278/1998 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva financí
ze dne 12. listopadu 1998
k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu
se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším
kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č.
60/1998 Sb.
Změna: 88/2000 Sb.
Změna: 355/2001 Sb.
Změna: 29/2003 Sb.
Změna: 407/2006 Sb.
Změna: 62/2010 Sb.
Změna: 116/2015 Sb.
Ministerstvo financí stanoví podle § 3 odst. 1, § 4 odst. 5 a 7, § 6
odst. 2, 9 a 12 zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování
vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o
Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění
zákona č. 60/1998 Sb., (úplné znění vyhlášeno pod č. 151/1998 Sb.),
(dále jen "zákon"):
§ 1
zrušen
§ 2
Způsob výpočtu pojistné kapacity exportní pojišťovny
(K § 4 odst. 5 zákona)
Výpočet požadované pojistné kapacity provádí Exportní garanční a
pojišťovací společnost, a. s., (dále jen „exportní pojišťovna“), a to
jako součet úhrnných hodnot vývozních úvěrových rizik krytých platnými
pojistnými smlouvami, snížených o hodnoty předpokládaných splátek
pojištěných úvěrů, hodnoty vývozních úvěrových rizik obsažených ve
smlouvách z aktivní zajišťovací činnosti, a hodnot vývozních úvěrových
rizik obsažených ve smlouvách o příslibu pojištění a hodnot
rozpracovaných pojistných smluv, jejichž uzavření lze kvalifikovaně
předpokládat v roce, na který je státní rozpočet sestavován. Údaje jsou
uváděny v členění dle očekávané míry rizika vzniku pojistné události u
jednotlivých obchodních případů, u platných pojistných smluv též v
členění podle jejich předpokládané splatnosti.
§ 3
Způsob tvorby fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik
(K § 4 odst. 7 zákona)
(1) Fondy pro pojišťování vývozních úvěrových rizik, které vytváří
exportní pojišťovna, jsou tvořeny odděleně od ostatních fondů podle
zdrojů, jimiž jsou
a) příděly ze zisku na základě rozhodnutí valné hromady nebo akcionáře
vykonávajícího působnost valné hromady,
b) dotace ze státního rozpočtu určené na tvorbu těchto fondů.
(2) Požadavek na dotace ze státního rozpočtu podle odstavce 1 písm. b)
uplatní exportní pojišťovna vůči Ministerstvu financí (dále jen
"ministerstvo") při sestavování státního rozpočtu na příslušný
rozpočtový rok. Tento požadavek zdůvodní rozborem stavu fondů a rezerv
pro pojištění vývozních úvěrových rizik ve vazbě na vývoj pojistné
angažovanosti.^4)
(3) Při zpracování návrhu výše dotace ze zdrojů státního rozpočtu pro
doplnění pojistných fondů se vychází ze stavu fondů pro pojišťování
vývozních úvěrových rizik vytvořených ze státního rozpočtu v
předcházejících letech, z předpokládaných změn těchto fondů po
přídělech z rozdělení zisku společnosti, ze stavu technických rezerv, a
dále z odhadu očekávaných peněžních toků z přijatého pojistného, změny
stavu technických rezerv, zaplaceného zajistného, vyplacených
pojistných plnění a vymožených pohledávek v běžném účetním období a v
roce, na který je státní rozpočet sestavován.
(4) Uvolňování schválených dotací ze státního rozpočtu probíhá podle
rozhodnutí ministerstva na základě žádosti exportní pojišťovny, ve
které exportní pojišťovna dokládá skutečný stav pojistné angažovanosti,
stav technických rezerv a stav pojistných fondů, ke konci předchozího
čtvrtletí, předpoklad na nadcházející období minimálně 90 dnů, při
zohlednění očekávaných peněžních toků z přijatého pojistného, změny
stavu technických rezerv, zaplaceného zajistného, vyplacených
pojistných plnění a vymožených pohledávek. Tyto předpoklady jsou
kvalifikovaným odhadem exportní pojišťovny.
(5) V případě, že by v důsledku pojistného plnění došlo u exportní
pojišťovny v průběhu roku k poklesu zůstatku fondů a rezerv^5) pod
hranici stanovenou v § 4, exportní pojišťovna požádá ministerstvo o
doplnění fondů podle odstavce 2.
(6) Celková výše fondů a rezerv^5) nesmí na dobu delší než 3 měsíce
poklesnout pod částku 1,5 mld. Kč.
(7) V případě očekávaného poklesu fondů a rezerv^5) pod hranici
stanovenou v odstavci 6 postupuje exportní pojišťovna takto:
a) při skončení kalendářního čtvrtletí oznámí ministerstvu přehled
očekávaných případů pojistného plnění,
b) v den vyhotovení protokolu, který obsahuje výsledky šetření pojistné
události, oznámí data a částky pojistného plnění,
c) předloží ministerstvu zdůvodněný požadavek na doplnění fondů
způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. b).
(8) Po posouzení oprávněnosti požadavku je částka požadovaná podle
odstavce 7 písm. c) uvolněna jako dotace ze státního rozpočtu s určením
na tvorbu fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik.
§ 4
Poměr mezi výší fondů a rezerv a objemem pojistné angažovanosti
(K § 4 odst. 7 zákona)
Pro zajištění bezpečného provozu exportní pojišťovny se stanoví poměr
mezi výší fondů a rezerv^5) ve výši nejméně 8 % z objemu pojistné
angažovanosti^4), snížené o pojistnou angažovanost krytou pasivním
zajištěním^6). Pro pojišťovací případy s mimořádně vysokým pojistným
rizikem se stanoví poměr mezi výší fondů a rezerv^5) ve výši nejméně 35
% z objemu pojistné angažovanosti^4), snížené o pojistnou angažovanost
krytou pasivním zajištěním^6).
§ 5
Podíl exportní pojišťovny na pojistném plnění s využitím rezerv a fondů
pro pojišťování vývozních úvěrových rizik
(K § 4 odst. 7 zákona)
Zdroje exportní pojišťovny se v případě pojistného plnění použijí v
tomto pořadí:
a) technické rezervy na pojistná plnění exportní pojišťovny z vývozních
úvěrových rizik,
b) fondy tvořené podle § 3 odst. 1 písm. a) do úplného vyčerpání včetně
nerozděleného zisku z minulých let, a to výlučně na úhradu ztráty
vzniklé za běžné účetní období,
c) fondy tvořené podle § 3 odst. 1 písm. b), a to výlučně na úhradu
ztráty vzniklé za běžné účetní období.
§ 6
zrušen
§ 7
Způsob předkládání žádosti o dotování ztrát a způsob úhrady dotací
(K § 6 odst. 4 zákona)
(1) Žádost o poskytnutí dotace na úhradu ztrát vyplývajících exportní
bance z provozování podpořeného financování (dále jen „dotace na úhradu
ztrát“) ze státního rozpočtu se předkládá při sestavování státního
rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. K žádosti se přikládá přehled o
stavu závazků, vyplývajících ze smluv o získávání dlouhodobých
finančních zdrojů uzavřených ke dni podání žádosti, přehled o
předpokládaném objemu dlouhodobých finančních zdrojů v rozpočtovém roce
splacených; a o předpokládané potřebě získání nových finančních zdrojů
ve vazbě na jejich užití k 31. prosinci rozpočtového roku.
(2) Dotace na úhradu ztrát se poskytuje v průběhu roku zálohově ve
čtvrtletních splátkách na základě skutečnosti vykázané v účetnictví ke
konci každého čtvrtletí. Zálohové vyčíslení dotace na úhradu ztrát
předkládá exportní banka ministerstvu do dvacátého dne měsíce
následujícího po skončení čtvrtletí. Dotace na úhradu ztrát za
příslušné čtvrtletí se poskytují do třicátého dne od zahájení prověření
podkladů k vyčíslení dotace ministerstvem. Zálohové vyčíslení dotace na
úhradu ztrát za čtvrté čtvrtletí exportní banka předkládá ministerstvu
podle vykázané předběžné skutečnosti nejpozději do 10. ledna
následujícího roku. Exportní banka finančně vypořádá poskytnuté dotace
na úhradu ztrát za příslušný rok s minsterstvem podle zvláštního
právního předpisu upravujícího finanční vypořádání se státním
rozpočtem.
(3) Jako součást žádosti podle odstavce 2 exportní banka předkládá
rovněž informaci o stavu státní záruky, informace o nově sjednaných
obchodních případech za příslušné čtvrtletí, zejména identifikační
údaje vývozce, číslo úvěrové smlouvy, popis projektu, stát určení,
sjednanou výši smluvního plnění, způsob a hodnotu zajištění a přehled
pohledávek exportní banky z podpořeného financování k poslednímu dni
předchozího čtvrtletí, vždy s uvedením hodnoty pohledávky bez opravných
položek a hodnoty opravných položek, způsobu a hodnoty zajištění
pohledávky.
(4) V případě, že ministerstvo zjistí nesrovnalosti ve vyčíslení
dotace, informuje o nich exportní banku do tří pracovních dnů. Termín
pro úhradu ztrát za příslušné čtvrtletí se přerušuje do doby jejich
odstranění exportní bankou.
§ 8
Způsob výpočtu dorovnávání úrokových rozdílů
(K § 7a odst. 10 zákona)
(1) Úrokový rozdíl se vypočítává podle vzorce takto:
JÚ x Rfix Ds JÚ x (Rt + Mb) Ds
ÚR = ----------- x ---- - ---------------- x ----- ,
100 360 100 360
kde
ÚR - úrokový rozdíl
JÚ - jistina úvěru
Rfix - pevná úroková sazba
Ds - počet dní úročeného salda jistiny úvěru v zúčtovacím
období
Rt - pohyblivá úroková sazba
Mb - odměna banky vývozce.
(2) Pro účely stanovení pevné úrokové sazby se použije pevná referenční
úroková sazba vyhlašovaná měsíčně Organizací pro ekonomickou spolupráci
a rozvoj, a to
a) platná v den podpisu úvěrové smlouvy mezi bankou vývozce a
dlužníkem, nebo
b) platná v den fixace úrokové sazby bankou vývozce v období do 120 dní
před podpisem úvěrové smlouvy a navýšena o 0,20 % ročně, pokud se banka
vývozce prokazatelně k takové sazbě v uvedené lhůtě zavázala.
(3) Pro účely stanovení pohyblivé úrokové sazby se použije při
poskytnutí úvěru v eurech sazba EURIBOR, respektive při poskytnutí
úvěru v amerických dolarech sazba LIBOR pro šestiměsíční depozita na
mezibankovním trhu, zveřejněná agenturou Reuters a platná pro první den
čerpání úvěru, respektive první den splácení úvěru, dle příslušné
smlouvy o vývozním úvěru, a pro první den každého šestiměsíčního období
čerpání či splácení úvěru.
(4) Pro účely stanovení jistiny úvěru se použije v období
a) čerpání vývozního úvěru vážený průměr výše úvěru čerpaného za
příslušné nejdéle šestiměsíční období,
b) splácení vývozního úvěru hodnota jistiny k rozhodnému dni, a to
1. k datu zahájení splácení vývozního úvěru s tím, že banka vývozce je
pro první splátkové období oprávněna provést konsolidaci dosud
nesplacených úroků a jejich případnou kapitalizaci do jistiny, a
2. k prvnímu dni každého šestiměsíčního splátkového období je stanovena
hodnota jistiny pro toto splátkové období.
(5) Pro účely přepočtu úrokového rozdílu na české koruny se použije
kurz devizového trhu České ná rodní banky pro eura nebo americké dolary
platný k poslednímu dni příslušného úrokového období, ze kterého se
úrokový rozdíl počítá. Výsledná částka se zaokrouhluje na celé tisíce.
(6) Vzor způsobu výpočtu dorovnání úrokových rozdílů je uveden v
příloze č. 2.
§ 8a
Odměna banky vývozce
Odměna banky vývozce se stanovuje přirážkou ve výši 0,50 % ročně k
pohyblivé úrokové sazbě pro exportní úvěry o hodnotě jistiny nad 10
milionů eur nebo jejich ekvivalentu v amerických dolarech a ve výši
0,70 % ročně pro všechny exportní úvěry o hodnotě jistiny do 10 milionů
eur včetně, nebo jejich ekvivalentu v amerických dolarech.
§ 9
Zrušuje se vyhláška č. 217/1995 Sb., k provedení § 9 písm. a) a b)
zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní
podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním
úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
§ 10
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Svoboda v. r.
Příl.1
zrušena
Příl.2
Výpočet dorovnání úrokových rozdílů
e - Podatelna Ministerstva financí ČR / Datová schránka:___;
Název a sídlo banky:
Identifikace kontraktu:
Identifikace úvěru:
Použitá pevná úroková sazba:
Šestiměsíční sazba EURIBOR, respektive LIBOR:
Odměna banky vývozce (0,50 % nebo 0,70 % ročně dle hodnoty úvěru):
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Poř. č. Datum Jistina Čerpání Splátky Saldo Počet Úrok na Úrok dle Úrokový
podání úvěru úvěru jistiny jistiny dní bázi pevné 6M-IBOR rozdíl
úvěru úrokové +odměna EUR/
sazby banky USD
---------------------------------------------------------------------------------------------------
1 2 3 4 5 6=3+4-5 7 8 9 10=8-9
---------------------------------------------------------------------------------------------------
----------------------------------------------------------------------------------------
Úrokový rozdíl kurzem ....... v tis. Kč:
Záporný rozdíl - dorovnání rozdílu bance ze státního rozpočtu:
Kladný rozdíl - odvod korunové protihodnoty do státního rozpočtu:
Celkem saldo za obchodní případ (dorovnání - odvod):
----------------------------------------------------------------------------------------
Jméno, funkce a podpis osoby oprávněné jednat za banku vývozce/resp. elektronický podpis:
Datum: .............
Komentář k výpočtu úhrady úrokových rozdílů
sloupec 1 - pořadové číslo podání v rámci jednoho úvěru
sloupec 2 - datum uskutečněného čerpání a splátky úvěru
sloupec 3 - jistina úvěru na začátku zúčtovacího období
sloupec 4 - výše čerpání úvěru jednotlivého a/nebo celkového, k datu výpočtudorovnání úrokových rozdílů
sloupec 5 - splátka úvěrové jistiny
sloupec 6 - saldo jistiny úvěru
sloupec 7 - počet dní, po které bylo saldo úvěru ve výši uvedené ve sl. 6
sloupec 8 - hodnota úroku v eurech, resp. americký dolarech s pevnou úrokovou sazbou
sloupec 9 - hodnoty úroku v eurech, resp. americký dolarech sazbou EURIBOR, resp. LIBOR
sloupec 10 - kladný rozdíl - odvod korunové protihodnoty do státního rozpočtu
záporný rozdíl - dorovnání rozdílu bance ze státního rozpočtu
1) § 5 odst. 1 zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování
vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o
Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 7 odst. 1 zákona č. 58/1995 Sb., ve znění zákona č. 60/1998 Sb.
3) § 6 odst. 6 zákona č. 58/1995 Sb., ve znění zákona č. 60/1998 Sb.
4) § 2 písm. s) zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování
vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o
Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění
zákona č. 282/2002 Sb.
5a) § 2 písm. b) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).
5) § 4 odst. 3 zákona č. 58/1995 Sb.
6) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o
změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění
pozdějších předpisů.
1) Je-li sazba úroku podle smlouvy o vývozu nižší než minimální úroková
sazba vyhlášená k datu uzavření smlouvy o úvěru, uvádí se minimální
úroková sazba.
