63/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 24. února 2000 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků a o
změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních
orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a
zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů
Změna: 413/2005 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 18/2012 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OCHRANA PŘED DOVOZEM SUBVENCOVANÝCH VÝROBKŮ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje ochranu domácího výrobního odvětví vyrovnávacími
cly před dováženými výrobky, na jejichž výrobu nebo vývoz byla v
zahraničí poskytnuta zakázaná nebo napadnutelná subvence. Za tímto
účelem stanoví zásady pro posuzování subvencí, zjišťování a posuzování
újmy domácího výrobního odvětví, postup pro šetření podnětu o dovozu
subvencovaného výrobku a pro řízení o vyrovnávacích clech.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí:
a) subvencí z veřejných zdrojů poskytnutý finanční příspěvek nebo
jakákoli jiná přímá či nepřímá finanční podpora nebo dotace z těchto
zdrojů a úleva od daňové nebo jiné povinnosti, která přináší výhodu
příjemci subvence; subvencí není osvobození vyvážených výrobků od
vývozních cel nebo od daní, které jsou uplatňovány na obdobné výrobky
pro domácí spotřebu,
b) specifickou subvencí subvence, která není poskytována plošně a
automaticky, čímž se rozumí, že je určena jen pro určité výrobní
odvětví nebo činnost, pro určitou územní oblast nebo pro určité
podnikatelské subjekty a přístup k ní je omezen právními předpisy nebo
rozhodnutím státního orgánu,
c) nespecifickou subvencí subvence, která se poskytuje plošně a
automaticky na základě podmínek stanovených právními předpisy při
zachování rovnosti pro všechny subjekty,
d) napadnutelnou subvencí subvence, která způsobuje újmu zjišťovanou a
posuzovanou podle § 4 a není subvencí nenapadnutelnou nebo zakázanou,
včetně subvence na zemědělský výrobek, která je v souladu se závazky na
vývozní a jiné subvence,
e) zakázanou subvencí subvence poskytovaná v závislosti na výsledcích
vývozu nebo na přednostním použití domácího výrobku před dováženým; u
zemědělského výrobku je zakázanou subvencí subvence na zemědělský
výrobek, u které byl překročen limit na vývozní subvence daný Dohodou o
zemědělství Světové obchodní organizace a závazky člena Světové
obchodní organizace, ke kterým se člen zavázal ve smyslu listiny
koncesí a závazků tohoto člena,
f) nenapadnutelnou subvencí nespecifická subvence, specifická subvence,
u níž nebyla shledána újma zjišťovaná a posuzovaná podle § 4, subvence
poskytnutá na zemědělský výrobek v souladu s kritérii uvedenými v
příloze č. 2 tohoto zákona a dále subvence, kterou poskytla
subvencující země
1. na pomoc výzkumné činnosti prováděné na smluvním základě, jestliže
tato pomoc tvoří maximálně 75 % nákladů na aplikovaný výzkum nebo 50 %
nákladů na předvýrobní rozvojovou činnost za podmínky, že se tato pomoc
poskytuje výlučně na osobní náklady výzkumných pracovníků, techniků a
dalšího pomocného personálu, na náklady na přístroje, zařízení, pozemky
a budovy, na náklady na konzultace a podobné služby, na dodatečné
režijní náklady, na ostatní výrobní náklady a na materiálové náklady a
dodávky,
2. na rozvoj znevýhodněným oblastem subvencující země za podmínky, že
poslední 3 roky příjem na osobu nebo na jednu domácnost nebo hrubý
domácí produkt v těchto oblastech je nižší než 85 % průměrného příjmu
nebo hrubého domácího produktu na osobu subvencující země nebo že míra
nezaměstnanosti v těchto oblastech je nejméně 110 % průměru míry
nezaměstnanosti subvencující země,
3. jako jednorázový příspěvek určený na rekonstrukce a úpravy
stávajících výrobních zařízení vyvolané požadavky na zlepšení životního
prostředí stanovenými právními předpisy za podmínky, že tento příspěvek
je poskytnut nejvýše do 20 % nákladů na rekonstrukce a úpravy a že je
tento příspěvek dostupný všem výrobcům výrobku, kteří mají zájem o
snížení dopadů jeho výroby na kvalitu životního prostředí,
g) subvencovaným výrobkem výrobek, na jehož výrobu nebo vývoz byla v
zahraničí poskytnuta napadnutelná nebo zakázaná subvence,
h) stejným nebo obdobným výrobkem výrobek, který je vyrobený v tuzemsku
a je ve všech znacích stejný nebo porovnatelný s výrobkem dováženým ze
země vývozu nebo má podobné znaky, složení a vlastnosti jako výrobek
dovážený a může být zaměnitelný s dováženým výrobkem,
i) vývozcem fyzická nebo právnická osoba, která vyváží výrobky ze země
původu nebo vývozu na území České republiky,
j) domácím výrobním odvětvím odvětví, které zahrnuje výrobce stejného
nebo obdobného výrobku v České republice jako celek; jsou-li tito
výrobci ve spojení s vývozci nebo sami subvencovaný výrobek dovážejí,
rozumí se výrobním odvětvím odvětví zahrnující zbývající výrobce; za
spojení se považuje přímá nebo nepřímá kontrola tohoto výrobce
vývozcem, případně naopak nebo kontrola obou třetí osobou nebo společná
kontrola třetí osoby výrobcem a vývozcem,
k) vývozní cenou cena,^1) za niž je výrobek prodáván do České
republiky,
l) újmou závažné poškození domácího výrobního odvětví nebo podstatné
zpoždění vybudování výroby stejného nebo obdobného výrobku v České
republice způsobené dovozem subvencovaného výrobku,
m) za hrozbu újmy stav, kdy hrozí bezprostřední nebezpečí, že dalšími
dovozy subvencovaných výrobků vznikne újma,
n) zemědělským výrobkem výrobek uvedený v příloze č. 1 tohoto zákona,
o) zemí stát nebo integrační seskupení států, poskytuje-li v daném
případě subvenci.
§ 3
Oznamovací povinnost a evidence subvencí
Ministerstvo financí (dále jen "ministerstvo") eviduje subvence
poskytnuté zahraničními vládami, o nichž byla Česká republika
informována podle mezinárodních dohod. Tyto informace poskytuje
ostatním ministerstvům a jiným správním úřadům podle jejich působnosti
pro potřeby výkonu státní správy.
Zjišťování a posuzování újmy
§ 4
(1) Vznik újmy nebo její hrozby, která je důsledkem dovozu
subvencovaného výrobku, je podmínkou pro uplatnění vyrovnávacího cla (§
19). Při zjišťování újmy nebo její hrozby se přezkoumává zejména
a) objem a nárůst dovozů subvencovaného výrobku na trh České republiky
v absolutních nebo relativních hodnotách v poměru k výrobě nebo
spotřebě stejného nebo obdobného výrobku a z toho vyplývající změna
struktury spotřeby,
b) výše subvence na jednotku subvencovaného výrobku, vývozní cena
dováženého výrobku, zásoba dováženého výrobku a cena stejného nebo
obdobného výrobku,
c) zásoba neprodaného stejného nebo obdobného výrobku,
d) následný účinek dovozů subvencovaného výrobku na výši ceny stejného
nebo obdobného výrobku v České republice v souvislosti s ostatními
činiteli ovlivňujícími ceny na domácím trhu, jejich účinek na
produktivitu a na návratnost investic, na skutečný nebo možný pokles
výroby, poptávky a prodeje stejného nebo obdobného výrobku, na pokles
využití výrobních kapacit, zaměstnanosti a zisku v domácím výrobním
odvětví,
e) skutečný a možný negativní účinek na pohyb peněžních prostředků, na
zásoby, mzdy a schopnost opatřit si prostředky na investice, skutečné
nebo pravděpodobné negativní účinky na zvýšení přímých zahraničních
investic do domácího výrobního odvětví, v případě zemědělských výrobků
také, zda došlo k zvýšení nákladů vládních podpůrných programů,
f) omezení obchodu a hospodářské soutěže mezi zahraničními a domácími
výrobci a snížení schopnosti tuzemských subjektů vyvážet produkci,
g) zpomalení rozvoje technologie v domácím výrobním odvětví,
h) dostatečná volně použitelná kapacita nebo bezprostřední podstatné
zvýšení kapacity vývozce naznačující pravděpodobnost podstatně
zvýšených subvencovaných vývozů na trh České republiky, přičemž se
vezme v úvahu schopnost jiných trhů absorbovat další dovozy,
i) spojení výrobců dováženého subvencovaného výrobku s domácími výrobci
stejného nebo obdobného výrobku.
(2) Při zjišťování újmy nebo její hrozby se přezkoumávají i jiné
skutečnosti poškozující dotčené domácí výrobní odvětví, jejichž účinky
však nelze přisoudit subvencovaným dovozům; těmito skutečnostmi jsou
zejména objem a ceny dovozů výrobku, který není subvencován, snížení
poptávky nebo změny struktury spotřeby a hospodářská soutěž mezi
zahraničními a domácími výrobci, rozvoj technologie, vývozní výkonnost
a produktivita domácího výrobního odvětví.
(3) Vznik újmy nebo její hrozby musí být průkazně doložen.
§ 5
Ke vzniku újmy nebo její hrozby nedochází, jestliže
a) výrobek není subvencován podle tohoto zákona vůbec nebo poskytnutá
subvence je nižší než 1 % vývozní ceny, v případech, není-li vývozní
cena známa, nižší než 1 % celní hodnoty,
b) je dovoz subvencovaného výrobku zanedbatelný, tj. méně než 2 %
tržního podílu na relevantním trhu České republiky.
§ 6
Zásady pro posuzování subvence
Pro posouzení výše subvence z hlediska získané výhody pro jejího
příjemce platí tyto zásady:
a) poskytnutí kapitálu do základního jmění obchodní společnosti vládou
subvencující země se nepovažuje za poskytnutí výhody, pokud se tak
stalo za obvyklých obchodních podmínek na území subvencující země,
b) vládní půjčka se nepovažuje za výhodu, jestliže není rozdíl mezi
částkou, kterou osoba přijímající půjčku platí za vládní půjčku, a
částkou, kterou by osoba platila za srovnatelnou obchodní půjčku,
kterou by mohla skutečně získat na trhu; za výhodu se považuje jen
rozdíl mezi těmito dvěma částkami,
c) vládní záruka se nepovažuje za výhodu, jestliže není rozdíl mezi
částkou, kterou osoba získávající záruku platí za půjčku s vládní
zárukou, a částkou, kterou by tato osoba zaplatila za srovnatelnou
půjčku bez vládní záruky; za výhodu se považuje jen rozdíl mezi těmito
dvěma částkami,
d) dodání výrobku nebo služby nebo nákup výrobku vládou subvencující
země se nepovažuje za poskytnutí výhody, jestliže byla sjednána obvyklá
cena, za kterou se zboží nebo služby prodávají na trhu subvencující
země.
HLAVA II
ŠETŘENÍ PODNĚTU O DOVOZU SUBVENCOVANÉHO VÝROBKU
§ 7
(1) Fyzická osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem^2) na území České
republiky nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky (dále
jen "žadatel") může podat ministerstvu písemný podnět k šetření, zda
došlo k dovozu subvencovaného výrobku.
(2) Podnět obsahuje tyto žadateli dostupné informace:
a) údaje o žadateli; u právnické osoby obchodní jméno nebo název,
sídlo, právní formu a identifikační číslo osoby, u fyzické osoby jméno,
příjmení, datum narození nebo rodné číslo, místo trvalého nebo
dlouhodobého pobytu a u podnikatele též obchodní jméno a identifikační
číslo osoby,
b) údaje o výrobci výrobku označovaného za subvencovaný, seznam všech
žadateli známých vývozců a dovozců tohoto výrobku a země vývozu nebo
původu,
c) seznam jemu známých výrobců v České republice vyrábějících stejný
nebo obdobný výrobek, včetně popisu objemu a hodnoty jejich výroby,
případně doklad o podpoře podnětu od výrobců stejného nebo obdobného
výrobku v České republice; v případě výrobních odvětví zahrnujících
mimořádně velký počet výrobců lze určit podporu podnětu formou
statistického výběru,
d) popis výrobku označovaného za subvencovaný, včetně uvedení
podpoložky celního sazebníku,^3)
e) údaje o existenci subvence, o výši subvence a o vývozní ceně výrobku
označovaného za subvencovaný a o ceně stejného nebo obdobného výrobku
na trhu v zemi vývozu nebo v zemi původu, které jsou mu známy,
f) údaje svědčící o újmě nebo její hrozbě způsobené dovozem výrobku
označovaného za subvencovaný, včetně peněžního vyjádření jejího
rozsahu,
g) objem dovozu výrobků označovaných za subvencované nebo předpokládaný
objem dovozu,
h) údaje svědčící o existenci příčinné souvislosti mezi dovozy výrobků
označovaných za subvencované a újmou nebo její hrozbou z toho plynoucí,
i) odůvodnění podnětu.
(3) Na postup podle této hlavy zákona se nevztahuje správní řád.^4)
(4) S podnětem k šetření, zda došlo k dovozu subvencovaných výrobků, je
žadatel povinen složit kauci 100 000 Kč na zvláštní účet ministerstva,
která bude žadateli vrácena, jestliže ministerstvo vydá rozhodnutí o
uložení vyrovnávacího cla nebo je-li přijat závazek subvencující země
na zrušení nebo omezení subvence. Kauci ministerstvo vrátí ve lhůtě 14
dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.
(5) Pokud kauce není vrácena podle odstavce 4, stává se příjmem
státního rozpočtu.
§ 8
(1) Šetření zahajuje ministerstvo na podnět podle § 7. Šetření může
ministerstvo zahájit i z vlastního podnětu, má-li dostatečné informace
o dovozu subvencovaného výrobku a o újmě způsobené domácímu výrobnímu
odvětví.
(2) Šetření je zahájeno dnem, kdy došel ministerstvu podnět na zahájení
šetření, nebo dnem, kdy ministerstvo rozhodlo o zahájení šetření z
vlastního podnětu.
(3) Ministerstvo vyzve do 15 dnů po zahájení šetření výrobce stejného
nebo obdobného výrobku v České republice, aby se ve lhůtě 30 dnů ode
dne doručení výzvy písemně vyjádřili k podnětu nebo zahájenému šetření.
V případě velkého počtu výrobců je možno použít statistický výběr
výrobců.
(4) Ministerstvo si vyžádá do 15 dnů od zahájení šetření písemné
stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zahraničních
věcí, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Generálního ředitelství
cel. V případě, jedná-li se o zemědělské výrobky, vyžádá si stanovisko
i Ministerstva zemědělství. Podle povahy věci může požádat o stanovisko
i jiný správní úřad. Pro předložení stanoviska poskytne lhůtu, která
nepřesáhne 30 dnů ode dne doručení žádosti.
(5) Pokud nebudou vyžádaná stanoviska a vyjádření předložena v termínu
podle odstavců 3 a 4, provede ministerstvo šetření na základě údajů,
které má k dispozici.
(6) Ministerstvo při šetření podnětu zjišťuje
a) zda podnět obsahuje všechny předepsané náležitosti podle § 7; pokud
podnět nemá všechny požadované náležitosti, ministerstvo vyzve
žadatele, aby je ve stanovené lhůtě doplnil; lhůta k doplnění nesmí
přesáhnout 30 dnů ode dne obdržení výzvy,
b) zda existuje dostatečná podpora podnětu v souladu s ustanovením
odstavce 9 písm. b),
c) zda byla v zahraničí na výrobek subvence skutečně poskytnuta, a v
případě, že ano, posoudí, zda se jedná o subvenci zakázanou,
specifickou, nespecifickou, napadnutelnou nebo nenapadnutelnou,
d) na základě vlastního šetření a stanovisek ministerstev a jiných
správních úřadů podle odstavce 4, zda byla způsobena nebo hrozí újma
domácímu výrobnímu odvětví.
(7) Ministerstvo informuje o zahájení šetření příslušný orgán
subvencující země a země vývozu nebo původu.
(8) Šetření musí být ukončeno ve lhůtě 3 měsíců ode dne zahájení
šetření.
(9) Ministerstvo věc odloží a zároveň písemně informuje žadatele s
uvedením důvodů, pokud zjistí, že
a) podnět obsahuje zjevně nepravdivé údaje nebo neobsahuje dostupné
informace podle § 7 odst. 2 nebo osoba, která podnět podala, jeho
nedostatky neodstranila ani po písemné výzvě ministerstva ve stanovené
lhůtě, nebo
b) objem výroby stejného nebo obdobného výrobku těch výrobců, kteří
podnět podpořili, tvoří méně než 50 % objemu výroby stejného nebo
obdobného výrobku vyrobeného tou částí výrobců, kteří se vyjádřili ve
prospěch nebo proti podnětu, nebo jestliže celková výroba stejného nebo
obdobného výrobku těch výrobců, kteří podnět podpořili, činí méně než
25 % celkového objemu výroby stejného nebo obdobného výrobku vyráběného
domácím výrobním odvětvím, nebo
c) je subvence nenapadnutelná, nebo
d) subvencovaný výrobek nezpůsobuje újmu nebo její hrozbu.
(10) V případě, že ministerstvo nezjistí důvody pro odložení věci,
zahájí konzultace podle hlavy III.
HLAVA III
KONZULTACE
§ 9
(1) Ministerstvo zahájí dvoustranné konzultace s příslušnými orgány v
subvencující zemi po přijetí podnětu nebo z podnětu vlastního, jestliže
získá informace nasvědčující tomu, že do České republiky je dovážen
subvencovaný výrobek, který způsobuje újmu nebo její hrozbu.
(2) Účelem konzultací je objasnit zjištěné skutečnosti a dosáhnout
vzájemně přijatelného řešení na základě dohody.
(3) Pokud k takovému řešení nedojde, ministerstvo předloží věc orgánům
Světové obchodní organizace,^5) která na základě toho může přijmout
odpovídající nápravná opatření, a současně ministerstvo zahájí řízení
podle hlavy IV.
HLAVA IV
ŘÍZENÍ O VYROVNÁVACÍM CLU A O PŘIJETÍ ZÁVAZKU
§ 10
Zahájení řízení
(1) Ministerstvo zahájí řízení, pokud výsledkem šetření je předběžné
zjištění dovozu subvencovaného výrobku, že tento dovoz způsobuje újmu
nebo její hrozbu a že zároveň nejsou dány důvody k odložení podle 8
odst. 9. Řízení se zahájí, jestliže dvoustranné konzultace podle § 9
nevedly ke vzájemně přijatelnému řešení. Řízení je zahájeno dnem, kdy
ministerstvo zveřejní oznámení o zahájení řízení bez zbytečného odkladu
v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet, nejpozději však
do 30 dnů ode dne ukončení šetření podnětu.
(2) Oznámení o zahájení řízení obsahuje
a) označení žadatele, výrobce a vývozce výrobku označovaného za
subvencovaný a účastníků řízení podle § 11,
b) označení výrobku, který je předmětem řízení, včetně uvedení
podpoložky celního sazebníku,^3)
c) zemi vývozu a zemi původu,
d) základní údaje, na nichž je založeno tvrzení o existenci dovozu
subvencovaného výrobku,
e) údaje o druhu subvence a její výši,
f) údaje o újmě nebo její hrozbě způsobené domácímu výrobnímu odvětví,
g) adresu, na kterou mají být zasílána stanoviska účastníků řízení,
h) lhůtu, jež nesmí být kratší než 30 dnů ode dne zahájení řízení, v
níž se mohou přihlásit další výrobci stejného nebo obdobného výrobku v
České republice jako účastníci řízení; zmeškání lhůty nelze prominout,
i) subvencující zemi.
(3) Oznámení o zahájení řízení se doručí všem účastníkům řízení a
subvencující zemi.
(4) Pro vývozce, s nímž nebylo zahájeno řízení z jiných důvodů než z
důvodu odmítnutí spolupráce při předcházejícím šetření, se zahajuje
samostatně řízení a ukládá se na základě tohoto řízení samostatné
vyrovnávací clo.
§ 11
(1) Účastníky řízení jsou:
a) žadatel, došlo-li k zahájení řízení na jeho podnět,
b) známí výrobci výrobku označovaného za subvencovaný,
c) známí vývozci výrobku označovaného za subvencovaný,
d) výrobci stejného nebo obdobného výrobku v České republice, kteří
podnět žadatele podpořili nebo se k němu vyjádřili.
(2) Účastníky řízení nejsou osoby uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a
d) v případě tak vysokého jejich počtu, který by znemožňoval hospodárné
a účelné vedení správního řízení, pokud výslovně neprojeví zájem být
účastníkem řízení.
(3) Účastníkem řízení může být příslušný zájmový svaz osob uvedených
pod písmeny b), c) a d) v případě, nejsou-li tyto osoby samy účastníky
řízení podle odstavce 2.
(4) V případě, nejsou-li osoby uvedené v odstavci 1 písm. b) a c)
účastníky řízení, předloží ministerstvo kromě oznámení o zahájení
řízení i podklady pro rozhodnutí bez zbytečného odkladu úřadům
subvencující země, které je předají příslušným vývozcům a výrobcům
(nebo jejich zájmovým svazům) k případnému vyjádření. Tyto osoby mohou
zaslat ministerstvu své vyjádření ve lhůtě 60 dnů ode dne jejich
doručení subvencující zemi.
§ 12
Zjišťování důkazů
(1) Za účelem posouzení, zda došlo k dovozu subvencovaného výrobku, v
jehož důsledku byla způsobena újma nebo její hrozba, si ministerstvo
vyžádá potřebné informace od účastníků řízení, ministerstev a jiných
správních úřadů (dále jen "poskytovatel"). Ti jsou povinni takové
informace zdarma poskytnout.
(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčena ustanovení zvláštních
předpisů týkající se ochrany utajovaných informací, osobních údajů v
informačních systémech, obchodního a bankovního tajemství nebo zákonem
uznané povinnosti mlčenlivosti.^6)
(3) V rámci zjišťování důkazů předloží na základě žádosti ministerstva
své stanovisko v otázkách posuzování újmy a její hrozby Ministerstvo
průmyslu a obchodu a v otázkách ochrany hospodářské soutěže Úřad pro
ochranu hospodářské soutěže. Pokud jde o zemědělský výrobek, k újmě a
hrozbě újmy se vyjádří též Ministerstvo zemědělství.
(4) K získání informací může ministerstvo použít dotazníku, pro jehož
vyplnění a vrácení stanoví lhůtu 30 dnů ode dne jeho doručení. Na řádně
odůvodněnou žádost účastníka řízení může být lhůta prodloužena.
§ 13
K ověření informací, které si ministerstvo vyžádalo od osob v jiných
zemích, nebo k získání dalších informací může ministerstvo v případě
potřeby provést šetření na území jiných států za podmínky, že informuje
o tomto záměru příslušný orgán této země a ta proti tomu nevznese
námitky, a dále, pokud obdrží souhlas dotčeného subjektu.
§ 14
Ochrana důvěrných informací
(1) Pro účely tohoto zákona se důvěrnou informací nebo informací
poskytnutou na důvěrném základě rozumí informace, jejíž zveřejnění by
znamenalo významnou výhodu pro jiné osoby nebo která by měla velmi
nepříznivý vliv na poskytovatele důvěrné informace.
(2) Důvěrná informace může být poskytnuta jen účastníkům řízení a jen
se souhlasem poskytovatele důvěrné informace a pouze pro účely řízení.
Ministerstvo požádá poskytovatele, aby z ní pořídil dostatečně podrobný
výpis, který nebude mít důvěrnou povahu. Pokud má poskytovatel za to,
že zpracování takového výpisu není možné, je povinen to prokázat.
(3) Ministerstvo nepřihlédne k informaci, u níž zjistí, že požadavek o
důvěrný způsob zacházení s ní není odůvodněný. O této skutečnosti
ministerstvo informuje bezodkladně poskytovatele.
(4) Osoby, které přicházejí do styku s informacemi zjištěnými v průběhu
řízení, jsou povinny o nich zachovávat mlčenlivost, nezveřejňovat je a
nezneužívat jejich znalostí.
§ 15
Ústní jednání
(1) Ministerstvo nařídí ústní jednání vždy, požádá-li o to účastník
řízení nebo považuje-li to za potřebné. Pokud se účastník řízení
ústního jednání nezúčastní, nesmí být jeho nepřítomnost na újmu jeho
práv.
(2) Ústní informace nebudou brány v úvahu, pokud je účastník řízení,
který je poskytl, nepodá ministerstvu ve stanovené lhůtě i v písemné
formě.
(3) Termín ústního jednání podle odstavce 1 zveřejní ministerstvo bez
zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet
a současně písemně informuje účastníky řízení.
§ 16
Poskytování informací
(1) V průběhu řízení umožní ministerstvo účastníkům řízení a osobám
uvedeným v § 11 písm. b), c) a d), nejsou-li účastníky řízení, na
jejich žádost seznámit se se všemi písemnostmi důležitými pro
rozhodnutí, které neobsahují důvěrné informace, a s písemnostmi
předloženými některým z účastníků řízení. K těmto písemnostem se
účastníci řízení mohou vyjádřit v ministerstvem stanovené přiměřené
lhůtě, která nepřekročí 30 dnů.
(2) Před vypracováním rozhodnutí informuje ministerstvo všechny
účastníky řízení o podstatných skutečnostech, které jsou podkladem pro
rozhodnutí, a poskytne jim lhůtu 30 dnů k uplatnění jejich stanovisek.
(3) V případě, že účastník řízení neposkytne potřebné informace v
příslušné lhůtě nebo jednání zdržuje, mohou být správní rozhodnutí
podle tohoto zákona vydána na podkladě údajů, které jsou k dispozici.
§ 17
Ministerstvo ukončí řízení rozhodnutím o uložení konečného
vyrovnávacího cla nebo zastavením řízení ve lhůtě nejdéle 9 měsíců ode
dne zahájení řízení. Ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do
15 měsíců ode dne zahájení řízení.
§ 18
Zastavení a přerušení řízení
(1) Ministerstvo řízení zastaví, pokud pominul důvod řízení, zejména
jestliže bylo dodatečně zjištěno, že
a) objem dovozů subvencovaného výrobku je zanedbatelný podle § 5 písm.
b),
b) výrobek není subvencován vůbec nebo poskytnutá subvence nepřekračuje
mez stanovenou v § 5 písm. a),
c) subvence nezpůsobuje újmu,
d) subvence je nenapadnutelná,
e) přijme závazek vývozce podle § 21,
f) subvence byla zrušena.
(2) Řízení se nezastavuje v případě, kdy byl přijat závazek vývozce a
subvencující země požaduje pokračování v řízení nebo jsou jiné důvody k
pokračování v řízení.
(3) V případě přijetí závazku přechodného charakteru bude řízení pouze
přerušeno do doby ukončení lhůty pro platnost závazku.
(4) Rozhodnutí o zastavení nebo o přerušení řízení se doručí účastníkům
řízení, subvencující zemi a oznámení o těchto rozhodnutích včetně
zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a
prostřednictvím sítě Internet.
(5) Ministerstvo si vyžádá k návrhu na zastavení řízení písemné
stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zahraničních
věcí, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Generálního ředitelství
cel. V případě, jedná-li se o zemědělské výrobky, vyžádá si stanovisko
i Ministerstva zemědělství. Tyto orgány jsou povinny se vyjádřit do 15
dnů ode dne doručení žádosti, jinak platí, že s návrhem souhlasí.
§ 19
Ukládání vyrovnávacího cla
(1) Pokud ministerstvo zjistí, že dovozem subvencovaného výrobku vzniká
újma nebo její hrozba, může vydat rozhodnutí o uložení vyrovnávacího
cla. Vyrovnávací clo může být prozatímní nebo konečné.
(2) Rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla se ode dne nabytí právní
moci vztahuje na všechny deklaranty,^7) kteří navrhují k propuštění do
volného oběhu výrobky uvedené v rozhodnutí, pokud jsou tyto výrobky do
tuzemska prodávány nebo odesílány vývozci v tomto rozhodnutí rovněž
uvedenými.
(3) Vyrovnávací clo nesmí být vyšší než poskytnutá subvence a nesmí
přesáhnout výši, která postačuje k odstranění újmy nebo její hrozby.
(4) V rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla ministerstvo uvede
zejména:
a) obchodně obvyklé označení výrobku,
b) podpoložku celního sazebníku,^3)
c) zemi vývozu a původu výrobku,
d) označení žadatele,
e) označení výrobce, vývozce a osob navrhujících propuštění
subvencovaného výrobku do volného oběhu,
f) výši poskytnuté subvence na jednotku výrobku v peněžním vyjádření a
ve formě procenta k jeho vývozní ceně nebo k celní hodnotě, není-li
tato cena známa,
g) vyčíslení a posouzení újmy nebo její hrozby způsobené domácímu
výrobnímu odvětví,
h) sazbu vyrovnávacího cla,^3)
i) dobu uplatňování vyrovnávacího cla,
j) subvencující zemi,
k) datum, od kterého se vyrovnávací clo uplatňuje.
(5) Rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla se doručí všem účastníkům
řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se
zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím
sítě Internet. Ministerstvo zašle opis rozhodnutí o uložení
vyrovnávacího cla Generálnímu ředitelství cel, které bezodkladně
zajistí jeho provádění.
(6) Pokud nejsou známi všichni vývozci subvencovaného výrobku nebo
pokud je jejich počet vysoký podle § 11 odst. 2, v rozhodnutí se místo
jmen vývozců uvede subvencující země. V takovém případě se rozhodnutí o
uložení vyrovnávacího cla vztahuje na všechny deklaranty, kteří
navrhují propuštění subvencovaného výrobku do volného oběhu v době
platnosti tohoto rozhodnutí, je-li zemí vývozu nebo původu země, která
je v rozhodnutí označena jako subvencující.
(7) Každé vyrovnávací clo může být uplatňováno po dobu nezbytně nutnou,
nejdéle 5 let od jeho uložení nebo od data jeho posledního přezkoumání,
s výjimkou postupu podle § 28.
(8) Vyrovnávací clo nelze ukládat zpětně na dobu před zahájením řízení,
s výjimkou uplatnění konečného vyrovnávacího cla na subvencovaný
výrobek, u něhož byla zjištěna zakázaná subvence, dovezený v takovém
množství a za tak krátké období, že opožděné uplatnění tohoto
vyrovnávacího cla by mohlo způsobit nenapravitelnou nebo jen těžko
napravitelnou újmu domácímu výrobnímu odvětví. Konečné vyrovnávací clo
je možné v takových případech zpětně uplatnit na subvencovaný výrobek,
nejdéle však na období 90 dnů přede dnem, kdy bylo uplatněno prozatímní
vyrovnávací clo.
(9) Ministerstvo požádá Ministerstvo průmyslu a obchodu, Úřad pro
ochranu hospodářské soutěže, Ministerstvo zahraničních věcí a Generální
ředitelství cel o vyjádření k návrhům na rozhodnutí o uložení
vyrovnávacího cla. V případě, jedná-li se o zemědělské výrobky, požádá
o vyjádření i Ministerstvo zemědělství. Tyto orgány jsou povinny se
vyjádřit do 15 dnů ode dne doručení žádosti, jinak platí, že s návrhem
souhlasí.
(10) Vyrovnávací clo vyměřují, vybírají a vymáhají celní úřady způsobem
stanoveným zvláštním právním předpisem.^3)
§ 20
Prozatímní vyrovnávací clo
(1) Ministerstvo může rozhodnout o uložení prozatímního vyrovnávacího
cla, jestliže během řízení předběžně zjistí, že dovozem subvencovaného
výrobku vznikla nebo hrozí vzniknout újma domácímu výrobnímu odvětví a
že opožděným uložením konečného vyrovnávacího cla může vzniknout
neodstranitelná nebo jen těžko odstranitelná újma domácímu výrobnímu
odvětví.
(2) Prozatímní vyrovnávací clo lze uložit na dobu určitou, nejdéle však
na dobu 4 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení tohoto
cla.
(3) Prozatímní vyrovnávací clo lze uložit při splnění těchto podmínek:
a) bylo zahájeno řízení podle § 10 a od zahájení šetření podle § 8
uplynulo nejméně 60 dnů,
b) byla dána možnost účastníkům řízení předložit informace a vznést
připomínky,
c) byla předběžně zjištěna existence napadnutelné nebo zakázané
subvence,
d) byla předběžně zjištěna existence újmy nebo její hrozby.
(4) Rozhodnutí o uložení prozatímního vyrovnávacího cla pozbývá
účinnosti
a) uplynutím doby, na kterou bylo uloženo,
b) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení konečného vyrovnávacího
cla,
c) dnem, který je uveden v rozhodnutí o zrušení prozatímního
vyrovnávacího cla.
§ 21
Přijetí závazku
(1) Ministerstvo může v průběhu řízení i po nabytí právní moci
rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla rozhodnout o přijetí
dobrovolného závazku (dále jen "závazek") subvencující země, že s
okamžitou platností ruší nebo omezuje subvenci tak, aby byla odstraněna
újma nebo její hrozba. Ministerstvo může také rozhodnout o přijetí
závazku vývozce, že s okamžitou platností upraví vývozní cenu
subvencovaného výrobku nebo přestane subvencovaný výrobek do České
republiky vyvážet nebo tento vývoz omezí.
(2) Závazek se přijímá jen v případech, kdy dosavadní průběh řízení
nasvědčuje existenci dovozu subvencovaného výrobku a jím způsobené újmě
nebo její hrozbě.
(3) Zvýšení ceny výrobku nabídnuté vývozcem nesmí přesáhnout výši
subvence a nesmí současně přesáhnout výši, která je nezbytně nutná k
odstranění újmy nebo její hrozby.
(4) Jestliže má ministerstvo výhrady k nabídnutému závazku, oznámí je
vývozci nebo subvencující zemi a stanoví lhůtu k vyjádření.
(5) Závazek se přijímá na dobu určitou, nejdéle na 5 let. V rozhodnutí
o přijetí závazku ministerstvo uloží vývozci povinnost předkládat
zprávu o plnění závazku nejméně jednou ročně. O takovou zprávu požádá
ministerstvo i příslušný orgán subvencující země.
(6) Po přijetí závazku se rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla zruší,
pokud bylo clo již uloženo. Řízení pokračuje v případě, požádá-li o to
subvencující země.
(7) Dospěje-li ministerstvo k závěru, že nedošlo k újmě nebo její
hrozbě, závazek pozbývá platnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí o
zastavení řízení.
(8) Rozhodnutí o přijetí závazku se doručí účastníkům řízení a
subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez
zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě
Internet.
§ 22
Porušení závazku a zrušení rozhodnutí o přijetí závazku
(1) Zjistí-li ministerstvo poté, co přijalo závazek a případně i
zrušilo rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla, že došlo k porušení
tohoto závazku, vyzve vývozce či subvencující zemi k řádnému plnění
přijatého závazku a podmínek stanovených v rozhodnutí.
(2) Jestliže vývozce ani po výzvě na řádné plnění přijatého závazku
svůj závazek nebo podmínky stanovené v rozhodnutí neplní, ministerstvo
řízení znovu zahájí, pokud bylo již řízení zastaveno, a rozhodnutí o
přijetí závazku zruší.
(3) Pokud bylo znovu zahájeno řízení z důvodu porušení závazku,
nepoužije se lhůta 60 dnů stanovená v § 20 odst. 3 a prozatímní clo lze
uložit s účinností ode dne porušení závazku.
(4) Konečné vyrovnávací clo lze při porušení závazku uložit zpětně,
nejdéle však na dobu 90 dnů přede dnem, kdy bylo uplatněno prozatímní
clo po porušení závazku, nejdříve však ode dne tohoto porušení.
(5) Rozhodnutí o zrušení závazku se doručí účastníkům řízení a
subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez
zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě
Internet.
§ 23
Konečné vyrovnávací clo
(1) Ministerstvo rozhodne o uplatnění konečného vyrovnávacího cla při
splnění těchto podmínek:
a) bylo vynaloženo rozumné úsilí na úspěšné dokončení konzultací se
subvencující zemí o zrušení nebo snížení napadnutelné subvence,
b) v řízení se prokázalo, že došlo k dovozu subvencovaného výrobku,
který způsobuje nebo hrozí způsobit újmu domácímu výrobnímu odvětví, a
nebylo vydáno rozhodnutí o přijetí závazku nebo vývozce závazek
porušil,
c) doba platnosti rozhodnutí o přijetí závazku uplynula, byl-li závazek
přijat.
(2) Konečné vyrovnávací clo se ukládá na dobu určitou nebo na dobu
neurčitou podle § 19 odst. 7 a 8 s účinností ode dne, kdy toto
rozhodnutí nabylo právní moci. Je-li zjištěna újma nebo její hrozba
domácímu výrobnímu odvětví, lze jej uložit již ode dne účinnosti
prozatímního cla. V případě, že je zjištěna pouze hrozba újmy, konečné
vyrovnávací clo lze uložit ode dne jejího zjištění. Bylo-li prozatímní
clo nižší, než je clo konečné, příslušný rozdíl celní úřad nevyměří a
nevybere.
§ 24
Vrácení cla
(1) Zaplacené vyrovnávací clo nebo příslušný rozdíl vrátí celní úřad^3)
na základě žádosti osoby, která clo zaplatila, v případě, že
a) ministerstvo řízení zastaví podle § 18, nebo
b) není konečné clo uplatněno po celou dobu uplatňování prozatímního
cla, nebo
c) konečné clo je nižší než clo prozatímní, nebo
d) v řízení o rozkladu nebo v soudním řízení bylo rozhodnuto o zrušení
rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla jako celku nebo jeho části, nebo
e) v řízení o prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího cla se
neprokázala potřeba prodloužení uplatňování cla.
(2) Žádost musí být podána nejpozději 90 dnů po nabytí právní moci
rozhodnutí o zastavení řízení, jinak právo zaniká. Celní úřad je
povinen clo vrátit do 90 dnů ode dne obdržení žádosti o vrácení cla.
Vyrovnávací clo vrátí ten celní úřad, který vyrovnávací clo vyměřil a
vybral.
§ 25
Změna a zrušení rozhodnutí
(1) Ministerstvo sleduje, zda uložené vyrovnávací clo je stále v
souladu s podmínkami pro jeho ukládání podle tohoto zákona.
(2) Po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla nebo
rozhodnutí o přijetí závazku může ministerstvo tato rozhodnutí změnit
nebo zrušit na základě písemného podnětu účastníka řízení nebo z
vlastního podnětu.
§ 26
Snížení vyrovnávacího cla
(1) Ministerstvo vydá rozhodnutí o snížení vyrovnávacího cla nebo
rozhodnutí o úpravě závazku, jestliže při přezkoumání zjistí, že došlo
ke změně důvodů pro vybírání vyrovnávacího cla v původní výši nebo pro
existenci závazku v původním rozsahu.
(2) Mezi takové důvody patří zejména snížení subvence, změna ceny
subvencovaného výrobku, přijetí závazku subvencující země odstranit
nebo snížit subvenci a přijetí závazku vývozce o změně ceny
subvencovaného výrobku, případně přijetí změny takového závazku.
(3) Rozhodnutí o snížení vyrovnávacího cla se doručí všem účastníkům
řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se
zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím
sítě Internet. Ministerstvo zašle opis rozhodnutí o snížení
vyrovnávacího cla Generálnímu ředitelství cel, které bezodkladně
zajistí jeho provádění.
§ 27
Zrušení vyrovnávacího cla
(1) Ministerstvo zruší rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla,
pominou-li důvody pro jeho uložení. Přezkum těchto důvodů se provádí z
vlastního podnětu ministerstva nebo na žádost některého z účastníků
řízení, subvencující země, Ministerstva průmyslu a obchodu, Úřadu pro
ochranu hospodářské soutěže, Ministerstva zahraničních věcí,
Generálního ředitelství cel, případně Ministerstva zemědělství,
jedná-li se o zemědělské výrobky.
(2) Ministerstvo zruší rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla
a) po přijetí závazku podle § 21, nebo
b) po zastavení řízení podle § 18, nebo
c) pokud při přezkoumání zjistí, že pominuly jiné zákonné důvody pro
vybírání vyrovnávacího cla.
(3) V rozhodnutí o zrušení vyrovnávacího cla uvede datum, od kterého
toto clo již nebude vybíráno.
(4) Rozhodnutí o zrušení vyrovnávacího cla se doručí všem účastníkům
řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se
zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím
sítě Internet. Ministerstvo zašle opis rozhodnutí o zrušení
vyrovnávacího cla Generálnímu ředitelství cel, které bezodkladně
zajistí jeho provádění.
§ 28
Prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího cla
(1) Pokud ministerstvo při přezkoumání na základě zdůvodněného podnětu
žadatele nebo z vlastních získaných informací zjistí, že ukončení
uplatňování konečného vyrovnávacího cla by vedlo k pokračování nebo
opakování dovozu subvencovaného výrobku a jím způsobené újmě, vydá v
řízení o prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího cla rozhodnutí
o prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího cla. Podnět k
přezkoumání musí být podán nejpozději 6 měsíců před uplynutím doby
uplatňování konečného vyrovnávacího cla. Přezkoumání musí být ukončeno
nejpozději do 12 měsíců ode dne svého zahájení.
(2) Ministerstvo vydá rozhodnutí o prodloužení konečného vyrovnávacího
cla pouze tehdy, pokud ve lhůtě stanovené ministerstvem vývozce
nenavrhne odpovídající závazek.
(3) Po dobu řízení o prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího
cla může toto clo zůstat v platnosti. Při prodloužení konečného
vyrovnávacího cla podle odstavců 1 a 2 může uplatňování tohoto cla
přesáhnout 5 let.
(4) Rozhodnutí o prodloužení konečného vyrovnávacího cla se doručí všem
účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně
zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a
prostřednictvím sítě Internet. Ministerstvo zašle opis tohoto
rozhodnutí Generálnímu ředitelství cel, které bezodkladně zajistí jeho
provádění.
§ 29
Opravné prostředky
(1) Proti rozhodnutím vydaným podle § 18 odst. 1, § 23 a § 26 až 28
může účastník řízení podat rozklad ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení
rozhodnutí. Podání rozkladu nemá odkladný účinek. Proti ostatním
rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona nelze podat rozklad ani nejsou
soudně přezkoumatelná.
(2) Rozhodnutí v řízení o rozkladu se doručí účastníkům řízení a
subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez
zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě
Internet. Ministerstvo zašle opis tohoto rozhodnutí Generálnímu
ředitelství cel, které bezodkladně zajistí jeho provádění.
(3) Účastník řízení nemůže v řízení podle tohoto zákona podat návrh na
obnovu řízení ani podnět k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací
řízení.^4)
§ 30
Lhůty v řízení o rozkladu
Řízení o rozkladu musí být ukončeno vydáním rozhodnutí do 6 měsíců ode
dne zahájení řízení. Ve zvlášť složitých případech může být řízení
ukončeno ve lhůtě nejdéle do 9 měsíců ode dne zahájení řízení.
HLAVA V
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 31
Vztah ke správnímu řádu
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na správní řízení
podle tohoto zákona správní řád.^4)
§ 32
Řízení o vývozu subvencovaných výrobků vedená ve třetích státech
Žádosti o informace, které je nutno poskytnout v souvislosti s řízením
o dovozu subvencovaných výrobků vedeným ve třetích státech, posuzuje a
vyřizuje ministerstvo, pokud byly předloženy orgánem příslušným podle
práva třetího státu a žádost je řádně odůvodněna.
§ 33
Vztah zákona k mezinárodním smlouvám
Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud nestanoví něco jiného
mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla
vyhlášena ve Sbírce zákonů.^5),^8)
§ 34
Písemnosti určené podle tohoto zákona orgánu země vývozu nebo původu se
mohou zasílat prostřednictvím jejího zastupitelského úřadu.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních
orgánů státní správy České republiky
§ 35
V zákoně č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních
orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb.,
zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb.,
zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb.,
zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb.,
zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb.,
zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní
rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb.,
zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb.,
zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb.,
zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb.,
zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb.,
zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb.,
zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb.,
zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb.,
zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb. a zákona č. 148/1998 Sb.,
v § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se tato
slova: "posuzuje dovoz subvencovaných výrobků a přijímá opatření na
ochranu proti dovozu těchto výrobků.".
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon
§ 36
Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. a
zákona č. 113/1997 Sb., se mění takto:
1. V § 54 odst. 3 se za slova "clo vybírané" vkládají slova, která
včetně poznámky pod čarou č. 7a) znějí: "podle zvláštního právního
předpisu^7a)
7a) Zákon č. 63/2000 Sb., o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků
a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných
ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších
předpisů, a zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších
předpisů.".
2. V § 54 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně
poznámky pod čarou č. 13) zní:
"(4) Antidumpingovým clem se rozumí zvláštní clo vybírané podle
zvláštního právního předpisu^13) za účelem ochrany před dovozem
dumpingových výrobků.
13) Zákon č. 152/1997 Sb., na ochranu před dovozem dumpingových výrobků
a o změně a doplnění některých zákonů.".
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
3. V § 54 odst. 5 se za slovem "stanovené" vkládají slova "nařízením
vlády".
4. V § 54 se odstavec 6 zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
§ 37
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce
následujícího po dni vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příl.1
ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBKY
1. Kapitoly celního sazebníku 01 až 24, s výjimkou kapitoly 03
a čísel 1504, 1603, 1604 a 1605.
2. Položka 2905.43 Mannitol (mannit)
Položka 2905.44 D-glucitol (sorbitol, sorbit)
Číslo 33.01 Silice (s terpénem i bez něho), včetně
pevných a absolutních; pryskyřice;
extrahované olejové pryskyřice;
koncentráty silic v tucích,
v nevysychavých olejích, ve voscích nebo
podobné, získané enfleuráží nebo macerací;
terpenické vedlejší produkty vznikající
při deterpenaci silic; vodné destiláty
a vodné roztoky silic.
Číslo 35.01 Kasein, kaseináty a jiné deriváty kaseinu;
kaseinové klihy.
Číslo 35.02 Albuminy (včetně koncentrátů dvou nebo
více syrovátkových proteinů, obsahujících
více než 80 % hmotnostních syrovátkových
proteinů, počítaných v sušině), albumináty
a jiné deriváty albuminu.
Číslo 35.03 Želatina (včetně želatiny v obdélníkových
i čtvercových fóliích, též povrchově
upravené nebo barvené) a deriváty
želatiny; vyzina; jiné klihy živočišného
původu, vyjma kaseinových klihů čísla
35.01.
Číslo 35.04 Peptony a jejich deriváty; jiné proteinové
látky a jejich deriváty jinde neuvedené
ani nezahrnuté; kožní prášek též
chromovaný.
Číslo 35.05 Dextriny a jiné modifikované škroby (např.
předželatinované nebo esterifikované
škroby); klihy na bázi škrobů nebo
dextrinů nebo jiných modifikovaných
škrobů.
Položka 3809.10 Přípravky k úpravě povrchu, k apretování,
přípravky ke zrychlení barvení nebo
ustálení barvy a jiné výrobky a přípravky
(např. apretury a mořidla) užívané
v textilním, papírenském, kožedělném
a podobném průmyslu jinde neuvedené ani
nezahrnuté na podkladě škrobových látek.
Položka 3824.60 Sorbitol jiný než 2905.44.
Číslo 41.01 Surové kůže a kožky z hovězího dobytka
nebo koní a jiných lichokopytníků (čerstvé
nebo solené, sušené, vápněné, piklované
nebo jinak konzervované, ale nevyčiněné,
nezpracované na pergamen ani jinak
neupravené), též odchlupené nebo štípané.
Číslo 41.02 Surové kůže ovčí nebo jehněčí (čerstvé
nebo solené, sušené, vápněné, piklované
nebo jinak konzervované, ale nevyčiněné,
nezpracované na pergamen ani jinak
neupravené), též odchlupené nebo štípané,
jiné než vyloučené poznámkou 1 c) z této
kapitoly.
Číslo 41.03 Ostatní surové kůže a kožky (čerstvé nebo
solené, sušené, vápněné, piklované nebo
jinak konzervované, ale nevyčiněné,
nezpracované na pergamen ani jinak
neupravené), též odchlupené nebo štípané
jiné než vyloučené poznámkou 1 b) nebo
1 c) z této kapitoly.
Číslo 43.01 Surové kůže (včetně hlav, ohonů, nožek
a jiných částí použitelných
v kožešnictví), jiné než surové kůže čísel
41.01, 41.02 nebo 41.03.
Číslo 50.01 Zámotky bource morušového způsobilé
k smotávání.
Číslo 50.02 Surové hedvábí (neskané).
Číslo 50.03 Hedvábný odpad (včetně zámotků
nezpůsobilých k smotávání, přízového
odpadu a rozvlákněného materiálu).
Číslo 51.01 Vlna nemykaná ani nečesaná.
Číslo 51.02 Jemné nebo hrubé zvířecí chlupy, nemykané
ani nečesané.
Číslo 51.03 Odpad z vlny nebo jemných nebo hrubých
zvířecích chlupů, včetně přízového odpadu,
ale vyjma rozvlákněného materiálu.
Číslo 52.01 Bavlna nemykaná ani nečesaná.
Číslo 52.02 Bavlněný odpad (včetně niťového odpadu
a rozvlákněného materiálu).
Číslo 52.03 Bavlna mykaná nebo česaná.
Číslo 53.01 Len surový nebo zpracovaný, avšak
nespředený; lněná koudel a lněný odpad
(včetně niťového odpadu a rozvlákněného
materiálu).
Číslo 53.02 Konopí (Cannabis sativa L. ), surové nebo
zpracované, avšak nepředené; koudel
a odpad z konopí (včetně niťového odpadu
a rozvlákněného materiálu).
Příl.2
Kritéria a podmínky pro nenapadnutelné subvence poskytované na
zemědělské výrobky
1.
Subvence poskytované v zemi vývozce budou odpovídat následujícím
základním kritériím:
a) tyto subvence budou poskytovány prostřednictvím státem financovaného
vládního programu a nebudou zahrnovat převody od spotřebitele;
b) tyto subvence nebudou znamenat poskytnutí cenové podpory výrobcům;
c) subvence budou odpovídat specifickým subvenčním kritériím a
podmínkám uvedeným níže.
Vládní programy týkající se služeb
2.
Subvence na všeobecné služby
Subvence v této kategorii zahrnují výdaje (nebo ušlé příjmy) ve vztahu
k programům, které poskytují služby nebo výhody zemědělským nebo
venkovským obcím. Nebudou zahrnovat přímé subvence výrobcům nebo
zpracovatelům. Takové programy jsou zejména programy uvedené v
následujícím seznamu, které splňují všeobecná kritéria stanovená v
odstavci 1 a specifické podmínky, které jsou uvedeny níže:
a) výzkum, včetně všeobecného výzkumu, výzkum v souvislosti s programy
na ochranu životního prostředí a výzkumné programy, vztahující se na
určité výrobky;
b) kontrola škůdců a chorob, včetně všeobecných opatření a opatření na
určité výrobky proti škůdcům a chorobám, jako jsou systémy včasného
varování, karanténa a vyhubení;
c) výcvikové služby, včetně všeobecných i speciálních výcvikových
zařízení;
d) přednáškové a poradenské služby, včetně poskytnutí prostředků k
usnadnění převodu informací a výsledků výzkumu výrobcům a
spotřebitelům;
e) kontrolní služby, včetně všeobecných kontrolních služeb a kontroly
jednotlivých výrobků pro účely zdravotní, bezpečnostní, klasifikační a
standardizační;
f) služby v oblasti marketingu a propagace, včetně tržních informací,
poradenství a propagace v souvislosti s jednotlivými výrobky, avšak bez
nákladů na nespecifikované účely, které by mohly být využity prodejci
na snížení jejich prodejní ceny nebo k poskytnutí přímé ekonomické
výhody pro kupující; a
g) služby, poskytované v oblasti infrastruktury, včetně elektrické
sítě, silnic a ostatních způsobů dopravy, zařízení trhů a přístavů,
zařízení pro dodávku vody, přehrad a odvodňovacích systémů a
infrastruktury, spojené s programy na ochranu životního prostředí. Ve
všech případech budou náklady určeny pouze na obstarání nebo výstavbu
investičních zařízení a nebudou zahrnovat jiné subvencované dodávky na
vybavení hospodářství, než je síť všeobecně přístupných služeb. Nebudou
zahrnovat subvence vstupů nebo provozních nákladů nebo preferenčních
uživatelských poplatků.
3.
Subvence poskytované na veřejné skladové hospodářství pro účely
potravinového zabezpečení^9)
Výdaje (nebo ušlé příjmy) v souvislosti s vytvářením a udržováním zásob
výrobků, které tvoří nedílnou část programu potravinového zabezpečení
vymezeného v národním právním řádu. Program může jako svou součást
zahrnovat vládní pomoc soukromým skladům výrobků.
Objem a vytváření těchto zásob bude odpovídat předem určeným cílům
vztahujícím se výhradně k potravinovému zabezpečení. Proces vytváření a
nakládání se zásobami bude z hlediska finančního transparentní. Nákupy
potravin vládou budou prováděny za běžné tržní ceny a prodeje ze skladů
pro potravinové zabezpečení budou prováděny za ceny ne nižší než běžné
ceny na domácím trhu za daný výrobek a kvalitu.
4.
Subvence poskytované v rámci domácí potravinové pomoci^10)
Výdaje (nebo ušlé příjmy) vztahující se k zajištění domácí potravinové
pomoci potřebným vrstvám obyvatelstva. Právo obdržet potravinovou pomoc
bude podléhat jasně stanoveným kritériím vztahujícím se k cílům výživy.
Taková pomoc bude mít formu přímých dodávek potravin těm, jichž se to
týká, nebo poskytnutí těm, kteří splňují stanovené podmínky,
prostředků, které jim umožní nakoupit zemědělské výrobky za tržní nebo
subvencované ceny. Nákupy potravin vládou budou uskutečněny za běžné
tržní ceny a financování a provádění pomoci bude transparentní.
5.
Přímé subvence poskytované výrobcům
Subvence poskytovaná prostřednictvím přímých plateb (nebo ušlých
příjmů, včetně plateb v naturáliích) výrobcům, pro kterou je požadováno
osvobození od závazků na snížení, musí splňovat základní kritéria,
stanovená v odstavci 1, a dále specifická kritéria, uplatňovaná na
jednotlivé druhy přímých plateb, stanovená v odstavcích 6 až 13.
Jestliže je osvobození od snížení požadováno na jakýkoliv existující
nebo nový druh přímé subvence, jiný, než které jsou uvedeny v
odstavcích 6 až 13, musí odpovídat kritériím b) až e) v odstavci 6,
vedle všeobecných kritérií, stanovených v odstavci 1.
6.
Subvence na podporu příjmu
a) Právo obdržet tyto subvence bude určeno jasně stanovenými kritérii,
jako jsou příjem, status výrobce nebo majitele půdy, využití činitelů
nebo úroveň výroby v určeném a pevně stanoveném období.
b) Částka těchto plateb v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat ani
nebude založena na druhu a objemu výroby (včetně jednotek živého
dobytka) výrobce v kterémkoli roce následujícím po základním období.
c) Částka těchto plateb v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat
nebo nebude založena na domácích nebo mezinárodních cenách
uplatňovaných v jakékoliv výrobě uskutečněné v kterémkoli roce po
základním období.
d) Částka těchto plateb v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat
nebo nebude založena na činitelích výroby použitých v kterémkoli roce
po základním období.
e) K obdržení těchto plateb nebude požadováno uskutečnění žádné výroby.
7.
Subvence poskytovaná formou účasti státu na pojištění příjmů a příjmů z
programů záchranných sítí
a) Právo obdržet tyto platby bude dáno ztrátou příjmu, berouce v úvahu
pouze příjem pocházející ze zemědělství, který překročí 30 % průměrného
hrubého příjmu nebo ekvivalent vyjádřený v čistém příjmu (vyjma všech
plateb uskutečněných v rámci stejných nebo podobných programů) v
předcházejícím tříletém období nebo tříletý průměr založený na
předcházejícím pětiletém období s vyloučením nejvyšší a nejnižší
hodnoty. Každý výrobce splňující tuto podmínku bude oprávněn obdržet
platbu.
b) Částka těchto plateb bude kompenzovat méně než 70 % ztráty příjmu
výrobce v roce, kdy se stává oprávněným obdržet tuto pomoc.
c) Částka všech těchto plateb se bude vztahovat výhradně na příjem,
nebude se vztahovat na druh nebo objem výroby (včetně jednotek živého
dobytka) výrobce, na domácí nebo mezinárodní ceny uplatňované v této
výrobě ani na použité činitele výroby.
d) Jestliže výrobce obdrží ve stejném roce subvence podle tohoto
odstavce a podle odstavce 8 (subvence poskytovaná z důvodu přírodních
katastrof), souhrn těchto plateb bude nižší než 100 % celkové ztráty
výrobce.
8.
Subvence poskytovaná z důvodu přírodních katastrof
a) Právo obdržet subvence vznikne pouze poté, co vládní orgány formálně
uznají, že došlo nebo že probíhá přírodní nebo podobná katastrofa
(včetně epidemií, napadení škůdci, nukleární nehody a války na území
dotyčného účastníka) a bude dáno ztrátou výroby, která překračuje 30 %
průměrné výroby v předcházejícím tříletém období nebo tříletý průměr
stanovený na základě předcházejícího pětiletého období s vyloučením
nejvyšší a nejnižší hodnoty.
b) Subvence uskutečněné v případě katastrofy se budou vztahovat pouze
na ztráty příjmu, živého dobytka (včetně plateb v souvislosti s
veterinární léčbou zvířat), půdy nebo jiných výrobních činitelů
způsobené touto přírodní katastrofou.
c) Subvence nebudou kompenzovat více než celkové náklady na náhradu
těchto ztrát a nebudou doprovázeny určením druhu nebo množství budoucí
výroby.
d) Subvence uskutečněné během katastrofy nepřesáhnou úroveň potřebnou k
zabránění nebo zmírnění těch dalších ztrát, které jsou uvedeny v
kritériu b) výše.
e) Jestliže výrobce obdrží ve stejném roce subvence podle tohoto
odstavce a podle odstavce 7 (pojištění příjmu a příjmu z programů
záchranné sítě), souhrn těchto plateb bude nižší než 100 % celkové
ztráty výrobce.
9.
Subvence poskytované v rámci strukturálních programů pro výrobce nucené
ukončit činnost
a) Právo obdržet tyto subvence bude určeno podle jasně stanovených
kritérií programů určených k usnadnění ukončení činnosti osob
pracujících v obchodované zemědělské výrobě nebo jejich přechodu do
nezemědělských činností.
b) Subvence budou podmíněny tím, že příjemci zcela a nastálo opouštějí
obchodovanou zemědělskou výrobu.
10.
Subvence poskytované prostřednictvím programů na nevyužívání zdrojů
a) Právo obdržet tyto subvence bude určeno podle jasně stanovených
kritérií programů určených k vynětí půdy nebo jiných zdrojů, včetně
živého dobytka z obchodované zemědělské výroby.
b) Subvence budou podmíněny vynětím půdy z obchodované zemědělské
výroby minimálně na 3 roky a v případě živého dobytka jeho porážkou
nebo definitivní trvalou likvidací.
c) Subvence nebudou doprovázeny určením žádného alternativního použití
takové půdy nebo jiného zdroje, které zahrnuje výrobu obchodovaných
zemědělských výrobků.
d) Subvence se nebudou vztahovat na druh nebo objem výroby ani na
domácí nebo mezinárodní ceny uplatňované ve výrobě, která využívá půdu
nebo jiné zdroje zůstávající zachovány pro výrobu.
11.
Subvence při strukturálních úpravách poskytovaná prostřednictvím
investičních pomocí
a) Právo obdržet tyto subvence bude určeno podle jasně stanovených
kritérií vládních programů určených k pomoci finanční nebo fyzické
restrukturalizaci činností výrobce v návaznosti na objektivně prokázané
strukturální nevýhody. Právo využívat takové programy může být rovněž
založeno na jasně stanoveném vládním programu na reprivatizaci
zemědělské půdy.
b) Částka takových plateb v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat
nebo nebude založena na druhu nebo objemu výroby (včetně jednotek
živého dobytka) výrobce v kterémkoli roce po základním období, pokud
nenastala situace podle následujícího kritéria e).
c) Částka těchto plateb v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat
nebo nebude založena na domácích nebo mezinárodních cenách
uplatňovaných ve výrobě v kterémkoli roce po základním období.
d) Subvence budou poskytnuty pouze na období nezbytné pro realizaci
investic, na které jsou určeny.
e) Subvence nebudou doprovázeny závazkem nebo určením, které zemědělské
výrobky mají být příjemci vyráběny kromě určení určitý výrobek
nevyrábět.
f) Subvence budou omezeny částkou požadovanou na vyrovnání za
strukturální nevýhodu.
12.
Subvence z programů na ochranu životního prostředí
a) Právo obdržet tyto subvence bude stanoveno jako součást jasně
stanoveného vládního programu na ochranu životního prostředí nebo
konzervačního programu a bude závislé na plnění specifických podmínek
vládního programu, včetně podmínek souvisejících s výrobními metodami
nebo vstupy.
b) Velikost subvence bude omezena na mimořádné náklady nebo ztráty
příjmu vyplývající z plnění vládního programu.
13.
Subvence z programů regionální pomoci
a) Právo obdržet tyto subvence bude omezeno na výrobce ve
znevýhodněných regionech. Každý takový region musí být jasně určenou
souvislou geografickou oblastí, která je ekonomicky a administrativně
definovatelná, považovanou za znevýhodněnou na základě nestranných a
objektivních kritérií jasně stanovených v zákoně nebo jiném právním
předpise a prokazujících, že její potíže vznikají za okolností, které
nejsou pouze dočasné.
b) Objem těchto subvencí v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat
nebo nebude založen na druhu a objemu výroby (včetně jednotek živého
dobytka) výrobce v kterémkoli roce po základním období, pokud nejde o
snížení této výroby.
c) Objem těchto subvencí v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat
nebo nebude založen na domácích nebo mezinárodních cenách uplatňovaných
ve výrobě, uskutečněných v kterémkoli roce po základním období.
d) Subvence budou poskytovány pouze výrobcům v regionech splňujících
stanovené podmínky, zato však budou všeobecně poskytovány všem výrobcům
v těchto regionech.
e) Jestliže se subvence vztahují k výrobním činitelům, budou
poskytovány při sestupné sazbě nad prahovou úroveň stanovenou pro
dotyčného činitele.
f) Subvence budou omezeny na mimořádné náklady nebo ztráty příjmu
vyplývající z provádění zemědělské výroby v určených regionech.
1) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o
změně některých zákonů.
3) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění
zákona č. 29/2000 Sb.
5) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 191/1995 Sb., o sjednání
Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO).
6) Například zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o
bezpečnostní způsobilosti, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních
údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
7) § 2 písm. n) zákona č. 13/1993 Sb.
8) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/1995 Sb., o sjednání
Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné
straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně
druhé.
9) Pro účely ustanovení odstavce 3 této přílohy se budou vládní
programy skladového hospodářství pro účely potravinového zabezpečení v
rozvojových zemích, jejichž činnost je transparentní a které jsou
vedeny v souladu s úředně publikovanými objektivními kritérii nebo
normami, považovat za slučitelné s ustanoveními tohoto odstavce, včetně
programů, podle kterých jsou zásoby potravin pro potravinové
zabezpečení nabývány a uvolňovány za úředně stanové ceny za
předpokladu, že rozdíl mezi pořizovací cenou a vnější referenční cenou
je započítán do domácích subvencí daných Dohodou GATT a listinou
závazků a koncesí člena WTO.
10) Pro účely ustanovení odstavců 3 a 4 této přílohy se budou dodávky
potravinářských výrobků za subvencované ceny mající za účel pokrýt
potravinové potřeby chudého městského a venkovského obyvatelstva
rozvojových zemí, uskutečňované na řádně stanoveném základě za rozumné
ceny, považovat za slučitelné s ustanovením tohoto odstavce.