420/1992 Sb.
SDĚLENÍ
federálního ministerstva zahraničních věcí
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 18. března
1965 byla ve Washingtonu sjednána Úmluva o řešení sporů z investic mezi
státy a občany druhých států. Jménem České a Slovenské Federativní
Republiky byla Úmluva podepsána ve Washingtonu dne 12. května 1991.
S Úmluvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění České a Slovenské
Federativní Republiky a prezident České a Slovenské Federativní
Republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina byla uložena u
Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj, depozitáře Úmluvy, dne 9. března
1992.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 68 odstavce 2 dnem
14. října 1966 a pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku na
základě téhož článku a odstavce dnem 8. dubna 1992.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
ÚMLUVA
o řešení sporů z investic mezi státy a občany druhých států
Preambule
Smluvní státy
Posuzujíce potřebu mezinárodní spolupráce pro ekonomický rozvoj a úlohu
soukromých mezinárodních investic v tomto ohledu;
Majíce na paměti možnost, že čas od času mohou vzniknout spory v
souvislosti s takovými investicemi mezi smluvními státy a občany
druhých smluvních států;
Uznávajíce, že zatímco takové spory by obvykle byly předmětem národních
právních postupů, mohou být v určitých případech vhodné mezinárodní
metody řešení;
Přikládajíce zvláštní význam dostupnosti prostředků usnadňujících
mezinárodní smírčí nebo rozhodčí řízení, kterému, pokud si tak přejí,
mohou smluvní státy a občané druhých smluvních států předložit takové
spory;
Přejíce si vytvořit takové prostředky pod záštitou Mezinárodní banky
pro obnovu a rozvoj;
Uznávajíce, že vzájemný souhlas stran podrobit takové spory smírčímu
nebo rozhodčímu řízení za využití těchto prostředků vytváří závaznou
dohodu, která zvláště vyžaduje, aby bylo řádně posouzeno jakékoliv
doporučení smírčích soudců a splněno jakékoliv rozhodčí rozhodnutí; a
Prohlašujíce, že žádný smluvní stát nebude bez svého souhlasu a pouze
na základě ratifikace, přijetí nebo schválení této Úmluvy, žádným
způsobem povinen předkládat jakýkoli zvláštní spor ke smírčímu nebo
rozhodčímu řízení,
se dohodly takto:
Kapitola I
Mezinárodní středisko pro řešení sporů z investic
Oddíl 1
Zřízení a organizace
Čl.1
(1) Tímto se zřizuje Mezinárodní středisko pro řešení sporů z investic
(dále jen "Středisko").
(2) Účelem Střediska bude usnadňovat smírčí nebo rozhodčí řešení sporů
z investic mezi smluvními státy a občany druhých smluvních států v
souladu s ustanoveními této Úmluvy.
Čl.2
Sídlo Střediska bude v hlavní úřadovně Mezinárodní banky pro obnovu a
rozvoj (dále jen "Banka"). Sídlo může být přeneseno na jiné místo na
základě rozhodnutí Správní rady přijatého dvoutřetinovou většinou
jejích členů.
Čl.3
Středisko bude mít Správní radu a Sekretariát a bude vést seznam
smírčích soudců a seznam rozhodců.
Oddíl 2
Správní rada
Čl.4
(1) Správní rada bude tvořena jedním představitelem z každého smluvního
státu. V případě nepřítomnosti představitele na jednání nebo jeho
nezpůsobilosti k jednání může za něho jednat zástupce.
(2) Pokud není stanoveno jinak, bude každý guvernér a zástupce
guvernéra Banky jmenovaný smluvním státem ex officio (z titulu své
funkce) jejím představitelem, případně zástupcem představitele.
Čl.5
Prezident Banky bude ex officio předsedou Správní rady (dále jen
"Předseda"), ale nebude mít právo hlasovat. V době jeho nepřítomnosti
nebo nezpůsobilosti jednat a během jakéhokoliv uprázdnění úřadu
prezidenta Banky bude jednat jako předseda Správní rady osoba, která je
prozatímně ve funkci prezidenta.
Čl.6
(1) Nehledě k pravomocem a funkcím, které Správní rada vykonává podle
jiných ustanovení této Úmluvy, Správní rada:
(a) přijímá administrativní a finanční pravidla Střediska,
(b) přijímá jednací řád pro smírčí a rozhodčí řízení,
(c) přijímá jednací řád pro smírčí a rozhodčí řízení (dále jen Pravidla
smírčího a Pravidla rozhodčího řízení),
(d) schvaluje dohody s Bankou týkající se usnadnění správních postupů a
služeb Banky,
(e) stanoví podmínky pro práci generálního tajemníka a všech zástupců
generálního tajemníka,
(f) přijímá roční rozpočet příjmů a výdajů Střediska,
(g) schvaluje roční zprávu o činnosti Střediska.
Rozhodnutí uvedená pod písmeny (a), (b), (c) a (f) se přijímají
dvoutřetinovou většinou členů Správní rady.
(2) Správní rada může jmenovat takové výbory, které uzná za nezbytné.
(3) Správní rada bude rovněž vykonávat takové další pravomoci a
zastávat takové další funkce, které uzná za nezbytné pro plnění
ustanovení této Úmluvy.
Čl.7
(1) Správní rada bude pořádat každoroční zasedání a taková další
zasedání, o nichž může rozhodnout Rada, nebo je svolat předseda nebo
generální tajemník na žádost nejméně pěti členů Rady.
(2) Každý člen Správní rady bude mít jeden hlas a všechny záležitosti
předkládané Radě budou rozhodovány většinou odevzdaných hlasů, pokud
není v tomto ohledu stanoveno jinak.
(3) Kvorum pro jakékoliv zasedání Správní rady bude většina jejích
členů.
(4) Správní rada může stanovit dvoutřetinovou většinou svých členů
postup, pomocí něhož může předseda požádat o hlasování Rady bez
svolávání zasedání Rady. Hlasování bude považováno za platné pouze
pokud většina členů Rady odevzdá své hlasy v rámci časového limitu
stanoveného zmíněným postupem.
Čl.8
Členové Správní rady ani předseda nepobírají žádnou odměnu z prostředků
Střediska.
Oddíl 3
Sekretariát
Čl.9
Sekretariát se skládá z generálního tajemníka, jednoho nebo více
zástupců generálního tajemníka a pracovníků Sekretariátu.
Čl.10
(1) Generální tajemník a kterýkoliv zástupce generálního tajemníka
budou voleni Správní radou, dvoutřetinovou většinou jejích členů na
základě návrhu předsedy na služební období nepřesahující šest let a
bude je možno znovu zvolit na další období. Po konzultaci se členy
správní rady navrhne předseda jednoho nebo více kandidátů pro každou z
těchto funkcí.
(2) Funkce generálního tajemníka a zástupce generálního tajemníka budou
neslučitelné s výkonem jakékoliv politické funkce. Ani generální
tajemník, ani zástupce generálního tajemníka nesmějí vykonávat žádné
jiné zaměstnání nebo povolání, pokud to neschválí Správní rada.
(3) V době nepřítomnosti generálního tajemníka či jeho nezpůsobilosti
jednat a v době jakéhokoliv uprázdnění funkce generálního tajemníka,
bude jednat jeho zástupce jako generální tajemník. Pokud bude více než
jeden zástupce generálního tajemníka, Správní rada předem určí pořadí,
ve kterém budou jednat jako generální tajemník.
Čl.11
Generální tajemník bude zákonným představitelem a vedoucím Střediska a
bude odpovídat za jeho správu včetně jmenování pracovníků v souladu s
ustanoveními této Úmluvy a pravidly přijatými Správní radou. Bude
vykonávat funkci registrátora a bude mít pravomoc ověřovat správnost
rozhodčích rozhodnutí přijatých podle této Úmluvy a ověřovat jejich
kopie.
Oddíl 4
Seznamy
Čl.12
Seznam smírčích soudců a Seznam rozhodců se bude každý skládat z
kvalifikovaných osob jmenovaných jak je stanoveno dále, které jsou
ochotny tuto funkci zastávat.
Čl.13
(1) Každý smluvní stát může jmenovat do každého seznamu čtyři osoby,
které mohou, ale nemusí být jeho občany.
(2) Předseda může jmenovat do každého seznamu deset osob. Osoby takto
jmenované do seznamu mají mít každá jinou národnost.
Čl.14
(1) Osoby jmenované do seznamů budou osobami vysokých morálních kvalit
a uznávaných odborností v oblastech práva, obchodu, průmyslu nebo
financí, na něž je spolehnutí, že budou vydávat nezávislá rozhodnutí.
Odbornost v oblasti práva má u osob zapsaných do seznamu rozhodců
zvláštní význam.
(2) Při jmenování osob do seznamů bude předseda věnovat náležitou
pozornost tomu, aby byly v seznamech zastoupeny hlavní právní systémy
světa a hlavní formy hospodářské činnosti.
Čl.15
(1) Členové uvedení v seznamu budou činní na obnovitelné období šesti
let.
(2) V případě smrti nebo rezignace člena na seznamu, má orgán, který
člena jmenoval, právo jmenovat jinou osobu do této funkce na zbytek
funkčního období tohoto člena.
(3) Členové na seznamu budou nadále plnit svou funkci, dokud nebudou
jmenováni jejich nástupci.
Čl.16
(1) Jedna osoba může být zapsána do obou seznamů.
(2) Pokud byla do stejného seznamu jmenována osoba více než jedním
smluvním státem nebo jedním nebo více smluvními státy a předsedou,
považuje se za osobu jmenovanou orgánem, který ji jmenoval jako první,
nebo, pokud je jedním z těchto orgánů stát, jehož je tato osoba
občanem, za jmenovanou tímto státem.
(3) Všechna jmenování budou oznámena generálnímu tajemníkovi a vstoupí
v platnost dnem, ke kterému je oznámení přijato.
Oddíl 5
Financování Střediska
Čl.17
Jestliže výdaje Střediska nemohou být pokryty z poplatků za použití
jeho služeb nebo z jiných příjmů, bude rozdíl hrazen smluvními státy,
které jsou členy Banky, úměrně k jejich podílům na kapitálu Banky, a
smluvními státy, které nejsou členy Banky, v souladu s pravidly
přijatými Správní radou.
Oddíl 6
Status, imunity a privilegia
Čl.18
Středisko bude mít plnou mezinárodně právní subjektivitu. Právní
způsobilost střediska bude zahrnovat oprávnění:
a) uzavírat smlouvy;
b) nabývat movitý a nemovitý majetek a disponovat s ním;
c) konat právní řízení.
Čl.19
Středisko bude požívat na území každého smluvního státu imunit a
privilegií stanovených v tomto oddílu, aby mohlo plnit své funkce.
Čl.20
Středisko, jeho majetek a aktiva budou požívat plné soudní imunity s
výjimkou případu, kdy se Středisko této imunity vzdá.
Čl.21
Předseda, členové Správní rady, osoby ve funkci smírčích soudců nebo
rozhodců nebo členové Výboru jmenovaného podle článku 52 odstavce (3) a
úředníci a zaměstnanci Sekretariátu
a) budou požívat soudní imunity s ohledem na úkony, které uskutečňují
při výkonu svých funkcí s výjimkou případu, kdy se Středisko této
imunity vzdá,
b) pokud nejsou místními občany, budou požívat stejných imunit od
přistěhovaleckých omezení, požadavků cizinecké registrace a povinností
národní služby, stejných výhod týkajících se omezení směny a stejného
zacházení se zřetelem k cestovním úlevám poskytovaným smluvními státy
představitelům, funkcionářům a zaměstnancům srovnatelné hodnosti
ostatních smluvních států.
Čl.22
Ustanovení článku 21 se budou vztahovat na osoby vystupující na jednání
podle této Úmluvy jako strany, zástupci, právní poradci, advokáti,
svědci nebo znalci, to platí za předpokladu, že písmeno (b) bude
použito pouze v souvislosti s jejich cestou do místa a z místa, kde se
koná řízení a s jejich pobytem na tomto místě.
Čl.23
(1) Archívy Střediska budou nedotknutelné, ať jsou kdekoliv.
(2) Pokud jde o styk s úřady, bude každý smluvní stát poskytovat
Středisku zacházení ne méně příznivé než poskytuje ostatním
mezinárodním organizacím.
Čl.24
(1) Středisko, jeho aktiva, majetek a příjmy jakož i jeho činnost a
transakce, k nimž je oprávněno podle této Úmluvy, budou osvobozeny od
všech daní a celních poplatků. Středisko bude rovněž osvobozeno od
povinnosti vybírat nebo platit jakékoliv daně nebo celní poplatky.
(2) S výjimkou místních občanů nebude ukládána žádná daň z příspěvků na
výdaje placené Střediskem předsedovi nebo členům Správní rady nebo ve
vztahu k nim, nebo z mzdy, příspěvků na výdaje nebo ostatní příjmy
placené Střediskem funkcionářům nebo zaměstnancům Sekretariátu či ve
vztahu k nim.
(3) Žádná daň nebude ukládána z poplatků nebo příspěvků na výdaje nebo
ve vztahu k nim osobám ve funkci smírčích soudců nebo rozhodců nebo
členů výboru jmenovaného podle článku 52 odstavec 3 při právních
řízeních podle této Úmluvy, pokud jediným právním základem pro takovou
daň je sídlo Střediska nebo místo, kde jsou takové poplatky nebo
příspěvky placeny.
Kapitola II
Soudní pravomoc střediska
Čl.25
(1) Soudní pravomoc Střediska se vztahuje na každý právní spor
vznikající přímo z investice mezi smluvním státem (nebo orgánem či
zastoupením smluvního státu určeným Středisku tímto státem) a občanem
jiného smluvního státu, o němž strany ve sporu písemně souhlasí, že
bude předložen Středisku. Pokud strany vyslovily souhlas, nemůže žádná
z nich jednostranně svůj souhlas odvolat.
(2) "Občanem jiného smluvního státu" se rozumí:
a) jakákoliv fyzická osoba, která měla občanství jiného smluvního
státu, než je strana státu ve sporu v den, kdy se strany dohodly
předložit takový spor smírčímu nebo rozhodčímu soudu, jakož i k datu,
ke kterému byla žádost registrována podle článku 28 odstavce (3) nebo
článku 36 odstavce (3), ale nezahrnuje žádnou osobu mající k oběma
datům také občanství smluvního státu strany ve sporu: a
b) jakákoliv právnická osoba, která měla příslušnost jiného smluvního
státu, než je stát smluvní strany ve sporu, v den, kdy se strany
dohodly předložit takový spor ke smírčímu nebo rozhodčímu řízení, a
jakákoliv právnická osoba, která měla příslušnost strany smluvního
státu ve sporu k tomuto datu a která na základě zahraniční kontroly, na
níž se strany dohodly, by měla být pro účely této Úmluvy považována za
subjekt jiného smluvního státu.
(3) Souhlas příslušného orgánu nebo zastoupení smluvního státu bude
vyžadovat schválení tohoto státu, pokud stát neoznámí Středisku, že
takové schválení nevyžaduje.
(4) Kterýkoliv smluvní stát může v době ratifikace, přijetí nebo
schválení této Úmluvy nebo v kteroukoliv pozdější dobu oznámit
Středisku druh či druhy sporů, které by podle jeho názoru měly nebo
neměly být podřízeny soudní pravomoci Střediska. Generální tajemník
bezodkladně postoupí toto oznámení všem smluvním státům. Takové
oznámení nebude považováno za souhlas požadovaný odstavcem 1.
Čl.26
Souhlas stran s rozhodčím řízením podle této Úmluvy bude považován,
pokud není stanoveno jinak, za souhlas s takovým rozhodčím řízením s
vyloučením jakéhokoliv jiného prostředku. Smluvní stát může vyžadovat
vyčerpání místních správních nebo soudních postupů jako podmínku ke
svému souhlasu s rozhodčím řízením podle této Úmluvy.
Čl.27
(1) Žádný smluvní stát neposkytne diplomatickou ochranu a neuplatní
mezinárodní nárok se zřetelem ke sporu, o němž jeden z jeho občanů a
jiný smluvní stát se dohodli souhlasit, aby byl předložen nebo
předložili k rozhodčímu řízení podle této Úmluvy, s výjimkou případu,
že takový jiný smluvní stát nedodržel a nevykonal rozhodnutí učiněné v
tomto sporu.
(2) Diplomatická ochrana pro účely odstavce 1 nebude zahrnovat
neformální diplomatické výměny pro pouhý účel usnadnění řešení sporu.
Kapitola III
Smírčí řízení
Oddíl 1
Žádost o smírčí řízení
Čl.28
(1) Kterýkoliv smluvní stát nebo občan smluvního státu, který si bude
přát zahájit smírčí řízení, zašle za tímto účelem písemně žádost
generálnímu tajemníkovi, který zašle kopii žádosti druhé straně.
(2) Žádost bude obsahovat informace týkající se předmětu sporu,
označení stran a jejich souhlas se smírčím řízením v souladu s
procesními pravidly pro zahájení smírčího a rozhodčího řízení.
(3) Generální tajemník zaregistruje žádost, pokud nezjistí, na základě
informací obsažených v žádosti, že spor se jednoznačně netýká soudní
pravomoci Střediska. Registraci nebo zamítnutí registrace oznámí
bezodkladně stranám.
Oddíl 2
Vytvoření smírčí komise
Čl.29
(1) Smírčí komise (dále jen Komise) bude vytvořena co možno nejdříve po
registraci žádosti podle článku 28.
(2)
(a) Komise se bude skládat z jednoho smírčího soudce nebo jakéhokoliv
lichého počtu smírčích soudců jmenovaných podle dohody stran.
(b) V případě, že se strany nedohodnou na počtu smírčích soudců a na
způsobu jejich jmenování, bude se Komise skládat ze tří smírčích
soudců, z nichž jeden smírčí soudce bude jmenován každou stranou a
třetí, který bude předsedou komise, bude jmenován po dohodě stran.
Čl.30
Pokud nebude Komise vytvořena do 90 dnů poté, co byla generálním
tajemníkem odeslána zpráva o registraci žádosti v souladu s článkem 28
odstavec 3 nebo v jiné lhůtě, na které se strany mohou dohodnout,
jmenuje předseda na žádost kterékoliv strany a pokud možno po
konzultaci s oběma stranami smírčího soudce nebo smírčí soudce, kteří
dosud nebyli jmenováni.
Čl.31
(1) Smírčí soudci mohou být jmenováni i mimo seznam smírčích soudců s
výjimkou případů jmenování předsedou podle článku 30.
(2) Smírčí soudci jmenovaní mimo seznam smírčích soudců musí mít
předpoklady uvedené v článku 14 odst. 1.
Oddíl 3
Smírčí řízení
Čl.32
(1) Komise bude soudem s vlastní pravomocí.
(2) Jakákoliv námitka vznesená stranou ve sporu, že tento spor nespadá
do soudní pravomoci Střediska, nebo z jiných důvodů nespadá do
pravomoci Komise, bude posouzena touto Komisí, která určí, zda se jí
bude zabývat jako předběžnou otázkou nebo zda ji přiřadí ke skutkové
podstatě sporu.
Čl.33
Každé smírčí řízení bude vedeno v souladu s ustanoveními tohoto oddílu
a s výjimkou případů, kdy se strany dohodnou jinak, v souladu s
Pravidly smírčího řízení platnými ke dni, k němuž se strany dohodly na
smírčím řízení. Pokud se objeví jakákoliv procesní otázka, která není
upravena tímto oddílem nebo Pravidly smírčího řízení či jinými pravidly
dohodnutými stranami, rozhodne tuto otázku Komise.
Čl.34
(1) Povinností Komise bude objasňovat sporné záležitosti mezi stranami
a usilovat o dosažení dohody mezi nimi na základě vzájemně přijatelných
podmínek. Za tímto účelem může Komise v kterékoliv fázi řízení a čas od
času doporučit podmínky řešení stranám. Strany budou v dobré víře
spolupracovat s Komisí, aby Komisi umožnily výkon jejích funkcí a
posoudí co nejvážněji její doporučení.
(2) Dosáhnou-li strany dohody, Komise vypracuje zprávu s uvedením
sporných záležitostí a s konstatováním, že strany dosáhly dohody. Pokud
bude mít Komise v jakékoliv fázi řízení za to, že dohoda mezi stranami
není pravděpodobná, uzavře řízení a vypracuje zprávu o tom, že spor byl
projednáván a že se stranám nepodařilo dosáhnout dohody. Pokud se jedna
ze stran nedostaví nebo se řízení nezúčastní, komise řízení uzavře a
vypracuje zprávu o tom, že se strana nedostavila nebo nezúčastnila.
Čl.35
Pokud se strany ve sporu nedohodnou jinak, nebude žádná ze stran
smírčího řízení oprávněna v dalším řízení uplatňovat, ať už před
rozhodčím soudem nebo u soudního dvora nebo jinde, vyjádřené názory
nebo tvrzení, doznání nebo nabídky na řešení učiněné druhou stranou ve
smírčím řízení nebo na zprávu či jakákoliv doporučení učiněná Komisí
ani se na ně odvolávat.
Kapitola IV
Rozhodčí řízení
Oddíl 1
Žádost o rozhodčí řízení
Čl.36
(1) Kterýkoliv smluvní stát nebo kterýkoli občan smluvního státu, který
si přeje zahájit rozhodčí řízení, se za tím účelem písemně obrátí na
generálního tajemníka, který kopii žádosti zašle druhé straně.
(2) Žádost bude obsahovat informace týkající se sporných záležitostí,
označení stran a jejich souhlas s rozhodčím řízením, v souladu s
jednacím řádem pro smírčí a rozhodčí řízení.
(3) Generální tajemník zaregistruje žádost, pokud na základě informací
obsažených v žádosti nezjistí, že spor se jednoznačně netýká soudní
pravomoci Střediska. Registraci nebo zamítnutí registrace oznámí
bezodkladně stranám.
Oddíl 2
Vytvoření Rozhodčího soudu
Čl.37
(1) Rozhodčí soud (dále jen Soud) bude vytvořen co možná nejdříve po
registraci žádosti podle článku 36.
(2)
(a) Soud se bude skládat z jednoho rozhodce nebo jakéhokoliv lichého
počtu rozhodců jmenovaných podle dohody stran.
(b) V případě, že se strany nedohodnou na počtu rozhodců a způsobu
jejich jmenování, bude se Soud skládat ze tří rozhodců, z nichž jeden
rozhodce bude jmenován každou stranou a třetí, který bude předsedou
Soudu, bude jmenován po dohodě stran.
Čl.38
Pokud nebude Soud vytvořen do 90 dnů poté, co byla generálním
tajemníkem doručena zpráva o registraci žádosti v souladu s článkem 36
odstavec 3 nebo v jiné další lhůtě, na které se strany mohou dohodnout,
jmenuje předseda na žádost kterékoliv strany a pokud možno po důkladné
poradě s oběma stranami jednoho nebo více rozhodců, kteří dosud nebyli
jmenováni. Rozhodci jmenovaní předsedou podle tohoto článku nebudou
občany smluvního státu, který je stranou ve sporu, nebo smluvního
státu, jehož občan je stranou ve sporu.
Čl.39
Většina rozhodců bude občany jiných států, než je smluvní stát, který
je stranou ve sporu a smluvní stát, jehož občan je stranou ve sporu;
avšak platí, že uvedená ustanovení tohoto článku se nebudou vztahovat
na případ, kdy jeden rozhodce nebo každý jednotlivý člen Soudu byl
jmenován dohodou stran.
Čl.40
(1) Rozhodci mohou být jmenováni i mimo seznam rozhodců, s výjimkou
případů jmenování předsedou podle článku 38.
(2) Rozhodci jmenovaní mimo seznam rozhodců musí mít předpoklady
uvedené v článku 14 odstavec 1.
Oddíl 3
Pravomoc a funkce Rozhodčího soudu
Čl.41
(1) Soud bude soudem s vlastní pravomocí.
(2) Jakákoliv námitka vznesená stranou ve sporu, že tento spor nespadá
do soudní pravomoci, nebo z jiných důvodů nespadá do pravomoci Soudu,
bude posouzena tímto Soudem, který určí, zda se jí bude zabývat jako
předběžnou otázkou, nebo zda ji přiřadí ke skutkové podstatě sporu.
Čl.42
(1) Soud rozhodne spor v souladu s takovými právními pravidly, na nichž
se strany dohodnou. Není-li takové dohody, použije soud právo smluvního
státu, který je stranou ve sporu (včetně jeho norem kolizních) a takové
předpisy mezinárodního práva, které mohou být použity.
(2) Soud nesmí vynést výrok podle zásady non liquet na základě
nedostatku nebo nejasnosti práva.
(3) Ustanovení odst. 1 a 2 nemohou bránit Soudu rozhodovat spor podle
zásady ex aequo et bono, pokud se na tom strany dohodnou.
Čl.43
Soud může v jakékoliv fázi řízení, pokud to považuje za nezbytné a s
výjimkou případů, kdy se strany dohodnou jinak
a) vyzvat strany, aby předložily doklady nebo jiné důkazy a
b) navštívit místo spojené se sporem a vést zde taková šetření, která
uzná za vhodná.
Čl.44
Každé rozhodčí řízení bude vedeno v souladu s ustanoveními tohoto
oddílu a s výjimkou, kdy se strany dohodnou jinak, v souladu s Pravidly
rozhodčího řízení platnými ke dni, k němuž se strany dohodly na
rozhodčím řízení. Pokud se objeví jakákoliv procesní otázka, která není
upravena tímto oddílem nebo Pravidly rozhodčího řízení či jinými
pravidly dohodnutými stranami, rozhodne tuto otázku Soud.
Čl.45
(1) Pokud se strana nedostaví nebo nepředloží své stanovisko, nebude to
znamenat souhlas s tvrzením druhé strany.
(2) Pokud se v jakékoliv fázi řízení strana nedostaví nebo nepředloží
své stanovisko, může druhá strana požádat Soud, aby se zabýval
otázkami, které mu byly předloženy a vynesl rozhodnutí. Před vynesením
rozhodnutí se soud obrátí na stranu, která se nedostavila nebo
nepředložila své stanovisko, a udělí jí k tomu potřebný čas, leda že by
se spokojil s tím, že tato strana nemá v úmyslu tak učinit.
Čl.46
S výjimkou případů, kdy se strany dohodnou jinak, bude Soud řešit,
pokud o to bude stranou požádán, každý další nebo dodatečný nárok nebo
protinárok vyplývající přímo z předmětu sporu za předpokladu, že je to
v souladu s dohodou stran a jinak spadá do soudní pravomoci Střediska.
Čl.47
S výjimkou případů, kdy se strany dohodnou jinak, může Soud doporučit,
pokud se domnívá, že to okolnosti vyžadují, jakákoliv prozatímní
opatření, která by měla být přijata k zachování příslušných práv každé
ze stran.
Oddíl 4
Rozhodčí nález
Čl.48
(1) Soud rozhoduje spory většinou hlasů všech svých členů.
(2) Rozhodčí nález bude vydán písemně a bude podepsán členy Soudu,
kteří o něm hlasovali.
(3) Rozhodčí nález se bude zabývat každou otázkou předloženou Soudu a
uvede důvody, na nichž je založen.
(4) Každý člen Soudu může připojit svůj vlastní názor na rozhodčí
nález, ať nesouhlasí s většinou nebo s ní souhlasí, nebo vyjádření
svého nesouhlasu.
(5) Středisko nebude zveřejňovat rozhodnutí bez souhlasu stran.
Čl.49
(1) Generální tajemník zašle bezodkladně ověřené opisy rozhodčího
nálezu stranám. Rozhodčí nález bude považován za vydaný ke dni, ke
kterému byly ověřené opisy odeslány.
(2) Na žádost strany učiněnou do 45 dnů po dni, ke kterému byl vydán
rozhodčí nález, může Soud po oznámení druhé straně rozhodnout
jakoukoliv otázku, kterou v nálezu opomněl rozhodnout a opraví
jakékoliv písařské, početní nebo podobné chyby v nálezu. Jeho
rozhodnutí se stane součástí rozhodčího nálezu a bude oznámeno stranám
stejným způsobem jako rozhodčí nález. Lhůty uvedené v článku 51
odstavec 2 a článku 52 odstavec 2 začnou běžet ode dne, ke kterému bylo
rozhodnutí vydáno.
Oddíl 5
Výklad, přezkoumání a zrušení rozhodčího nálezu
Čl.50
(1) Vyskytne-li se mezi stranami jakýkoliv spor o výklad nebo rozsah
rozhodčího nálezu, může každá strana požádat o jeho výklad písemnou
žádostí adresovanou generálnímu tajemníkovi.
(2) Pokud možno bude žádost předložena Soudu, který vydal rozhodčí
nález. Nebude-li to možné, bude vytvořen nový Soud podle oddílu 2 této
kapitoly. Soud může, pokud má za to, že to okolnosti vyžadují, přerušit
výkon rozhodčího nálezu až do svého rozhodnutí.
Čl.51
(1) Každá strana může požádat o přezkoumání rozhodčího nálezu písemnou
žádostí, adresovanou generálnímu tajemníkovi na základě zjištění nějaké
skutečnosti takové povahy, která rozhodujícím způsobem ovlivňuje
rozhodčí nález, za předpokladu, že v době vydání rozhodčího nálezu
nebyla tato skutečnost Soudu ani žadateli známa a žadatelova neznalost
této skutečnosti nebyla způsobena nedbalostí.
(2) Žádost bude uplatněna do 90 dnů po zjištění této skutečnosti a v
každém případě do tří let ode dne, ke kterému byl rozhodčí nález vydán.
(3) Žádost bude pokud možno předložena Soudu, který vydal rozhodčí
nález. Nebude-li to možné, bude vytvořen nový Soud podle oddílu 2 této
kapitoly.
(4) Soud může, pokud má za to, že to okolnosti vyžadují, přerušit výkon
rozhodčího nálezu až do svého rozhodnutí. Pokud žadatel požaduje
přerušení výkonu rozhodčího nálezu, bude výkon prozatímně přerušen,
dokud Soud nerozhodne o této žádosti.
Čl.52
(1) Každá strana může požádat o zrušení rozhodčího nálezu písemnou
žádostí adresovanou generálnímu tajemníkovi z jednoho nebo více
následujících důvodů:
a) Soud nebyl řádně vytvořen;
b) Soud zjevně překročil svoji pravomoc;
c) na straně člena Soudu se vyskytla korupce;
d) došlo k závažnému porušení základních procesních pravidel; nebo
e) v rozhodčím nálezu nebyly uvedeny důvody, na kterých je založen.
(2) Žádost bude uplatněna do 120 dnů ode dne, ke kterému byl vynesen
rozhodčí nález vyjma případů, kdy je zrušení požadováno z důvodu
korupce; taková žádost bude uplatněna do 120 dnů od zjištění korupce a
v každém případě do tří let ode dne, ke kterému byl rozhodčí nález
vydán.
(3) Po přijetí žádosti předseda bezodkladně určí ze seznamu rozhodců
tříčlenný Výbor ad hoc. Žádný člen Výboru nebude z členů Soudu, který
vynesl rozhodčí nález, nebude stejné národnosti jako kterýkoliv z
těchto členů, nebude občanem státu, který je stranou ve sporu nebo
státu, jehož občan je stranou ve sporu, nebyl jmenován do seznamu
rozhodců žádným z těchto států a nejednal jako smírčí soudce ve stejném
sporu. Výbor bude mít pravomoc zrušit rozhodčí nález nebo kteroukoliv
jeho část z jakéhokoliv důvodu uvedeného v odstavci 1.
(4) Ustanovení článků 41 až 45, 48, 49, 53 a 54 a kapitol VI a VII se
budou obdobně používat i na řízení před Výborem.
(5) Výbor může, pokud má za to, že to okolnosti vyžadují, přerušit
výkon rozhodčího nálezu až do svého rozhodnutí. Pokud žadatel požaduje
přerušení výkonu rozhodčího nálezu, bude výkon prozatímně přerušen,
dokud Výbor o této žádosti nerozhodne.
(6) Bude-li rozhodčí nález zrušen, bude spor na žádost kterékoliv
strany předložen novému Soudu vytvořenému podle odstavce 2 této
kapitoly.
Oddíl 6
Uznání a výkon rozhodčího nálezu
Čl.53
(1) Rozhodčí nález bude pro strany závazný a nebude předmětem odvolání
nebo jakéhokoli jiného opravného prostředku, s výjimkou těch, které
jsou uvedeny v této Úmluvě. Každá strana bude dodržovat a plnit
podmínky rozhodčího nálezu s výjimkou přerušení tohoto plnění podle
příslušných ustanovení této Úmluvy.
(2) Pro účely tohoto oddílu bude "rozhodčí nález" zahrnovat jakékoliv
rozhodnutí vykládající, přezkoumávající nebo zrušující tento nález
podle článků 50, 51 nebo 52.
Čl.54
(1) Každý smluvní stát uzná rozhodčí nález vydaný podle této Úmluvy
jako závazný a bude na svém území vymáhat plnění peněžních závazků
uložených v rozhodčím nálezu, jakoby to bylo konečné rozhodnutí soudu v
tomto státě. Smluvní stát s federálním uspořádáním může vymáhat
takovéto rozhodnutí u svých federálních soudů nebo jejich
prostřednictvím a může stanovit, že tyto soudy budou nakládat s
rozhodčím nálezem, jako by se jednalo o konečné rozhodnutí soudů
vlastního státu.
(2) Strana žádající o uznání nebo výkon rozhodnutí na území smluvního
státu zašle příslušnému soudu nebo jinému orgánu, který tento stát k
tomuto účelu určil, opis rozhodčího nálezu ověřený generálním
tajemníkem. Každý smluvní stát oznámí generálnímu tajemníkovi určení
příslušného soudu nebo jiného orgánu k tomuto účelu a jakoukoliv
následnou změnu v tomto určení.
(3) Výkon rozhodčího nálezu se bude řídit zákony týkajícími se výkonu
soudních rozhodnutí platných ve státě, na jehož území se takovýto výkon
žádá.
Čl.55
Ustanovení článku 54 nebude vykládáno jako vyloučení práva platného v
kterémkoliv smluvním státě vztahujícího se k imunitě tohoto státu nebo
jako vyloučení kteréhokoliv cizího státu z výkonu rozhodnutí.
Kapitola V
Náhrada a odvolání smírčích soudců a rozhodců
Čl.56
(1) Poté, co byla utvořena Komise nebo Soud a bylo zahájeno řízení,
nebude jejich složení měněno. Avšak v případě, že by smírčí soudce nebo
rozhodce zemřel, stal se nezpůsobilým nebo se funkce vzdal, bude místo,
které se v důsledku toho uvolní, obsazeno v souladu s ustanoveními
kapitoly III odstavec 2 nebo kapitoly IV odstavec 2.
(2) Člen Komise nebo Soudu bude nadále pracovat v této funkci bez
ohledu na to, že přestal být členem uvedeným v Seznamu.
(3) Pokud se smírčí soudce nebo rozhodce jmenovaný stranou vzdá své
funkce bez souhlasu Komise nebo Soudu, jejichž byl členem, jmenuje
předseda z příslušného seznamu osobu k obsazení uvolněného místa.
Čl.57
Strana může navrhnout Komisi nebo Soudu vyřazení kteréhokoliv svého
člena z důvodu jakékoliv skutečnosti svědčící o zjevném nedostatku
vlastností vyžadovaných v článku 14 odstavec 1. Strana účastnící se
rozhodčího řízení může rovněž navrhnout vyřazení rozhodce z důvodu
nedostatečné způsobilosti pro jmenování do Soudu podle kapitoly IV
odstavce 2.
Čl.58
Rozhodnutí o jakémkoliv návrhu na vyřazení smírčího soudce nebo
rozhodce bude přijato ostatními členy Komise nebo Soudu případ od
případu za předpokladu, že předseda přijme toto rozhodnutí tam, kde
jsou tito členové rovnoměrně rozděleni, nebo v případě návrhu na
vyřazení pouze jednoho smírčího soudce nebo rozhodce nebo většiny
smírčích soudců nebo rozhodců. Je-li rozhodnuto, že je návrh oprávněný,
bude smírčí soudce nebo rozhodce, na kterého se rozhodnutí vztahuje,
nahrazen v souladu s ustanoveními kapitoly III odstavec 2 nebo kapitoly
IV odstavec 2.
Kapitola VI
Náklady řízení
Čl.59
Poplatky placené stranami za používání služeb Střediska budou stanoveny
generálním tajemníkem v souladu s předpisy přijatými Správní radou.
Čl.60
(1) Každá Komise a každý Soud určí poplatky a výlohy svých členů v
rámci limitů stanovovaných čas od času Správní radou a po poradě s
generálním tajemníkem.
(2) Ustanovení odstavce 1 tohoto článku nebude vylučovat, aby se strany
předem dohodly s příslušnou Komisí nebo Soudem na poplatcích a výlohách
svých členů.
Čl.61
(1) V případě smírčího řízení budou poplatky a výlohy členů Komise
jakož i poplatky za užívání služeb Střediska hrazeny stranami rovným
dílem. Každá strana bude hradit jakékoliv další výlohy, které jí
vzniknou v souvislosti s řízením.
(2) V případě rozhodčího řízení určí Soud s výjimkou případů, kdy se
strany dohodnou jinak, výdaje vzniklé stranám v souvislosti s řízením a
rozhodne, jakým způsobem a kým budou tyto výdaje, poplatky, výlohy
členů Soudu a poplatky za použití služeb Střediska placeny. Toto
rozhodnutí bude tvořit součást rozhodčího nálezu.
Kapitola VII
Místo konání řízení
Čl.62
Smírčí a rozhodčí řízení budou konána v sídle Střediska s výjimkou
případů, které jsou uvedeny dále.
Čl.63
Smírčí a arbitrážní řízení mohou být, pokud se tak strany dohodnou,
konána
a) v sídle Stálého rozhodčího soudu nebo jiné další vhodné instituce,
ať soukromé nebo veřejné, se kterou Středisko může za tímto účelem
uzavřít dohodu, nebo
b) na jakémkoliv dalším místě schváleném Komisí nebo Soudem po
konzultaci s generálním tajemníkem.
Kapitola VIII
Spory mezi smluvními státy
Čl.64
Jakýkoliv spor vzniklý mezi smluvními státy a týkající se výkladu nebo
použití této Úmluvy, který není vyřešen jednáním, bude předložen
Mezinárodnímu soudnímu dvoru na žádost kterékoliv strany v tomto sporu,
pokud se zmíněné státy nedohodnou na jiném řešení.
Kapitola IX
Dodatek
Čl.65
Kterýkoliv smluvní stát může navrhnout dodatek této Úmluvy. Text
navrženého dodatku bude sdělen generálnímu tajemníkovi nejpozději do 90
dnů před zasedáním Správní rady, na kterém má být tento dodatek
posouzen, a generální tajemník jej postoupí bezodkladně členům Správní
rady.
Čl.66
(1) Pokud tak Správní rada rozhodne dvoutřetinovou většinou svých
členů, bude navržený dodatek zaslán všem smluvním státům k ratifikaci,
přijetí nebo schválení. Každý dodatek vstoupí v platnost 30 dnů poté,
co depozitář této Úmluvy zašle všem smluvním státům oznámení, že
všechny smluvní státy ratifikovaly, přijaly nebo schválily tento
dodatek.
(2) Žádný dodatek se nesmí dotknout práv a závazků kteréhokoliv
smluvního státu, daných touto Úmluvou nebo kteréhokoliv jeho orgánu či
instituce nebo kteréhokoliv občana tohoto státu a vyplývajících ze
souhlasu s pravomocí Střediska daného před nabytím platnosti tohoto
dodatku.
Kapitola X
Závěrečná ustanovení
Čl.67
Tato Úmluva bude otevřena k podpisu členským státům Banky. Bude rovněž
otevřena k podpisu kterémukoliv dalšímu státu, který je účastníkem
Statutu Mezinárodního soudního dvora a který Správní rada vyzvala
hlasem dvou třetin svých členů k podpisu této Úmluvy.
Čl.68
(1) Tato Úmluva bude podléhat ratifikaci, přijetí nebo schválení
signatářskými státy v souladu s jejich příslušnými ústavními předpisy.
(2) Tato Úmluva vstoupí v platnost 30 dnů ode dne uložení dvacáté
ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení. Vstoupí v
platnost pro každý stát, který následně uloží svou ratifikační listinu,
listinu o přijetí nebo schválení, 30 dnů od data takového uložení.
Čl.69
Každý smluvní stát přijme taková právní nebo jiná opatření, která budou
nezbytná k tomu, aby ustanovení této Úmluvy byla účinná na jeho území.
Čl.70
Tato Úmluva se bude vztahovat na všechna území, za jejichž mezinárodní
vztahy je smluvní stát odpovědný s výjimkou těch, která jsou tímto
státem vyloučena písemným oznámením depozitáři této Úmluvy buď v době
ratifikace, přijetí nebo schválení nebo dodatečně.
Čl.71
Kterýkoliv smluvní stát může tuto Úmluvu vypovědět písemným oznámením
depozitáři této Úmluvy. Vypovězení nabude platnosti šest měsíců po
přijetí takového oznámení.
Čl.72
Oznámení smluvního státu podle článku 70 nebo 71 nebude mít vliv na
práva nebo závazky tohoto státu nebo jeho orgánů či institucí nebo
kteréhokoliv občana tohoto státu, dané touto Úmluvou a vyplývající z
jeho souhlasu s pravomocí Střediska před tím, než bylo toto oznámení
přijato depozitářem.
Čl.73
Ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení této Úmluvy a
jejích dodatků budou uloženy u Banky, která bude zastávat funkci
depozitáře této Úmluvy. Depozitář postoupí ověřené kopie této Úmluvy
členským státům Banky a kterémukoliv dalšímu státu, který byl vyzván k
podpisu této Úmluvy.
Čl.74
Depozitář bude registrovat tuto Úmluvu u sekretariátu Organizace
spojených národů v souladu s článkem 102 Charty Organizace spojených
národů a pravidly, která byla na jejím základě přijata Valným
shromážděním.
Čl.75
Depozitář oznámí všem signatářským státům:
a) podpisy podle článku 67;
b) uložení ratifikačních listin, listin o přijetí nebo schválení podle
článku 73;
c) datum, kterým tato Úmluva vstupuje v platnost podle článku 68;
d) výjimky z územní působnosti podle článku 70;
e) datum, kterým vstupuje v platnost dodatek k této Úmluvě podle článku
66; a
f) vypovězení podle článku 71.
Dáno ve Washingtonu, v anglickém, francouzském a španělském jazyce,
přičemž všechna tři znění mají stejnou platnost, v jednom vyhotovení,
které zůstane v archivu Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj, která
vyjádřila svým podpisem dohody souhlas, že bude plnit funkce, jimiž je
touto Úmluvou pověřena.
