23/1982 Sb.
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí ze dne 10. prosince 1981 o Smlouvě mezi
Československou socialistickou republikou a Španělskem o zamezení
dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z
majetku
Dne 8. května 1980 byla v Madridu podepsána Smlouva mezi
Československou socialistickou republikou a Španělskem o zamezení
dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru z daní z příjmu a z
majetku.
Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé
socialistické republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 5. června 1981.
Podle svého článku 28 Smlouva vstoupila v platnost dne 5. června 1981.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
První náměstek:
Ing. Knížka v.r.
SMLOUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Španělskem o zamezení
dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z
majetku
Československá socialistická republika a Španělsko,
vědomy si potřeby usnadňovat obchod a podporovat hospodářskou
spolupráci v souladu se Závěrečným aktem Konference o bezpečnosti a
spolupráci v Evropě,
se rozhodly uzavřít smlouvu o zamezení dvojího zdanění a zabránění
daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku. Za tím účelem se
dohodly takto:
Čl.1
Osoby, na které se smlouva vztahuje
Tato smlouva se vztahuje na osoby, které mají bydliště či sídlo v
jednom nebo v obou smluvních státech.
Čl.2
Daně, na které se smlouva vztahuje
1. Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu a z majetku, vybírané ve
prospěch každého smluvního státu, ať je způsob vybírání jakýkoli.
2. Za daně z příjmu a z majetku se považují všechny daně vybírané z
celkového příjmu, z veškerého majetku nebo z jednotlivých částí příjmu
nebo majetku, včetně daní ze zisků pocházejících ze zcizení movitého
nebo nemovitého majetku, daní z celkového objemu mezd placených podniky
a daní z přírůstku hodnoty.
3. Současné daně, na které se smlouva vztahuje, jsou obzvláště
a) v Československu:
(i) odvod ze zisku a daň ze zisku;
(ii) daň ze mzdy;
(iii) daň z příjmů z literární a umělecké činnosti;
(iv) zemědělská daň;
(v) daň z příjmů obyvatelstva;
(vi) domovní daň a
(vii) odvod z jmění
(dále nazývané "československá daň");
b) ve Španělsku:
(i) daň z příjmu fyzických osob;
(ii) daň právnických osob;
(iii) daň z majetku
(dále nazývané "španělská daň").
4. Smlouva se bude také vztahovat na všechny totožné nebo podstatně
podobné daně, které budou ukládány po podpisu této smlouvy vedle
současných daní nebo místo nich. Příslušné úřady smluvních států si
budou oznamovat všechny významné změny, které budou provedeny v jejich
příslušných daňových zákonech.
Čl.3
Všeobecné definice
1. V této smlouvě, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad:
a) Výraz "Španělsko" označuje Španělský stát a zahrnuje jakoukoli
oblast za teritoriálními vodami Španělska, která byla nebo může být v
souladu s mezinárodním právem označena podle zákonů Španělska o
pevninské mělčině za oblast, nad níž mohou být vykonávána práva
Španělska k mořskému dnu a jeho podzemí a k jejich přírodním zdrojům.
b) Výraz "Československo" označuje Československou socialistickou
republiku.
c) Výrazy "jeden smluvní stát" a "druhý smluvní stát" označují podle
souvislosti Československo a Španělsko.
d) Výraz "osoba" zahrnuje fyzické osoby, společnosti a všechna jiná
sdružení osob.
e) Výraz "společnost" označuje každou právnickou osobu nebo každou
podstatu, která je posuzována jako právnická osoba pro daňové účely.
f) Výrazy "podnik jednoho smluvního státu" a "podnik druhého smluvního
státu" označují podnik provozovaný osobou mající bydliště či sídlo v
jednom smluvním státě, případně podnik provozovaný osobou mající
bydliště či sídlo v druhém smluvním státě.
g) Výraz "příslušník" označuje:
(i) každou fyzickou osobu, která je státním občanem některého smluvního
státu;
(ii) každou právnickou osobu, osobní společnost a sdružení, zřízené
podle práva platného v některém smluvním státě.
h) Výraz "mezinárodní doprava" označuje každou dopravu uskutečněnou
lodí nebo letadlem, které jsou provozovány podnikem jehož skutečné
vedení je umístěno v některém smluvním státě, pokud loď nebo letadlo
nejsou využívány pouze mezi místy ležícími v druhém smluvním státě.
i) Výraz "příslušný úřad" označuje:
(i) v případě Československa ministra financí Československé
socialistické republiky nebo jeho zmocněného zástupce:
(ii) v případě Španělska ministra financí nebo jakýkoli jiný úřad,
který ministr pověří.
2. Každý výraz, který není ve smlouvě definován, má pro její aplikaci
smluvním státem význam, který mu náleží podle práva tohoto smluvního
státu upravujícího daně, jež jsou předmětem této smlouvy, pokud
souvislost nevyžaduje odlišný výklad.
Čl.4
Daňový domicil
1. Výraz "osoba mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě"
označuje pro účely této smlouvy jakoukoli osobu, která je podle práva
tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště,
pobytu místa vedení nebo každého jiného podobného kritéria.Avšak tento
výraz nezahrnuje osoby, které jsou podrobeny zdanění v tomto státě
pouze z příjmů, které pobírají ze zdrojů v tomto státě umístěných, nebo
z majetku, který v tomto státě vlastní.
2. Jestliže fyzická osoba má podle ustanovení odstavce 1 bydliště v
obou smluvních státech, rozhodne se případ podle těchto pravidel:
a) Předpokládá se, že tato osoba má bydliště v tom smluvní státě, v
němž má stálý byt. Jestliže má stálý byt v obou smluvních státech,
předpokládá se, že má bydliště v tom smluvním státě, s nímž jsou její
osobní a hospodářská pouta nejužší (středisko životních zájmů).
b) Nemůže-li být určen smluvní stát, v němž má tato osoba středisko
svých životních zájmů, nebo jestliže nemá stálý byt v žádném smluvním
státě, předpokládá se, že má bydliště v tom smluvním státě, ve kterém
se obvykle zdržuje.
c) Jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou smluvních státech nebo
jestliže se obvykle nezdržuje v žádném z nich, předpokládá se, že má
bydliště v tom smluvním státě, jehož je příslušníkem.
d) Jestliže je tato osoba příslušníkem obou smluvních států, nebo
jestliže není příslušníkem žádného z nich, příslušné úřady smluvních
států upraví otázku vzájemnou dohodou.
3. Jestliže osoba jiná než osoba fyzická má podle ustanovení odstavce 1
sídlo v obou smluvních státech, předpokládá se, že má sídlo v tom
smluvní státě, v němž je místo jejího skutečného vedení.
Čl.5
Stálá provozovna
1. Výraz "stálá provozovna" označuje pro účely této smlouvy trvalé
zařízení pro podnikání, v němž podnik vykonává zcela nebo z části svoji
činnost.
2. Výraz "stálá provozovna" zahrnuje obzvláště:
a) místo vedení,
b) závod,
c) kancelář,
d) továrnu,
e) dílnu,
f) důl, lom,nebo jiné místo, kde se těží přírodní zdroje.
3. Staveniště nebo montáž jsou stálou provozovnou jen tehdy, jestliže
trvají déle než 12 měsíců.
4. Výraz "stálá provozovna" nezahrnuje:
a) zařízení, které se využívá pouze k uskladnění, vystavení nebo k
dodávkám zboží podniku;
b) zásobu zboží podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění,
vystavení nebo dodání;
c) zásobu zboží podniku, která se udržuje pouze za účelem zpracování
jiným podnikem;
d) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem
reklamy, poskytování informací, vědeckých rešerší nebo podobných
činností pro podnik, které mají přípravný nebo pomocný charakter.
5. Osoba jednající v jednom smluvním státě za podnik druhého smluvního
státu - jiná než zástupce mající nezávislé postavení, o němž pojednává
odstavec 5 - se považuje za stálou provozovnu v prvním státě, jestliže
je v tomto státě vybavena plnou mocí, kterou tam obvykle využívá a
která jí dovoluje uzavírat smlouvy jménem podniku, pokud činnost této
osoby není omezena na činnosti zmíněné v odstavci 4.
6. Za stálou provozovnu podniku jednoho smluvního státu se v druhém
smluvním státě nepovažuje pouhá skutečnost, že podnik v tomto druhém
státě vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního
komisionáře nebo jakéhokoli jiného zástupce majícího nezávislé
postavení, pokud tyto osoby jednají v řádném rámci své činnosti.
7. Skutečnost, že společnost, která má sídlo v jednom smluvním státě,
ovládá společnost nebo je ovládána společností, která má sídlo v druhém
smluvním státě, nebo která v tomto druhém státě vykonává svoji činnost
(ať prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak), neučiní sama o sobě z
kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti.
Čl.6
Příjmy z nemovitého majetku
1. Příjmy z nemovitého majetku včetně příjmů ze zemědělského nebo
lesního hospodářství mohou být zdaněny v tom smluvním státě, v němž je
takový majetek umístěn.
2.
a) Výraz "nemovitý majetek" se s výhradou ustanovení odstavců b) a c)
definuje ve shodě s právem tohoto smluvního státu, v němž je takový
majetek umístěn.
b) Výraz "nemovitý majetek" zahrnuje v každém případě příslušenství
nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář zemědělských a lesních
hospodářství, práva, na která se aplikují ustanovení občanského práva
vztahující se na nemovitý majetek, požívání nemovitého majetku a práva
na proměnlivé nebo pevné platy za těžení nebo za právo na těžení
nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních zdrojů.
c) Lodi a letadla se nepovažují za nemovitý majetek.
3. Ustanovení odstavce 1 se použijí na příjmy z přímého užívání, nájmu
a každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku.
4. Ustanovení odstavců 1 a 3 se použijí také na příjmy z nemovitého
majetku podniku a na příjmy z nemovitého majetku užívaného k výkonu
svobodného povolání.
Čl.7
Zisky podniků
1. Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění pouze v tom
státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě
prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže
podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku
zdaněny v tomto druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je
lze přičítat této stálé provozovně.
2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v
druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam
umístěna, přisuzují se v každém smluvním státě této stálé provozovně
zisky, které by mohla podle očekávání docílit, kdyby jako samostatný
podnik vykonávala stejné nebo podobné činnosti za stejných nebo
podobných podmínek a obchodovala zcela nezávisle s podnikem, jehož je
stálou provozovnou.
3. Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady
vynaložené na cíle sledované touto stálou provozovnou včetně výloh
vedení a všeobecných administrativních výloh takto vynaložených, ať ve
státě, v němž je tato stálá provozovna umístěna, či jinde.
4. Pokud je v některém smluvním státě obvyklé stanovit zisky, které
mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových
zisků podniku jeho různým částem, nevylučuje ustanovení odstavce 2, aby
tento smluvní stát stanovil zisky, jež mají být zdaněny, takovým
rozdělením, jaké je obvyklé.Přijatá metoda rozdělení zisků musí být
však taková, aby výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto
článku.
5. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že
pouze nakupovala zboží pro podnik.
6. Zisky, které se mají přičíst stálé provozovně, se pro účely
předchozích odstavců stanoví každý rok podle stejné metody, pokud
neexistují závažné a dostatečné důvody pro jiný postup.
7. Jestliže zisky zahrnují příjmy, o nichž se pojednává odděleně v
jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků dotčena
ustanoveními tohoto článku.
Čl.8
Námořní a letecká doprava
1. Zisky z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě
podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž je umístěno skutečné
vedení podniku.
2. Jestliže místo skutečného vedení podniku námořní dopravy je na
palubě lodi, považuje se za umístěné ve smluvním státě, v němž tato loď
má domovský přístav, nebo nemá-li loď domovský přístav, považuje se za
umístěné ve smluvním státě, ve kterém provozovatel lodi má bydliště či
sídlo.
3. Ustanovení odstavce 1 se použijí také na zisky z účasti na poolu,
společném provozu nebo na mezinárodní provozní organizaci.
Čl.9
Sdružené podniky
1. Jestliže
a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na
vedení, kontrole nebo jmění podniku druhého smluvního státu, nebo
b) tytéž osoby se přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo
jmění podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého smluvního
státu,
a jestliže v jednom i druhém případě byly mezi oběma podniky v jejich
obchodních nebo finančních vztazích sjednány nebo jim uloženy podmínky,
které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi podniky
nezávislými, mohou být zisky, které mu byly docíleny bez těchto
podmínek jedním z podniků, které však vzhledem k těmto podmínkám
docíleny nebyly, včleněny do zisků tohoto podniku a následkem toho
zdaněny.
2. Jestliže zisky, z nichž byl podnik jednoho smluvního státu zdaněn v
tomto státě, byly také zahrnuty do zisků podniku druhého smluvního
státu a podle toho zdaněny a jestliže zisky takto zahrnuté jsou zisky,
které by byly docíleny podnikem druhého smluvního státu, kdyby mezi
oběma podniky byly sjednány podmínky jako mezi podniky nezávislými,
upraví první stát přiměřeně částku daně ukládané z těchto zisků v
prvním státě. Při stanovení takové úpravy bude vzat náležitý zřetel na
ostatní ustanovení této smlouvy ve vztahu k povaze příjmu a bude-li to
nutné, příslušné úřady smluvních států se za tímto účelem poradí.
3. Smluvní stát neupraví zisky podniku v případech uvedených v odstavci
1, jestliže podle práva tohoto státu uplynula promlčecí doba.
Čl.10
Dividendy
1. Dividendy vyplácené společností, která má sídlo v jednom smluvním
státě, osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě mohou být
zdaněny v tomto druhém státě.
2. Tyto dividendy však mohou být také zdaněny ve smluvním státě, v němž
má sídlo společnost, která je vyplácí, a to podle práva tohoto státu.
Jestliže však příjemce je skutečným vlastníkem dividend, daň takto
uložená nepřesáhne:
a) 5 % hrubé částky dividend, jestliže skutečným vlastníkem je
společnost (nikoli však osobní společnost, která nemá právní
subjektivitu), která vlastní přímo nejméně 25 % kapitálu společnosti
vyplácející dividendy;
b) 15 % hrubé částky dividend ve všech jiných případech.
3. Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob
aplikace odstavce 2.
4. Ustanovení odstavce 2 se nedotknou zdanění zisků společnosti, ze
kterých jsou dividendy vypláceny.
5. Výraz "dividendy", použitý v tomto článku, označuje příjmy z akcií,
požitkových akcií nebo požitkových práv, kuksů nebo jiných práv, s
výjimkou pohledávek, s účastí na zisku, právě tak jako příjmy z jiných
společenských práv, které jsou podrobeny stejnému zdanění jako příjmy z
akcií podle daňového práva státu, v němž má sídlo společnost
vyplácející dividendy.
6. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže příjemce dividend,
mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě, vykonává v druhém
smluvním státě, v němž má sídlo společnost vyplácející dividendy,
průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny,
která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém státě svobodné
povolání pomocí stálé základny tam umístěné a jestliže účast, na jejímž
základě se dividendy vyplácejí, je skutečně spojena s takovou stálou
provozovnou nebo stálou základnou. V takovém případě se použijí
ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.
7. Jestliže společnost mající sídlo v jednom smluvním státě dosahuje
zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento druhý stát
zdanit dividendy vyplácené touto společností osobám majícím bydliště či
sídlo v prvním státě, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z
nerozdělených zisků, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělený zisk
pozůstávají zcela nebo z části ze zisků nebo příjmů docílených v tomto
druhém státě.
Čl.11
Úroky
1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a placené osobě mající
bydliště či sídlo v druhém smluvním státě podléhají zdanění pouze v
tomto druhém státě.
2. Výraz "úroky" použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek
jakéhokoli druhu, zajištěných i nezajištěných zástavním právem na
nemovitosti, poskytujících i neposkytujících právo na účast na zisku
dlužníka, a obzvláště příjmy z veřejných dluhopisů a obligací, včetně
prémií a výher spojených s těmito obligacemi.
3. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jestliže příjemce úroků, který
má bydliště či sídlo v jednom smluvním státě, vykonává v druhém
smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj, průmyslovou nebo obchodní
činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo
vykonává v tomto druhém státě svobodné povolání pomocí stálé základny
tam umístěné a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, je
skutečně spojena s takovou stálou provozovnou nebo stálou základnou. V
tomto případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho,
o jaký případ jde.
4. Jestliže částka placených úroků, posuzováno se zřetelem k
pohledávce, ze které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních
vztahů existujících mezi plátcem a příjemcem nebo mezi oběma a třetí
osobou částku, kterou by byl smluvil plátce s příjemcem, kdyby nebylo
takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto
poslední částku. Část platu, která ji přesahuje, zůstane v tomto
případě podrobena zdanění podle práva každého smluvního státu a s
přihlédnutím k jiným ustanovením této smlouvy.
Čl.12
Licenční poplatky
1. Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a placené
osobě, která má bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, mohou být
zdaněny v tomto druhém státě.
2. Takové licenční poplatky však mohou být zdaněny ve smluvním státě,
ve kterém je jejich zdroj, a to podle práva tohoto státu. Daň takto
uložená však nepřekročí 5 % hrubé částky licenčních poplatků za
předpokladu, že licenční poplatky podléhají zdanění v druhém smluvním
státě.
3. Autorské licenční poplatky a jiné podobné platy za provedení nebo
reprodukci literárního, dramatického, hudebního nebo uměleckého díla
(avšak s výjimkou licenčních poplatků placených za kinematografické
filmy a díla nahraná na filmové nebo televizní pásky pro televizní
vysílání) mající zdroj v jednom smluvním státě a placené osobě mající
bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, která je podrobena zdanění z
těchto licenčních poplatků, podléhají zdanění pouze v tomto druhém
státě.
4. Výraz "licenční poplatky" použitý v tomto článku označuje platy
jakéhokoli druhu placené za užití nebo za právo na užití autorského
práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému včetně
kinematografických filmů, patentu, ochranné známky, vzoru nebo modelu,
plánu, tajného vzorce nebo postupu, nebo za užití nebo za právo na
užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení nebo za
informaci vztahující se na zkušenosti z oblasti průmyslové, obchodní
nebo vědecké.
5. Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže příjemce
licenčních poplatků mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě
vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky
zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé
provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto státě svobodné
povolání pomocí stálé základny tam umístěné, a jestliže právo nebo
majetek, pro které jsou licenční poplatky placeny, jsou skutečně
spojeny s takovou stálou provozovnou nebo stálou základnou. V takovém
případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o
jaký případ jde.
6. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj v jednom smluvním
státě, jestliže plátcem je tento smluvní stát sám, nižší správní útvar
nebo místní úřad tohoto smluvního státu nebo osoba mající bydliště či
sídlo v tomto smluvním státě. Jestliže však osoba, která platí licenční
poplatky, ať má nebo nemá bydliště či sídlo v některém smluvním státě,
má v jednom smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž vznikl
závazek platit licenční poplatky, a tato stálá provozovna nese ke své
tíži tyto licenční poplatky, předpokládá se, že tyto licenční poplatky
mají zdroj v tom smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna
umístěna.
7. Jestliže částka placených licenčních poplatků, posuzováno se
zřetelem na užívání, právo nebo informaci, za které jsou placeny,
přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a
příjemcem nebo mezi oběma a třetí osobou částku, kterou by byl smluvil
plátce s příjemcem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení
tohoto článku jen na tuto poslední částku. Část platů, která ji
přesahuje, zůstane v tomto případě podrobena zdanění podle práva
každého smluvního státu a s přihlédnutím k jiným ustanovením této
smlouvy.
Čl.13
Kapitálové zisky
1. Zisky docílené osobou mající bydliště či sídlo v jednom smluvním
státě ze zcizení nemovitého majetku, o němž se pojednává v článku 6 a
který je umístěn v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto
druhém státě.
2. Zisky ze zcizení movitého majetku tvořícího část provozního majetku
stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má v druhém
smluvním státě, nebo movitého majetku příslušejícího ke stálé základně,
kterou osoba mající bydliště v jednom smluvním státě má v druhém
smluvním státě pro výkon svobodného povolání, včetně zisků ze zcizení
takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem) nebo
takové stálé základny, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. Zisky ze
zcizení movitého majetku uvedeného v článku 22 odstavci 3 však
podléhají zdanění jen ve smluvním státě, ve kterém takový movitý
majetek podléhá zdanění podle zmíněného článku.
3. Zisky ze zcizení majetkových hodnot jiných než těch, o nichž se
pojednává v odstavcích 1 a 2, podléhají zdanění jen ve smluvním státě,
ve kterém má zcizitel bydliště či sídlo.
Čl.14
Nezávislá povolání
1. Příjmy, které osoba mající bydliště v jednom smluvním státě pobírá
za služby poskytované při výkonu svobodného povolání nebo jiné
nezávislé činnosti podobné povahy, podléhají zdanění pouze v tomto
státě, pokud tato osoba nemá pravidelně k dispozici v druhém smluvním
státě stálou základnu pro výkon svých činností. Jestliže má takovou
stálou základnu, mohou být příjmy zdaněny v druhém smluvním státě,
avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé
základně.
2. Výraz "svobodné povolání" zahrnuje obzvláště nezávislé činnosti
vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelské, jakož i
nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a
účetních.
Čl.15
Závislá zaměstnání
1. Mzdy, platy a jiné podobné odměny, které osoba mající bydliště v
jednom smluvním státě pobírá ze zaměstnání, podléhají s výhradou
ustanovení článků 16, 18 a 19 zdanění jen v tomto státě, pokud
zaměstnání není vykonáváno v druhém smluvním státě. Je-li tam
zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny přijaté z tohoto zaměstnání
zdaněny v tomto druhém státě.
2. Odměny, které osoba mající bydliště v jednom smluvním státě pobírá
ze zaměstnání vykonávaného v druhém smluvním státě, podléhají bez
ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvním státě, jestliže:
a) příjemce se zdržuje v druhém státě během jednoho nebo více období,
která vcelku nepřekročí 183 dnů v příslušném kalendářním roce,
b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo na účet zaměstnavatele,
který nemá bydliště či sídlo v tomto druhém státě, a
c) odměny nejdou k tíži stálé provozovně nebo stálé základně, kterou má
zaměstnavatel v tomto druhém státě.
3. Odměny ze zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo letadla v
mezinárodní dopravě mohou být bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto
článku zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je umístěno skutečné
uvedení podniku.
Čl.16
Tantiémy
Tantiémy a podobné platy, které osoba mající bydliště v jednom smluvním
státě pobírá jako člen správní nebo dozorčí rady nebo jiného podobného
orgánu společnosti, která má sídlo v druhém smluvním státě, mohou být
zdaněny v tomto druhém státě.
Čl.17
Umělci a sportovci
1. Příjmy, které pobírají na veřejnosti vystupující umělci, jako např.
divadelní, filmoví, rozhlasoví nebo televizní umělci, hudebníci a
sportovci jako takoví ze své osobní činnosti, mohou být bez ohledu na
ustanovení článků 14 a 15 zdaněny ve smluvním státě, ve kterém jsou
tyto činnosti vykonávány.
2. Jestliže příjmy z osobní činnosti vykonávané umělcem nebo sportovcem
jako takovými nepřipadají umělci nebo sportovci samému, ale jiné osobě,
mohou být tyto příjmy zdaněny bez ohledu na ustanovení článků 7, 14 a
15 ve smluvním státě, ve kterém jsou činnosti umělce nebo sportovce
vykonávány.
Čl.18
Penze
Penze a jiné podobné platy vyplácené z důvodu dřívějšího zaměstnání
osobě mající bydliště v některém smluvním státě podléhají s výhradou
ustanovení článku 19 odstavec 1 zdanění pouze v tomto státě.
Čl.19
Veřejné služby
1.
a) Platy jiné než penze, vyplácené jedním smluvním státem, nižším
správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu fyzické osobě za
služby prokázané tomuto státu, nižšímu správnímu útvaru nebo úřadu,
podléhají zdanění jen v tomto státě.
b) Takové platy však podléhají zdanění jen v druhém smluvním státě,
jestliže služby byly konány v tomto státě a fyzická osoba má v tomto
státě bydliště a
(i) je příslušníkem tohoto státu nebo
(ii) nezískala bydliště v tomto státě jen za účelem konání těchto
služeb.
2.
a) Jakékoli penze vyplácené jedním smluvním státem, nižším správním
útvarem nebo místním úřadem tohoto státu nebo z fondů, které zřídily,
fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu, nižšímu správním útvaru
nebo úřadu podléhají zdanění jen v tomto státě.
b) Takové penze však podléhají zdanění jen v druhém smluvním státě,
jestliže fyzická osoba má bydliště v tomto státě a je příslušníkem
tohoto státu.
3. Ustanovení článků 15, 16 a 18 se použijí na odměny a penze za služby
konané ve spojení s průmyslovou a obchodní činností, prováděnou
smluvním státem, jeho nižším správním útvarem nebo místním úřadem.
Čl.20
Studující
Platy, které na úhradu nákladů výživy, vzdělání nebo praxe dostávají
studující nebo učni, kteří se zdržují v některém smluvním státě pouze
za účelem svého vzdělání nebo praxe a kteří mají nebo měli
bezprostředně před takovou návštěvou bydliště v druhém smluvním státě,
se nezdaní v prvním smluvním státě, pokud takové platy jim byly
poukázány ze zdrojů mimo tento stát.
Čl.21
Jiné příjmy
1. Příjmy osoby mající bydliště či sídlo v některém smluvním státě, o
nichž se nepojednává v předcházejících článcích této smlouvy, ať je
jejich zdroj kdekoli, podléhají zdanění jen v tomto státě.
2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na příjmy jiné než příjmy z
nemovitého majetku, který je definován v článku 6 odstavci 2, jestliže
příjemce takových příjmů mající bydliště či sídlo v některém smluvním
státě vykonává průmyslovou nebo obchodní činnost v druhém smluvním
státě prostřednictvím stálé provozovny tam umístěné nebo vykonává v
tomto druhém státě nezávislé povolání pomocí stálé základny tam
umístěné a jestliže právo nebo majetek, pro které se příjmy platí, jsou
skutečně spojeny s takovou stálou provozovnou nebo s takovou stálou
základnou. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku
14 podle toho, o jaký případ jde.
Čl.22
Majetek
1. Nemovitý majetek ve smyslu článku 6, který vlastní osoba mající
bydliště či sídlo v jednom smluvním státě a který je umístěn v druhém
smluvním státě, může být zdaněn v tomto druhém státě.
2. Movitý majetek, který je částí provozního majetku stálé provozovny
podniku, nebo movitý majetek příslušející ke stálé základně používané k
výkonu svobodného povolání může být zdaněn ve smluvním státě, ve kterém
je umístěna stálá provozovna nebo stálá základna.
3. Lodi a letadla používané v mezinárodní dopravě a movitý majetek
sloužící k provozování takových lodí a letadel podléhají zdanění jen ve
smluvním státě, ve kterém je umístěno skutečné uvedení podniku.
4. Všechny ostatní části majetku osoby mající bydliště či sídlo v
některém smluvním státě podléhají zdanění jen v tomto státě.
Čl.23
Způsob vyloučení dvojího zdanění
1. V Československu se dvojí zdanění vyloučí tímto způsobem:
a) Jestliže osoba mající bydliště či sídlo v Československu pobírá
příjmy nebo vlastní majetek, které mohou být podle ustanovení této
smlouvy zdaněny ve Španělsku, vyjme Československo s výhradou
ustanovení uvedeného pod písmenem b) tohoto odstavce takové příjmy nebo
takový majetek ze zdanění. Při výpočtu daně z ostatního příjmu nebo
majetku této osoby může však použít sazbu daně, která by se použila,
kdyby vyňaté příjmy nebo majetek nebyly takto vyňaty ze zdanění.
b) Československo může při ukládání daní osobám, které mají na jeho
území bydliště či sídlo, zahrnout do základu, ze kterého se takové daně
ukládají, příjmy, které mohou být podle ustanovení článků 10, 12, 16 a
17 této smlouvy také zdaněny ve Španělsku. Československo však povolí
snížit částku daně vypočtenou z takového základu o částku rovnající se
dani zaplacené ve Španělsku. Částka, o kterou se daň sníží, nepřekročí
však takovou část československé daně, vypočtené před tím, než snížení
daně bylo povoleno, která poměrně připadá na příjmy, které mohou být
podle ustanovení článků 10, 12, 16 a 17 této smlouvy zdaněny ve
Španělsku.
2. Ve Španělsku se dvojí zdanění vyloučí tímto způsobem:
a) Jestliže osoba mající bydliště či sídlo ve Španělsku, pobírá příjmy
nebo vlastní majetek, které mohou být podle ustanovení této smlouvy
zdaněny v Československu, vyjme Španělsko s výhradou ustanovení
uvedeného pod písmenem b) tohoto odstavce takové příjmy nebo takový
majetek ze zdanění. Při výpočtu daně z ostatního příjmu nebo majetku
této osoby může však použít sazbu daně, která se použila, kdyby vyňaté
příjmy nebo majetek nebyly takto vyňaty ze zdanění.
b) Španělsko může při ukládání daní osobám, které mají na jeho území
bydliště či sídlo, zahrnout do základu, ze kterého se takové daně
ukládají, příjmy, které mohou být podle ustanovení článků 10 a 12 této
smlouvy také zdaněny v Československu. Španělsko však povolí snížit
částku daně vypočtenou z takového základu o částku rovnající se dani
zaplacené v Československu. Částka, o kterou se daň sníží, nepřekročí
však takovou část španělské daně, vypočtené před tím, než snížení daně
bylo povoleno, která poměrně připadá na příjmy, které mohou být podle
ustanovení článků 10 a 12 této smlouvy zdaněny v Československu.
Čl.24
Zákaz diskriminace
1. Příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni v druhém
smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnosti s ním spojené, které
jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým
jsou nebo mohou být za stejných okolností podrobeni příslušníci tohoto
druhého státu.
2. Osoby bez státní příslušnosti, které mají bydliště v jednom smluvním
státě, nebudou podrobeny v jednom ani v druhém smluvním státě žádnému
zdanění nebo povinnosti s ním spojené, které jsou tíživější, než
zdanění a s ním spojené povinnosti, jímž jsou nebo mohou být podrobeni
příslušníci dotčeného státu za stejných okolností.
3. Zdanění stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má v
druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než
zdanění podniků tohoto druhého státu, které vykonávají stejnou činnost.
Toto ustanovení nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu,
aby přiznal osobám majícím bydliště v druhém smluvním státě osobní
srážky, úlevy a snížení daně z důvodu osobního stavu nebo povinností k
rodině, které přiznává osobám, které na jeho území mají bydliště.
4. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž jmění je zcela nebo zčásti,
přímo nebo nepřímo, vlastněno nebo kontrolováno osobou nebo osobami
majícími bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, nebudou podrobeny v
prvním smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnosti s ním spojené,
které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti,
kterým jsou nebo mohou být podrobeny jiné podobné podniky tohoto
prvního státu.
5. Úroky, licenční poplatky a jiné úhrady placené podnikem jednoho
smluvního státu osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě
budou s výhradou případů, na které se vztahují ustanovení článku 9
odstavce 1, článku 11 odstavce 4 nebo článku 12 odstavce 7, pro účely
stanovení zdanitelných zisků tohoto podniku odčitatelné za stejných
podmínek, jako by byly placeny osobě mající bydliště či sídlo v prvním
státě.
Dluhy podniku jednoho smluvního státu vůči osobě mající bydliště či
sídlo v druhém smluvním státě budou podobně pro účely stanovení
zdanitelného majetku takového podniku odčitatelé za stejných podmínek,
jako by byly závazkem vůči osobě mající bydliště či sídlo v prvním
státě.
6. Ustanovení tohoto článku se použijí bez ohledu na ustanovení článku
2 na daně jakéhokoli druhu a pojmenování.
Čl.25
Řešení případů cestou dohody
1.Jestliže se osoba mající bydliště či sídlo v některém smluvním státě
domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních států mají nebo budou
mít pro ni za následek zdanění, které není v souladu s touto smlouvou,
může nezávisle na opravných prostředcích podle vnitrostátního práva
těchto států předložit svůj případ příslušnému úřadu smluvního státu,
ve kterém má bydliště či sídlo.
2. Bude-li příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a nebude-li
sám s to dospět k uspokojivému řešení, bude se snažit, aby případ
upravil dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak, aby se
vyloučilo zdanění, které není ve shodě s touto smlouvou.
3. Příslušné úřady smluvních států se budou snažit vyřešit dohodou
obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo
aplikaci této smlouvy. Mohou se také poradit za účelem vyloučení
dvojího zdanění v případech, které nejsou upraveny touto smlouvou.
4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za účelem
dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců. Bude-li se ústní výměna
názorů zdát účelnou pro dosažení dohody, může se taková výměna konat v
rámci komise složené ze zástupců příslušných úřadů smluvních států.
Čl.26
Výměna informací
1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat informace nutné
pro provádění této smlouvy a vnitrostátních zákonů smluvních států ve
věci daní, na které se tato smlouva vztahuje, pokud zdanění podle nich
bude v souladu s touto smlouvou. Všechny informace takto vyměněné budou
považovány za tajné a mohou být sděleny jen osobám nebo úřadům a soudům
pověřeným vyměřováním, vybíráním nebo vymáháním daní, které jsou
předmětem této smlouvy, nebo trestním stíháním ve věci těchto daní.
2. Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném případě vykládána tak, že
ukládají jednomu ze smluvních států povinnost:
a) provést administrativní opatření, která by se odchylovala od zákonů
nebo správní praxe tohoto nebo druhého smluvního státu;
b) sdělit údaje, které by nemohly být dosaženy na základě zákonů nebo v
řádném správním řízení tohoto nebo druhého smluvního státu;
c) poskytnout informace, které by odhalily živnostenské, podnikové,
průmyslové, obchodní nebo profesionální tajemství nebo obchodní postup
nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem
(ordre public).
Čl.27
Diplomatičtí a konzulární úředníci
Ustanovení této smlouvy se nedotýkají daňových výsad, které přísluší
diplomatickým a konzulárním úředníkům podle obecných pravidel
mezinárodního práva nebo podle ustanovení zvláštních dohod.
Čl.28
Nabytí platnosti
1. Tato smlouva bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny
v Praze co nejdříve.
2. Smlouva nabude platnosti dnem výměny ratifikačních listin a její
ustanovení se budou aplikovat:
a) pokud jde o daně vybírané u zdroje, na částky přijaté 1. ledna
kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém smlouva nabude
platnosti, nebo později;
b) pokud jde o jiné daně z příjmu a daně z majetku, na daně ukládané za
daňové roky počínající 1. ledna kalendářního roku následujícího po
roce, ve kterém smlouva nabude platnosti, nebo později.
Čl.29
Výpověď
Tato smlouva zůstane v platnosti, dokud nebude jedním ze smluvních
států vypovězena. Kterýkoli smluvní stát může smlouvu vypovědět
výpovědí zaslanou diplomatickou cestou nejméně šest měsíců před koncem
kteréhokoli kalendářního roku následujícího po období tří roků ode dne,
kterého smlouva nabyla platnosti. V takovém případě smlouva pozbude
účinnosti:
a) pokud jde o daně vybírané u zdroje, na částky přijaté 1. ledna
kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém byla dána výpověď,
nebo později;
b) pokud jde o jiné daně z příjmu a o daně z majetku, na daně ukládané
za daňové roky počínající 1. ledna kalendářního roku následujícího po
roce, ve kterém byla dána výpověď, nebo později.
Na důkaz toho podepsaní, kteří k tomu byli řádně zmocněni, podepsali
tuto smlouvu.
Dáno ve dvojím vyhotovení v Madridě dne 8. května 1980 v českém a
španělském jazyku, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za Československou socialistickou republiku:
Dr. Zdeněk Pisk v.r.
Za Španělsko:
Carlos Robles Piquer v.r.