176/2014 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 9. dubna 2014,
kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj
Vláda nařizuje podle § 25 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny:
§ 1
Vymezení chráněné krajinné oblasti
K zajištění ochrany přírody a krajiny Kokořínska a Dokeska se vyhlašuje
Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj.
§ 2
Poslání chráněné krajinné oblasti
(1) Posláním chráněné krajinné oblasti je uchování a obnova jejího
přírodního prostředí, zejména ekosystémů volně žijících živočichů a
planě rostoucích rostlin, zachování a obnova ekologických funkcí území
a zachování typického charakteru krajiny za současného rozvíjení
ekologicky optimálního systému využívání krajiny a jejích přírodních
zdrojů.
(2) Předmětem ochrany chráněné krajinné oblasti je unikátní krajina
Dubska, Mšenska, Liběchovska, Kokořínského dolu, Jestřebska, Dokeska,
Podbezdězí, Ralska, Polomených hor a nivy Ploučnice, Liběchovky a
Pšovky s jedinečným geomorfologickým utvářením, jako jsou ploché pánve
s četnými rybníky a rašeliništi, skalní města a kaňonovitá údolí,
kvádrové pískovce, neovulkanické vrchy, přirozeně meandrující tok řeky
Ploučnice a údolí potoků Liběchovky a Pšovky, harmonicky utvářená
krajina se zachovalými ekologickými funkcemi formovaná dlouhodobou
činností člověka s významným podílem přírodě blízkých lesních,
skalních, lučních, vodních a mokřadních ekosystémů a na ně vázaných
vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, s významným
zastoupením dřevin rostoucích mimo les a řadou kulturních a
historických památek a souborů lidové architektury, které dotváří
charakteristický ráz této krajiny. Předmětem ochrany jsou také typy
přírodních stanovišť a druhy, pro které byly vyhlášeny evropsky
významné lokality a ptačí oblast na území chráněné krajinné oblasti.
§ 3
Vymezení chráněné krajinné oblasti
(1) Chráněná krajinná oblast se rozkládá na území Středočeského kraje,
Ústeckého kraje a Libereckého kraje a je rozdělena do dvou částí,
kokořínské a dokeské.
(2) Územní vymezení a popis hranice chráněné krajinné oblasti jsou
uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
(3) Orientační grafické znázornění území chráněné krajinné oblasti je
uvedeno v příloze č. 2 k tomuto nařízení.
§ 4
Členění chráněné krajinné oblasti
Území chráněné krajinné oblasti se člení do 4 zón odstupňované ochrany
přírody.
§ 5
Bližší ochranné podmínky
(1) Na celém území chráněné krajinné oblasti je možné pouze s
předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody
a) vyznačovat pěší, cyklistické, jezdecké, běžecké a jiné obdobné
tratě, trasy a stezky,
b) provádět vzlety a přistání se sportovními létajícími zařízeními mimo
letiště^1),
c) provádět značení horolezeckých terénů a údržbu horolezeckých
zařízení včetně trvalých jisticích prostředků,
d) provádět horolezeckou činnost mimo horolezecké terény označené v
souladu s písmenem c),
e) provozovat na vodních tocích a plochách vodní sporty,
f) upravovat koryta vodních toků, zejména vytvářet příčné překážky,
stupně a prahy, zasahovat do břehových porostů či přemisťovat
sedimenty,
g) odstraňovat litorální porosty rybníků a jiných vodních ploch a
plovoucí nebo ponořenou vegetaci,
h) odbahňovat rybníky a jiné vodní plochy a ukládat vytěžené sedimenty,
i) provádět podzemní vrty za účelem průzkumu a odběru vod vyjma vrtů a
studen pro osobní potřebu, nebo
j) pořádat a organizovat akce s účastí více než 100 účastníků mimo
zastavěné území obce.
(2) Předchozího souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody není třeba
k činnostem uvedeným v odstavci 1 písm. e), g), h) a j) na vodní ploše
Máchova jezera.
(3) Geologické práce, hornická činnost a činnost prováděná hornickým
způsobem v chráněné krajinné oblasti nesmí narušit typický reliéf
krajiny, její vodní režim a ekologickou stabilitu, významné
geomorfologické útvary ani ostatní živé a neživé složky přírody.
(4) Při obnově a výchově lesních porostů postupují osoby, kterým
vyplývají povinnosti z jiného právního předpisu^2), tak, aby přispěly k
zachování nebo zlepšení přirozené druhové skladby lesů, přičemž v I. a
II. zóně chráněné krajinné oblasti budou přednostně využívat přirozenou
obnovu lesních porostů.
(5) Při ochraně a využívání povrchových a podzemních vod postupují
osoby oprávněné podle jiného právního předpisu^3) tak, aby přispěly k
udržení přirozených podmínek pro život vodních a mokřadních ekosystémů
při zachování přirozeného charakteru a přírodě blízkého vzhledu vodních
toků, vodních ploch a mokřadů. Při úpravě nebo údržbě koryt vodních
toků postupují tyto osoby tak, aby byla obnovována přirozená nebo
přírodě blízká koryta vodních toků.
§ 6
Přechodné ustanovení
Rozhodnutí vydaná Správou Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko podle
dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti.
§ 7
Zrušovací ustanovení
Výnos ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 19.
března 1976 č. j. 6070/76 o zřízení chráněné krajinné oblasti
„Kokořínsko“, rozprostírající se ve Středočeském kraji na území okresu
Mělník a v Severočeském kraji na území okresů Česká Lípa a Litoměřice
se zrušuje.
§ 8
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2014.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr životního prostředí:
Mgr. Brabec v. r.
Příloha 1
Územní vymezení a popis hranice Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko -
Máchův kraj
Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj má dvě nespojité
části, část Kokořínsko a část Dokesko, a rozkládá se v katastrálních
územích Bezdědice, Bezděz, Blatce, Blíževedly, Boreček, Bosyně, Brenná,
Brocno, Březinka u Kokořína, Bylochov, Deštná u Dubé, Dobřeň, Dobranov,
Doksy u Máchova jezera, Dolní Zimoř, Domašice, Dražejov u Dubé,
Dřevčice, Dubá, Heřmaničky u Dobranova, Heřmánky, Holany, Houska,
Hradčany nad Ploučnicí, Hvězda pod Vlhoštěm, Chcebuz, Chodeč u Mělníka,
Chudolazy, Janova Ves, Jestřebí u České Lípy, Jestřebice u Kokořína,
Ješovice, Kanina, Kokořín, Korce, Kravaře v Čechách, Kruh v Podbezdězí,
Kuřívody, Lhota u Dřevčic, Lhotka u Mělníka, Liběchov, Libovice,
Litice, Lobeč u Mšena, Loubí pod Vlhoštěm, Luka, Medonosy, Mošnice,
Mšeno, Nebužely, Nedamov, Nosálov, Obora v Podbezdězí, Okna v
Podbezdězí, Okřešice u České Lípy, Olešno, Osinalice, Ostré, Pavličky,
Provodín, Rašovice u Kalovic, Sedlec u Mšena, Sitné, Skalka u
Blíževedel, Skramouš, Srní u České Lípy, Strachaly, Střednice, Střemy,
Střezivojice, Stvolínky, Šemanovice, Tachov u Doks, Truskavna, Tubož,
Tuhaň u Dubé, Tuhanec, Tupadly, Újezd u Chcebuze, Velký Újezd u
Chorušic, Veselí nad Ploučnicí, Vidim, Vítkov u Dobranova, Vlčí Důl,
Vojetín, Vrchbělá, Vysoká u Mělníka, Zakšín, Zátyní, Žďár v Podbezdězí,
Ždírec v Podbezdězí, Želízy a Žizníkov.
Část Kokořínsko (popis od jihu směr západ)
Hranice vede od křižovatky silnic II/273 a III/25931 u vlakového
nádraží Lhotka u Mělníka po silnici III/25931 severním směrem v délce
cca 500 m k bývalému železničnímu přejezdu zrušené železnice ze Lhotky
do Střednice a odsud v trase zrušené železnice [pozemek č. 2035 v
katastrálním území (dále jen "k.ú.") Vysoká u Mělníka] až k místní
komunikaci (pozemek č. 1850 v k.ú. Vysoká u Mělníka), po které směřuje
na sever přes Bundol do Vysoké. Ve Vysoké pokračuje po této místní
komunikaci na křižovatku se silnicí III/2733 u kostela, dále po uvedené
silnici západním směrem obcí cca 300 m až na odbočení severním směrem
na místní komunikaci směr Chodeč, kterým prochází po přerušené místní
komunikaci (pozemky č. 656/2, st. 11 a 654/2 v k.ú. Chodeč u Mělníka) a
napojuje se na silnici III/2738, po které směřuje severním směrem přes
Horní Zimoř na křižovatku se silnicí III/27310, po které pokračuje
západním směrem až na silnici I/9. Po této silnici prochází obcí Želízy
až na odbočení po místní komunikaci ke koupališti (pozemky č. 1046,
1047 a 1048 v k.ú. Želízy) a od křižovatky místních komunikací u
koupaliště západním směrem po místní komunikaci (pozemek č. 1058 v k.ú.
Želízy) cca 500 m kolem chat až místu odbočení na lesní cestu západním
směrem nejdříve kopírující chatovou zástavbu (od pozemku č. 442/81 až k
pozemku č. 442/83 vše v k.ú. Liběchov) a dále po lesní cestě přes
pozemky č. 442/1 a 442/74 v k.ú. Liběchov (dle geodetického zaměření
hranic) k pozemku č. 439 v k.ú. Liběchov, po jeho jižní hranici na
cestu č. 1272 v k.ú. Liběchov, kterou přechází na jižní cíp lesního
pozemku č. 297 v k.ú. Liběchov. Odtud pokračuje severozápadním směrem
po hranici lesa až na místní komunikaci z Liběchova (od zemědělského
areálu) do Ješovic, po které pokračuje až do Ješovic k památnému stromu
lípy. Odtud jde směrem severozápadním po místní komunikaci a dále polní
cestou k jižnímu cípu lesního pozemku č. 294 v k.ú. Ješovice a dále po
lesní cestě vedoucí k Hraběcí kapli a dále k Mariánské kapli, z
rozcestí u Mariánské kaple směřuje severozápadním směrem po lesní a
dále polní cestě do Brocna, kterým prochází přes náves na silnici
III/26118 a směřuje do Chcebuze. Zde odbočuje na silnici III/26123 přes
Veselí do Újezdu, kde odbočuje na místní komunikaci (převážně pozemek
č. 447 v k.ú. Újezd u Chcebuze) severním směrem na křižovatku se
silnicí III/2693, kde uhýbá směrem východním v délce cca 700 m, pak
odbočuje na místní komunikaci (pozemek č. 561 v k.ú. Mošnice) do
Mošnice. Hranice odtud ubíhá proti proudu potoka Obrtka (Obrocký potok)
do Tuhaně až k silnici III/2695, po které pokračuje na křižovatku se
silnicí II/260. Odtud z Tuhaně pokračuje po silnici II/260 přes
Tuhanec, Obrok, Domašice na křižovatku u Skalky, odkud pokračuje po
silnici III/2605 do Blíževedel a za obcí Blíževedly přechází na těleso
železnice (trať Litoměřice - Úštěk - Česká Lípa), které kopíruje směrem
severním, později východním až za železniční stanici Stvolínky, kde na
železničním mostě přes Bobří potok na něj přechází a ve směru toku
hranice kopíruje severní až východní hranice pozemků č. 393, 388, 384 a
385, vše v k.ú. Stvolínky, a dále přechází po břehu Dolanského rybníka
jižním a dále jihovýchodním směrem až k jeho východnímu okraji a dále
se vrací směrem západním až k přítoku Litického potoka, po potoku
pokračuje proti jeho proudu až k silnici III/2606, po které odbočuje
východním směrem do Holan, které prochází až na křižovatku se silnicí
III/2601. Po této silnici pokračuje směrem na Dubou, na křižovatce se
silnicí III/2603 na ni přechází a přes Sušici se vrací na silnici
III/2601 a pokračuje přes Dřevčice do Dubé, kterou prochází ulicemi
Dlouhá, Českolipská, Sadová a Nedamovská (částečně již silnice
III/27325) až na křižovatku u Černého rybníka, kde odbočuje na silnici
III/2705 a vede přes Korce k Tachovu, kde cca 600 m před zástavbou
odbočuje na polní cestu a pokračuje jihovýchodním směrem až k místní
komunikaci z Tachova a po ní pokračuje směrem na Ždírec. Před ním se
napojuje na silnici III/27325, pokračuje v původní trase silnice přes
Ždírec a Luka na křižovatku se silnicí II/273, po které pokračuje
jižním směrem do Žďáru a dále přes Nosálov, Lobeč, Mšeno k obci
Nebužely, kde ze silnice II/273 odbočuje do Nebužel, které prochází v
trase staré silnice (pozemky č. 1961/9 a 1961/13 v k.ú. Nebužely),
vrací se na silnici II/273 a pokračuje přes Střemy až na křižovatku se
silnicí III/25931 (výchozí místo popisu).
Část Dokesko (popis od jihu směr západ)
Z jižního okraje pozemku č. 1225 v k.ú. Bezděz (Stará mělnická cesta)
vede hranice cca 1500 m severozápadním směrem po hranici lesa (resp.
lesních pozemků - pozemků určených k plnění funkcí lesa) až k místní
komunikaci (pozemek č. 1129/1 v k.ú. Bezděz), po které směřuje k obci
Bezděz, před vlastní obcí přechází na jižní hranici pozemků č. 672/1 a
681/4 v k.ú. Bezděz až na místní komunikaci - pozemek č. 1138 v k.ú.
Bezděz, po ní směřuje nejdříve severovýchodním směrem, přechází na
místní komunikaci (pozemky č. 1120 a 1112 v k.ú. Bezděz) směrem jižním,
na místní komunikaci č. 1113/1 v k.ú. Bezděz pokračuje cca 250 m směrem
severovýchodním, poté přechází na jižní hranici pozemku č. 1252/1 v
k.ú. Bezděz, kterou kopíruje v délce cca 235 m, přechází na přístupovou
cestu k hradu Bezděz (pozemky č. 1104/4 a 1104/1 v k.ú. Bezděz) po
které se vrací cca 175 m k obci Bezděz až k hranici zastavěného území,
které dále kopíruje směrem západním (po jižní hranici pozemků č. 184 a
1078/2 v k.ú. Bezděz) v délce cca 500 m, přechází opět na jižní hranici
pozemku č. 1252/1 v k.ú. Bezděz v jeho jiné části a směřuje k Máchově
stezce, která je po opuštění obce Bezděz v souběhu s hranicí pozemku.
Po Máchově stezce pokračuje severozápadním směrem cca 2500 m (kopíruje
stezku), po lesní cestě na pozemku č. 1181/1 v k.ú. Bezděz přichází na
křižovatku lesních cest a pokračuje po lesní cestě (pozemek č. 1182 v
k. ú. Bezděz a další) směrem jihozápadním cca 1400 m až k silnici I/38.
Po této silnici pokračuje cca 215 m směrem severozápadním až k vodoteči
na pozemku č. 743/2 v k.ú. Obora v Podbezdězí, po ní odbočuje směrem
severním, přechází na pozemek Poselského rybníka (pozemek č. 142/1 v
k.ú. Obora v Podbezdězí), po jehož západní hranici obchází sídlo Obora,
na jeho severním okraji se vrací zpět na silnici I/38, po které
pokračuje cca 250 m severozápadním směrem až na křižovatku s místní
komunikací, po níž pokračuje cca 500 m k rekreačnímu areálu Poslův
mlýn, kde přechází opět na pozemek Poselského rybníka. Ze severního
okraje Poselského rybníka pak po hranici lesních pozemků obchází
rekreační areál po jeho východním a severním okraji, odtud pokračuje po
místní komunikaci na pozemku č. 3094 v k.ú. Doksy u Máchova jezera 120
m severovýchodním směrem, obchází pozemek č. 3063 v k.ú. Doksy u
Máchova jezera (tento pozemek není v chráněné krajinné oblasti a z
křižovatky cest na severním cípu jmenovaného pozemku pokračuje severním
směrem po místní komunikaci na pozemku č. 3072 v k.ú. Doksy u Máchova
jezera a dále po místní komunikaci na pozemku č. 3070 a 1301 v k.ú.
Doksy u Máchova jezera severozápadním směrem na okraj zástavby města
Doksy, před ní odbočuje a po východní hranici zastavěného území
pokračuje k silnici II/270, přičemž pozemky č. 1381, 3006/6, 1299 a
1298 nejsou v oblasti. Po silnici II/270 směřuje cca 1000 m
severovýchodním směrem až ke křížení s potokem Jordán, po jeho toku (po
proudu) pokračuje cca 130 m, zde uhýbá východním směrem po hranici lesa
(oblast zahrnuje nivu, nezahrnuje lesní pozemky s rekreační zástavbou)
v délce cca 640 m až k jižnímu cípu pozemku Máchova jezera (pozemek č.
2613/1 v k.ú. Doksy u Máchova jezera), pokračuje po břehu Máchova
jezera směrem severozápadním (zahrnuje pozemek Máchova jezera včetně
přiléhajících pozemků shodně s hranicí Národní přírodní památky Swamp a
jejího ochranného pásma), po břehu Máchova jezera kolem Klůčku do
Dokeské zátoky, kterou zahrnuje včetně pozemku č. 2637/1 v k.ú. Doksy u
Máchova jezera, z Dokeské zátoky pokračuje po břehu Máchova jezera
(hranici pozemku) až ke sdruženému objektu výpusti, zahrnuje pozemky
hráze a výpusti (pozemky se zapsanou stavbou vodního díla - hráze v KN)
a pozemek č. 2544/3 v k.ú. Doksy u Máchova jezera, zahrnuje vrch
Šroubený (pozemek č. 26001/1 v k.ú. Doksy u Máchova jezera) a obchází
pozemky areálu Hotelu Borný a vrací se na hranici pozemku Máchova
jezera, pokračuje na sever a zahrnuje pozemky č. 2612, 2611/1 a 2600/8
v k.ú. Doksy u Máchova jezera a po západní hranici pozemku č. 2936/6 v
k.ú. Doksy u Máchova jezera přechází na silnici III/0381. Po silnici
jde cca 340 m severozápadním směrem a poté přechází na místní
komunikaci č. 1895/4 v k.ú. Doksy u Máchova jezera, po níž pokračuje
severozápadním směrem cca 900 m až na křižovatku s lesní cestou č.
1907/1 v k.ú. Doksy u Máchova jezera, po které směřuje cca 150 jižním
směrem. Zde přechází na lesní cestu č. 1876 v k.ú. Doksy u Máchova
jezera, po které směřuje západním směrem až k železnici (trať č. 080),
po tělese železnice směřuje cca 240 m jižním směrem, po severní hranici
pozemku č. 1870 v k.ú. Doksy u Máchova jezera přechází na Mlýnský
(Robečský) potok, po kterém po proudu potoka pokračuje cca 160 m a
přechází na lesní cestu (pozemek č. 1790 v k.ú. Doksy u Máchova
jezera), po které směřuje na jihozápad až na křižovatku s lesní cestou
č. 1789 v k.ú. Doksy u Máchova jezera, po ní pokračuje směrem
severozápadním k lesní cestě č. 1783 v k.ú. Doksy u Máchova jezera, po
které pokračuje jižním směrem na křižovatku s lesní cestou (pozemek č.
1781 v k.ú. Doksy u Máchova jezera) a po této lesní cestě jde až na
silnici I/38. Po ní pokračuje severozápadním směrem cca 1420 m, poté
přechází na vodoteč na pozemcích č. 729/2 a 729/1 v k.ú. Jestřebí u
České Lípy směrem severovýchodním až k místní komunikaci na pozemku č.
727 v k.ú. Jestřebí u České Lípy, po ní směřuje cca 185 m do obce
Jestřebí, kopíruje západní a severní hranici pozemku č. 725/1 v k.ú.
Jestřebí u České Lípy až k severnímu cípu pozemku, kde hranice přechází
na vodoteč (pozemek č. 683 v k.ú. Jestřebí u České Lípy), po jejím toku
prochází až k potoku Libuška (pozemek č. 731/1 v k.ú. Jestřebí u České
Lípy), po jejím toku pokračuje cca 160 m, kolmo přechází silnici
III/26832 na severovýchodní hranici pozemku č. 226 v k.ú. Jestřebí u
České Lípy. Odtud hranice obchází zastavěné území obce Jestřebí a
pokračuje po lesní cestě severozápadním směrem ve shodě s hranicí
Národní přírodní rezervace (dále jen "NPR") Novozámecký rybník až za
objekt vodárny, za kterou opouští hranici NPR a po lesní cestě (pozemek
č. 556/6 v k.ú. Jestřebí u České Lípy) pokračuje jižním směrem na polní
cestu na pozemku č. 741 v k.ú. Jestřebí u České Lípy, po které se
jihovýchodním směrem dostává na silnici I/9. Po ní směřuje v délce cca
2900 m k obci Zahrádky, kde přechází na hranici pozemku č. 579 v k.ú.
Jestřebí u České Lípy a zejména na hranici NPR Novozámecký rybník, po
hranici NPR obchází přilehlé pole "U kovárny" a areál restaurace "U
staré pošty" , pokračuje po hrázi rybníka a dále východním směrem po
břehu rybníka (a hranici NPR) až k místu střetu s místní komunikací na
pozemku č. 816/1 v k.ú. Zahrádky u České Lípy, po této komunikaci
obchází v délce cca 1250 m zástavbu osady Karasy, po hranici
zastavěného území obchází poslední statek směrem severním a stejně tak
pokračuje po západní hranici pozemku č. 576 v k.ú. Zahrádky u České
Lípy na pozemek č. 195/1 v k.ú. Srní u České Lípy, po kterém pokračuje
v délce cca 310 m směrem severozápadním, přechází na západní hranici
pozemku č. 201/1 v k.ú. Srní u České Lípy a po ní prochází v celé délce
cca 950 m a dále po místní komunikaci na pozemku č. 201/2 v k.ú. Srní u
České Lípy se dostává na silnici III/26833, po které pokračuje až do
sídla Srní u České Lípy, kde přechází na silnici III/26832 a po ní
pokračuje severovýchodním směrem v délce cca 1850 m, kde přechází na
Kummerskou cestu (lesní cesta na pozemku č. 518/1 v k.ú. Veselí nad
Ploučnicí a 653/1 v k.ú. Okřešice u České Lípy), po které směřuje
severozápadním směrem až k železnici (trať č. 080), po železničním
tělese pokračuje nejprve směrem severozápadním, obloukem se po
železničním tělese stáčí k severovýchodu a pokračuje směrem
severovýchodním (trať č. 086). Cca 1000 m před železniční stanicí
Zákupy přechází na východní hranici k.ú. Vítkov u Dobranova, po které
směřuje směrem jižním, přechází na hranici k.ú. Vlčí důl a po ní
směřuje jihovýchodním směrem až na silnici III/26832, po ní se stáčí
severozápadním směrem k Brennskému mlýnu v délce cca 1250 m, kde ze
silnice odbočuje na polní cestu na pozemku č. 868/1 v k.ú. Brenná
jižním směrem, přechází na pozemek č. 159/1 v k.ú. Brenná, dále
pokračuje východním směrem po severní hranici nivy pravostranného
přítoku Ploučnice (Ferdinandova strouha) - po severní hranici pozemků
č. 731/2, 109/1, 864/2, 106/1, 106/2, 716/1, 716/2, 713, 689/1, 689/2 a
675/2, přetíná polní cestu na pozemku č. 927/1 a pokračuje
jihovýchodním směrem po polní cestě na pozemku č. 926/1, vše v k.ú.
Brenná. Po této již lesní cestě pokračuje jihovýchodním směrem (pozemek
č. 1005/1 v k.ú. Brenná), dále po lesní cestě na severním okraji
lesních pozemků č. 1006/7 a 1002, pozemkem č. 1015 až na pozemek stále
pokračující lesní cesty na pozemku č. 1032, vše v k.ú. Brenná. Lesní
cesta přechází na pozemek č. 134 v k.ú. Boreček, po které prochází
východním směrem lesními porosty až na křižovatku s lesní cestou č. 153
v k.ú. Boreček, po které se dostává na silnici II/270. Po silnici jde
jižním směrem do Hradčan v délce cca 2500 m, v Hradčanech před rybníkem
odbočuje na místní komunikaci (pozemky č. 482/1 a 482/2 v k.ú. Hradčany
nad Ploučnicí) a pokračuje stále jihovýchodním směrem již po lesní
cestě v délce cca 200 m na pozemku č. 497 v k.ú. Hradčany nad
Ploučnicí, zde přechází na severní hranici pozemků č. 523, 542, 566 a
567, západní a severní hranici pozemků č. 571, 131/2, 137/2 a 131/3 vše
v k.ú. Hradčany nad Ploučnicí. V nejsevernějším bodě posledně jmenované
parcely přechází na lesní cestu na pozemku č. 121 v k.ú. Hradčany nad
Ploučnicí, po ní směřuje jihovýchodním směrem cca 390 m až na silnici
II/268. Po ní směřuje jihovýchodním směrem v délce cca 3800 m, před
sídlem Kuřívody odbočuje jihozápadním směrem na polní cestu na pozemku
č.338 v k.ú. Kuřívody, po které pokračuje cca 1000 m, přechází na
západní a jižní hranici pozemku č. 277, dále po jižní hranici pozemku
č. 275, západní hranici pozemků č. 271 a 252 a dále po lesní cestě na
pozemku č. 246 vše v k.ú. Kuřívody až na silnici I/272, po které
pokračuje v délce cca 4400 m jižním směrem. Zde odbočuje na lesní cestu
na pozemku č. 35 v k.ú. Vrchbělá (proti areálu staveb Jezová), po které
vede v délce cca 590 m jihozápadním směrem. Odtud hranice prochází
pozemkem č. 39/1 v k.ú. Vrchbělá dle prostorového rozdělení lesa a
geodetického zaměření západním směrem k hranici s pozemkem č. 523 v
k.ú. Vrchbělá, tuto hranici sleduje v délce cca 60 m severním směrem a
opět západním směrem přetíná pozemek č. 523 v k.ú. Vrchbělá, dle
geodetického zaměření, na místní komunikaci na pozemku č. 825/1 v k.ú.
Vrchbělá. Po této cestě v délce cca 385 m pokračuje směrem jižním a
později západním na křižovatku (již na pozemku č. 525/20 v k.ú.
Vrchbělá). Z této křižovatky je hranice opět dána geodetickým zaměřením
v délce 1026 m. Tato zaměřená hranice fyzicky sleduje z křižovatky
asfaltovou komunikaci v délce cca 180 m směrem západním (obloukem po
komunikaci), uhýbá severozápadním směrem v délce cca 400 m po okraji
lesa (nejedná se o lesní pozemek), obloukem se jižním směrem za zemním
valem a dále v délce cca 400 m dostává na hranici pozemku č. 525/1 v
k.ú. Vrchbělá, po ní směřuje západním směrem až na Starou Mělnickou
cestu k výchozímu místu popisu.
Poznámky
1. Při popisu hranice využívajícím pozemky podle evidence katastru
nemovitostí nejsou zohledněny pozemky malých velikostí a jejich
hranice.
2. Pokud je hranice vedena po komunikacích a železničních tratích,
hledí se na takové těleso komunikace nebo železniční trati, jakoby
ležely vně území chráněné krajinné oblasti.
3. Popis hranice podle evidence katastru nemovitostí odpovídá stavu
platnému ke dni 12. prosince 2012.
Příloha 2
Orientační grafické znázornění Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko -
Máchův kraj
1) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění
zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších
předpisů.
2) Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých
zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
