106/1978 Sb.
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 30. března 1978
o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou
lidovou republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v
občanských, rodinných a trestních věcech
Dne 15. října 1976 byla v Ulánbátaru podepsána Smlouva mezi
Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou
republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v
občanských, rodinných a trestních věcech.
Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé
socialistické republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 20. února 1978.
Podle svého článku 90 Smlouva vstoupila v platnost dnem 22. března
1978.
Slovenské znění Smlouvy se vyhlašuje současně.^*)
První náměstek ministra:
Krajčír v.r.
SMLOUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou
republikou o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v
občanských, rodinných a trestních věcech
Československá socialistická republika a Mongolská lidová republika
vedeny vzájemným přáním upevňovat a nadále rozvíjet bratrské přátelství
a spolupráci mezi národy obou zemí v oblasti právních vztahů, rozhodly
se za účelem zabezpečení ochrany práv a zájmů státních občanů obou zemí
uzavřít Smlouvu o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v
občanských, rodinných a trestních věcech.
Za tím účelem jmenovali svými zmocněnci:
prezident Československé socialistické republiky
Pavla Királyho,
ministra spravedlnosti Slovenské socialistické republiky,
prezídium Velkého lidového churalu Mongolské lidové republiky
Donoyn Pureva,
ministra spravedlnosti Mongolské lidové republiky,
kteří se po výměně svých plných mocí, které shledali v náležité formě a
úplném pořádku, dohodli na tomto:
DÍL PRVNÍ
Obecná ustanovení
Čl.1
Právní ochrana
1. Státní občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní
strany stejné právní ochrany svých osobních a majetkových práv jako
její vlastní státní občané. Mohou se volně a bez překážek obracet na
soudy a jiné orgány, do jejichž pravomoci patří občanské, rodinné a
trestní věci, a jsou též oprávněni žádat o zahájení řízení k ochraně
svých osobních a majetkových práv.
2. Státní občané jedné smluvní strany se mohou obracet na orgány druhé
smluvní strany, do jejichž pravomoci patří občanské, rodinné a trestní
věci, za stejných podmínek jako její vlastní státní občané.
3. Jestliže se příslušný orgán jedné smluvní strany uvedený v odstavci
1 tohoto článku dozví o tom, že se na jeho území nebo mimo jeho území
nacházejí dědici nebo ti, kdož zanechali závěť, uvědomí o tom příslušný
orgán druhé smluvní strany.
4. Jestliže státní občan jedné smluvní strany zemře na území země,
jejímž je státním občanem, a jestliže dědicem je státní občan druhé
smluvní strany, příslušný orgán uvědomí o tom podle odstavce 1 tohoto
článku diplomatickou misi nebo konzulární orgán druhé smluvní strany.
Čl.2
Právní pomoc
Příslušné orgány obou smluvních stran si poskytují vzájemně právní
pomoc v občanských, rodinných a trestních věcech.
Čl.3
Rozsah právní pomoci
1. Právní pomoci se rozumí provedení určitých procesních úkonů,
zejména: provedení odnětí a prohlídky předmětů, zabavení majetku,
zasílání a vydávání věcných důkazů, výslech stran, účastníků řízení,
svědků a znalců, osob podezřelých a obviněných, sepisování a doručování
písemností a provedení dožádání.
2. Ústřední orgány obou smluvních stran si na požádání poskytují pomoc
při zjišťování pobytu osob nacházejících se na území jejich státu,
jestliže je to zapotřebí k uplatnění práv nebo plnění povinnost9 jejich
státních občanů.
Čl.4
Způsob styku
1. Příslušné orgány smluvních stran udržují vzájemné styky
prostřednictvím svých ústředních orgánů, pokud tato smlouva nestanoví
jinak.
2. Příslušné orgány ve smyslu této smlouvy jsou soudy, prokuratury a
státní notářství.
3. Ústřední orgány ve smyslu této smlouvy jsou ze strany Československé
socialistické republiky: Generální prokuratura Československé
socialistické republiky, ministerstvo spravedlnosti České socialistické
republiky a ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické
republiky; ze strany Mongolské lidové republiky: Státní prokuratura
Mongolské lidové republiky a ministerstvo spravedlnosti Mongolské
lidové republiky.
Pro poskytování informací podle článku 12 této smlouvy je ústředním
orgánem i Nejvyšší soud Československé socialistické republiky a
Nejvyšší soud Mongolské lidové republiky.
Čl.5
Používání jazyků při právní pomoci
Při vzájemných stycích podle této smlouvy používají orgány smluvních
stran jazyk vlastní nebo ruský. Avšak k písemnostem přiloženým k
žádosti o poskytnutí právní pomoci a vyhotoveným v jazyku dožadující
smluvní strany musí být připojen překlad do ruského jazyka nebo do
jazyka dožádané smluvní strany.
Čl.6
Obsah dožádání o právní pomoc
1. Dožádání o poskytnutí právní pomoci (dále jen "dožádání") musí
obsahovat název dožadujícího orgánu, název dožádaného orgánu, označení
věci, v níž se žádá o právní pomoc, příjmení a jména účastníků nebo
obviněných, jejich státní příslušnost, zaměstnání, bydliště nebo pobyt,
jména a příjmení a bydliště jejich zmocněných zástupců, nutné údaje o
podstatě dožádání a v trestních věcech i popis a označení trestného
činu a podle možnosti místo, data narození, jména a příjmení rodičů
obviněného.
2. Dožádání a zasílané písemnosti musí být opatřeny podpisem a úředním
razítkem příslušného orgánu.
3. Dožádání se vyhotovují v souladu s právním řádem dožadující smluvní
strany.
4. Při dožádání mohou smluvní strany použít formulářů, jejichž znění
bude navzájem dohodnuto.
Čl.7
Způsob vyřízení dožádání
1. Dožádání se vyřizují podle právního řádu smluvní strany, jíž je
dožádání adresováno. Na žádost dožadujícího orgánu, pokud to není v
rozporu s právním řádem dožádané smluvní strany, může být zachován
takový postup a forma vyřízení dožádání, jak je v dožádání uvedeno.
2. Jestliže orgán, jemuž je dožádání adresováno, není příslušný k jeho
vyřízení, postoupí ho příslušnému orgánu.
3. Dožádaný orgán uvědomí dožadující orgán o čase a místě vyřízení
dožádání.
4. Jestliže osoba označená v dožádání nežije na uvedené adrese, učiní
dožádaný orgán z vlastní iniciativy opatření nutná ke zjištění adresy.
5. Jestliže dožádání o poskytnutí právní pomoci nelze vyhovět, dožádaný
orgán o tom uvědomí dožadující orgán a oznámí mu i důvody, pro něž
nebylo možno dožádání vyhovět.
Čl.8
Dožádání o doručení písemností
1. Při vyřizování dožádání o doručení písemností postupuje dožádaný
orgán ve smyslu článku 7 této smlouvy podle právního řádu svého státu.
2. Jestliže k doručovaným písemnostem není přiložen překlad do ruského
jazyka nebo do jazyka dožádané smluvní strany, orgán, jemuž je dožádání
adresováno, odevzdá písemnosti příjemci, je-li ochoten je dobrovolně
přijmout.
3. Ověření překladu provede státní orgán, diplomatická mise nebo
konzulární úřad jedné ze smluvních stran nebo úřední tlumočník.
4. Doručení písemností se potvrzuje v doručence, v níž je třeba uvést
datum doručení, podpis příjemce i doručovatele a též razítko
doručujícího orgánu. Doručení písemností může být potvrzeno úředním
osvědčením orgánu, z něhož je zřejmé, kdy a jakým způsobem byla
písemnost doručena.
Čl.9
Doručování vlastním státním občanům
1. Smluvní strany jsou oprávněny doručovat písemnosti prostřednictvím
svých diplomatických misí nebo konzulárních úřadů vlastním státním
občanům, jestliže žijí na území druhé smluvní strany.
2. Při doručování písemností podle odstavce 1 tohoto článku nelze
použít žádných donucovacích prostředků.
Čl.10
Ochrana svědků a znalců
1. Svědek nebo znalec, který se dostavil na předvolání orgánu druhé
smluvní strany, nesmí být bez ohledu na své státní občanství, brán k
trestní odpovědnosti, vzat do vazby nebo trestně stíhán pro trestný
čin, který spáchal před překročením státních hranic této smluvní
strany. Stejně tak nesmí být takové osoby trestně stíhány nebo vězněny
v souvislosti s jejich výslechem jako svědků nebo znalců nebo v
souvislosti s trestným činem, který též byl předmětem soudního řízení.
2. Svědek nebo znalec ztrácí ochranu uvedenou v odstavci 1 tohoto
článku, jestliže neopustí území dožadující smluvní strany, ač takovou
možnost měl, do 7 dnů, počínajíc dnem, kdy ho dožadující orgán
uvědomil, že jeho přítomnosti není více třeba. Do této lhůty se
nepočítá doba, v jejímž průběhu svědek nebo znalec nemohl bez své viny
opustit území smluvní strany.
3. Předvolané osoby mají právo žádat náhradu cestovních nákladů,
nákladů pobytu v zahraničí a ušlý výdělek a znalec má mimo to právo na
odměnu za znalecký posudek. V předvolání je nutno uvést, na jaké
náhrady mají tyto osoby nárok, a na jejich žádost jim bude poskytnuta
záloha na úhradu stanovených výdajů.
4. Osoby předvolané k orgánu nejsou povinny předvolání vyhovět. V
předvolání nelze použít pohrůžky donucení pro případ, jestliže osoba k
orgánu předvolaná předvolání nevyhoví.
Čl.11
Náklady právní pomoci
1. Dožádaná smluvní strana nebude požadovat náhradu nákladů za
poskytnutí právní pomoci. Smluvní strany nesou samy všechny náklady,
jež vznikly při poskytování právní pomoci na jejich území, zejména též
náklady, které vznikly při opatřování důkazů.
2. Dožádaný orgán uvědomí dožadující orgán o výši vzniklých nákladů.
Jestliže dožadující orgán vymůže úhradu těchto nákladů od osoby, která
je povinna je uhradit, připadnou získané náklady ve prospěch smluvní
strany, která je vymohla.
Čl.12
Právní informace
Ústřední orgány obou smluvních stran si na požádání navzájem poskytují
informace týkající se právních předpisů svých států, které platí nebo
platily na jejich území, o právních otázkách a informace o výkladu
právních předpisů jejich příslušnými orgány.
Čl.13
Odmítnutí poskytnutí právní pomoci
Právní pomoc lze odmítnout, jestliže by jejím poskytnutím byla narušena
svrchovanost nebo bezpečnost dožádané smluvní strany.
Čl.14
Právnické osoby
Ustanovení této smlouvy se vztahují obdobně i na právnické osoby.
Čl.15
Používání listin
1. Listiny vyhotovené nebo ověřené soudem nebo jiným příslušným orgánem
na území jedné smluvní strany, opatřené podpisem a úředním razítkem,
nevyžadují dalšího ověření za účelem jejich použití soudy nebo jinými
orgány druhé smluvní strany.
2. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se vztahuje i na listiny, na
nichž byly ověřeny podpisy podle předpisů jedné ze smluvních stran.
3. Listiny vyhotovené na území jedné smluvní strany jsou považovány za
oficiální listiny a jsou právoplatné i na území druhé smluvní strany
jako její vlastní listiny.
DÍL DRUHÝ
Občanské a rodinné věci
ODDÍL 1
Osobní stav
Čl.16
Způsobilost k právním úkonům
1. Způsobilost fyzické osoby k právním úkonům se řídí právním řádem
smluvní strany, jejímž je státním občanem.
2. Způsobilost právnické osoby k právním úkonům se řídí právním řádem
smluvní strany, podle kterého byla právnická osoba zřízena.
Čl.17
Omezení a zbavení způsobilosti k právním úkonům
1. K omezení a zbavení způsobilosti k právním úkonům je příslušný soud
smluvní strany, jejímž státním občanem je osoba, o jejíž způsobilosti
má být rozhodnuto, pokud tato smlouva nestanoví jinak. Jestliže soud
jedné smluvní strany zjistí, že u státního občana druhé smluvní strany,
který se zdržuje na jejím území, jsou důvody k omezení nebo zbavení
způsobilosti k právním úkonům, uvědomí o tom příslušný soud druhé
smluvní strany. To platí i v tom případě, jestliže soud učiní dočasná
opatření potřebná k ochraně této osoby a jejího majetku.
2. Pokud soud druhé smluvní strany, jemuž byly oznámeny skutečnosti
uvedené v odstavci 1, nezahájí do tří měsíců potřebné řízení nebo pokud
se v této lhůtě nevyjádří, uskuteční řízení o omezení nebo zbavení
způsobilosti k právním úkonům soud té smluvní strany, na jejímž území
tato osoba žije.
V takovém případě lze rozhodnutí o omezení nebo zbavení způsobilosti k
právním úkonům vyslovit jen z důvodů stanovených právními řády obou
smluvních stran, a bude zasláno příslušnému soudu druhé smluvní strany.
3. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se použijí obdobně i při
vrácení nebo změně způsobilosti k právním úkonům.
Čl.18
Prohlášení osoby za nezvěstnou, prohlášení za mrtvého a důkaz smrti
1. K prohlášení osoby za nezvěstnou nebo mrtvou a ke stanovení důkazu
smrti jsou příslušné orgány smluvní strany, jejímž státním občanem byla
osoba v době, kdy podle posledních zpráv ještě žila.
2. Orgán jedné smluvní strany může prohlásit státního občana druhé
smluvní strany za mrtvého
a) na návrh osoby, která hodlá uplatnit nárok vyplývající z dědického
nebo manželského majetkového práva k nemovitosti nezvěstného, která se
nalézá na území smluvní strany, jejíž orgán uskutečňuje řízení,
b) na návrh manžela nezvěstné osoby, který v době podání návrhu žije na
území druhé smluvní strany, jejíž orgán uskutečňuje řízení.
3. V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 postupují orgány smluvních
stran podle právního řádu toho státu, jehož státním občanem byla výše
uvedená osoba v době, kdy podle posledních zpráv ještě žila.
ODDÍL 2
Věci rodinné
Čl.19
Uzavření manželství
1. Způsobilost uzavřít manželství se řídí u každé osoby, která hodlá
uzavřít manželství, právním řádem smluvní strany, jejímž státním
občanem příslušná osoba je.
2. Forma uzavření manželství se řídí právním řádem smluvní strany, na
jejímž území se manželství uzavírá. K platnosti manželství mezi
státními občany smluvních stran se vždy požaduje, aby byl zachován
jejich vlastní právní řád.
Osobní a majetkové vztahy manželů
Čl.20
1. Mají-li oba manželé totéž státní občanství, řídí se jejich osobní i
majetkoprávní vztahy právním řádem té smluvní strany, jejímiž státními
občany jsou.
2. Je-li jeden z manželů státním občanem jedné smluvní strany a druhý
státním občanem druhé smluvní strany, řídí se jejich osobní a
majetkoprávní vztahy právním řádem té smluvní strany, jejímiž státními
občany byli současně oba manželé naposledy.
3. Jestliže manželé nemají a nikdy neměli státní občanství téže smluvní
strany, řídí se jejich osobní a majetkové vztahy právním řádem té
smluvní strany, na jejímž území mají nebo naposledy měli společné
bydliště.
Čl.21
1. Rozhodovat ve věcech týkajících se osobních a majetkoprávních vztahů
manželů je příslušný soud té smluvní strany, jejímiž státními občany
manželé jsou. Pokud manželé mají v době soudního řízení bydliště na
území druhé smluvní strany, je na jejich návrh příslušný i soud této
smluvní strany.
2. Zahájení řízení u soudu jedné smluvní strany zabraňuje tomu, aby o
téže věci bylo zahájeno řízení u soudu druhé smluvní strany. Toto
ustanovení platí i pro články 23 a 27.
3. Je-li jeden z manželů státním občanem jedné smluvní strany a druhý
státním občanem druhé smluvní strany, je ve věcech týkajících se
osobních a majetkoprávních vztahů manželů příslušný soud té smluvní
strany, na jejímž území mají nebo naposledy měli společné bydliště;
nemají-li nebo neměli-li takové bydliště, je v těchto otázkách
příslušný soud smluvní strany, jejímž státním občanem je odpůrce.
Zrušení manželství
Čl.22
1. Při zrušení manželství se postupuje podle právního řádu smluvní
strany, jejímiž státními občany byli manželé v době podání návrhu.
2. Je-li jeden z manželů státním občanem jedné smluvní strany a druhý
státním občanem druhé smluvní strany, postupuje soud, u něhož se řízení
provádí, podle právního řádu svého státu.
Čl.23
1. K řízení o zrušení manželství v případě uvedeném v článku 22
odstavci 1 této smlouvy je příslušný soud té smluvní strany, jejímiž
státními občany byli manželé v době podání návrhu. Jestliže v době
podání návrhu měli oba manželé své bydliště na území druhé smluvní
strany, je i soud této smluvní strany příslušný jednat ve věci zrušení
manželství.
2. K řízení o zrušení manželství v případě uvedeném v článku 22
odstavci 2 této smlouvy je příslušný soud té smluvní strany, na jejímž
území mají oba manželé své bydliště. Jestliže jeden z manželů má své
bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní
strany, jsou ke zrušení manželství příslušné soudy obou smluvních
stran.
Čl.24
Prohlášení manželství za neplatné
O prohlášení manželství za neplatné a o tom, zda tu manželství je nebo
není, a o příslušnosti soudů v těchto případech platí obdobná
ustanovení článků 22 a 23 této smlouvy.
Čl.25
Výživné
Povinnost platit výživné mezi osobami, jejichž manželství bylo zrušeno
nebo prohlášeno za neplatné, se řídí právním řádem smluvní strany,
jejímž státním občanem je osoba povinná platit výživné. K tomu je
příslušný soud té smluvní strany, na jejímž území má bydliště osoba,
která je povinna platit výživné.
Právní vztahy mezi rodiči a dětmi
Čl.26
1. Ve věcech určení otcovství (zjištění a popření) je příslušný soud
smluvní strany, jejímž státním občanem je dítě. Jestliže navrhovatel i
odpůrce mají bydliště na území téže smluvní strany, je k řízení
příslušný soud této smluvní strany.
2. Určení otcovství (zjištění a popření) se řídí právním řádem té
smluvní strany, jejíhož státního občanství nabylo dítě narozením.
3. Formě předepsané k uznání otcovství je vyhověno i v tom případě,
jestliže se rozhodovalo v souladu s právním řádem té smluvní strany, na
jejímž území došlo k uznání.
Čl.27
1. Právní vztahy mezi rodiči a dětmi, jakož i právní vztahy mezi
dítětem narozeným mimo manželství a jeho rodiči se řídí právním řádem
smluvní strany, jejímž státním občanem je dítě.
2. Ve věcech právních vztahů uvedených v odstavci 1 tohoto článku je
příslušný rozhodovat jak soud smluvní strany, jejímž státním občanem je
dítě, tak i soud smluvní strany, na jejímž území má dítě bydliště nebo
pobyt.
Čl.28
1. Pokud tato smlouva nestanoví jinak, je ve věcech výchovy a výživy
nezletilých dětí a v jiných věcech s tím souvisících příslušný soud té
smluvní strany, jejímž státním občanem je dítě. Soud jedné smluvní
strany je příslušný jednat ve věci výživy nezletilých dětí, které jsou
státními občany druhé smluvní strany, jestliže se nárok na výživné
uplatňuje proti státním občanům této smluvní strany.
2. V neodkladných případech může učinit dočasně potřebná opatření na
ochranu osobnosti dítěte a jeho majetku soud druhé smluvní strany, na
jejímž území dítě žije.
3. Jestliže soud, jemuž byla podána zpráva podle odstavce 2 tohoto
článku nezačne do tří měsíců ve věci jednat, zahájí takového řízení
soud smluvní strany, na jejímž území dítě žije. Své rozhodnutí oznámí
soud příslušnému soudu té smluvní strany, jejímž státním občanem je
dítě.
4. Vztahy mezi rodiči a dětmi uvedené v odstavci 1 tohoto článku se
řídí právním řádem té smluvní strany, jejímž státním občanem je dítě.
Osvojení
Čl.29
1. Osvojení nebo jeho zrušení se řídí právním řádem smluvní strany,
jejímž státním občanem je osvojitel v době osvojení nebo jeho zrušení.
2. Jestliže je dítě státním občanem druhé smluvní strany, je nutno při
osvojení nebo jeho zrušení opatřit prohlášení o souhlasu dítěte, pokud
se to vyžaduje podle právních předpisů smluvní strany, jejímž státním
občanem je dítě. Kromě toho je nutno opatřit souhlas zákonného zástupce
dítěte a příslušného státního orgánu druhé smluvní strany.
3. Je-li dítě osvojováno manželi, z nichž jeden je státním občanem
jedné smluvní strany a druhý státním občanem druhé smluvní strany, je
nutno osvojení nebo jeho zrušení provést v souladu s právním řádem obou
smluvních stran.
Čl.30
1. K řízení o osvojení nebo o jeho zrušení jsou příslušné orgány
smluvní strany, jejímž státním občanem je osvojitel v době osvojení
nebo jeho zrušení.
2. V případě uvedeném v čl. 29 odst. 3 je příslušný orgán té smluvní
strany, na jejímž území osvojitelé mají nebo měli naposledy společné
bydliště nebo pobyt.
Poručenství a opatrovnictví
Čl.31
1. Zřízení nebo zrušení poručenství a opatrovnictví se řídí právním
řádem smluvní strany, jejímiž státními občany jsou osoby, nad nimiž se
zřizuje poručenství nebo opatrovnictví (dále jen "opatrovanci").
2. Právní vztahy mezi poručníkem nebo opatrovníkem a opatrovancem jsou
stanoveny právním řádem smluvní strany, jejíž orgán stanovil poručníka
nebo opatrovníka.
3. Povinnost přijmout funkci poručníka nebo opatrovníka se řídí právním
řádem smluvní strany, jejímž státním občanem je poručník nebo
opatrovník.
4. Jednat ve věcech podle tohoto článku náleží orgánům příslušným podle
místa bydliště osoby, nad níž se zřizuje poručenství nebo
opatrovnictví.
Čl.32
1. Pokud tato smlouva nestanoví jinak, je příslušný rozhodovat o
zřízení a zrušení poručenství nebo opatrovnictví orgán smluvní strany,
jejímž státním občanem je opatrovanec.
2. Rozhodnutí o zřízení a zrušení poručenství nebo opatrovnictví vydané
orgány jedné smluvní strany, pokud se týkají jejích vlastních státních
občanů, mají právní platnost i na území druhé smluvní strany.
Čl.33
1. Je-li třeba provést na území smluvní strany nezbytná opatření na
ochranu zájmů státního občana druhé smluvní strany, který má bydliště
nebo majetek na území prvé smluvní strany, je příslušný orgán této
smluvní strany povinen neprodleně o tom uvědomit diplomatickou misi
nebo konzulární úřad druhé smluvní strany.
2. V neodkladných případech může příslušný orgán sám provést předběžná
opatření podle svého právního řádu, o čemž neprodleně uvědomí
diplomatickou misi nebo konzulární úřad druhé smluvní strany. Předběžná
opatření mají platnost potud, pokud příslušný orgán druhé smluvní
strany nerozhodne jinak, o čemž uvědomí orgán, který provedl předběžná
opatření.
Čl.34
1. Soud smluvní strany příslušný podle článku 32 odst. 1 této smlouvy
může přenést poručenství nebo opatrovnictví na orgán druhé smluvní
strany, má-li opatrovanec na území této smluvní strany své bydliště
nebo pobyt nebo majetek. Přenesení poručenství nebo opatrovnictví
nabývá účinnosti tehdy, když dožádaný orgán převezme sám poručenství
nebo opatrovnictví a uvědomí o tom dožadující orgán.
2. Orgán smluvní strany, který podle odstavce 1 tohoto článku převzal
poručenství nebo opatrovnictví, je vede podle právního řádu svého
státu. Není však oprávněn rozhodovat o otázkách týkajících se osobního
stavu opatrovance.
DÍL TŘETÍ
Věci majetkové
Čl.35
1. Forma právních úkonů se řídí právním řádem, kterým se řídí samotný
právní úkon, avšak stačí, postupuje-li se podle právních předpisů
platných v místě, v němž k právnímu úkonu došlo.
2. Forma právních úkonů týkajících se nemovitosti se řídí právním řádem
smluvní strany, na jejímž území nemovitost je.
Čl.36
1. Smluvní závazky mezi fyzickými osobami, jakož i mezi fyzickými a
právnickými osobami, s výjimkou závazků týkajících se nemovitého
majetku, se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území byla
uzavřena dohoda, pokud se její účastníci nedohodli o použití jiného
právního řádu, jenž se týká závazků.
2. Závazky z protiprávních úkonů a jiných událostí, které podle zákona
zakládají odpovědnost, se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž
území došlo k úkonu nebo nastala jiná událost.
Čl.37
1. K jednání o návrhu, který vznikl na základě vztahů uvedených v
článku 36 této smlouvy, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž
území má odpůrce bydliště. V těchto věcech je příslušný i soud smluvní
strany, na jejímž území má bydliště navrhovatel, pod podmínkou, že na
tomto území je předmět sporu nebo majetek odpůrce.
2. Účastníci závazkového právního vztahu se mohou dohodnout o změně
příslušnosti soudu ve věcech uvedených v čl. 36 odst. 1 této smlouvy.
Není však přípustné touto dohodou měnit věcnou příslušnost soudů.
DÍL ČTVRTÝ
Dědění
Čl.38
Zásada rovnosti
1. Státní občané jedné smluvní strany mohou nabývat majetek a práva na
území druhé smluvní strany děděním ze zákona nebo ze závěti za stejných
podmínek a v takovém rozsahu jako vlastní státní občané.
2. Státní občané jedné smluvní strany mohou závětí nakládat se svým
majetkem nacházejícím se na území druhé smluvní strany.
Dědické právo
Čl.39
1. Dědické právo k movitému majetku se řídí právním řádem té smluvní
strany, jejímž státním občanem byl zůstavitel v době své smrti.
2. Dědické právo k nemovitému majetku se řídí právním řádem té smluvní
strany, na jejímž území se majetek nalézá.
Čl.40
1. Způsobilost zřídit nebo zrušit závěť, jakož i právní účinky vad
projevu vůle se řídí právním řádem smluvní strany, jejímž státním
občanem byl zůstavitel v době projevu vůle.
2. Forma závěti a forma jejího zrušení se řídí právním řádem smluvní
strany, jejímž státním občanem byl zůstavitel v době pořízení nebo
zrušení závěti. Pokud jde o formu pořízení nebo zrušení závěti, stačí,
jestliže se postupovalo podle právního řádu smluvní strany, na jejímž
území byla závěť pořízena nebo zrušena.
Čl.41
Jestliže podle právního řádu smluvní strany, jímž se řídí dědické
právo, zůstalo dědictví a není dědiců, připadá movitý majetek ve
prospěch té smluvní strany, jejímž státním občanem byl zůstavitel v
době smrti a nemovitý majetek přechází do vlastnictví té smluvní
strany, na jejímž území se nalézá.
Příslušnost v dědických věcech
Čl.42
1. K projednání dědictví k movitému majetku je příslušný orgán smluvní
strany, jejímž státním občanem byl zůstavitel v době smrti, pokud se
touto smlouvou nestanoví jinak.
2. K projednání dědictví k nemovitému majetku je příslušný orgán
smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nalézá.
3. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku platí obdobně i pro
projednávání sporů, které vznikly na základě dědického práva.
4. Jestliže předmětem dědictví je movitý majetek, který zůstal po smrti
státního občana jedné ze smluvních stran na území druhé smluvní strany,
a jestliže s tím souhlasí všichni dědicové, projedná dědictví na návrh
dědice nebo zůstavitele příslušný orgán této smluvní strany.
Čl.43
Posouzení, zda jde o movitý nebo nemovitý majetek, se řídí právním
řádem té smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nalézá.
Čl.44
Oznamování úmrtí
Jestliže státní občan jedné smluvní strany zemře na území druhé smluvní
strany, je příslušný orgán povinen neprodleně o tom uvědomit
diplomatickou misi nebo konzulární úřad druhé smluvní strany a oznámit
mu vše, co je mu známo o dědicích, jejich bydlišti nebo pobytu, o
rozsahu a hodnotě dědictví, jakož i o tom, zda byla pořízena závěť.
Je-li příslušnému orgánu jedné ze smluvních stran známo, že po zemřelém
zůstal majetek na území třetího státu, je povinen to oznámit druhé
smluvní straně.
Čl.45
Opatření k zajištění ochrany dědictví
Orgán smluvní strany, na jejímž území je dědictví po státním občanu
druhé smluvní strany, je povinen neprodleně uvědomit diplomatickou misi
nebo konzulární úřad druhé smluvní strany o opatřeních provedených k
zajištění ochrany dědictví. Zástupci těchto úřadů se mohou přímo nebo
prostřednictvím svých zmocněnců zúčastňovat provedení těchto opatření.
Opatření přijatá k ochraně dědictví mohou být na návrh diplomatické
mise nebo konzulárního úřadu změněna nebo zrušena.
Čl.46
Otevření závěti
K otevření a vyhlášení závěti je příslušný orgán smluvní strany, na
jejímž území se závěť nalézá a do jehož působnosti náleží řízení o
dědických věcech. Žil-li zůstavitel na území druhé smluvní strany, bude
zaslán příslušnému orgánu smluvní strany, na jejímž území probíhá
řízení, opis závěti a protokol o stavu a obsahu dědictví a podle
okolností i protokol o otevření závěti. Na žádost bude zaslán i
originál závěti a též protokol o otevření a vyhlášení závěti.
Čl.47
Oprávnění diplomatických misí nebo konzulárních úřadů v řízení o
dědictví
1. Pracovníci diplomatické mise nebo konzulárního úřadu smluvních stran
jsou oprávněni zastupovat před orgány druhé smluvní strany, bez
zvláštního zmocnění, vlastní státní občany, pokud tito jsou nepřítomni
nebo si neustanovili zástupce.
2. Zemře-li státní občan jedné smluvní strany na území druhé smluvní
strany, kde neměl bydliště nebo pobyt, budou odevzdány věci, které u
sebe měl, bez dalšího řízení a po úhradě jeho dluhů spolu s jejich
seznamem diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu smluvní strany,
jejímž byl státním občanem.
Vydání dědictví a dědické poplatky
Čl.48
1. Jestliže se na území jedné smluvní strany nalézá movitá pozůstalost,
bude vydána orgánu příslušnému k provedení dědického řízení nebo
diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu té smluvní strany, jejímž
státním občanem byl zůstavitel, pokud jsou splněny podmínky uvedené v
článku 49 odst. 2 písm. b) této smlouvy.
2. Dědické poplatky z nemovitého majetku náleží smluvní straně, na
jejímž území se tento majetek nalézá.
3. Dědické poplatky z movitého majetku náleží smluvní straně, jejímž
státním občanem byl zůstavitel v době smrti.
4. Jestliže dědické řízení podle článku 42 odst. 4 této smlouvy
uskutečňuje orgán smluvní strany, na jejímž území se majetek nalézá,
vybírají se poplatky podle právních předpisů této smluvní strany.
Smluvní strana, která v těchto případech vydá podle svého právního řádu
movitý majetek druhé smluvní straně, nevybírá dědické poplatky z
vydávaného majetku.
Čl.49
1. Movité dědictví nebo výtěžek získaný prodejem movitého nebo
nemovitého majetku na území jedné smluvní strany se vydá po ukončení
dědického řízení dědicům, kteří mají bydliště nebo pobyt na území druhé
smluvní strany. Pokud dědictví nebo jeho výtěžek nelze odevzdat přímo
dědicům nebo jejich zmocněncům, vydá se diplomatické misi nebo
konzulárnímu úřadu druhé smluvní strany.
2. Podle ustanovení odstavce 1 tohoto článku odevzdání může být
uskutečněno pod podmínkou, že
a) byly zajištěny nebo zaplaceny všechny dědické poplatky a všechny
přihlášené pohledávky;
b) příslušné orgány daly souhlas k vývozu věcí náležících k dědictví
nebo k převodu výtěžku získaného jejich prodejem;
c) byly zaplaceny nebo zajištěny všechny pohledávky věřitelů
zůstavitele, přihlášené ve lhůtě stanovené právním řádem smluvní
strany, na jejímž území se dědictví nalézá.
DÍL PÁTÝ
Náklady řízení
Čl.50
Osvobození od složení žalobní záruky
1. Pokud tato smlouva nestanoví jinak, nemohou soudy jedné smluvní
strany žádat složení žalobní záruky za náklady řízení od státních
občanů druhé smluvní strany, kteří jsou účastníky řízení.
2. Výhody uvedené v odstavci 1 nenáležejí státním občanům smluvních
stran, kteří mají bydliště na území třetího státu, s nímž nemá v úvahu
přicházející smluvní strana smlouvu zaručující vzájemnou vykonatelnost
rozhodnutí.
Osvobození od soudních poplatků
Čl.51
Státní občané jedné smluvní strany jsou před soudy druhé smluvní strany
osvobozeni od soudních poplatků a notářských poplatků a mají právo na
ustanovení bezplatného právního zástupce za stejných podmínek a ve
stejném rozsahu jako její vlastní státní občané.
Čl.52
1. Návrh na osvobození od soudních poplatků lze podat i prostřednictvím
příslušného soudu smluvní strany, jejímž státním občanem je osoba,
která návrh podala. Tento soud postoupí návrh na osvobození od soudních
poplatků spolu s potvrzením vydaným podle článku 53 této smlouvy a s
ostatními písemnostmi týkajícími se řízení, které předložil
navrhovatel, soudu druhé smluvní strany podle ustanovení článku 4 této
smlouvy.
2. Současně s návrhem na osvobození od soudních poplatků lze podat
návrh na zahájení řízení ve věci, pro níž se navrhuje osvobození od
soudních poplatků, jakož i návrh na ustanovení právního zástupce nebo
jiné příslušné návrhy.
Čl.53
1. K návrhu na osvobození podle článku 52 této smlouvy je nutno
připojit potvrzení o osobních, rodinných a majetkových poměrech
navrhovatele, vydané příslušným orgánem smluvní strany, na jejímž území
má navrhovatel bydliště nebo pobyt.
2. Jestliže navrhovatel nemá na území dané smluvní strany bydliště nebo
pobyt, vydá potvrzení diplomatická mise nebo konzulární úřad jeho
státu.
3. Soud rozhodující o návrhu na osvobození od soudních poplatků může v
případě potřeby žádat od orgánu druhé smluvní strany, který potvrzení
vydal, aby údaje doplnil.
Čl.54
Osvobození od soudních poplatků přiznané příslušným soudem jedné
smluvní strany v určité věci se vztahuje na všechny procesní úkony,
které provede v tomto řízení soud druhé smluvní strany.
DÍL ŠESTÝ
Uznání a výkon rozhodnutí soudů a jiných orgánů
Čl.55
Uznání a výkon rozhodnutí ve věcech majetkových
1. Smluvní strany budou podle této smlouvy uznávat a vykonávat na svém
území tato rozhodnutí soudů a jiných orgánů vydaná na území druhé
smluvní strany:
a) rozhodnutí soudů ve věcech občanských a rodinných a smíry v těchto
věcech majetkové povahy;
b) rozhodnutí ve věcech trestních týkající se náhrady škody;
c) rozhodnutí rozhodčích orgánů (soudů).
2. Za soudní rozhodnutí ve smyslu ustanovení odstavce 1 tohoto článku
se považují i rozhodnutí ve věcech dědických vydaná orgány smluvní
strany, které jsou podle právního řádu této smluvní strany příslušné k
řízení ve věcech dědických.
Čl.56
Podmínky uznání a výkonu rozhodnutí soudů a jiných orgánů
Rozhodnutí uvedená v článku 55 této smlouvy se budou uznávat a
vykonávat, jestliže:
a) rozhodnutí podle právních předpisů smluvní strany, na jejímž území
bylo vydáno, je v právní moci a vykonatelné;
b) soud smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí vydáno, byl
podle právních předpisů této smluvní strany nebo podle této smlouvy
příslušný ve věci rozhodovat;
c) účastník, který se nezúčastnil soudního řízení a proti němuž návrh
na uznání nebo výkon rozhodnutí směřuje podle právních předpisů té
smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí vydáno, byl řádně a
včas uvědoměn o projednání věci a v případě procesní nezpůsobilosti byl
řádně zastoupen;
d) v téže věci mezi týmiž účastníky není pravomocné rozhodnutí, které
předtím vydal soud nebo rozhodčí orgán (soud) smluvní strany, na jejímž
území má být rozhodnutí uznáno nebo vykonáno;
e) výkon rozhodnutí není v rozporu s ustanovením článku 13 této
smlouvy.
Čl.57
Uznání rozhodnutí ve věcech nemajetkové povahy
Pravomocná a vykonatelná rozhodnutí nemajetkové povahy vydaná soudy
jedné smluvní strany se uznávají na území druhé smluvní strany bez
dalšího řízení.
Čl.58
Podmínky uznání a výkon rozhodnutí rozhodčích orgánů (soudů)
Rozhodnutí rozhodčích orgánů (soudů) budou uznána a vykonána, jestliže
kromě podmínek uvedených v článku 56 této smlouvy jsou splněny ještě
tyto podmínky:
a) jestliže rozhodčí orgán rozhodoval spor, k jehož rozhodování byl
podle právních předpisů oprávněn;
b) jestliže rozhodnutí bylo vydáno na základě písemné dohody o
postoupení určitého sporu nebo budoucích sporů vzniklých z určitých
právních vztahů k projednání rozhodčímu orgánu (soudu) a jestliže
rozhodčí orgán (soud) vydal rozhodnutí v mezích svých oprávnění
stanovených v rozhodčí smlouvě;
c) jestliže dohoda o postoupení sporu k projednání rozhodčímu orgánu
(soudu) je pravomocná podle právních předpisů smluvní strany, na jejímž
území má být rozhodnutí uznáno nebo vykonáno.
Čl.59
Návrh na výkon rozhodnutí
1. Návrh na výkon rozhodnutí lze podat přímo příslušnému soudu smluvní
strany, na jejímž území má být rozhodnutí vykonáno, nebo soudu, který
ve věci rozhodl jako soud prvního stupně. V tomto případě se návrh
postoupí příslušnému soudu druhé smluvní strany způsobem stanoveným v
článku 4 této smlouvy.
2. K návrhu je nutno připojit:
a) soudní rozhodnutí nebo ověřený opis tohoto rozhodnutí s doložkou
právní moci a vykonatelnosti, pokud to nevyplývá ze samého znění
rozhodnutí;
b) potvrzení o tom, že účastník, proti němuž bylo rozhodnutí vydáno a
který se jednání nezúčastnil, byl řádně a včas předvolán k jednání a v
případě procesní nezpůsobilosti byl řádně zastoupen;
c) ověřený překlad listin uvedených pod písmeny a) a b).
3. Jestliže se návrh týká výkonu rozhodnutí rozhodčího orgánu (soudu),
je nutno k němu připojit i ověřený překlad dohody o postoupení sporu k
projednání rozhodčímu orgánu (soudu) v této věci.
Čl.60
Uznání výkonu rozhodnutí
1. Soud, který rozhoduje o návrhu na výkon rozhodnutí, zkoumá, zda jsou
splněny podmínky uvedené v článcích 56 a 58 této smlouvy.
2. Rozhodnutí o výkonu rozhodnutí vydává příslušný soud té smluvní
strany, na jejímž území se má rozhodnutí vykonat.
3. Soud smluvní strany, na jejímž území se rozhodnutí vykonává,
postupuje podle právního řádu svého státu.
Čl.61
Výkon rozhodnutí o náhradě nákladů řízení
1. Jestliže účastníku řízení osvobozenému od soudních poplatků podle
článku 51 této smlouvy bude pravomocným rozhodnutím soudu jedné smluvní
strany uložena povinnost nahradit náklady řízení, vykoná se toto
rozhodnutí na návrh oprávněného účastníka bezplatně na území druhé
smluvní strany.
2. Soud, který rozhoduje o povolení výkonu rozhodnutí podle odstavce 1
tohoto článku, se omezí pouze na zjištění, zda rozhodnutí o náhradě
nákladů řízení je pravomocné a vykonatelné.
3. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, použijí se přiměřeně též
ustanovení článku 59 této smlouvy.
Čl.62
Vývoz věcí a převod peněz
Ustanovení této smlouvy o výkonu rozhodnutí se nedotýkají právních
předpisů smluvních stran o vývozu věcí a převodu peněz získaných
výkonem rozhodnutí.
DÍL SEDMÝ
Zasílání dokladů o osobním stavu
Čl.63
1. Matriční orgány smluvních stran si budou vzájemně zasílat výpisy z
matrik týkající se osobního stavu státních občanů druhé smluvní strany.
2. Výpisy podle odstavce 1 tohoto článku se zasílají neprodleně
diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu druhé smluvní strany.
3. Příslušné orgány si navzájem pro úřední potřebu zasílají na žádost
osvědčení o osobním stavu.
4. Při zasílání a vyřizování dožádání podle ustanovení odstavce 3
tohoto článku postupují smluvní strany podle článku 4 této smlouvy.
Čl.64
1. Příslušné orgány si navzájem zasílají pravomocná rozhodnutí soudů,
týkající se osobního stavu státních občanů druhé smluvní strany.
2. Rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku se zasílají bezplatně
diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu.
Čl.65
Státní občané smluvních stran mohou zasílat žádosti o provedení výpisů
z matrik přímo příslušnému matričnímu orgánu. Ustanovení článku 5 této
smlouvy platí obdobně.
Čl.66
Jestliže matriční orgán jedné smluvní strany provede v matrice
dodatečný zápis nebo opravy týkající se osobního stavu státního občana
druhé smluvní strany, bude zaslán na žádost této smluvní straně výpis z
matriky obsahující i dodatečně zapsané údaje a opravy.
DÍL OSMÝ
Věci trestní
Čl.67
Vydání osob
1. Smluvní strany se zavazují, že za podmínek stanovených touto
smlouvou si na žádost navzájem vydají k provedení trestního řízení nebo
k výkonu trestu osoby, které se zdržují na jejich území.
2. Vydání k provedení trestního řízení je přípustno pouze u takových
trestných činů, které jsou trestné podle právních řádů obou smluvních
stran, a za něž lze podle právních předpisů obou smluvních stran uložit
trest odnětí svobody na dobu přesahující jeden rok.
3. Vydání k výkonu trestu je přípustno jen u takových trestných činů,
které jsou trestné podle právních řádů obou smluvních stran a za něž
byla příslušná osoba odsouzena k trestu odnětí svobody na dobu
přesahující jeden rok.
Odmítnutí vydání
Čl.68
K vydání nedojde, jestliže:
a) osoba, o jejíž vydání se žádá, je státním občanem dožádané smluvní
strany;
b) trestný čin byl spáchán na území dožádané smluvní strany a nebyla
podána žádost o zahájení trestního řízení podle článku 86 této smlouvy;
c) podle právního řádu dožádané smluvní strany nelze zahájit trestní
řízení nebo rozsudek nelze vykonat z důvodu promlčení nebo z jiných
zákonných důvodů;
d) vydání není přípustno podle právního řádu jedné ze smluvních stran;
e) proti osobě, o jejíž vydání je žádáno, byl pro tentýž trestný čin na
území dožádané smluvní strany vynesen pravomocný rozsudek nebo trestní
řízení bylo pravomocně zastaveno.
Čl.69
Není-li vydání přípustno, uvědomí o tom, dožádaná smluvní strana
smluvní stranu dožadující, s uvedením důvodů, pro něž je vydání
odmítnuto.
Čl.70
Žádost o vydání
1. K žádosti o vydání k provedení trestního řízení se připojí: zatýkací
rozkaz s popisem trestného činu, důkazní materiál, z něhož vyplývá, že
daná osoba je důvodně podezřelá ze spáchání trestného činu, text
ustanovení zákona, která se vztahují na trestný čin uvedený v žádosti.
Byla-li trestným činem způsobena majetková škoda, je nutno uvést její
výši.
2. K žádosti o vydání k výkonu trestu se připojí: ověřený opis
pravomocného rozsudku, jakož i text ustanovení zákona, která se
vztahují na trestný čin. Jestliže si odsouzený již část trestu odpykal,
oznamují se údaje o neodpykaném trestu.
3. K žádosti o vydání se podle možnosti připojí popis vyžadované osoby
a její fotografie, údaje o jejích osobních poměrech, o státním
občanství a o místě pobytu, pokud tyto údaje nejsou obsaženy v
zatýkacím rozkaze nebo rozsudku.
Čl.71
Doplnění žádosti o vydání
Jestliže v žádosti o vydání nejsou uvedeny všechny potřebné údaje, může
dožádaná smluvní strana žádat o jejich doplnění a stanovit lhůtu, během
níž je nutno doplňující údaje zaslat. Tuto lhůtu lze na žádost
dožadující smluvní strany prodloužit.
Zatčení osoby za účelem vydání
Čl.72
Jakmile dojde žádost o vydání, příslušný orgán dožádané smluvní strany
provede neprodleně opatření k vypátrání osoby, o jejíž vydání se žádá,
a v případě potřeby učiní opatření k jejímu zatčení (zajištění).
Čl.73
1. Osobu, která má být vydána, lze na žádost zatknout i před doručením
žádosti o vydání, jestliže se příslušný orgán dožadující smluvní strany
odvolává na zatýkací rozkaz proti této osobě nebo na pravomocný
rozsudek, přičemž tento orgán současně sdělí, že zaslal žádost o
vydání. Žádost o zatčení lze zaslat poštou, telegraficky nebo oznámit
telefonicky nebo jiným způsobem.
2. Příslušné orgány jedné smluvní strany mohou zatknout osobu, která se
zdržuje na jejím území i bez podání žádosti podle odstavce 1 tohoto
článku, jestliže je důvodné podezření, že se tato osoba dopustila na
území druhé smluvní strany trestného činu uvedeného v článku 67 odst. 2
této smlouvy.
3. O zatčení podle ustanovení odstavce 1 a 2 tohoto článku je nutno
neprodleně uvědomit příslušné orgány druhé smluvní strany.
Čl.74
1. Příslušné orgány dožádané smluvní strany zastaví řízení o vydání a
propustí zatčenou osobu na svobodu, jestliže ve lhůtě stanovené podle
článku 71 této smlouvy nedostanou doplňující údaje k žádosti o vydání.
2. Osobu zatčenou podle ustanovení článku 73 této smlouvy lze propustit
na svobodu, jestliže žádost o vydání nedojde do dvou měsíců ode dne,
kdy bylo zasláno sdělení o zatčení.
Čl.75
Odklad vydání
Jestliže se proti vyžádané osobě vede trestní řízení nebo byla-li
odsouzena pro jiný trestný čin na území dožádané smluvní strany, lze
vydání odložit do ukončení trestního řízení nebo výkonu trestu.
Čl.76
Dočasné vydání
1. Na odůvodněnou žádost dožadující smluvní strany lze osobu, o jejíž
vydání se žádá, dočasně vydat za účelem vyšetření trestné činnosti,
jestliže by odklad vydání uvedený v článku 75 měl za následek promlčení
trestního stíhání nebo by zapříčinil vážné ztížení vyšetřování
trestného činu, jehož se dopustila osoba, o jejíž vydání se žádá.
2. Dočasně vydaná osoba musí být po provedení vyšetření trestné
činnosti, pro níž byla vydána, vrácena neprodleně nejpozději do tří
měsíců ode dne dočasného vydání.
Čl.77
Žádost více států o vydání
Jestliže o vydání osoby, která se dopustila jednoho nebo více trestných
činů, žádá více států, dožádaná smluvní strana rozhodne, které z těchto
žádostí vyhoví, přičemž přihlíží k státnímu občanství osoby, o jejíž
vydání se žádá a též k místu spáchání a závažnosti trestného činu.
Čl.78
Meze stihatelnosti vydané osoby
1. Pro jiný trestný čin spáchaný před vydáním než ten, pro nějž bylo
vydání povoleno, nesmí být vydaná osoba bez souhlasu dožádané smluvní
strany trestně stíhána ani vydána třetímu státu, ani na ni nesmí být
vykonán trest.
2. Souhlasu podle odstavce 1 tohoto článku není třeba, jestliže:
a) vydaná osoba, která není státním občanem dožadující smluvní strany,
neopustí její území do jednoho měsíce ode dne ukončení trestního řízení
a v případě odsouzení do jednoho měsíce ode dne odpykání trestu nebo
ode dne osvobození. Do této lhůty se nezapočítává doba, během níž
vydaná osoba nemohla bez vlastní viny opustit území dožadující smluvní
strany;
b) vydaná osoba opustila území dožadující smluvní strany, ale potom se
dobrovolně vrátila zpět.
Čl.79
Sdělení výsledků trestního řízení
Dožadující smluvní strana oznámí dožádané smluvní straně výsledky
trestního řízení vedeného proti vydané osobě. Jestliže vydaná osoba
byla odsouzena, zašle se poté, kdy rozsudek nabyl právní moci, jeho
opis.
Čl.80
Vydání
1. Dožádaná smluvní strana uvědomí dožadující smluvní stranu o místě a
čase vydání.
2. Jestliže dožadující smluvní strana nepřevezme vyžádanou osobu do 15
dní ode dne stanoveného k vydání, lze ji propustit na svobodu.
Čl.81
Opětovné vydání
Jestliže se vydaná osoba vyhne trestnímu stíhání nebo výkonu trestu a
jestliže se vrátí na území dožádané smluvní strany, bude na novou
žádost vydána bez předložení dokladů uvedených v článku 70 této
smlouvy.
Čl.82
Převoz
1. Smluvní strana povolí na žádost druhé smluvní strany přes své území
převoz osob, které vydal třetí stát smluvní straně žádající o převoz.
Dožádaná smluvní strana není povinna povolit převoz osob, jejichž
vydání lze podle této smlouvy odmítnout.
2. Žádost o povolení převozu se podává a vyřizuje stejným způsobem jako
žádost o vydání.
3. Dožádaná smluvní strana povolí převoz takovým způsobem, který
považuje za nejvhodnější.
Čl.83
Náklady vydání a převozu
Náklady vydání nese ta smluvní strana, na jejímž území vznikly, a
náklady převozu nese ta smluvní strana, která podala žádost o vydání.
Čl.84
Vydání věcí
1. Dožádaná smluvní strana je povinna vydat dožadující smluvní straně
všechny věci, které byly použity k spáchání trestného činu, pro nějž
lze podle článku 67 této smlouvy vydat pachatele, jakož i věci, které
pachatel získal trestným činem. Tyto věci mají být vydány i v tom
případě, jestliže vydání pachatele pro jeho smrt nebo z jiných důvodů
není možné.
2. Dožádaná smluvní strana může zadržet vydání věcí, jestliže je
potřebuje jako důkaz v jiném trestním řízení.
3. Práva třetích osob k věcem uvedeným v odstavci 1 tohoto článku
zůstávají nedotčena. Po ukončení řízení příslušný orgán smluvní strany,
jemuž tyto věci byly vydány, je povinen je vrátit příslušnému orgánu
dožádané smluvní strany za účelem jejich odevzdání oprávněné osobě.
Jestliže se na území dožadující smluvní strany zdržují osoby, které k
věcem mají právo, má tato smluvní strana právo odevzdat je se souhlasem
dožádané smluvní strany přímo uvedeným osobám.
Povinnost zahájit trestní řízení
Čl.85
Obě smluvní strany se zavazují, že podle vlastních právních předpisů
zahájí na žádost druhé smluvní strany trestní řízení proti svým státním
občanům, kteří spáchali na území dožadující smluvní strany trestný čin,
pro nějž je vydání možné.
Čl.86
1. Žádost o zahájení trestního řízení z československé strany předkládá
před postoupením věci soudu generální prokurátor Československé
socialistické republiky a po postoupení věci soudu ministr
spravedlnosti České socialistické republiky a ministr spravedlnosti
Slovenské socialistické republiky; z mongolské strany předkládá žádost
o zahájení trestního řízení před postoupením věci soudu státní
prokurátor a po postoupení věci soudu ministr spravedlnosti Mongolské
lidové republiky.
2. K žádosti se připojí listiny týkající se spáchaného trestného činu a
údaje týkající se osoby pachatele, jakož i jiné stávající důkazy.
3. Dožádaná smluvní strana uvědomí dožadující smluvní stranu o výsledku
trestního řízení, a byl-li vynesen rozsudek, který nabyl právní moci,
zašle jeho opis.
DÍL DEVÁTÝ
Různá ustanovení
Čl.87
Poskytování informací
1. Smluvní strany se zavazují poskytovat si navzájem každoročně
informace o pravomocných odsuzujících rozsudcích vynesených soudy nad
státními občany druhé smluvní strany. K informacím se připojí
odůvodnění rozsudků.
2. V případech uvedených v odstavci 1 tohoto článku si budou smluvní
strany podle možnosti zasílat i otisky prstů odsouzených osob.
3. Smluvní strany si budou na žádost navzájem poskytovat informace o
záznamech v rejstříku trestů osob třetích států, které se předtím
zdržovaly na území dožádané smluvní strany, jestliže jsou tyto osoby
trestně stíhány na území dožadující smluvní strany.
Čl.88
Osoba ve vazbě jako svědek nebo znalec
Jestliže osoba, která je ve vazbě na území dožádané smluvní strany,
bude předvolána k soudu dožadující smluvní strany jako svědek nebo
znalec, postupuje soud při dožádání podle článku 4 této smlouvy.
Ustanovení závěrečná
Čl.89
Tato smlouva bude ratifikována. Výměna ratifikačních listin se
uskuteční v Praze.
Čl.90
Tato smlouva vstoupí v platnost po uplynutí třiceti dní ode dne výměny
ratifikačních listin a zůstane v platnosti pět let. Platnost této
smlouvy se prodlužuje vždy na dobu pěti let, pokud ji ani jedna ze
smluvních stran písemně nevypoví nejméně šest měsíců před uplynutím
lhůty její platnosti.
Sepsáno v Ulánbátaru dne 15. října 1976 ve dvou vyhotoveních, každé v
jazyce slovenském, mongolském a ruském. V případě rozdílného výkladu je
rozhodující znění v ruském jazyce.
Na důkaz toho zmocněnci tuto smlouvu podepsali a opatřili ji svými
pečetěmi.
Za Československou socialistickou republiku:
Dr. Király v.r.
Za Mongolskou lidovou republiku:
Purev v.r.
*) Zde se uveřejňuje český překlad.