81/1920 Sb.
ZÁKON
ze dne 30. ledna 1920,
kterým se vydávají po rozumu §u 10 zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215
Sb. zák. a nař., ustanovení o přídělu zabrané půdy a upravuje se právní
poměr ku přidělené půdě. (Zákon přídělový.)
Změna: 665/1920 Sb.
Část I.
O přídělu.
§ 1
Zabranou a převzatou půdu, pokud jí stát sám nepodrží nebo nepoužije k
účelům všeobecně prospěšným, přidělí pozemkový úřad:
1. jednotlivcům a to malým zemědělcům, domkářům, drobným živnostníkům,
zaměstnancům zemědělským i lesnickým a bezzemkům, a to zvláště
legionářům a příslušníkům ozbrojené moci československé, jakož i
pozůstalým po těch z nich, kteří padli ve válce za vlast nebo zemřeli
následkem služby válečné, a válečným invalidům a pozůstalým po
vojínech, kteří padli neb zemřeli následkem služby válečné;
2. sdružením, která se skládají z osob uvedených pod číslem 1;
3. osobám jmenovaným v §u 5 tohoto zákona;
4. sdružením zemědělským a spotřebním (§§ 6 a 7);
5. obcím a jiným veřejným svazům;
6. jiným osobám právnickým, ústavům a zařízením k účelům vědeckým,
lidumilným a obecně prospěšným.
§ 2
(1) Jednotlivcům jmenovaným v §u 1 pod č. 1. budiž půda přidělována ke
zřízení samostatných podniků zemědělských, které stačí k obživě
hospodáře a jeho rodiny, na kterých hospodář se svou rodinou může
hospodařiti bez stálé cizí pomoci a jejichž provozování tvoří výhradné
nebo aspoň hlavní povolání držitelovo a zároveň výhradný nebo aspoň
hlavní pramen jeho obživy.
(2) Ke zřízení takových usedlostí lze přiděliti půdu také tak, že
svobodná půda uchazečova bude na míru usedlosti uvedenou v odstavci
prvém přídělem doplněna.
(3) Vedle toho lze zabranou půdu přiděliti jednotlivcům uvedeným v §u 1
pod číslem 1. ke stavbě vlastních rodinných obydlí, hospodářských
budov, maloživnostenských provozoven, ke zřízení zahrádek při takových
budovách, k nutnému rozšíření stavenišť, dvorkův a t.p., ke zřízení
samostatných zahrádek a drobných podniků zemědělských, pokud půdu
obdělává držitel sám, nebo s členy své rodiny a pokud výtěžek slouží k
doplnění nebo zlepšení obživy jeho a jeho rodiny.
§ 3
Půda nemůže býti přidělena uchazečům:
1. kteří nemají státního občanství Československé republiky, leč za
podmínky, že do 2 let nabudou tohoto státního občanství;
2. kteří byli odsouzeni pro trestné činy, jejichž následkem jest ztráta
volebního práva do obce, pokud tento následek trvá, pak oněm, kteří
jsou mravně zvrhlí;
3. kteří jsou tělesně nebo duševně neschopni věnovati se účelům, ke
kterým se půda přiděluje, leda že by šlo o zaopatření válečných
invalidův a rodina uchazečova je s to, aby nahradila nedostatek jeho
způsobilosti.
§ 4
(1) Sdružením osob jmenovaným v §u 1 pod č. 2. lze přiděliti půdu,
jestliže výhradným účelem sdružení je společné provozování zemědělství,
a jestliže členové sdružení budou vesměs osobně, přímo a trvale činní
při zemědělských, řemeslnických a udržovacích pracích na přidělené
půdě, nebo při dozoru a správě společného podnikání a jestliže v
podniku je vyloučeno rozdílení zisků z vloženého kapitálu mimo
přiměřené zúročení podílů.
(2) Taková sdružení musí podříditi stanovy a provozovací řád podmínkám,
které jim určí pozemkový úřad.
(3) Osoby, ze kterých se skládá takové sdružení, musí míti stejnou
způsobilost, jaká se žádá na jednotlivých uchazečích v §u 3. Pozemkový
úřad může ustanoviti jinak, pokud se týká osob, na které družstevní
podíl přešel posloupností na případ smrti.
(4) Osobám z družstva vystouplým může býti přidělena půda podle §§ 1 až
3.
§ 5
(1) K účelům bytovým lze mimo případy přídělu jednotlivcům podle §u 2,
odst. 3., přiděliti půdu samosprávným svazkům veřejným, korporacím a
ústavům, dále nevýdělečným sdružením (stavebním družstvům, stavebním
společnostem, stavebním spolkům, nadacím a pod.), aby na ní zřídily
malé byty, to jest rodinné byty o výměře nejvýše 80 m2, útulky pro
svobodné, obývající nejvíce po 3 osobách v jedné oddělené místnosti, a
noclehárny o společných ložnicích.
(2) Za nevýdělečná platí jen sdružení, podle jejichž stanov dividenda
členská nesmí činiti více nežli 5 % splacených závodních podílův a při
rozchodu členové nemohou obdržeti více nežli splacené podíly, kdežto
zbytek společenského jmění určen jest pro účely obecně prospěšné.
(3) Podmínkou jest, že malé byty mají zabírati nejméně 2/3 obyvatelné
úhrnné plochy. Za úhrnnou obyvatelnou plochu platí u rodinných domků
plocha používaná k účelům bytovým, při útulcích pro svobodné a
společných noclehárnách plocha používaná pro účely těchto ústavů.
§ 6
(1) Sdružením, skládajícím se převážně z malých zemědělců, může býti
půda přidělena (§ 15, odst. 2., č. 2.b) k společným zařízením pro
zvelebení zemědělství a lesnictví, podporujícím jejich hospodaření,
zejména pak k podpoře dobytkářství, jako na příklad k zařízení a
vydržování společných chovných neb výkrmných podniků, výběhů, pastvin a
t. p.
(2) Sdružení taková musí podříditi stanovy a provozovací řád podmínkám,
které jim určí pozemkový úřad.
§ 7
(1) Svépomocným sdružením spotřebitelů lze přiděliti půdu, je-li účelem
sdružení vyráběti předměty obživy k vlastní spotřebě členů sdružení a
jejich rodin.
(2) Kapitál vložený členy nesmí poskytovati vyššího zisku než
pravidelných úrokův a nesmí býti obchodováno s vyrobenými předměty.
(3) Sdružení taková musí podříditi stanovy a provozovací řád podmínkám,
které určí pozemkový úřad.
§ 8
Obcím a jiným veřejným svazům může býti i mimo případy § 12 přidělena
zemědělská půda:
1. aby byly jejich dosavadní zemědělské podniky doplněny na výměru,
která umožňuje jejich řádné a výnosné provozování;
aby takové podniky byly zaokrouhleny nebo zajištěny;
aby byly zřízeny vlastní zemědělské podniky sloužící k opatření
místních potřeb, životních potřeb pro obecní ústavy a t. p.;
2. k účelům obecně prospěšným, o které obcím nebo veřejným svazům
náleží pečovati;
3. ke společným zařízením, která slouží zemědělským a lesnickým
podnikům příslušníkův obce;
4. po případě i za tím účelem, aby jejich užívání dále propůjčovaly
osobám jmenovaným v §u 1 pod č. 1.
§ 9
(1) Pastviny lze přidělovati obcím a sdružením zemědělským se závazkem,
že přenechají jejich užívání za přiměřených podmínek v prvé řadě
drobným zemědělcům. Při přídělu bude pozemkový úřad hleděti k tomu, aby
z přidělených pastvin měl prospěch co největší počet osob, a může
stanoviti řád pokud se týká úpravy a udržování pastvin.
(2) Jednotlivcům lze pastviny přiděliti jen tehdy, když jejich převzetí
obcemi nebo sdruženími zemědělců jest, hledíc k jejich poloze, nevhodné
aneb když obec neb zemědělské sdružení přídělu se nedomáhají.
§ 10
(1) Půdu lesní lze podle prokázané místní potřeby a se zřetelem ke
zvláštním poměrům místním přiděliti v první řadě obcím a jiným veřejným
svazům. Při stanovení výměry budiž dbáno toho, aby celkový lesní
majetek svou rozlohou a povahou zaručoval spořádané hospodářství ve
smyslu lesních zákonů. Pozemkový úřad, rozhoduje o přídělu, může
uložiti podmínky sledující zabezpečení spořádaného hospodaření.
(2) Dosavadní souvislé hospodářské lesní jednotky (polesí, revíry)
buďtež zpravidla zachovány, což nevylučuje, aby byly přiděleny více
uchazečům jako hospodářský celek do společného vlastnictví a užívání.
(3) Jednotlivcům lze přiděliti lesní pozemky výjimečně a v menší
rozloze zejména k tomu cíli, aby byl zaokrouhlen nebo jinak doplněn a
zajištěn jejich lesní i jinaký majetek, jestliže lesní půda, o kterou
jde, hledíc k nepatrné její rozloze, se nehodí k hospodaření obecnímu
nebo státnímu, nebo je-li ze všech nebo několika stran obklopena
pozemky uchazečovými.
§ 11
(1) Rybníky lze přiděliti zpravidla obcím a jiným veřejným svazům a
sdružením, zejména jestliže se již zabývají rybničným hospodářstvím
nebo jestliže by přídělem rybničné plochy bylo zdokonaleno jejich
rybničné neb zemědělské hospodářství, jakož i svépomocným sdružením
zřízeným k pěstování rybničného hospodářství.
(2) Taková sdružení musí podříditi stanovy a provozovací řád podmínkám,
které jim určí pozemkový úřad.
(3) Jednotlivcům lze přiděliti rybníky za podobných podmínek, za jakých
jim lze přiděliti půdu lesní.
§ 12
Půdu zemědělskou i jinou lze přiděliti obcím i jiným svazům veřejným,
je-li půda méně hodnotná nebo vyžaduje-li její řádné využitkování
takového nákladu, jaký by pravděpodobně nemohl na sebe vzíti hospodář
jiný, tak na př., jde-li o pozemky ležící ladem a hodící se k zalesnění
nebo ke zřízení ovocných sadů, prutníkův, o chudé pastviny, rašelinné
pozemky vyžadující kultivace a t. p.
§ 13
(1) Průmyslové podniky, pokud nebudou přiděleny s půdou jako na př. při
přídělu půdy sdružením jmenovaným v §u 1, č. 2, nebo při přídělu statků
zbytkových (§ 24), přiděliti lze sdružením ku provozování zemědělského
průmyslu zřízeným, zejména sdružením sloužícím k podpoře zemědělské
výroby a sdružením skládajícím se z výrobců surovin, které mají býti v
podniku zpracovány, nebo ze spotřebitelů. Žádá-li toho povaha věci a
zejména není-li vhodných uchazečů právě jmenovaných, mohou průmyslové
podniky býti přiděleny také podle obdoby ustanovení o statcích
zbytkových (§ 25). Jednotlivcům lze přiděliti menší závody průmyslové
(menší pily, mlýny, dílny a t. p.) zejména tehdy, nežádají-li za příděl
sdružení výše uvedená, nebo nehodí-li se pro ně.
(2) Vodní síly, neponechá-li si jejich využití stát, buďtež přiděleny
zejména veřejnoprávním svazům ku provedení podnikův obecně prospěšných,
sdružením zřízeným ku podporování a zvelebení výroby zemědělské,
sdružením výrobců zřízeným ku zpracování surovin a jednotlivcům k
provozování závodů, kterými ony síly již nyní se využitkují nebo ke
zřízení závodů nových.
§ 14
Pokud by se naskytla možnost přídělův, o jakých v hořejších
ustanoveních není rozhodnuto, platí, že úřad pozemkový má postupovati
tak, aby svými rozhodnutími se přiblížil co nejvíce cílům, kterých
sleduje tento zákon a aby těmito rozhodnutími prospěl co nejvíce řádné
výrobě a prospěchu obyvatelstva.
§ 15
(1) Půdu lze přiděliti do vlastnictví, do nájmu a pachtu, a může k ní
býti zřízeno právo stavební podle zákona ze dne 26. dubna 1912, č. 86
ř. z.
(2) O tom, zdali bude přidělena půda tím či oním způsobem, rozhodne
úřad pozemkový podle povahy věci, přihlížeje jednak ku přání uchazečů,
jednak k tomu, aby právní forma přídělu co nejlépe vyhověla účelu, o
který jde. Při tom však řiď se úřad pozemkový těmito zásadami:
1. Jednotlivcům ke zřízení soběstačných usedlostí (§ 2) budiž půda
zpravidla přidělena jako rolnický nedíl. (§§ 30 a násl.)
2. Do pachtu lze přiděliti půdu zejména:
a) jednotlivcům, jestliže sami se domáhají pachtu se zřetelem ke svým
zvláštním poměrům, běží-li o takové účely, kterým nejlépe vyhovuje
pacht, jde-li o příděl půdy osobám, kterým hospodaření na půdě je jen
vedlejším povoláním nebo doplňkem obživy, anebo které se pro své
povolání nemohou na půdě trvale usídliti;
b) přiděluje-li se půda sdružením ke společnému hospodaření (§ 1, č.
2), družstvům zemědělským a spotřebním (§ 1, č. 4).
3. Do pachtu nebo nájmu budiž dána zpravidla půda v blízkosti měst a
průmyslových míst, které pravděpodobně bude brzy potřebí k účelům
stavebním. Nesmí býti přidělena do vlastnictví k jiným účelům než
stavebním půda, která polohopisným plánem obecním jest určena k účelům
stavebním.
§ 16
Půdu přidělí úřad pozemkový co do místa, jakosti a množství tak, aby
účelu přídělu bylo vyhověno co nejlépe, přihlížeje jednak k odůvodněným
přáním uchazečů, jednak k tomu, aby nebyly zkráceny zájmy veřejné a
oprávněné požadavky uchazečů jiných. Při tom řiď se pozemkový úřad
zejména těmito zásadami:
1. Ke zřízení rolnických nedílů přiděliti je tolik půdy, aby byly
utvořeny soběstačné usedlosti, jak jsou popsány v § 2, odst. 1. Za
soběstačné pokládej pozemkový úřad při rolnických usedlostech zpravidla
usedlosti o 6 až 10, po případě 15 ha zemědělské půdy podle jakosti
půdy a poměrů krajinných.
Úřad pozemkový přihlédne tu k půdě, která je ve vlastnictví uchazečově
nebo členů jeho rodiny žijících s ním ve společné domácnosti, jakož i k
půdě, na které uchazeč nebo tito členové rodiny hospodaří z jiného
důvodu právního, a bude dbáti toho, aby v těchto případech přídělem
nebyly tvořeny hospodářské jednotky, které neodpovídají pojmu
soběstačné usedlosti.
Při tom platí, že členové rodiny uchazečovy žijící, s ním ve společné
domácnosti, nemají samostatného nároku na příděl půdy, že však lze při
přídělu slušně přihlédnouti k počtu členů rodiny, žijících ve společné
domácnosti a společně hospodařících, a že toto ustanovení nikterak
nevylučuje,aby se ucházeli samostatně o příděl zletilí členové
domácnosti, kteří si hodlají zříditi samostatnou domácnost.
2. Sdružením uvedeným v § 1 pod č. 2 lze přiděliti nanejvýš tolik
zemědělské půdy, aby na každého podílníka připadl takový podíl, jaký by
podle zásad uvedených pod č. 1 naň byl připadl, kdyby se byl ucházel o
půdu jako jednotlivec. Na svobodné podílníky počítati jest polovinu
této výměry.
§ 17
(1) Vyskytne-li se více žádostí za příděl téže půdy a není-li tolik
zabrané k přídělu se hodící půdy, aby bylo možno vyhověti všem
žádostem, budiž při rozhodování postupováno tak, aby se dostalo nejprve
na účely všeobecně prospěšné, pokud jich nelze uspokojiti snáze a beze
škody přídělem půdy v obvodu jiném.
(2) Jde-li o osoby jmenované v §u 1, budiž zvláště přihlíženo k osobám
jmenovaným tamtéž pod č. 1, pokud domáhají se přídělu ke zřízení nebo
rozšíření zemědělských podnikův a k osobám jmenovaným tamtéž pod č. 2.
(3) Soutěží-li však v témže obvodu žádosti jednotlivců za příděl půdy
ke zřízení nebo rozšíření zemědělských podniků se žádostmi sdružení ke
společnému provozování zemědělství, budiž postupováno tak, aby přídělem
půdy pro taková sdružení nebyl příliš zkracován příděl půdy pro
způsobilé jednotlivce, hlavně pak ty, kteří se domáhají přídělu k
rozšíření svých hospodářství na míru dostatečnou k obživě rodiny nebo
převodu půdy spachtované do vlastnictví.
(4) Soutěží-li spolu v témž obvodu žádosti jednotlivců, kterým pro
nedostatek půdy nelze úplně vyhověti, budiž vzat zvláštní zřetel k
přihláškám těchto uchazečů:
1. legionářův a takových příslušníkův ozbrojené moci československé,
kteří stáli jako takoví v boji s nepřítelem, zejména takových, kteří se
osvědčili nebo kteří poraněním nebo útrapami válečnými utrpěli ztrátu
na své výdělečné činnosti; pak pozůstalých po padlých legionářích a
příslušnících ozbrojené moci československé. Padlým legionářům a padlým
příslušníkům ozbrojené moci československé jsou postaveni na roveň
takoví, kteří zahynuli útrapami válečnými nebo na kterých byl v zajetí
vykonán rozsudek smrti pro jejich příslušenství k československým
legiím.
Za legionáře se pokládají příslušníci zahraničních vojsk republiky
Československé, kteří nastoupili vojenskou službu v zahraničních
sborech vojenských před 28. říjnem 1918. Pozůstalými po legionářích a
příslušnících ozbrojené moci československé vyrozumívají se nerozvedené
manželky a manželští potomci jakož i členové rodiny, o jejichž
zaopatření oni byli podle zákona povinni pečovati;
2. válečných invalidův a pozůstalých po vojínech, kteří padli neb
zemřeli následkem služby válečné;
3. dosavadních drobných pachtýřů zabrané půdy;
4. uchazečů, jejichž hospodářské budovy sousedí přímo s požadovaným
pozemkem a to tak, že jediné požadovaným pozemkem lze uspokojiti
naléhavou potřebu po rozšíření stavebního místa nebo po zřízení
zahrádky, nebo že je požadovaného pozemku z jiného důvodu nutně
zapotřebí, aby se usnadnilo užívání uchazečova pozemku nebo jeho
budovy;
5. vracejících se vystěhovalců, kteří jsou zemědělci.
(5) Při tom budiž vzat zvláštní zřetel na uchazeče, kteří vykazují
zvláštní způsobilost, odborné hospodářské vzdělání nebo odborný výcvik,
pak k těm, kteří buď sami nebo jejichž předkové byli vlastníky
požadovaného pozemku a vlastnictví beze své viny pozbyli; k těm, kteří
v témž obvodu jsou usedlí nebo tamtéž hospodařili a k těm, kteří mají
potřebné hospodářské zařízení. Přihlížeti jest také k zaopatření osob
dosud zaměstnaných na zabrané půdě, jestliže příděl činí další jejich
setrvání na půdě nemožným a jestliže o ně nebude postaráno jinak podle
§u 9, odst. 2. zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. zák. a nař.
(6) Soutěží-li spolu o půdu uchazeči, kteří půdu již mají, budiž za
stejných jinak okolností přihlédnuto k těm, kteří mají půdu špatnější.
Za stejných podmínek budiž zvláště přihlíženo k uchazečům ženatým,
zejména těm, kteří mají na starosti děti, jestliže oba manželé hodlají
na půdě hospodařiti společně. Ucházejí-li se o příděl osoby žijící v
manželství, budiž zvláště přihlíženo k takovým, kteří se domáhají, aby
byla půda přidělena oběma manželům společně.
(7) Zásadami dosud uvedenými řiď se úřad pozemkový obdobně, soutěží-li
spolu o příděl půdy sdružení uvedená v §u 1, pod č. 2.
§ 18
(1) Pozemkový úřad vyhotoví pro jednotlivé objekty, ze kterých se
žadatelé domáhají přídělu, povšechný pracovní plán, maje na zřeteli
nejen příděly té doby důvodně požadované, nýbrž i možnost přídělů v
době pozdější.
(2) Při sdělávání pracovního plánu jest hleděti k právu vlastníka
zabrané půdy na propuštění části majetku ze záboru podle §u 11 zákona
ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. zák. a nař., jakož i k okolnostem,
které podle téhož ustanovení činí důvodným propustiti vyšší výměru ze
záboru a konečně k možnosti sáhnouti vyvlastněním na půdu nezabranou
podle §u 14 téhož zákona.
§ 19
(1) Plán, uvedený v §u 18, budiž vybudován takovým způsobem, aby bylo
zajištěno řádné hospodaření jak na půdě přidělené, tak na půdě ze
záboru propuštěné a ponechané dosavadnímu vlastníku.
(2) Aby bylo docíleno takového pořádku, bude péči úřadu pozemkového,
aby učinil také potřebná opatření k ochraně trvajících práv vodních,
aby, bude-li toho potřebí, nově upravil užívání vodních sil, zřídil
služebnosti vodní i cestné a učinil vůbec vše, čeho vyžaduje řádné
hospodaření v obvodu, o který jde.
§ 20
Při sdělávání plánu přihlížej pozemkový úřad k tomu, aby přídělem
nebyly rušeny krásy přírodní a ráz krajinný a aby nevzaly újmy památky
přírodní, historické a umělecké. Pozemkový úřad může k tomu cíli
svoliti, aby plochy, které jsou věnovány parkům, přírodním parkům,
které slouží jinak k okrase krajiny, nebo jejichž účelem jest zachovati
ukázku původního rázu krajinného, nebo zajistiti a ochrániti historické
památky a jejich okolí s nimi úzce souvisící, vlastníku byly ponechány
vedle výměry půdy, která podle §u 11 zákona ze dne 16. dubna 1919, č.
215 Sb. zák. a nař., může býti propuštěna dosavadnímu vlastníku ze
záboru, jestliže vlastník podrobí se podmínkám stanoveným pozemkovým
úřadem v dohodě se zúčastněnými ministerstvy, pokud se týká
přístupnosti oněch míst obecenstvu, pracovníkům vědeckým a uměleckým,
nebo používání jejich k účelům lidumilným.
§ 21
(1) Půda budiž přidělována způsobem co nejúčelnějším a budiž pokud
možno docíleno zcelení půdy v obcích, ve kterých leží zabraný majetek.
Pozemkový úřad může zejména také příděl učiniti závislým na tom, že
uchazeč o příděl podrobí i svůj svobodný majetek scelovacímu plánu,
který úřad míní provésti.
(2) Pokud zcelení nebude provedeno současně přídělem půdy, zavazují se
ti, kterým půda se přidělí, že nebudou činiti námitek proti pozdějšímu
scelení a scelovacímu plánu, a práva jim v té příčině náležející
přecházejí na pozemkový úřad.
§ 22
Podle povšechného pracovního plánu budiž vypracován podrobný rozvrh
přídělů půdy, hledící k došlým přihláškám a možnosti přídělů dalších.
§ 23
(1) Přiděluje půdu, určí úřad pozemkový, zdali nějak a jak právo
získané přídělem půdy jest omezeno a zdali nějaké a jaké povinnosti
vzejdou osobě, které se půda přiděluje, a ustanoví také o právních
následcích spojených s oním omezením a s nedodržením uložených
povinností.
(2) Při tom bude pozemkový úřad dbáti toho, aby zabezpečil, že
přidělená půda nebude odcizena účelům, kterých příděl sleduje, a
přiděluje půdu do vlastnictví bude se, pokud toho vyžaduje povaha věci,
říditi obdobou ustanovení daných v druhé části o rolnických nedílech.
(3) Jestliže omezení práva k přídělu vyslovené úřadem pozemkovým se
hodí podle obecných ustanovení práva knihovního ke knihovnímu zápisu,
budiž zapsáno do veřejných knih. Stane-li se tak, nemůže se nikdo
dovolávati toho, že beze své viny o onom omezení nevěděl.
§ 24
(1) Aby byla získána půda pro příděly i tam, kde zabrané půdy je,
hledíc k poptávce po ní, nedostatek, jakož aby byla upravena držba
pozemková (zaokrouhlením a zajištěním hranic, rozšířením zemědělských
budov hospodářských a obytných a jejich příslušenství), může pozemkový
úřad za přiměřenou část půdy zabrané dohodou s účastníky směniti půdu
nezabranou a podle okolnosti celé podniky zemědělské, nebude-li tím
zkrácena půda, které je potřebí pro účely obecně prospěšné a pro
uchazeče uvedené v §u 1, č. 1 a 2.
(2) Ke směnám budiž užito v prvé řadě statků, které při přídělu
vzniknou tím, že k řádnému využitkování budov zřízených při dosavadních
hospodářských jednotkách ponechá se při budovách takových přiměřená
výměra zabraných pozemků, nebo že se k pozemkům odděleným od
dosavadních hospodářských jednotek přikáží potřebné budovy (statky
zbytkové).
(3) Za podmínek výše uvedených lze vytvořiti ze zabrané půdy vhodné
nové směnné podniky zemědělské.
§ 25
Pokud zbytkové statky nebo jiné větší podniky zemědělské, jejichž
dělení z důvodu hospodářské výroby není vhodno, nebudou směněny po
rozumu §u 24 a pokud nebudou přiděleny osobám jmenovaným v §u 1, pod č.
2, 4 až 6, budiž hleděno k tomu, aby byly přiděleny k vytvoření
odborných hospodářství uchazečům jednotlivcům, zvláště způsobilým k
vedení větších podniků zemědělských.
§ 26
(1) Požaduje-li se příděl půdy k účelům obecně prospěšným, vyžádá si
pozemkový úřad v pochybných případech dobré zdání příslušného
ministerstva o tom, zdali účel, o který jde, lze pokládati za obecně
prospěšný.
(2) Požaduje-li se příděl téhož pozemku současně k různým účelům obecně
prospěšným a nelze-li docíliti dohody mezi zúčastněnými ministerstvy,
předloží pozemkový úřad věc vládě, aby o ní rozhodla.
§ 27
Konečná rozhodnutí pozemkového úřadu a dohody, opatřené jeho
schvalovací doložkou, rovnají se listinám vkladným.
§ 28
(1) Aby bylo pokud možno docíleno smírné dohody o žádostech za příděl
půdy, které se týkají buď téhož zabraného objektu nebo zabrané půdy v
některém místním obvodu, dále aby byla co do programu a postupu prací
souvisících s přídělem půdy podporována dohoda s místními činiteli,
pokud se jich ona práva dotýkají, zřídí úřad pozemkový podle okolností
místní výbory jako sbory poradní.
(2) Do těchto sborů buďtež povoláni zejména zástupci uchazečův o půdu
neb sdružení zastupujících jejich zájmy, pak zástupci zúčastněných
úřadů státních, místní samosprávy a odborných sdružení hospodářských.
§ 29
(1) Chystané provádění přídělu půdy jest uvésti vhodným způsobem v
obecnou známost a budiž také náležitě vyhlášeno, kdy a kam je podávati
žádosti za příděl půdy.
(2) Bližší ustanovení o těchto věcech budou dána nařízeními.
Část II.
O rolnických nedílech.
§ 30
(1) Rolnické nedíly vznikají:
1. přídělem celé usedlosti (§ 2, odst. 1.);
2. sloučením svobodného majetku pozemkového s přídělem (§ 2, odst. 2.);
3. tím, že svobodný majetek pozemkový bude podřízen řádu ustanovenému v
této části.
(2) Bude-li přidělena celá usedlost, nemůže býti přidělena jinak, než
jako nedíl. Jde-li o příděl půdy, kterým má býti zvětšen majetek
drobných zemědělců na výměru soběstačné usedlosti, rozhoduje o tom,
zdali svobodný majetek má býti sloučen s přídělem v rolnický nedíl,
čili nic, úřad pozemkový, a bude jeho péčí, aby přípustnými prostředky
tohoto sloučení dosáhl, takže podle okolností může příděl odepříti,
nebude-li svobodný majetek uchazečů podroben řádu nedílovému. Svobodný
rolnický majetek podřizuje řádu ustanovenému v této části úřad
pozemkový po žádosti vlastníkově.
§ 31
Že usedlost je rolnickým nedílem, budiž vyznačeno v knihách veřejných v
nadpisu listu podstaty statkové. Stane-li se tak, nemůže se nikdo
dovolávati toho, že beze své viny nevěděl o omezeních, kterým je
podrobeno právo nedílů.
§ 32
(1) Na nedílech mohou mimo obyčejné služebnosti pozemkové a služebnost
bytu váznouti jen dluhy rentové, počítajíc v to výměnek, a to renty
dočasné, věcné i umořitelné. Jiné dluhy přípustny jsou se souhlasem
pozemkového úřadu, jestliže se zřetelem na osobu věřitele nebo na
podmínky úvěru značí pro dlužníka zřejmou výhodu oproti úvěru
rentovému.
(2) Jde-li o sloučení svobodného majetku s přídělem nebo o podřízení
svobodného majetku řádu ustanovenému v této části, je potřebí, aby
jinaké závady váznoucí na svobodném majetku než ony, které jsou uvedeny
v prvém odstavci, byly přeměněny (konvertovány) na takovéto závady. O
této přeměně platí ustanovení obecná, ale úřad pozemkový bude tuto
přeměnu podporovati cílevědomou činností a nedá svolení ke zřízení
nedílů podle §u 30, č. 2 a 3, jestliže hledíc k závadám váznoucím na
svobodném majetku nebyl by vytvořen hospodářský celek života schopný.
§ 33
(1) Nebude-li náhrada za příděl zaplacena hotově, vázne v pořadí za
veřejnými daněmi a dávkami, a to ve formě buď věčné neb umořitelné
renty, na přidělené půdě a jde-li o případ uvedený v §u 30, pod. č. 2,
na celé usedlosti vzniklé sloučením svobodného majetku s přídělem.
Renta věčná může býti kdykoliv přeměněna na rentu umořitelnou, žádá-li
za to vlastník.
(2) Rentový dluh náhradový jest zapsati do knih.
(3) Bližší ustanovení o rentových dluzích po rozumu tohoto zákona budou
dána v zákoně o převzetí zabrané půdy a náhradě za ní, po případě v
zákoně zvláštním.
§ 34
Subjektem rolnického nedílu může býti osoba jediná nebo manželé pospolu
mimo případy společenství, které se podávají z §§ 48 a 49.
§ 35
(1) Zavazení nedílů, pokud vůbec je dopuštěno (§ 32), může se státi jen
se svolením pozemkového úřadu. Rentový dluh, váznoucí na nedílu, může,
pokud nejde o výměnek a případ, uvedený v § 32, odst. 1., býti zřízen
jen pro veřejné ústavy úvěrní, které budou označeny vyhláškou vlády.
(2) Bližší ustanovení o zřizování takových rentových dluhův a výjimky z
odstavce 1. ustanoví pozemkový úřad.
(3) Rentový dluh může býti zřízen jen za tím účelem, aby byly opatřeny
prostředky:
1. k zaplacení náhrady za příděl nebo ke konversi závad váznoucích na
svobodném majetku, který má býti sloučen s přídělem, nebo který má býti
podřízen řádu nedílovému (§ 33);
2. ke zřízení nebo rozšíření budov hospodářských a obytných nebo k
trvalému zlepšení usedlosti;
3. k opatření nebo doplnění hospodářského inventáře;
4. k výplatě dědických podílů nebo platův uložených posledním
pořízením.
§ 36
Na rolnické nedíly lze vésti exekuci jen vnucenou správou.
§ 37
Rolnický nedíl nebo jeho část mohou býti zcizeny jen se svolením
pozemkového úřadu a platí o tom tato ustanovení:
1.
(1) Nesvědčí-li proti tomu vážné důvody, přivolí úřad pozemkový vždycky
ke zcizení celého nedílu, které má ráz anticipované posloupnosti,
zejména postupuje-li se usedlost za výměnek.
(2) Mimo tyto případy přivolí pozemkový úřad ke zcizení celého nedílu v
prvých deseti letech po přídělu jen z důvodů naléhavých (choroba
vlastníkova, která mu činí hospodaření nemožným a t. p.), a to jen tak,
že docílená cena trhová, pokud přesahuje to, co bylo vloženo do nedílu
vlastníkem, připadne státu. Při tom jest bráti slušný zřetel k
vykonanému zlepšení a provedenému úmoru.
(3) Jakmile uplyne 10 let od přídělu, může pozemkový úřad přivoliti ke
zcizení z důvodu vhodnosti, ale ustanovení o vydání přebytku z trhové
ceny platí i zde.
(4) Nedíl lze zciziti jen osobě, která se zaváže, že bude sama na
usedlosti hospodařiti, má k tomu potřebnou způsobilost (§ 3) a
nehospodaří jako vlastník nebo z jiného důvodu na půdě větší než činí
polovina nedílu v té krajině obvyklého.
2. Úřad pozemkový svolí mimo důvody naléhavé ke zcizení podílu na
rolnickém nedílu ve prospěch vlastníkova manžela (manželky).
3. K výměně pozemků nedílových za jiné přivolí pozemkový úřad, jen
zlepší-li se tím hospodaření na usedlosti, a je-li pozemek vyměněný,
přihlížejíc k jeho jakosti a výměře, vhodnou náhradou za pozemek
směněný.
4. K rozdělení nedílů přivolí úřad pozemkový jen při nedílech uvedených
v §u 30, pod č. 3, a jen tehdy, když nové celky s připočtením
svobodného majetku osob, které se mají o nedíl poděliti, budou
soběstačnými usedlostmi a budou podřízeny řádu nedílovému.
5. Ke zcizení části nedílu přivolí úřad pozemkový z vážných důvodův a
nebude-li tím ohrožena soběstačnost nedílu.
§ 38
O propachtování nedílu a jeho části platí obdobně § 37, avšak
propachtování jednotlivých pozemků nepřesahujících úhrnem jedné pětiny
celé výměry na dobu nikoliv delší šesti let, pak částečný pronájem
obytných, hospodářských a jiných budov nevyžadují přivolení pozemkového
úřadu. Pozemkový úřad může však smlouvy posléze uvedené zrušiti,
nabude-li přesvědčení, že takovým pachtem nebo nájmem se poškozuje
hospodaření na nedílu.
§ 39
Rolnický nedíl může na případ smrti, a to jak posloupností zákonnou,
tak posloupností podle posledního pořízení připadnouti jen osobě jediné
(přejimateli) mimo případy, na které míří § 37, č. 4, §§ 48, 49.
§ 40
Dojde-li na posloupnost zákonnou, ustanoví se přejimatel podle práva a
pořadu zákonné posloupnosti dědické, jak jest upravena v občanském
zákoníku. Z několika dědiců nastupujících v pozůstalost povoláni jsou
jednotliví, pokud se schválením úřadu pozemkového se nedohodnou jinak,
k převzetí nedílu takto:
1. zpravidla náleží přednost mužským dědicům před ženskými a mezi
dědici téhož pohlaví starším před mladším; při stejném stáří rozhoduje
los. Příbuzní podle stupně bližší mají přednost před vzdálenějšími.
2. Děti pokrevné mají vždy přednost před dětmi adoptovanými, manželské
před nemanželskými. Děti legitimované jsou na roveň postaveny dětem
manželským.
3. Není-li tu potomků zůstavitelových, povolán buď za přejimatele
statku pozůstalý manžel, pokud manželství nebylo soudně rozvedeno.
4.
(1) Z převzetí nedílu jest zpravidla vyloučena osoba:
a) které bylo soudem odňato právo svobodné správy majetku,
b) která pro duševní nebo tělesné vady není způsobilá na usedlosti
svobodně hospodařiti,
c) která je zjevně náchylna k marnotratnictví,
d) které povolání nedovoluje na usedlosti samé osobně hospodařiti,
e) která je alespoň po dvě léta nepřítomna a nedává o svém pobytu
zprávy, jestliže její nepřítomnost jest spojena s takovými okolnostmi,
které činí pochybným, zdali se nepřítomný v přiměřené době vrátí.
(2) Nedostatečný věk není důvodem vylučujícím.
(3) Rozhodnouti o tom, jsou-li tu důvody vylučující z převzetí nedílu
podle lit. b) až e) čili nic, náleží úřadu pozemkovému.
5.
(1) Je-li tu více spoludědiců, ustupuje osoba určená podle čísla 1 až
3, která v době nápadu dědictví je výhradným vlastníkem rolnické
usedlosti rovnající se hodnotou polovině nedílu, o který jde, nebo
usedlosti ještě větší, a to nedílové nebo svobodné ostatním
spoludědicům co do práva převzíti usedlost, a připadne tudíž nedíl
osobě podle tohoto zákona nejbližší, leda že by se onen rozhodl
odevzdati vlastní usedlost nejblíže povolanému za cenu, vyšetřenou
podle zásad §u 43.
(2) Nechce-li nikdo ze spoludědiců převzíti usedlost posléze uvedenou,
pomíjí jejich právo požadovati, aby dědic povolaný ku převzetí podílu
jim ustoupil.
(3) Má-li osoba určená podle č. 1 až 3 k některé usedlosti jmenované v
odst. 1 tohoto čísla jiné právo než výhradné právo vlastnické, rozhodne
o jejím právu a právu ostatních spoludědiců na převzetí nedílu úřad
pozemkový přihlížeje k tomu, aby zásada vyslovená v §u 16 byla porušena
pokud možno nejméně.
6. Jestliže mezi spoludědici nejsou než osoby takové, při kterých jest
podle výše daných ustanovení důvod vylučující, může býti přes to jedna
z nich ustanovena za přejimatele nedílu, jestliže by úřad pozemkový
neuznal vhodnějším usedlost vykoupiti podle zásad vyslovených v §u 51 a
nově ji přiděliti.
§ 41
(1) Vlastník nedílu může o něm poříditi na případ smrti, ale jen tak,
že za dědice povolá mimo případy, na které míří § 37, č. 4, osobu
jedinou, a to takovou, které nebrání některý z vylučujících důvodů §
40, č. 4. Rozhodnutí o tom, zdali jsou tu takové důvody vylučující,
náleží úřadu pozemkovému.
(2) Ustanovil-li zůstavitel několik dědiců, vyvolí z nich přejimatele
úřad pozemkový, nedohodnou-li se sami o způsobilém přejimateli.
(3) Ustanovil-li zůstavitel dědicem osobu nezpůsobilou, platí obdobně §
40, č. 6.
§ 42
(1) S nedílem připadne přejimateli příslušenství usedlosti. Co je
pokládati za příslušenství, ustanovuje všeobecný zákon občanský. Náleží
k němu zejména také hospodářský inventář, pokud je ho potřebí k řádnému
vzdělávání usedlosti. Jestliže by zúčastnění dědici se nemohli o tom
shodnouti, budiž rozsah potřebného hospodářského inventáře ustanoven
soudem po výslechu znalců.
(2) Scházelo-li by snad něco do potřebného hospodářského inventáře,
nemůže proto býti vznesen nárok na náhradu ceny z ostatní pozůstalosti.
§ 43
(1) Při rozdělení pozůstalosti přidělí se usedlost s příslušenstvím
přejimateli, jenž se stane až do výše nezadlužené hodnoty tohoto
přídělu dlužníkem pozůstalosti.
(2) Hodnotu usedlosti s příslušenstvím ustanoví úřad pozemkový podle
nejlepšího uvážení tak, aby přejimatel na usedlosti mohl obstáti.
Rozhoduje, může si úřad pozemkový vyžádati dobré zdání úřadů a
činitelů, jací se mu zdají vhodnými a bude jeho úkolem, aby se dožádal
soudu za výslech zúčastněných osob, nebo jejich zákonných zástupců.
§ 44
Při rozdělení pozůstalého jmění budiž na místě usedlosti vzata za
základ suma započtená přejimateli podle §u 43 jako dluh. Rozdělení toto
stane se mezi spoludědice, počítajíc k nim i přejímatele, podle
ustanovení obecného zákoníka občanského a řízením ve věcech nesporných.
Avšak rozdělení pozůstalosti budiž vždycky soudem buď vykonáno nebo mu
předloženo ke schválení. V listině o rozdělení budiž vysloveno, že
rozdělení pozůstalosti bylo předsevzato podle tohoto zákona.
§ 45
Jestliže by spoludědicové mimo přejimatele nemohli býti vybyti z
ostatní pozůstalosti a nemohl-li by jich přejimatel vybýti z prostředků
vlastních, vyplatí jim jejich podíly rentový ústav jmenovaný v § 35, za
to, že na usedlost bude vložena rentová pohledávka odpovídající
vyplaceným podílům. Tyto rentové pohledávky budou rentami umořitelnými,
při čemž výše umořovací kvoty bude určena nejméně tak, aby renty byly
umořeny, až skončí podle počtu pravděpodobnosti přejimatelovo
hospodaření na statku.
§ 46
Jestliže bude nedíl zcizen (§ 37) do desíti let po vypořádání mezi
spoludědici, musí přejimatel spoludědicům doplatiti, oč příznivým pro
něho odhadem usedlosti podle §u 43 byli oni spoludědicové na svých
podílech zkráceni.
§ 47
Zásady §§ 43 a 45 platí obdobně, jestliže je posloupností dědickou
povolán jediný dědic ze zákona nebo podle posledního pořízení, avšak
byly mu v posledním pořízení uloženy platy vyjádřené podílem
pozůstalosti nebo způsobem jinakým.
§ 48
(1) Jsou-li spoludědici sourozenci a jestliže povolaný přejimatel jakož
i všichni nebo někteří spoludědici nebo jejich zákonní zástupci tak
navrhují, může dědické vypořádání mezi nimi se svolením úřadu
pozemkového býti odloženo. V tomto případě jest usedlost oněm
sourozencům odevzdati do spoluvlastnictví s tím, že přejimatel může
kdykoliv vykonati své právo na převzetí usedlosti.
(2) Tím se odloží dělení pozůstalosti mezi společné přejimatele
usedlosti na tak dlouho, až nápadník užije nápadnického práva.
(3) Chce-li vystoupiti ze společenství některý jiný ze společníků nebo
zemře-li jeden ze sourozenců za trvání společenství nezanechav
potomstva, jsou ostatní společníci oprávněni převzíti uprázdněný podíl
podle ustanovení § 43. Nepoužije-li tohoto oprávnění, nebo zanechal-li
zemřelý společník potomky, dlužno přistoupiti ihned k odročenému dělení
pozůstalosti.
(4) Spoludědici, kteří nenáležejí do společenství uvedeného v prvém
odstavci, buďtež vybyti ihned podle ustanovení § 45.
§ 49
(1) Zemře-li jeden z manželů, který je spoluvlastníkem nedílu, přikáže
úřad pozemkový, pokud nepřipadne uprázdněný podíl pozůstalému manželu
podle §§ 40 a 41, tento podíl přejimateli určenému podle obecných zásad
jmenovaných paragrafů a dědická posloupnost v tento podíl řídí se týmiž
paragrafy. Nejpozději však po smrti druhého manžela buďtež upravena
práva k nedílu tak, aby se srovnávala s § 34, a může úřad pozemkový za
tím účelem užíti práva vnuceného výkupu daného mu § 51.
(2) Pozemkový úřad může pozůstalému manželu přiznati právo, aby
vykoupil podíl zemřelého manžela od jeho dědiců a to i tehdy, když
druhý manžel zanechal potomky, jestliže tato úprava jedině dává záruku
úspěšného hospodaření na nedílu. Výkupní cena bude určena podle obdoby
§ 43.
§ 50
(1) Úřad pozemkový může ustanoviti zvláštní řád o hospodaření na
nedílu, zvláště pak také co do členství v některých družstvech, ochrany
památek přírodních a uměleckých, zachování krajinného rázu a krajinných
zvláštností při stavbách, pojištění proti škodám a na život a t. p.
(2) Na zachování tohoto řádu dozírá úřad pozemkový.
§ 51
Pozemkový úřad může vykoupiti nedíly:
1. když vlastník pozbyl vlastností, které jsou ustanoveny v § 3 za
podmínky přídělu, leda že by manželka nebo jiní členové rodiny zaň na
nedílu hospodařili;
2. jestliže vlastník na nedílu trvale hospodaří špatně nebo vede
nezřízený život a dává špatný příklad svému okolí;
3. jestliže vlastník svévolně jedná proti řádu vloženému naň po rozumu
§ 50;
4. jestliže vlastník na nedílu sám nehospodaří a na něm nebydlí, leda
že by tu byly závažné důvody omluvné nebo přechodné závady a jestliže
by o řádné hospodaření na nedílu bylo postaráno členy rodiny nebo
jinak;
5. jestliže mimo případy živelních nehod, nemocí nebo jiných
mimořádných nezaviněných překážek dluhuje vlastník rentové splátky
váznoucí na usedlosti za více než tři léta;
6. jestliže vlastník soustředil ve svých rukách držbu pozemkovou tak,
že půda, na které hospodaří, dosahuje aspoň dvojnásobného výměru nedílu
v krajině obvyklého. V tomto případě sluší však uvážiti, zdali nejde o
soustředění přechodné, které pomine vypravením potomků a t. p.;
7. jestliže nastane toho potřeba podle ustanovení daných v §§ 40, č.
6., 41 a 49. o dědické posloupnosti v nedílech.
§ 52
(1) Bude-li nedíl takto vykoupen, bude dána vykoupenému náhrada a to
penízem, který odpovídá tomu, co do nedílu bylo vloženo vlastníkem a
jeho předchůdci. Jde-li o půdu přidělenou, rovná se tento peníz ceně,
za kterou byl příděl poskytnut. Při vyměření náhrady sluší hleděti k
nutným i užitečným nákladům na nedíl učiněným podle stavu v době
převzetí pozemkovým úřadem, jakož s druhé strany ke zhoršení, za které
vlastník odpovídá podle obecných ustanovení občanského práva.
(2) Nebylo-li by možno docíliti dohody o ceně nákladu a výši srážek,
rozhodne o tom okresní soud, v jehož obvodu nedíl leží, řízením
nesporným.
§ 53
(1) O výkupu rozhoduje v případech § 51 č. 1. až 6. po návrhu
pozemkového úřadu rozhodčí soud pozemkového úřadu. Rozhodčích soudů
může býti podle potřeby zřízeno několik pro jednotlivé místní obvody.
Rozhodčí soud skládá se z předsedy a jeho náměstka jmenovaných
presidentem republiky z úředníků soudcovských, dále ze soudců, kteří
rovněž musí náležeti stavu soudcovskému a které jmenuje ministr
spravedlnosti,a z odborníků hospodářských jmenovaných pozemkovým
úřadem. Soud rozhoduje v senátu, ve kterém vedle předsedy zasedá jeden
člen ze stavu soudcovského a jeden odborník hospodářský.
(2) Složení soudu a jeho jednací řád budou upraveny nařízením.
§ 54
(1) Proti rozhodnutím rozhodčího soudu není opravného prostředku a
nález jest ihned vykonatelný.
(2) Než dojde rozhodnutí soudu, může úřad pozemkový vymoci vnucenou
správu jako prozatímní opatření.
§ 55
(1) K zastoupení zájmů vlastníků rolnických nedílů zřídí se při
pozemkovém úřadě poradní sbor zvolený z vlastníků nedílů. Pozemkový
úřad i zúčastněná ministerstva mohou do tohoto sboru vysílati zástupce
z kruhů odborných.
(2) Ustanovení o organisaci a působnosti tohoto sboru budou dána
nařízením.
Část III
Ustanovení poplatková
§ 56
Ustanovení o poplatcích z právních jednání, listin spisů a úředních
jednání platí, pokud tento zákon nestanoví jinak, i o právních aktech
předsevzatých při přídělu zabrané půdy.
§ 57
(1) Příděl do vlastnictví považuje se za úplatný převod majetkový podle
zákona poplatkového. Hodnota přídělu úřadem pozemkovým stanovená spolu
s hodnotou převzatých plnění vedlejších jest základem pro vyměřování
poplatků.
(2) Hodnotu nedílů stanovených podle § 43 odst. 2 dlužno vzíti za
základ při poplatcích z převodu nemovitostí a poplatcích dědických.
Jde-li však o zcizení nedílů podle § 37, jest z doplatků spoludědicům
podle §u 46 poskytnutých, zaplatiti dodatečně případný poplatek
immobilární i dědický.
(3) Propuštění podle § 11 záborového zákona nepokládá se za převod
podle zákona poplatkového.
§ 58
(1) Od poplatku jsou osvobozeny:
1. veškeré písemnosti (podání, přílohy, listiny, vysvědčení, protokoly
a pod.), předkládané po rozumu tohoto zákona k dosažení přídělu osobami
v § 1 uvedenými,
2. směny, uvedené v §u 24, pokud hodnota směněných pozemků jest stejná.
(2) Za příděly, jejichž hodnota (§ 57) nepřevyšuje 10.000 Kč, platí
osoby v §u 1, č. 1, 2 a 3 uvedené čtvrtinu, nabyvatelé ostatní polovinu
poplatku převodního z celé hodnoty přídělu. Za příděly, jejich hodnota
převyšuje 10.000 Kč, platí nabyvatelé poloviční převodní poplatek z
celé hodnoty přídělu.
§ 59
K přímému zapravování poplatků jsou povinni ti, jimž příděl se stal,
více osob jest zavázáno rukou společnou a nerozdílnou.
§ 60
Bližší ustanovení o zajištění veřejných dávek vydána budou zákonem
náhradovým.
§ 61
(1) Při udělování souhlasu ke zcizení a dělení nemovitostí podle §u 7
záborového zákona vyměřuje a vybírá pozemkový úřad, pokud půda se
propouští ze záboru, pro účely zlevnění půdy přídělové a podporování
kolonisace od strany, jíž povolení bylo uděleno, 10 % z hodnoty
nemovitosti propuštěné. Hodnota tato stanoví se dohodou mezi pozemkovým
úřadem a žadatelem. Sjednaná hodnota nemůže býti na újmu zásadám
budoucího zákona o dávce z majetku. V případech zvláštního zřetele
hodných může pozemkový úřad poskytnouti přiměřenou úlevu.
(2) Při udělování souhlasu k pronájmu (propachtování) hospodářských
celků a podniků hospodářského a lesnického průmyslu podle §u 7
záborového zákona vyměřuje a vybírá od strany, za schválení pronájmu
žádající, pozemkový úřad k týmž účelům jednu čtvrtinu procenta z
úhrnného pachtovného placeného v hotovosti.
§ 62
Ustanovení v § 61 působí nazpět na všechna zcizení, dělení a pronájmy,
ve kterých pozemkový úřad při udělování souhlasu si vyhradil právo ve
jmenovaném §u uvedené.
Část IV
Přechodná ustanovení
§ 63
(1) Jestliže převzetí a příděl půdy v místech, kde jest po ní zvlášť
naléhavá poptávka, vyžádá si delší doby, může pozemkový úřad, šetře
ustanovení §u 11. záborového zákona, uložiti tomu, kdo na zabrané půdě
hospodaří, aby přenechal osobám v § 1, č. 1. jmenovaným a sdružením
těchto osob (§ 1, č. 2) do pachtu (podpachtu) přiměřenou výměru půdy za
běžných pachtovních podmínek, jestliže osoby ty poskytují záruky
řádného hospodaření (§§ 3 a 17 odst. 5).
(2) Opatřením tímto nesmí býti ohroženy ani zájmy výroby na těch
kterých hospodářských celcích ani osob na nich trvale zaměstnaných ani
zájmy zásobování lidu.
(3) Pachtovní doba budiž nejdéle šestiletá. Pozemkový úřad může
přiděliti půdu jinak i dříve, než projde doba pachtu.
(4) Nevyhoví-li se tomuto příkazu v stanovené lhůtě, pozemkový úřad
určí podmínky pachtovní sám závazně pro obě strany. Při výběru osob
vnucených pachtýřů a pozemků budiž slušně přihlíženo k zájmům obou
stran.
(5) Vnucený pachtýř jest povinen nahraditi propachtovateli užitečný
náklad, který do dne převzetí byl vynaložen na pozemek k docílení nové
úrody, ač-li nebude jako pachtovní podmínka dohodou stran stanoveno, že
pachtýř má odevzdati pozemek při skončení pachtu ve stejném stavu, v
jakém jej převzal. Nedohodnou-li se strany na náhradě takového nákladu,
platí o stanovení jejím obdobně ustanovení §u 5. zák. z 30. října 1919,
č. 593 Sb. zák. a nař., o ochraně drobných zemědělských pachtýřů.
(6) Provádění těchto přechodných ustanovení může pozemkový úřad
přenésti též na příslušný úřad politický. Za tím účelem mohou býti
zřízeny ku podpoře politických úřadů nařízením zvláštní poradní orgány.
(7) Pravomoc pozemkového úřadu podle těchto přechodných ustanovení trvá
až do konce roku 1920, pokud jde o Slovensko a Podkarpatskou Rus, do
konce roku 1921.
Část V
Ustanovení závěrečná
§ 64
Tento zákon působí ode dne vyhlášení.
§ 65
Provésti tento zákon ukládá se veškerému ministerstvu.
T. G. Masaryk v.r.
Tusar v.r.
Dr. Beneš v.r.
Hampl v.r.
Švehla v.r.
Klofáč v.r.
Sonntág v.r.
Dr. Heidler v.r.
Dr. Winter v.r.
Dr. Veselý v.r.
Dr. Hodža v.r.
Dr. Franke v.r.
Habrman v.r.
Staněk v.r.
Prášek v.r.
Houdek v.r.,
jako ministr pro zásobování lidu a v zastoupení nepřítomného ministra
veř. zdravotnictví a tělesné výchovy.