Advanced Search

o Smlouvě mezi ČSSR a Španělskem o zamezení dvojího zdanění


Published: 1982
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507940/o-smlouv-mezi-ssr-a-panlskem-o-zamezen-dvojho-zdann.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
23/1982 Sb.



VYHLÁŠKA



ministra zahraničních věcí ze dne 10. prosince 1981 o Smlouvě mezi

Československou socialistickou republikou a Španělskem o zamezení

dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z

majetku



Dne 8. května 1980 byla v Madridu podepsána Smlouva mezi

Československou socialistickou republikou a Španělskem o zamezení

dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru z daní z příjmu a z

majetku.



Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé

socialistické republiky a prezident republiky ji ratifikoval.

Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 5. června 1981.



Podle svého článku 28 Smlouva vstoupila v platnost dne 5. června 1981.



České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.



První náměstek:



Ing. Knížka v.r.



SMLOUVA



mezi Československou socialistickou republikou a Španělskem o zamezení

dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z

majetku



Československá socialistická republika a Španělsko,



vědomy si potřeby usnadňovat obchod a podporovat hospodářskou

spolupráci v souladu se Závěrečným aktem Konference o bezpečnosti a

spolupráci v Evropě,



se rozhodly uzavřít smlouvu o zamezení dvojího zdanění a zabránění

daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku. Za tím účelem se

dohodly takto:



Čl.1



Osoby, na které se smlouva vztahuje



Tato smlouva se vztahuje na osoby, které mají bydliště či sídlo v

jednom nebo v obou smluvních státech.



Čl.2



Daně, na které se smlouva vztahuje



1. Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu a z majetku, vybírané ve

prospěch každého smluvního státu, ať je způsob vybírání jakýkoli.



2. Za daně z příjmu a z majetku se považují všechny daně vybírané z

celkového příjmu, z veškerého majetku nebo z jednotlivých částí příjmu

nebo majetku, včetně daní ze zisků pocházejících ze zcizení movitého

nebo nemovitého majetku, daní z celkového objemu mezd placených podniky

a daní z přírůstku hodnoty.



3. Současné daně, na které se smlouva vztahuje, jsou obzvláště



a) v Československu:



(i) odvod ze zisku a daň ze zisku;



(ii) daň ze mzdy;



(iii) daň z příjmů z literární a umělecké činnosti;



(iv) zemědělská daň;



(v) daň z příjmů obyvatelstva;



(vi) domovní daň a



(vii) odvod z jmění

(dále nazývané "československá daň");



b) ve Španělsku:



(i) daň z příjmu fyzických osob;



(ii) daň právnických osob;



(iii) daň z majetku

(dále nazývané "španělská daň").



4. Smlouva se bude také vztahovat na všechny totožné nebo podstatně

podobné daně, které budou ukládány po podpisu této smlouvy vedle

současných daní nebo místo nich. Příslušné úřady smluvních států si

budou oznamovat všechny významné změny, které budou provedeny v jejich

příslušných daňových zákonech.



Čl.3



Všeobecné definice



1. V této smlouvě, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad:



a) Výraz "Španělsko" označuje Španělský stát a zahrnuje jakoukoli

oblast za teritoriálními vodami Španělska, která byla nebo může být v

souladu s mezinárodním právem označena podle zákonů Španělska o

pevninské mělčině za oblast, nad níž mohou být vykonávána práva

Španělska k mořskému dnu a jeho podzemí a k jejich přírodním zdrojům.



b) Výraz "Československo" označuje Československou socialistickou

republiku.



c) Výrazy "jeden smluvní stát" a "druhý smluvní stát" označují podle

souvislosti Československo a Španělsko.



d) Výraz "osoba" zahrnuje fyzické osoby, společnosti a všechna jiná

sdružení osob.



e) Výraz "společnost" označuje každou právnickou osobu nebo každou

podstatu, která je posuzována jako právnická osoba pro daňové účely.



f) Výrazy "podnik jednoho smluvního státu" a "podnik druhého smluvního

státu" označují podnik provozovaný osobou mající bydliště či sídlo v

jednom smluvním státě, případně podnik provozovaný osobou mající

bydliště či sídlo v druhém smluvním státě.



g) Výraz "příslušník" označuje:



(i) každou fyzickou osobu, která je státním občanem některého smluvního

státu;



(ii) každou právnickou osobu, osobní společnost a sdružení, zřízené

podle práva platného v některém smluvním státě.



h) Výraz "mezinárodní doprava" označuje každou dopravu uskutečněnou

lodí nebo letadlem, které jsou provozovány podnikem jehož skutečné

vedení je umístěno v některém smluvním státě, pokud loď nebo letadlo

nejsou využívány pouze mezi místy ležícími v druhém smluvním státě.



i) Výraz "příslušný úřad" označuje:



(i) v případě Československa ministra financí Československé

socialistické republiky nebo jeho zmocněného zástupce:



(ii) v případě Španělska ministra financí nebo jakýkoli jiný úřad,

který ministr pověří.



2. Každý výraz, který není ve smlouvě definován, má pro její aplikaci

smluvním státem význam, který mu náleží podle práva tohoto smluvního

státu upravujícího daně, jež jsou předmětem této smlouvy, pokud

souvislost nevyžaduje odlišný výklad.



Čl.4



Daňový domicil



1. Výraz "osoba mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě"

označuje pro účely této smlouvy jakoukoli osobu, která je podle práva

tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště,

pobytu místa vedení nebo každého jiného podobného kritéria.Avšak tento

výraz nezahrnuje osoby, které jsou podrobeny zdanění v tomto státě

pouze z příjmů, které pobírají ze zdrojů v tomto státě umístěných, nebo

z majetku, který v tomto státě vlastní.



2. Jestliže fyzická osoba má podle ustanovení odstavce 1 bydliště v

obou smluvních státech, rozhodne se případ podle těchto pravidel:



a) Předpokládá se, že tato osoba má bydliště v tom smluvní státě, v

němž má stálý byt. Jestliže má stálý byt v obou smluvních státech,

předpokládá se, že má bydliště v tom smluvním státě, s nímž jsou její

osobní a hospodářská pouta nejužší (středisko životních zájmů).



b) Nemůže-li být určen smluvní stát, v němž má tato osoba středisko

svých životních zájmů, nebo jestliže nemá stálý byt v žádném smluvním

státě, předpokládá se, že má bydliště v tom smluvním státě, ve kterém

se obvykle zdržuje.



c) Jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou smluvních státech nebo

jestliže se obvykle nezdržuje v žádném z nich, předpokládá se, že má

bydliště v tom smluvním státě, jehož je příslušníkem.



d) Jestliže je tato osoba příslušníkem obou smluvních států, nebo

jestliže není příslušníkem žádného z nich, příslušné úřady smluvních

států upraví otázku vzájemnou dohodou.



3. Jestliže osoba jiná než osoba fyzická má podle ustanovení odstavce 1

sídlo v obou smluvních státech, předpokládá se, že má sídlo v tom

smluvní státě, v němž je místo jejího skutečného vedení.



Čl.5



Stálá provozovna



1. Výraz "stálá provozovna" označuje pro účely této smlouvy trvalé

zařízení pro podnikání, v němž podnik vykonává zcela nebo z části svoji

činnost.



2. Výraz "stálá provozovna" zahrnuje obzvláště:



a) místo vedení,



b) závod,



c) kancelář,



d) továrnu,



e) dílnu,



f) důl, lom,nebo jiné místo, kde se těží přírodní zdroje.



3. Staveniště nebo montáž jsou stálou provozovnou jen tehdy, jestliže

trvají déle než 12 měsíců.



4. Výraz "stálá provozovna" nezahrnuje:



a) zařízení, které se využívá pouze k uskladnění, vystavení nebo k

dodávkám zboží podniku;



b) zásobu zboží podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění,

vystavení nebo dodání;



c) zásobu zboží podniku, která se udržuje pouze za účelem zpracování

jiným podnikem;



d) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem

reklamy, poskytování informací, vědeckých rešerší nebo podobných

činností pro podnik, které mají přípravný nebo pomocný charakter.



5. Osoba jednající v jednom smluvním státě za podnik druhého smluvního

státu - jiná než zástupce mající nezávislé postavení, o němž pojednává

odstavec 5 - se považuje za stálou provozovnu v prvním státě, jestliže

je v tomto státě vybavena plnou mocí, kterou tam obvykle využívá a

která jí dovoluje uzavírat smlouvy jménem podniku, pokud činnost této

osoby není omezena na činnosti zmíněné v odstavci 4.



6. Za stálou provozovnu podniku jednoho smluvního státu se v druhém

smluvním státě nepovažuje pouhá skutečnost, že podnik v tomto druhém

státě vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního

komisionáře nebo jakéhokoli jiného zástupce majícího nezávislé

postavení, pokud tyto osoby jednají v řádném rámci své činnosti.



7. Skutečnost, že společnost, která má sídlo v jednom smluvním státě,

ovládá společnost nebo je ovládána společností, která má sídlo v druhém

smluvním státě, nebo která v tomto druhém státě vykonává svoji činnost

(ať prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak), neučiní sama o sobě z

kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti.



Čl.6



Příjmy z nemovitého majetku



1. Příjmy z nemovitého majetku včetně příjmů ze zemědělského nebo

lesního hospodářství mohou být zdaněny v tom smluvním státě, v němž je

takový majetek umístěn.



2.



a) Výraz "nemovitý majetek" se s výhradou ustanovení odstavců b) a c)

definuje ve shodě s právem tohoto smluvního státu, v němž je takový

majetek umístěn.



b) Výraz "nemovitý majetek" zahrnuje v každém případě příslušenství

nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář zemědělských a lesních

hospodářství, práva, na která se aplikují ustanovení občanského práva

vztahující se na nemovitý majetek, požívání nemovitého majetku a práva

na proměnlivé nebo pevné platy za těžení nebo za právo na těžení

nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních zdrojů.



c) Lodi a letadla se nepovažují za nemovitý majetek.



3. Ustanovení odstavce 1 se použijí na příjmy z přímého užívání, nájmu

a každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku.



4. Ustanovení odstavců 1 a 3 se použijí také na příjmy z nemovitého

majetku podniku a na příjmy z nemovitého majetku užívaného k výkonu

svobodného povolání.



Čl.7



Zisky podniků



1. Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění pouze v tom

státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě

prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže

podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku

zdaněny v tomto druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je

lze přičítat této stálé provozovně.



2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v

druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam

umístěna, přisuzují se v každém smluvním státě této stálé provozovně

zisky, které by mohla podle očekávání docílit, kdyby jako samostatný

podnik vykonávala stejné nebo podobné činnosti za stejných nebo

podobných podmínek a obchodovala zcela nezávisle s podnikem, jehož je

stálou provozovnou.



3. Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady

vynaložené na cíle sledované touto stálou provozovnou včetně výloh

vedení a všeobecných administrativních výloh takto vynaložených, ať ve

státě, v němž je tato stálá provozovna umístěna, či jinde.



4. Pokud je v některém smluvním státě obvyklé stanovit zisky, které

mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových

zisků podniku jeho různým částem, nevylučuje ustanovení odstavce 2, aby

tento smluvní stát stanovil zisky, jež mají být zdaněny, takovým

rozdělením, jaké je obvyklé.Přijatá metoda rozdělení zisků musí být

však taková, aby výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto

článku.



5. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že

pouze nakupovala zboží pro podnik.



6. Zisky, které se mají přičíst stálé provozovně, se pro účely

předchozích odstavců stanoví každý rok podle stejné metody, pokud

neexistují závažné a dostatečné důvody pro jiný postup.



7. Jestliže zisky zahrnují příjmy, o nichž se pojednává odděleně v

jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků dotčena

ustanoveními tohoto článku.



Čl.8



Námořní a letecká doprava



1. Zisky z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě

podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž je umístěno skutečné

vedení podniku.



2. Jestliže místo skutečného vedení podniku námořní dopravy je na

palubě lodi, považuje se za umístěné ve smluvním státě, v němž tato loď

má domovský přístav, nebo nemá-li loď domovský přístav, považuje se za

umístěné ve smluvním státě, ve kterém provozovatel lodi má bydliště či

sídlo.



3. Ustanovení odstavce 1 se použijí také na zisky z účasti na poolu,

společném provozu nebo na mezinárodní provozní organizaci.



Čl.9



Sdružené podniky



1. Jestliže



a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na

vedení, kontrole nebo jmění podniku druhého smluvního státu, nebo



b) tytéž osoby se přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo

jmění podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého smluvního

státu,



a jestliže v jednom i druhém případě byly mezi oběma podniky v jejich

obchodních nebo finančních vztazích sjednány nebo jim uloženy podmínky,

které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi podniky

nezávislými, mohou být zisky, které mu byly docíleny bez těchto

podmínek jedním z podniků, které však vzhledem k těmto podmínkám

docíleny nebyly, včleněny do zisků tohoto podniku a následkem toho

zdaněny.



2. Jestliže zisky, z nichž byl podnik jednoho smluvního státu zdaněn v

tomto státě, byly také zahrnuty do zisků podniku druhého smluvního

státu a podle toho zdaněny a jestliže zisky takto zahrnuté jsou zisky,

které by byly docíleny podnikem druhého smluvního státu, kdyby mezi

oběma podniky byly sjednány podmínky jako mezi podniky nezávislými,

upraví první stát přiměřeně částku daně ukládané z těchto zisků v

prvním státě. Při stanovení takové úpravy bude vzat náležitý zřetel na

ostatní ustanovení této smlouvy ve vztahu k povaze příjmu a bude-li to

nutné, příslušné úřady smluvních států se za tímto účelem poradí.



3. Smluvní stát neupraví zisky podniku v případech uvedených v odstavci

1, jestliže podle práva tohoto státu uplynula promlčecí doba.



Čl.10



Dividendy



1. Dividendy vyplácené společností, která má sídlo v jednom smluvním

státě, osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě mohou být

zdaněny v tomto druhém státě.



2. Tyto dividendy však mohou být také zdaněny ve smluvním státě, v němž

má sídlo společnost, která je vyplácí, a to podle práva tohoto státu.

Jestliže však příjemce je skutečným vlastníkem dividend, daň takto

uložená nepřesáhne:



a) 5 % hrubé částky dividend, jestliže skutečným vlastníkem je

společnost (nikoli však osobní společnost, která nemá právní

subjektivitu), která vlastní přímo nejméně 25 % kapitálu společnosti

vyplácející dividendy;



b) 15 % hrubé částky dividend ve všech jiných případech.



3. Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob

aplikace odstavce 2.



4. Ustanovení odstavce 2 se nedotknou zdanění zisků společnosti, ze

kterých jsou dividendy vypláceny.



5. Výraz "dividendy", použitý v tomto článku, označuje příjmy z akcií,

požitkových akcií nebo požitkových práv, kuksů nebo jiných práv, s

výjimkou pohledávek, s účastí na zisku, právě tak jako příjmy z jiných

společenských práv, které jsou podrobeny stejnému zdanění jako příjmy z

akcií podle daňového práva státu, v němž má sídlo společnost

vyplácející dividendy.



6. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže příjemce dividend,

mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě, vykonává v druhém

smluvním státě, v němž má sídlo společnost vyplácející dividendy,

průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny,

která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém státě svobodné

povolání pomocí stálé základny tam umístěné a jestliže účast, na jejímž

základě se dividendy vyplácejí, je skutečně spojena s takovou stálou

provozovnou nebo stálou základnou. V takovém případě se použijí

ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.



7. Jestliže společnost mající sídlo v jednom smluvním státě dosahuje

zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento druhý stát

zdanit dividendy vyplácené touto společností osobám majícím bydliště či

sídlo v prvním státě, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z

nerozdělených zisků, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělený zisk

pozůstávají zcela nebo z části ze zisků nebo příjmů docílených v tomto

druhém státě.



Čl.11



Úroky



1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a placené osobě mající

bydliště či sídlo v druhém smluvním státě podléhají zdanění pouze v

tomto druhém státě.



2. Výraz "úroky" použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek

jakéhokoli druhu, zajištěných i nezajištěných zástavním právem na

nemovitosti, poskytujících i neposkytujících právo na účast na zisku

dlužníka, a obzvláště příjmy z veřejných dluhopisů a obligací, včetně

prémií a výher spojených s těmito obligacemi.



3. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jestliže příjemce úroků, který

má bydliště či sídlo v jednom smluvním státě, vykonává v druhém

smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj, průmyslovou nebo obchodní

činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo

vykonává v tomto druhém státě svobodné povolání pomocí stálé základny

tam umístěné a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, je

skutečně spojena s takovou stálou provozovnou nebo stálou základnou. V

tomto případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho,

o jaký případ jde.



4. Jestliže částka placených úroků, posuzováno se zřetelem k

pohledávce, ze které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních

vztahů existujících mezi plátcem a příjemcem nebo mezi oběma a třetí

osobou částku, kterou by byl smluvil plátce s příjemcem, kdyby nebylo

takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto

poslední částku. Část platu, která ji přesahuje, zůstane v tomto

případě podrobena zdanění podle práva každého smluvního státu a s

přihlédnutím k jiným ustanovením této smlouvy.



Čl.12



Licenční poplatky



1. Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a placené

osobě, která má bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, mohou být

zdaněny v tomto druhém státě.



2. Takové licenční poplatky však mohou být zdaněny ve smluvním státě,

ve kterém je jejich zdroj, a to podle práva tohoto státu. Daň takto

uložená však nepřekročí 5 % hrubé částky licenčních poplatků za

předpokladu, že licenční poplatky podléhají zdanění v druhém smluvním

státě.



3. Autorské licenční poplatky a jiné podobné platy za provedení nebo

reprodukci literárního, dramatického, hudebního nebo uměleckého díla

(avšak s výjimkou licenčních poplatků placených za kinematografické

filmy a díla nahraná na filmové nebo televizní pásky pro televizní

vysílání) mající zdroj v jednom smluvním státě a placené osobě mající

bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, která je podrobena zdanění z

těchto licenčních poplatků, podléhají zdanění pouze v tomto druhém

státě.



4. Výraz "licenční poplatky" použitý v tomto článku označuje platy

jakéhokoli druhu placené za užití nebo za právo na užití autorského

práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému včetně

kinematografických filmů, patentu, ochranné známky, vzoru nebo modelu,

plánu, tajného vzorce nebo postupu, nebo za užití nebo za právo na

užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení nebo za

informaci vztahující se na zkušenosti z oblasti průmyslové, obchodní

nebo vědecké.



5. Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže příjemce

licenčních poplatků mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě

vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky

zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé

provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto státě svobodné

povolání pomocí stálé základny tam umístěné, a jestliže právo nebo

majetek, pro které jsou licenční poplatky placeny, jsou skutečně

spojeny s takovou stálou provozovnou nebo stálou základnou. V takovém

případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o

jaký případ jde.



6. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj v jednom smluvním

státě, jestliže plátcem je tento smluvní stát sám, nižší správní útvar

nebo místní úřad tohoto smluvního státu nebo osoba mající bydliště či

sídlo v tomto smluvním státě. Jestliže však osoba, která platí licenční

poplatky, ať má nebo nemá bydliště či sídlo v některém smluvním státě,

má v jednom smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž vznikl

závazek platit licenční poplatky, a tato stálá provozovna nese ke své

tíži tyto licenční poplatky, předpokládá se, že tyto licenční poplatky

mají zdroj v tom smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna

umístěna.



7. Jestliže částka placených licenčních poplatků, posuzováno se

zřetelem na užívání, právo nebo informaci, za které jsou placeny,

přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a

příjemcem nebo mezi oběma a třetí osobou částku, kterou by byl smluvil

plátce s příjemcem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení

tohoto článku jen na tuto poslední částku. Část platů, která ji

přesahuje, zůstane v tomto případě podrobena zdanění podle práva

každého smluvního státu a s přihlédnutím k jiným ustanovením této

smlouvy.



Čl.13



Kapitálové zisky



1. Zisky docílené osobou mající bydliště či sídlo v jednom smluvním

státě ze zcizení nemovitého majetku, o němž se pojednává v článku 6 a

který je umístěn v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto

druhém státě.



2. Zisky ze zcizení movitého majetku tvořícího část provozního majetku

stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má v druhém

smluvním státě, nebo movitého majetku příslušejícího ke stálé základně,

kterou osoba mající bydliště v jednom smluvním státě má v druhém

smluvním státě pro výkon svobodného povolání, včetně zisků ze zcizení

takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem) nebo

takové stálé základny, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. Zisky ze

zcizení movitého majetku uvedeného v článku 22 odstavci 3 však

podléhají zdanění jen ve smluvním státě, ve kterém takový movitý

majetek podléhá zdanění podle zmíněného článku.



3. Zisky ze zcizení majetkových hodnot jiných než těch, o nichž se

pojednává v odstavcích 1 a 2, podléhají zdanění jen ve smluvním státě,

ve kterém má zcizitel bydliště či sídlo.



Čl.14



Nezávislá povolání



1. Příjmy, které osoba mající bydliště v jednom smluvním státě pobírá

za služby poskytované při výkonu svobodného povolání nebo jiné

nezávislé činnosti podobné povahy, podléhají zdanění pouze v tomto

státě, pokud tato osoba nemá pravidelně k dispozici v druhém smluvním

státě stálou základnu pro výkon svých činností. Jestliže má takovou

stálou základnu, mohou být příjmy zdaněny v druhém smluvním státě,

avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé

základně.



2. Výraz "svobodné povolání" zahrnuje obzvláště nezávislé činnosti

vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelské, jakož i

nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a

účetních.



Čl.15



Závislá zaměstnání



1. Mzdy, platy a jiné podobné odměny, které osoba mající bydliště v

jednom smluvním státě pobírá ze zaměstnání, podléhají s výhradou

ustanovení článků 16, 18 a 19 zdanění jen v tomto státě, pokud

zaměstnání není vykonáváno v druhém smluvním státě. Je-li tam

zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny přijaté z tohoto zaměstnání

zdaněny v tomto druhém státě.



2. Odměny, které osoba mající bydliště v jednom smluvním státě pobírá

ze zaměstnání vykonávaného v druhém smluvním státě, podléhají bez

ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvním státě, jestliže:



a) příjemce se zdržuje v druhém státě během jednoho nebo více období,

která vcelku nepřekročí 183 dnů v příslušném kalendářním roce,



b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo na účet zaměstnavatele,

který nemá bydliště či sídlo v tomto druhém státě, a



c) odměny nejdou k tíži stálé provozovně nebo stálé základně, kterou má

zaměstnavatel v tomto druhém státě.



3. Odměny ze zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo letadla v

mezinárodní dopravě mohou být bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto

článku zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je umístěno skutečné

uvedení podniku.



Čl.16



Tantiémy



Tantiémy a podobné platy, které osoba mající bydliště v jednom smluvním

státě pobírá jako člen správní nebo dozorčí rady nebo jiného podobného

orgánu společnosti, která má sídlo v druhém smluvním státě, mohou být

zdaněny v tomto druhém státě.



Čl.17



Umělci a sportovci



1. Příjmy, které pobírají na veřejnosti vystupující umělci, jako např.

divadelní, filmoví, rozhlasoví nebo televizní umělci, hudebníci a

sportovci jako takoví ze své osobní činnosti, mohou být bez ohledu na

ustanovení článků 14 a 15 zdaněny ve smluvním státě, ve kterém jsou

tyto činnosti vykonávány.



2. Jestliže příjmy z osobní činnosti vykonávané umělcem nebo sportovcem

jako takovými nepřipadají umělci nebo sportovci samému, ale jiné osobě,

mohou být tyto příjmy zdaněny bez ohledu na ustanovení článků 7, 14 a

15 ve smluvním státě, ve kterém jsou činnosti umělce nebo sportovce

vykonávány.



Čl.18



Penze



Penze a jiné podobné platy vyplácené z důvodu dřívějšího zaměstnání

osobě mající bydliště v některém smluvním státě podléhají s výhradou

ustanovení článku 19 odstavec 1 zdanění pouze v tomto státě.



Čl.19



Veřejné služby



1.



a) Platy jiné než penze, vyplácené jedním smluvním státem, nižším

správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu fyzické osobě za

služby prokázané tomuto státu, nižšímu správnímu útvaru nebo úřadu,

podléhají zdanění jen v tomto státě.



b) Takové platy však podléhají zdanění jen v druhém smluvním státě,

jestliže služby byly konány v tomto státě a fyzická osoba má v tomto

státě bydliště a



(i) je příslušníkem tohoto státu nebo



(ii) nezískala bydliště v tomto státě jen za účelem konání těchto

služeb.



2.



a) Jakékoli penze vyplácené jedním smluvním státem, nižším správním

útvarem nebo místním úřadem tohoto státu nebo z fondů, které zřídily,

fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu, nižšímu správním útvaru

nebo úřadu podléhají zdanění jen v tomto státě.



b) Takové penze však podléhají zdanění jen v druhém smluvním státě,

jestliže fyzická osoba má bydliště v tomto státě a je příslušníkem

tohoto státu.



3. Ustanovení článků 15, 16 a 18 se použijí na odměny a penze za služby

konané ve spojení s průmyslovou a obchodní činností, prováděnou

smluvním státem, jeho nižším správním útvarem nebo místním úřadem.



Čl.20



Studující



Platy, které na úhradu nákladů výživy, vzdělání nebo praxe dostávají

studující nebo učni, kteří se zdržují v některém smluvním státě pouze

za účelem svého vzdělání nebo praxe a kteří mají nebo měli

bezprostředně před takovou návštěvou bydliště v druhém smluvním státě,

se nezdaní v prvním smluvním státě, pokud takové platy jim byly

poukázány ze zdrojů mimo tento stát.



Čl.21



Jiné příjmy



1. Příjmy osoby mající bydliště či sídlo v některém smluvním státě, o

nichž se nepojednává v předcházejících článcích této smlouvy, ať je

jejich zdroj kdekoli, podléhají zdanění jen v tomto státě.



2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na příjmy jiné než příjmy z

nemovitého majetku, který je definován v článku 6 odstavci 2, jestliže

příjemce takových příjmů mající bydliště či sídlo v některém smluvním

státě vykonává průmyslovou nebo obchodní činnost v druhém smluvním

státě prostřednictvím stálé provozovny tam umístěné nebo vykonává v

tomto druhém státě nezávislé povolání pomocí stálé základny tam

umístěné a jestliže právo nebo majetek, pro které se příjmy platí, jsou

skutečně spojeny s takovou stálou provozovnou nebo s takovou stálou

základnou. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku

14 podle toho, o jaký případ jde.



Čl.22



Majetek



1. Nemovitý majetek ve smyslu článku 6, který vlastní osoba mající

bydliště či sídlo v jednom smluvním státě a který je umístěn v druhém

smluvním státě, může být zdaněn v tomto druhém státě.



2. Movitý majetek, který je částí provozního majetku stálé provozovny

podniku, nebo movitý majetek příslušející ke stálé základně používané k

výkonu svobodného povolání může být zdaněn ve smluvním státě, ve kterém

je umístěna stálá provozovna nebo stálá základna.



3. Lodi a letadla používané v mezinárodní dopravě a movitý majetek

sloužící k provozování takových lodí a letadel podléhají zdanění jen ve

smluvním státě, ve kterém je umístěno skutečné uvedení podniku.



4. Všechny ostatní části majetku osoby mající bydliště či sídlo v

některém smluvním státě podléhají zdanění jen v tomto státě.



Čl.23



Způsob vyloučení dvojího zdanění



1. V Československu se dvojí zdanění vyloučí tímto způsobem:



a) Jestliže osoba mající bydliště či sídlo v Československu pobírá

příjmy nebo vlastní majetek, které mohou být podle ustanovení této

smlouvy zdaněny ve Španělsku, vyjme Československo s výhradou

ustanovení uvedeného pod písmenem b) tohoto odstavce takové příjmy nebo

takový majetek ze zdanění. Při výpočtu daně z ostatního příjmu nebo

majetku této osoby může však použít sazbu daně, která by se použila,

kdyby vyňaté příjmy nebo majetek nebyly takto vyňaty ze zdanění.



b) Československo může při ukládání daní osobám, které mají na jeho

území bydliště či sídlo, zahrnout do základu, ze kterého se takové daně

ukládají, příjmy, které mohou být podle ustanovení článků 10, 12, 16 a

17 této smlouvy také zdaněny ve Španělsku. Československo však povolí

snížit částku daně vypočtenou z takového základu o částku rovnající se

dani zaplacené ve Španělsku. Částka, o kterou se daň sníží, nepřekročí

však takovou část československé daně, vypočtené před tím, než snížení

daně bylo povoleno, která poměrně připadá na příjmy, které mohou být

podle ustanovení článků 10, 12, 16 a 17 této smlouvy zdaněny ve

Španělsku.



2. Ve Španělsku se dvojí zdanění vyloučí tímto způsobem:



a) Jestliže osoba mající bydliště či sídlo ve Španělsku, pobírá příjmy

nebo vlastní majetek, které mohou být podle ustanovení této smlouvy

zdaněny v Československu, vyjme Španělsko s výhradou ustanovení

uvedeného pod písmenem b) tohoto odstavce takové příjmy nebo takový

majetek ze zdanění. Při výpočtu daně z ostatního příjmu nebo majetku

této osoby může však použít sazbu daně, která se použila, kdyby vyňaté

příjmy nebo majetek nebyly takto vyňaty ze zdanění.



b) Španělsko může při ukládání daní osobám, které mají na jeho území

bydliště či sídlo, zahrnout do základu, ze kterého se takové daně

ukládají, příjmy, které mohou být podle ustanovení článků 10 a 12 této

smlouvy také zdaněny v Československu. Španělsko však povolí snížit

částku daně vypočtenou z takového základu o částku rovnající se dani

zaplacené v Československu. Částka, o kterou se daň sníží, nepřekročí

však takovou část španělské daně, vypočtené před tím, než snížení daně

bylo povoleno, která poměrně připadá na příjmy, které mohou být podle

ustanovení článků 10 a 12 této smlouvy zdaněny v Československu.



Čl.24



Zákaz diskriminace



1. Příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni v druhém

smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnosti s ním spojené, které

jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým

jsou nebo mohou být za stejných okolností podrobeni příslušníci tohoto

druhého státu.



2. Osoby bez státní příslušnosti, které mají bydliště v jednom smluvním

státě, nebudou podrobeny v jednom ani v druhém smluvním státě žádnému

zdanění nebo povinnosti s ním spojené, které jsou tíživější, než

zdanění a s ním spojené povinnosti, jímž jsou nebo mohou být podrobeni

příslušníci dotčeného státu za stejných okolností.



3. Zdanění stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má v

druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než

zdanění podniků tohoto druhého státu, které vykonávají stejnou činnost.



Toto ustanovení nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu,

aby přiznal osobám majícím bydliště v druhém smluvním státě osobní

srážky, úlevy a snížení daně z důvodu osobního stavu nebo povinností k

rodině, které přiznává osobám, které na jeho území mají bydliště.



4. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž jmění je zcela nebo zčásti,

přímo nebo nepřímo, vlastněno nebo kontrolováno osobou nebo osobami

majícími bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, nebudou podrobeny v

prvním smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnosti s ním spojené,

které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti,

kterým jsou nebo mohou být podrobeny jiné podobné podniky tohoto

prvního státu.



5. Úroky, licenční poplatky a jiné úhrady placené podnikem jednoho

smluvního státu osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě

budou s výhradou případů, na které se vztahují ustanovení článku 9

odstavce 1, článku 11 odstavce 4 nebo článku 12 odstavce 7, pro účely

stanovení zdanitelných zisků tohoto podniku odčitatelné za stejných

podmínek, jako by byly placeny osobě mající bydliště či sídlo v prvním

státě.



Dluhy podniku jednoho smluvního státu vůči osobě mající bydliště či

sídlo v druhém smluvním státě budou podobně pro účely stanovení

zdanitelného majetku takového podniku odčitatelé za stejných podmínek,

jako by byly závazkem vůči osobě mající bydliště či sídlo v prvním

státě.



6. Ustanovení tohoto článku se použijí bez ohledu na ustanovení článku

2 na daně jakéhokoli druhu a pojmenování.



Čl.25



Řešení případů cestou dohody



1.Jestliže se osoba mající bydliště či sídlo v některém smluvním státě

domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních států mají nebo budou

mít pro ni za následek zdanění, které není v souladu s touto smlouvou,

může nezávisle na opravných prostředcích podle vnitrostátního práva

těchto států předložit svůj případ příslušnému úřadu smluvního státu,

ve kterém má bydliště či sídlo.



2. Bude-li příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a nebude-li

sám s to dospět k uspokojivému řešení, bude se snažit, aby případ

upravil dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak, aby se

vyloučilo zdanění, které není ve shodě s touto smlouvou.



3. Příslušné úřady smluvních států se budou snažit vyřešit dohodou

obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo

aplikaci této smlouvy. Mohou se také poradit za účelem vyloučení

dvojího zdanění v případech, které nejsou upraveny touto smlouvou.



4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za účelem

dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců. Bude-li se ústní výměna

názorů zdát účelnou pro dosažení dohody, může se taková výměna konat v

rámci komise složené ze zástupců příslušných úřadů smluvních států.



Čl.26



Výměna informací



1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat informace nutné

pro provádění této smlouvy a vnitrostátních zákonů smluvních států ve

věci daní, na které se tato smlouva vztahuje, pokud zdanění podle nich

bude v souladu s touto smlouvou. Všechny informace takto vyměněné budou

považovány za tajné a mohou být sděleny jen osobám nebo úřadům a soudům

pověřeným vyměřováním, vybíráním nebo vymáháním daní, které jsou

předmětem této smlouvy, nebo trestním stíháním ve věci těchto daní.



2. Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném případě vykládána tak, že

ukládají jednomu ze smluvních států povinnost:



a) provést administrativní opatření, která by se odchylovala od zákonů

nebo správní praxe tohoto nebo druhého smluvního státu;



b) sdělit údaje, které by nemohly být dosaženy na základě zákonů nebo v

řádném správním řízení tohoto nebo druhého smluvního státu;



c) poskytnout informace, které by odhalily živnostenské, podnikové,

průmyslové, obchodní nebo profesionální tajemství nebo obchodní postup

nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem

(ordre public).



Čl.27



Diplomatičtí a konzulární úředníci



Ustanovení této smlouvy se nedotýkají daňových výsad, které přísluší

diplomatickým a konzulárním úředníkům podle obecných pravidel

mezinárodního práva nebo podle ustanovení zvláštních dohod.



Čl.28



Nabytí platnosti



1. Tato smlouva bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny

v Praze co nejdříve.



2. Smlouva nabude platnosti dnem výměny ratifikačních listin a její

ustanovení se budou aplikovat:



a) pokud jde o daně vybírané u zdroje, na částky přijaté 1. ledna

kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém smlouva nabude

platnosti, nebo později;



b) pokud jde o jiné daně z příjmu a daně z majetku, na daně ukládané za

daňové roky počínající 1. ledna kalendářního roku následujícího po

roce, ve kterém smlouva nabude platnosti, nebo později.



Čl.29



Výpověď



Tato smlouva zůstane v platnosti, dokud nebude jedním ze smluvních

států vypovězena. Kterýkoli smluvní stát může smlouvu vypovědět

výpovědí zaslanou diplomatickou cestou nejméně šest měsíců před koncem

kteréhokoli kalendářního roku následujícího po období tří roků ode dne,

kterého smlouva nabyla platnosti. V takovém případě smlouva pozbude

účinnosti:



a) pokud jde o daně vybírané u zdroje, na částky přijaté 1. ledna

kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém byla dána výpověď,

nebo později;



b) pokud jde o jiné daně z příjmu a o daně z majetku, na daně ukládané

za daňové roky počínající 1. ledna kalendářního roku následujícího po

roce, ve kterém byla dána výpověď, nebo později.



Na důkaz toho podepsaní, kteří k tomu byli řádně zmocněni, podepsali

tuto smlouvu.



Dáno ve dvojím vyhotovení v Madridě dne 8. května 1980 v českém a

španělském jazyku, přičemž obě znění mají stejnou platnost.



Za Československou socialistickou republiku:



Dr. Zdeněk Pisk v.r.



Za Španělsko:



Carlos Robles Piquer v.r.