst. 2 vyhlášky č. 22/1989 Sb.



3) § 222 odst. 3 vyhlášky č. 22/1989 Sb.