Advanced Search

Zákon přídělový


Published: 1920
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/508110/zkon-pdlov.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
81/1920 Sb.



ZÁKON



ze dne 30. ledna 1920,



kterým se vydávají po rozumu §u 10 zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215

Sb. zák. a nař., ustanovení o přídělu zabrané půdy a upravuje se právní

poměr ku přidělené půdě. (Zákon přídělový.)



Změna: 665/1920 Sb.



Část I.



O přídělu.



§ 1



Zabranou a převzatou půdu, pokud jí stát sám nepodrží nebo nepoužije k

účelům všeobecně prospěšným, přidělí pozemkový úřad:



1. jednotlivcům a to malým zemědělcům, domkářům, drobným živnostníkům,

zaměstnancům zemědělským i lesnickým a bezzemkům, a to zvláště

legionářům a příslušníkům ozbrojené moci československé, jakož i

pozůstalým po těch z nich, kteří padli ve válce za vlast nebo zemřeli

následkem služby válečné, a válečným invalidům a pozůstalým po

vojínech, kteří padli neb zemřeli následkem služby válečné;



2. sdružením, která se skládají z osob uvedených pod číslem 1;



3. osobám jmenovaným v §u 5 tohoto zákona;



4. sdružením zemědělským a spotřebním (§§ 6 a 7);



5. obcím a jiným veřejným svazům;



6. jiným osobám právnickým, ústavům a zařízením k účelům vědeckým,

lidumilným a obecně prospěšným.



§ 2



(1) Jednotlivcům jmenovaným v §u 1 pod č. 1. budiž půda přidělována ke

zřízení samostatných podniků zemědělských, které stačí k obživě

hospodáře a jeho rodiny, na kterých hospodář se svou rodinou může

hospodařiti bez stálé cizí pomoci a jejichž provozování tvoří výhradné

nebo aspoň hlavní povolání držitelovo a zároveň výhradný nebo aspoň

hlavní pramen jeho obživy.



(2) Ke zřízení takových usedlostí lze přiděliti půdu také tak, že

svobodná půda uchazečova bude na míru usedlosti uvedenou v odstavci

prvém přídělem doplněna.



(3) Vedle toho lze zabranou půdu přiděliti jednotlivcům uvedeným v §u 1

pod číslem 1. ke stavbě vlastních rodinných obydlí, hospodářských

budov, maloživnostenských provozoven, ke zřízení zahrádek při takových

budovách, k nutnému rozšíření stavenišť, dvorkův a t.p., ke zřízení

samostatných zahrádek a drobných podniků zemědělských, pokud půdu

obdělává držitel sám, nebo s členy své rodiny a pokud výtěžek slouží k

doplnění nebo zlepšení obživy jeho a jeho rodiny.



§ 3



Půda nemůže býti přidělena uchazečům:



1. kteří nemají státního občanství Československé republiky, leč za

podmínky, že do 2 let nabudou tohoto státního občanství;



2. kteří byli odsouzeni pro trestné činy, jejichž následkem jest ztráta

volebního práva do obce, pokud tento následek trvá, pak oněm, kteří

jsou mravně zvrhlí;



3. kteří jsou tělesně nebo duševně neschopni věnovati se účelům, ke

kterým se půda přiděluje, leda že by šlo o zaopatření válečných

invalidův a rodina uchazečova je s to, aby nahradila nedostatek jeho

způsobilosti.



§ 4



(1) Sdružením osob jmenovaným v §u 1 pod č. 2. lze přiděliti půdu,

jestliže výhradným účelem sdružení je společné provozování zemědělství,

a jestliže členové sdružení budou vesměs osobně, přímo a trvale činní

při zemědělských, řemeslnických a udržovacích pracích na přidělené

půdě, nebo při dozoru a správě společného podnikání a jestliže v

podniku je vyloučeno rozdílení zisků z vloženého kapitálu mimo

přiměřené zúročení podílů.



(2) Taková sdružení musí podříditi stanovy a provozovací řád podmínkám,

které jim určí pozemkový úřad.



(3) Osoby, ze kterých se skládá takové sdružení, musí míti stejnou

způsobilost, jaká se žádá na jednotlivých uchazečích v §u 3. Pozemkový

úřad může ustanoviti jinak, pokud se týká osob, na které družstevní

podíl přešel posloupností na případ smrti.



(4) Osobám z družstva vystouplým může býti přidělena půda podle §§ 1 až

3.



§ 5



(1) K účelům bytovým lze mimo případy přídělu jednotlivcům podle §u 2,

odst. 3., přiděliti půdu samosprávným svazkům veřejným, korporacím a

ústavům, dále nevýdělečným sdružením (stavebním družstvům, stavebním

společnostem, stavebním spolkům, nadacím a pod.), aby na ní zřídily

malé byty, to jest rodinné byty o výměře nejvýše 80 m2, útulky pro

svobodné, obývající nejvíce po 3 osobách v jedné oddělené místnosti, a

noclehárny o společných ložnicích.



(2) Za nevýdělečná platí jen sdružení, podle jejichž stanov dividenda

členská nesmí činiti více nežli 5 % splacených závodních podílův a při

rozchodu členové nemohou obdržeti více nežli splacené podíly, kdežto

zbytek společenského jmění určen jest pro účely obecně prospěšné.



(3) Podmínkou jest, že malé byty mají zabírati nejméně 2/3 obyvatelné

úhrnné plochy. Za úhrnnou obyvatelnou plochu platí u rodinných domků

plocha používaná k účelům bytovým, při útulcích pro svobodné a

společných noclehárnách plocha používaná pro účely těchto ústavů.



§ 6



(1) Sdružením, skládajícím se převážně z malých zemědělců, může býti

půda přidělena (§ 15, odst. 2., č. 2.b) k společným zařízením pro

zvelebení zemědělství a lesnictví, podporujícím jejich hospodaření,

zejména pak k podpoře dobytkářství, jako na příklad k zařízení a

vydržování společných chovných neb výkrmných podniků, výběhů, pastvin a

t. p.



(2) Sdružení taková musí podříditi stanovy a provozovací řád podmínkám,

které jim určí pozemkový úřad.



§ 7



(1) Svépomocným sdružením spotřebitelů lze přiděliti půdu, je-li účelem

sdružení vyráběti předměty obživy k vlastní spotřebě členů sdružení a

jejich rodin.



(2) Kapitál vložený členy nesmí poskytovati vyššího zisku než

pravidelných úrokův a nesmí býti obchodováno s vyrobenými předměty.



(3) Sdružení taková musí podříditi stanovy a provozovací řád podmínkám,

které určí pozemkový úřad.



§ 8



Obcím a jiným veřejným svazům může býti i mimo případy § 12 přidělena

zemědělská půda:



1. aby byly jejich dosavadní zemědělské podniky doplněny na výměru,

která umožňuje jejich řádné a výnosné provozování;



aby takové podniky byly zaokrouhleny nebo zajištěny;



aby byly zřízeny vlastní zemědělské podniky sloužící k opatření

místních potřeb, životních potřeb pro obecní ústavy a t. p.;



2. k účelům obecně prospěšným, o které obcím nebo veřejným svazům

náleží pečovati;



3. ke společným zařízením, která slouží zemědělským a lesnickým

podnikům příslušníkův obce;



4. po případě i za tím účelem, aby jejich užívání dále propůjčovaly

osobám jmenovaným v §u 1 pod č. 1.



§ 9



(1) Pastviny lze přidělovati obcím a sdružením zemědělským se závazkem,

že přenechají jejich užívání za přiměřených podmínek v prvé řadě

drobným zemědělcům. Při přídělu bude pozemkový úřad hleděti k tomu, aby

z přidělených pastvin měl prospěch co největší počet osob, a může

stanoviti řád pokud se týká úpravy a udržování pastvin.



(2) Jednotlivcům lze pastviny přiděliti jen tehdy, když jejich převzetí

obcemi nebo sdruženími zemědělců jest, hledíc k jejich poloze, nevhodné

aneb když obec neb zemědělské sdružení přídělu se nedomáhají.



§ 10



(1) Půdu lesní lze podle prokázané místní potřeby a se zřetelem ke

zvláštním poměrům místním přiděliti v první řadě obcím a jiným veřejným

svazům. Při stanovení výměry budiž dbáno toho, aby celkový lesní

majetek svou rozlohou a povahou zaručoval spořádané hospodářství ve

smyslu lesních zákonů. Pozemkový úřad, rozhoduje o přídělu, může

uložiti podmínky sledující zabezpečení spořádaného hospodaření.



(2) Dosavadní souvislé hospodářské lesní jednotky (polesí, revíry)

buďtež zpravidla zachovány, což nevylučuje, aby byly přiděleny více

uchazečům jako hospodářský celek do společného vlastnictví a užívání.



(3) Jednotlivcům lze přiděliti lesní pozemky výjimečně a v menší

rozloze zejména k tomu cíli, aby byl zaokrouhlen nebo jinak doplněn a

zajištěn jejich lesní i jinaký majetek, jestliže lesní půda, o kterou

jde, hledíc k nepatrné její rozloze, se nehodí k hospodaření obecnímu

nebo státnímu, nebo je-li ze všech nebo několika stran obklopena

pozemky uchazečovými.



§ 11



(1) Rybníky lze přiděliti zpravidla obcím a jiným veřejným svazům a

sdružením, zejména jestliže se již zabývají rybničným hospodářstvím

nebo jestliže by přídělem rybničné plochy bylo zdokonaleno jejich

rybničné neb zemědělské hospodářství, jakož i svépomocným sdružením

zřízeným k pěstování rybničného hospodářství.



(2) Taková sdružení musí podříditi stanovy a provozovací řád podmínkám,

které jim určí pozemkový úřad.



(3) Jednotlivcům lze přiděliti rybníky za podobných podmínek, za jakých

jim lze přiděliti půdu lesní.



§ 12



Půdu zemědělskou i jinou lze přiděliti obcím i jiným svazům veřejným,

je-li půda méně hodnotná nebo vyžaduje-li její řádné využitkování

takového nákladu, jaký by pravděpodobně nemohl na sebe vzíti hospodář

jiný, tak na př., jde-li o pozemky ležící ladem a hodící se k zalesnění

nebo ke zřízení ovocných sadů, prutníkův, o chudé pastviny, rašelinné

pozemky vyžadující kultivace a t. p.



§ 13



(1) Průmyslové podniky, pokud nebudou přiděleny s půdou jako na př. při

přídělu půdy sdružením jmenovaným v §u 1, č. 2, nebo při přídělu statků

zbytkových (§ 24), přiděliti lze sdružením ku provozování zemědělského

průmyslu zřízeným, zejména sdružením sloužícím k podpoře zemědělské

výroby a sdružením skládajícím se z výrobců surovin, které mají býti v

podniku zpracovány, nebo ze spotřebitelů. Žádá-li toho povaha věci a

zejména není-li vhodných uchazečů právě jmenovaných, mohou průmyslové

podniky býti přiděleny také podle obdoby ustanovení o statcích

zbytkových (§ 25). Jednotlivcům lze přiděliti menší závody průmyslové

(menší pily, mlýny, dílny a t. p.) zejména tehdy, nežádají-li za příděl

sdružení výše uvedená, nebo nehodí-li se pro ně.



(2) Vodní síly, neponechá-li si jejich využití stát, buďtež přiděleny

zejména veřejnoprávním svazům ku provedení podnikův obecně prospěšných,

sdružením zřízeným ku podporování a zvelebení výroby zemědělské,

sdružením výrobců zřízeným ku zpracování surovin a jednotlivcům k

provozování závodů, kterými ony síly již nyní se využitkují nebo ke

zřízení závodů nových.



§ 14



Pokud by se naskytla možnost přídělův, o jakých v hořejších

ustanoveních není rozhodnuto, platí, že úřad pozemkový má postupovati

tak, aby svými rozhodnutími se přiblížil co nejvíce cílům, kterých

sleduje tento zákon a aby těmito rozhodnutími prospěl co nejvíce řádné

výrobě a prospěchu obyvatelstva.



§ 15



(1) Půdu lze přiděliti do vlastnictví, do nájmu a pachtu, a může k ní

býti zřízeno právo stavební podle zákona ze dne 26. dubna 1912, č. 86

ř. z.



(2) O tom, zdali bude přidělena půda tím či oním způsobem, rozhodne

úřad pozemkový podle povahy věci, přihlížeje jednak ku přání uchazečů,

jednak k tomu, aby právní forma přídělu co nejlépe vyhověla účelu, o

který jde. Při tom však řiď se úřad pozemkový těmito zásadami:



1. Jednotlivcům ke zřízení soběstačných usedlostí (§ 2) budiž půda

zpravidla přidělena jako rolnický nedíl. (§§ 30 a násl.)



2. Do pachtu lze přiděliti půdu zejména:



a) jednotlivcům, jestliže sami se domáhají pachtu se zřetelem ke svým

zvláštním poměrům, běží-li o takové účely, kterým nejlépe vyhovuje

pacht, jde-li o příděl půdy osobám, kterým hospodaření na půdě je jen

vedlejším povoláním nebo doplňkem obživy, anebo které se pro své

povolání nemohou na půdě trvale usídliti;



b) přiděluje-li se půda sdružením ke společnému hospodaření (§ 1, č.

2), družstvům zemědělským a spotřebním (§ 1, č. 4).



3. Do pachtu nebo nájmu budiž dána zpravidla půda v blízkosti měst a

průmyslových míst, které pravděpodobně bude brzy potřebí k účelům

stavebním. Nesmí býti přidělena do vlastnictví k jiným účelům než

stavebním půda, která polohopisným plánem obecním jest určena k účelům

stavebním.



§ 16



Půdu přidělí úřad pozemkový co do místa, jakosti a množství tak, aby

účelu přídělu bylo vyhověno co nejlépe, přihlížeje jednak k odůvodněným

přáním uchazečů, jednak k tomu, aby nebyly zkráceny zájmy veřejné a

oprávněné požadavky uchazečů jiných. Při tom řiď se pozemkový úřad

zejména těmito zásadami:



1. Ke zřízení rolnických nedílů přiděliti je tolik půdy, aby byly

utvořeny soběstačné usedlosti, jak jsou popsány v § 2, odst. 1. Za

soběstačné pokládej pozemkový úřad při rolnických usedlostech zpravidla

usedlosti o 6 až 10, po případě 15 ha zemědělské půdy podle jakosti

půdy a poměrů krajinných.



Úřad pozemkový přihlédne tu k půdě, která je ve vlastnictví uchazečově

nebo členů jeho rodiny žijících s ním ve společné domácnosti, jakož i k

půdě, na které uchazeč nebo tito členové rodiny hospodaří z jiného

důvodu právního, a bude dbáti toho, aby v těchto případech přídělem

nebyly tvořeny hospodářské jednotky, které neodpovídají pojmu

soběstačné usedlosti.



Při tom platí, že členové rodiny uchazečovy žijící, s ním ve společné

domácnosti, nemají samostatného nároku na příděl půdy, že však lze při

přídělu slušně přihlédnouti k počtu členů rodiny, žijících ve společné

domácnosti a společně hospodařících, a že toto ustanovení nikterak

nevylučuje,aby se ucházeli samostatně o příděl zletilí členové

domácnosti, kteří si hodlají zříditi samostatnou domácnost.



2. Sdružením uvedeným v § 1 pod č. 2 lze přiděliti nanejvýš tolik

zemědělské půdy, aby na každého podílníka připadl takový podíl, jaký by

podle zásad uvedených pod č. 1 naň byl připadl, kdyby se byl ucházel o

půdu jako jednotlivec. Na svobodné podílníky počítati jest polovinu

této výměry.



§ 17



(1) Vyskytne-li se více žádostí za příděl téže půdy a není-li tolik

zabrané k přídělu se hodící půdy, aby bylo možno vyhověti všem

žádostem, budiž při rozhodování postupováno tak, aby se dostalo nejprve

na účely všeobecně prospěšné, pokud jich nelze uspokojiti snáze a beze

škody přídělem půdy v obvodu jiném.



(2) Jde-li o osoby jmenované v §u 1, budiž zvláště přihlíženo k osobám

jmenovaným tamtéž pod č. 1, pokud domáhají se přídělu ke zřízení nebo

rozšíření zemědělských podnikův a k osobám jmenovaným tamtéž pod č. 2.



(3) Soutěží-li však v témže obvodu žádosti jednotlivců za příděl půdy

ke zřízení nebo rozšíření zemědělských podniků se žádostmi sdružení ke

společnému provozování zemědělství, budiž postupováno tak, aby přídělem

půdy pro taková sdružení nebyl příliš zkracován příděl půdy pro

způsobilé jednotlivce, hlavně pak ty, kteří se domáhají přídělu k

rozšíření svých hospodářství na míru dostatečnou k obživě rodiny nebo

převodu půdy spachtované do vlastnictví.



(4) Soutěží-li spolu v témž obvodu žádosti jednotlivců, kterým pro

nedostatek půdy nelze úplně vyhověti, budiž vzat zvláštní zřetel k

přihláškám těchto uchazečů:



1. legionářův a takových příslušníkův ozbrojené moci československé,

kteří stáli jako takoví v boji s nepřítelem, zejména takových, kteří se

osvědčili nebo kteří poraněním nebo útrapami válečnými utrpěli ztrátu

na své výdělečné činnosti; pak pozůstalých po padlých legionářích a

příslušnících ozbrojené moci československé. Padlým legionářům a padlým

příslušníkům ozbrojené moci československé jsou postaveni na roveň

takoví, kteří zahynuli útrapami válečnými nebo na kterých byl v zajetí

vykonán rozsudek smrti pro jejich příslušenství k československým

legiím.



Za legionáře se pokládají příslušníci zahraničních vojsk republiky

Československé, kteří nastoupili vojenskou službu v zahraničních

sborech vojenských před 28. říjnem 1918. Pozůstalými po legionářích a

příslušnících ozbrojené moci československé vyrozumívají se nerozvedené

manželky a manželští potomci jakož i členové rodiny, o jejichž

zaopatření oni byli podle zákona povinni pečovati;



2. válečných invalidův a pozůstalých po vojínech, kteří padli neb

zemřeli následkem služby válečné;



3. dosavadních drobných pachtýřů zabrané půdy;



4. uchazečů, jejichž hospodářské budovy sousedí přímo s požadovaným

pozemkem a to tak, že jediné požadovaným pozemkem lze uspokojiti

naléhavou potřebu po rozšíření stavebního místa nebo po zřízení

zahrádky, nebo že je požadovaného pozemku z jiného důvodu nutně

zapotřebí, aby se usnadnilo užívání uchazečova pozemku nebo jeho

budovy;



5. vracejících se vystěhovalců, kteří jsou zemědělci.



(5) Při tom budiž vzat zvláštní zřetel na uchazeče, kteří vykazují

zvláštní způsobilost, odborné hospodářské vzdělání nebo odborný výcvik,

pak k těm, kteří buď sami nebo jejichž předkové byli vlastníky

požadovaného pozemku a vlastnictví beze své viny pozbyli; k těm, kteří

v témž obvodu jsou usedlí nebo tamtéž hospodařili a k těm, kteří mají

potřebné hospodářské zařízení. Přihlížeti jest také k zaopatření osob

dosud zaměstnaných na zabrané půdě, jestliže příděl činí další jejich

setrvání na půdě nemožným a jestliže o ně nebude postaráno jinak podle

§u 9, odst. 2. zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. zák. a nař.



(6) Soutěží-li spolu o půdu uchazeči, kteří půdu již mají, budiž za

stejných jinak okolností přihlédnuto k těm, kteří mají půdu špatnější.

Za stejných podmínek budiž zvláště přihlíženo k uchazečům ženatým,

zejména těm, kteří mají na starosti děti, jestliže oba manželé hodlají

na půdě hospodařiti společně. Ucházejí-li se o příděl osoby žijící v

manželství, budiž zvláště přihlíženo k takovým, kteří se domáhají, aby

byla půda přidělena oběma manželům společně.



(7) Zásadami dosud uvedenými řiď se úřad pozemkový obdobně, soutěží-li

spolu o příděl půdy sdružení uvedená v §u 1, pod č. 2.



§ 18



(1) Pozemkový úřad vyhotoví pro jednotlivé objekty, ze kterých se

žadatelé domáhají přídělu, povšechný pracovní plán, maje na zřeteli

nejen příděly té doby důvodně požadované, nýbrž i možnost přídělů v

době pozdější.



(2) Při sdělávání pracovního plánu jest hleděti k právu vlastníka

zabrané půdy na propuštění části majetku ze záboru podle §u 11 zákona

ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. zák. a nař., jakož i k okolnostem,

které podle téhož ustanovení činí důvodným propustiti vyšší výměru ze

záboru a konečně k možnosti sáhnouti vyvlastněním na půdu nezabranou

podle §u 14 téhož zákona.



§ 19



(1) Plán, uvedený v §u 18, budiž vybudován takovým způsobem, aby bylo

zajištěno řádné hospodaření jak na půdě přidělené, tak na půdě ze

záboru propuštěné a ponechané dosavadnímu vlastníku.



(2) Aby bylo docíleno takového pořádku, bude péči úřadu pozemkového,

aby učinil také potřebná opatření k ochraně trvajících práv vodních,

aby, bude-li toho potřebí, nově upravil užívání vodních sil, zřídil

služebnosti vodní i cestné a učinil vůbec vše, čeho vyžaduje řádné

hospodaření v obvodu, o který jde.



§ 20



Při sdělávání plánu přihlížej pozemkový úřad k tomu, aby přídělem

nebyly rušeny krásy přírodní a ráz krajinný a aby nevzaly újmy památky

přírodní, historické a umělecké. Pozemkový úřad může k tomu cíli

svoliti, aby plochy, které jsou věnovány parkům, přírodním parkům,

které slouží jinak k okrase krajiny, nebo jejichž účelem jest zachovati

ukázku původního rázu krajinného, nebo zajistiti a ochrániti historické

památky a jejich okolí s nimi úzce souvisící, vlastníku byly ponechány

vedle výměry půdy, která podle §u 11 zákona ze dne 16. dubna 1919, č.

215 Sb. zák. a nař., může býti propuštěna dosavadnímu vlastníku ze

záboru, jestliže vlastník podrobí se podmínkám stanoveným pozemkovým

úřadem v dohodě se zúčastněnými ministerstvy, pokud se týká

přístupnosti oněch míst obecenstvu, pracovníkům vědeckým a uměleckým,

nebo používání jejich k účelům lidumilným.



§ 21



(1) Půda budiž přidělována způsobem co nejúčelnějším a budiž pokud

možno docíleno zcelení půdy v obcích, ve kterých leží zabraný majetek.

Pozemkový úřad může zejména také příděl učiniti závislým na tom, že

uchazeč o příděl podrobí i svůj svobodný majetek scelovacímu plánu,

který úřad míní provésti.



(2) Pokud zcelení nebude provedeno současně přídělem půdy, zavazují se

ti, kterým půda se přidělí, že nebudou činiti námitek proti pozdějšímu

scelení a scelovacímu plánu, a práva jim v té příčině náležející

přecházejí na pozemkový úřad.



§ 22



Podle povšechného pracovního plánu budiž vypracován podrobný rozvrh

přídělů půdy, hledící k došlým přihláškám a možnosti přídělů dalších.



§ 23



(1) Přiděluje půdu, určí úřad pozemkový, zdali nějak a jak právo

získané přídělem půdy jest omezeno a zdali nějaké a jaké povinnosti

vzejdou osobě, které se půda přiděluje, a ustanoví také o právních

následcích spojených s oním omezením a s nedodržením uložených

povinností.



(2) Při tom bude pozemkový úřad dbáti toho, aby zabezpečil, že

přidělená půda nebude odcizena účelům, kterých příděl sleduje, a

přiděluje půdu do vlastnictví bude se, pokud toho vyžaduje povaha věci,

říditi obdobou ustanovení daných v druhé části o rolnických nedílech.



(3) Jestliže omezení práva k přídělu vyslovené úřadem pozemkovým se

hodí podle obecných ustanovení práva knihovního ke knihovnímu zápisu,

budiž zapsáno do veřejných knih. Stane-li se tak, nemůže se nikdo

dovolávati toho, že beze své viny o onom omezení nevěděl.



§ 24



(1) Aby byla získána půda pro příděly i tam, kde zabrané půdy je,

hledíc k poptávce po ní, nedostatek, jakož aby byla upravena držba

pozemková (zaokrouhlením a zajištěním hranic, rozšířením zemědělských

budov hospodářských a obytných a jejich příslušenství), může pozemkový

úřad za přiměřenou část půdy zabrané dohodou s účastníky směniti půdu

nezabranou a podle okolnosti celé podniky zemědělské, nebude-li tím

zkrácena půda, které je potřebí pro účely obecně prospěšné a pro

uchazeče uvedené v §u 1, č. 1 a 2.



(2) Ke směnám budiž užito v prvé řadě statků, které při přídělu

vzniknou tím, že k řádnému využitkování budov zřízených při dosavadních

hospodářských jednotkách ponechá se při budovách takových přiměřená

výměra zabraných pozemků, nebo že se k pozemkům odděleným od

dosavadních hospodářských jednotek přikáží potřebné budovy (statky

zbytkové).



(3) Za podmínek výše uvedených lze vytvořiti ze zabrané půdy vhodné

nové směnné podniky zemědělské.



§ 25



Pokud zbytkové statky nebo jiné větší podniky zemědělské, jejichž

dělení z důvodu hospodářské výroby není vhodno, nebudou směněny po

rozumu §u 24 a pokud nebudou přiděleny osobám jmenovaným v §u 1, pod č.

2, 4 až 6, budiž hleděno k tomu, aby byly přiděleny k vytvoření

odborných hospodářství uchazečům jednotlivcům, zvláště způsobilým k

vedení větších podniků zemědělských.



§ 26



(1) Požaduje-li se příděl půdy k účelům obecně prospěšným, vyžádá si

pozemkový úřad v pochybných případech dobré zdání příslušného

ministerstva o tom, zdali účel, o který jde, lze pokládati za obecně

prospěšný.



(2) Požaduje-li se příděl téhož pozemku současně k různým účelům obecně

prospěšným a nelze-li docíliti dohody mezi zúčastněnými ministerstvy,

předloží pozemkový úřad věc vládě, aby o ní rozhodla.



§ 27



Konečná rozhodnutí pozemkového úřadu a dohody, opatřené jeho

schvalovací doložkou, rovnají se listinám vkladným.



§ 28



(1) Aby bylo pokud možno docíleno smírné dohody o žádostech za příděl

půdy, které se týkají buď téhož zabraného objektu nebo zabrané půdy v

některém místním obvodu, dále aby byla co do programu a postupu prací

souvisících s přídělem půdy podporována dohoda s místními činiteli,

pokud se jich ona práva dotýkají, zřídí úřad pozemkový podle okolností

místní výbory jako sbory poradní.



(2) Do těchto sborů buďtež povoláni zejména zástupci uchazečův o půdu

neb sdružení zastupujících jejich zájmy, pak zástupci zúčastněných

úřadů státních, místní samosprávy a odborných sdružení hospodářských.



§ 29



(1) Chystané provádění přídělu půdy jest uvésti vhodným způsobem v

obecnou známost a budiž také náležitě vyhlášeno, kdy a kam je podávati

žádosti za příděl půdy.



(2) Bližší ustanovení o těchto věcech budou dána nařízeními.



Část II.



O rolnických nedílech.



§ 30



(1) Rolnické nedíly vznikají:



1. přídělem celé usedlosti (§ 2, odst. 1.);



2. sloučením svobodného majetku pozemkového s přídělem (§ 2, odst. 2.);



3. tím, že svobodný majetek pozemkový bude podřízen řádu ustanovenému v

této části.



(2) Bude-li přidělena celá usedlost, nemůže býti přidělena jinak, než

jako nedíl. Jde-li o příděl půdy, kterým má býti zvětšen majetek

drobných zemědělců na výměru soběstačné usedlosti, rozhoduje o tom,

zdali svobodný majetek má býti sloučen s přídělem v rolnický nedíl,

čili nic, úřad pozemkový, a bude jeho péčí, aby přípustnými prostředky

tohoto sloučení dosáhl, takže podle okolností může příděl odepříti,

nebude-li svobodný majetek uchazečů podroben řádu nedílovému. Svobodný

rolnický majetek podřizuje řádu ustanovenému v této části úřad

pozemkový po žádosti vlastníkově.



§ 31



Že usedlost je rolnickým nedílem, budiž vyznačeno v knihách veřejných v

nadpisu listu podstaty statkové. Stane-li se tak, nemůže se nikdo

dovolávati toho, že beze své viny nevěděl o omezeních, kterým je

podrobeno právo nedílů.



§ 32



(1) Na nedílech mohou mimo obyčejné služebnosti pozemkové a služebnost

bytu váznouti jen dluhy rentové, počítajíc v to výměnek, a to renty

dočasné, věcné i umořitelné. Jiné dluhy přípustny jsou se souhlasem

pozemkového úřadu, jestliže se zřetelem na osobu věřitele nebo na

podmínky úvěru značí pro dlužníka zřejmou výhodu oproti úvěru

rentovému.



(2) Jde-li o sloučení svobodného majetku s přídělem nebo o podřízení

svobodného majetku řádu ustanovenému v této části, je potřebí, aby

jinaké závady váznoucí na svobodném majetku než ony, které jsou uvedeny

v prvém odstavci, byly přeměněny (konvertovány) na takovéto závady. O

této přeměně platí ustanovení obecná, ale úřad pozemkový bude tuto

přeměnu podporovati cílevědomou činností a nedá svolení ke zřízení

nedílů podle §u 30, č. 2 a 3, jestliže hledíc k závadám váznoucím na

svobodném majetku nebyl by vytvořen hospodářský celek života schopný.



§ 33



(1) Nebude-li náhrada za příděl zaplacena hotově, vázne v pořadí za

veřejnými daněmi a dávkami, a to ve formě buď věčné neb umořitelné

renty, na přidělené půdě a jde-li o případ uvedený v §u 30, pod. č. 2,

na celé usedlosti vzniklé sloučením svobodného majetku s přídělem.

Renta věčná může býti kdykoliv přeměněna na rentu umořitelnou, žádá-li

za to vlastník.



(2) Rentový dluh náhradový jest zapsati do knih.



(3) Bližší ustanovení o rentových dluzích po rozumu tohoto zákona budou

dána v zákoně o převzetí zabrané půdy a náhradě za ní, po případě v

zákoně zvláštním.



§ 34



Subjektem rolnického nedílu může býti osoba jediná nebo manželé pospolu

mimo případy společenství, které se podávají z §§ 48 a 49.



§ 35



(1) Zavazení nedílů, pokud vůbec je dopuštěno (§ 32), může se státi jen

se svolením pozemkového úřadu. Rentový dluh, váznoucí na nedílu, může,

pokud nejde o výměnek a případ, uvedený v § 32, odst. 1., býti zřízen

jen pro veřejné ústavy úvěrní, které budou označeny vyhláškou vlády.



(2) Bližší ustanovení o zřizování takových rentových dluhův a výjimky z

odstavce 1. ustanoví pozemkový úřad.



(3) Rentový dluh může býti zřízen jen za tím účelem, aby byly opatřeny

prostředky:



1. k zaplacení náhrady za příděl nebo ke konversi závad váznoucích na

svobodném majetku, který má býti sloučen s přídělem, nebo který má býti

podřízen řádu nedílovému (§ 33);



2. ke zřízení nebo rozšíření budov hospodářských a obytných nebo k

trvalému zlepšení usedlosti;



3. k opatření nebo doplnění hospodářského inventáře;



4. k výplatě dědických podílů nebo platův uložených posledním

pořízením.



§ 36



Na rolnické nedíly lze vésti exekuci jen vnucenou správou.



§ 37



Rolnický nedíl nebo jeho část mohou býti zcizeny jen se svolením

pozemkového úřadu a platí o tom tato ustanovení:



1.



(1) Nesvědčí-li proti tomu vážné důvody, přivolí úřad pozemkový vždycky

ke zcizení celého nedílu, které má ráz anticipované posloupnosti,

zejména postupuje-li se usedlost za výměnek.



(2) Mimo tyto případy přivolí pozemkový úřad ke zcizení celého nedílu v

prvých deseti letech po přídělu jen z důvodů naléhavých (choroba

vlastníkova, která mu činí hospodaření nemožným a t. p.), a to jen tak,

že docílená cena trhová, pokud přesahuje to, co bylo vloženo do nedílu

vlastníkem, připadne státu. Při tom jest bráti slušný zřetel k

vykonanému zlepšení a provedenému úmoru.



(3) Jakmile uplyne 10 let od přídělu, může pozemkový úřad přivoliti ke

zcizení z důvodu vhodnosti, ale ustanovení o vydání přebytku z trhové

ceny platí i zde.



(4) Nedíl lze zciziti jen osobě, která se zaváže, že bude sama na

usedlosti hospodařiti, má k tomu potřebnou způsobilost (§ 3) a

nehospodaří jako vlastník nebo z jiného důvodu na půdě větší než činí

polovina nedílu v té krajině obvyklého.



2. Úřad pozemkový svolí mimo důvody naléhavé ke zcizení podílu na

rolnickém nedílu ve prospěch vlastníkova manžela (manželky).



3. K výměně pozemků nedílových za jiné přivolí pozemkový úřad, jen

zlepší-li se tím hospodaření na usedlosti, a je-li pozemek vyměněný,

přihlížejíc k jeho jakosti a výměře, vhodnou náhradou za pozemek

směněný.



4. K rozdělení nedílů přivolí úřad pozemkový jen při nedílech uvedených

v §u 30, pod č. 3, a jen tehdy, když nové celky s připočtením

svobodného majetku osob, které se mají o nedíl poděliti, budou

soběstačnými usedlostmi a budou podřízeny řádu nedílovému.



5. Ke zcizení části nedílu přivolí úřad pozemkový z vážných důvodův a

nebude-li tím ohrožena soběstačnost nedílu.



§ 38



O propachtování nedílu a jeho části platí obdobně § 37, avšak

propachtování jednotlivých pozemků nepřesahujících úhrnem jedné pětiny

celé výměry na dobu nikoliv delší šesti let, pak částečný pronájem

obytných, hospodářských a jiných budov nevyžadují přivolení pozemkového

úřadu. Pozemkový úřad může však smlouvy posléze uvedené zrušiti,

nabude-li přesvědčení, že takovým pachtem nebo nájmem se poškozuje

hospodaření na nedílu.



§ 39



Rolnický nedíl může na případ smrti, a to jak posloupností zákonnou,

tak posloupností podle posledního pořízení připadnouti jen osobě jediné

(přejimateli) mimo případy, na které míří § 37, č. 4, §§ 48, 49.



§ 40



Dojde-li na posloupnost zákonnou, ustanoví se přejimatel podle práva a

pořadu zákonné posloupnosti dědické, jak jest upravena v občanském

zákoníku. Z několika dědiců nastupujících v pozůstalost povoláni jsou

jednotliví, pokud se schválením úřadu pozemkového se nedohodnou jinak,

k převzetí nedílu takto:



1. zpravidla náleží přednost mužským dědicům před ženskými a mezi

dědici téhož pohlaví starším před mladším; při stejném stáří rozhoduje

los. Příbuzní podle stupně bližší mají přednost před vzdálenějšími.



2. Děti pokrevné mají vždy přednost před dětmi adoptovanými, manželské

před nemanželskými. Děti legitimované jsou na roveň postaveny dětem

manželským.



3. Není-li tu potomků zůstavitelových, povolán buď za přejimatele

statku pozůstalý manžel, pokud manželství nebylo soudně rozvedeno.



4.



(1) Z převzetí nedílu jest zpravidla vyloučena osoba:



a) které bylo soudem odňato právo svobodné správy majetku,



b) která pro duševní nebo tělesné vady není způsobilá na usedlosti

svobodně hospodařiti,



c) která je zjevně náchylna k marnotratnictví,



d) které povolání nedovoluje na usedlosti samé osobně hospodařiti,



e) která je alespoň po dvě léta nepřítomna a nedává o svém pobytu

zprávy, jestliže její nepřítomnost jest spojena s takovými okolnostmi,

které činí pochybným, zdali se nepřítomný v přiměřené době vrátí.



(2) Nedostatečný věk není důvodem vylučujícím.



(3) Rozhodnouti o tom, jsou-li tu důvody vylučující z převzetí nedílu

podle lit. b) až e) čili nic, náleží úřadu pozemkovému.



5.



(1) Je-li tu více spoludědiců, ustupuje osoba určená podle čísla 1 až

3, která v době nápadu dědictví je výhradným vlastníkem rolnické

usedlosti rovnající se hodnotou polovině nedílu, o který jde, nebo

usedlosti ještě větší, a to nedílové nebo svobodné ostatním

spoludědicům co do práva převzíti usedlost, a připadne tudíž nedíl

osobě podle tohoto zákona nejbližší, leda že by se onen rozhodl

odevzdati vlastní usedlost nejblíže povolanému za cenu, vyšetřenou

podle zásad §u 43.



(2) Nechce-li nikdo ze spoludědiců převzíti usedlost posléze uvedenou,

pomíjí jejich právo požadovati, aby dědic povolaný ku převzetí podílu

jim ustoupil.



(3) Má-li osoba určená podle č. 1 až 3 k některé usedlosti jmenované v

odst. 1 tohoto čísla jiné právo než výhradné právo vlastnické, rozhodne

o jejím právu a právu ostatních spoludědiců na převzetí nedílu úřad

pozemkový přihlížeje k tomu, aby zásada vyslovená v §u 16 byla porušena

pokud možno nejméně.



6. Jestliže mezi spoludědici nejsou než osoby takové, při kterých jest

podle výše daných ustanovení důvod vylučující, může býti přes to jedna

z nich ustanovena za přejimatele nedílu, jestliže by úřad pozemkový

neuznal vhodnějším usedlost vykoupiti podle zásad vyslovených v §u 51 a

nově ji přiděliti.



§ 41



(1) Vlastník nedílu může o něm poříditi na případ smrti, ale jen tak,

že za dědice povolá mimo případy, na které míří § 37, č. 4, osobu

jedinou, a to takovou, které nebrání některý z vylučujících důvodů §

40, č. 4. Rozhodnutí o tom, zdali jsou tu takové důvody vylučující,

náleží úřadu pozemkovému.



(2) Ustanovil-li zůstavitel několik dědiců, vyvolí z nich přejimatele

úřad pozemkový, nedohodnou-li se sami o způsobilém přejimateli.



(3) Ustanovil-li zůstavitel dědicem osobu nezpůsobilou, platí obdobně §

40, č. 6.



§ 42



(1) S nedílem připadne přejimateli příslušenství usedlosti. Co je

pokládati za příslušenství, ustanovuje všeobecný zákon občanský. Náleží

k němu zejména také hospodářský inventář, pokud je ho potřebí k řádnému

vzdělávání usedlosti. Jestliže by zúčastnění dědici se nemohli o tom

shodnouti, budiž rozsah potřebného hospodářského inventáře ustanoven

soudem po výslechu znalců.



(2) Scházelo-li by snad něco do potřebného hospodářského inventáře,

nemůže proto býti vznesen nárok na náhradu ceny z ostatní pozůstalosti.



§ 43



(1) Při rozdělení pozůstalosti přidělí se usedlost s příslušenstvím

přejimateli, jenž se stane až do výše nezadlužené hodnoty tohoto

přídělu dlužníkem pozůstalosti.



(2) Hodnotu usedlosti s příslušenstvím ustanoví úřad pozemkový podle

nejlepšího uvážení tak, aby přejimatel na usedlosti mohl obstáti.

Rozhoduje, může si úřad pozemkový vyžádati dobré zdání úřadů a

činitelů, jací se mu zdají vhodnými a bude jeho úkolem, aby se dožádal

soudu za výslech zúčastněných osob, nebo jejich zákonných zástupců.



§ 44



Při rozdělení pozůstalého jmění budiž na místě usedlosti vzata za

základ suma započtená přejimateli podle §u 43 jako dluh. Rozdělení toto

stane se mezi spoludědice, počítajíc k nim i přejímatele, podle

ustanovení obecného zákoníka občanského a řízením ve věcech nesporných.

Avšak rozdělení pozůstalosti budiž vždycky soudem buď vykonáno nebo mu

předloženo ke schválení. V listině o rozdělení budiž vysloveno, že

rozdělení pozůstalosti bylo předsevzato podle tohoto zákona.



§ 45



Jestliže by spoludědicové mimo přejimatele nemohli býti vybyti z

ostatní pozůstalosti a nemohl-li by jich přejimatel vybýti z prostředků

vlastních, vyplatí jim jejich podíly rentový ústav jmenovaný v § 35, za

to, že na usedlost bude vložena rentová pohledávka odpovídající

vyplaceným podílům. Tyto rentové pohledávky budou rentami umořitelnými,

při čemž výše umořovací kvoty bude určena nejméně tak, aby renty byly

umořeny, až skončí podle počtu pravděpodobnosti přejimatelovo

hospodaření na statku.



§ 46



Jestliže bude nedíl zcizen (§ 37) do desíti let po vypořádání mezi

spoludědici, musí přejimatel spoludědicům doplatiti, oč příznivým pro

něho odhadem usedlosti podle §u 43 byli oni spoludědicové na svých

podílech zkráceni.



§ 47



Zásady §§ 43 a 45 platí obdobně, jestliže je posloupností dědickou

povolán jediný dědic ze zákona nebo podle posledního pořízení, avšak

byly mu v posledním pořízení uloženy platy vyjádřené podílem

pozůstalosti nebo způsobem jinakým.



§ 48



(1) Jsou-li spoludědici sourozenci a jestliže povolaný přejimatel jakož

i všichni nebo někteří spoludědici nebo jejich zákonní zástupci tak

navrhují, může dědické vypořádání mezi nimi se svolením úřadu

pozemkového býti odloženo. V tomto případě jest usedlost oněm

sourozencům odevzdati do spoluvlastnictví s tím, že přejimatel může

kdykoliv vykonati své právo na převzetí usedlosti.



(2) Tím se odloží dělení pozůstalosti mezi společné přejimatele

usedlosti na tak dlouho, až nápadník užije nápadnického práva.



(3) Chce-li vystoupiti ze společenství některý jiný ze společníků nebo

zemře-li jeden ze sourozenců za trvání společenství nezanechav

potomstva, jsou ostatní společníci oprávněni převzíti uprázdněný podíl

podle ustanovení § 43. Nepoužije-li tohoto oprávnění, nebo zanechal-li

zemřelý společník potomky, dlužno přistoupiti ihned k odročenému dělení

pozůstalosti.



(4) Spoludědici, kteří nenáležejí do společenství uvedeného v prvém

odstavci, buďtež vybyti ihned podle ustanovení § 45.



§ 49



(1) Zemře-li jeden z manželů, který je spoluvlastníkem nedílu, přikáže

úřad pozemkový, pokud nepřipadne uprázdněný podíl pozůstalému manželu

podle §§ 40 a 41, tento podíl přejimateli určenému podle obecných zásad

jmenovaných paragrafů a dědická posloupnost v tento podíl řídí se týmiž

paragrafy. Nejpozději však po smrti druhého manžela buďtež upravena

práva k nedílu tak, aby se srovnávala s § 34, a může úřad pozemkový za

tím účelem užíti práva vnuceného výkupu daného mu § 51.



(2) Pozemkový úřad může pozůstalému manželu přiznati právo, aby

vykoupil podíl zemřelého manžela od jeho dědiců a to i tehdy, když

druhý manžel zanechal potomky, jestliže tato úprava jedině dává záruku

úspěšného hospodaření na nedílu. Výkupní cena bude určena podle obdoby

§ 43.



§ 50



(1) Úřad pozemkový může ustanoviti zvláštní řád o hospodaření na

nedílu, zvláště pak také co do členství v některých družstvech, ochrany

památek přírodních a uměleckých, zachování krajinného rázu a krajinných

zvláštností při stavbách, pojištění proti škodám a na život a t. p.



(2) Na zachování tohoto řádu dozírá úřad pozemkový.



§ 51



Pozemkový úřad může vykoupiti nedíly:



1. když vlastník pozbyl vlastností, které jsou ustanoveny v § 3 za

podmínky přídělu, leda že by manželka nebo jiní členové rodiny zaň na

nedílu hospodařili;



2. jestliže vlastník na nedílu trvale hospodaří špatně nebo vede

nezřízený život a dává špatný příklad svému okolí;



3. jestliže vlastník svévolně jedná proti řádu vloženému naň po rozumu

§ 50;



4. jestliže vlastník na nedílu sám nehospodaří a na něm nebydlí, leda

že by tu byly závažné důvody omluvné nebo přechodné závady a jestliže

by o řádné hospodaření na nedílu bylo postaráno členy rodiny nebo

jinak;



5. jestliže mimo případy živelních nehod, nemocí nebo jiných

mimořádných nezaviněných překážek dluhuje vlastník rentové splátky

váznoucí na usedlosti za více než tři léta;



6. jestliže vlastník soustředil ve svých rukách držbu pozemkovou tak,

že půda, na které hospodaří, dosahuje aspoň dvojnásobného výměru nedílu

v krajině obvyklého. V tomto případě sluší však uvážiti, zdali nejde o

soustředění přechodné, které pomine vypravením potomků a t. p.;



7. jestliže nastane toho potřeba podle ustanovení daných v §§ 40, č.

6., 41 a 49. o dědické posloupnosti v nedílech.



§ 52



(1) Bude-li nedíl takto vykoupen, bude dána vykoupenému náhrada a to

penízem, který odpovídá tomu, co do nedílu bylo vloženo vlastníkem a

jeho předchůdci. Jde-li o půdu přidělenou, rovná se tento peníz ceně,

za kterou byl příděl poskytnut. Při vyměření náhrady sluší hleděti k

nutným i užitečným nákladům na nedíl učiněným podle stavu v době

převzetí pozemkovým úřadem, jakož s druhé strany ke zhoršení, za které

vlastník odpovídá podle obecných ustanovení občanského práva.



(2) Nebylo-li by možno docíliti dohody o ceně nákladu a výši srážek,

rozhodne o tom okresní soud, v jehož obvodu nedíl leží, řízením

nesporným.



§ 53



(1) O výkupu rozhoduje v případech § 51 č. 1. až 6. po návrhu

pozemkového úřadu rozhodčí soud pozemkového úřadu. Rozhodčích soudů

může býti podle potřeby zřízeno několik pro jednotlivé místní obvody.

Rozhodčí soud skládá se z předsedy a jeho náměstka jmenovaných

presidentem republiky z úředníků soudcovských, dále ze soudců, kteří

rovněž musí náležeti stavu soudcovskému a které jmenuje ministr

spravedlnosti,a z odborníků hospodářských jmenovaných pozemkovým

úřadem. Soud rozhoduje v senátu, ve kterém vedle předsedy zasedá jeden

člen ze stavu soudcovského a jeden odborník hospodářský.



(2) Složení soudu a jeho jednací řád budou upraveny nařízením.



§ 54



(1) Proti rozhodnutím rozhodčího soudu není opravného prostředku a

nález jest ihned vykonatelný.



(2) Než dojde rozhodnutí soudu, může úřad pozemkový vymoci vnucenou

správu jako prozatímní opatření.



§ 55



(1) K zastoupení zájmů vlastníků rolnických nedílů zřídí se při

pozemkovém úřadě poradní sbor zvolený z vlastníků nedílů. Pozemkový

úřad i zúčastněná ministerstva mohou do tohoto sboru vysílati zástupce

z kruhů odborných.



(2) Ustanovení o organisaci a působnosti tohoto sboru budou dána

nařízením.



Část III



Ustanovení poplatková



§ 56



Ustanovení o poplatcích z právních jednání, listin spisů a úředních

jednání platí, pokud tento zákon nestanoví jinak, i o právních aktech

předsevzatých při přídělu zabrané půdy.



§ 57



(1) Příděl do vlastnictví považuje se za úplatný převod majetkový podle

zákona poplatkového. Hodnota přídělu úřadem pozemkovým stanovená spolu

s hodnotou převzatých plnění vedlejších jest základem pro vyměřování

poplatků.



(2) Hodnotu nedílů stanovených podle § 43 odst. 2 dlužno vzíti za

základ při poplatcích z převodu nemovitostí a poplatcích dědických.

Jde-li však o zcizení nedílů podle § 37, jest z doplatků spoludědicům

podle §u 46 poskytnutých, zaplatiti dodatečně případný poplatek

immobilární i dědický.



(3) Propuštění podle § 11 záborového zákona nepokládá se za převod

podle zákona poplatkového.



§ 58



(1) Od poplatku jsou osvobozeny:



1. veškeré písemnosti (podání, přílohy, listiny, vysvědčení, protokoly

a pod.), předkládané po rozumu tohoto zákona k dosažení přídělu osobami

v § 1 uvedenými,



2. směny, uvedené v §u 24, pokud hodnota směněných pozemků jest stejná.



(2) Za příděly, jejichž hodnota (§ 57) nepřevyšuje 10.000 Kč, platí

osoby v §u 1, č. 1, 2 a 3 uvedené čtvrtinu, nabyvatelé ostatní polovinu

poplatku převodního z celé hodnoty přídělu. Za příděly, jejich hodnota

převyšuje 10.000 Kč, platí nabyvatelé poloviční převodní poplatek z

celé hodnoty přídělu.



§ 59



K přímému zapravování poplatků jsou povinni ti, jimž příděl se stal,

více osob jest zavázáno rukou společnou a nerozdílnou.



§ 60



Bližší ustanovení o zajištění veřejných dávek vydána budou zákonem

náhradovým.



§ 61



(1) Při udělování souhlasu ke zcizení a dělení nemovitostí podle §u 7

záborového zákona vyměřuje a vybírá pozemkový úřad, pokud půda se

propouští ze záboru, pro účely zlevnění půdy přídělové a podporování

kolonisace od strany, jíž povolení bylo uděleno, 10 % z hodnoty

nemovitosti propuštěné. Hodnota tato stanoví se dohodou mezi pozemkovým

úřadem a žadatelem. Sjednaná hodnota nemůže býti na újmu zásadám

budoucího zákona o dávce z majetku. V případech zvláštního zřetele

hodných může pozemkový úřad poskytnouti přiměřenou úlevu.



(2) Při udělování souhlasu k pronájmu (propachtování) hospodářských

celků a podniků hospodářského a lesnického průmyslu podle §u 7

záborového zákona vyměřuje a vybírá od strany, za schválení pronájmu

žádající, pozemkový úřad k týmž účelům jednu čtvrtinu procenta z

úhrnného pachtovného placeného v hotovosti.



§ 62



Ustanovení v § 61 působí nazpět na všechna zcizení, dělení a pronájmy,

ve kterých pozemkový úřad při udělování souhlasu si vyhradil právo ve

jmenovaném §u uvedené.



Část IV



Přechodná ustanovení



§ 63



(1) Jestliže převzetí a příděl půdy v místech, kde jest po ní zvlášť

naléhavá poptávka, vyžádá si delší doby, může pozemkový úřad, šetře

ustanovení §u 11. záborového zákona, uložiti tomu, kdo na zabrané půdě

hospodaří, aby přenechal osobám v § 1, č. 1. jmenovaným a sdružením

těchto osob (§ 1, č. 2) do pachtu (podpachtu) přiměřenou výměru půdy za

běžných pachtovních podmínek, jestliže osoby ty poskytují záruky

řádného hospodaření (§§ 3 a 17 odst. 5).



(2) Opatřením tímto nesmí býti ohroženy ani zájmy výroby na těch

kterých hospodářských celcích ani osob na nich trvale zaměstnaných ani

zájmy zásobování lidu.



(3) Pachtovní doba budiž nejdéle šestiletá. Pozemkový úřad může

přiděliti půdu jinak i dříve, než projde doba pachtu.



(4) Nevyhoví-li se tomuto příkazu v stanovené lhůtě, pozemkový úřad

určí podmínky pachtovní sám závazně pro obě strany. Při výběru osob

vnucených pachtýřů a pozemků budiž slušně přihlíženo k zájmům obou

stran.



(5) Vnucený pachtýř jest povinen nahraditi propachtovateli užitečný

náklad, který do dne převzetí byl vynaložen na pozemek k docílení nové

úrody, ač-li nebude jako pachtovní podmínka dohodou stran stanoveno, že

pachtýř má odevzdati pozemek při skončení pachtu ve stejném stavu, v

jakém jej převzal. Nedohodnou-li se strany na náhradě takového nákladu,

platí o stanovení jejím obdobně ustanovení §u 5. zák. z 30. října 1919,

č. 593 Sb. zák. a nař., o ochraně drobných zemědělských pachtýřů.



(6) Provádění těchto přechodných ustanovení může pozemkový úřad

přenésti též na příslušný úřad politický. Za tím účelem mohou býti

zřízeny ku podpoře politických úřadů nařízením zvláštní poradní orgány.



(7) Pravomoc pozemkového úřadu podle těchto přechodných ustanovení trvá

až do konce roku 1920, pokud jde o Slovensko a Podkarpatskou Rus, do

konce roku 1921.



Část V



Ustanovení závěrečná



§ 64



Tento zákon působí ode dne vyhlášení.



§ 65



Provésti tento zákon ukládá se veškerému ministerstvu.



T. G. Masaryk v.r.



Tusar v.r.



Dr. Beneš v.r.



Hampl v.r.



Švehla v.r.



Klofáč v.r.



Sonntág v.r.



Dr. Heidler v.r.



Dr. Winter v.r.



Dr. Veselý v.r.



Dr. Hodža v.r.



Dr. Franke v.r.



Habrman v.r.



Staněk v.r.



Prášek v.r.



Houdek v.r.,



jako ministr pro zásobování lidu a v zastoupení nepřítomného ministra

veř. zdravotnictví a tělesné výchovy.