Advanced Search

o zkouškách lékařů, zubních lékařů a farmaceutů


Published: 2009
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/508051/o-zkoukch-lka%252c-zubnch-lka-a-farmaceut.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
188/2009 Sb.



VYHLÁŠKA



ze dne 10. června 2009



o atestační zkoušce, aprobační zkoušce a závěrečné zkoušce

certifikovaného kurzu a o postupu ověření znalosti českého jazyka

pohovorem lékařů, zubních lékařů a farmaceutů (o zkouškách lékařů,

zubních lékařů a farmaceutů)



Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) stanoví podle § 37

odst. 1 písm. f) a h) zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a

uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu

zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění

zákona č. 189/2008 Sb., (dále jen „zákon“):



ČÁST PRVNÍ



ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Tato vyhláška upravuje v souladu s právem Evropských společenství^1)



a) atestační zkoušky k získání specializované způsobilosti k výkonu

zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta,



b) aprobační zkoušky k získání odborné způsobilosti k výkonu povolání

lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta na území České republiky při

uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, na které se

nevztahuje část sedmá zákona,



c) závěrečné zkoušky certifikovaného kurzu,



d) postup ověření znalosti českého jazyka pohovorem.



ČÁST DRUHÁ



ATESTAČNÍ ZKOUŠKA



§ 2



Oborová atestační komise



(1) Atestační zkouška se koná před oborovou atestační komisí (dále jen

„atestační komise“) zřízenou ministerstvem podle zákona. Atestační

komise má nejméně 3 členy. U praktické části atestační zkoušky je

přítomen nejméně 1 člen atestační komise a školitel akreditovaného

zařízení. Členové atestační komise zvolí předsedu, který řídí jednání

atestační komise a odpovídá za její činnost. Tuto volbu lze opakovat

dvakrát. Pokud se nepodaří zvolit předsedu ani při druhé volbě, určí se

losem.



(2) Atestační zkouška je přístupná pro zdravotnické pracovníky^2) a

dále pro zaměstnance, kteří konání zkoušky administrativně zajišťují, a

to s výjimkou porady o výsledku zkoušky nebo její části, která je

neveřejná.



(3) O výsledku atestační zkoušky nebo její části rozhoduje atestační

komise hlasováním. V případě nerozhodného výsledku hlasování rozhoduje

hlas předsedy komise.



§ 3



Přihláška k atestační zkoušce



(1) Přihlášku k atestační zkoušce podává uchazeč ministerstvu,

popřípadě pověřené organizaci. Správnost údajů uvedených v přihlášce

potvrzuje školitel akreditovaného zařízení, v němž se uskutečňuje

vzdělávací program, a zaměstnavatel uchazeče.



(2) Pokud uchazeč získal odbornou nebo specializovanou způsobilost k

výkonu zdravotnického povolání v cizině, připojí k přihlášce k

atestační zkoušce neověřenou kopii rozhodnutí ministerstva o uznání

způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky.



(3) Pokud uchazeči byla ministerstvem započítána odborná praxe,

popřípadě její část, absolvovaná v jiném oboru specializace nebo v

cizině, nebo část doby studia absolvované v doktorském studijním

programu^3), uchazeč připojí k přihlášce k atestační zkoušce neověřenou

kopii rozhodnutí ministerstva o tomto započtení.



§ 4



Předpoklady pro vykonání atestační zkoušky



Předpokladem pro vykonání atestační zkoušky je splnění všech požadavků

stanovených vzdělávacím programem pro daný obor specializačního

vzdělávání.



§ 5



Termín a místo konání atestační zkoušky



(1) Atestační zkouška se koná v termínech, které stanoví ministerstvo

pro jednotlivé obory specializačního vzdělávání; ministerstvo stanoví

nejméně 2 termíny pro každý obor na příslušný kalendářní rok, a to

nejpozději do 31. ledna daného kalendářního roku. V případě potřeby

stanoví ministerstvo další termíny pro vykonání atestační zkoušky.



(2) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, stanoví místo konání

atestační zkoušky a potvrdí je společně s termínem konání atestační

zkoušky nejméně 30 kalendářních dnů před termínem konání atestační

zkoušky všem uchazečům, kteří podali přihlášku k atestační zkoušce

podle § 3 a splnili předpoklady uvedené v § 4. Ministerstvo, popřípadě

pověřená organizace, rovněž vyrozumí členy atestační komise o termínu a

místu konání atestační zkoušky. Ministerstvo zkoušku zruší, pokud se ve

lhůtě 30 kalendářních dnů před termínem konání atestační zkoušky

nepřihlásí alespoň 1 uchazeč v příslušném oboru.



(3) Ministerstvo uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup

termíny konání atestačních zkoušek a aktuální seznam zkušebních otázek

a doporučené literatury k atestační zkoušce v jednotlivých oborech.



§ 6



Obsah, průběh a hodnocení atestační zkoušky



(1) Atestační zkouška se skládá z části teoretické, a pokud tak stanoví

vzdělávací program, i z části praktické. Praktická část atestační

zkoušky se koná v akreditovaném zařízení a předchází teoretické části

atestační zkoušky. Atestační zkouška probíhá zpravidla v jednom dni.



(2) Před zahájením atestační zkoušky uchazeč prokáže svoji totožnost

před komisí a předloží doklad o zaplacení úhrady nákladů spojených s

organizací příslušné části atestační zkoušky. O předložení dokladu

totožnosti a dokladu o zaplacení úhrady nákladů spojených s organizací

příslušné části atestační zkoušky se provede záznam do protokolu o

atestační zkoušce. Skládá-li se atestační zkouška z více částí, může

být prokázání totožnosti požadováno při každé části atestační zkoušky.



(3) Obsah praktické části atestační zkoušky, která spočívá v ověření

odborných praktických dovedností, je stanoven příslušným vzdělávacím

programem.



(4) Teoretická část atestační zkoušky spočívá v odpovědi na 3 odborné

otázky, z nichž 1 může být nahrazena obhajobou písemné práce. Otázky z

teoretické části zkoušky se losují a zaznamenávají do protokolu o

atestační zkoušce. Po vylosování otázek poskytne atestační komise

uchazeči přiměřený čas na přípravu odpovědí, nejméně však 15 minut.



(5) V případě, že v teoretické části atestační zkoušky nebyla odpověď

na některou ze zadaných otázek dostačující, ale uchazeč neprokázal

zásadní neznalosti, může atestační komise položit uchazeči doplňující

otázku. Doplňující otázku lze položit pouze jednou v celém průběhu

atestační zkoušky. Znění doplňující otázky se zaznamenává do protokolu

o atestační zkoušce.



(6) Jednotlivé části atestační zkoušky a její celkový výsledek jsou

hodnoceny prospěl nebo neprospěl.



(7) Pokud uchazeč v praktické části atestační zkoušky neprospěl, v

teoretické části atestační zkoušky se nepokračuje a uchazeč u atestační

zkoušky neprospěl. Pokud uchazeč v teoretické části atestační zkoušky

neprospěl, celkové hodnocení uchazeče u atestační zkoušky zní

„neprospěl“.



(8) Celkové hodnocení atestační zkoušky vyhlásí atestační komise po

poradě o výsledku atestační zkoušky. Hodnocení jednotlivých částí

atestační zkoušky a celkové hodnocení atestační zkoušky se zaznamenává

do protokolu o atestační zkoušce. Předseda atestační komise nebo jím

pověřený člen atestační komise zaznamenává do průkazu odbornosti jen

úspěšně vykonanou atestační zkoušku.



§ 7



Neúčast na atestační zkoušce, odstoupení od atestační zkoušky, odložení

a opakování atestační zkoušky



(1) Nemůže-li se uchazeč dostavit k atestační zkoušce v termínu, na

který byl pozván, může ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci svou

neúčast omluvit. Za omluvu se považuje



a) písemná omluva doručená ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci,

před termínem atestační zkoušky,



b) v případě závažného důvodu písemná omluva doručená ministerstvu,

popřípadě pověřené organizaci, do 10 kalendářních dnů po termínu konání

atestační zkoušky, nebo



c) odstoupení od praktické nebo teoretické části atestační zkoušky před

jejím zahájením.



Omluví-li se uchazeč, může se přihlásit k atestační zkoušce v

nejbližším následujícím termínu, pokud je to z organizačních důvodů

možné. Úhrada nákladů spojených s organizací atestační zkoušky se

nevrací.



(2) Uchazeči, který úspěšně vykonal pouze praktickou část zkoušky a

omluvil se z teoretické části zkoušky, je tato část zkoušky uznána,

pokud k úspěšnému vykonání teoretické části dojde do 2 let ode dne

vykonání praktické části zkoušky.



(3) Pokud uchazeč odstoupí od atestační zkoušky po vylosování otázek

nebo v jejím dalším průběhu, je hodnocen, jako by při atestační zkoušce

neprospěl.



(4) Nedostaví-li se uchazeč k atestační zkoušce bez omluvy, je

hodnocen, jako by při atestační zkoušce neprospěl.



(5) Pokud uchazeč u atestační zkoušky neprospěl, může atestační zkoušku

vykonat nejdříve za 12 měsíců ode dne termínu neúspěšně vykonané

zkoušky. Atestační zkoušku může uchazeč ve stejném oboru opakovat

nejvýše dvakrát.



ČÁST TŘETÍ



APROBAČNÍ ZKOUŠKA



§ 8



Zkušební komise



(1) Aprobační zkouška, s výjimkou první a druhé části a absolvování

praktického výkonu příslušného zdravotnického povolání pod odborným

dohledem (dále jen „praktická část“), se koná před zkušební komisí

zřízenou ministerstvem podle zákona. Zkušební komise má nejméně 3

členy. Členové zkušební komise zvolí předsedu, který řídí jednání

zkušební komise a odpovídá za její činnost. Tuto volbu lze opakovat

dvakrát. Pokud se nepodaří zvolit předsedu ani při druhé volbě, určí se

losem.



(2) Aprobační zkouška je přístupná pro zdravotnické pracovníky^2) a

dále pro zaměstnance, kteří konání zkoušky administrativně zajišťují, a

to s výjimkou porady o výsledku zkoušky nebo její části, která je

neveřejná.



(3) O výsledku aprobační zkoušky nebo její části rozhoduje zkušební

komise hlasováním. V případě nerozhodného výsledku rozhoduje hlas

předsedy zkušební komise.



(4) První a druhá část aprobační zkoušky podle § 11 odst. 2 se koná za

přítomnosti nejméně 1 osoby, která je zaměstnancem ministerstva.



§ 9



Přihláška k aprobační zkoušce



(1) Přihlášku k aprobační zkoušce podává uchazeč ministerstvu,

popřípadě pověřené organizaci.



(2) K přihlášce uchazeč připojí osvědčení o uznání vysokoškolského

vzdělání podle jiných právních předpisů (nostrifikaci)^4), doklad o

vzdělání opatřený překladem do českého jazyka, který musí být proveden

tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků^5), doklad o

zdravotní způsobilosti a doklad o bezúhonnosti.



§ 10



Termín a místo konání aprobační zkoušky



(1) Aprobační zkouška se koná v termínech, které stanoví ministerstvo;

ministerstvo stanoví nejméně 2 termíny na příslušný kalendářní rok, a

to nejpozději do 31. ledna daného kalendářního roku. V případě potřeby

ministerstvo stanoví další termíny pro vykonání aprobační zkoušky.



(2) Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, stanoví místo konání

aprobační zkoušky a potvrdí je společně s termínem konání aprobační

zkoušky nejméně 30 kalendářních dnů před termínem konání aprobační

zkoušky všem uchazečům, kteří podali přihlášku k aprobační zkoušce

podle § 9. Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, rovněž vyrozumí

členy zkušební komise o termínu a místu konání aprobační zkoušky.

Ministerstvo zkoušku zruší, pokud se ve lhůtě 30 kalendářních dnů před

termínem konání aprobační zkoušky nepřihlásí alespoň 1 uchazeč.



(3) Ministerstvo uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup

termíny konání aprobačních zkoušek a aktuální seznam zkušebních otázek

a doporučené literatury k aprobační zkoušce.



§ 11



Obsah, průběh a hodnocení aprobační zkoušky



(1) Zkušební komise ověřuje aprobační zkouškou odborné teoretické

vědomosti, znalost systému zdravotnictví v České republice a schopnost

odborně se vyjadřovat v českém jazyce v rozsahu nezbytně nutném k

výkonu zdravotnického povolání, a to slovem i písmem.



(2) Aprobační zkouška se člení na 4 na sebe navazující části:



a) první a druhou částí jsou písemné testy; prvním testem se ověřují

odborné znalosti a druhým testem se ověřují znalosti systému

zdravotnictví a základů práva ve vztahu k poskytování zdravotní péče v

České republice. Testy je možné vykonat v jazyce českém, anglickém,

francouzském, německém nebo ruském. Úspěšné absolvování písemných testů

aprobační zkoušky je předpokladem pro vykonání praktické části,



b) třetí částí je absolvování praktické části. Úspěšné absolvování

praktické části je předpokladem pro vykonání ústní zkoušky, která

následuje v nejbližším možném termínu,



c) čtvrtou částí je ústní zkouška, kterou se ověřují odborné znalosti,

případně schopnost vyjadřovat se v českém jazyce.



(3) Praktickou část zkoušky uchazeč absolvuje v délce 5 měsíců v

rozsahu stanovené týdenní pracovní doby pod odborným dohledem lékaře,

popřípadě zubního lékaře nebo farmaceuta se způsobilostí k samostatnému

výkonu zdravotnického povolání v příslušném oboru, který písemně

zhodnotí, zda byla praktická část vykonána úspěšně. V průběhu praktické

části vypracují uchazeči 5 případových studií. Zkušební komise vybere 1

případovou studii, kterou bude uchazeč při ústní zkoušce obhajovat.



(4) Ústní zkouška začíná obhajobou případové studie a pokračuje

losováním otázek z jednotlivých předmětů aprobační zkoušky. Po

vylosování otázek poskytne zkušební komise uchazeči přiměřený čas na

přípravu odpovědi, nejméně však 15 minut. V případě, že při ústní

zkoušce nebyla odpověď na některou ze zadaných otázek dostačující, ale

uchazeč neprokázal zásadní neznalosti, může zkušební komise položit

uchazeči doplňující otázku. Doplňující otázku lze položit pouze jednou

v celém průběhu ústní zkoušky. Průběh ústní zkoušky, včetně znění

zadaných otázek a případné doplňující otázky, a průběh obhajoby

případové studie se zaznamenají do protokolu o aprobační zkoušce.



(5) Před zahájením každé části aprobační zkoušky uchazeč prokáže svoji

totožnost před komisí a předloží doklad o zaplacení úhrady nákladů

spojených s organizací příslušné části aprobační zkoušky. Předložení

dokladu totožnosti a dokladu o zaplacení úhrady nákladů spojených s

organizací příslušné části aprobační zkoušky se zaznamená do protokolu

o aprobační zkoušce.



(6) Jednotlivé části aprobační zkoušky, s výjimkou praktické části, a

její celkový výsledek jsou hodnoceny prospěl nebo neprospěl.



(7) Celkové hodnocení aprobační zkoušky vyhlásí zkušební komise po

poradě o výsledku aprobační zkoušky. Hodnocení jednotlivých částí

aprobační zkoušky a celkové hodnocení aprobační zkoušky se zaznamená do

protokolu o aprobační zkoušce.



§ 12



Neúčast na aprobační zkoušce, odstoupení od aprobační zkoušky a její

opakování



(1) Nemůže-li se uchazeč dostavit k aprobační zkoušce nebo její části v

termínu, na který byl pozván, může svou neúčast omluvit ministerstvu,

popřípadě pověřené organizaci. Za omluvu se považuje



a) písemná omluva doručená ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci,

před termínem aprobační zkoušky,



b) v případě závažného důvodu písemná omluva doručená ministerstvu,

popřípadě pověřené organizaci, do 10 kalendářních dnů po termínu konání

aprobační zkoušky, nebo



c) odstoupení od kterékoli části aprobační zkoušky před jejím

zahájením.



Omluví-li se uchazeč, může se přihlásit k aprobační zkoušce nebo její

části v nejbližším následujícím termínu, pokud je to z organizačních

důvodů možné. Úhrada nákladů spojených s organizací aprobační zkoušky

se nevrací.



(2) Uchazeči, který úspěšně vykonal část aprobační zkoušky, je tato

část zkoušky uznána po dobu 2 let od jejího vykonání. Jestliže uchazeč

úspěšně obhájil případovou studii a neprospěl u další části ústní

zkoušky, je úspěšné obhájení případové studie uznáno po dobu 2 let od

jejího obhájení.



(3) Pokud uchazeč odstoupí od kterékoli části aprobační zkoušky po

vylosování otázek nebo v jejím dalším průběhu, je hodnocen, jako by při

aprobační zkoušce neprospěl.



(4) Nedostaví-li se uchazeč k aprobační zkoušce bez omluvy, je

posuzován, jako by při aprobační zkoušce nebo její části neprospěl.



(5) Pokud uchazeč u aprobační zkoušky neprospěl, může ji znovu vykonat

v nejbližším následujícím termínu, pokud je to z organizačních důvodů

možné.



ČÁST ČTVRTÁ



POSTUP OVĚŘENÍ ZNALOSTI ČESKÉHO JAZYKA



§ 13



Postup ověření znalosti českého jazyka



(1) Schopnost vyjadřovat se v českém jazyce ověřuje ministerstvo



a) posouzením dokladu o jazykové zkoušce z českého nebo slovenského

jazyka,



b) posouzením vzdělání absolvovaného v českém nebo slovenském jazyce,

nebo



c) pohovorem.



(2) Ministerstvo od ověření znalosti českého jazyka pohovorem upustí,

pokud uchazeč předloží doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b). O

tomto úkonu se provede záznam do protokolu.



(3) Znalost českého jazyka ověřuje komise jmenovaná ministerstvem,

která má nejméně 3 členy, z nichž nejméně 1 člen má specializovanou

způsobilost v daném specializačním oboru k výkonu zdravotnického

povolání a nejméně 1 člen je zástupce ministerstva. Členové komise

zvolí předsedu, který řídí jednání komise a odpovídá za její činnost.

Pokud se nepodaří zvolit předsedu ani při druhé volbě, určí se losem.



(4) O výsledku ověření rozhoduje komise hlasováním. V případě

nerozhodného výsledku hlasování rozhoduje hlas předsedy komise.



§ 14



Termín a místo konání ověření znalosti českého jazyka pohovorem



Termín a místo konání ověření znalosti českého jazyka určí ministerstvo

a oznámí je uchazeči nejméně 30 kalendářních dnů před termínem konání

ověření.



§ 15



Obsah, průběh a hodnocení ověřování znalosti českého jazyka pohovorem



(1) Znalost českého jazyka se ověřuje v rozsahu nezbytně nutném pro

výkon daného zdravotnického povolání. Uchazeč prokáže schopnost odborně

se vyjadřovat a komunikovat v českém jazyce, a to formou četby

odborného textu v českém jazyce, reprodukce obsahu přečteného textu,

rozhovoru s fiktivním pacientem a písemného záznamu údajů do fiktivní

zdravotnické dokumentace.



(2) Před zahájením ověření znalosti českého jazyka uchazeč prokáže

svoji totožnost před komisí a o předložení dokladu totožnosti se

provede záznam do protokolu.



(3) Komise celkově zhodnotí uchazečovy znalosti českého jazyka prospěl

nebo neprospěl a provede o tom záznam do protokolu o ověření znalosti

českého jazyka. Do protokolu o ověření znalosti českého jazyka se

provádí záznam o obsahu pohovoru.



ČÁST PÁTÁ



SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 16



(1) Pro závěrečnou zkoušku certifikovaného kurzu se obdobně použijí

ustanovení o atestační zkoušce.



(2) Uchazeč přihlášený k atestační zkoušce přede dnem účinnosti této

vyhlášky vykoná atestační zkoušku podle dosavadních právních předpisů,

nejpozději však do 1 roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Pokud

uchazeč nevykoná zkoušku ve lhůtě uvedené ve větě první, postupuje se

podle této vyhlášky.



(3) Uchazeč přihlášený k aprobační zkoušce přede dnem účinnosti této

vyhlášky vykoná aprobační zkoušku podle dosavadních právních předpisů,

nejpozději však do 1 roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Pokud

uchazeč nevykoná zkoušku ve lhůtě uvedené ve větě první, postupuje se

podle této vyhlášky.



§ 17



Vyhláška č. 395/2004 Sb., kterou se stanoví zkušební řád pro atestační

zkoušky a pro aprobační zkoušky lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, se

zrušuje.



§ 18



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2009.



Ministryně:



Mgr. Jurásková, Ph.D., MBA v. r.



1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005

o uznávání odborných kvalifikací.



2) § 2 písm. b) zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a

uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu

zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění

pozdějších předpisů.



3) § 5 zákona č. 95/2004 Sb.



4) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění

dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších

předpisů.



5) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona č.

322/2006 Sb.