změna občanského soudního řádu a změna souvisejících zákonů


Published: 2012

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Get a Day Pass for only USD$49.99.
396/2012 Sb.



ZÁKON



ze dne 19. září 2012,



kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění

pozdějších předpisů, a další související zákony



Změna: 256/2013 Sb., 340/2013 Sb., 344/2013 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



Změna občanského soudního řádu



Čl. I



Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967

Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975

Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991

Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993

Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994

Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995

Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995

Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č.

142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb.,

zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb.,

zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb.,

zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č.

2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č.

46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č.

155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č.

227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č.

120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č.

271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb.,

zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb.,

zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb.,

zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb.,

nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č.

88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu,

vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č.

257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č.

501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č.

628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č.

205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č.

377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č.

56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č.

112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č.

133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č.

189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č.

264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č.

315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č.

123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č.

259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č.

305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č.

198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č.

281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č.

420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb.,

zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb.,

zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb.,

zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb.,

zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb.,

nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č.

167/2012 Sb. a zákona č. 202/2012 Sb., se mění takto:



1. V § 46b písm. a) se za slovo „předpisu^58c)“ doplňují slova „nebo

adresa místa pobytu cizince na území České republiky podle druhu pobytu

cizince“.



2. V § 53 odst. 1 se slova „§ 294 a 295“ nahrazují slovy „§ 294, 295 a

320ab“.



3. V § 53 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pro vymáhání pořádkové

pokuty se uplatní postup stanovený daňovým řádem.“.



4. Za § 142 se vkládá nový § 142a, který zní:



㤠142a



(1) Žalobce, který měl úspěch ve věci zahájené podle § 80 písm. b), má

právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže

žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení

řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou

adresu výzvu k plnění.



(2) Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, může soud výjimečně

náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti žalobci přiznat i v případě,

že žalobce žalovanému výzvu k plnění za podmínek uvedených v odstavci 1

nezaslal.“.



5. V § 175u odst. 1 větě první se slova „prodejem movitých věcí,

nemovitostí a podniku“ zrušují.



6. V § 175v odst. 4 se za větu první vkládá věta „Rovněž zanikají

zástavní práva zajišťující pohledávky, jejichž dlužníkem je osoba

odlišná od zůstavitele.“.



7. V § 200ua odst. 2 větě druhé se slova „obecný soud oprávněného“

nahrazují slovy „soud, v jehož obvodu má sídlo ten, kdo exekuční titul

sepsal“.



8. V § 210a se za slova „(§ 208),“ vkládají slova „nebo rozhodnutí

vydané podle části šesté“.



9. V § 251 se za slova „vykonatelné rozhodnutí,“ vkládají slova „a

jde-li o věc podle odstavce 2,“.



10. V § 251 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se

odstavce 2 a 3, které znějí:



„(2) Soud nařizuje a provádí výkon rozhodnutí



a) o výchově nezletilých dětí,



b) nejde-li o exekuční titul, který lze vykonat podle správního řádu

nebo daňového řádu,



c) je-li podán návrh na vyklizení bytu nebo místnosti se zajištěním

bytové náhrady,



d) o vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktů s

oprávněným,



e) orgánů Evropských společenství^78a),



f) jde-li o cizí rozhodnutí^58f).



(3) Je-li k soudu podán návrh na výkon rozhodnutí v jiné věci než ve

věci podle odstavce 2, soud návrh odmítne.“.



11. V § 255 se doplňuje odstavec 3, který zní:



„(3) Manžel povinného je účastníkem řízení také tehdy, jsou-li k

vydobytí závazku, který patří do společného jmění manželů, nařízeným

výkonem rozhodnutí postiženy majetkové hodnoty manžela povinného (§

262a odst. 3).“.



12. V § 258 odst. 1 se slova „příkazem k výplatě z účtu u peněžního

ústavu“ nahrazují slovy „správou nemovitosti“ a slova „prodejem

podniku“ se nahrazují slovy „postižením podniku“.



13. V § 261 odst. 1 se za větu první vkládá věta „V návrhu na výkon

rozhodnutí uvede oprávněný rodné číslo povinného, je-li mu známo.“.



14. V § 262a se doplňuje odstavec 3, který zní:



„(3) Výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela

povinného, přikázáním pohledávky manžela povinného z účtu u peněžního

ústavu, přikázáním jiné peněžité pohledávky manžela povinného nebo

postižením jiných majetkových práv manžela povinného lze nařídit tehdy,

jde-li o vydobytí závazku, který patří do společného jmění manželů.

Ustanovení hlavy druhé a třetí se použije přiměřeně.“.



15. V § 263 se doplňuje odstavec 3, který zní:



„(3) Jestliže je vykonáváno rozhodnutí, ve kterém bylo oprávněnému

přiznáno právo na opětující se dávky a jestliže výkon rozhodnutí

srážkami ze mzdy nestačí k úhradě těchto dávek, lze výkon rozhodnutí

nařídit jiným způsobem výkonu rozhodnutí v rozsahu součtu těchto

plnění, a jde-li o dávky na dobu neurčitou, pak v rozsahu do

pětinásobku ročního plnění. Oprávněnému soud dávky vyplácí, jakmile se

stanou splatnými.“.



16. V § 267 se doplňuje odstavec 3, který zní:



„(3) Obdobně podle odstavce 1 se postupuje, byl-li nařízeným výkonem

rozhodnutí postižen majetek náležející výhradně manželu povinného

proto, že jej nabyl před manželstvím, dědictvím, darem, za majetek

náležející do jeho výlučného majetku nebo podle předpisů o restituci

majetku, který měl ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo který

mu byl vydán jako právnímu nástupci původního vlastníka, anebo že

slouží podle své povahy jen jeho osobní potřebě.“.



17. V § 274 odst. 1 písm. e) se slova „a exekutorských“ zrušují a slova

„zvláštních zákonů^80)“ se nahrazují slovy „zvláštního zákona^80)“.



Poznámka pod čarou č. 80 zní:



„80) § 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., ve znění pozdějších

předpisů.“.



18. V § 274 odst. 1 písmeno f) zní:



„f) vykonatelných rozhodnutí a jiných exekučních titulů orgánů veřejné

moci;“.



19. V § 274 odst. 1 se písmeno g) zrušuje.



Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h).



20. Na konci textu § 278 se doplňují slova „(dále jen „nezabavitelná

částka“)“.



21. V § 279 odst. 1 větě první a v § 298 odst. 1 větách první, druhé a

třetí se slovo „základní“ nahrazuje slovem „nezabavitelné“.



22. V § 293 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:



„(2) Za změnu plátce mzdy se považuje i vyplácení dávek podle

zvláštního právního předpisu okresní správou sociálního zabezpečení.

Pokud nový plátce mzdy obdržel od předchozího plátce mzdy podklady

potřebné pro výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, ustanovení § 294 se

nepoužije. Ustanovení § 295 se nepoužije.“.



Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.



23. V § 293 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:



„(4) Dochází-li ke změně plátce podle odstavce 2 v průběhu kalendářního

měsíce, započte nezabavitelnou částku v plné výši, případně v nižší

výši, nedosahuje-li mzda výše nezabavitelné částky, dosavadní plátce

mzdy.



(5) Pokud mzda u dosavadního plátce mzdy nedosáhla výše nezabavitelné

částky, nový plátce mzdy podle odstavce 2 započte na mzdu (dávky

nemocenského pojištění) povinného v kalendářním měsíci částku ve výši

rozdílu mezi tím, co započetl dosavadní plátce mzdy v kalendářním

měsíci, a nezabavitelnou částkou. Dosavadní plátce mzdy je povinen tyto

skutečnosti novému plátci mzdy oznámit nejpozději na konci kalendářního

měsíce, ve kterém dochází ke změně plátce mzdy.“.



24. V § 298 odst. 1 větě první se slova „(§ 278)“ zrušují.



25. V § 303 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „(dále jen

„vkladní knížka“)“.



26. V § 303 se doplňuje odstavec 3, který zní:



„(3) Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu

nelze nařídit ohledně pohledávky na účtu u peněžního ústavu, na němž

jsou peněžní prostředky určené k vyplácení prostřednictvím karty

sociálních systémů.“.



27. V § 304b se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:



„(2) Peněžní prostředky podle odstavce 1 peněžní ústav vyplatí

povinnému na jeho žádost nejvýše jednou. O tom musí být povinný při

nařízení výkonu rozhodnutí poučen.“.



Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.



28. V § 312 se za odstavec 1 vládá nový odstavec 2, který zní:



„(2) Soud postupuje podle odstavce 1 i v případě, že plnění vyplývající

ze smluvního vztahu, jehož je povinný účastníkem, je podmíněno nebo

vázáno na dosažení věku nebo jiný běh času. Je-li to účelné, soud po

právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nahradí svým

rozhodnutím prohlášení vůle povinného k výpovědi tohoto smluvního

vztahu nebo k žádosti o plnění. Souhlas třetí osoby, je-li jím právní

úkon podmíněn, je nahrazen usnesením o nařízení výkonu rozhodnutí.

Úkony potřebné k uplatnění práva, které přísluší podle zvláštních

právních předpisů povinnému, provádí místo povinného oprávněný.“.



Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.



29. § 314b zní:



㤠314b



(1) Je-li to účelné, soud namísto postupu podle § 314a nařídí prodej

pohledávky v dražbě. Přitom postupuje obdobně podle § 328b, § 329 odst.

1 až 6 a § 329a až 330a.



(2) Zaplatí-li vydražitel nejvyšší podání řádně a včas, přejdou na

vydražitele veškerá práva a povinnosti k pohledávce doposud svědčící

povinnému, a to s právními účinky k okamžiku udělení příklepu. Přechod

práv v dražbě oznámí soud dlužníkovi povinného. Jestliže je splnění

vydražené pohledávky zajištěno zástavním právem, ručením nebo jiným

způsobem, soud oznámí přechod práv v dražbě i osobě, která zajištění

poskytla, je-li soudu taková skutečnost známa.“.



30. Za § 314b se vkládá nový § 314c, který zní:



㤠314c



(1) Byla-li pohledávka povinného zastavena podle zvláštního právního

předpisu^82) nebo postoupena k zajištění pohledávky věřitele

povinného^83) anebo převedena k zajištění závazku povinného ve prospěch

jeho věřitele^84) a mají-li tato práva dřívější pořadí než pohledávka,

pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, lze výkon rozhodnutí takto

dotčené pohledávky, popřípadě její části, provést jen tehdy, jestliže

práva zanikla, aniž by pohledávka byla zcela vyplacena věřiteli

povinného. V takovém případě dlužník povinného pohledávku (její část)

vyplatí oprávněnému až poté, co se o zániku práva dozvěděl; ustanovení

§ 314a odst. 2 tím není dotčeno.



(2) Mají-li práva uvedená v odstavci 1 pozdější pořadí než pohledávka,

pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, při provedení výkonu rozhodnutí

se k nim nepřihlíží.



(3) Mají-li práva uvedená v odstavci 1 stejné pořadí jako pohledávka,

pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, a nestačí-li těmito právy

nedotčená část pohledávky, kterou postihuje nařízení výkonu rozhodnutí

(§ 312 odst. 3), k plnému uspokojení vymáhané pohledávky, uhradí se

vymáhaná pohledávka, popřípadě její neuhrazená část, poměrně.



(4) Pro pořadí práv uvedených v odstavci 1 je rozhodující den jejich

vzniku.“.



31. V § 320 odst. 2 se slova „§ 312 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 312

odst. 3“.



32. V § 320 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „K určení rozhodné

ceny soud přibere znalce, nelze-li cenu určit ze smlouvy, na jejímž

základě jiné majetkové právo vzniklo.“.



33. § 320a včetně nadpisu zní:



㤠320a



Postižení účasti povinného ve veřejné obchodní společnosti a

komplementáře v komanditní společnosti



(1) Zaniká-li nařízením výkonu rozhodnutí postižením účasti společníka

veřejná obchodní společnost, postihuje výkon rozhodnutí pohledávku

povinného z práva na podíl na likvidačním zůstatku.



(2) Zaniká-li v důsledku nařízení výkonu rozhodnutí jen účast

společníka ve veřejné obchodní společnosti, postihuje výkon rozhodnutí

pohledávku z práva na vypořádací podíl.



(3) Na výkon rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 se použijí obdobně

ustanovení § 312 odst. 3 a § 313 až 316.



(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí i na postižení účasti

povinného v komanditní společnosti, je-li komplementářem.“.



34. Za § 320a se vkládají nové § 320aa a 320ab, které včetně nadpisu

znějí:



„Postižení účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, v

družstvu a komanditisty v komanditní společnosti



§ 320aa



(1) V nařízení výkonu rozhodnutí soud zakáže



a) povinnému převádět jeho podíl komanditisty v komanditní společnosti,

obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným nebo jeho členská

práva a povinnosti v družstvu (dále jen „podíl“) nebo ho zatěžovat a



b) příslušnému orgánu komanditní společnosti, společnosti s ručením

omezeným nebo družstvu udělit povinnému k převodu nebo k zatížení

podílu souhlas, je-li ho potřeba.



(2) Komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo

družstvu se usnesení doručí do vlastních rukou.



§ 320ab



(1) Je-li podíl neomezeně převoditelný, prodá se po právní moci

usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí v dražbě. Soud přitom postupuje

přiměřeně podle § 328b až 330a. Je-li s podílem v družstvu spojeno

právo užívat byt, postupuje po právní moci usnesení podle § 320a soud

přiměřeně podle § 336 až 337h; dražební vyhlášku soud zašle i družstvu.

Je-li s podílem v družstvu spojeno právo užívat byt a k uzavření

nájemní smlouvy s členem družstva je třeba právní úkon třetí osoby,

považuje se tento podíl za nepřevoditelný.



(2) K určení rozhodné ceny přibere soud znalce; za tím účelem jsou

obchodní společnost nebo družstvo povinny poskytnout soudu a znalci

informace potřebné k určení ceny podílu.



(3) Dražební vyhlášku soud doručí obchodní společnosti nebo družstvu.



(4) Zúčastní-li se dražby jiný společník nebo člen družstva a učiní-li

s jinými dražiteli stejné nejvyšší podání, udělí se mu příklep.



(5) V dražbě lze prodat i podíl, který je omezeně převoditelný. V

takovém případě může být příklep udělen jen tomu, kdo před dražbou

prokáže, že splňuje požadavky stanovené zákonem, společenskou smlouvou

nebo stanovami pro nabytí podílu.



(6) Účinky udělení příklepu stanoví zvláštní právní předpis. Udělení

příklepu se oznámí obchodnímu rejstříku a obchodní společnosti,

popřípadě družstvu.



(7) Nepodaří-li se prodat podíl ani v opakované dražbě, vyrozumí o tom

soud bez zbytečného odkladu písemně komanditní společnost, společnost s

ručením omezeným nebo družstvo.



(8) Nepodaří-li se prodat podíl ani v opakované dražbě nebo není-li

podíl převoditelný, postihuje výkon rozhodnutí pohledávku z práva na

vypořádací podíl. Na výkon rozhodnutí postihující pohledávku povinného

z práva na vypořádací podíl se použijí obdobně ustanovení § 312 odst. 3

a § 313 až 316.“.



35. V části šesté hlava čtvrtá včetně nadpisů zní:



„HLAVA ČTVRTÁ



SPRÁVA NEMOVITOSTI



Nařízení výkonu rozhodnutí



§ 320b



(1) Výkon rozhodnutí správou nemovitosti může být nařízen, jen když

oprávněný označí nemovitost nebo jejich soubor, jejíž správu navrhuje,

a jestliže doloží, že nemovitost nebo jejich soubor je majetkem

povinného. O tom, že byl podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí

správou nemovitosti, soud vyrozumí katastrální úřad, v jehož obvodu se

nemovitost nachází.



(2) Návrh dalšího oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí správou

téže nemovitosti podaný u příslušného soudu dříve, než soud pravomocně

rozhodl o nařízení výkonu rozhodnutí, se považuje za přistoupení k

řízení, a to ode dne podání návrhu. Návrh dalšího oprávněného, který

byl podán u nepříslušného soudu, soud postoupí bez rozhodnutí

příslušnému soudu; v takovém případě se návrh považuje za přistoupení k

řízení ode dne, kdy návrh došel příslušnému soudu. Další oprávněný musí

přijmout stav řízení, v němž je při jeho přistoupení.



§ 320c



Pro nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti je rozhodující stav

v době zahájení řízení.



§ 320d



V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud povinnému



a) zakáže, aby po doručení usnesení nemovitost převedl na někoho jiného

nebo ji zatížil,



b) zakáže, aby přijímal užitky či plnění plynoucí z nemovitosti,



c) přikáže, aby do 15 dnů od doručení usnesení sdělil, zda a kdo

nemovitost užívá, zda a kdo má uzavřenu nájemní smlouvu k nemovitosti

nebo její části, zda je nemovitost zatížena věcným břemenem a komu

takové právo svědčí,



d) přikáže, aby do 15 dnů od doručení usnesení sdělil, jak a kým jsou

zajištěny dodávky služeb spojených s užíváním a správou nemovitosti a

zda, kým a v jakém rozsahu je nemovitost pojištěna,



e) přikáže, aby do 15 dnů od doručení usnesení sdělil, zda jsou ohledně

nemovitosti vedeny spory či jiná řízení, a



f) přikáže, aby soudu umožnil kdykoliv nahlížet do účetních záznamů,

smluv a dalších písemností týkajících se nemovitosti a bez omezení

vstupovat do všech prostor.



§ 320e



Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému, těm, kdo

přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinnému, manželu

povinného a příslušnému katastrálnímu úřadu, v jehož obvodu se nachází

nemovitost, která je předmětem výkonu rozhodnutí.



Správa nemovitosti



§ 320f



(1) Správu nemovitosti vykonává soud. Jednotlivé úkony může na základě

pověření soudce provést vykonavatel nebo jiný zaměstnanec soudu.

Vyžaduje-li to charakter nemovitosti, soud ustanoví správce. Ustanovení

§ 338i až 338l platí obdobně.



(2) Podání návrhu na zahájení správního či soudního řízení týkajícího

se nemovitosti a úkony příslušející v takovém řízení povinnému provádí

namísto povinného soud. Právní úkony související s nemovitostí provádí

namísto povinného soud.



(3) Soud činí vhodná opatření, aby nemovitost byla řádně a úspěšně

hospodářsky užívána, zejména přikáže dlužníkovi povinného, aby užitky

plynoucí z nemovitosti skládal na jím určený účet, a zakáže mu, aby je

poskytoval povinnému, provedl na ně započtení nebo s nimi jinak

nakládal.



(4) Namísto povinného potvrzuje soud splnění dluhu.



(5) Nejsou-li užitky podle odstavce 3 v penězích, odevzdají se soudu,

který se postará o jejich zpeněžení v dražbě podle § 328b až 330a.



§ 320g



(1) Nařízení správy nemovitosti nemá vliv na nájemní smlouvy týkající

se nemovitosti. Soud však může takové smlouvy vypovědět za podmínek

stanovených zákonem, touto smlouvou nebo jinou dohodou s nájemcem a

sjednat jiné nájemní smlouvy.



(2) Soud je oprávněn vypovědět či jinak ukončit a uzavřít nové smlouvy,

kterými jsou zajištěny dodávky služeb spojených s užíváním a správou

nemovitosti a pojistné smlouvy za podmínek stanovených zákonem, těmito

smlouvami nebo dohodou s dodavateli těchto služeb. Může se také domáhat

vyklizení nemovitosti, zániku věcných břemen či zrušení jiných vztahů,

na jejichž základě je nemovitost užívána, za podmínek stanovených

zvláštním zákonem, těmito smlouvami nebo dohodou s účastníky těchto

právních vztahů.



§ 320h



(1) Příjmy, které soud získal správou nemovitosti, se po odečtení

výdajů odevzdají oprávněnému k uspokojení jeho vymáhané pohledávky.



(2) Výdaje podle odstavce 1 se uhrazují v tomto pořadí:



a) náklady správy nemovitosti,



b) plnění, která vyplývají z pojistných smluv a ze smluv, kterými jsou

zajištěny dodávky služeb spojených s užíváním a správou nemovitosti,



c) náklady na udržování a nutné opravy nemovitosti,



d) náklady řízení týkajícího se nemovitosti,



e) daň z nemovitostí za dobu, po kterou trvá správa nemovitosti.



(3) Výplatu výtěžku správy odevzdává soud oprávněnému každé 3 měsíce,

nedohodnou-li se na delší lhůtě.



§ 320i



Jiné výkony rozhodnutí



(1) Nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti nebrání tomu, aby

ohledně nemovitosti byl nařízen výkon rozhodnutí jejím prodejem. Správa

nemovitosti končí dnem právní moci usnesení o příklepu a zaplacením

nejvyššího podání, případně dnem právní moci rozhodnutí o předražku a

zaplacením předražku.



(2) Nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti brání tomu, aby byl

nařízen a proveden výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité

pohledávky, pokud taková pohledávka představuje příjem správy

nemovitosti. Již nařízené výkony soud přeruší. Oprávnění z těchto

výkonů mají v řízení o výkon správy nemovitosti postavení dalšího

oprávněného. Pro pořadí je rozhodující den, kdy návrh došel soudu.

Doposud nevyplacené pohledávky z těchto výkonů jsou poddlužníci povinni

předat soudu.



§ 320j



Správa spoluvlastnického podílu na nemovitosti



(1) Na výkon rozhodnutí správou spoluvlastnického podílu na nemovitosti

se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí správou nemovitosti.



(2) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí správou spoluvlastnického

podílu na nemovitosti se doručuje i spoluvlastníkům.



(3) Příjmy, které soud získal správou nemovitosti, se po odečtení

výdajů rozdělí podle výše spoluvlastnických podílů, z podílu

připadajícího na povinného se vyplatí náklady řízení a zbývající část

příjmů se odevzdá oprávněnému k uspokojení jeho vymáhané pohledávky.



(4) Navrhnou-li to soudu ostatní spoluvlastníci, může soud vykonávat

správu celé nemovitosti.“.



36. V § 322 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno e), které zní:



„e) zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a

která slouží člověku jako jeho společník.“.



37. V § 324 se slova „ , které vykonavatel sepíše“ nahrazují slovy

„pojatými do soupisu“.



38. Nad § 325 se vkládá nadpis, který zní: „Soupis na místě samém“.



39. V § 325b se doplňuje odstavec 3, který zní:



„(3) Na žádost osoby, která je oprávněna být přítomna při soupisu, se

pořídí záznam o průběhu prohlídky bytu a jiných místností. Je-li to

potřebné, lze záznam o průběhu prohlídky pořídit i bez návrhu. O tom

musí být přítomné osoby poučeny při zahájení prohlídky.“.



40. V § 326 odst. 5 se slova „vkladní listy,“ zrušují.



41. V § 326 se doplňují odstavce 10 až 12, které znějí:



„(10) Ze soupisu se vyloučí věci, u kterých to navrhne povinný a

oprávněný s vyloučením vysloví souhlas.



(11) Shledá-li soud pravděpodobným tvrzení osoby přítomné při soupisu,

že věc je ve vlastnictví třetí osoby, bezodkladně tuto třetí osobu

písemně uvědomí o provedení soupisu a poučí ji o právu podat návrh

podle § 267.



(12) K žádosti osoby, která tvrdí, že věc pojatá do soupisu je v jejím

vlastnictví, soud sdělí údaje potřebné k uplatnění práva podle § 267.“.



42. Za § 327 se vkládají nové § 327a a 327b, které včetně nadpisu

znějí:



„Jiný soupis



§ 327a



(1) Je-li údaj o věci povinného znám z rejstříku zřízeného ze zákona

nebo jiné evidence vedené v souladu se zákonem, pojme se taková věc do

soupisu zápisem do protokolu.



(2) O provedení soupisu soud bezodkladně vyrozumí osobu či orgán, který

vede rejstřík či jinou evidenci. Je-li to možné, provede osoba nebo

orgán do rejstříku (evidence) záznam o soupisu. Údaje o provedeném

soupisu uchovává osoba nebo orgán po celou dobu trvání výkonu

rozhodnutí.



(3) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí se povinný

vyzve, aby takto sepsané věci odevzdal bezodkladně soudu.



§ 327b



(1) Soud postupuje podle § 327a, je-li mu známo, že povinný je oprávněn

nakládat s vkladem na vkladní knížce.



(2) Oznámení o pojetí do soupisu zašle soud peněžnímu ústavu do

vlastních rukou a poučí ho, že povinný od okamžiku soupisu nesmí s

touto vkladní knížkou nakládat.



(3) Soud vyzve povinného, aby mu vkladní knížku bezodkladně předložil.

Nestane-li se tak nejpozději do právní moci usnesení o nařízení výkonu

rozhodnutí, soud podá návrh na její umoření.“.



43. Nad § 328 se vkládá nadpis, který zní: „Další postup při prodeji

movitých věcí“.



44. V § 328b odst. 3 se věta poslední nahrazuje větami „Dražbu soud

nařídí nejméně 30 dnů po dni vydání dražební vyhlášky, ne však dříve

než 30 dnů ode dne doručení uvědomění o provedení soupisu podle § 326

odst. 11. Proti dražební vyhlášce není odvolání přípustné.“.



45. V § 328b odst. 4 se na začátek písmene a) vkládá slovo „datum,“.



46. V § 328b se doplňuje odstavec 6, který zní:



„(6) Bylo-li zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení prodávané

věci z výkonu rozhodnutí (§ 267), soud dražbu této věci odročí až do

pravomocného rozhodnutí o žalobě.“.



47. V § 329 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Před zahájením dražby

je dražitel povinen prokázat svoji totožnost. Jméno, příjmení, trvalé

bydliště a datum narození soud zaznamená do protokolu o dražbě.“.



48. V § 329 odstavec 3 zní:



„(3) Soud udělí příklep dražiteli, který učiní nejvyšší podání.

Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep

nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo. Není-li příklep takto

udělen, udělí jej dražiteli, který byl určen losem. Vydražitel musí

nejvyšší podání zaplatit bez zbytečného odkladu; neučiní-li tak, draží

se věc bez jeho účasti znovu.“.



49. V § 329 se doplňuje odstavec 8, který zní:



„(8) Nepřevezme-li vydražitel vydražené věci do 1 měsíce po doplacení

nejvyššího podání, postupuje soud podle § 330 odst. 2 a 3.“.



50. V § 330 odst. 5 se slova „lhůta podle § 185g odst. 1 počíná“

nahrazují slovy „lhůty činí 1 rok a počínají“.



51. V § 330 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Stane-li se však věc

v průběhu času zjevně bezcennou, postupuje soud podle § 341 odst. 4.“.



52. Za § 330 se vkládá nový § 330a, který zní:



㤠330a



(1) Dražbu lze provést i elektronicky s využitím internetu.



(2) V dražební vyhlášce soud stanoví



a) způsob registrace dražitelů a způsob, jakým jsou dražitelé povinni

sdělit svoje jméno, příjmení, trvalé bydliště, rodné číslo, a nebylo-li

přiděleno, datum narození,



b) způsob informování o postupu při dražbě nebo odkaz na internetové

stránky, na kterých je tento postup zveřejněn,



c) adresu internetové stránky, na které se dražba bude konat a kde může

veřejnost dražbu sledovat,



d) datum a čas zahájení a ukončení dražby, během kterého lze zvyšovat

podání,



e) způsob a dobu, do které je vydražitel povinen zaplatit nejvyšší

podání; lhůta pro zaplacení nebo doplacení nejvyššího podání nesmí být

delší než 10 dnů od udělení příklepu,



f) informaci o tom, kdy a kde po doplacení nejvyššího podání lze

vydražené věci převzít,



g) termín přihlášení pohledávek,



h) termín uplatnění předkupního práva a způsob sdělení rozhodnutí, zda

je předkupní právo prokázáno,



i) způsob zveřejnění informace o příklepu.



(3) Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud

příklep nejprve tomu dražiteli, kterému svědčí předkupní právo. Není-li

příklep takto udělen, udělí jej dražiteli, který podání učinil jako

první. Ustanovení § 329 odst. 3 se nepoužije.



(4) Pro dražbu provedenou elektronicky platí obdobně ustanovení § 328b

až 330.“.



53. V § 331 odst. 1 a 2 se za slova „nákladů prodeje“ vkládají slova „

, případně po odečtení daně z přidané hodnoty, je-li povinný plátcem

daně z přidané hodnoty a byla-li vydražená věc v obchodním majetku

povinného,“.



54. V § 334 odst. 1 se slova „ , vkladní list nebo jí obdobnou jinou

formu vkladu“ zrušují.



55. V § 335b odst. 1 písm. b) se za slova „předkupní právo,“ vkládají

slova „právo odpovídající věcnému břemeni nebo nájemní právo,“.



56. V § 335b se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:



„(3) Týká-li se výkon rozhodnutí nemovitosti nezapsané v katastru

nemovitostí, soud v usnesení uvede její obvyklé pojmenování, případně

další údaje týkající se nemovitosti, a označí pozemek, na němž nebo pod

nímž se nemovitost nachází.“.



Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.



57. V § 335b se doplňuje odstavec 5, který zní:



„(5) Byl-li výkon rozhodnutí zastaven, soud o tom vyrozumí po právní

moci usnesení příslušný katastrální úřad.“.



58. § 336 až 336b znějí:



㤠336



(1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud ustanoví

znalce, kterému uloží, aby ocenil nemovitost a její příslušenství cenou

obvyklou.



(2) Je-li to potřebné, provede soud ohledání nemovitosti a jejího

příslušenství. O době a místě ohledání soud uvědomí oprávněného, ty,

kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinného a znalce.

Povinný, popřípadě i další osoby, jsou povinni umožnit prohlídku

nemovitosti a jejího příslušenství, potřebnou k provedení ocenění.



(3) Neumožní-li povinný prohlídku nemovitosti a nelze-li bez ohledání

cenu určit, je soud oprávněn zjednat si do nemovitosti povinného

přístup.



(4) Jestliže nemovitost a její příslušenství byly dříve oceněny

způsobem uvedeným v odstavcích 1 a 2 a jestliže se nezměnily okolnosti

rozhodující pro ocenění, může soud od nového ocenění upustit.



§ 336a



(1) Podle výsledků ocenění a ohledání provedeného podle § 336 určí soud



a) nemovitost, které se výkon týká,



b) příslušenství nemovitosti, kterého se výkon týká,



c) výslednou cenu nemovitosti a jejího příslušenství, kterého se výkon

týká,



d) soudu známá věcná břemena a nájemní práva, která prodejem v dražbě

nezaniknou.



(2) Soud zároveň rozhodne o zániku nájemního práva nebo práva

odpovídajícího věcnému břemeni, jestliže



a) není poskytováno nájemné v místě a čase obvyklé nebo je-li hrubý

nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného a



b) toto právo výrazně omezuje možnost prodat nemovitost v dražbě.



(3) Usnesení soud doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili

jako další oprávnění, povinnému a osobám, o jejichž právech a

povinnostech soud rozhodl podle odstavce 2. Jednání není třeba

nařizovat.



(4) Soud změní usnesení o ceně, nebyla-li vydána dražební vyhláška,

pokud se výrazně změnily okolnosti rozhodné pro ocenění nemovitosti a

jejího příslušenství.



§ 336b



(1) Výkon rozhodnutí se provede dražbou, kterou soud nařídí po právní

moci usnesení podle § 336a.



(2) V dražební vyhlášce soud uvede



a) datum, čas a místo dražebního jednání (§ 336d),



b) označení nemovitosti a jejího příslušenství [§ 336a odst. 1 písm. a)

a b)],



c) pořadové číslo dražebního jednání,



d) výslednou cenu [§ 336a odst. 1 písm. c)],



e) výši nejnižšího podání (§ 336e odst. 1),



f) výši jistoty a způsob jejího zaplacení (§ 336e odst. 2), nebo

sdělení, že se zaplacení jistoty nevyžaduje,



g) věcná břemena a nájemní práva, která prodejem nemovitosti v dražbě

nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. d)],



h) předpoklady, za kterých vydražitel může převzít vydraženou

nemovitost a za kterých se stane jejím vlastníkem (§ 336l odst. 1 a 2).



(3) V dražební vyhlášce soud vyzve



a) každého, kdo má právo, které nepřipouští dražbu (§ 267), aby je

uplatnil u soudu a aby takové uplatnění práva prokázal nejpozději před

zahájením dražebního jednání, s upozorněním, že jinak k jeho právu

nebude při provedení výkonu rozhodnutí přihlíženo,



b) každého, kdo má k nemovitosti nájemní právo nebo věcné břemeno

nezapsané v katastru nemovitostí, které není uvedeno v dražební

vyhlášce, nejde-li o nájemce bytu nebo oprávněného z věcného břemene

bydlení, aby takové právo soudu oznámil a doložil ho listinami, jinak

takové právo zanikne příklepem.



(4) V dražební vyhlášce soud upozorní

a) oprávněného, ty, kdo do řízení přistoupili jako



další oprávnění, a další věřitele povinného, že se mohou domáhat

uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných

zástavním právem, než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže

je přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání a přihláška bude

obsahovat náležitosti podle § 336f odst. 2 a 3, a poučení, že k

přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude

uvedena, se nepřihlíží (§ 336f),



b) oprávněného, ty, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a

další věřitele a povinného, že mohou popřít přihlášené pohledávky co do

jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí, a to nejpozději do

15 dnů ode dne zveřejnění oznámení podle § 336p odst. 1, nebo v téže

lhůtě žádat, aby k rozvržení rozdělované podstaty bylo nařízeno

jednání, a poučí je, že k námitkám a žádosti o jednání učiněným později

se nepřihlíží,



c) dražitele, zda se připouští, aby nejvyšší podání bylo doplaceno

úvěrem se zřízením zástavního práva na vydražené nemovitosti,



d) osoby, které mají k nemovitosti předkupní právo, že ho mohou

uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní

právo zaniká.“.



59. V § 336c odst. 1 písm. a) se slova „právo, věcné právo nebo nájemní

právo“ nahrazují slovy „nebo zástavní právo, osobám, kterým se doručuje

usnesení podle § 336a“.



60. V § 336c odst. 3 se slova „ , a příslušný katastrální úřad, aby

vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnil na své úřední desce“

zrušují.



61. V § 336c odstavec 5 zní:



„(5) Proti dražební vyhlášce není odvolání přípustné.“.



62. V § 336e odst. 1 se slova „[§ 336a odst. 1 písm. d)]“ zrušují.



63. V § 336e odstavec 2 zní:



„(2) Výši jistoty soud stanoví podle okolností případu, nejvýše však v

částce nepřevyšující tři čtvrtiny nejnižšího podání. Jistotu lze

zaplatit buď v hotovosti do pokladny soudu, nepřesahuje-li částku

stanovenou jako nejvyšší možnou pro platbu v hotovosti podle zvláštního

právního předpisu, nebo platbou na účet soudu. K platbě na účet soudu

lze přihlédnout jen tehdy, bylo-li před zahájením dražebního jednání

zjištěno, že na účet soudu došla.“.



64. § 336f zní:



㤠336f



(1) Věřitel, který má pohledávku zajištěnou zástavním právem k

nemovitosti anebo který má proti povinnému pohledávku přiznanou

rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 (vymahatelnou

pohledávku), může ji do řízení přihlásit nejpozději do zahájení

dražebního jednání.



(2) Přihláška musí obsahovat



a) výši pohledávky a jejího příslušenství, jejíhož uspokojení se

věřitel povinného domáhá,



b) vyčíslení pohledávky ke dni konání dražby,



c) údaj o tom, do jaké skupiny pohledávka patří,



d) skutečnosti významné pro pořadí pohledávky.



(3) K přihlášce podle odstavce 2 musí být připojeny listiny

prokazující, že jde o vymahatelnou pohledávku nebo o pohledávku

zajištěnou zástavním právem, ledaže tyto skutečnosti vyplývají z obsahu

spisu.



(4) Opožděné nebo neúplné přihlášky soud usnesením odmítne; proti

tomuto usnesení není odvolání přípustné.



(5) Věřitel je povinen bezodkladně oznámit soudu změny týkající se

přihlášky, ke kterým došlo po jejím doručení soudu. Při neoznámení

věřitel odpovídá za škodu tím způsobenou.“.



65. § 336g se zrušuje.



66. V § 336h odst. 2 se slova „(§ 336e odst. 2)“ nahrazují slovy „ ,

pokud nebylo v dražební vyhlášce uvedeno, že se složení jistoty

nevyžaduje“.



67. V § 336h se doplňuje odstavec 5, který zní:



„(5) Před zahájením dražby je dražitel povinen prokázat svoji

totožnost. Jméno, příjmení, trvalé bydliště a datum narození soud

zaznamená do protokolu o dražbě.“.



68. V § 336i odstavec 2 zní:



„(2) Po zahájení dražebního jednání soudce nejprve



a) rozhodne, zda je prokázáno předkupní právo (§ 336e odst. 3),



b) oznámí, která další věcná břemena a nájemní práva neuvedená v

dražební vyhlášce na nemovitosti váznou, a zváží, zda dražební jednání

neodročí k rozhodnutí podle § 336a.“.



69. § 336j zní:



㤠336j



(1) Příklep lze udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož jsou

splněny další podmínky stanovené zákonem. Učinilo-li více dražitelů

stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu, komu svědčí

předkupní právo. Není-li příklep takto udělen, udělí jej dražiteli,

který byl určen losem.



(2) Před udělením příklepu se soudce dotáže vydražitele, zda nejvyšší

podání bude doplácet pomocí úvěru.



(3) V usnesení o příklepu soud



a) stanoví lhůtu k zaplacení nejvyššího podání, která počíná dnem

právní moci příklepu a nesmí být delší než 2 měsíce, nebo



b) uloží vydražiteli, aby do 2 měsíců od nabytí právní moci předložil

smlouvu podle § 336l odst. 4 nebo aby v této lhůtě doplatil nejvyšší

podání.



(4) Soud v usnesení o příklepu podle odstavce 3 uloží povinnému, aby

vydraženou nemovitost vyklidil nejpozději do 15 dnů od nabytí právní

moci usnesení nebo doplacení nejvyššího podání, nastalo-li později, a

poučí účastníky o možnosti postupovat podle § 336ja odst. 1 s

vyčíslením, jaký je minimální předražek a do kdy musí být učiněn.



(5) Na nejvyšší podání se započte vydražitelem složená jistota.



(6) Dražitelům, kterým nebyl udělen příklep, se vrátí zaplacená jistota

po skončení dražebního jednání.“.



70. Za § 336j se vkládá nový § 336ja, který zní:



㤠336ja



(1) Nejde-li o osoby uvedené v § 336h odst. 4, může každý do 15 dnů ode

dne zveřejnění usnesení o příklepu soudu písemně navrhnout, že

vydraženou nemovitost chce nabýt alespoň za částku o čtvrtinu vyšší,

než bylo nejvyšší podání (předražek). Návrh musí obsahovat náležitosti

podle § 42 a podpis navrhovatele musí být úředně ověřen. Návrhy vede

soud odděleně a zařadí je do spisu teprve po uplynutí lhůty podle věty

první.



(2) Navrhovatel předražku je povinen ve lhůtě podle odstavce 1

předražek na účet soudu zaplatit. Ustanovení § 336e odst. 2 platí

obdobně. Není-li řádně a včas předražek zaplacen, soud k návrhu

předražku nepřihlíží.



(3) Po uplynutí lhůty podle odstavce 1 vyzve soud vydražitele, aby do

tří dnů oznámil, zda zvyšuje svoje nejvyšší podání na částku nejvyššího

předražku. Poté soud vydá usnesení o předražku, ve kterém usnesení o

příklepu zruší a rozhodne o tom, kdo je předražitelem a za jakou cenu

nemovitost nabude.



(4) Je-li učiněno více předražků, nemovitost nabude ten, kdo učiní

nejvyšší předražek, v případě shodných podání vydražitel, pak ten, kdo

podal návrh jako první, poté se rozhoduje při jednání losem.



(5) V usnesení o předražku soud uloží povinnému, aby vydraženou

nemovitost vyklidil nejpozději do 15 dnů od nabytí právní moci

usnesení. Zvýšil-li vydražitel svoje podání na částku nejvyššího

předražku, stanoví se mu stejná lhůta pro doplacení nejvyššího podání,

jaká byla určena v usnesení o příklepu. Usnesení soud doručí

oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný,

povinnému, vydražiteli a všem, kdo učinili předražek.



(6) Neúspěšným navrhovatelům předražku se zaplacená částka vrátí po

právní moci usnesení o předražku.



(7) Za odvolání proti usnesení o předražku se považuje i odvolání

podané proti usnesení o příklepu.“.



71. § 336k až 336m znějí:



㤠336k



(1) Usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení

přistoupil jako další oprávněný, povinnému a vydražiteli. Usnesení o

příklepu se vyvěsí po dobu 15 dnů na úřední desce soudu společně s

výzvou pro přihlášené věřitele, aby do 15 dnů od jejího vyvěšení

vyčíslili svoje pohledávky ke dni konání dražby. V usnesení vyvěšeném

na úřední desce soudu se neuvádějí údaje, podle nichž je možno

identifikovat vydražitele.



(2) Proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání jen osoby

uvedené v odstavci 1 větě první.



(3) Do 15 dnů ode dne dražebního jednání mohou podat odvolání též



a) osoby uvedené v § 336c odst. 1 písm. a), kterým nebyla doručena

dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražebního

jednání,



b) dražitelé, kteří se zúčastnili dražebního jednání, jestliže mají za

to, že průběhem dražby byli zkráceni na svých právech.



(4) Odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep

neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel

nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při

nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení

zákona. Ze stejných důvodů změní odvolací soud i usnesení o předražku.

Ustanovení § 219a se nepoužije.



(5) Usnesení odvolacího soudu se doručí osobám uvedeným v odstavcích 1

a 2 nebo osobám uvedeným v § 336ja odst. 5. Bylo-li usnesení o příklepu

nebo o předražku odvolacím soudem změněno, nařídí soud prvního stupně

nové dražební jednání.



§ 336l



(1) Vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitost s

příslušenstvím dnem následujícím po doplacení nejvyššího podání,

nejdříve však po uplynutí lhůty podle § 336ja odst. 1; byl-li však

podán takový návrh, nemovitost s příslušenstvím lze převzít dnem

následujícím po dni, kdy bylo předražiteli doručeno usnesení o

předražku.



(2) Vydražitel se stává vlastníkem vydražené nemovitosti s

příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li

nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu. Předražitel se

stává vlastníkem nemovitosti s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o

předražku právní moci a předražek byl zaplacen, a to ke dni jeho

vydání.



(3) Nejvyšší podání nebo předražek lze zaplatit buď v hotovosti do

pokladny soudu, nepřesahuje-li částku stanovenou jako nejvyšší možnou

pro platbu v hotovosti podle zvláštního právního předpisu, nebo platbou

na účet soudu. Od povinnosti zaplatit nejvyšší podání je vydražitel

osvobozen nejvýše do výše dvou třetin nejvyššího podání, pokud lze

důvodně předpokládat, že v takové výši dojde k uspokojení jeho

přihlášené pohledávky v rozvrhu.



(4) Soud zřídí zástavní právo na vydražené nemovitosti ve prospěch

věřitele ze smlouvy o úvěru, jestliže vydražitel předloží soudu smlouvu

o úvěru, ve které



a) úvěr bude účelově vázán jen pro zaplacení nejvyššího podání,



b) úvěr bude vyplacen soudu, a to ve lhůtě nejpozději 2 měsíců po

uplynutí lhůty podle § 336j odst. 3 písm. b),



c) úvěr byl poskytnut věřitelem, který může na území České republiky

vykonávat činnost podle zákona o bankách.



Soud zástavní právo zruší, uplyne-li lhůta pro doplacení nejvyššího

podání marně. Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné a doručuje

se jen vydražiteli.



(5) Věcná břemena a nájemní práva, nejde-li o nájem bytu nebo věcné

břemeno bydlení, neuvedená v dražební vyhlášce nebo neoznámená soudem

po zahájení dražebního jednání, a předkupní práva k vydražené

nemovitosti zanikají dnem, kterým se stal vydražitel nebo předražitel

jejím vlastníkem.



(6) Vydražitel nebo předražitel, který se nestal vlastníkem vydražené

nemovitosti, je povinen vrátit ji povinnému, vydat mu užitky a nahradit

škodu, kterou mu způsobil při hospodaření s nemovitostí a jejím

příslušenstvím.



(7) Na základě pravomocného usnesení o příklepu nebo pravomocného

usnesení o předražku může vydražitel nebo předražitel podat návrh na

výkon rozhodnutí vyklizením nemovitosti.



§ 336m



(1) Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, soud dražební

jednání skončí. Další dražební jednání soud nařídí na návrh oprávněného

nebo toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, který lze

podat nejdříve po uplynutí 3 měsíců od bezúspěšné dražby; nebyl-li

návrh podán do 1 roku, soud výkon rozhodnutí zastaví.



(2) Nezaplatil-li vydražitel nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě,

kterou mu soud usnesením určil a která nesmí být delší než jeden měsíc,

usnesení o příklepu se marným uplynutím dodatečné lhůty zrušuje a soud

nařídí další dražební jednání. To nařídí soud i tehdy, jestliže

vydražitel nepředložil smlouvu o úvěru, nejvyšší podání nebylo

doplaceno ve lhůtě uvedené v § 336l odst. 4, nebo nezaplatil ve

stanovené lhůtě předražek.



(3) Při druhém dražebním jednání podle odstavců 1 a 2 se nejnižší

podání stanoví ve výši 50 % výsledné ceny (§ 336a odst. 1); ve třetím

dražebním jednání činí 40 % výsledné ceny, ve čtvrtém 30 % a v pátém

dražebním jednání 25 % výsledné ceny. Nepodaří-li se nemovitost prodat

ani poté, soud řízení zastaví.



(4) O nařízení a provedení dalších dražeb platí obdobně ustanovení §

336b odst. 2 a § 336b odst. 4 písm. c), § 336c s výjimkou odstavce 1

písm. b) a c), § 336d, § 336e odst. 2, § 336h, § 336i odst. 3 a 4, §

336j až 336l, § 336n a 336o.“.



72. § 336o zní:



㤠336o



(1) Dražbu lze provést i elektronicky s využitím internetu.



(2) V dražební vyhlášce soud stanoví



a) způsob registrace dražitelů a způsob, jakým jsou dražitelé povinni

sdělit svoje jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo, a nebylo-li

přiděleno, datum narození,



b) způsob informování o postupu při dražbě nebo odkaz na internetové

stránky, na kterých je tento postup zveřejněn,



c) adresu internetové stránky, na které se dražba bude konat a kde může

veřejnost dražbu sledovat,



d) datum a čas zahájení a ukončení dražby, během kterého lze zvyšovat

podání,



e) termín, do kterého vydražitel musí sdělit, zda bude nejvyšší podání

platit úvěrem se zřízením zástavního práva k vydražené nemovitosti,



f) termín přihlášení pohledávek,



g) termín prokázání podání vylučovací žaloby,



h) termín uplatnění předkupního práva a způsob sdělení rozhodnutí, zda

je předkupní právo prokázáno.



(3) Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud

příklep nejprve tomu dražiteli, kterému svědčí předkupní právo. Není-li

příklep takto udělen, udělí jej dražiteli, který podání učinil jako

první. Ustanovení § 336j odst. 1 věty druhé se nepoužije.



(4) Pro dražbu provedenou elektronicky platí obdobně ustanovení § 336b

až 336n.“.



73. Za § 336o se vkládají nové § 336p a 336q, které znějí:



㤠336p



(1) Nejpozději do 7 dnů ode dne konání první dražby soud na úřední

desce zveřejní i oznámení o přihlášených pohledávkách, o nichž soud

rozhodne v rozvrhu, včetně sdělení věřitele o jejich zařazení do

skupiny a pořadí v této skupině. V oznámení dále uvede přihlášky, které

byly odmítnuty, a důvod, pro který se tak stalo. V oznámení poučí

přihlášené věřitele podle § 336b odst. 4 písm. b) a o povinnosti podle

§ 336f odst. 5.



(2) Jestliže soud do zveřejnění oznámení doposud nerozhodl o některé

přihlášce podle § 336f odst. 4, uvede tuto skutečnost v oznámení

samostatně. Nebude-li přihláška pohledávky poté odmítnuta, zašle soud

oprávněnému, povinnému a všem přihlášeným věřitelům, o jejichž

pohledávkách soud rozhodne v rozvrhu, dodatečné oznámení o projednání

takové pohledávky, a poučí je, že nejpozději do 15 dnů ode dne doručení

oznámení mohou pohledávku popřít co do její pravosti, výše, zařazení do

skupiny a pořadí nebo požádat, aby k rozvržení rozdělované podstaty

bylo nařízeno jednání, s tím, že k námitkám nebo žádosti o jednání

učiněným později se nepřihlíží.



§ 336q



(1) Požádá-li o to alespoň jeden věřitel, případně oprávněný nebo

povinný, podle § 336b odst. 4 písm. b) nebo § 336p odst. 2, nařídí soud

po právní moci usnesení o příklepu, zaplacení nejvyššího podání nebo

předražku vydražitelem, právní moci usnesení o předražku a uplynutí

lhůty podle § 336p jednání o rozvrhu rozdělované podstaty.



(2) Soud provede jednání o rozvrhu rozdělované podstaty a rozhodne o

jejím rozdělení rovněž na návrh správce daně. Rozdělení podstaty

provede správce daně, který návrh podal, po právní moci rozhodnutí

vydaného soudem.



(3) K jednání soud předvolá účastníky rozvrhu, kterými jsou oprávněný,

ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný a osoby,

které podaly přihlášku, ledaže by jejich přihláška byla odmítnuta (§

336f odst. 3).



(4) Předvolání k rozvrhovému jednání se rovněž vyvěsí na úřední desce

soudu.“.



74. § 337 zní:



㤠337



(1) Není-li nařízeno jednání o rozvrhu podle § 336q odst. 1, soud

rozvrhne rozdělovanou podstatu podle § 337c.



(2) Ustanovení § 336q odst. 2 se použije obdobně.



(3) Účastníky rozvrhu jsou oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil

jako další oprávněný, povinný a osoby, které podaly přihlášku, ledaže

by jejich přihláška byla odmítnuta (§ 336f odst. 4).“.



75. Na konci textu § 337a se doplňují slova „ , případně po odečtení

daně z přidané hodnoty, je-li povinný plátcem daně z přidané hodnoty a

byla-li vydražená nemovitost v obchodním majetku povinného“.



76. § 337b se zrušuje.



77. V § 337c odstavec 1 zní:



„(1) Z rozdělované podstaty se uspokojují postupně podle těchto skupin:



a) pohledávky nákladů vzniklých státu v tomto řízení,



b) pohledávky z hypotečních úvěrů nebo části těchto pohledávek sloužící

ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů,



c) pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil

jako další oprávněný, a pohledávky zajištěné zástavním právem nebo

zajišťovacím převodem práva,



d) pohledávky nedoplatků výživného,



e) pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní

pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní

politiku zaměstnanosti, pojistného na úrazové pojištění,



f) ostatní pohledávky.“.



78. V § 337c odstavec 1 zní:



„(1) Z rozdělované podstaty se uspokojují postupně podle těchto skupin:



a) pohledávky nákladů vzniklých státu v tomto řízení,



b) pohledávky z hypotečních úvěrů nebo části těchto pohledávek sloužící

ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů,



c) pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil

jako další oprávněný, a pohledávky zajištěné zástavním právem nebo

zajišťovacím převodem práva,



d) pohledávky nedoplatků výživného,



e) pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní

pojištění a pojistného na sociální zabezpečení,



f) ostatní pohledávky.“.



79. V § 337c odst. 5 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a

písmena e) a f) se zrušují.



80. § 337e zní:



㤠337e



(1) V rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o pohledávkách, které byly

popřeny co do pravosti, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí, jestliže

lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů; to neplatí u pohledávek, na

které ani zčásti podle skupin nebo podle pořadí nepřipadá úhrada z

rozdělované podstaty.



(2) Ostatní věřitele soud vyzve, aby do 30 dnů od právní moci

rozvrhového usnesení podali návrh podle § 267a odst. 1, jestliže na

sporné pohledávky připadá alespoň zčásti úhrada z rozdělované podstaty;

o částce připadající na sporné pohledávky rozhodne soud tak, že bude

projednána dodatečně.



(3) K námitkám, které nebyly včas uplatněny podle odstavce 2, se

nepřihlíží; o tomto následku musí být poučeni všichni, kdo byli vyzváni

podat návrh podle § 267a odst. 1.



(4) V návrhu podle § 267a odst. 1 nemohou být uplatněny nové

skutečnosti.“.



81. V § 337f odst. 1 se slova „nařídí jednání o rozvrhu“ nahrazují

slovy „pokračuje rozdělením“.



82. V § 337f se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Bylo-li k rozvržení

podstaty nařízeno jednání, nařídí soud jednání i k rozdělení zbytku

rozdělované podstaty.“.



83. § 337g a 337h znějí:



㤠337g



(1) V rozvrhovém usnesení soud přizná pohledávky jejich věřitelům a

uvede, že přiznané pohledávky po právní moci usnesení vyplatí. U

pohledávky vydražitele uvede, v jakém rozsahu ji vyplatí a v jakém

rozsahu ji započte proti nejvyššímu podání.



(2) Soud změní usnesení o rozvrhu, které nenabylo právní moci, pokud po

jeho vydání učinil věřitel oznámení podle § 336f odst. 5.



§ 337h



(1) Dnem právní moci rozvrhového usnesení zanikají zástavní práva

váznoucí na nemovitosti; ustanovení § 336l odst. 4 tím není dotčeno.



(2) Po právní moci rozvrhového usnesení soud vyrozumí příslušný

katastrální úřad, vydražitele nebo předražitele o tom, která zástavní

práva váznoucí na nemovitosti zanikla a která působí proti vydražiteli.



(3) Po vydání usnesení o příklepu nebo usnesení o předražku nelze

zastavit výkon rozhodnutí. Účastníci rozvrhu však mohou pro důvody

uvedené v § 268 popřít pohledávku oprávněného nebo dalšího

oprávněného.“.



84. V části šesté se v nadpisu hlavy sedmé slovo „prodej“ nahrazuje

slovem „postižení“.



85. V § 338f odst. 1 a 2 větě první, § 338g odst. 1, § 338k odst. 1, §

338zn odst. 3, § 338zo odst. 1, § 338zp odst. 1 a v § 338zq odst. 1 a 2

se slovo „prodejem“ nahrazuje slovem „postižením“.



86. V § 338f odst. 1 se slovo „prodej“ nahrazuje slovem „postižení“.



87. V § 338i odst. 5 větě druhé, § 338n odst. 6 a § 338w odst. 3 se

slovo „prodeje“ nahrazuje slovy „výkonu rozhodnutí“.



88. V § 338k odst. 1 větě první se slovo „prodávaného“ nahrazuje slovem

„postiženého“.



89. V § 338l se odstavec 2 zrušuje.



Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.



90. § 338m zní:



㤠338m



(1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud správci

uloží, aby



a) zjistil na základě údajů v účetní evidenci o podniku, jaké věci,

práva a jiné majetkové hodnoty a jaké závazky slouží k provozování

podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit;

neumožní-li povinný správci řádně nahlédnout do účetních záznamů,

zjedná soud správci na jeho návrh přístup k těmto záznamům, a to v

odůvodněných případech i za součinnosti orgánů justiční stráže nebo

Policie České republiky,



b) zjistil, jaké jsou příjmy a výdaje podniku,



c) provedl soupis věcí, práv a jiných majetkových hodnot a závazků, o

nichž se mu podařilo zjistit, že slouží k provozování podniku nebo

vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, není-li možné

potřebné údaje zjistit postupem podle písmene a).



(2) Na základě zjištění podle odstavce 1 podá správce ve lhůtě

stanovené soudem předběžnou zprávu o tom, zda pro uspokojení vymáhané

pohledávky je vhodnější podnik dále spravovat nebo ho prodat.



(3) Stejnopis předběžné zprávy soud doručí oprávněnému, těm, kdo do

řízení přistoupili jako další oprávnění, a povinnému a umožní jim, aby

se k obsahu zprávy v přiměřené lhůtě vyjádřili. K námitkám povinného

týkajícím se soupisu věcí, práv a jiných majetkových hodnot, který

správci neposkytl součinnost podle odstavce 1 písm. c), se nepřihlíží.



(4) Soud může správci uložit, aby zprávu doplnil nebo aby podal soudu

potřebná vysvětlení. K objasnění rozhodných skutečností může též

provést potřebná šetření.“.



91. Za § 338m se vkládají nové § 338ma a 338mb, které včetně nadpisu

znějí:



㤠338ma



(1) Na základě zjištění podle § 338m anebo jiných rozhodných hledisek,

které si opatří, a po vyjádření osob uvedených v § 338m odst. 3

rozhodne soud, zda výkon rozhodnutí bude pokračovat správou podniku

nebo bude nařízen jeho prodej v dražbě.



(2) Rozhodne-li soud o pokračování výkonu rozhodnutí správou podniku,

uloží správci, aby výtěžek správy vyplácel oprávněnému nebo tomu, kdo

do řízení přistoupil jako další oprávněný, každé 3 měsíce,

nedohodnou-li se na delší lhůtě. Ustanovení § 320h se použije obdobně.



Prodej podniku



§ 338mb



(1) Po právní moci usnesení podle § 338ma, kterým byl nařízen prodej

podniku v dražbě, soud uloží správci, aby podal zprávu o ceně podniku,

kterou zjistil, na základě údajů podle § 338m anebo jiných rozhodných

hledisek, a na základě ocenění znalce, kterého si správce se souhlasem

soudu přibral.



(2) Při oceňování podniku se použije cena obvyklá.



(3) Nestanoví-li soud jinak, správce ve zprávě o ceně podniku uvede,



a) jaké věci, práva a jiné majetkové hodnoty patří k podniku a jakou

mají cenu,



b) kolik činí v podniku peněžní prostředky v hotovosti a uložené na

účtu u peněžního ústavu v měně České republiky,



c) jaké závazky patří k podniku a jakou mají cenu,



d) jaké peněžité závazky patří k podniku a kolik činí celkem,



e) kolik činí čisté jmění podniku.



(4) Pro zprávu správce o ceně podniku platí obdobně § 338m odst. 3 a

4.“.



92. V § 338n odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „ , popřípadě

zjištění podle § 338m odst. 5“ zrušují.



93. V § 338zd se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které

znějí:



„(2) Každý z věřitelů, který je přítomen jednání, je povinen vyčíslit

svou pohledávku a její příslušenství ke dni rozvrhového jednání a

uvést, do jaké skupiny patří, a skutečnosti významné pro její pořadí.

Pohledávky ostatních věřitelů a jejich příslušenství vyčíslí ke dni

rozvrhového jednání a jejich skupinu a pořadí uvede soud podle údajů

obsažených ve spisu. Po skončení rozvrhového jednání nelze přihlížet k

té části pohledávek a jejich příslušenství, která nebyla vyčíslena.



(3) Každý z účastníků rozvrhu může popřít vyčíslené pohledávky co do

jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí. K námitkám osob,

které se k rozvrhovému jednání nedostavily, se nepřihlíží, ledaže by

byly uplatněny a doloženy před jednáním.“.



Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.



94. V § 338zd odst. 4 se slova „Ustanovení § 337b odst. 2 a 3 platí

obdobně; pohledávku“ nahrazují slovem „Pohledávku“.



95. V § 338ze odst. 1 písm. a) se slovo „prodeje“ zrušuje.



96. V § 338zn odst. 1 a 2 větě první se slova „prodejem podniku“

nahrazují slovy „postižením podniku“.



97. V nadpisu nad § 338zp a 338zq se slovo „Prodej“ nahrazuje slovem

„Postižení“.



98. V § 338zq odst. 1, 3 a 5 se slovo „spolumajitele“ nahrazuje slovem

„spoluvlastníka“.



99. V § 338zq odst. 2 se slovo „Spolumajiteli“ nahrazuje slovem

„Spoluvlastníku“.



100. V § 338zq odst. 2 a 6 se slovo „spolumajitel“ nahrazuje slovem

„spoluvlastník“ a v odstavci 7 se slovo „Spolumajitel“ nahrazuje slovem

„Spoluvlastník“.



101. V § 338zq odst. 4 se slovo „spolumajiteli“ nahrazuje slovem

„spoluvlastníku“.



102. V § 341 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č.

102 zní:



„(4) Postup podle odstavce 3 se nepoužije, jde-li o věc zjevně

bezcennou. V takovém případě soud věc zdokumentuje a nařídí její

zničení. O zničení věci vyrozumí povinného nejméně pět dnů předem, než

k němu dojde. Zničení věci se provede tak, že ji soud předá k využití

nebo k odstranění nebo ji předá osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu

odpadů podle zvláštního právního předpisu^102).



102) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.



Čl. II



Přechodná ustanovení



1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí

podle dosavadních právních předpisů.



2. Řízení o výkonu rozhodnutí, která byla zahájena přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona a která podle § 251 zákona č. 99/1963 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nespadají po dni

nabytí účinnosti tohoto zákona do působnosti soudu, soud rozvrhne

rovnoměrně mezi soudní exekutory, kteří byli jmenováni do jeho obvodu,

a vyrozumí o tom oprávněného a příslušného soudního exekutora. Není-li

do obvodu soudu jmenován žádný exekutor, soud řízení rozvrhne

rovnoměrně mezi soudní exekutory, kteří byli jmenováni do obvodu soudu,

který má společnou hranici s tímto obvodem a který patří do obvodu

stejného krajského soudu.



3. Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí předá soud

soudním exekutorům, mezi které byly věci rozvrženy, příslušné soudní

spisy. Dnem, kdy soud předá soudnímu exekutorovi soudní spis, řízení o

výkonu rozhodnutí pokračuje dále u soudního exekutora jako exekuční

řízení.



4. Oprávněný může do 2 měsíců od předání soudního spisu podat návrh na

zastavení exekuce bez uvedení důvodu; tomuto návrhu soudní exekutor

vyhoví. V tomto případě nemá soudní exekutor nárok na náhradu nákladů

exekuce a účastníci exekučního řízení nemají nárok na náhradu nákladů.



5. Oprávněný může do 2 měsíců od předání soudního spisu i bez uvedení

důvodu požádat exekuční soud o změnu exekutora; soud o tomto návrhu

rozhodne.



6. Účinky zahájení řízení o výkonu rozhodnutí a úkony, které v něm

vykonal soud, zůstávají zachovány. Soudní exekutor není vázán návrhem

oprávněného na to, jakým způsobem má být výkon rozhodnutí veden. Soudní

poplatek zaplacený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se

nevrací; nebyla-li exekuce zastavena podle bodu 4, snižují se o částku

zaplacenou na tomto poplatku náklady exekuce. Soud nenařizuje exekuci a

nepověřuje soudního exekutora jejím provedením.



7. Soudní exekutor zašle povinnému výzvu ke splnění vymáhané povinnosti

podle § 46 odst. 6 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona. Po marném uplynutí lhůty podle § 46

odst. 6 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, provede soudní exekutor exekuci podle zákona

č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona.



8. O předání spisů sepíše předseda soudu a soudní exekutor protokol,

který se bez zbytečného odkladu zveřejní na úřední desce soudu, na

úřední desce soudního exekutora a na internetových stránkách

Exekutorské komory České republiky. V protokolu se uvede spisová značka

soudu, označení účastníků řízení, exekutor, který spis převzal, a den,

kdy k převzetí spisu došlo.



9. Zahájí-li oprávněný, na jehož návrh byla zastavena exekuce podle

bodu 4, exekuční řízení podle správního nebo daňového řádu do 6 měsíců

ode dne právní moci rozhodnutí o zastavení exekuce podle bodu 4, neběží

po tuto dobu lhůta, v níž může exekuční správní orgán nařídit exekuci

podle § 108 odst. 4 správního řádu, a lhůta pro placení daně podle §

160 daňového řádu.



10. Exekutorské zápisy podle § 78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., ve

znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly sepsány

do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou titulem pro výkon

rozhodnutí podle § 251 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, i po dni nabytí účinnosti tohoto

zákona.



ČÁST DRUHÁ



Změna exekučního řádu



Čl. III



Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti

(exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb.,

zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb.,

zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb.,

zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb.,

zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb.,

zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb.,

zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb.,

zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb.,

zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb.,

zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb.,

zákona č. 188/2011 Sb. a zákona č. 428/2011 Sb., se mění takto:



1. V § 2 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se

odstavec 2, který zní:



„(2) Exekutor je povinen vykonávat svědomitě své povolání a při jeho

výkonu a v občanském životě se zdržet všeho, co by mohlo narušit

důstojnost exekutorského povolání nebo ohrozit důvěru v nezávislý,

nestranný a spravedlivý výkon exekuční činnosti.“.



2. V § 3 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Exekutor však může

vykonávat i za úplatu činnost vědeckou, publikační, pedagogickou,

tlumočnickou, znaleckou, uměleckou a činnost v poradních orgánech

vlády, ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a v

orgánech samosprávy.“.



3. Za § 3 se vkládá nový § 4, který zní:



㤠4



(1) Exekutor je povinen při výkonu exekuční a další činnosti používat

označení „soudní exekutor“. Označení „soudní exekutor“ nebo

„exekutorský úřad“, od nich odvozené tvary slov, ani označení způsobilé

vyvolat nebezpečí záměny s uvedenými označeními není oprávněna používat

jiná osoba.



(2) Ten, kdo neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních

titulů, není oprávněn označovat svoji činnost jako „výkon rozhodnutí“,

„exekuci“ nebo „exekuční činnost“, tvary slov od nich odvozené, ani

označení způsobilé přivodit nebezpečí záměny s uvedenými označeními.“.



4. V § 7 odst. 6 se slova „okresního soudu, který exekutora pověřil

provedením exekuce“ nahrazují slovy „soudu příslušného podle § 45 (dále

jen „exekuční soud“)“.



5. V § 7 odst. 6 se za větu druhou vkládá věta „Předseda okresního

soudu provádí státní dohled i na základě písemných podnětů právnických

nebo fyzických osob.“.



6. V § 8 písmeno a) zní:



„a) odvolává a na návrh Komory jmenuje exekutory,“.



7. V § 8 se na konci textu písmene e) doplňují slova „za podmínek

stanovených v § 10 odst. 2 a podává návrh na členy výběrové komise

podle § 115a odst. 1“.



8. V § 9 odst. 1 písmeno b) včetně poznámek pod čarou č. 28 a 29 zní:



„b) získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo



1. v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na

vysoké škole v České republice^28), nebo



2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v

České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na

základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo

pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního

předpisu^29), a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem

obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu

právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice,



28) § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a

doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších

předpisů.



29) § 89 zákona č. 111/1998 Sb.“.



9. § 10 zní:



㤠10



(1) Exekutora jmenuje do exekutorského úřadu ministr na návrh Komory do

1 měsíce od doručení návrhu Komory na jmenování exekutora, a to do

sídla v obvodu okresního soudu. Návrh na jmenování exekutora podává na

základě výběrového řízení Komora do 1 měsíce od ukončení výběrového

řízení. Výběrové řízení je ukončeno vydáním rozhodnutí prezidia Komory

o tom, který uchazeč se ve výběrovém řízení umístil na prvním místě

nebo kteří uchazeči uspěli tak, že splňují předpoklady na jejich

jmenování.



(2) Komora uskuteční výběrové řízení nejpozději do 1 měsíce od uvolnění

exekutorského úřadu a nebo, jde-li o zvýšení počtu exekutorských úřadů,

do 1 měsíce poté, co se Komora dozví o zvýšení počtu exekutorských

úřadů. Jestliže Komora nepodá ministrovi návrh na jmenování exekutora

do 1 měsíce od ukončení výběrového řízení nebo neuskuteční výběrové

řízení ve stanovené lhůtě, ministr vyhlásí výběrové řízení a na jeho

základě jmenuje exekutora i bez tohoto návrhu.



(3) Do výběrového řízení se může přihlásit ve lhůtě určené Komorou

každý, kdo splňuje podmínky podle § 9.“.



10. V § 14 odst. 1 větě druhé se slova „po projednání s Komorou“

nahrazují slovy „s předchozím souhlasem Komory“.



11. § 15 zní:



㤠15



(1) Výkon exekutorského úřadu zaniká



a) smrtí exekutora,



b) prohlášením exekutora za mrtvého,



c) odvoláním exekutora,



d) pozbytím státního občanství České republiky,



e) jestliže byl exekutor zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo byla

tato způsobilost omezena,



f) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo uloženo kárné opatření

odvolání z exekutorského úřadu,



g) dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl exekutorovi uložen

trest zákazu činnosti soudního exekutora nebo kterým byl exekutor

odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,



h) uplynutím 6 kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž byla

ministerstvu doručena žádost exekutora o ukončení výkonu exekutorského

úřadu.



(2) Ministr exekutora odvolá,



a) jestliže byl exekutor pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin

nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s exekuční činností,



b) jestliže exekutor nedoloží Komoře stejnopis nebo ověřenou kopii

smlouvy o pojištění své odpovědnosti za škodu do 30 dnů po svém

jmenování exekutorem nebo zanikne-li jeho pojištění odpovědnosti za

škodu a exekutor jej do 30 dnů neobnoví,



c) jestliže si exekutor do 3 měsíců po složení slibu bez vážných důvodů

neotevře v sídle exekutorského úřadu, do kterého byl jmenován, kancelář

a nebude připraven vykonávat exekuční činnost,



d) jestliže soud na návrh ministerstva rozhodl, že exekutor vzhledem ke

svému zdravotnímu stavu nemůže řádně nejméně po dobu 1 roku vykonávat

exekuční činnost.



(3) Výkon exekutorského úřadu se pozastavuje dnem doručení rozhodnutí o

jeho odvolání.



(4) Dozví-li se Komora o důvodu pro odvolání podle odstavce 2, je

povinna jej ministerstvu neprodleně oznámit.



(5) Exekutor jmenovaný do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl,

převezme spisy tohoto exekutorského úřadu a provádí dále exekuční i

další činnost. Účastníky exekučního řízení o tom informuje a

oprávněného poučí, že může požádat o změnu exekutora. Exekutor, jemuž

zanikl výkon exekutorského úřadu, zajistí předání spisů, plnění

vymožených v exekuci, zajištěných věcí, exekutorských úschov a registrů

nově jmenovanému exekutorovi a předání razítek, průkazů a pečetidel

podle § 103 odst. 1.



(6) Podíl exekutora, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, popřípadě

jeho dědiců na odměně nově jmenovaného exekutora se určí dohodou.

Nebude-li dohoda doručena Komoře do 2 měsíců od jmenování nového

exekutora, rozhodne Komora podle zásad spravedlivého uspořádání.“.



12. V § 16 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „podle zásad

spravedlivého uspořádání“.



13. V § 17 se doplňuje odstavec 4, který zní:



„(4) Exekutorský kandidát, který zastupuje exekutora, kterému zanikl

výkon exekutorského úřadu, vykonává činnost zástupce samostatně.

Ustanovení § 32 se použije obdobně.“.



14. V § 18 se doplňuje odstavec 3, který zní:



„(3) Ustanovením nového zástupce zaniká ustanovení předchozího

zástupce.“.



15. V § 27 odst. 3 písm. d) se slova „1 roku“ nahrazují slovy „6

měsíců“.



16. V části první nadpis hlavy III zní: „EXEKUČNÍ ČINNOST“.



17. V § 28 se věta první nahrazuje větou „Exekuci vede ten exekutor,

kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v

rejstříku zahájených exekucí.“.



18. V § 29 odst. 1 se slova „provedení exekuce“ nahrazují slovy

„exekučního řízení“.



19. V § 29 odstavec 5 zní:



„(5) Účastník je povinen námitku podjatosti exekutora uplatnit

nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno vyrozumění o zahájení

exekuce; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento

důvod později, může námitku uplatnit do 8 dnů poté, co se o něm

dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit také tehdy,

jestliže nebyl exekutorem poučen o svém právu vyjádřit se k osobě

exekutora. Námitky povinného k osobě exekutora nemají odkladný

účinek.“.



20. V § 29 odstavec 11 zní:



„(11) Jestliže bylo rozhodnuto, že exekutor je vyloučen, v exekuci

pokračuje ten exekutor, kterého navrhne oprávněný a který se zapíše do

rejstříku zahájených exekucí tak, že provede změnu údaje podle § 35b

odst. 1 písm. a) nebo b); nově zaregistrovaný exekutor rozhodne

příkazem k úhradě nákladů exekuce o dosud vzniklých nákladech

exekuce.“.



21. V § 29 se doplňuje odstavec 12, který zní:



„(12) O tom, zda je vyloučen koncipient, kandidát nebo jiný zaměstnanec

exekutora, jakož i znalec nebo tlumočník, rozhoduje exekutor; odstavce

1 až 4, 6 a 9 se použijí přiměřeně. Proti jeho usnesení není přípustný

opravný prostředek.“.



22. V § 30 písm. b) se slova „žadatel o provedení exekuce“ nahrazují

slovem „oprávněný“.



23. V § 31 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Vyslovil-li účastník

exekučního řízení písemný souhlas se sdělením údajů, na něž se vztahuje

povinnost mlčenlivosti, podle zvláštního právního předpisu^30),

exekutor tyto údaje na výzvu příslušnému orgánu sdělí.“.



Poznámka pod čarou č. 30 zní:



„30) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění

pozdějších předpisů.“.



24. V § 32 odst. 1 větě první se slova „Exekutor odpovídá“ nahrazují

slovy „Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, odpovídá exekutor“.



25. V § 33 odst. 3 větě první a v § 33 odst. 9 se slovo „provedení“

nahrazuje slovem „vedení“.



26. V § 33 odstavec 5 zní:



„(5) Provozovatel poštovních služeb je povinen oznámit exekutorovi na

jeho písemnou žádost údaje potřebné k vedení exekuce, zejména totožnost

osob, které si pronajímají poštovní přihrádky nebo jiná doručovací

místa, údaje o počtu tam došlých poštovních zásilek a jejich

odesilatelích, úhrn peněžních prostředků docházejících povinnému

prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo do jeho poštovní

přihrádky a totožnost příjemce poštovních zásilek uložených u

poskytovatele poštovních služeb.“.



27. V § 33 odst. 6 se slova „Provozovatelé telekomunikačních služeb“

nahrazují slovy „Poskytovatelé služeb elektronických komunikací“.



28. V § 33a odst. 1 úvodní části ustanovení, § 33b úvodní části

ustanovení a v § 33c úvodní části ustanovení se slovo „provedení“

zrušuje.



29. V § 33a se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno n), které zní:



„n) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky,

popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo

jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě

jména, příjmení, datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte

právnická osoba, název a adresa sídla.“.



30. Za § 33d se vkládá nový § 33e, který zní:



㤠33e



V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro

potřeby exekuce exekutorům prostřednictvím Komory Česká správa

sociálního zabezpečení údaje z registru pojištěnců o příjemcích dávek

důchodového pojištění v rozsahu



a) rodné číslo a evidenční číslo pojištěnce,



b) příjmení a jméno,



c) aktuální adresu pro výplatu důchodu (důchodů),



d) způsob výplaty důchodu (důchodů),



e) druh důchodu (důchodů),



f) výši důchodu (důchodů),



g) výši předcházející exekuční či jiné srážky z důchodu,



h) výši důchodu vypláceného po provedení předcházejících srážek,



i) údaje o jiném příjemci důchodu,



j) u dlužníků pobývajících v zahraničí stát, kam je důchod poukazován,



k) příplatky a příspěvky k důchodům vypláceným podle odškodňovacích

předpisů.“.



31. V § 34 odstavec 1 zní:



„(1) Exekutor může pro účely exekučního řízení požádat o součinnost

třetí osoby podle § 33 a ty jsou povinny ji bezplatně poskytnout. Osoby

uvedené v § 33 odst. 4 až 9 a komoditní burzy, organizátor regulovaného

trhu^27), centrální depozitář a jiné osoby oprávněné k vedení evidence

investičních nástrojů mají při poskytování údajů právo na úhradu účelně

vynaložených hotových výdajů.“.



32. V § 34 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:



„(3) Exekutor požádá peněžní ústav o součinnost elektronicky datovým

souborem a peněžní ústav součinnost elektronicky datovým souborem

poskytne. Peněžní ústav není povinen poskytnout exekutorovi součinnost,

není-li žádost o součinnost podána elektronicky datovým souborem nebo

nemá-li stanovené obsahové náležitosti anebo nemá-li datový soubor

stanovený formát nebo strukturu. Ministerstvo stanoví vyhláškou formát

a strukturu tohoto datového souboru a obsahové náležitosti žádosti o

součinnost.“.



Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.



33. V § 34 se doplňuje odstavec 5, který zní:



„(5) Ustanovení § 33 až 33e a odstavce 1 až 3 se použijí i pro

zjišťování údajů o majetku manžela povinného v souvislosti s prováděním

exekuce, jíž jsou k vydobytí závazku, který patří do společného jmění

manželů, postiženy majetkové hodnoty manžela povinného.“.



34. V § 35 odstavce 2 až 4 znějí:



„(2) Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel

exekutorovi.



(3) Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného

nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle § 43a.



(4) Podá-li oprávněný více exekučních návrhů v téže věci, vede exekuci

ten exekutor, který je v rejstříku zahájených exekucí zapsán jako

první.“.



35. Za § 35 se vkládají nové § 35a a 35b, které včetně nadpisu znějí:



„Rejstřík zahájených exekucí



§ 35a



(1) Rejstřík zahájených exekucí je elektronický seznam, který provozuje

a spravuje ministerstvo.



(2) Údaje do rejstříku zahájených exekucí zapisuje soud nebo exekutor

způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(3) Rejstřík zahájených exekucí je neveřejný. Ministerstvo poskytuje

údaje z rejstříku zahájených exekucí pouze soudům a Komoře, a to

způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(4) Údaje vedené v rejstříku zahájených exekucí se z tohoto rejstříku

vymažou po uplynutí 25 let od data uvedeného v § 35b odst. 1 písm. i).



§ 35b



(1) V rejstříku zahájených exekucí se vedou údaje v rozsahu



a) označení exekutora, u kterého bylo zahájeno exekuční řízení,



b) označení exekutora, který exekuční řízení vede nebo vedl, je-li

odlišný od exekutora podle písmene a),



c) označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno,



d) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby,

která jej vyhotovila,



e) označení oprávněného a povinného,



f) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena,



g) datum zahájení exekučního řízení,



h) datum, kdy nastaly skutečnosti podle § 52 odst. 3 písm. a) a b)

(dále jen „doložka provedení exekuce“),



i) datum skončení exekuce.



(2) Součástí rejstříku zahájených exekucí jsou i provozní údaje o

zápisu údajů podle odstavce 1. Údaje podle odstavce 1 písm. b), h) a i)

zapíše do rejstříku exekutor.“.



36. V § 36 odst. 3 se slovo „provést“ nahrazuje slovem „vést“.



37. § 37 včetně nadpisu zní:



„Exekuční návrh



§ 37



(1) Exekuci lze vést jen na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo

prokáže, že na něho přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí podle

§ 36 odst. 3 a 5.



(2) Oprávněný může podat exekuční návrh podle tohoto zákona,



a) nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul podle

tohoto zákona, a



b) nejde-li o věc podle § 251 odst. 2 písm. a) a § 251 odst. 2 písm. c)

až f) občanského soudního řádu; exekuční návrh lze však podat tehdy,

má-li být exekuce vedena podle cizího rozhodnutí, u něhož bylo vydáno

prohlášení vykonatelnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské

unie nebo mezinárodní smlouvy nebo rozhodnuto o uznání.



(3) Další řízení zahájené oprávněným proti témuž povinnému u stejného

exekutora dříve, než zanikne oprávnění exekutora k vedení předchozí

exekuce, se spojuje s předchozí exekucí ke společnému řízení, a to ode

dne podání návrhu. V zájmu hospodárnosti řízení může exekutor věc podle

věty první vyloučit k samostatnému řízení.



(4) Jsou-li exekuční řízení proti témuž povinnému vedena u více

exekutorů nebo zahájí-li další oprávněný u téhož exekutora exekuční

řízení proti témuž povinnému, exekuční soud tato řízení spojí na návrh

povinného ke společnému řízení,



a) je-li oprávněným osoba, jež byla věřitelem povinného v době vzniku

vymáhané pohledávky, nebo její právní nástupce, a řízení již nebyla

spojena podle odstavce 3,



b) je-li předmětem jednotlivých spojovaných řízení vymožení peněžitého

plnění nepřevyšujícího částku podle § 202 odst. 2 občanského soudního

řádu a



c) jsou-li proti povinnému vedena alespoň 2 exekuční řízení podle

písmene a).



(5) V usnesení o spojení exekuční soud určí, který exekutor řízení

povede. Exekutorovi, který řízení nepovede, náleží náhrada účelně

vynaložených hotových výdajů, o níž soud rozhodne v usnesení o spojení.

V zájmu hospodárnosti však exekuční soud řízení nespojí, vyžaduje-li to

stav těchto řízení nebo se tato řízení ke spojení zjevně nehodí.“.



38. § 38 zní:



㤠38



(1) V exekučním návrhu musí být označen exekutor, který má exekuci

vést, s uvedením jeho sídla. Z návrhu musí být dále patrné, kdo ho

činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován.

Kromě toho musí exekuční návrh obsahovat jméno, popřípadě jména, a

příjmení účastníků, místo jejich trvalého pobytu^7b), popřípadě místo

pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince^7d),^7e), a

popřípadě rodné číslo nebo datum narození účastníků, nebo obchodní

firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, přesné označení

exekučního titulu, uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena, a

údaj o tom, zda, popřípadě v jakém rozsahu povinný vymáhanou povinnost

splnil, popřípadě označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává.



(2) K exekučnímu návrhu je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou

kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti

nebo stejnopis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti.“.



39. V § 39 odst. 1 se slova „návrh na nařízení exekuce“ nahrazují slovy

„exekuční návrh“.



40. V § 39 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Není-li v určené

lhůtě návrh řádně opraven nebo doplněn a v řízení nelze pro tento

nedostatek pokračovat nebo není-li přiložen exekuční titul nebo

osvědčení o vykonatelnosti exekučního titulu, exekutor usnesením

exekuční návrh odmítne.“.



41. V § 39 se doplňuje odstavec 3, který zní:



„(3) Jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro

vedení exekuce a exekuční návrh nebude odmítnut, exekutor exekuční

návrh usnesením nejpozději ve lhůtě podle § 44 odst. 1 zamítne.“.



42. V § 40 odst. 1 písm. a) se za slovo „soudu“ vkládají slova „nebo

exekutora“.



43. V § 40 odst. 1 písm. d) se slova „nebo exekutorský zápis podle § 78

písm. a)“ zrušují.



44. V § 40 odst. 4 a v § 42 odst. 1 se slovo „provést“ nahrazuje slovem

„vést“.



45. V § 41 se slova „b), c)“ nahrazují slovy „a) až c)“.



46. V § 42 odst. 1 větě druhé se slovo „nařízení“ zrušuje.



47. V § 42 odst. 2 se slova „Při provádění exekuce“ nahrazují slovy „V

exekučním řízení“.



48. V § 42 se doplňuje odstavec 3, který zní:



„(3) Při posuzování skutečností podle odstavců 2 a 3 exekutor vždy

přihlédne k tomu, co v řízení vyšlo najevo.“.



49. V § 43 odst. 1 se slova „nařídit exekuci jen“ nahrazují slovy

„postupovat podle § 44 jen tehdy“.



50. Za § 43 se vkládá nový § 43a, který zní:



㤠43a



(1) Exekutor, kterému došel exekuční návrh, požádá exekuční soud

nejpozději do 15 dnů ode dne doručení návrhu o pověření a nařízení

exekuce (dále jen „pověření“). Neobsahuje-li návrh oprávněného všechny

náležitosti nebo je nesrozumitelný nebo neurčitý, běží tato lhůta až

ode dne doručení opraveného nebo doplněného návrhu, popřípadě

exekučního titulu exekutorovi. Doručením žádosti o pověření soudu se do

rejstříku zahájených exekucí elektronicky zapíší údaje podle § 35b

odst. 1 písm. a) a c) až g).



(2) V žádosti o pověření musí být označen exekutor, který žádost podle

odstavce 1 podal, s uvedením jeho sídla. Žádost musí být datována a

musí dále zejména obsahovat jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště

účastníků nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo a

přesné označení exekučního titulu. Součástí žádosti o pověření jsou i

údaje podle § 35b odst. 1 písm. a) a c) až g). Společně se žádostí

exekutor soudu zašle návrh oprávněného na nařízení exekuce a všechny

listiny, které k návrhu připojil. Žádost včetně všech listin, které se

soudu zasílají společně s ní, musí být podána na elektronickém

formuláři prostřednictvím veřejné datové sítě a elektronické aplikace

určené k podání takové žádosti; není-li to technicky možné, mohou být

žádost i listiny zaslány prostřednictvím veřejné datové sítě do datové

schránky, případně v listinné podobě.



(3) Soud vydá pověření do 15 dnů, jestliže jsou splněny všechny zákonem

stanovené předpoklady.



(4) Pověření obsahuje



a) označení exekučního soudu,



b) označení exekutora,



c) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby,

která jej vyhotovila,



d) označení oprávněného a povinného,



e) podpis a datum.



(5) Pověření není soudním rozhodnutím a nedoručuje se účastníkům

řízení.



(6) Jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro

vedení exekuce, soud udělí exekutorovi pokyn, aby exekuční návrh odmítl

nebo zamítl. Tímto pokynem je exekutor vázán.“.



51. § 44 zní:



㤠44



(1) Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení pověření podle § 43a odst. 3

zašle exekutor oprávněnému vyrozumění o zahájení exekuce. Povinnému

zašle exekutor vyrozumění nejpozději s prvním exekučním příkazem, který

mu v exekučním řízení doručuje; spolu s vyrozuměním zašle exekutor

povinnému exekuční návrh, kopii exekučního titulu a výzvu podle § 46

odst. 6. Orgánům pověřeným vedením evidence (rejstříků) právnických

osob^16), případně dalším orgánům či osobám se vyrozumění zašle, jen

je-li to potřebné pro vedení exekuce. Je-li v katastru nemovitostí

zapsáno vlastnické právo povinného a nejde-li o povinného uvedeného v §

44a odst. 5 nebo o povinného podle odstavce 4, rozhodl-li exekutor o

tom, že se zákaz podle § 44a odst. 1 nevztahuje na nemovitost v jeho

vlastnictví, vyrozumění se zašle katastrálnímu úřadu, v jehož územním

obvodu má sídlo soudní exekutor, který vyrozumění o zahájení exekuce

zasílá. Vyrozumění není rozhodnutím.



(2) Vyrozumění se doručí povinnému do vlastních rukou.



(3) Vyrozumění obsahuje



a) označení exekučního soudu,



b) označení exekutora, který vede exekuční řízení,



c) označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno,



d) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby,

která jej vyhotovila,



e) označení oprávněného a povinného,



f) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena, včetně

povinnosti k úhradě nákladů oprávněného a nákladů exekuce,



g) podpis a datum,



h) poučení podle § 29 odst. 5, § 37 odst. 3 a 4, § 44a odst. 1, § 54, §

55 odst. 1 a 2 a § 87 odst. 1.



(4) Je-li vymáhaná povinnost v hrubém nepoměru k majetku povinného, na

který by se vztahoval zákaz podle § 44a odst. 1, může exekutor před

zasláním vyrozumění oprávněnému rozhodnout, že se zákaz podle § 44a

odst. 1 vztahuje pouze na část majetku přiměřenou vymáhané povinnosti.

Toto rozhodnutí zašle spolu s vyrozuměním oprávněnému a povinnému.“.



52. V § 44a odst. 1 větě první se slova „Po doručení usnesení nesmí

povinný“ nahrazují slovy „Nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4

jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění“.



53. V § 44a odst. 2 se slova „§ 49 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 49 odst.

7“.



54. V § 44a se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „nebo územní

samosprávný celek“.



55. § 44b včetně nadpisu zní:



㤠44b



Změna exekutora



(1) Na návrh oprávněného a souhlasí-li s tím exekutor, který vede

exekuci, a exekutor, kterého oprávněný označí v návrhu, převezme

exekuci exekutor, kterého oprávněný označil v návrhu. Převzetí exekuce

není rozhodnutím.



(2) Nedojde-li ke změně exekutora podle odstavce 1 a požádá-li

oprávněný exekuční soud o změnu exekutora, exekuční soud po vyjádření

exekutora, je-li to důvodné, rozhodne, že exekuci bude vést jiný

exekutor, kterého navrhne oprávněný, a exekutor, který exekuci dosud

vedl, mu věc postoupí.



(3) Účinky původního exekučního návrhu oprávněného zůstávají zachovány.



(4) Nový exekutor provede změnu údaje podle § 35b odst. 1 písm. a) nebo

b) v rejstříku zahájených exekucí a rozhodne příkazem k úhradě nákladů

exekuce o dosud vzniklých nákladech exekuce. Odměna exekutora, který

exekuci dosud vedl, se vypočítá tak, jako by došlo k zastavení exekuce.



(5) Náklady exekuce vzniklé v souvislosti se změnou exekutora podle

odstavce 1 nese oprávněný.“.



56. V § 45 odstavec 2 zní:



„(2) Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má

povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu^7b),

popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu

cizince^7d),^7e). Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným

soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je

fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo

pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou

osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož

obvodu má povinný majetek.“.



57. V § 45 se doplňuje odstavec 3, který zní:



„(3) Je-li podle odstavce 2 místně příslušných několik soudů, je místně

příslušným ten soud, jehož název je první v abecedním, případně

číselném pořadí.“.



58. § 46 včetně poznámek pod čarou č. 16b a 31 zní:



㤠46



(1) Exekutor postupuje v exekuci rychle a účelně; při tom dbá ochrany

práv účastníků řízení i třetích osob dotčených jeho postupem.



(2) Exekutor činí i bez návrhu úkony směřující k provedení exekuce.

Exekutor vede exekuci až do vymožení pohledávky a jejího příslušenství

nebo vynucení jiné vymáhané povinnosti, nákladů exekuce a nákladů

oprávněného; tím bude exekuce provedena. Úkony a rozhodnutí exekutora a

exekučního soudu jsou evidovány v exekučním spise, který vede exekutor

v listinné nebo v elektronické podobě.



(3) Exekutor je povinen vést exekuce v pořadí, v jakém mu byly doručeny

exekuční návrhy.



(4) Peněžitá plnění na vymáhanou povinnost se hradí exekutorovi nebo

oprávněnému. Nedohodnou-li se exekutor a oprávněný jinak, exekutor po

uplynutí lhůty podle odstavce 6 zajistí po odpočtu nákladů exekuce

výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy

peněžité plnění obdržel. Vymožené částečné plnění exekutor vyplatí

oprávněnému, nedohodl-li se s ním jinak, ve stejné lhůtě v případě, kdy

toto nevyplacené částečné plnění převyšuje částku 1 000 Kč. Za vymožené

plnění se považuje plnění získané provedením exekuce některým ze

způsobů podle § 59 odst. 1, provedením exekuce podle odstavce 6 nebo

hrazené na vymáhanou povinnost od uplynutí lhůty podle odstavce 6 a

vydání exekučního příkazu do provedení exekuce podle tohoto exekučního

příkazu.



(5) Exekutor je povinen vymožené peněžité plnění vést odděleně od

vlastních prostředků na zvláštním účtu^31) u banky nebo spořitelního a

úvěrního družstva v České republice. Exekutor oznámí bez zbytečného

odkladu ministerstvu a Komoře číslo tohoto účtu a peněžní ústav, u

kterého je veden.



(6) Exekutor zašle povinnému společně s vyrozuměním výzvu ke splnění

vymáhané povinnosti, v níž vyčíslí vymáhaný nárok a zálohu na snížené

náklady exekuce^16b) a náklady oprávněného. Zároveň povinného poučí, že

splní-li ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy vymáhaný nárok a uhradí

zálohu, vydá exekutor neprodleně příkaz k úhradě nákladů exekuce.

Právní mocí příkazu k úhradě nákladů exekuce bude exekuce provedena.

Splněním vymáhaného nároku a uhrazením zálohy zaniká zákaz podle § 44a

odst. 1 a podle § 47 odst. 4. Jinak exekutor provede exekuci.



(7) Je-li exekuční řízení podle zvláštního právního předpisu

přerušeno^16c) nebo zvláštní právní předpis stanoví, že exekuci nelze

provést^16d), exekutor nečiní žádné úkony, jimiž se provádí exekuce,

pokud zákon nestanoví jinak. Insolvenčnímu správci exekutor vydá

výtěžek exekuce bezodkladně po právní moci usnesení, kterým rozhodne po

odpočtu nákladů exekuce o vydání výtěžku insolvenčnímu správci.



(8) Po skončení exekuce podle odstavců 2 a 6 a § 55 zašle exekutor

oznámení o skončení exekuce všem orgánům a osobám, které ve svých

evidencích vedou poznámku o probíhající exekuci anebo kterým byla v

exekuci uložena nějaká povinnost; oznámení není rozhodnutím. V oznámení

označí také exekuční příkazy, jejichž účinky skončením exekuce podle §

47 odst. 5 zanikly. Na žádost zašle toto oznámení neprodleně rovněž

účastníkům řízení. Oznámení o skončení exekuce, která byla vedena

zřízením exekutorského zástavního práva, podle odstavců 2 a 6, případně

§ 55, obsahuje rovněž potvrzení, že zajištěná pohledávka zanikla a že

tudíž zaniklo i exekutorské zástavní právo.



16b) § 11 vyhlášky č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního

exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o

podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve

znění pozdějších předpisů.



31) § 41f zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších

předpisů.“.



59. V § 47 odst. 1 se slova „mu bylo doručeno usnesení o nařízení

exekuce“ nahrazují slovy „byla exekuce zapsána do rejstříku zahájených

exekucí“.



60. V § 47 odstavec 2 zní:



„(2) Exekuční příkaz má účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle

občanského soudního řádu. Podle exekučního příkazu nelze exekuci

provést před



a) uplynutím lhůty podle § 46 odst. 6,



b) právní mocí rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl

podán ve lhůtě podle písmene a),



c) zápisem doložky provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí

podle § 35b odst. 1 písm. h),



d) právní mocí exekučního příkazu.“.



61. V § 48 písm. b) se slova „který je pověřen provedením exekuce“

nahrazují slovy „který vede exekuční řízení“.



62. V § 48 se na konci textu písmene d) doplňují slova „včetně rodného

čísla povinného, lze-li je zjistit,“.



63. V § 49 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se

písmena h) a i), která znějí:



„h) označení nemovitosti, k níž má být zřízeno exekutorské zástavní

právo, případně spoluvlastnického podílu na ní, a označení zástavního

věřitele, jde-li o provedení exekuce zřízením exekutorského zástavního

práva,



i) sérii a číslo řidičského průkazu, jehož držitelem je povinný, jde-li

o exekuci pozastavením řidičského oprávnění.“.



64. V § 49 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:



„(2) Přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. a) a vyrozumění

o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, jde-li o provedení

exekuce srážkami z jiných příjmů vyplácených Úřadem práce České

republiky nebo Českou správou sociálního zabezpečení, je datový soubor,

který obsahuje údaje uvedené v tomto exekučním příkazu nebo vyrozumění.

Po obdržení datového souboru, který je přílohou exekučního příkazu

podle odstavce 1 písm. a), Úřad práce České republiky nebo Česká správa

sociálního zabezpečení bez zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým

souborem údaj podle § 48 písm. e).“.



Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.



65. V § 49 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:



„(3) Přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. b) a vyrozumění

o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, jde-li o provedení

exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu, je

datový soubor, který obsahuje údaje uvedené v tomto exekučním příkazu

nebo vyrozumění. Po obdržení datového souboru, který je přílohou

exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. b), peněžní ústav bez

zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým souborem čísla účtů a výši

peněžních prostředků, na něž se vztahují zákazy podle § 304 odst. 1 a 3

občanského soudního řádu, a údaj podle § 48 písm. e).“.



Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.



66. V § 49 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:



„(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datových souborů

podle odstavců 2 a 3.“.



Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8.



67. V § 49 odst. 8 se slova „odstavci 4“ nahrazují slovy „odstavci 7“.



68. V § 51 úvodní část ustanovení zní: „Oprávnění k vedení exekuce

exekutorovi zaniká, jestliže“.



69. V § 51 písmeno d) zní:



„d) došlo ke změně exekutora podle § 44b,“.



70. V § 51 se doplňuje písmeno e), které zní:



„e) exekuční soud rozhodl o spojení exekučních řízení, nejde-li o

exekutora, který povede spojená řízení.“.



71. V § 52 se doplňuje odstavec 3, který zní:



„(3) Právní mocí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského

soudního řádu se v exekučním řízení rozumí



a) uplynutí lhůty podle § 46 odst. 6,



b) právní moc rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl

podaný ve lhůtě podle písmene a), a



c) právní moc exekučního příkazu.“.



72. V § 54 odst. 1 větě první se slova „pověřeného exekutora“ nahrazují

slovy „exekutora, který vede exekuci“.



73. V § 54 odst. 3 se slovo „provádění“ nahrazuje slovem „provedení“.



74. V § 54 odst. 6 se za slovo „soud“ vkládají slova „nebo exekutor“.



75. V § 55 odst. 1 se slova „pověřeného exekutora“ nahrazují slovy

„exekutora, který vede exekuci“.



76. V § 55 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:



„(2) Návrh na zastavení exekuce musí obsahovat vylíčení skutečností

rozhodných pro posouzení, zda byl podán ve lhůtě uvedené v odstavci 1;

to neplatí, jde-li o návrh podaný nejpozději ve lhůtě podle § 46 odst.

6. Návrh na zastavení exekuce, který neobsahuje všechny náležitosti

nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou

přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu nebo který

byl podán opožděně, exekutor odmítne. Je-li proti takovému rozhodnutí

podáno odvolání, exekutor ho zruší a věc postoupí k vyřízení exekučnímu

soudu.“.



Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.



77. V § 55 odst. 4 větě druhé se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.



78. V § 55c odstavec 3 zní:



„(3) Odvolání není přípustné proti



a) rozhodnutí exekutora o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu (§ 68

odst. 2 a 3),



b) exekučnímu příkazu,



c) usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazu, nebo



d) příkazu k úhradě nákladů exekuce.“.



79. V § 58 odst. 2 větě třetí se za slovo „příjmů“ vkládají slova „ ,

správou nemovitosti, pozastavením řidičského oprávnění“.



80. V § 58 odst. 2 větě poslední se slova „prodejem podniku“ nahrazují

slovy „postižením podniku“.



81. V § 59 odst. 1 písmeno d) zní:



„d) postižením podniku,“.



82. V § 59 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se

písmena f) a g), která znějí:



„f) správou nemovitosti,



g) pozastavením řidičského oprávnění.“.



83. V § 59a větách první a druhé se slova „návrhu na zahájení

exekučního řízení“ nahrazují slovy „exekučního návrhu“.



84. V § 60, 65, 69, 71, 73 a v § 87 odst. 1 se slova „provádění

exekuce“ nahrazují slovem „exekuci“.



85. § 65a se zrušuje.



86. V § 66 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Exekutor může i bez

návrhu oprávněného zajistit movité věci, které sepsal, je-li to účelné

a je-li zde obava z jejich poškození nebo ztráty.“.



87. V § 66 odst. 1 se slova „provádění exekuce“ nahrazují slovy

„průběhu soupisu movitých věcí“.



88. V § 66 odst. 2 a v § 70 odst. 1 se slova „provedení exekuce“

nahrazují slovem „exekuci“.



89. V § 66 odstavec 4 zní:



„(4) Nepostačuje-li k úhradě závazků podle § 336n odst. 1 občanského

soudního řádu složená jistota, exekutor na základě vykonatelného

usnesení podle § 336n odst. 2 občanského soudního řádu bez návrhu

zahájí exekuční řízení na majetek vydražitele.“.



90. V § 68 odst. 3 větě druhé se slovo „provádění“ zrušuje.



91. V § 68 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí:



„(5) Shledá-li exekutor pravděpodobným tvrzení osoby přítomné při

soupisu, že věc je ve vlastnictví třetí osoby, bezodkladně tuto třetí

osobu písemně uvědomí o provedení soupisu a poučí ji o právu podat

návrh podle odstavce 1.



(6) K žádosti osoby, která tvrdí, že věc pojatá do soupisu je v jejím

vlastnictví, exekutor sdělí údaje potřebné k uplatnění práva podle

odstavce 1.



(7) Byla-li věc zajištěná podle § 66 odst. 1 vyškrtnuta ze soupisu nebo

vyloučena z výkonu rozhodnutí, exekutor věc bez zbytečného odkladu

předá navrhovateli na místě, kde ji zajistil, nedohodne-li se s

navrhovatelem jinak. Neposkytne-li navrhovatel exekutorovi potřebnou

součinnost při předávání věci, věc se navrhovateli předá v sídle

exekutora.“.



92. § 69a včetně nadpisu zní:



㤠69a



Zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitostech



(1) Je-li to účelné, může exekutor na nemovitostech povinného zřídit k

zajištění vymáhané pohledávky a nákladů oprávněného exekutorské

zástavní právo. Ustanovení § 47 odst. 4 se nepoužije.



(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci zřízením

exekutorského zástavního práva na nemovitostech přiměřeně ustanovení

občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí zřízením

soudcovského zástavního práva na nemovitostech.



(3) Exekutorské zástavní právo k nemovitosti, která je předmětem

evidence v katastru nemovitostí, vzniká doručením exekučního příkazu o

zřízení exekutorského zástavního práva příslušnému katastrálnímu úřadu.

Exekutorské zástavní právo k nemovitosti, která není předmětem evidence

v katastru nemovitostí, vzniká právní mocí exekučního příkazu.



(4) Pro pořadí exekutorského zástavního práva k nemovitosti je

rozhodující den jeho vzniku; vzniklo-li několik exekutorských

zástavních práv ve stejný den, mají zástavní práva stejné pořadí.

Bylo-li však pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno zákonné nebo

smluvní zástavní právo, řídí se pořadí exekutorského zástavního práva

pořadím tohoto zástavního práva.



(5) Exekutorské zástavní právo zaniká rovněž právní mocí rozhodnutí,

kterým soudní exekutor ruší exekuční příkaz, kterým zřídil exekutorské

zástavní právo. Nezaniklo-li exekutorské zástavní právo dříve jiným

způsobem, zaniká skončením exekuce.“.



93. V části první hlavě IV dílu 5 se v nadpisu slovo „prodejem“

nahrazuje slovem „postižením“.



94. V § 70 odst. 1 a v § 71 se slovo „prodejem“ nahrazuje slovem

„postižením“.



95. V části první hlavě IV se za díl 5 vkládá nový díl 6, který včetně

nadpisu a poznámky pod čarou č. 32 zní:



„Díl 6



Exekuce pozastavením řidičského oprávnění



§ 71a



(1) Exekuční příkaz k pozastavení řidičského oprávnění povinného může

exekutor vydat pouze tehdy, jestliže je v exekuci vymáhán nedoplatek

výživného na nezletilé dítě.



(2) Exekuční příkaz se doručí orgánu, který vede registr řidičů podle

zvláštního právního předpisu^32), oprávněnému a povinnému. Orgánu,

který vede registr řidičů, nesmí být exekuční příkaz doručen dříve než

povinnému.



(3) Dnem doručení exekučního příkazu povinnému se povinnému pozastavuje

řidičské oprávnění udělené podle zvláštního právního předpisu^32). Po

dobu pozastavení řidičského oprávnění držitel řidičského oprávnění

nesmí řídit motorová vozidla. Exekuční příkaz se povinnému doručuje do

vlastních rukou.



(4) Exekutor zruší exekuční příkaz pozastavením řidičského oprávnění,



a) prokáže-li povinný, že k uspokojování základních životních potřeb

svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, nezbytně potřebuje své

řidičské oprávnění, nebo



b) zaplatí-li povinný nedoplatek výživného na nezletilé dítě.



Zrušení exekučního příkazu exekutor oznámí orgánu, který vede registr

řidičů podle zvláštního právního předpisu^32).



32) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o

změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění

pozdějších předpisů.“.



Dosavadní díl 6 se označuje jako díl 7.



96. V § 72 odst. 2 se slova „ , který vydal usnesení o nařízení

exekuce“ zrušují.



97. V § 72 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Uloženou pokutu vymůže

exekutor bez návrhu v rámci exekučního řízení.“.



98. V § 74 odstavec 3 zní:



„(3) Exekutor odmítne provedení požadovaného úkonu, jestliže



a) tento úkon odporuje právnímu předpisu,



b) exekutor, jeho zaměstnanec nebo osoba jim blízká jsou zúčastněni na

věci, nebo



c) ve věci již poskytl právní pomoc jinému, jehož zájmy jsou v rozporu

se zájmy toho, kdo o právní pomoc žádá.“.



99. Za § 76a se vkládají nové § 76b a 76c, které znějí:



㤠76b



(1) Nezná-li exekutor žadatele, musí mu být jeho totožnost prokázána

platným úředním průkazem nebo potvrzena dvěma svědky totožnosti;

nezná-li exekutor tyto svědky osobně, musí mu být jejich totožnost

prokázána platným úředním průkazem.



(2) Svědkem totožnosti nemůže být osoba, která není plně způsobilá k

právním úkonům, nebo osoba, která nemůže číst nebo psát. Dále jím

nemůže být osoba blízká žadateli a osoba, která je na věci zúčastněna,

a pracovníci exekutora, který je žádán o úkony další činnosti.



§ 76c



Je-li mateřštinou žadatele jiný než český jazyk, může exekutor přibrat

tlumočníka. Jako tlumočníka nelze přibrat osobu žadateli blízkou nebo

toho, kdo je na věci zúčastněn.“.



100. V § 77 se slova „Exekutor osvědčuje na žádost skutkové děje a stav

věci, například splnění dluhu, stav“ nahrazují slovy „Exekutor na

žádost sepíše exekutorský zápis o osvědčení skutkového děje nebo stavu

věci, například splnění dluhu, stavu“.



101. § 78 se zrušuje.



102. V § 79 odstavec 1 zní:



„(1) Exekutorský zápis musí obsahovat



a) místo, den, měsíc a rok jeho sepsání,



b) jméno a příjmení exekutora a jeho sídlo,



c) místo a dobu děje nebo zjištění stavu věcí,



d) popis děje nebo stavu věci,



e) otisk úředního razítka exekutora a jeho podpis.“.



103. V § 79 se odstavce 2 až 6 zrušují.



Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 2.



104. § 80 až 85 se zrušují.



105. V § 87 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Náhrada účelně

vynaložených cestovních výdajů a náhrada za ztrátu času je nákladem

exekuce do výše stanovené prováděcím právním předpisem. Účelně

vynaložené cestovní výdaje a ztrátu času přesahující tuto částku hradí

exekutorovi oprávněný; o tom musí být poučen ve vyrozumění o zahájení

exekuce.“.



106. V § 88 odstavec 2 zní:



„(2) Příkaz k úhradě nákladů exekuce obsahuje



a) označení exekučního soudu,



b) označení exekutora, který vede exekuční řízení,



c) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby,

která jej vyhotovila,



d) označení oprávněného a povinného včetně rodného čísla povinného,

lze-li ho zjistit,



e) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena,



f) stanovení povinnosti k náhradě nákladů, včetně jejich vyčíslení a

odůvodnění,



g) výši zaplacené zálohy a její vyúčtování,



h) datum a podpis exekutora a poučení o námitkách.“.



107. V § 90 odst. 1 se slovo „provádění“ nahrazuje slovem „vedení“.



108. V § 90 odstavec 2 zní:



„(2) Exekutor a oprávněný mohou uzavřít písemnou smlouvu o vedení

exekuce, v níž mohou sjednat smluvní odměnu za vedení exekuce. Smluvní

odměna není nákladem exekuce. Tím není dotčeno právo exe- kutora na

odměnu, náhradu hotových výdajů, náhradu za doručení písemností a

náhradu za ztrátu času.“.



109. § 102 a 103 znějí:



㤠102



(1) Ukončené spisy exekutora a ukončené spisy, které exekutor převzal

podle § 15 odst. 5 (dále jen „ukončené spisy“), se ukládají a

uschovávají v kanceláři exekutora. Po uložení spisů se na jejich

evidenci vztahují právní předpisy platné pro uložení soudních spisů.



(2) Ukončené spisy zůstávají po celou dobu výkonu exekutorského úřadu

uložené v kanceláři exekutora.



(3) Podrobnější úpravu manipulace se spisy, jejich úschovu, vedení

registrů a dalších evidenčních pomůcek upraví kancelářský řád vydaný

Komorou.



(4) Výpisy, opisy a potvrzení z ukončených spisů vydává na písemnou

žádost oprávněných orgánů a osob exekutor. O nahlížení do spisů a

půjčování těchto spisů platí přiměřeně ustanovení hlavy osmé dílu

prvního této části zákona.



§ 103



(1) Komora převezme razítka, průkazy a pečetidla exekutorů, jejichž

úřad zanikl nebo kteří byli přeloženi do obvodu jiného okresního soudu.



(2) O odevzdání razítka, průkazu a pečetidla se sepíše zápis.“.



110. V části první hlavě VIII se díl 4 označuje jako díl 3.



111. § 104 se zrušuje.



112. V § 106 odst. 1 se slova „právních úkonů“ zrušují.



113. V § 109 odst. 1 se slovo „Brně“ nahrazuje slovem „Praze“.



114. V § 110 odst. 7 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které

zní:



„j) stanoví postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle

§ 10,“.



Dosavadní písmena j) a k) se označují jako písmena k) a l).



115. V § 110 odst. 8 se za slova „kancelářského řádu“ vkládají slova „

, jakož i k postupu při vyhlašování a organizaci výběrového řízení

podle § 10“ a slovo „předchozího“ se zrušuje.



116. V § 111 odst. 6 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které

zní:



„g) vyhlašuje a organizuje výběrové řízení podle § 10 a jmenuje členy

výběrové komise,“.



Dosavadní písmena g) až o) se označují jako písmena h) až p).



117. V § 111 odst. 6 písm. j) se slova „a kancelářského řádu“ nahrazují

slovy „ , kancelářského řádu, jakož i k postupu při vyhlašování a

organizaci výběrového řízení podle § 10,“.



118. V § 111 odst. 6 se na konci textu písmene k) doplňují slova „ ,

jakož i postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle §

10“.



119. V § 113a odst. 1 se slova „7 členů a 3 náhradníky“ nahrazují slovy

„9 členů a 5 náhradníků“.



120. Za § 115 se vkládá nový § 115a, který včetně nadpisu zní:



㤠115a



Výběrová komise



(1) Výběrová komise má 6 členů; 2 členové jsou jmenováni z řad soudních

exekutorů, 2 z řad soudců na návrh předsedy krajského soudu, v jehož

obvodu se nachází okresní soud, do jehož obvodu by měl být exekutor

jmenován, a 2 na návrh ministra z řad zaměstnanců ministerstva.



(2) Výběrová komise určí svého předsedu losem.



(3) Rozhodnutí výběrové komise je přijato, vyslovila-li se pro ně

nadpoloviční většina jejích členů. Při rovnosti hlasů se návrh pokládá

za zamítnutý.“.



121. § 116 zní:



㤠116



(1) Exekutor, kandidát a koncipient jsou kárně odpovědni za kárný

delikt nebo závažný kárný delikt (dále jen „kárné provinění“). Kárnou

odpovědností exekutora podle odstavců 4 a 5 není dotčena kárná

odpovědnost kandidáta nebo koncipienta a kárnou odpovědností kandidáta

nebo koncipienta není dotčena kárná odpovědnost exekutora.



(2) Kárným deliktem je



a) porušení povinností exekutora, kandidáta nebo koncipienta

stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory,



b) jednání, jímž exekutor narušuje důstojnost exekutorského povolání

nebo ohrožuje důvěru v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý

výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, nebo



c) jednání, jímž kandidát nebo koncipient narušuje důstojnost

exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v odborný výkon činnosti

exekutora.



(3) Závažným kárným deliktem je závažné



a) porušení povinností exekutora, kandidáta nebo koncipienta

stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory,



b) jednání, jímž exekutor narušuje důstojnost exekutorského povolání

nebo ohrožuje důvěru v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý

výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, nebo



c) jednání, jímž kandidát nebo koncipient narušuje důstojnost

exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v odborný výkon činnosti

exekutora.



(4) Za kárný delikt exekutora se považuje i



a) porušení povinností stanovených právním nebo stavovským předpisem

anebo usnesením Komory, nebo



b) jednání, jímž se narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo

ohrožuje důvěra v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon

exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, dopustil-li

se jich zaměstnanec exekutora.



(5) Za závažný kárný delikt exekutora se považuje i závažné



a) porušení povinností stanovených právním nebo stavovským předpisem

anebo usnesením Komory, nebo



b) jednání, jímž se narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo

ohrožuje důvěra v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon

exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti, dopustil-li

se jich zaměstnanec exekutora.



(6) Exekutorovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných

opatření:



a) písemné napomenutí,



b) veřejné napomenutí,



c) pokutu do 2 500 000 Kč,



d) odvolání z exekutorského úřadu.



(7) Kandidátovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných

opatření:



a) písemné napomenutí,



b) veřejné napomenutí,



c) pokutu do 250 000 Kč,



d) odvolání ze zastupování.



(8) Koncipientovi lze za kárný delikt uložit některé z těchto kárných

opatření:



a) písemné napomenutí,



b) veřejné napomenutí,



c) pokutu do 50 000 Kč.



(9) Za závažný kárný delikt lze exekutorovi uložit kárné opatření podle

odstavce 6 písm. b) a d) a pokutu od 50 000 Kč do 5 000 000 Kč,

kandidátovi kárné opatření podle odstavce 7 písm. b) a d) a pokutu od

10 000 Kč do 500 000 Kč a koncipientovi kárné opatření podle odstavce 8

písm. b) a pokutu od 5 000 Kč do 100 000 Kč.



(10) Za kárný delikt lze zároveň uložit písemné napomenutí i pokutu

nebo veřejné napomenutí i pokutu. Za závažný kárný delikt lze zároveň

uložit veřejné napomenutí i pokutu. Při ukládání kárného opatření se

přihlédne k tomu, že exekutor, kandidát nebo koncipient se znovu

dopustil kárného provinění, ačkoliv již byl pravomocně uznán vinným

kárným proviněním.



(11) Exekutorovi se uloží kárné opatření odvolání z exekutorského

úřadu, byl-li v posledních 5 letech před podáním návrhu na zahájení

kárného řízení nejméně třikrát pravomocně uznán vinným závažným kárným

deliktem, jestliže tato skutečnost zpochybňuje důvěryhodnost jeho

dalšího setrvání v exekutorském povolání. Kandidátovi se uloží kárné

opatření odvolání ze zastupování, byl-li v posledních 5 letech před

podáním návrhu na zahájení kárného řízení nejméně třikrát pravomocně

uznán vinným závažným kárným deliktem, jestliže tato skutečnost

zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího zastupování exekutora.



(12) Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání z exekutorského

úřadu, nesmí být odvolaný exekutor po dobu 5 let od právní moci

rozhodnutí o odvolání jmenován exekutorem. Jestliže bylo uloženo kárné

opatření odvolání ze zastupování, nesmí být odvolaný kandidát po dobu 5

let od právní moci rozhodnutí o odvolání ustanoven zástupcem nebo být

jmenován exekutorem. Kárné opatření veřejného napomenutí je povinen

ten, komu bylo toto kárné opatření uloženo, uveřejnit na vlastní

náklady v celostátním tisku do 1 měsíce ode dne právní moci rozhodnutí,

jímž se kárné řízení končí; toto rozhodnutí je vykonáno dnem, kdy bylo

uveřejněno. Obsah a formu veřejného napomenutí určí senát kárného soudu

v rozhodnutí, jímž se kárné řízení končí.



(13) Příjem z pokut uložených exekutorům je příjmem státního rozpočtu,

příjem z pokut uložených kandidátům a koncipientům připadá Komoře.



(14) Odpovědnost exekutora, kandidáta nebo koncipienta za kárné

provinění zaniká, nebyl-li do 3 let od jeho spáchání podán návrh na

zahájení kárného řízení.



(15) Exekutor se zprostí odpovědnosti za kárný delikt podle odstavců 4

a 5, pokud se prokáže, že provedl veškerá opatření, která po něm lze

spravedlivě požadovat při řízení exekutorského úřadu podle § 13 odst.

1.“.



Dosavadní poznámka pod čarou č. 20a se zrušuje.



122. V § 117 odst. 2 písmeno e) zní:



„e) předseda exekučního soudu proti exekutorovi, který tuto exekuci

vede, proti kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora nebo

zástupci exekutora“.



123. V § 117 odstavec 3 zní:



„(3) Kárná žaloba musí být podána do 3 let ode dne, kdy ke kárnému

provinění došlo.“.



124. V § 124 odst. 2 se slovo „patnáctým“ nahrazuje slovem „desátým“.



125. V části první hlava XII včetně nadpisů zní:



„HLAVA XII



SPRÁVNÍ DELIKTY



§ 124a



Přestupky



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) v rozporu s § 4 odst. 1 použije označení „soudní exekutor“,

„exekutorský úřad“ nebo od nich odvozené tvary slov či jiné označení

způsobilé vyvolat nebezpečí záměny, přestože nevykonává exekutorský

úřad,



b) v rozporu s § 4 odst. 2 označuje svoji činnost jako „výkon

rozhodnutí“, „exekuci“ nebo „exekuční činnost“ nebo tvary slov od nich

odvozenými či jiným označením způsobilým vyvolat nebezpečí záměny,

přestože neprovádí nucený výkon exekučních titulů na základě zákona.



(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.



§ 124b



Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že



a) v rozporu s § 4 odst. 1 použije označení „soudní exekutor“,

„exekutorský úřad“ nebo od nich odvozené tvary slov či jiné označení

způsobilé vyvolat nebezpečí záměny, přestože nevykonává exekutorský

úřad,



b) v rozporu s § 4 odst. 2 označuje svoji činnost jako „výkon

rozhodnutí“, „exekuci“ nebo „exekuční činnost“ nebo tvary slov od nich

odvozenými či jiným označením způsobilým vyvolat nebezpečí záměny,

přestože neprovádí nucený výkon exekučních titulů na základě zákona.



(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 200 000 Kč.



§ 124c



Správní delikty Komory



(1) Komora se dopustí správního deliktu tím, že



a) neprovádí dohled nad činností exekutora nebo nad řízením činnosti

exekutorského úřadu nebo nad dodržováním povinností stanovených

exekutorovi zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z

trestné činnosti a financování terorismu anebo dohled provádí v rozporu

s § 7 odst. 5,



b) nepředloží ministerstvu stavovské předpisy podle § 8a odst. 1,



c) nevede seznam koncipientů nebo jej vede v rozporu s § 20 odst. 1

nebo 2,



d) nevyškrtne exekutorského koncipienta ze seznamu koncipientů podle §

22 odst. 1 nebo vyškrtnutí ze seznamu koncipientů neoznámí podle § 22

odst. 2,



e) nevede seznam kandidátů nebo jej vede v rozporu s § 24 odst. 1 nebo

3,



f) nevydá exekutorovi průkaz exekutora, razítko nebo pečetidlo,



g) neustanoví exekutorovi zástupce nebo nového zástupce podle § 16

odst. 1 a 2 nebo § 18,



h) orgán Komory provede zproštění mlčenlivosti v rozporu s § 31 odst.

2,



i) prezidium Komory zorganizuje exekutorské zkoušky v rozporu s § 115

odst. 4 nebo nezajistí provedení exekutorské zkoušky v souladu se

zkušebním řádem vydaným podle § 115 odst. 5,



j) nevede centrální evidenci exekucí nebo ji vede v rozporu s § 125,



k) poruší rozhodnutí o nucené správě Komory,



l) poruší § 8d odst. 3, nebo



m) nenavrhne na výzvu předsedy kárného soudu 10 exekutorů do seznamu

přísedících kárného soudu podle § 112 odst. 1 písm. e).



(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do



a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a), i), j), k)

nebo l),



b) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene c), d), e), g),

h) nebo m),



c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b) nebo f).



§ 124d



Společná ustanovení o správních deliktech



(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

právní povinnosti zabránila.



(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a

okolnostem, za nichž byl spáchán.



(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže

správní orgán o něm nezahájí řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm

dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.



(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni

ministerstvo.



(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto

zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.“.



126. V § 125 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „evidují“

vkládají slova „po uplynutí lhůty podle § 46 odst. 6“.



127. V § 125 odst. 1 písmeno a) zní:



„a) vyrozumění o zahájení exekuce podle § 44,“.



128. V § 125 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:



„(2) Do centrální evidence exekucí se zapisuje rodné číslo povinného,

bylo-li přiděleno. Tento údaj se však z evidence neposkytuje ani se

neuvádí ve výpisu podle odstavce 8.“.



Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7.



129. V § 125 odst. 7 úvodní části ustanovení se číslo „5“ nahrazuje

číslem „6“.



130. V § 125 se doplňuje odstavec 8, který zní:



„(8) Komora vydá na žádost výpis z centrální evidence exekucí nebo

potvrzení o tom, že určitý údaj v centrální evidenci exekucí není

zapsán. Výpis a potvrzení jsou veřejnými listinami prokazujícími stav

evidovaný v centrální evidenci exekucí k okamžiku, který je na nich

uveden.“.



131. V § 128 se věta druhá zrušuje.



132. V § 130 odst. 1 se slova „nařízení a provádění“ zrušují.



133. V § 130 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Tam, kde se ve

zvláštních právních předpisech hovoří o nařízení výkonu rozhodnutí,

rozumí se tím také vedení exekuce podle tohoto zákona.“.



134. V § 130 odst. 3 se slovo „prováděnými“ nahrazuje slovem

„vedenými“.



135. Příloha č. 1 zní:



„Příloha č. 1 k zákonu č. 120/2001 Sb.



Vzor otisku razítka a pečetidla exekutora







136. Příloha č. 2 zní:



„Příloha č. 2 k zákonu č. 120/2001 Sb.



Vzor označení exekutorského úřadu







Čl. IV



Přechodná ustanovení



1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí

podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou § 33e, 44b, 46, § 49

odst. 1 písm. h), § 55c odst. 3, § 66 odst. 4 a § 69a zákona č.

120/2001 Sb., které se použijí ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



2. Do doby uvedené v § 27 odst. 3 písm. d) zákona č. 120/2001 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se započítává i

doba, po kterou zaměstnanec soudu vykonával činnost vykonavatele.



3. Okresní soud, který podle § 103 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., ve

znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vedl exekutorský

archiv, odevzdá do 3 měsíců od dne nabytí účinnosti tohoto zákona

Komoře razítka, průkazy a pečetidla exekutorů, které uchovává. Ukončené

spisy, které uchovává, odevzdá okresní soud exekutorovi, který je

nástupcem exekutora, jenž ukončené spisy vedl. Byla-li do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona podána písemná žádost o výpis, opis nebo

potvrzení z ukončeného spisu, postupuje se podle dosavadních právních

předpisů.



4. Exekutorské zápisy podle § 78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., ve

znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly sepsány

do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou exekučním titulem i po dni

nabytí účinnosti tohoto zákona.



5. Ustanovení § 116 odst. 11 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném

ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije, došlo-li ke

splnění podmínek v něm uvedených zcela nebo částečně do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



6. Bylo-li rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti o vyhlášení výběrového

řízení uveřejněno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se

na toto výběrové řízení dosavadní právní předpisy.



ČÁST TŘETÍ



Změna zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním



Čl. V



Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve

znění zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 234/1992 Sb., zákona č.

264/1992 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 37/2004 Sb., zákona č.

257/2004 Sb., zákona č. 361/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č.

57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č.

296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č.

409/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č.

188/2011 Sb. a zákona č. 172/2012 Sb., se mění takto:



1. V § 68c odst. 1 se slova „nebo exekuce podle zvláštního právního

předpisu.^8)“ nahrazují slovy „podle občanského soudního řádu.“.



Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje.



2. V § 68c odst. 2 se slova „zvláštním právním předpisem^8)“ nahrazují

slovy „občanským soudním řádem“.



3. V § 68c odst. 2 a 4 se slova „nebo exekuci“ zrušují.



Čl. VI



Přechodné ustanovení



Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí

podle dosavadních právních předpisů.



ČÁST ČTVRTÁ



Změna obchodního zákoníku



Čl. VII



Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992

Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 286/1993

Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996

Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 77/1997 Sb., zákona č. 15/1998

Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 27/2000

Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000

Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001

Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 501/2001

Sb., zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 126/2002

Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002

Sb., zákona č. 312/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č.

476/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 87/2003 Sb.,

zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb.,

zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb.,

zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb.,

zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb.,

zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb.,

zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 269/2007 Sb.,

zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 344/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb.,

zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb.,

zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb.,

zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb.,

zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 152/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb.,

zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb.,

zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb.,

zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 202/2012 Sb., se mění takto:



1. V § 38i odst. 1 písmeno o) zní:



„o) rozhodnutí soudu o nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu

některého společníka ve společnosti, postižením podniku nebo jeho

části, jakož i rozhodnutí soudu o zastavení výkonu rozhodnutí,

vyrozumění o zahájení exekuce, exekuční příkaz na postižení podílu

některého společníka ve společnosti, na postižení podniku nebo jeho

části, jakož i rozhodnutí o zastavení exekuce nebo sdělení, že exekuce

skončila jinak než zastavením,“.



2. V § 61 odst. 2 větě první se za slovo „podílu“ vkládají slova „nebo

udělením příklepu v řízení o výkonu rozhodnutí“.



3. V § 88 odst. 1 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 22 zní:



„f) pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu některého

společníka ve společnosti, nebo právní mocí exekučního příkazu k

postižení podílu některého společníka ve společnosti po uplynutí lhůty

uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního

právního předpisu^22) a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení

exekuce, po právní moci rozhodnutí o tomto návrhu,



22) § 46 odst. 6 exekučního řádu.“.



4. V § 102 odst. 1 se věta druhá zrušuje.



5. V § 102 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Prohlášením konkursu

na majetek komanditisty nebo zamítnutím insolvenčního návrhu pro

nedostatek majetku, doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v

řízení o výkon rozhodnutí nebo v exekuci nebo, není-li podíl

komanditisty převoditelný, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí

postižením podílu komanditisty, nebo právní mocí exekučního příkazu k

postižení podílu komanditisty po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke

splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu^22) a,

byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, po právní moci

rozhodnutí o tomto návrhu zaniká jeho účast ve společnosti.“.



6. V § 102 se doplňuje odstavec 5, který zní:



„(5) Společnost informuje bez zbytečného odkladu společníky, že jí byla

doručena dražební vyhláška podle zákona upravujícího výkon rozhodnutí

postižením podílu komanditisty a že tato dražební vyhláška je k

nahlédnutí v sídle společnosti. Společnost zašle společníkovi, který o

to požádá, opis dražební vyhlášky na jeho náklady a nebezpečí na adresu

uvedenou v žádosti.“.



7. V § 148 odstavec 2 zní:



„(2) Stejné účinky jako zrušení jeho účasti ve společnosti soudem má



a) prohlášení konkursu na majetek společníka,



b) zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku,



c) doručení vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkon

rozhodnutí nebo v exekuci, nebo



d) pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu,

nebo právní moc exekučního příkazu k postižení obchodního podílu po

uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle

zvláštního právního předpisu^22) a, byl-li v této lhůtě podán návrh na

zastavení exekuce, po právní moci rozhodnutí o tomto návrhu, není-li

obchodní podíl převoditelný.“.



8. V § 148 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:



„(3) Společnost informuje bez zbytečného odkladu společníky způsobem

stanoveným pro svolání valné hromady, že jí byla doručena dražební

vyhláška podle zákona upravujícího výkon rozhodnutí postižením

obchodního podílu a že tato dražební vyhláška je k nahlédnutí v sídle

společnosti. Společnost zašle společníkovi, který o to požádá, opis

dražební vyhlášky na jeho náklady a nebezpečí na adresu uvedenou v

žádosti. Udělením příklepu v řízení o výkon rozhodnutí nebo v exekuci

postižením obchodního podílu společníka ve společnosti se vydražitel

stává společníkem namísto toho, jehož obchodní podíl byl vydražen.“.



Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.



9. V § 231 odst. 1 se slova „pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí

postižením členských práv a povinností, vydáním exekučního příkazu k

postižení členských práv a povinností po právní moci usnesení o

nařízení exekuce“ nahrazují slovy „doručením vyrozumění o neúspěšné

opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci nebo,

nejsou-li členská práva a povinnosti převoditelné, pravomocným

nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností,

nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení členských práv a

povinností po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané

povinnosti podle zvláštního právního předpisu^22n) a, byl-li v této

lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, po právní moci rozhodnutí o

tomto návrhu“.



10. V § 231 se doplňuje odstavec 7, který zní:



„(7) Družstvo informuje bez zbytečného odkladu členy písemným oznámením

v sídle družstva a v bytovém domě ve vlastnictví družstva, v němž se

nachází byt, k němuž má povinný nájemní právo související s podílem,

který je předmětem výkonu rozhodnutí, že mu byla doručena dražební

vyhláška podle zákona upravujícího výkon rozhodnutí postižením

členských práv a povinností a že tato dražební vyhláška je k nahlédnutí

v sídle družstva. Družstvo zašle členovi, který o to požádá, opis

dražební vyhlášky na jeho náklady a nebezpečí na adresu uvedenou v

žádosti.“.



11. V § 679 odst. 1 písm. f) se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst.

4“.



Čl. VIII



Přechodné ustanovení



Ustanovení § 38i odst. 1 písm. o), § 61 odst. 2, § 88 odst. 1 písm. f),

§ 102 odst. 1 a 2, § 148 odst. 2 a § 231 odst. 1 zákona č. 513/1991

Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí

v souvislosti s řízením o výkonu rozhodnutí nebo exekučním řízením

vedeným podle části první čl. II a části druhé čl. IV bodu 1.



ČÁST PÁTÁ



Změna zákona o soudních poplatcích



Čl. IX



Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č.

271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č.

118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č.

209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č.

155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č.

451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č.

192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č.

357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č.

115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č.

296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č.

7/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č.

427/2010 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č.

457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb. a zákona č.

202/2012 Sb., se mění takto:



1. V § 3 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Ve věcech poplatků za

řízení před odvolacím soudem, bylo-li rozhodnutí v prvním stupni vydáno

soudním exekutorem, rozhoduje odvolací soud. Ve věcech poplatků za

řízení před dovolacím soudem, bylo-li rozhodnutí v prvním stupni vydáno

soudním exekutorem, rozhoduje dovolací soud.“.



2. V § 10 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:



„(8) Změní-li soud k odvolání dražitele usnesení o příklepu nebo k

odvolání předražitele proti rozhodnutí o předražku, soud dražiteli

vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1

000 Kč.“.



Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 9 a 10.



3. V § 11 odst. 1 se písmeno j) zrušuje.



Dosavadní písmena k) až m) se označují jako písmena j) až l).



4. V příloze zákona v položce 2 bod 1 zní:



„1. Za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož

předmětem je peněžité plnění



a) do částky 10 000 Kč včetně 400 Kč



b) v částce vyšší než 10 000

do 20 000 Kč včetně 800 Kč



c) v částce vyšší

než 20 000 Kč 4 % z této částky“.



5. V příloze zákona v položce 21 bod 1 zní:



„1. Za návrh na nařízení výkonu rozhodnutí,



a) je-li vymáháno peněžité plnění

do částky 20 000 Kč včetně 1 000 Kč



b) je-li vymáháno peněžité plnění

v částce vyšší než 20 000 Kč

do 40 000 000 Kč včetně 5 % z této částky



c) je-li vymáháno peněžité

plnění v částce vyšší než

40 000 000 Kč 2 000 000 Kč a 1 %

z částky přesahující

40 000 000 Kč; částka

nad 250 000 000 Kč

se nezapočítává



d) jde-li o výkon rozhodnutí

vyklizením 3 000 Kč



e) v ostatních případech 2 000 Kč“.



6. V příloze zákona se v položce 22 bodu 10 za slova „jmění manželů“

vkládají slova „a o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví“.



7. V příloze zákona se v položce 22 bodu 11 slova „o vypořádání

společného jmění manželů, o zrušení a vypořádání podílového

spoluvlastnictví,“ zrušují.



8. V příloze zákona se v položce 22 za dosavadní bod 11 vkládá nový bod

12, který zní:



„12. Za odvolání dražitele proti usnesení o příklepu a za odvolání

navrhovatele předražku proti usnesení o předražku



a) do částky 250 000 Kč 5 000 Kč



b) v částce vyšší než

250 000 Kč 2 % z této částky

nejvýše 100 000 Kč“.



Dosavadní body 12 a 13 se označují jako body 13 a 14.



ČÁST ŠESTÁ



Změna zákona o bankách



Čl. X



V § 41f zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 156/1994

Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002

Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb. a zákona č.

139/2011 Sb., se na konci textu odstavce 8 doplňují slova „ , a pro

soudního exekutora, na jehož účtu jsou deponovány prostředky pro

oprávněné a přihlášené věřitele podle exekučního řádu“.



ČÁST SEDMÁ



zrušena



Čl. XI



zrušen



Čl. XII



zrušen



ČÁST OSMÁ



zrušena



Čl. XIII



zrušen



ČÁST DEVÁTÁ



Změna notářského řádu



Čl. XIV



Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve

znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000

Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001

Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního

soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu,

vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č.

18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č.

554/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č.

344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č.

81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č.

126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č.

77/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 142/2012 Sb. a zákona č.

202/2012 Sb., se mění takto:



1. V § 71a odst. 1 a 2 se slovo „(exekuce)“ nahrazuje slovy „(vedena

exekuce)“.



2. V § 71b odst. 1 se slovo „(exekuce)“ nahrazuje slovy „(vedena

exekuce)“.



ČÁST DESÁTÁ



Změna zákona č. 82/1998 Sb.



Čl. XV



Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu

veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně

zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti

(notářský řád), ve znění zákona č. 120/2001 Sb., nálezu Ústavního

soudu, vyhlášeného pod č. 234/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona

č. 160/2006 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 41/2011 Sb., se mění

takto:



1. V § 4 odst. 1 a 2 se za slova „soudního exekutora“ vkládají slova „

, případně jeho zástupce, zanikl-li exekutorovi výkon exekutorského

úřadu a je-li tímto zástupcem exekutorský kandidát,“.



2. V § 8 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ , nebo návrh na

zastavení exekuce“.



ČÁST JEDENÁCTÁ



Změna zákona o Veřejném ochránci práv



Čl. XVI



V § 22 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění

zákona č. 381/2005 Sb. a zákona č. 303/2011 Sb., se doplňuje odstavec

3, který zní:



„(3) Ochránce může navrhnout přísedící k zápisu do seznamu přísedících

pro řízení ve věcech soudních exekutorů podle zvláštního právního

předpisu.“.



ČÁST DVANÁCTÁ



Změna zákona o veřejných dražbách



Čl. XVII



Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákona č. 120/2001

Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., nálezu Ústavního

soudu, vyhlášeného pod č. 181/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona

č. 56/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona

č. 296/2007 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb. a zákona

č. 458/2011 Sb., se mění takto:



1. V § 2 písmeno a) zní:



„a) dražbou je veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického

nebo jiného práva k předmětu dražby, konané na základě návrhu

navrhovatele, při němž se licitátor obrací na předem neurčený okruh

osob přítomných na předem určeném místě, nebo v prostředí veřejné

datové sítě na určené adrese, s výzvou k podávání nabídek, a při němž

na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, přejde

příklepem licitátora vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby,

nebo totéž veřejné jednání, které bylo licitátorem ukončeno z důvodu,

že nebylo učiněno ani nejnižší podání,“.



2. V § 2 písmeno c) zní:



„c) účastníkem dražby osoba přítomná při dražbě, která se dostavila

nebo přihlásila v prostředí veřejné datové sítě na určené adrese, a to

za účelem činit podání, a splňuje podmínky stanovené tímto zákonem,“.



3. V § 2 písmeno g) zní:



„g) vyvoláním licitátorem přednesené prohlášení nebo datová zpráva

licitátora o předmětu dražby, uvedení nejnižšího podání a výše

stanoveného minimálního příhozu, jakož i výzva účastníkům dražby k

podávání nabídek,“.



4. V § 2 písmeno i) zní:



„i) podáním nabídka účastníka dražby učiněná v průběhu dražby ve výši

alespoň stanoveného nejnižšího podání; další podání musí převyšovat

podání již učiněné nejméně o stanovený minimální příhoz, není-li dále

stanoveno jinak; v případě, že byla rozdána čísla, musí být nabídka

učiněna ústně a zvednutím čísla; podání je perfektní až ústní nabídkou

s výjimkou elektronické dražby, kdy nabídka účastníka se realizuje

doručením datové zprávy,“.



5. V § 2 písmeno j) zní:



„j) příklepem úkon licitátora spočívající v klepnutí kladívkem nebo

úkon licitátora v elektronické dražbě spočívající v ukončení dražby

zastavením příjmu dalších nabídek doručovaných datovou zprávou a

následném zveřejnění informace o ukončení dražby (udělení příklepu) na

adrese, kde je dražba prováděna, a rozeslání datové zprávy o ukončení

dražby všem účastníkům dražby, jimiž dochází za stanovených podmínek k

přechodu vlastnického či jiného práva k předmětu dražby,“.



6. V § 2 se na konci písmene p) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno q), které zní:



„q) datovou zprávou elektronická data, která lze přenášet prostředky

pro elektronickou komunikaci a uchovávat na záznamových médiích,

používaných při zpracování a přenosu dat elektronickou formou.“.



7. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který včetně nadpisu a poznámky pod

čarou č. 18 zní:



㤠16a



Elektronické dražby



(1) Dražbu lze uskutečnit i elektronicky.



(2) Elektronická dražba probíhá na adrese ve veřejné datové síti, kde

se prostřednictvím technického zařízení nebo programového vybavení

realizuje přechod vlastnického nebo jiného práva, přičemž dražebník je

povinen zajistit jednoznačně identifikovatelný přenos datových zpráv od

účastníků dražby.



(3) Na úkonech učiněných při elektronické dražbě je možné úředně

ověřený podpis nahradit zaručeným elektronickým podpisem vydaným

akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (uznávaný

elektronický podpis)^18).



(4) Při elektronické dražbě dražebník v dražební vyhlášce stanoví

rovněž



a) způsob registrace dražitelů,



b) způsob elektronické dražby,



c) čas zahájení a ukončení elektronické dražby, během kterého lze

zvyšovat podání,



d) způsob určení vydražitele v případě podle § 23 odst. 10, § 47 odst.

10 a § 47 odst. 11 věty třetí,



e) termín uplatnění předkupního práva a způsob sdělení rozhodnutí, zda

je předkupní právo prokázáno.



(5) Elektronickou dražbu smí provádět pouze dražebník, který splňuje

podmínky podle § 6 odst. 3.



(6) Ostatní ustanovení tohoto zákona se na elektronickou dražbu použijí

přiměřeně.



18) § 11 odst. 1 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o

změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.



8. V § 36 odst. 1 se slova „nebo vykonatelným exekutorským zápisem“

zrušují.



9. Poznámka pod čarou č. 16 zní:



„16) § 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti

(notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.“.



10. V § 46 odst. 1 písm. g) se slova „nebo vykonatelný exekutorský

zápis“ zrušují.



Čl. XVIII



Přechodná ustanovení



1. Dražby, na jejichž provedení byl podán návrh přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních

předpisů.



2. Dražba nedobrovolná může být po dni nabytí účinnosti tohoto zákona

provedena též na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je

doložena vykonatelným exekutorským zápisem, který obsahuje náležitosti

stanovené zákonem č. 120/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



3. Dražebník neupustí od dražby podle § 46 odst. 1 písm. g) zákona č.

26/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

byl-li podkladem pro nařízení výkonu rozhodnutí vykonatelný exekutorský

zápis, který byl sepsán v posledních 3 měsících před konáním dražby.



ČÁST TŘINÁCTÁ



Změna zákona o silničním provozu



Čl. XIX



Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách

některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č.

60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č.

311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č.

53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č.

76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č.

342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č.

374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č.

480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č.

424/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č.

329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č.

18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb. a zákona č. 193/2012 Sb., se mění

takto:



1. V § 82 odst. 1 písm. f) se za slovo „vozidel,“ vkládají slova „ ,

není povinným v exekuci pozastavením řidičského oprávnění“.



2. V § 113 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje

písmeno e), které zní:



„e) pozastaveno řidičské oprávnění v řízení podle exekučního řádu.“.



3. V § 114 odst. 1 se za slova „§ 95“ doplňují slova „nebo zanikl-li

účinek exekučního příkazu v exekuci pozastavením řidičského oprávnění“.



4. V § 114 odst. 1 se slova „a c)“ nahrazují slovy „ , c) a e)“.



5. V § 114 odst. 1 se za slova „právní moci,“ vkládají slova „po

doručení oznámení o zrušení exekučního příkazu nebo o skončení exekuce

pozastavením řidičského oprávnění“.



6. V § 119 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje

písmeno s), které zní:



„s) údaje o exekučním příkazu v exekuci pozastavením řidičského

oprávnění doručeném správci registru řidičů.“.



ČÁST ČTRNÁCTÁ



Změna zákona č. 119/2001 Sb.



Čl. XX



Zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně

probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění zákona č. 281/2009 Sb. a

zákona č. 286/2009 Sb., se mění takto:



1. V § 1 se za slova „orgánem veřejné správy“ vkládají slova „nebo

zahájenými u soudního exekutora“.



2. V § 2 písm. a) se slova „nařizovaná soudem a prováděná“ nahrazují

slovem „vedená“.



3. V § 2 písm. e) se slova „nebo nařídil exekuci“ nahrazují slovy „ ,

vydání vyrozumění o zahájení exekuce“.



4. V § 14 odstavec 5 zní:



„(5) Účinky dalších nařízení výkonů rozhodnutí a exekučních příkazů v

rozsahu týkající se vydražené nemovitosti zanikají, nejde-li o

rozhodnutí, kterým bylo zřízeno zástavní právo, jestliže



a) usnesení o příklepu nebo usnesení o předražku nabylo právní moci a



b) vydražitel doplatil nejvyšší podání nebo doplatil částku nejvyššího

předražku,



a to ke dni skutečnosti, která nastala později.“.



5. V § 15 větě druhé se slovo „Pořadí“ nahrazuje slovy „Skupina a

pořadí“.



6. V § 15 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se

odstavec 2, který zní:



„(2) V rozvrhu uspokojí orgán, který provádí exekuci, i účelně

vynaložené výdaje jiného orgánu, který postihl tutéž nemovitost exekucí

přerušenou podle § 14. Hotové výdaje podle věty první se uspokojují ve

stejné skupině, v níž je uspokojována pohledávka oprávněného v

přerušené exekuci, a lze je uspokojit pouze tehdy, dojde-li k

uspokojení pohledávky tohoto oprávněného.“.



7. Za § 15 se vkládají nové § 15a a 15b, které včetně nadpisu znějí:



㤠15a



(1) Neučiní-li orgán, který exekuci provádí, i přes výzvu oprávněného z

přerušené exekuce bezdůvodně po dobu delší než 3 měsíce úkon směřující

k dražbě nemovitosti, může se oprávněný z přerušené exekuce domáhat

toho, aby byla prováděna exekuce, jejíž nařízení navrhl.



(2) Usnesení podle odstavce 1 vydá soud, v jehož obvodu je nemovitost.

Účastníky řízení jsou navrhovatel a účastníci exekuce, která je

prováděna. Právo podat odvolání má také orgán, jehož exekuce je

prováděna, a orgán, který má v provádění pokračovat. Těmto orgánům soud

doručí usnesení do vlastních rukou. Právní mocí usnesení podle odstavce

1 se přerušuje původně prováděná exekuce.



(3) Orgán, který provádí exekuci, může po výzvě podle odstavce 1 tuto

exekuci přerušit. Rozhodnutí se doručí oprávněnému, který podal výzvu,

a orgánu, který prováděl exekuci přerušenou podle § 14 odst. 1, která

byla nařízena na návrh tohoto oprávněného. Po právní moci rozhodnutí o

přerušení exekuce podle věty první pokračuje v provádění exekuce orgán,

který vedl exekuci přerušenou podle § 14 odst. 1, která byla nařízena

na návrh oprávněného, jenž podal výzvu.



(4) Rozhodl-li orgán, který provádí exekuci, o přerušení této exekuce

podle odstavce 3 věty první po podání návrhu oprávněného z exekuce

přerušené podle § 14 odst. 1 na provádění exekuce, jejíž nařízení

navrhl, soud řízení podle odstavce 2 zastaví.



§ 15b



Správa nemovitosti



(1) Ustanovení § 14 platí obdobně při exekucích správou nemovitosti

souběžně postihujících stejnou nemovitost.



(2) Oprávněný z exekuce, v níž bylo řízení přerušeno, má postavení

dalšího oprávněného v prováděné exekuci, pokud se přihlásí, a to dnem,

kdy takový návrh došel.“.



8. V § 16a odst. 2 písm. a) se slovo „nemovitostí“ nahrazuje slovem

„podniku“.



Čl. XXI



Přechodné ustanovení



Ustanovení § 2 písm. e) zákona č. 119/2001 Sb., ve znění účinném do dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije v souvislosti s exekučním

řízením vedeným podle části druhé čl. IV bodu 1.



ČÁST PATNÁCTÁ



Změna zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních

exekutorů



Čl. XXII



Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a

soudních exekutorů, ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 192/2003

Sb., zákona č. 314/2008 Sb. a zákona č. 286/2009 Sb., se mění takto:



1. V § 2 písm. a) se slova „kárné provinění^1)“ nahrazují slovy „kárné

provinění^1), případně kárný delikt nebo závažný kárný delikt^9) (dále

jen „kárné provinění“)“.



Poznámky pod čarou č. 1 a 9 znějí:



„1) § 87 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a

státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech

a soudcích), ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších

předpisů.



9) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti

(exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů.“.



2. V § 4b odst. 1 větě třetí se za slovo „třetí“ vkládají slova „a

čtvrté“.



3. V § 4b odst. 1 větě čtvrté se slova „jedna osoba vykonávající jiné

právnické povolání, je-li zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve

věcech soudců“ nahrazují slovy „jedna osoba navržená Veřejným ochráncem

práv“.



4. V § 4b odst. 4 se věty třetí a čtvrtá nahrazují větami „Pro

přísedícího, který je advokátem, platí § 4 odst. 4 věty druhá až čtvrtá

přiměřeně. Na výzvu předsedy kárného soudu a ve lhůtě určené předsedou

kárného soudu, která nesmí být kratší než 30 dnů, může Veřejný ochránce

práv navrhnout k zápisu do seznamu přísedících pro řízení ve věcech

soudních exekutorů 5 přísedících; pro tyto přísedící platí § 4 odst. 4

věty třetí a čtvrtá přiměřeně. Navržené advokáty a osoby navržené

Veřejným ochráncem práv zařadí předseda kárného soudu do seznamu

ostatních přísedících.“.



5. V § 4b odst. 5 se slova „jedna osoba vykonávající jiné právnické

povolání, je-li zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve věcech

soudních exekutorů“ nahrazují slovy „jedna osoba navržená Veřejným

ochráncem práv“.



Čl. XXIII



Přechodné ustanovení



Veřejný ochránce práv může navrhnout přísedící podle § 4b odst. 4

zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



ČÁST ŠESTNÁCTÁ



Změna soudního řádu správního



Čl. XXIV



V § 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č.

357/2005 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č.

216/2008 Sb. a zákona č. 303/2011 Sb., se v odstavci 3 za slovo

„důchody^1a)“ vkládají slova „a ve věcech zaměstnanosti, ochrany

zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní

sociální podpory, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu

osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v

hmotné nouzi“ a za slovo „bydliště“ se vkládají slova „nebo sídlo“.



Čl. XXV



Přechodná ustanovení



1. Věci správního soudnictví ve věcech zaměstnanosti, ochrany

zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní

sociální podpory, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu

osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v

hmotné nouzi, v nichž byla dána místní příslušnost Městského soudu v

Praze a v nichž nebylo rozhodnuto do dne účinnosti tohoto zákona,

převezmou a dokončí krajské soudy místně příslušné podle § 7 odst. 3

zákona č. 150/2002 Sb., ve znění tohoto zákona; to neplatí, je-li

Městský soud v Praze místně příslušným soudem i podle § 7 odst. 3

zákona č. 150/2002 Sb., ve znění tohoto zákona.



2. V případech, kdy Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí Městského

soudu v Praze, které bylo vydáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto

zákona, po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a věc mu vrátil k dalšímu

řízení, dokončí toto řízení Městský soud v Praze, který vydal zrušené

rozhodnutí.



ČÁST SEDMNÁCTÁ



Změna zákona o veřejných výzkumných institucích



Čl. XXVI



V § 6 odst. 3 písm. r) zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných

institucích, ve znění zákona č. 296/2007 Sb., se slovo „nařízení“

nahrazuje slovy „doručení vyrozumění o zahájení“.



Čl. XXVII



Přechodné ustanovení



Ustanovení § 6 odst. 3 písm. r) zákona č. 341/2005 Sb., ve znění

účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije v souvislosti

s exekučním řízením vedeným podle části druhé čl. IV bodu 1.



ČÁST OSMNÁCTÁ



Změna insolvenčního zákona



Čl. XXVIII



Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční

zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona

č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona

č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu,

vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č.

227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu,

vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného

pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb.,

zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb.,

zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb. a zákona č. 167/2012

Sb., se mění takto:



1. V § 109 odst. 1 písmeno c) zní:



„c) výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve

vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové

podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést; k úkonům a

rozhodnutím, které tomu odporují, se nepřihlíží.“.



2. V § 267 odst. 1 větě první se za slovo „nařídit“ vkládají slova

„nebo zahájit“.



3. V § 267 odst. 1 větě druhé a § 267 odst. 2 větě druhé se slovo

„exekuce“ nahrazuje slovy „exekuční návrh“.



4. V § 267 odst. 2 větě první se za slovo „provést“ vkládají slova

„nebo vést“.



5. V § 285 odst. 1 písmeno a) zní:



„a) účinky nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, účinky doručení

vyrozumění o zahájení exekuce a účinky vydaných exekučních příkazů,“.



6. V § 411 odst. 1 se za slovo „exekuce“ vkládají slova „nebo zahájení

exekuce“.



Čl. XXIX



Přechodné ustanovení



Ustanovení § 285 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., ve znění

účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije v souvislosti

s exekučním řízením vedeným podle části druhé čl. IV bodu 1.



ČÁST DEVATENÁCTÁ



Změna zákona o nemocenském pojištění



Čl. XXX



Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č.

585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č.

239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č.

479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č.

158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č.

303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č.

166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č.

180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č.

364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č.

458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č.

167/2012 Sb. a zákona č. 169/2012 Sb., se mění takto:



1. V § 97 odst. 1 se za větu první vkládají věty „Je-li u zaměstnance

nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je zaměstnavatel povinen

spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předat okresní správě

sociálního zabezpečení podklady pro provádění srážek z dávek

nemocenského pojištění; těmito podklady se rozumí kopie usnesení o

nařízení výkonu rozhodnutí, sdělení výše dosud provedených srážek a

sdělení, jaká část základní částky^73) nemá být okresní správou

sociálního zabezpečení srážena^74). Pokud zaměstnavatel již předal

okresní správě sociálního zabezpečení údaje potřebné pro výpočet dávek

a důvod pro poskytování dávky nemocenského pojištění nadále trvá, je

povinen předat okresní správě sociálního zabezpečení podklady pro

provádění srážek z dávek nemocenského pojištění bez zbytečného

odkladu.“.



Poznámky pod čarou č. 73 a 74 znějí:



„73) § 278 občanského soudního řádu.



74) § 293 odst. 4 a 5 občanského soudního řádu.“.



2. V § 97 odst. 2 se slova „a druhé“ nahrazují slovy „až čtvrté“.



3. V § 109 odst. 6 závěrečné části ustanovení se slovo „druhá“

nahrazuje slovem „čtvrtá“.



4. V § 116 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno e), které zní:



„e) končí-li výplata dávky nemocenského pojištění, z níž byl prováděn

výkon rozhodnutí srážkami, prováděná okresní správou sociálního

zabezpečení a zaměstnání u plátce mzdy, u něhož byl zaměstnanec

zaměstnán před výplatou dávky nemocenského pojištění, nadále trvá, bez

zbytečného odkladu výši dosud provedených srážek a údaj o tom, jaká

část základní částky^73) nemá být zaměstnavatelem srážena^74); byl-li

nařízen výkon rozhodnutí srážkami v době, kdy okresní správa sociálního

zabezpečení vyplácela dávku nemocenského pojištění, předá po skončení

výplaty dávky nemocenského pojištění, z níž byl prováděn výkon

rozhodnutí srážkami, bez zbytečného odkladu zaměstnavateli též kopii

usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.“.



5. V § 131 odst. 1 a v § 136 odst. 1 se na konci textu písmene f)

doplňují slova „nebo šesté“.



ČÁST DVACÁTÁ



Změna zákoníku práce



Čl. XXXI



V § 147 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, se za slovo

„nařízených“ vkládají slova „nebo vedených“.



ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ



Změna zákona č. 121/2008 Sb.



Čl. XXXII



Zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších

úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve

znění zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 183/2009 Sb., se mění takto:



1. V § 10 odst. 1 se písmeno j) zrušuje.



Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno j).



2. V § 11 písm. e) se slova „exekutorský zápis nebo“ zrušují.



3. V § 11 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:



„i) rozhodování o zastavení a odkladu exekuce, je-li třeba nařídit

jednání, a rozhodování o vyloučení soudního exekutora,“.



Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena j) a k).



Čl. XXXIII



Přechodná ustanovení



1. Ustanovení § 10 odst. 1 písm. j) zákona č. 121/2008 Sb., ve znění

účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije v souvislosti

s exekučním řízením vedeným podle části druhé čl. IV bodu 1.



2. Bude-li po dni nabytí účinnosti tohoto zákona exekučním titulem

exekutorský zápis podle § 78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., ve znění

účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemůže vyšší soudní

úředník rozhodnout o nařízení výkonu rozhodnutí k vymožení peněžitého

plnění ani o zastavení výkonu rozhodnutí, nebyl-li návrh podán

oprávněným nebo exekutorem, popřípadě bylo-li proti návrhu podáno

odvolání.



ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ



ÚČINNOST



Čl. XXXIV



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013, s výjimkou ustanovení

části šestnácté, která nabývá účinnosti dnem vyhlášení, ustanovení

části druhé čl. III bodu 64, který nabývá účinnosti dnem 1. července

2013, a ustanovení části první čl. I bodu 78 a části druhé čl. III bodu

65, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2015.



Němcová v. r.



Klaus v. r.



Nečas v. r.

Related Laws