342/2012 Sb.



VYHLÁŠKA



ze dne 8. října 2012



o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o

oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných

veterinárních činností



Změna: 429/2013 Sb.



Změna: 313/2014 Sb.



Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o

veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární

zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona

č. 48/2006 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona

č. 308/2011 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 5 odst. 4 písm. a) a

e), § 6 odst. 8 písm. a) a b), § 8 odst. 5, § 9a odst. 5, § 9b odst. 3,

§ 17a odst. 10 písm. a) a b), § 27b odst. 9 písm. d), § 42 odst. 6, §

50 odst. 10, § 53 odst. 6 písm. d), § 59 odst. 6, § 64 odst. 6, § 64a

odst. 5 a § 70 odst. 3 písm. a) zákona a v souladu s právem Evropské

unie^1):



§ 1



Předmět úpravy



Touto vyhláškou se stanoví



a) veterinární požadavky na prostředí, v němž jsou zvířata chována, na

jejich ošetřování a ochranu před nákazami a nemocemi přenosnými ze

zvířat na člověka a na jejich uvádění na trh,



b) podmínky vydávání veterinárního osvědčení a zdravotního potvrzení k

přemístění zvířete a jejich obsahové náležitosti,



c) veterinární požadavky na umístění a držení zvířat v izolaci, včetně

stanovení odborných veterinárních úkonů, které se provádějí v

souvislosti s umístěním a držením zvířat v izolaci,



d) způsob a postupy čištění a dezinfekce dopravních prostředků

použitých k přepravě zvířat, požadavky na prostory určené k čištění a

dezinfekci těchto dopravních prostředků, jakož i další požadavky na

předcházení nákazám a jejich šíření při přepravě zvířat,



e) uspořádání, materiální a personální vybavení shromažďovacího

střediska, veterinární požadavky na zvířata přijímaná do

shromažďovacího střediska, náležitosti žádosti o schválení

shromažďovacího střediska a údaje zaznamenávané provozovatelem

shromažďovacího střediska,



f) veterinární požadavky, kterým musí odpovídat budovy, popřípadě jiná

zařízení používané obchodníkem k držení nakoupených zvířat, náležitosti

žádosti o schválení obchodníka, způsob ověřování základních znalostí

uvedených v § 9b odst. 1 písm. d) zákona,



g) podrobnosti pro zařazování stád, hospodářství a osob za ně

odpovědných do sítě sledování, podrobnosti schvalování veterinárních

lékařů pro hospodářství,



h) organizace, obsah a podmínky odborných kurzů pro odchyt toulavých a

opuštěných zvířat a zacházení s nimi včetně péče o ně v útulcích pro

zvířata, a pro sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém

chovu, jakož i organizaci a obsah závěrečné zkoušky,



i) náležitosti žádosti o vydání povolení podle § 50 odst. 1 zákona a

žádosti o vydání povolení podle § 51 odst. 1 zákona,



j) vzor služebního průkazu veterinárního inspektora, úředního

veterinárního asistenta a inspektora státního dozoru nad prováděním

klasifikace těl jatečných zvířat,



k) studijní předměty, které musí být zahrnuty v magisterském studijním

programu v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, a studijní obory,

ze kterých musí být získány přiměřené znalosti a dovednosti, uvedené v

§ 59 odst. 1 zákona, diplomy, vysvědčení a jiné doklady o požadovaném

vzdělání, uvedené v § 59 odst. 2 písm. a) zákona, formy, obsah a

organizaci atestačního studia úředních veterinárních lékařů, způsob a

organizaci ověřování znalostí a vydávání osvědčení,



l) náležitosti žádosti o registraci podle § 64 odst. 1 zákona,

podrobnosti výkonu odborných veterinárních úkonů soukromými

veterinárními techniky,



m) podrobnější postup při uplatňování náhrady podle § 67 zákona a

náležitosti žádosti o její poskytnutí,



n) obsah, rozsah a organizaci specializovaného školení se zaměřením na

vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře, způsob a organizaci

ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení seznamu

proškolených osob,



o) limity poklesu v příjmu potravy a vody, poklesu v produkci vajec

nebo zvýšené úmrtnosti drůbeže, při jejichž překročení jsou chovatelé,

kteří jako podnikatelé chovají drůbež pro účely podnikání, povinni

hlásit tyto skutečnosti krajské veterinární správě,



p) obsah, rozsah a organizaci specializované odborné průpravy se

zaměřením na vyšetřování zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel),

způsob a organizaci ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a

vedení seznamu osob, které tuto specializovanou odbornou průpravu

absolvovaly, a



q) obsah, rozsah a organizaci specializované odborné průpravy se

zaměřením na označování označovaných zvířat podle plemenářského zákona

výžehem nebo injekční aplikací elektronického identifikátoru, způsob a

organizaci ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení

seznamu osob, které tuto specializovanou odbornou průpravu absolvovaly.



Veterinární požadavky na chov zvířat



(K § 5 odst. 4 zákona)



§ 2



(1) Chovatelé v souladu s § 4 zákona vytvářejí příznivé podmínky pro

zvířata, jejich zdraví a pohodu z hlediska prostředí, v němž zvířata

žijí, jejich ošetřování, výživy, plemenitby, hospodářského a jiného

využívání zejména tím, že



a) chovají zvířata ve stájích, jiných prostorech a zařízeních, jejichž

uspořádání, vybavení a kapacita odpovídají veterinárním požadavkům na

chov zvířat příslušného druhu a kategorie, a udržují v nich vhodné

hygienické a mikroklimatické podmínky^2), zejména odpovídající větrání,

teplotu, vlhkost vzduchu, úroveň hluku a osvětlení,



b) chovají zvířata ve stájích, jiných prostorech a zařízeních, v nichž

zvířata přicházejí do styku pouze s materiály, které nemohou poškodit

jejich zdraví, popřípadě nepříznivě ovlivnit zdravotní nezávadnost

jejich produktů a které je možno v případě potřeby řádně vyčistit a

dezinfikovat. Elektrická instalace a zařízení musí být udržovány v

takovém stavu, aby zvířata nebyla vystavena účinkům bloudivého napětí,



c) ošetřují a využívají zvířata způsobem, který odpovídá jejich druhu,

kategorii a zdravotnímu stavu a při kterém nedochází k poraněním zvířat

a zvířata nejsou vystavována zbytečnému fyzickému nebo psychickému

utrpení,



d) provádějí nejméně jednou denně kontrolu zdravotního stavu zvířat a v

případě zjištění poranění nebo poruch zdravotního stavu poskytují

zvířatům neprodleně odpovídající ošetření, a je-li to nutné, zajišťují

jim oddělené ustájení a veterinární ošetření,



e) poskytují zvířatům dostatečné množství vody a krmiv odpovídajících

jejich fyziologickým potřebám a umožňují jim přiměřený pohyb,



f) chrání zvířata před nákazami, nemocemi přenosnými ze zvířat na

člověka, jinými onemocněními a škodlivými vlivy a činí opatření k

ochraně chovu před zavlečením nákaz zvířaty, lidmi, předměty a

materiály, které mohou být nositeli původců nákaz, a



g) činí opatření k ochraně napájecí vody a krmiv před znečištěním a

kontaminací nežádoucími mikroorganizmy a látkami, které mohou vodu a

krmiva znehodnocovat nebo v nich vytvářet produkty škodlivé zdraví

zvířat a lidí.



(2) Jde-li o pastevní chov, musí chovatel v případě potřeby zajistit

shromáždění zvířat na vhodně vybaveném místě k provedení zdravotních

zkoušek anebo odborných veterinárních úkonů k předcházení a zdolávání

nákaz (např. ochranné očkování, klinické vyšetření zvířat, odběr krve,

utracení zvířat).



§ 3



(1) Chovatelé, kteří jako podnikatelé chovají hospodářská zvířata pro

účely podnikání v souladu s § 5 zákona



a) chrání chovy před nebezpečnými nákazami zvířat



1. umístěním vhodných zařízení, která zabraňují průniku volně žijících

zvířat (např. zasíťováním otvorů, umístěním sítí, plašičů),



2. skladováním statkových hnojiv v souladu s jiným právním

předpisem^3),



3. vytvářením vhodných podmínek pro nakládání zvířat k přepravě a k

jejich vykládání a pro zabezpečení skladů krmiv před zvířaty,



4. při výstavbě staveb, určených k chovu zvířat, zřízením oplocení a

dobře přístupného hnojného a kejdového hospodářství v souladu s jiným

právním předpisem^4),



5. při změnách staveb, určených k chovu zvířat, pokud při nich dochází

též ke změnám hnojného a kejdového hospodářství, zřízením oplocení a

dobře přístupného kejdového a hnojného hospodářství; tím nejsou dotčena

ustanovení jiných právních předpisů o podmínkách povolování staveb,



6. při výskytu nebezpečné nákazy anebo při podezření z jejího výskytu

vstupními a vjezdovými dezinfekčními prostředky,



7. podáváním vody a krmiva drůbeži a ptákům chovaným v zajetí uvnitř

zařízení, hal nebo pod přístřešky a



8. odděleným chovem vodní drůbeže od ostatní drůbeže a ptáků chovaných

v zajetí a



b) dbají o to, aby o zvířata pečovaly osoby, které k tomu mají potřebné

znalosti a zkušenosti.



(2) Chovatelé, kteří jako podnikatelé chovají drůbež pro účely

podnikání, jsou povinni hlásit příslušné krajské veterinární správě



a) pokles v příjmu potravy a vody o více než 20 %,



b) pokles v produkci vajec o více než 5 % po dobu delší než 2 dny, nebo



c) úmrtnost vyšší než 3 % týdně.



(3) Pro provozovatele chovných a dodavatelských zařízení^5), pro

chovatele, kteří chovají podnikatelským způsobem zvířata pro prodej do

zájmových chovů, a pro provozovatele zoologických zahrad a cirkusů

platí ustanovení odstavce 1 přiměřeně se zřetelem na druh zvířat, na

účel a způsob jejich chovu a na nákazovou situaci.



Veterinární osvědčení a zdravotní potvrzení



§ 4



(K § 6 odst. 8 zákona)



(1) Lhůta pro podání žádosti o vydání veterinárního osvědčení k

přemístění zvířete činí alespoň a) 2 pracovní dny přede dnem

předpokládaného přemístění zvířete, jde-li o zvíře, u kterého byly

provedeny zdravotní zkoušky nezbytné pro vydání veterinárního

osvědčení. Jejich rozsah určí Státní veterinární správa v souladu se

stanovenými povinnými preventivními a diagnostickými úkony [§ 44 odst.

1 písm. d) zákona] k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí

přenosných ze zvířat na člověka, jakož i k jejich zdolávání,

prováděných v příslušném kalendářním roce (dále jen „povinné

preventivní a diagnostické úkony“), nebo b) 14 dnů přede dnem

předpokládaného přemístění zvířete v ostatních případech.



(2) Zdravotní potvrzení obsahuje údaje, které se týkají označení

(totožnosti) zvířete, jeho zdravotního stavu a nákazové situace v místě

původu. Jestliže byly zvířeti podány doplňkové látky nebo léčivé

přípravky, obsahuje zdravotní potvrzení též údaje rozhodné pro

posuzování ochranných lhůt.



(3) Veterinární osvědčení k přemístění zvířete, jehož součástí je

zdravotní potvrzení, osvědčuje navíc údaje o nákazové situaci v kraji,

v němž je místo původu zvířete.



(4) Vztahuje-li se na osvědčované zvíře povinnost označování a evidence

podle jiného právního předpisu, uvede se ve veterinárním osvědčení,

popřípadě ve zdravotním potvrzení identifikační číslo zvířete a

registrační číslo hospodářství místa původu nebo odeslání a místa

určení shodné s ústřední evidencí, popřípadě veterinární schvalovací

číslo místa původu nebo odeslání a místa určení. Jde-li o přemístění

více zvířat, která se označují přidělenými identifikačními prostředky,

je seznam jejich identifikačních čísel součástí veterinárního osvědčení

nebo se k němu připojí.



(5) Chovatel, popřípadě jiná osoba, která přemísťuje zvíře, předá

veterinární osvědčení vystavené k přemístění zvířete novému chovateli,

k němuž je zvíře přemísťováno.



(6) Vzor veterinárního osvědčení k přemístění zvířete, s výjimkou včel,

je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Součástí veterinárního

osvědčení, popřípadě zdravotního potvrzení k přemístění koně jsou

základní údaje o koni a jeho slovní a grafický popis odpovídající

požadavkům jiného právního předpisu^6). Vzor veterinárního osvědčení k

přemístění včel mimo území kraje je uveden v příloze č. 2 k této

vyhlášce.



§ 5



(1) Veterinární lékaři vystavující veterinární osvědčení, popřípadě

zdravotní potvrzení musí mít dostatečné znalosti platných veterinárních

právních předpisů týkajících se osvědčování zvířat. Musí být obecně

informováni o pravidlech, která mají být dodržována při vystavování

veterinárních osvědčení, popřípadě zdravotních potvrzení, a pokud je to

součástí požadavků na veterinární osvědčení, také o druhu a rozsahu

šetření, zdravotních zkoušek a vyšetření, jež by měly být provedeny

před vystavením veterinárního osvědčení, popřípadě zdravotního

potvrzení.



(2) Veterinární lékaři vystavující veterinární osvědčení, popřípadě

zdravotní potvrzení nesmí podepisovat nevyplněné nebo neúplně vyplněné

formuláře těchto dokladů a nesmí vystavit veterinární osvědčení,

popřípadě zdravotní potvrzení týkající se zvířat, která neprohlédli.



(3) Veterinární lékař, který vystavuje veterinární osvědčení, popřípadě

zdravotní potvrzení, může osvědčit údaje, které byly



a) ověřeny jinou osobou k tomu zmocněnou příslušnou krajskou

veterinární správou, nebo



b) získány v rámci výkonu státního veterinárního dozoru nebo

prostřednictvím epizootologického sledování.



§ 6



Veterinární podmínky a požadavky na přepravu zvířat



(K § 8 odst. 5 zákona)



(1) K nakládání, překládání a vykládání zvířat lze používat jen taková

zařízení, při jejichž použití nedochází k poškození zdraví zvířat a

není jim způsobována bolest či utrpení.



(2) Při přepravě zvířat je třeba brát zřetel na požadavky plynoucí

zejména ze způsobu přepravy a druhu dopravního prostředku, z velikosti,

uspořádání a vybavení přepravního prostoru, jakož i z druhu a kategorie

přepravovaných zvířat, jejich vlastností, počtu, hmotnosti a aktuálního

zdravotního stavu.



(3) K přepravě zvířat mohou být použity dopravní prostředky,



a) které jsou dobře čistitelné, dezinfikovatelné a větratelné,



b) které mají nekluzkou podlahu a vnitřní stěny konstruovány z

vhodného, zdravotně nezávadného a odolného materiálu a které jsou

uspořádány a vybaveny tak, aby nedocházelo k poranění zvířat a aby

zvířata různých druhů a kategorií mohla být v případě přepravy jedním

dopravním prostředkem držena odděleně, a



c) ve kterých mají zvířata dostatečný prostor, aby mohla být

přepravována ve své přirozené poloze, a ve kterých mohou být podle

potřeby vhodně fixována anebo jinak chráněna před otřesy a nárazy

způsobenými pohybem dopravního prostředku.



(4) Dopravní prostředky se zvířaty se označují symbolem upozorňujícím

na přítomnost zvířat v nich a nesmí být vystavovány nepřiměřeným

otřesům a nárazům.



(5) V přepravním prostoru, v němž se přepravují zvířata, nelze ukládat

a přepravovat zboží, které by mohlo poškodit zdraví zvířat nebo

nepříznivě ovlivňovat zdravotní nezávadnost jejich produktů.



Izolace zvířat



[K § 6 odst. 8 písm. b) zákona]



§ 7



(1) Do izolace se v případech uvedených v zákoně umísťují zvířata,

která jsou



a) předmětem obchodování s členskými státy Evropské unie (dále jen

„členský stát“),



b) dovážena ze zemí, které nejsou členskými státy (dále jen „třetí

země“),



c) přemísťována ze svodu zvířat, nebo



d) přemísťována do stáda, v němž je lepší nákazová situace než v

původním stádě.



(2) Zvířata jsou držena v izolaci nejméně po dobu nezbytně nutnou k

provedení zdravotních zkoušek v souladu se stanovenými povinnými

preventivními a diagnostickými úkony.



§ 8



(1) Zvířata, která jsou předmětem obchodování s členskými státy, a

zvířata, která jsou dovážena z třetích zemí, mohou být v hospodářstvích

držena v izolaci ve stájích spolu se zvířaty v těchto stájích již

chovanými. V takovém případě se za izolaci považuje celé hospodářství.



(2) V ostatních případech jsou zvířata držena v izolaci odděleně za

podmínek stanovených krajskou veterinární správou ve stájích, jiných

prostorech a zařízeních, které jsou



a) dostatečně vzdálené a provozně oddělené od jiných staveb a zařízení

sloužících chovu zvířat, jež jsou vnímavá na stejné nákazy jako zvířata

v izolaci,



b) technicky způsobilé pro chov zvířat a technologicky vybavené pro

ustájení zvířat příslušného druhu a kategorie,



c) vybavené účinnými prostředky pro dezinfekci dopravních prostředků a

osob, jakož i vhodným zařízením pro ukládání vedlejších živočišných

produktů,



d) chráněné před vniknutím jiných zvířat a zabezpečené před vstupem

nepovolaných osob a



e) vybavené k provádění zdravotních zkoušek a k odběru vzorků pro

diagnostické účely.



(3) Izolace začíná umístěním posledního ze zvířat, která mají být

držena v izolaci; umísťování celé skupiny zvířat do izolace se provádí

ve lhůtě nepřesahující 5 dnů.



(4) V průběhu izolace



a) nesmí být ve stájích, jiných prostorech a zařízeních, v nichž jsou

umístěna izolovaná zvířata, umísťována další zvířata,



b) se provádějí podle pokynů krajské veterinární správy vyšetření

zvířat, odběry vzorků k laboratornímu vyšetření, zdravotní zkoušky,

ochranná očkování a veterinární léčebné, popřípadě i jiné veterinární

odborné úkony.



(5) Provozovatel stájí, jiných prostorů a zařízení, určených k držení

zvířat v izolaci, vede deník izolace zvířat (dále jen „deník izolace“),

který obsahuje



a) údaje



1. o zahájení a ukončení umísťování zvířat v izolaci a o zahájení

izolace,



2. o prováděných veterinárních odborných úkonech, týkajících se zvířat

v izolaci, a o jejich výsledcích,



3. o přemísťování zvířat ze stájí, jiných prostorů a zařízení, v nichž

jsou držena v izolaci, na jatky, popřípadě o neškodném odstraňování

jejich kadáverů,



4. o provedených veterinárních kontrolách v průběhu izolace a o jejich

výsledcích,



5. o ukončení izolace a přemístění zvířat z izolace do chovu a



6. o čištění a dezinfekci stájí, jiných prostorů a zařízení, v nichž

byla držena zvířata v průběhu izolace,



b) soupis zvířat v izolaci podle identifikačních čísel, popřípadě

způsobem podle jiného právního předpisu^6), a



c) jméno, příjmení a místo trvalého pobytu, pobytu nebo bydliště osoby

odpovědné za vedení deníku izolace.



(6) Přílohou deníku izolace jsou veterinární osvědčení a zdravotní

potvrzení provázející zvířata umísťovaná v izolaci.



§ 9



O ukončení izolace zvířat rozhodne krajská veterinární správa na

základě výsledků vyšetření, zdravotních zkoušek a laboratorních

vyšetření u všech společně ustájených zvířat.



§ 10



Veterinární požadavky na shromažďovací středisko



(K § 9a odst. 5 zákona)



(1) Shromažďovací středisko musí být



a) provozně odděleno od jiných staveb a zařízení sloužících chovu

zvířat,



b) vybaveno



1. v rozsahu odpovídajícím stanovené kapacitě zvířat pro nakládání,

vykládání a vhodné ustájení, napájení, krmení a nezbytné ošetření

zvířat. Toto vybavení musí být snadno čistitelné a dezinfikovatelné,



2. zařízením pro izolaci zvířat a vhodným prostorem pro skladování

krmiva a steliva,



3. odpovídajícími prostředky pro čištění a dezinfekci místností a

jejich prostorů, jakož i dopravních prostředků,



4. přiměřeným systémem pro odvádění odpadních vod a prostorem na

ukládání hnoje,



5. vhodně vybavenou místností pro výkon státního veterinárního dozoru a



6. vhodně vybavenými prostory pro vyšetřování zvířat,



c) zabezpečeno před vniknutím jiných zvířat a vstupem nepovolaných osob

a



d) pravidelně kontrolováno z hlediska dodržování stanovených

veterinárních požadavků.



(2) Zvířata ve shromažďovacím středisku musí



a) být zdravá, přepravovaná způsobem a za podmínek odpovídajících

jejich zdraví a pohodě. V době mezi opuštěním hospodářství původu a

příchodem do shromažďovacího střediska nesmí tato zvířata přijít do

styku s jinými zvířaty, pokud tato zvířata nemají stejný zdravotní

status, a



b) pocházet z oblastí, v nichž není z veterinárních důvodů omezeno

přemísťování (přeprava) zvířat příslušného druhu.



(3) Žádost o schválení shromažďovacího střediska obsahuje



a) adresu shromažďovacího střediska,



b) údaje o majiteli nebo provozovateli shromažďovacího střediska (dále

jen „provozovatel“) (jméno, popřípadě jména, příjmení a místo trvalého

pobytu, pobytu^7) nebo bydliště, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní

firmu nebo název a sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území

České republiky, jde-li o právnickou osobu),



c) stanovení maximální kapacity pro jednotlivé druhy zvířat, pro něž

bude shromažďovací středisko užíváno, a



d) zařízení, budovy a prostředky používané k činnosti a doklad o jejich

způsobilosti k této činnosti.



(4) Provozovatel shromažďovacího střediska zaznamenává následující

údaje:



a) údaje o chovateli (jméno, popřípadě jména, příjmení a místo trvalého

pobytu, pobytu^7) nebo bydliště, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní

firmu nebo název a sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území

České republiky, jde-li o právnickou osobu), datum příchodu zvířat,

jejich počet a kategorii, označení zvířat, jde-li o zvířata

individuálně označovaná podle jiného právního předpisu^6), anebo

registrační číslo hospodářství^6) původu, a registrační číslo dopravce

a registrační značku vozidla přivážejícího zvířata do shromažďovacího

střediska,



b) údaje o kupujícím (jméno, popřípadě jména, příjmení a místo trvalého

pobytu, pobytu^7) nebo bydliště, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní

firmu nebo název a sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území

České republiky, jde-li o právnickou osobu), datum odchodu zvířat,

jejich počet a kategorii, označení zvířat, jde-li o zvířata

individuálně označovaná podle jiného právního předpisu^6), anebo

registrační číslo hospodářství^6) původu, místo určení zvířat a

registrační číslo dopravce a registrační značku vozidla odvážejícího

zvířata ze shromažďovacího střediska,



c) průběh pobytu zvířat ve shromažďovacím středisku (vyšetření,

ošetření, úhyn, úraz),



d) opisy plánů cesty, veterinárních osvědčení a záznamů o kontrolách a



e) datum provedení dezinfekce po odchodu zvířat ze shromažďovacího

střediska.



(5) Krajská veterinární správa vyhotoví zápis o výsledcích kontroly na

místě, týkající se splnění požadavků na schválení shromažďovacího

střediska.



§ 11



Veterinární požadavky na osoby obchodující se skotem nebo prasaty



(K § 9b odst. 3 zákona)



(1) Osoba, která obchoduje se skotem nebo prasaty (dále jen

„obchodník“), musí v souladu s § 9b zákona používat pro tato zvířata

stáje, jiné prostory a zařízení, jež



a) se nacházejí v oblasti, která nepodléhá omezujícím či zakazujícím

veterinárním opatřením,



b) mají



1. stanovenou maximální kapacitu pro jednotlivé druhy zvířat, pro něž

budou budovy užívány,



2. vhodná zařízení pro nakládání a vykládání zvířat, a je-li to třeba,

pro ustájení, napájení, krmení a nezbytné ošetření zvířat. Tato

zařízení musí být dobře čistitelná a dezinfikovatelná,



3. vhodný prostor pro skladování krmiva a steliva,



4. odpovídající prostředky pro čištění a dezinfekci,



5. zařízení pro izolaci zvířat dostatečné kapacity, aby v případě

výskytu nákazy, nemoci přenosné ze zvířat na člověka nebo jiného

onemocnění mohla být všechna zvířata izolována,



6. přiměřený systém pro odvádění odpadních vod a prostor na ukládání

hnoje a



7. vhodně vybavené prostory pro vyšetřování zvířat,



c) jsou před použitím vyčištěny a dezinfikovány podle pokynů úředního

veterinárního lékaře a



d) jsou pravidelně kontrolovány krajskou veterinární správou z hlediska

dodržování stanovených veterinárních požadavků [§ 49 odst. 1 písm. g)

zákona].



(2) Žádost o schválení obchodníka obsahuje



a) údaje o obchodníkovi (jméno, popřípadě jména, příjmení a místo

trvalého pobytu, pobytu^7) nebo bydliště, jde-li o fyzickou osobu, nebo

obchodní firmu nebo název a sídlo, popřípadě adresu organizační složky

na území České republiky, jde-li o právnickou osobu), identifikační

číslo, bylo-li přiděleno, a oprávnění, na jehož základě vykonává svou

činnost, a



b) výčet, popis a umístění stájí, jiných prostorů a zařízení, jakož i

prostředků používaných k činnosti a doklad o jejich způsobilosti k této

činnosti.



(3) Obchodník zaznamenává následující údaje:



a) údaje o chovateli (jméno, popřípadě jména, příjmení a místo trvalého

pobytu, pobytu^7) nebo bydliště, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní

firmu nebo název a sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území

České republiky, jde-li o právnickou osobu), datum nákupu zvířat,

jejich počet a kategorii, označení zvířat, jde-li o skot, anebo

registrační číslo hospodářství původu, jde-li o prasata, registrační

číslo dopravce nebo registrační značku vozidla přivážejícího zvířata,



b) údaje o kupujícím (jméno, popřípadě jména, příjmení a místo trvalého

pobytu, pobytu^7) nebo bydliště, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní

firmu nebo název a sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území

České republiky, jde-li o právnickou osobu), datum prodeje zvířat,

jejich počet a kategorii, označení zvířat, jde-li o skot, anebo

registrační číslo hospodářství původu, jde-li o prasata, místo určení

zvířat, registrační číslo dopravce nebo registrační značku vozidla

odvážejícího zvířata,



c) průběh obchodního případu (vyšetření, ošetření, úhyn, úraz),



d) opisy plánů cesty, veterinárních osvědčení a záznamů o kontrolách a



e) datum provedení dezinfekce budov, datum provedení dezinfekce vozidla

po poslední přepravě zvířat, provedené kontroly orgánů vykonávajících

státní veterinární dozor.



(4) Krajská veterinární správa ověřuje základní znalosti osob

zaměstnávaných obchodníkem o péči o zvířata [§ 9b odst. 1 písm. d)

zákona] z dokladů o jejich odbornosti a dosavadní praxi.



(5) Pro žádost podle odstavce 2 a její schvalování platí obdobně § 10

odst. 5.



§ 12



Veterinární požadavky na osoby obchodující s ovcemi nebo kozami



(K § 9b odst. 3 zákona)



(1) Žádost o schválení osoby obchodující s ovcemi nebo kozami, které

splňují požadavky stanovené jiným právním předpisem^8), obsahuje



a) údaje o osobě obchodující s ovcemi nebo kozami (jméno, popřípadě

jména, příjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu^7), jde-li o

fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo, popřípadě

adresu organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou

osobu), identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a oprávnění, na jehož

základě vykonává svou činnost, a



b) výčet, popis a umístění stájí, jiných prostorů a zařízení, jakož i

prostředků používaných k činnosti a doklad o jejich způsobilosti k této

činnosti.



(2) Krajská veterinární správa ověřuje základní znalosti osob

zaměstnávaných osobou obchodující s ovcemi nebo kozami o péči o zvířata

[§ 9b odst. 1 písm. d) zákona] z dokladů o jejich odbornosti a

dosavadní praxi.



§ 13



Síť epizootologického sledování



(K § 17a odst. 10 zákona)



(1) Je-li zavedena síť epizootologického sledování skotu nebo prasat

(dále jen „síť sledování“) na celém území České republiky, zařazují se

do ní všechna hospodářství se zvířaty příslušného druhu. Je-li zavedena

síť sledování jen na části území České republiky, představované jedním

nebo více sousedními regiony (§ 3 odst. 4 zákona), zařazují se do ní

všechna hospodářství se zvířaty příslušného druhu v tomto regionu,

popřípadě v těchto regionech; přichází-li zvíře do regionu, v němž je

zavedena síť sledování, z regionu, v němž tato síť zavedena není, musí

splňovat požadavky kladené na zvířata v hospodářstvích zařazených do

sítě sledování.



(2) Účastníci sítě sledování musí důsledným dodržováním stanovených

podmínek a požadavků napomáhat správnému fungování této sítě. Zjistí-li

krajská veterinární správa, že některým z účastníků sítě nejsou tyto

podmínky a požadavky dodržovány, učiní odpovídající opatření jak z

hlediska účelu a dalšího fungování sítě sledování, tak i se zřetelem na

zajištění zdraví zvířat a zdravotní nezávadnosti jejich produktů.



§ 14



Žádost o poskytnutí náhrady nákladů a ztrát



(K § 70 odst. 3 zákona)



(1) Žádost o poskytnutí náhrady nákladů a ztrát, vzniklých v

souvislosti s nebezpečnou nákazou, se podává u Ministerstva

zemědělství.



(2) Žádost podle odstavce 1 obsahuje údaje o žadateli (jméno, popřípadě

jména, příjmení, trvalý pobyt, pobyt^7) nebo bydliště, datum narození a

číslo účtu, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název,

sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území České republiky,

identifikační číslo, bylo-li přiděleno, daňové číslo a číslo účtu,

jde-li o právnickou osobu), registrační číslo hospodářství, nebo jde-li

o chovatele včel, registrační číslo chovatele včel.



(3) Žadatel přiloží k žádosti zejména



a) potvrzení krajské veterinární správy o tom, že náklady a ztráty

vznikly, popřípadě že zvířata byla utracena nebo nutně poražena za

okolností, které zakládají nárok na náhradu nákladů a ztrát, a že

náklady byly účelně vynaloženy, a



b) doklady o výši účelně vynaložených nákladů a o výši způsobených

ztrát, jakož i o tom, co mu bylo poskytnuto za zužitkovatelné části

těla zvířete utraceného, nutně poraženého nebo nutně poraženého k

diagnostickým účelům.



(4) Jde-li o žádost o náhradu ušlého výdělku nebo ušlého zisku, anebo o

náhradu zvýšených nákladů na přechodné ubytování a stravování, přiloží

žadatel doklady o výši ztráty na výdělku nebo zisku, anebo o výši

vynaložených nákladů na ubytování a stravování.



Oprávnění a odborná způsobilost k výkonu některých odborných

veterinárních činností



(K § 51 odst. 3 zákona)



§ 15



(1) Žádost o vydání povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné

veterinární diagnostické činnosti anebo k provozování podniku, jehož

předmětem činnosti je sběr, svoz, neškodné odstraňování a další

zpracovávání vedlejších živočišných produktů (dále jen „asanační

podnik“), obsahuje



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého pobytu, pobytu^7)

nebo bydliště a datum narození žadatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo

obchodní firmu, sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území

České republiky a identifikační číslo žadatele, bylo-li přiděleno,

jde-li o právnickou osobu, jakož i jména, příjmení, trvalý pobyt,

pobyt^7) nebo bydliště a data narození osob, které jsou jejím

statutárním orgánem a odborným zástupcem,



b) požadovaný druh a rozsah činnosti,



c) místo výkonu činnosti včetně jeho prostorového uspořádání,

technického a hygienického vybavení a



d) jde-li o provozování asanačního podniku, také územní obvod (svozovou

oblast) a místo, kde budou vedlejší živočišné produkty neškodně

odstraňovány nebo dále zpracovávány.



(2) Pro žádost o vydání povolení k výkonu veterinární asanační

činnosti, nejde-li o povolení k provozování asanačního podniku, platí

obdobně ustanovení odstavce 1.



§ 16



(1) Fyzická osoba přiloží k žádosti podle § 15 odst. 1 výpis z evidence

Rejstříku trestů^9), který nesmí být starší 6 měsíců, nebo odpovídající

doklady vydané státem, jehož je občanem, a státy, ve kterých se více

než 3 měsíce nepřetržitě zdržoval v posledních 3 letech, které nesmí

být starší 6 měsíců, a doklady o své odborné způsobilosti.



(2) Právnická osoba přiloží k žádosti podle § 15 odst. 1 výpisy z

evidence Rejstříku trestů^9) osob, které jsou jejím statutárním orgánem

a odborným zástupcem, nebo odpovídající doklady vydané státem, jehož je

statutární orgán nebo odborný zástupce občanem, a státy, ve kterých se

více než 3 měsíce nepřetržitě zdržoval v posledních 3 letech, které

nesmí být starší 3 měsíců, doklady o odborné způsobilosti odborného

zástupce a vyjádření příslušné krajské veterinární správy. Výpisy z

evidence Rejstříku trestů^9) nesmí být starší 6 měsíců.



(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí pro žádost podle § 15 odst. 2

přiměřeně.



§ 17



(1) Žádost o registraci soukromého veterinárního technika obsahuje



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého pobytu, pobytu^7)

nebo bydliště a datum narození žadatele a



b) druh, rozsah a předpokládané místo výkonu činnosti.



(2) Žadatel přiloží k žádosti



a) doklady o své odborné způsobilosti,



b) výpis z evidence Rejstříku trestů^9), který nesmí být starší 6

měsíců, nebo odpovídající doklady vydané státem, jehož je občanem, a

státy, ve kterých se více než 3 měsíce nepřetržitě zdržoval v

posledních 3 letech, které nesmí být starší 6 měsíců, a



c) základní údaje o tom, kde a v jakých podmínkách bude svou činnost

vykonávat.



§ 18



Odborné veterinární úkony vykonávané soukromými veterinárními techniky



Soukromý veterinární technik je oprávněn provádět



a) kastraci samců mladších 7 dnů u prasat a mladších 8 týdnů u skotu,

ovcí, koz nebo králíků, kteří netrpí anatomickou vadou pohlavních

orgánů,



b) krácení ocasů u selat mladších 7 dnů, jehňat a štěňat mladších 8

dnů,



c) odrohování nebo tlumení růstu rohů u telat a kůzlat ve věku do 4

týdnů provedenou chemickou kauterizací, tepelnou kauterizací

přístrojem, který vyvíjí potřebné teplo po dobu nejméně 10 sekund,



d) ošetření a úpravu zdravých kopyt a paznehtů zvířat,



e) odstraňování ostruh, hřebenů, posledních článků křídel, krácení

zobáků, drápů, nastřihování meziprstních blan během prvního dne života

drůbeže, odstraňování drápů a zkrácení horní části zobáku u pižmových

kachen do 21 dní věku,



f) úpravu zubů savých selat,



g) kauterizaci zobáků hrabavé drůbeže mladší 10 dnů, která je určena k

produkci konzumních vajec,



h) jednoduché chirurgické zákroky nevyžadující celkové znecitlivění

zvířete,



i) označování zvířat,



j) přípravu, vedení a pomoc při porodech zvířat s normálním průběhem,



k) aplikaci koupelí a postřiků, které nejsou vázány na předpis

veterinárního lékaře anebo byly pro takto ošetřovaná zvířata

veterinárním lékařem předepsány,



l) podávání veterinárních léčivých přípravků zvířatům, pokud tyto

přípravky nejsou vázány na předpis veterinárního lékaře anebo byly pro

tato zvířata veterinárním lékařem předepsány,



m) seřizování a obsluhu veterinárních přístrojů a



n) fyzioterapii zvířat.



Atestační studium a specializovaná odborná průprava veterinárních

asistentů



(K § 59 odst. 6 zákona)



Atestační studium



§ 19



(1) Státní veterinární správa organizuje atestační studium úředních

veterinárních lékařů (dále jen „atestační studium“) ve spolupráci s

Veterinární a farmaceutickou univerzitou v Brně.



(2) Na základě žádosti lze zařadit



a) do základní části atestačního studia (atestace I. stupně)

veterinárního lékaře, který pracuje nebo hodlá pracovat jako úřední

veterinární lékař a má nejméně 1 rok praxe v oboru, a



b) do specializační části atestačního studia (atestace II. stupně)

veterinárního lékaře, který získal atestaci I. stupně a má nejméně 3

roky praxe v oboru.



§ 20



(1) Základní část atestačního studia je společná pro všechny účastníky

tohoto studia a je organizována formou týdenních soustředění ke 3

odborným blokům: veřejné veterinářství a ekologie, hygiena potravin a

laboratorní diagnostika v hygieně potravin, epizootologie a laboratorní

diagnostika v epizootologii.



(2) Specializační část atestačního studia se uskutečňuje ve 4

specializovaných oborech: hygiena potravin, epizootologie, pohoda

zvířat a laboratorní diagnostika. Zahrnuje výuku v rozsahu týdenního

soustředění a vypracování atestační práce. Atestační práce má charakter

odborné kvalifikační práce, kterou účastník specializační části

atestačního studia prokazuje svou odbornou úroveň ve zvoleném oboru.



(3) Na závěr každé části atestačního studia se jeho účastníci podrobí

závěrečné atestační zkoušce (dále jen „atestační zkouška“) před

zkušební komisí. Předseda a další členové zkušební komise jsou

jmenováni ústředním ředitelem Státní veterinární správy (dále jen

„ústřední ředitel“) z odborníků Státní veterinární správy a Veterinární

a farmaceutické univerzity v Brně. Předseda zkušební komise organizuje

její práci a průběh atestační zkoušky a dbá na její úroveň. Součástí

atestační zkoušky k získání atestace II. stupně je obhajoba atestační

práce.



(4) Ústřední ředitel může vypracování atestační práce a její obhajobu

prominout účastníkovi specializační části atestačního studia, který

prokáže, že absolvoval studium v doktorském studijním programu nebo

obdobné studium a že mu byl udělen akademický titul „doktor“ (ve

zkratce „Ph.D.“ uváděné za jménem) anebo titul obdobný.



§ 21



(1) Ústřední ředitel určuje termín a místo konání atestační zkoušky.



(2) Výsledek atestační zkoušky, o němž rozhoduje zkušební komise

hlasováním, se hodnotí: zkouška složena nebo zkouška nesložena.



(3) Předseda zkušební komise vyhotoví o průběhu atestační zkoušky

protokol, který podepisují všichni členové komise a ve kterém uvede:



a) datum a místo konání atestační zkoušky,



b) jména a příjmení předsedy a ostatních členů komise a



c) výsledek atestační zkoušky.



(4) Na základě úspěšně složené atestační zkoušky k získání atestace I.

stupně je základní část atestačního studia ukončena a Státní

veterinární správa vydá účastníkovi tohoto studia osvědčení o získání

atestace I. stupně, na základě úspěšně složené atestační zkoušky k

získání atestace II. stupně je specializační část atestačního studia

ukončena a Státní veterinární správa vydá účastníkovi tohoto studia

osvědčení o získání atestace II. stupně.



(5) Účastník atestačního studia, který atestační zkoušku nesložil, může

požádat o její opakování, a to nejdříve po 3 měsících ode dne, kdy mu

bylo oznámeno, že tuto zkoušku nesložil. Opakování atestační zkoušky

lze povolit pouze jednou.



(6) Účastník atestačního studia, který atestační zkoušku nesložil a

nepožádal o její opakování nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy mu bylo

oznámeno, že tuto zkoušku nesložil, a účastník atestačního studia,

který nesložil ani opakovanou atestační zkoušku, absolvuje před další

atestační zkouškou znovu atestační studium.



Specializovaná odborná průprava veterinárních asistentů



§ 22



(1) Státní veterinární správa organizuje specializovanou odbornou

průpravu veterinárních asistentů (dále jen „specializovaná průprava“)

ve spolupráci s Veterinární a farmaceutickou univerzitou v Brně.



(2) Na základě žádosti se zařadí do specializované odborné průpravy

osoba s úplným středním vzděláním, která hodlá vykonávat činnost

veterinárního asistenta.



§ 23



(1) Specializovaná průprava se uskutečňuje v následujících oborech:



a) veterinární kontrola hygieny chovu hospodářských zvířat, zacházení s

nimi a veterinární prevence,



b) veterinární kontrola dodržování hygienických podmínek výroby a

zpracovávání živočišných produktů a jejich uvádění do oběhu a



c) pohraniční veterinární kontrola.



(2) Specializovaná průprava se organizuje v rozsahu nejméně 400 hodin

teoretické výuky a nejméně 200 hodin praktické výuky pod dohledem

úředního veterinárního lékaře. Teoretická výuka včetně výuky v

laboratořích probíhá v zařízeních určených Státní veterinární správou,

praktická výuka zejména v hospodářstvích, na jatkách a bourárnách

(porcovnách), v podnicích vyrábějících a zpracovávajících živočišné

produkty, chladírnách, mrazírnách a na dalších místech výkonu státního

veterinárního dozoru a zahrnuje i předávání praktických zkušeností z

oblasti veterinárního dozoru.



(3) Ústřední ředitel může účastníkovi specializované průpravy, který

získal úplné střední vzdělání studiem na střední odborné škole

veterinárního oboru nebo je absolventem pomaturitního studia

veterinárního oboru, prominout odpovídající počet hodin výuky, kterou

tento účastník absolvoval v předchozím studiu.



§ 24



(1) Ve specializované průpravě v oboru



a) veterinární kontrola hygieny chovu hospodářských zvířat, zacházení s

nimi a veterinární prevence získá účastník specializované průpravy

zejména základní znalosti anatomie, fyziologie, patologie a patologické

anatomie hospodářských zvířat, základní znalosti požadavků na

ošetřování, výživu, označování a evidenci, ochranu zdraví a pohody

hospodářských zvířat, včetně příznaků nákaz a jiných onemocnění těchto

zvířat, zásady podávání veterinárních léčivých přípravků a zjišťování

jejich reziduí, znalosti metod a postupů hygienické kontroly chovů

hospodářských zvířat, jmenovitě jejich ošetřování, výživy, prostředí, v

němž tato zvířata žijí a produkují, a jejich přepravy, provádění

některých veterinárních preventivních úkonů a odběru vzorků k

laboratornímu vyšetření a základy laboratorní diagnostiky,



b) veterinární kontrola dodržování hygienických podmínek výroby a

zpracovávání živočišných produktů a jejich uvádění do oběhu získá

účastník specializované průpravy zejména základní znalosti anatomie,

fyziologie, patologie a patologické anatomie hospodářských zvířat,

základní znalosti požadavků na ošetřování, výživu, označování a

evidenci, ochranu zdraví a pohody hospodářských zvířat, včetně příznaků

nákaz a jiných onemocnění těchto zvířat, zásady podávání veterinárních

léčivých přípravků a zjišťování jejich reziduí, znalosti metod a

postupů zacházení s jatečnými zvířaty, jejich porážení, prohlídky před

poražením, prohlídky po poražení, posuzování poražených jatečných

zvířat a jejich částí včetně určování a popisu těch, které jsou

změněné, určení druhu zvířete prostřednictvím vyšetření typické části

jeho těla, hygienické kontroly dodržování podmínek schválení podniků a

jiných zařízení a podmínek jejich provozu, jakož i požadavků na balení

živočišných produktů, označování jejich zdravotní nezávadnosti a jejich

skladování, hygienické kontroly stavu dopravních prostředků a jejich

nákladů a odběru vzorků k laboratornímu vyšetření,



c) pohraniční veterinární kontrola získá účastník specializované

průpravy zejména základní znalosti anatomie, fyziologie, patologie a

patologické anatomie hospodářských zvířat, základní znalosti požadavků

na ošetřování, výživu, označování a evidenci, ochranu zdraví a pohody

hospodářských zvířat, včetně příznaků nákaz a jiných onemocnění těchto

zvířat, zásady podávání veterinárních léčivých přípravků a zjišťování

jejich reziduí, hygieny a technologie výroby a zpracovávání živočišných

produktů, jakož i požadavků na balení živočišných produktů, označování

jejich zdravotní nezávadnosti a jejich skladování, znalosti dovozních a

tranzitních podmínek, provádění kontroly dokladů a totožnosti

dovážených, popřípadě provážených zvířat a živočišných produktů,

provádění fyzické kontroly dovážených, popřípadě provážených zvířat a

živočišných produktů, hygienické kontroly dopravních prostředků a

jejich nákladů, opatření v případech nesplnění dovozních nebo

tranzitních podmínek a odběru vzorků k laboratornímu vyšetření.



(2) Účastníci specializované průpravy ve všech oborech získají také

potřebné znalosti hygieny práce, právních předpisů a administrativních

úkonů, které se vztahují k činnosti veterinárních asistentů.



§ 25



(1) Na závěr specializované průpravy se její účastníci podrobí

závěrečné zkoušce, která má teoretickou a praktickou část. Zkouška

probíhá před zkušební komisí; předseda a další členové zkušební komise

jsou jmenováni ústředním ředitelem z odborníků Státní veterinární

správy a Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Předseda

zkušební komise organizuje její práci a průběh zkoušky a dbá na její

odbornou úroveň.



(2) Ústřední ředitel určuje termín a místo konání zkoušky.



(3) Výsledek zkoušky, o němž rozhoduje zkušební komise hlasováním, se

hodnotí: zkouška složena nebo zkouška nesložena.



(4) Předseda zkušební komise vyhotoví o průběhu zkoušky protokol, který

podepisují všichni členové komise a ve kterém uvede:



a) datum a místo konání zkoušky,



b) jména a příjmení předsedy a ostatních členů komise,



c) výsledek zkoušky a



d) důležité okolnosti, které nastaly v průběhu zkoušky.



(5) Na základě úspěšně složené zkoušky vydá Státní veterinární správa

účastníkovi specializované průpravy osvědčení o získání odborné

způsobilosti veterinárního asistenta.



(6) Účastník specializované průpravy, který zkoušku nesložil, může

požádat o její opakování, a to nejdříve po 3 měsících, kdy mu bylo

oznámeno, že tuto zkoušku nesložil. Opakování zkoušky lze povolit pouze

jednou.



(7) Účastník specializované průpravy, který zkoušku nesložil a

nepožádal o její opakování nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy mu bylo

oznámeno, že tuto zkoušku nesložil, a účastník specializované průpravy,

který nesložil ani opakovanou zkoušku, absolvuje před další zkouškou

znovu specializovanou průpravu.



§ 26



(1) Výčet diplomů, vysvědčení (osvědčení) a jiných dokladů o

požadovaném vzdělání občanů členských států, kteří se podle zákona

považují za veterinární lékaře, jsou uvedeny v příloze č. 3 k této

vyhlášce.



(2) Studijní předměty, které musí být zahrnuty v magisterském studijním

programu v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, a studijní obory,

ze kterých musí být získány přiměřené znalosti a dovednosti, jsou

uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce.



Odborné kurzy pro odchyt toulavých a opuštěných zvířat a zacházení s

nimi včetně péče o ně v útulcích pro zvířata, a pro sběr a neškodné

odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu



(K § 42 odst. 6 zákona)



§ 27



Odborný kurz pro odchyt toulavých a opuštěných zvířat a zacházení s

nimi včetně péče o ně v útulcích pro zvířata se organizuje v rozsahu 30

hodin teoretické výuky a 5 hodin praktického cvičení. Účastník

odborného kurzu získá základní znalosti anatomie a fyziologie psů a

koček, etologie zvířat, onemocnění psů a koček, zejména se zřetelem na

onemocnění přenosná ze zvířat na člověka, znalosti techniky odchytu psů

a koček, používaných metod a pomůcek, zdravotních rizik a bezpečnosti

práce při odchytu psů a koček, regulace populace psů a koček, zásad

zřizování, provozu a kontrol útulků pro odchycená a opuštěná zvířata,

jakož i právních předpisů, které se vztahují k odchytu toulavých zvířat

a zacházení s nimi.



§ 28



Odborný kurz pro sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v

zájmovém chovu se organizuje v rozsahu 30 hodin teoretické výuky.

Účastník odborného kurzu získá základní znalosti používaných metod a

pomůcek nezbytných pro sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v

zájmovém chovu, dále znalosti zdravotních rizik a bezpečnosti práce při

sběru a neškodném odstraňování kadáverů zvířat, jakož i právních

předpisů, které se vztahují ke sběru a neškodnému odstraňování kadáverů

zvířat.



§ 29



(1) Na závěr odborného kurzu podle § 27 se jeho účastníci podrobí

teoretické a praktické zkoušce před zkušební komisí krajské veterinární

správy, která je tříčlenná. Předsedu a další členy zkušební komise

jmenuje ředitel krajské veterinární správy z odborníků krajské

veterinární správy a Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně.



(2) Zkouška podle odstavce 1 zahrnuje zkušební test, ústní pohovor a

praktickou část.



(3) Na závěr odborného kurzu podle § 28 se jeho účastníci podrobí

teoretické zkoušce před zkušební komisí krajské veterinární správy,

která je tříčlenná. Předsedu a další členy zkušební komise jmenuje

ředitel krajské veterinární správy v dohodě s ústředním ředitelem z

odborníků krajské veterinární správy a Veterinární a farmaceutické

univerzity v Brně.



(4) Zkouška podle odstavce 3 probíhá formou písemného zkušebního testu.

V případě nesplnění písemného zkušebního testu se uchazeč podrobí

ústnímu pohovoru před zkušební komisí.



(5) Výsledek zkoušky podle odstavců 1 a 3, o němž rozhoduje zkušební

komise hlasováním, se hodnotí stupni: zkouška složena, zkouška

nesložena.



(6) O výsledku zkoušky podle odstavců 1 a 3 vyhotoví předseda zkušební

komise protokol. Na základě úspěšně složené zkoušky podle odstavců 1 a

3 získá účastník odborného kurzu osvědčení.



(7) Účastník odborného kurzu podle § 27 nebo 28, který zkoušku

nesložil, může požádat o její opakování, a to nejdříve po 3 měsících.



(8) Účastník odborného kurzu podle § 27 nebo 28, který zkoušku nesložil

a nepožádal o její opakování nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy mu

bylo oznámeno, že tuto zkoušku nesložil, absolvuje před další zkouškou

znovu odborný kurz.



Specializované školení se zaměřením na vyšetřování těl ulovené volně

žijící zvěře



[K § 27b odst. 9 písm. d) zákona]



§ 30



(1) Specializované školení se zaměřením na vyšetřování těl ulovené

volně žijící zvěře v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské

unie v oblasti zvláštních hygienických pravidel pro potraviny

živočišného původu^10) vztahující se k vyšetřování těl ulovené volně

žijící zvěře proškolenou osobou organizuje vysoká škola s veterinárním

studijním programem (dále jen „organizátor“) v rozsahu 17 hodin

teoretické výuky.



(2) Pro absolventy vysoké školy, kteří dosáhli vzdělání během nejméně

pětiletého denního teoretického a praktického studia v magisterském

studijním programu v oblasti veterinárního lékařství^11), organizuje

organizátor specializované školení se zaměřením na vyšetřování těl

ulovené volně žijící zvěře v souladu s přímo použitelným předpisem

Evropské unie v oblasti zvláštních hygienických pravidel pro potraviny

živočišného původu^12) vztahující se k vyšetřování těl ulovené volně

žijící zvěře proškolenou osobou v rozsahu 5 hodin teoretické výuky.



§ 31



(1) Na závěr specializovaného školení podle § 30, nejpozději však do 3

týdnů od skončení specializovaného školení, se jeho účastníci podrobí

zkoušce před zkušební komisí, která je tříčlenná. Předsedu a další

členy zkušební komise jmenuje a odvolává organizátor ze zástupců Státní

veterinární správy, organizátora a mysliveckých sdružení. Organizátor

určuje termín a místo konání zkoušky.



(2) Zkouška podle odstavce 1 probíhá formou písemného testu. Test je

sestavován náhodným výběrem jednotlivých zkušebních otázek

vypracovaných organizátorem z oblasti specializovaného školení podle §

30. Ke každé otázce jsou přiřazeny 3 možné odpovědi, z nichž více

odpovědí může být správných. Každá správná odpověď je hodnocena 1

bodem. Výsledek zkoušky, o němž rozhoduje zkušební komise na základě

dosažených bodů z písemného testu, se hodnotí stupni: zkouška složena,

zkouška nesložena. K hodnocení stupněm zkouška složena je třeba nejméně

75 % správných odpovědí. O výsledku zkoušky vyhotoví předseda zkušební

komise protokol. Test ze specializovaného školení podle



a) § 30 odst. 1 obsahuje celkem 60 otázek a na vykonání zkoušky se

stanoví doba 60 minut,



b) § 30 odst. 2 obsahuje celkem 40 otázek a na vykonání zkoušky se

stanoví doba 40 minut.



(3) Účastníku specializovaného školení je po vyhodnocení zkoušky

zkušební komisí předáno písemné sdělení o výsledku zkoušky.



(4) Na základě složené zkoušky získá účastník specializovaného školení

osvědčení o způsobilosti k vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře a

je oprávněn provádět vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře jako

proškolená osoba. Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 5 k této

vyhlášce.



(5) Účastník specializovaného školení, který zkoušku nesložil, může

písemně požádat organizátora o její opakování, a to nejdříve po 3

měsících následujících po dni, kdy mu bylo oznámeno, že zkoušku

nesložil. Zkoušku lze opakovat pouze jednou.



(6) Účastník specializovaného školení, který zkoušku nesložil a

nepožádal o její opakování nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy mu bylo

oznámeno, že tuto zkoušku nesložil, absolvuje před další zkouškou znovu

specializované školení.



§ 32



(1) Organizátor k ověření znalostí proškolené osoby získaných

specializovaným školením podle § 30 odst. 1 organizuje další školení v

rozsahu 8 hodin teoretické výuky v oblasti zvláštních hygienických

pravidel pro potraviny živočišného původu^10) vztahujících se k

vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře proškolenou osobou, které

proškolená osoba absolvuje vždy ve lhůtě do 5 let od předchozí zkoušky.

Organizátor určuje termín a místo konání zkoušky.



(2) Organizátor k ověření znalostí proškolené osoby získaných

specializovaným školením podle § 30 odst. 2 organizuje další školení v

rozsahu 4 hodin teoretické výuky v oblasti zvláštních hygienických

pravidel pro potraviny živočišného původu^12) vztahujících se k

vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře proškolenou osobou, které

proškolená osoba absolvuje vždy ve lhůtě do 5 let od předchozí zkoušky.

Organizátor určuje termín a místo konání zkoušky.



(3) Na závěr školení podle odstavců 1 a 2, nejpozději však do 3 týdnů

od skončení školení, se účastník podrobí teoretické zkoušce před

zkušební komisí, která je tříčlenná. Předsedu a další členy zkušební

komise jmenuje a odvolává organizátor ze zástupců orgánů veterinární

správy, organizátora a mysliveckých sdružení.



(4) Zkouška podle odstavce 3 probíhá formou písemného testu. Test je

sestavován náhodným výběrem jednotlivých zkušebních otázek

vypracovaných organizátorem z oblasti specializovaného školení podle

odstavců 1 a 2. Ke každé otázce jsou přiřazeny 3 možné odpovědi, z

nichž více odpovědí může být správných. Každá správná odpověď je

hodnocena 1 bodem. Výsledek zkoušky, o němž rozhoduje zkušební komise

na základě dosažených bodů z písemného testu, se hodnotí stupni:

zkouška složena, zkouška nesložena. K hodnocení stupněm zkouška složena

je třeba nejméně 75 % správných odpovědí. O výsledku zkoušky vyhotoví

předseda zkušební komise protokol. Test ze specializovaného školení

podle



a) odstavce 1 obsahuje celkem 45 otázek a na vykonání zkoušky se

stanoví doba 45 minut,



b) odstavce 2 obsahuje celkem 30 otázek a na vykonání zkoušky se

stanoví doba 30 minut.



(5) Účastníku specializovaného školení je po vyhodnocení zkoušky

zkušební komisí předáno písemné sdělení o výsledku zkoušky.



(6) Účastník specializovaného školení, který zkoušku nesložil, může

písemně požádat organizátora o její opakování, a to nejdříve po 3

měsících následujících po dni, kdy mu bylo oznámeno, že zkoušku

nesložil. Zkoušku lze opakovat pouze jednou.



(7) Účastník specializovaného školení, který zkoušku nesložil a

nepožádal o její opakování nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy mu bylo

oznámeno, že tuto zkoušku nesložil, není oprávněn provádět vyšetření

těl ulovené volně žijící zvěře jako proškolená osoba a před další

zkouškou absolvuje znovu specializované školení podle § 30.



§ 33



(1) Organizátor vede seznam proškolených osob v elektronické podobě.



(2) Seznam tvoří údaje o



a) jménu, popřípadě jménech, a příjmení proškolené osoby, datu a místu

narození a adrese bydliště proškolené osoby,



b) datu a výsledku zkoušky podle § 31 a



c) datu a výsledku zkoušky podle § 32.



(3) Zápis do seznamu provede organizátor bez zbytečného odkladu po

vyhodnocení zkoušky zkušební komisí podle § 31 nebo 32, nejpozději však

do 5 dnů ode dne vyhodnocení zkoušky zkušební komisí.



(4) Systém vedení seznamu zabezpečuje uchování všech údajů uvedených v

odstavci 2. Organizátor při vedení seznamu zajistí pravidelné

zálohování dat, ze kterých je možné údaje vedené v seznamu

rekonstruovat. Zálohování dat se provádí bez zbytečného odkladu po

zápisu údajů uvedených v odstavci 2 do seznamu.



Obsah, rozsah a organizace specializované odborné průpravy se zaměřením

na vyšetřování zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel), způsob a

organizace ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení

seznamu osob, které tuto specializovanou odbornou průpravu absolvovaly



(K § 50 odst. 10 zákona)



§ 34



(1) Specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na vyšetřování

zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel) organizuje organizátor v

rozsahu 4 hodin teoretické výuky a 4 hodin praktického cvičení.



(2) Obsahem školení jsou



a) teoretická výuka zaměřená na získání znalostí v oblasti



1. biologie původců trichinelózy,



2. současného výskytu původců trichinelózy u domácích a volně žijících

zvířat,



3. humánní trichinelózy, jejího klinického průběhu a diagnostiky,



4. aktuálních epidemií humánní trichinelózy, na přehled metod detekce

larev svalovce (trichinel) v mase,



5. současných programů zaměřených na detekci svalovce (trichinel),



6. právní problematiky související s výskytem původců trichinelózy a



7. významu vyšetřování zvěřiny na veřejné zdraví, obchod a ekonomiku a



b) praktická výuka metod detekce larev svalovce (trichinel) v mase

zaměřená na popis principů jednotlivých metod, na morfologickou

identifikaci larev svalovce (trichinel), na popis kritických bodů

kompresní a trávicí metody a na způsoby zpracování případného

pozitivního nálezu.



§ 35



(1) Na závěr specializované odborné průpravy podle § 34 se její

účastníci podrobí zkoušce před zkušební komisí, která je tříčlenná.

Předsedu a další členy zkušební komise jmenuje a odvolává organizátor

ze zástupců Státní veterinární správy a organizátora. Organizátor

určuje termín a místo konání zkoušky. Zkouška probíhá formou písemného

testu a praktické části.



(2) Písemný test je sestavován náhodným výběrem 20 zkušebních otázek

vypracovaných organizátorem z oblasti specializované odborné průpravy

podle § 34. Ke každé otázce jsou přiřazeny 3 možné odpovědi, z nichž

více odpovědí může být správných. Každá správná odpověď je hodnocena 1

bodem. Na vypracování písemného testu se stanoví doba 20 minut. Pro

úspěšné složení písemného testu je třeba dosažení nejméně 75 %

správných odpovědí. Nedosáhl-li účastník potřebného hodnocení pro

úspěšné složení písemného testu, praktickou část zkoušky již

nevykonává.



(3) Obsahem praktické části je detekce larev svalovce (trichinel) v

mase. Pro úspěšné složení praktické části je třeba bezchybné provedení

detekce larev svalovce (trichinel) v mase.



(4) Výsledek zkoušky hodnotí zkušební komise stupni: zkouška složena,

zkouška nesložena. Zkouška je složena, pokud účastník složil úspěšně

písemný test a vyhověl při praktické části. O výsledku zkoušky podle

odstavce 1 vyhotoví předseda zkušební komise protokol, ve kterém uvede

jméno a příjmení členů zkušební komise, datum a místo konání zkoušky,

identifikační údaje účastníků specializované odborné průpravy a

výsledky jejich hodnocení. Protokol podepisují všichni členové zkušební

komise. Protokol je evidován a uchováván organizátorem po dobu nejméně

5 let.



(5) Na základě úspěšně složené zkoušky podle odstavce 1 získá účastník

specializované odborné průpravy osvědčení o způsobilosti k vyšetřování

zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel). Vzor osvědčení je uveden v

příloze č. 6 k této vyhlášce.



(6) Účastník specializované odborné průpravy podle § 34, který zkoušku

nesložil, může písemně požádat organizátora o její opakování, a to

nejdříve po 3 měsících následujících po dni, kdy mu bylo oznámeno, že

zkoušku nesložil.



(7) Účastník specializované odborné průpravy podle § 34, který zkoušku

nesložil a nepožádal o její opakování nejpozději do 6 měsíců ode dne,

kdy mu bylo oznámeno, že tuto zkoušku nesložil, absolvuje před další

zkouškou znovu specializovanou odbornou průpravu.



§ 36



(1) Organizátor vede seznam účastníků specializované odborné průpravy v

elektronické podobě.



(2) Seznam účastníků tvoří údaje o



a) jménu, popřípadě jménech, a příjmení účastníka specializované

odborné průpravy, datu a místu narození a adrese bydliště účastníka

specializované odborné průpravy a



b) datu a výsledku zkoušky podle § 35.



(2) Zápis do seznamu účastníků provede organizátor bez zbytečného

odkladu po vyhodnocení zkoušky zkušební komisí podle § 35, nejpozději

však do 5 dnů ode dne vyhodnocení zkoušky zkušební komisí.



(3) Systém vedení seznamu účastníků zabezpečuje uchování všech údajů

uvedených v odstavci 2. Organizátor při vedení seznamu účastníků

zajistí pravidelné zálohování dat, ze kterých je možné údaje vedené v

seznamu účastníků rekonstruovat. Zálohování dat se provádí bez

zbytečného odkladu po zápisu údajů uvedených v odstavci 2 do seznamu

účastníků.



Obsah, rozsah a organizace specializované odborné průpravy se zaměřením

na označování označovaných zvířat podle plemenářského zákona výžehem

nebo injekční aplikací elektronického identifikátoru, způsob a

organizace ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení

seznamu osob, které tuto specializovanou odbornou průpravu absolvovaly



(K § 64a odst. 5 zákona)



§ 37



(1) Specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na označování

označovaných zvířat podle plemenářského zákona výžehem nebo injekční

aplikací elektronického identifikátoru organizuje organizátor v rozsahu

4 hodin teoretické výuky a 1 hodiny praktického cvičení.



(2) Obsahem školení jsou výuka používaných metod nezbytných pro

provádění označování označovaných zvířat výžehem a injekční aplikací

elektronického identifikátoru, přehled pomůcek nezbytných pro tuto

činnost, znalosti zdravotních rizik a bezpečnosti práce při této

činnosti a právních předpisů, které se vztahují k této činnosti.



§ 38



(1) Na závěr specializované odborné průpravy podle § 37 se její

účastníci podrobí zkoušce před zkušební komisí, která je tříčlenná.

Předsedu a další členy zkušební komise jmenuje a odvolává organizátor

ze zástupců Státní veterinární správy, Ministerstva zemědělství a

organizátora. Organizátor určuje termín a místo konání zkoušky. Zkouška

probíhá formou písemného testu a praktické části.



(2) Písemný test je sestavován náhodným výběrem 20 zkušebních otázek

vypracovaných organizátorem z oblasti specializované odborné průpravy

podle § 37. Ke každé otázce jsou přiřazeny 3 možné odpovědi, z nichž

více odpovědí může být správných. Každá správná odpověď je hodnocena 1

bodem. Na vypracování písemného testu se stanoví doba 20 minut. Pro

úspěšné složení písemného testu je třeba dosažení nejméně 75 %

správných odpovědí. Nedosáhl-li účastník potřebného hodnocení pro

úspěšné složení písemného testu, praktickou část zkoušky již

nevykonává.



(3) Obsahem praktické části je ověření praktických dovedností

účastníka. Ověření se provádí praktickou zkouškou, při které účastník

řeší praktický úkol. Téma úkolu losuje účastník před zkušební komisí ze

souboru 10 připravených témat. Na vykonání praktické části se stanoví

doba 20 minut. O výsledku praktické části rozhoduje zkušební komise

hlasováním. Rozhodnutí je přijímáno nadpoloviční většinou hlasů. Každý

člen zkušební komise má jeden hlas.



(4) Výsledek zkoušky hodnotí zkušební komise stupni: zkouška složena,

zkouška nesložena. Zkouška je složena, pokud účastník složil úspěšně

písemný test a vyhověl při praktické části. O výsledku zkoušky podle

odstavce 1 vyhotoví předseda zkušební komise protokol, ve kterém uvede

jméno a příjmení členů zkušební komise, datum a místo konání zkoušky,

identifikační údaje účastníků specializované odborné průpravy a

výsledky jejich hodnocení. Protokol podepisují všichni členové zkušební

komise. Protokol je evidován a uchováván organizátorem po dobu nejméně

5 let.



(5) Na základě složené zkoušky podle odstavce 1 získá účastník

specializované odborné průpravy osvědčení o způsobilosti k označování

označovaných zvířat podle plemenářského zákona výžehem nebo injekční

aplikací elektronického identifikátoru. Vzor osvědčení je uveden v

příloze č. 7 k této vyhlášce.



(6) Účastník specializované odborné průpravy podle § 37, který zkoušku

nesložil, může písemně požádat organizátora o její opakování, a to

nejdříve po 3 měsících následujících po dni, kdy mu bylo oznámeno, že

zkoušku nesložil.



(7) Účastník specializované odborné průpravy podle § 37, který zkoušku

nesložil a nepožádal o její opakování nejpozději do 6 měsíců ode dne,

kdy mu bylo oznámeno, že tuto zkoušku nesložil, absolvuje před další

zkouškou znovu specializovanou odbornou průpravu.



§ 39



(1) Organizátor vede seznam účastníků v elektronické podobě.



(2) Seznam účastníků tvoří údaje o



a) jménu, popřípadě jménech, a příjmení účastníka specializované

odborné průpravy, datu a místu narození a adrese bydliště účastníka

specializované odborné průpravy a



b) datu a výsledku zkoušky podle § 38.



(3) Zápis do seznamu účastníků provede organizátor bez zbytečného

odkladu po vyhodnocení zkoušky zkušební komisí podle § 38, nejpozději

však do 5 dnů ode dne vyhodnocení zkoušky zkušební komisí.



(4) Systém vedení seznamu účastníků zabezpečuje uchování všech údajů

uvedených v odstavci 2. Organizátor při vedení seznamu účastníků

zajistí pravidelné zálohování dat, ze kterých je možné údaje vedené v

seznamu účastníků rekonstruovat. Zálohování dat se provádí bez

zbytečného odkladu po zápisu údajů uvedených v odstavci 2 do seznamu

účastníků.



§ 40



Služební průkaz veterinárního inspektora a úředního veterinárního

asistenta



[K § 53 odst. 6 písm. b) zákona]



(1) Vzor služebního průkazu veterinárního inspektora je uveden v

příloze č. 8 k této vyhlášce.



(2) Vzor služebního průkazu úředního veterinárního asistenta je uveden

v příloze č. 9 k této vyhlášce.



§ 40a



Služební průkaz inspektora státního dozoru nad prováděním klasifikace

těl jatečných zvířat



(K § 53a odst. 3 zákona)



Vzor služebního průkazu inspektora státního dozoru nad prováděním

klasifikace těl jatečných zvířat je uveden v příloze č. 10 k této

vyhlášce.



§ 41



Přechodné ustanovení



Služební průkazy veterinárního inspektora a úředního veterinárního

asistenta podle vzorů stanovených podle dosavadní právní úpravy mohou

být používány nejdéle do 31. prosince 2012.



Závěrečná ustanovení



§ 42



Zrušuje se:



1. Vyhláška č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o

přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k

výkonu některých odborných veterinárních činností.



2.



zrušeno



3. Vyhláška č. 330/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 296/2003 Sb., o

zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o

oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných

veterinárních činností, ve znění vyhlášky č. 610/2004 Sb.



4. Vyhláška č. 8/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 296/2003 Sb., o

zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o

oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných

veterinárních činností, ve znění pozdějších předpisů.



5. Vyhláška č. 134/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 296/2003 Sb., o

zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o

oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných

veterinárních činností, ve znění pozdějších předpisů.



6. Vyhláška č. 21/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 296/2003 Sb., o

zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o

oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných

veterinárních činností, ve znění pozdějších předpisů.



7. Vyhláška č. 168/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 296/2003 Sb., o

zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o

oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných

veterinárních činností, ve znění pozdějších předpisů.



§ 43



Účinnost



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2012.



Ministr:



Ing. Bendl v. r.



Příloha 1



VETERINÁRNÍ OSVĚDČENÍ A ZDRAVOTNÍ POTVRZENÍ K PŘEMÍSTĚNÍ ZVÍŘETE



číslo

platí do .............. hod. ........



I. POTVRZENÍ O ZDRAVOTNÍM STAVU ZVÍŘETE/ZVÍŘAT



Chovatel



Adresa/sídlo ............................

PSČ ............................

Telefonní číslo ............................

IČ ............................



Adresa místa původu nebo odeslání přemísťovaných zvířat

PSČ ............................

Kraj ............................

Registrační číslo hospodářství CZ ............................



Zvíře/zvířata

druh ............................

počet ............................



Identifikační číslo zvířete/pohlaví (M/F)/poznámka (např. březost, léčba, stáří)



Současný zdravotní stav



Bez klinických příznaků ano - ne

Dg.: ............................

Akutní - chronické, od ....... do ....... dnů .......





II. NÁKAZOVÁ SITUACE V MÍSTĚ PŮVODU



Je hlášen výskyt nákazy přenosné na výše uvedené druhy ... ano - ne

Druh nákazy ............................



Účel vydání (přemístění)



do shromažďovacího střediska ............................

jiný účel ............................



Příjemce



Adresa/sídlo ............................

PSČ ............................

Telefonní číslo ............................

IČ ............................



Místo určení



Jméno/název ............................

Adresa ............................

Registrační číslo CZ .........................



Použité přípravky nebo látky, které mohou nepříznivě ovlivnit živočišné produkty



Název ............................

Datum poslední aplikace ............................

Ochranná lhůta ............................





V ............................

Dne ............................

čas ............................

registrační číslo lékaře ............................



.......................................

razítko a podpis veterinárního lékaře





Seznam zvířat



pořadové číslo identifikační číslo pohlaví poznámka

zvířete (M/F) (např. březost)

1.

2.

3.

4.

5.



počet příloh .......... registrační číslo veterinárního lékaře .....................



V ..................... dne .......... čas ...........



razítko a podpis soukromého veterinárního lékaře .....................





III. NÁKAZOVÁ SITUACE V KRAJI



V ..................... dne ..........



razítko KVS/MěVS SVS a podpis úředního veterinárního lékaře .....................







IV. PROHLÁŠENÍ CHOVATELE



Není mi známo podání látek nebo přípravků, jejichž působením by mohly být ovlivněny živočišné produkty

(např. s thyreostatickými, estrogenními, androgenními a gestagenními účinky).



Dne ............................



podpis chovatele ............................



Přeprava



Název nebo obchodní firma dopravce ............................

registrační číslo dopravce CZ ............................

druh přepravy ............................

registrační značka vozidla ............................

datum a hodina odjezdu

dne .......... čas ..........



podpis (chovatel/dopravce)*)





*nehodící se škrtněte



Příloha 2



Veterinární osvědčení k přemístění včel mimo území kraje



číslo

platí do .............. hod. ........





Chovatel



Adresa/sídlo ............................

PSČ ............................

Telefonní číslo ............................

Datum narození/IČ ............................



Adresa místa původu nebo odeslání (stanoviště) přemísťovaných včel



PSČ ............................

Parcela číslo ............................

Kraj ............................

Registrační číslo hospodářství CZ ............................



Včely - počet

včelstev ............................





Současný zdravotní stav včelstev



Bez klinických příznaků ano - ne



Provedená laboratorní vyšetření na



Mor včelího plodu datum ............. výsledek .............

Hniloba včelího plodu datum ............. výsledek .............

Varroáza včel datum ............. výsledek .............

Nosemová nákaza datum ............. výsledek .............

Roztočíková nákaza včel datum ............. výsledek .............

Tumidóza datum ............. výsledek .............





NÁKAZOVÁ SITUACE V MÍSTĚ PŮVODU



Je v pásmu o poloměru 5 km kolem místa odeslání hlášen výskyt nákazy přenosné na včely ... ano - ne



Druh nákazy ............................



Účel vydání (přemístění)



Přemístění na stanoviště ............................

Kočování mimo území kraje ............................

jiný účel ............................



Příjemce



Adresa/sídlo ............................

PSČ ............................





Místo určení Jméno/název ............................

Adresa ............................

Registrační číslo stanoviště CZ .........................

Parcela číslo ............................





Použité přípravky nebo látky, které mohou nepříznivě ovlivnit produkty



Název ............................

Datum poslední aplikace ............................

Ochranná lhůta ............................



Seznam a označení přemísťovaných včel



1.

2.

3.

4.

5.



počet příloh ..........







NÁKAZOVÁ SITUACE V KRAJI



V ..................... dne ..........



razítko KVS/MěVS SVS a podpis úředního lékaře .....................



PROHLÁŠENÍ CHOVATELE



Není mi známo podání látek nebo přípravků, jejichž působením by mohly být ovlivněny živočišné produkty.



Dne ............................



podpis chovatele .....................



*nehodící se škrtněte



Příloha 3



Názvy diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci ve

veterinárním lékařství









Příloha 4



STUDIJNÍ PŘEDMĚTY V MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU V OBLASTI

VETERINÁRNÍHO LÉKAŘSTVÍ A HYGIENY A STUDIJNÍ OBORY, ZE KTERÝCH MUSÍ BÝT

ZÍSKÁNY PŘIMĚŘENÉ ZNALOSTI A DOVEDNOSTI



Část A



STUDIJNÍ PROGRAM PRO VETERINÁRNÍ LÉKAŘE



Studijní program vedoucí k získávání diplomu, vysvědčení nebo jiného

dokladu o požadovaném vzdělání ve veterinárním lékařství a hygieně

obsahuje alespoň tyto předměty:



I. Základní předměty



a) fyzika,



b) chemie,



c) biologie zvířat,



d) biologie rostlin,



e) biomatematika.



I. Speciální předměty



Skupina 1: Základní vědy



a) anatomie včetně histologie a embryologie,



b) fyziologie,



c) biochemie,



d) genetika,



e) farmakologie,



f) farmacie,



g) toxikologie,



h) mikrobiologie,



i) imunologie,



j) epizootologie,



k) profesní etika.



Skupina 2: Klinické vědy



a) porodnictví,



b) patologie včetně patologické anatomie,



c) parazitologie,



d) klinická medicína a chirurgie včetně anesteziologie,



e) klinické přednášky o různých domácích zvířatech, drůbeži a jiných

druzích zvířat,



f) preventivní lékařství,



g) radiologie, reprodukce a poruchy reprodukce,



h) hygienické předpisy,



i) veterinární legislativa a soudní lékařství,



j) terapeutika,



k) propedeutika.



Skupina 3: Živočišná výroba



a) živočišná výroba,



b) výživa zvířat,



c) agronomie,



d) ekonomika zemědělství,



e) chov a zdraví zvířat,



f) veterinární hygiena,



g) etologie a ochrana zvířat.



Skupina 4: Hygiena potravin



a) prohlídka a kontrola potravin živočišného původu,



b) hygiena a technologie potravin,



c) praktická výuka zahrnující praktickou výuku na místech, kde probíhá

porážka zvířat a výroba potravin.



Praktická výuka může mít formu externí blokové praktické výuky, pokud

je taková výuka celodenní, uskutečňuje se pod dohledem vysoké školy s

veterinárním studijním programem a netrvá v rámci celého studia

dohromady déle než 6 měsíců.



Rozdělení teoretické a praktické výuky mezi jednotlivými skupinami

předmětů je vyrovnané a koordinované tak, aby požadované znalosti a

zkušenosti mohly být získány způsobem, který přiměřeně umožní

veterinárním lékařům výkon všech jejich úkolů.



Část B



OBLASTI, JEJICHŽ ZNALOSTI JSOU PŘEDPOKLADEM K ZÍSKÁNÍ DIPLOMU,

VYSVĚDČENÍ NEBO JINÉHO DOKLADU O POŽADOVANÉM VZDĚLÁNÍ VE VETERINÁRNÍM

LÉKAŘSTVÍ A HYGIENĚ



Přiměřené znalosti



a) z oborů věd, na nichž je založena činnost veterinárního lékaře,



b) o anatomii a fyziologii zdravých zvířat, jejich chovu a reprodukci a

hygieně obecně, jakož i o jejich krmení včetně technologie výroby a

konzervace krmiv odpovídající jejich potřebám,



c) o chování a ochraně zvířat,



d) o příčinách, charakteru, průběhu, důsledcích, diagnostice a léčbě

nemocí zvířat jednotlivě i skupinově, včetně zvláštních znalostí o

nemocech přenosných ze zvířat na člověka,



e) preventivního lékařství,



f) hygieny a technologie produkce, zpracování a uvádění do oběhu

potravin živočišného původu,



g) právních předpisů týkajících se oblastí uvedených pod písmeny a) až

f),



h) klinické a jiné praktické zkušenosti získané pod náležitým dohledem.



Příloha 5



Vzor osvědčení o způsobilosti k vyšetřování těl ulovené volně žijící

zvěře







Příloha 6



Vzor osvědčení o způsobilosti k vyšetřování zvěřiny na přítomnost

svalovce (trichinel)







Příloha 7



Vzor osvědčení o způsobilosti k označování označovaných zvířat podle

plemenářského zákona výžehem nebo injekční aplikací elektronického

identifikátoru







Příloha 8



Vzor služebního průkazu veterinárního inspektora







Příloha 9



Vzor služebního průkazu veterinárního asistenta







Příloha 10



Vzor služebního průkazu inspektora státního dozoru nad prováděním

klasifikace těl jatečných zvířat







1) Směrnice Rady 91/68/EHS ze dne 28. ledna 1991 o veterinárních

podmínkách obchodu s ovcemi a kozami uvnitř Společenství.



Směrnice Rady 2003/50/ES ze dne 11. června 2003, kterou se mění

směrnice 91/68/EHS, pokud jde o zpřísnění kontrolních opatření pro

pohyb ovcí a koz.



Směrnice Rady 98/46/ES ze dne 24. června 1998, kterou se mění a

aktualizují přílohy A, D (Kapitola I) a F směrnice 64/432/EHS o

veterinárních otázkách ovlivňujících obchodování se skotem a prasaty

uvnitř Společenství.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července

2005 o uznávání odborných kvalifikací.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna

2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny

živočišného původu, v platném znění.



2) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.



Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění

vyhlášky č. 20/2012 Sb.



3) Vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv,

ve znění pozdějších předpisů.



4) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.



5) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění

pozdějších předpisů.



Vyhláška č. 207/2004 Sb., o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat,

ve znění vyhlášky č. 39/2009 Sb.



6) Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování

zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených

plemenářským zákonem, ve znění pozdějších předpisů.



7) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o

změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



8) Vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování

se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí,

ve znění pozdějších předpisů.



9) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

předpisů.



10) Příloha III oddíl IV kapitola I bod 4 nařízení Evropského

parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, v platném znění.



11) § 59 odst. 1 a 2 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o

změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění

pozdějších předpisů.



12) Příloha III oddíl IV kapitola I bod 4 písm. c) a d) nařízení

Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.