1/2000 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 22. listopadu 1999
o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu
Změna: 295/2000 Sb.
Změna: 457/2013 Sb.
Vláda nařizuje podle § 37 odst. 7 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve
znění pozdějších předpisů:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Nařízení vlády o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní
dopravu (dále jen "železniční přepravní řád") stanoví podmínky pro
přepravu věcí nebo živých zvířat jako vozové zásilky nebo jako
spěšniny, podmínky pro odpovědnost dopravce z přepravní smlouvy o
přepravě věcí nebo živých zvířat, včetně podmínek pro plnění jedné
přepravní smlouvy více dopravci na dráze celostátní a na dráhách
regionálních, a upravuje vztahy mezi dopravcem a odesílatelem zásilky,
mezi dopravcem a příjemcem zásilky a mezi dopravci navzájem při plnění
jedné přepravní smlouvy více dopravci.
(2) Pro nakládku nebo vykládku a přepravu vozových zásilek na vlečce, u
nichž následuje nebo předchází uzavření přepravní smlouvy pro přepravu
po dráze celostátní nebo po dráhách regionálních, se vztahují
ustanovení železničního přepravního řádu přiměřeně.
(3) Tento železniční přepravní řád se vztahuje na vnitrostátní přepravu
vozových zásilek nebo spěšnin ve veřejné drážní nákladní dopravě. Pro
mezinárodní přepravu vozových zásilek ve veřejné drážní nákladní
dopravě se použije ustanovení železničního přepravního řádu jen tehdy,
stanoví-li to mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána^1)
a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.
§ 2
Výklad některých pojmů
Pro účely tohoto nařízení vlády se rozumí:
a) nákladním listem přepravní doklad o uzavření smlouvy o přepravě věci
nebo živých zvířat jako vozové zásilky,
b) přepravním listem přepravní doklad o uzavření smlouvy o přepravě
věci nebo živých zvířat jako spěšniny,
c) odesílatelem fyzická nebo právnická osoba uvedená v přepravním
dokladu, jejímž jménem se podává zásilka k přepravě s příslušným
přepravním dokladem,
d) příjemcem fyzická nebo právnická osoba uvedená odesílatelem v
přepravním dokladu, které je zásilka podle přepravního dokladu určena,
e) zásilkou věc nebo živá zvířata podaná k přepravě s přepravním
dokladem jako vozová zásilka nebo jako spěšnina,
f) vozovou zásilkou zásilka, k jejíž přepravě je třeba nejméně jeden
samostatný vůz, podaná k přepravě s nákladním listem; za vozovou
zásilku se považují též prázdné nebo ložené kontejnery nebo výměnné
nástavby přepravované na drážním vozidle a drážní vozidla v prázdném
nebo loženém stavu, která nejsou ve vlastnictví dopravce přepravujícího
zásilku a jsou podaná odesílatelem k přepravě s nákladním listem,
g) spěšninou zásilka omezené hmotnosti a rozměrů, kterou lze snadno
nakládat a vykládat, podaná k přepravě s přepravním listem a
přepravovaná určenými vlaky veřejné drážní osobní nebo nákladní
dopravy,
h) dodací lhůtou doba, do jejíhož uplynutí se dopravce zavazuje
přepravit zásilku ze stanice odesílací do stanice určení a přichystat
ji příjemci k převzetí,
i) rychlou vozovou zásilkou vozová zásilka podaná k přepravě s dodací
lhůtou nejméně o 25 % kratší než dodací lhůta stanovená železničním
přepravním řádem,
j) průvodcem vozové zásilky osoba pověřená odesílatelem, která během
přepravy pečuje o zásilku,
k) přepravními podmínkami podmínky stanovené železničním přepravním
řádem,
l) smluvními přepravními podmínkami podmínky vyhlášené dopravcem,
obsahující podrobnosti přepravních podmínek.
ČÁST DRUHÁ
PŘEPRAVA VOZOVÝCH ZÁSILEK
Vznik a splnění přepravní smlouvy
§ 3
(1) Přepravní smlouva je uzavřena převzetím vozové zásilky dopravcem k
přepravě a potvrzením přijetí vozové zásilky k přepravě dopravcem v
nákladním listu. Uzavření přepravní smlouvy se prokazuje vyplněným
nákladním listem potvrzeným dopravcem. Ve vnitrostátní přepravě
vozových zásilek lze namísto nákladního listu použít náložný list podle
občanského zákoníku.
(2) Vyplněný nákladní list předkládá odesílatel pro každou vozovou
zásilku podávanou k přepravě. Jako vozovou zásilku lze podat k přepravě
jedním nákladním listem i skupinu vozů naloženou stejným druhem věcí
nebo živých zvířat určenou jednomu příjemci v jedné stanici určení.
(3) Za splnění povinností podle zvláštních právních předpisů,^2) které
musí být splněny před podejem vozové zásilky k přepravě, odpovídá
odesílatel. Odesílatel odpovídá za správnost jím uvedených údajů v
nákladním listu.
(4) Osoba, která při uzavírání přepravní smlouvy předloží dopravci
vyplněný nákladní list, se považuje za osobu oprávněnou jednat jménem
odesílatele.
(5) Přeprava kontejnerů a výměnných nástaveb se uskutečňuje podle
podmínek přepravy vozových zásilek. Do nákladního listu se u
pojmenování přepravované zásilky uvede kromě identifikačního čísla
kontejneru nebo výměnné nástavby též označení obsahu zásilky,
přepravované v kontejneru nebo výměnné nástavbě, nebo údaj, že
kontejner nebo výměnná nástavba se přepravuje v prázdném stavu.
§ 4
(1) Přeprava vozové zásilky je ukončena vyrozuměním příjemce o jejím
přichystání nebo přistavením vozové zásilky na místo určené k odběru
vozové zásilky v době obsluhy, dohodnuté mezi dopravcem a příjemcem.
(2) Přepravní smlouva je splněna vydáním vozové zásilky dopravcem
příjemci zapsanému v nákladním listu. Převzetí zásilky příjemcem musí
být v nákladním listu potvrzeno.
(3) Vozová zásilka může být vydána též jiné osobě než příjemci, pokud
se prokáže plnou mocí udělenou příjemcem uvedeným v nákladním listu.
Tato plná moc se připojí k odběrnému listu.
(4) Lhůta pro vyzvednutí zásilky se u věcí nebezpečné povahy zkracuje
na 1 měsíc a u živých zvířat a u věcí, které se rychle kazí, na 1
týden. Po uplynutí těchto lhůt postupuje dopravce podle § 2581 odst. 1
občanského zákoníku.
§ 5
Nákladní list a jeho náležitosti
(1) Nákladní list vydává dopravce. Nákladní list sestává ze čtyř dílů:
a) prvopis nákladního listu, který se vydá ve stanici určení se
zásilkou příjemci,
b) účetní list, který doprovází zásilku ze stanice odesílací až do
stanice určení a po splnění přepravní smlouvy zůstane dopravci, který
zásilku vydal,
c) odběrný list, který doprovází zásilku ze stanice odesílací až do
stanice určení a po potvrzení převzetí zásilky příjemcem zůstane
dopravci, který zásilku vydal,
d) druhopis nákladního listu, který se vydá ve stanici odesílací
odesílateli po přijetí zásilky k přepravě.
(2) Nákladní list obsahuje
a) název stanice odesílací a stanice určení,
b) jméno a příjmení, datum narození a adresu odesílatele, jde-li o
fyzickou osobu,
c) obchodní jméno (název), identifikační číslo a sídlo odesílatele,
jde-li o právnickou osobu,
d) jméno a příjmení a adresu příjemce, jde-li o fyzickou osobu, a
obchodní jméno (název), identifikační číslo, pokud je odesílateli
známo, a sídlo příjemce, jde-li o právnickou osobu,
e) pojmenování obsahu přepravované zásilky, včetně označení
nebezpečných věcí,
f) hmotnost obsahu přepravované zásilky nebo jiný údaj o množství
obsahu přepravované zásilky,
g) seznam listin, které jsou přiloženy k nákladnímu listu,
h) seznam listin, které s přepravovanou zásilkou souvisejí a nejsou k
nákladnímu listu přiloženy, s uvedením místa jejich uložení,
i) obchodní jméno, identifikační číslo a sídlo dopravce, který uzavírá
přepravní smlouvu,
j) číslo vozu,
k) identifikační údaje o plombách,
l) datum a hodina uzavření přepravní smlouvy,
m) podací a dodací číslo nákladního listu,
n) dovozné a poplatky s přepravou související,
o) potvrzení převzetí zásilky příjemcem s uvedením dne a hodiny
převzetí.
Údaje v nákladním listu uvedené pod písmeny a) až h) a j) a k),
vyplňuje odesílatel, ostatní údaje vyplňuje dopravce.
(3) Nákladní list může obsahovat další náležitosti stanovené ve
smluvních přepravních podmínkách.
(4) K nákladnímu listu se přikládají listiny požadované správními úřady
podle zvláštních právních předpisů^2) a další listiny s přepravovanou
zásilkou související.
(5) Účetní list nákladního listu se uschová u dopravce v číselném
pořadí podle kalendářního roku nejméně pět roků od data ukončení
přepravní smlouvy.
§ 6
Podmínky placení přepravného
Dovozné a další poplatky podle smluvních přepravních podmínek za
provedení přepravy (dále jen "přepravné") hradí odesílatel,
nedohodne-li se s dopravcem jinak. Nehradí-li přepravné odesílatel,
uvede se dohodnutý způsob úhrady přepravného v nákladním listu.
§ 7
Věci vyloučené z přepravy
(1) Z přepravy jsou vyloučeny věci nebo živá zvířata,
a) jejichž přeprava je zakázána mezinárodní smlouvou^1) nebo opatřeními
správních úřadů, především z důvodů zdravotních a bezpečnostních,
b) které se rozměry, hmotností nebo úpravou nehodí k žádané přepravě s
ohledem na zařízení dráhy nebo drážní vozidla nebo s ohledem na
zajištění bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy,
c) které lze přepravovat jen při splnění zvláštních podmínek (§ 13 a
tyto podmínky nejsou splněny,
(dále jen "věci vyloučené z přepravy").
(2) Pokud věci vyloučené z přepravy podle odstavce 1 byly podány k
přepravě a v nákladním listu nebyly správně pojmenovány a dopravce
zjistil, že jsou obsahem vozové zásilky,
a) vozovou zásilku vrátí odesílateli, zadržel-li zásilku v odesílací
stanici,
b) vozovou zásilku vyloučí z přepravy, zadržel-li zásilku na cestě, a o
této skutečnosti vyrozumí odesílatele nebo příjemce.
§ 8
Přebírání vozové zásilky dopravcem a její vydávání příjemci
(1) Přepravovaná zásilka musí být balena, do vozu naložena a v něm
uložena a zajištěna tak, aby při přepravě byla chráněna před ztrátou a
poškozením a před vznikem škody vlivem její přirozené povahy a aby
zásilka nezpůsobila škodu na jiné přepravované zásilce nebo na voze či
na součástech dráhy nebo na životním prostředí a aby nedošlo k
samovolnému pohybu přepravované zásilky nebo její části. Zjistí-li
dopravce nesprávně uloženou nebo nezajištěnou zásilku, je oprávněn
odmítnout přepravní smlouvu uzavřít.
(2) Zásilku nakládá na svou odpovědnost a zajišťuje proti případnému
poškození při přepravě odesílatel. Vůz nebo zásilka, je-li to účelné a
technicky možné, se opatřuje plombami, které, pokud nejsou porušeny,
jsou důkazem o skutečnosti, že po dobu trvání přepravní smlouvy nedošlo
k neoprávněné manipulaci se zásilkou.
(3) Před převzetím vozové zásilky k přepravě se dopravce v odesílací
stanici přesvědčí, zda jsou splněny podmínky pro sjednání přepravní
smlouvy, zejména zda
a) název stanice určení v nákladním listu odpovídá skutečnému názvu
stanice a rozsahu poskytovaných přepravních služeb v této stanici,
b) číslo vozu uvedené v nákladním listu souhlasí s číslem na voze, v
němž je zásilka naložena,
c) je možné započít požadovanou přepravu podávané zásilky po zjištění,
že nebylo vyhlášeno přechodné omezení nebo zastavení drážní dopravy na
přepravní cestě,
d) podle údajů v nákladním listu není překročena přípustná ložná
hmotnost zásilky ve voze, dovolená hmotnost na nápravu a jiná omezení
platná pro přepravní cestu,
e) jsou splněny zvláštní podmínky pro přepravu některých zásilek,
f) podle údaje v nákladním listu nejsou podávány k přepravě věci
vyloučené z přepravy,
g) jsou splněna opatření správních úřadů, které musí odesílatel splnit
před podejem zásilky k přepravě,
h) k nákladnímu listu jsou přiloženy listiny v něm uvedené jako jeho
přílohy.
(4) Výdej vozové zásilky se provádí v přítomnosti zástupců dopravce a
příjemce. Při předávání se dopravce přesvědčí, zda číslo vozu je
totožné s číslem uvedeným v nákladním listu, zda nenastaly okolnosti
nasvědčující tomu, že došlo k poškození nebo ztrátě zásilky, a není-li
poškozen vůz. Dopravce vozovou zásilku předá příjemci po potvrzení o
jejím převzetí na odběrném listu.
§ 9
Dodací lhůta
(1) Dodací lhůta pro přepravu zásilky z odesílací stanice do stanice
určení se skládá z doby potřebné pro uzavření přepravní smlouvy a
odeslání zásilky (dále jen "výpravní lhůta") a z doby potřebné pro
přepravu zásilky z odesílací stanice do stanice určení a její
přichystání příjemci k odběru (dále jen "přepravní lhůta").
(2) Dodací lhůta činí
a) pro vozové zásilky:
1. výpravní lhůta ................................... 12 hodin,
2. přepravní lhůta - za každých i jen
započatých 200 km ................................ 24 hodin,
b) pro spěšniny:
1. výpravní lhůta ................................... 12 hodin,
2. přepravní lhůta - za každých i jen
započatých 400 km ................................ 24 hodin,
nedohodne-li se dopravce s odesílatelem o dodací lhůtě jinak.
(3) Dodací lhůta začíná plynout od 0.00 hodin dne následujícího po dni,
v němž byla přepravní smlouva uzavřena. Výpravní lhůta se do dodací
lhůty započítá pouze jednou bez ohledu na počet zúčastněných dopravců
na plnění jedné přepravní smlouvy. Přepravní lhůta se počítá za úhrnnou
přepravní vzdálenost ze stanice odesílací do stanice určení. Přepravní
vzdálenost se počítá v tarifních kilometrech.
(4) Dodací lhůta neplyne po dobu zadržení vozové zásilky na přepravní
cestě z důvodu trvání přepravní překážky (§ 11).
§ 10
Změna přepravní smlouvy
(1) Přepravní smlouvu pro přepravu vozových zásilek je možno na návrh
odesílatele zásilky změnit, požaduje-li vozovou zásilku
a) zadržet na cestě,
b) vrátit do odesílací stanice,
c) vydat jiné osobě než příjemci označenému v nákladním listu,
d) vydat v jiné stanici než ve stanici určení uvedené v nákladním
listu.
(2) Odesílatel může od přepravní smlouvy odstoupit, jestliže vozová
zásilka neopustila odesílací stanici.
(3) Přepravní smlouvu na návrh odesílatele nelze změnit v případech,
jestliže příjemce
a) převzal vozovou zásilku,
b) požádal o zjištění stavu vozové zásilky z důvodu poškození nebo
částečné ztráty vozové zásilky.
(4) Přepravní smlouvu nelze změnit, jestliže by návrh odesílatele na
změnu přepravní smlouvy způsobil rozdělení zásilky.
§ 11
Přepravní překážky a překážky při dodání vozové zásilky
(1) Přepravní překážkou se rozumí závada na zásilce nebo poškození
vozu, které z důvodu zajištění bezpečného provozování dráhy a drážní
dopravy a zajištění bezpečnosti osob a životního prostředí znemožňuje
další přepravu zásilky; tím není dotčena odpovědnost za vzniklou škodu.
Přepravní překážkou je též okolnost, pro kterou nelze v další přepravě
pokračovat z důvodu nesjízdnosti dráhy v důsledku živelní pohromy nebo
nehody nebo jiného nepředvídaného narušení provozuschopnosti dráhy.
(2) Nemůže-li být přepravní smlouva plněna pro přepravní překážku,
která vznikla v době od uzavření přepravní smlouvy až do jejího splnění
a která bude trvat více než 48 hodin, dopravce neprodleně zpraví
odesílatele zásilky o přepravní překážce prokazatelným způsobem a
vyžádá si návrh, jak se zásilkou naložit. Nepodá-li odesílatel do 48
hodin od obdržení zprávy o vzniku přepravní překážky proveditelný
návrh, jak se zásilkou naložit, dopravce ukončí přepravu a bude
postupovat podle § 2581 odst. 1 občanského zákoníku.
(3) Při přepravě živých zvířat nebo věcí podléhajících rychlé zkáze
zpraví dopravce odesílatele o nemožnosti další přepravy vždy bez ohledu
na dobu trvání přepravní překážky.
(4) Nemůže-li být přepravní smlouva splněna vydáním vozové zásilky
dopravcem příjemci proto, že příjemce odmítá zásilku převzít nebo
příjemce zásilky nelze zjistit, jde o překážku při dodání.
(5) Při vzniku překážky při dodání vozové zásilky z důvodu na straně
příjemce podle odstavce 4 dopravce neprodleně zpraví odesílatele
prokazatelným způsobem a vyžádá si návrh, jak se zásilkou naložit.
Odesílatele rovněž upozorní, že nepodá-li proveditelný návrh do 48
hodin od obdržení zprávy o vzniku překážky, bude postupovat podle §
2581 odst. 1 občanského zákoníku.
§ 12
zrušen
Zvláštní podmínky pro přepravu vozových zásilek
§ 13
(1) Za zvláštních podmínek lze přepravovat jako vozové zásilky
a) nebezpečné věci,
b) zemřelé osoby,
c) věci podléhající rychlé zkáze,
d) živá zvířata,
e) kolejová vozidla na vlastních kolech,
f) odpady.
(2) Zásilky mimořádných rozměrů, neobvyklé hmotnosti nebo zvláštní
úpravy a vojenský materiál^7) lze přepravovat jen za podmínek
obsažených v dohodě mezi odesílatelem a dopravcem uzavřené pro každou
přepravu zvlášť. Tím nejsou dotčeny podmínky pro přepravu nebezpečných
věcí (§ 14 až 16).
§ 14
Přeprava nebezpečných věcí
(1) Věci, které při přepravě nebo uložení mohou svými vlastnostmi
způsobit výbuch, požár, poškození vozů, drážních zařízení nebo jiných
věcí, jakož i úraz, otravu, popálení nebo onemocnění osob, se považují
za nebezpečné. Nebezpečné věci jsou uvedeny v mezinárodní smlouvě,1)
která současně upravuje podmínky jejich přepravy.
(2) Ve vnitrostátní přepravě nebezpečných věcí na dráze celostátní a na
dráhách regionálních se postupuje podle podmínek platných pro přepravu
nebezpečných věcí v mezinárodní železniční přepravě stanovených
mezinárodní smlouvou.^1)
(3) Při přepravě nebezpečných věcí není povolena změna přepravní
smlouvy, nejedná-li se o přepravní překážku.
(4) Pro přepravu jaderných materiálů a radionuklidových zářičů musí být
k nákladnímu listu odesílatelem přiloženo povolení k přepravě podle
zvláštního právního předpisu.^8)
(5) Každá fyzická nebo právnická osoba, která je odesílatelem,
dopravcem nebo příjemcem nebezpečných věcí uvedených v odstavci 1,
ustanovuje bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí (dále
jen "bezpečnostní poradce"), jestliže celkový objem přepravovaných
nebezpečných věcí přesahuje 50 tun za kalendářní rok.
§ 15
(1) Bezpečnostním poradcem je fyzická osoba odborně způsobilá pro
zajišťování podmínek nakládky, přepravy a vykládky nebezpečných věcí.
(2) Podmínky získání odborné způsobilosti bezpečnostního poradce jsou
a) úplné střední vzdělání,^9)
b) praxe v délce nejméně pěti let v oblasti nakládání s nebezpečnými
věcmi,
c) zdravotní způsobilost,^10)
d) vykonání zkoušky z odborných teoretických znalostí podle obsahového
zaměření zkoušky, uvedeného v příloze č. 1, která je nedílnou součástí
železničního přepravního řádu, před komisí ustanovenou Ministerstvem
dopravy a spojů (dále jen "ministerstvo").
(3) Zkouška se vykoná před nejméně tříčlennou zkušební komisí složenou
z odborníků z oblasti přepravy nebezpečných věcí. Předsedou komise je
zaměstnanec ministerstva. Zkušební komise vyhotoví o vykonání zkoušky
zkušební protokol, jehož nedílnou součástí jsou písemné zkušební testy
vyplněné žadatelem a jejich bodové ohodnocení. Protokol o vykonání
zkoušky s uvedením, zda žadatel prospěl či neprospěl, podepisují
všichni členové komise.
(4) Před vykonáním zkoušky žadatel prokáže zkušební komisi svoji
totožnost a předloží doklady podle odstavce 2 písm. b) a c) a doklad o
zaplacení správního poplatku.^11) Zkouška se provádí písemnou a ústní
formou. Žadatel při zkoušce prospěl, jestliže dosáhl u zkoušky nejméně
80 % dosažitelného bodového hodnocení. Žadatel, který u zkoušky
neprospěl, se může přihlásit k vykonání opravné zkoušky do tří měsíců
od konání zkoušky. Opravnou zkoušku nelze opakovat.
(5) Žadatel, který u zkoušky prospěl, obdrží osvědčení o odborné
způsobilosti bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí pro
drážní nákladní dopravu. Osvědčení vydává ministerstvo v rámci výkonu
státní správy v dopravě. Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 2, která
je nedílnou součástí železničního přepravního řádu. Platnost osvědčení
je pět roků a lze ji prodloužit o stejnou dobu po absolvování atestační
zkoušky u ministerstva. Atestační zkouškou se ověřují u držitele
osvědčení zejména znalosti změn příslušných právních předpisů a pro
její vykonání platí ustanovení odstavců 3 a 4.
§ 16
Bezpečnostní poradce v rámci své působnosti zejména
a) sleduje dodržování podmínek pro přepravu nebezpečných věcí, navrhuje
opatření k odstranění zjištěných závad v rozsahu svého zaměření, dává
podněty k provádění opatření pro dodržování podmínek bezpečnosti při
přepravě a poskytuje poradenství při činnostech souvisejících s
nakládáním s nebezpečnými věcmi,
b) zpracovává výroční zprávu o stavu dodržování podmínek pro přepravu
nebezpečných věcí a předkládá ji právnické nebo fyzické osobě, pro
kterou činnost bezpečnostního poradce vykonává; zprávy se uchovávají po
dobu pěti roků a na vyžádání se předloží příslušnému úřadu státní
správy,
c) zúčastňuje se zjišťování příčin mimořádných událostí, které jsou v
příčinné souvislosti s nakládkou, přepravou a vykládkou nebezpečných
věcí, vyhotovuje zprávy o těchto událostech a navrhuje okamžitá
opatření při mimořádných událostech, které mohou ohrozit bezpečnost
osob, majetek nebo životní prostředí,
d) využívá pro svou činnost informační systém pro preventivní a
záchranná opatření v oblasti mobilních zdrojů nebezpečí provozovaný
ministerstvem v informační síti Internet.
§ 17
Přeprava zemřelých osob
(1) Přeprava zemřelých osob v drážní přepravě se uskutečňuje jako
rychlá vozová zásilka.
(2) Zemřelá osoba musí být uzavřena ve dvojité kovové rakvi nebo v
kovové rakvi s další vnější rakví dřevěnou nebo vnější rakví z jiného
vhodného materiálu. Rakev musí být zabezpečena ve voze proti posunutí.
(3) Při přepravě musí být zásilka se zemřelou osobou doprovázena
průvodcem zásilky jedoucím ve stejném vlaku, pokud odesílatel zápisem v
nákladním listu neprohlásí, že zajistil, aby příjemce vozové zásilky ji
odebral ihned po podání zprávy o jejím příchodu do stanice určení.
(4) Ve voze, v němž je přepravována zemřelá osoba, smějí být
přepravovány jen věci patřící k pohřbu. V jednom voze může být
přepravováno i více zemřelých osob, je-li příjemcem jedna osoba.
§ 18
Přeprava věcí podléhajících rychlé zkáze
(1) Za věci podléhající rychlé zkáze (dále jen "snadno zkazitelné
věci") se považují věci, které se rychle kazí vlivem tepla nebo chladu.
Přeprava uvedených věcí vyžaduje zvláštní opatření k zabránění změny
povahy těchto věcí, zejména k jejich poškození, úbytku nebo k jinému
znehodnocení přepravovaných snadno zkazitelných věcí.
(2) Snadno zkazitelné věci se přepravují podle jejich vlastností a
ročního období
a) v chladicích vozech se strojním chlazením nebo bez tohoto zařízení
(izotermické vozy),
b) v obyčejných krytých vozech s doplňkovým chladicím nebo vytápěcím
zařízením na udržování stálé teploty,
c) v obyčejných krytých vozech, je-li to s ohledem na vlastnost
přepravované zásilky a dobu její přepravy vhodné,
d) v chladicích (izotermických) kontejnerech.
(3) Věci chlazené nebo zmrazené se podávají k přepravě pouze v
izotermických vozech nebo v chladicích kontejnerech. Při přepravě
zmrazených potravin musí být dodrženy podmínky podle zvláštního
právního předpisu.^13)
(4) Rozhodnutí, zda lze snadno zkazitelné věci přepravit izotermickým
vozem nebo obyčejným vozem s doplňkovým zařízením na udržování stálé
teploty nebo obyčejným vozem bez tohoto zařízení, přísluší odesílateli.
(5) Jsou-li snadno zkazitelné věci podány k přepravě v chladicím voze
nebo v chladicím kontejneru nebo ve voze s doplňkovým zařízením na
udržování stálé teploty, mohou být podány k přepravě též jako obyčejná
vozová zásilka; jinak se snadno zkazitelné věci musí předat k přepravě
jako rychlá vozová zásilka.
§ 19
Přeprava živých zvířat
(1) Živá zvířata lze podat k přepravě jen jako rychlou vozovou zásilku.
Živá zvířata lze umístit ve voze beze schrán nebo ve schránách. Živá
zvířata nelze přepravovat v otevřeném voze a ve voze bez přístupu
vzduchu a nelze je přepravovat ve voze, v němž jsou naložené nebezpečné
věci nebo věci, které mohou zvířata poranit nebo vyvolat nepřiměřené
působení stresových vlivů.
(2) Na přepravu zásilky živých zvířat se vztahuje též zvláštní právní
předpis.^2)
(3) Odesílatel zajistí podle druhu přepravovaných zvířat a doby
přepravy péči o živá zvířata po dobu přepravy, a to buď průvodcem z
odesílací stanice až do stanice určení, nebo tuto péči zajistí, pokud
vzniká potřeba, ve vhodných stanicích na přepravní cestě. Přepravovaná
zvířata musí mít dostatek pitné vody a krmiva, odpovídající době
přepravy.
(4) Schrány s živými zvířaty musí být zabezpečeny tak, aby se během
přepravy nepřevrátily, byly ve svislé poloze dnem dolů a zvířata v nich
nebyla vystavena nepřiměřeným otřesům nebo působení nepříznivých
klimatických změn.
(5) Živá zvířata přepravována beze schrán se přepravují ve vozech
vybavených zásobníkem pitné vody a prostorem pro krmivo.
(6) Vozy, v nichž jsou přepravována živá zvířata, musí být na vozové
skříni označeny příslušným symbolem přepravy živých zvířat.
§ 20
Přeprava kolejových vozidel na vlastních kolech
(1) Drážní vozidlo,^14) které není ve vlastnictví dopravce
přepravujícího zásilku, (dále jen "kolejové vozidlo na vlastních
kolech") lze přepravovat jako vozovou zásilku za těchto podmínek:
a) přepravované kolejové vozidlo na vlastních kolech musí být způsobilé
k jízdě ve vlaku,^15)
b) hnací kolejové vozidlo na vlastních kolech může být doprovázeno
průvodcem pověřeným odesílatelem.
(2) Způsobilost hnacího kolejového vozidla na vlastních kolech k
přepravě ve vlaku prokazuje odesílatel svým prohlášením o způsobilosti
vozidla k jízdě ve vlaku,^15) které připojí k nákladnímu listu.
§ 21
Přeprava odpadů
(1) Pro nakládání s odpady spočívající v jejich přepravě platí
ustanovení zvláštních právních předpisů.^6) Jako vozovou zásilku bez
zvláštních opatření lze přepravovat pouze odpady, které nejsou
nebezpečné životnímu prostředí nebo zdraví lidí a nevyžadují zvláštní
režim nakládání s nimi.
(2) Nebezpečné odpady, které jsou nebezpečné životnímu prostředí a
vyžadují zvláštní režim nakládání s nimi, včetně odpadů, na které se
vztahuje zpřísněný režim nakládání, lze jako vozovou zásilku přepravit
jen při splnění podmínek stanovených mezinárodní smlouvou.^1)
(3) Při přepravě odpadů není povolena změna přepravní smlouvy,
nejedná-li se o přepravní překážku.
ČÁST TŘETÍ
PŘEPRAVA SPĚŠNIN
§ 22
Přepravní doklad a jeho náležitosti
(1) Spěšninu podává k přepravě odesílatel s vyplněným přepravním
listem.
(2) Přepravní list vydává dopravce. Přepravní list sestává ze čtyř
dílů:
a) prvopis přepravního listu, který se vydá ve stanici určení se
spěšninou příjemci,
b) účetní list, který doprovází spěšninu ze stanice odesílací až do
stanice určení a po splnění přepravní smlouvy zůstane dopravci, který
spěšninu vydal,
c) odběrný list, který po potvrzení spěšniny příjemcem zůstane
dopravci, který spěšninu vydal,
d) druhopis přepravního listu, který se vydá ve stanici odesílací
odesílateli po přijetí spěšniny k přepravě.
(3) Přepravní list obsahuje
a) název stanice odesílací a název stanice určení,
b) jméno a příjmení, datum narození a adresu odesílatele, jde-li o
fyzickou osobu, obchodní jméno (název), identifikační číslo a sídlo
odesílatele, jde-li o právnickou osobu,
c) jméno a příjmení a adresu příjemce, jde-li o fyzickou osobu,
obchodní jméno (název), identifikační číslo, pokud je odesílateli
známo, a sídlo příjemce, jde-li o právnickou osobu,
d) pojmenování (obsah) spěšniny,
e) počet kusů a druh obalu,
f) dovozné a poplatky s přepravou související,
g) poznámku dopravce o stavu spěšniny nebo o stavu jejího obalu,
h) potvrzení převzetí zásilky příjemcem s uvedením dne a hodiny
převzetí.
Údaje v přepravním listu uvedené pod písmeny a) až e) vyplňuje
odesílatel, ostatní údaje vyplňuje dopravce.
§ 23
Podej a výdej spěšniny
(1) Při podeji spěšniny v odesílací stanici zaplatí odesílatel dovozné
a další poplatky spojené s přijetím spěšniny k přepravě. Částky vzniklé
během přepravy a ve stanici určení zaplatí příjemce při odběru
spěšniny, nedohodne-li se dopravce s odesílatelem jinak.
(2) Přijetím spěšniny k přepravě a zaplacením dovozného odesílatelem,
které potvrdí dopravce vydáním orazítkovaného druhopisu přepravního
listu odesílateli, je přepravní smlouva uzavřena. Vyplněný přepravní
list potvrzený dopravcem je dokladem o uzavření přepravní smlouvy.
(3) Spěšnina, vyžaduje-li to její povaha, musí být balena tak, aby byla
chráněna před ztrátou nebo poškozením, aby nemohla způsobit škodu při
přepravě na voze, jakož i na ostatních přepravovaných zásilkách.
Dopravce může v přepravním listu poznamenat stav spěšniny nebo stav
jejího obalu. Tento údaj musí být odesílatelem potvrzen v přepravním
listu; odmítne-li odesílatel údaj potvrdit, je dopravce oprávněn
odmítnout přijmout spěšninu k přepravě.
(4) Dopravce přepraví spěšninu ze stanice odesílací do stanice určení a
ve sjednané dodací lhůtě vyrozumí příjemce, že spěšnina je přichystána
k odběru.
(5) Dopravce ve stanici určení odevzdá příjemci prvopis přepravního
listu a vydá mu spěšninu po potvrzení převzetí spěšniny na odběrném
listu.
(6) Ustanovení části druhé železničního přepravního řádu upravující
věci vyloučené z přepravy, změnu přepravní smlouvy, vznik překážky při
dodání zásilky a při nepřevzetí zásilky příjemcem a dále upravující
zvláštní podmínky pro přepravu nebezpečných věcí, snadno zkazitelných
věcí a živých zvířat platí pro přepravu spěšnin přiměřeně.
ČÁST ČTVRTÁ
NÁROKY Z PŘEPRAVNÍ SMLOUVY
§ 24
Ztráta přepravované zásilky
(1) Zásilka se považuje za ztracenou, nebyla-li dopravcem přichystána k
odběru ve stanici určení do 30 dnů ode dne následujícího po dni
uzavření přepravní smlouvy.
(2) Jestliže se zásilka považovaná podle odstavce 1 za ztracenou
nalezne do jednoho roku od doby, kdy měla být dodána, dopravce o tom
vyrozumí prokazatelně příjemce, je-li znám jeho pobyt nebo je-li možné
ho zjistit. Není-li možné vyrozumět příjemce zásilky, vyrozumí dopravce
odesílatele.
(3) Do 30 dnů po obdržení zprávy podle odstavce 2 může odesílatel
zásilky požadovat, aby zásilka byla vydána v některé stanici na cestě.
V takovém případě odesílatel zaplatí přepravné z odesílací stanice do
stanice dodání zásilky a vrátí vyplacenou náhradu za ztrátu zásilky.
Právo na náhradu škody vzniklé na zásilce překročením dodací lhůty není
tímto dotčeno.
(4) Nepožádá-li odesílatel o výdej nalezené zásilky ve lhůtě podle
odstavce 3 nebo byla-li zásilka nalezena až po uplynutí jednoho roku od
možné doby vydání, dopravce s ní zachází podle § 2581 odst. 1
občanského zákoníku.
(5) Při částečné ztrátě zásilky platí ustanovení odstavců 1, 2, 3 a 4
přiměřeně.
§ 25
Zjišťování stavu zásilky při částečné ztrátě nebo poškození
(1) Zjistí-li dopravce zjevnou porušenost nebo neúplnost zásilky nebo
okolnosti tomu nasvědčující, bez zbytečného odkladu
a) zjistí stav zásilky, je-li zásilka ve stanici určení přichystána k
odběru; v průběhu přepravy zjistí stav zásilky jen, pokud je to možné;
vždy musí být přijata opatření k zabránění dalšímu porušení nebo úbytku
zásilky,
b) zjistí rozsah a příčiny škody a okamžik jejího vzniku, pokud je to
možné zjistit,
c) sepíše zápis o stavu zásilky.
(2) Zjistí-li příjemce zásilky zjevnou porušenost nebo neúplnost
zásilky nebo okolnosti tomu nasvědčující, požádá dopravce nejpozději
při převzetí zásilky o zjištění stavu zásilky a sepsání zápisu o stavu
zásilky.
(3) Je-li zásilka poškozená nebo neúplná nebo nastaly-li okolnosti tomu
nasvědčující a dopravce při přejímce zásilky příjemcem odmítá zjistit
stav zásilky a sepsat o tom zápis, je příjemce oprávněn odmítnout
převzetí zásilky.
(4) Za okolnosti, podle nichž se má za to, že došlo k porušení nebo k
částečné ztrátě zásilky vzniklé v době trvání přepravní smlouvy, se
považují zejména
a) chybějící nebo porušené nebo neúplné plomby na zásilce nebo na voze,
nebo jsou-li zásilka nebo vůz opatřeny plombami, které neodpovídají
identifikaci uvedené v nákladním listu,
b) viditelné stopy porušení zásilky, např. vytékání, troušení nebo
sypání obsahu zásilky,
c) zjevné poškození vozu (např. poškozená střecha, podlaha nebo skříň),
d) překročení dodací lhůty u snadno zkazitelných věcí.
(5) Zápis o stavu zásilky sepsaný podle odstavců 1 a 2 vydá dopravce
příjemci zdarma.
§ 26
Uplatňování práva z přepravní smlouvy
(1) Právo z přepravní smlouvy může uplatnit odesílatel nebo příjemce
zásilky (dále jen "oprávněný"). Právo z přepravní smlouvy musí být
uplatněno písemnou žádostí u dopravce, který zásilku vydal nebo měl
vydat.
(2) Při uplatňování práva z přepravní smlouvy předloží oprávněný
příslušnou část přepravního dokladu spolu se zápisem o stavu zásilky,
byl-li sepsán.
(3) Při uplatnění práva z přepravní smlouvy oprávněný předloží další
doklady, jsou-li potřebné k dalšímu prokázání uplatněného práva.
(4) Doklady podle předchozích odstavců se předkládají vždy v
originálech nebo úředně ověřených opisech. Byly-li předloženy opisy
originálů příslušných přepravních dokladů, oprávněný předloží dopravci
originály přepravních dokladů nejpozději před vyřízením uplatněného
práva z přepravní smlouvy k záznamu o vyřízení uplatněného práva.
(5) Uplatněné právo z přepravní smlouvy vyřídí dopravce nejpozději do
tří měsíců ode dne doručení žádosti.
§ 27
Podmínky a rozsah náhrady škody
(1) Vznikla-li příjemci překročením dodací lhůty jiná škoda než škoda
na přepravované zásilce, hradí dopravce příjemci na jeho žádost
prokázanou škodu, nejvýše však ve výši dovozného.
(2) Za škodu vzniklou na zásilce překročením dodací lhůty hradí
dopravce oprávněnému skutečně vzniklou škodu na zásilce prokázanou
oprávněným.
(3) Za překročení dodací lhůty pro přepravu zásilky dopravce uhradí
oprávněnému na jeho žádost částku ve výši jedné desetiny dovozného za
každých započatých 24 hodin, o které byla dodací lhůta překročena,
nejvýše však polovinu dovozného.
(4) Kromě náhrady škody vzniklé na zásilce při úplné nebo částečné
ztrátě zásilky nebo při poškození zásilky vrátí dopravce
oprávněnému zaplacené přepravné, a to v celé výši, pokud byla celá
zásilka ztracena nebo zcela zničena, jinak v poměrné výši odpovídající
částečné ztrátě zásilky nebo míře jejího poškození. Přepravné se
nevrací, pokud bylo součástí ceny přepravované zásilky.
(5) Pokud je součet náhrad při částečné ztrátě zásilky a poškození
zásilky vyšší než náhrada škody při úplné ztrátě zásilky, nesmí náhrada
škody oprávněnému překročit výši náhrady škody při úplné ztrátě
zásilky.
ČÁST PÁTÁ
PLNĚNÍ PŘEPRAVNÍ SMLOUVY VÍCE DOPRAVCI
§ 28
(1) Je-li zásilka na jedné přepravní cestě přepravována postupně více
dopravci, uzavírá se pouze jedna přepravní smlouva platná po celé
přepravní cestě. Podrobnosti pro plnění jedné přepravní smlouvy více
dopravci se upraví smlouvou o vzájemném vztahu mezi dopravci.
(2) Pro přepravu zásilky uskutečňovanou více dopravci na jednu
přepravní smlouvu uzavírá s odesílatelem přepravní smlouvu převzetím
zásilky k přepravě a potvrzením přijetí zásilky k přepravě v přepravním
dokladu dopravce, u kterého je zásilka k přepravě podána.
(3) Na dopravce, který převzal zásilku s přepravním dokladem od
předchozího dopravce za účelem dalšího plnění uzavřené přepravní
smlouvy, přecházejí závazky dopravce vyplývající z přepravní smlouvy.
Přebírající dopravce potvrdí převzetí zásilky od předchozího dopravce v
přepravním dokladu s vyznačením data a doby převzetí.
(4) Dopravce, který převzal zásilku podle odstavce 3, přepraví zásilku
po části přepravní cesty, již zajišťuje, a nemá-li být na předmětné
části přepravní cesty přeprava podle přepravní smlouvy ukončena, předá
zásilku dalšímu dopravci.
(5) Uzavřel-li dopravce přepravní smlouvu, na jejímž plnění se podílí
více dopravců, přísluší každému zúčastněnému dopravci podíl z celkového
dovozného ve výši odpovídající délce úseku přepravní cesty, kterou
zajišťoval, není-li ve smlouvě o vzájemném vztahu mezi dopravci
dohodnuto jinak.
§ 29
(1) Za škodu vzniklou na zásilce, provádí-li přepravu více dopravců,
odpovídá dopravce, u něhož při plnění přepravní smlouvy škoda na
přepravované zásilce vznikla. Je-li škoda způsobena několika dopravci,
odpovídá každý z nich za škodu, kterou způsobil. Nelze-li zjistit, u
kterého dopravce ke vzniku škody došlo, odpovídají za škodu všichni
zúčastnění dopravci v poměru podle délky úseku přepravní cesty, kterou
zajišťovali.
(2) Oprávněný uplatní právo z přepravní smlouvy vždy u dopravce, který
zásilku příjemci vydal nebo podle přepravní smlouvy měl vydat.
(3) Uznanou náhradu vzniklé škody při úplné nebo částečné ztrátě nebo
při poškození zásilky v rozsahu podle předchozích ustanovení nebo
náhradu za překročení dodací lhůty uhradí oprávněnému dopravce, u
kterého bylo právo z přepravní smlouvy uplatněno, i v případech,
jestliže úplnou nebo částečnou ztrátu nebo poškození zásilky nebo
překročení dodací lhůty nezpůsobil.
(4) Nebyla-li dodržena dodací lhůta zásilky z příčin u více dopravců,
rozdělí se náhrada mezi dopravce v poměru opoždění zásilky vzniklého v
době jimi uskutečňované přepravy.
§ 30
Pro vzájemné předávání zásilek mezi dopravci platí ustanovení o
přebírání zásilky dopravcem a její vydávání příjemci a ustanovení o
zajišťování stavu zásilky při částečné ztrátě nebo poškození přiměřeně,
není-li smlouvou o vzájemném vztahu mezi dopravci dohodnuto jinak.
ČÁST ŠESTÁ
OBSAH SMLUVNÍCH PŘEPRAVNÍCH PODMÍNEK
§ 31
Smluvní přepravní podmínky dopravce
(1) Dopravce vyhlašuje smluvní přepravní podmínky^16) v Přepravním a
tarifním věstníku, vydávaném ministerstvem, případně je zveřejňuje i na
místě obvyklém pro podávání informací veřejnosti.
(2) Smluvní přepravní podmínky vyhlášené podle odstavce 1 nesmějí být v
rozporu s ustanoveními železničního přepravního řádu ani s ustanoveními
ostatních právních předpisů a mohou obsahovat podrobnosti postupů,
zejména při
a) objednávce přepravy a výběru druhu vozu,
b) vyrozumívání příjemce o došlé zásilce a převzetí zásilky,
c) nakládání, ukládání a zajišťování zásilek ve voze a používání
přepravních obalů,
d) zajišťování vozů a vozových zásilek plombami, včetně jejich vzoru,
evidence a manipulace s nimi,
e) přepravě spěšnin,
f) přepravě zásilek živých zvířat a zásilek doprovázených průvodcem,
g) přepravě kolejových vozidel na vlastních kolech,
h) vykládce zásilek a odevzdání prázdného vozu dopravci,
i) uplatňování práva z přepravní smlouvy,
j) nakládání se zásilkou při zjištěném poškození drážního vozidla,
k) změně přepravní smlouvy, odstoupení od přepravní smlouvy,
l) zjištěném poškození nebo ztrátě přepravované zásilky,
m) vzniku přepravní překážky a překážky při dodání vozové zásilky.
(3) Uzavřením přepravní smlouvy přistupuje odesílatel na smluvní
přepravní podmínky vyhlášené dopravcem, pokud se dopravce s
odesílatelem nedohodnou na jiných nebo dalších smluvních podmínkách.
ČÁST SEDMÁ
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 32
Společná ustanovení
(1) Přepravní doklady mohou mít též podobu elektronického záznamu,
pokud postupy užité při záznamu a zpracování údajů zaručují funkční
rovnocennost přepravních dokladů vydaných dopravcem v písemné podobě.
(2) Tarify pro přepravu vozových zásilek a zásilek spěšnin včetně
jejich změn vydává dopravce. Vydání tarifů dopravce oznamuje v
Přepravním a tarifním věstníku a výpisy z nich zveřejňuje i na místě
obvyklém pro podávání informací veřejnosti. Na požádání informuje
odesílatele o platných tarifech a jejich změnách.
§ 33
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2000 s výjimkou
ustanovení § 14 odst. 5, § 15 a 16, která nabývají účinnosti dnem 1.
ledna 2003.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr dopravy a spojů:
doc. Ing. Peltrám, CSc. v. r.
Příl.1
Obsahové zaměření zkoušky bezpečnostního poradce pro přepravu
nebezpečných věcí
Prokázání znalostí podmínek pro přepravu nebezpečných věcí na dráze
celostátní a na dráhách regionálních v tomto rozsahu:
1. Klasifikace nebezpečných věcí (fyzikální, chemické a toxické
vlastnosti látek a předmětů)
2. Požadavky na balení nebezpečných věcí (druhy obalů)
3. Označování nebezpečných věcí (nápisy, nálepky, kódy)
4. Záznamy v přepravních dokladech
5. Druh zásilky a omezení při přepravě (hromadný substrát, přeprava v
kotlových vozech, kontejnerech a nádržích)
6. Zákazy společné nakládky některých druhů nebezpečných věcí
7. Omezení přepravovaného množství některých druhů nebezpečných věcí
8. Požadavky na manipulaci a skladování nebezpečných věcí
9. Čištění a odvětrávání před nakládkou a po vykládce nebezpečných věcí
(kotlové vozy, kontejnery, nádrže)
10. Požadavky na technické vybavení přepravních prostředků pro přepravu
nebezpečných věcí.
Orientační znalost podmínek pro přepravu nebezpečných věcí v ostatních
druzích dopravy
Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)
Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po
vnitrozemských vodních cestách (ADN) a její přílohy
Předpisy pro přepravu nebezpečných věcí po Rýně (ADN-R)
Mezinárodní předpis o přepravě nebezpečného zboží na moři (IMDG Code)
Technické instrukce pro bezpečnou přepravu nebezpečného zboží v letecké
dopravě (ICAO)
Příl.2
Vzor
Osvědčení
o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce
pro přepravu nebezpečných věcí
Osvědčení číslo ...........................
Jméno ................... Příjmení ...................
Datum narození.............................
Státní příslušnost ........................
Platnost osvědčení do .....................
Držitel tohoto osvědčení je odborně způsobilý pro zajišťování
podmínek nakládky, přepravy a vykládky nebezpečných věcí pro
drážní nákladní dopravu
Osvědčení vydal ..........................
Datum ............... Razítko, podpis ............
Platnost osvědčení prodloužena do ....................
Platnost osvědčení prodloužil ........................
Datum .............. Razítko, podpis ............
1) Úmluva o mezinárodní přepravě (COTIF), vyhlášená pod č. 8/1985 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů.
2) Například zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně
některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).
5) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění
zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb.
a zákona č. 30/1998 Sb.
6) Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech.
Vyhláška č. 337/1997 Sb., kterou se vydává Katalog odpadů a stanoví
další seznamy odpadů (Katalog odpadů), ve znění vyhlášky č. 334/1999
Sb.
Vyhláška č. 338/1997 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
7) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.
8) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a
ionizujícího záření a o změně a doplnění některých zákonů (atomový
zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
9) § 8 odst. 1 a 2 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol,
středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon).
10) § 2 písm. b) bod 1 vyhlášky č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád
pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a
drážní dopravy.
11) Položka č. 22 přílohy k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních
poplatcích, ve znění zákona č. 85/1994 Sb.
13) § 4 vyhlášky č. 326/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d),
j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a
o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro zmrazené
potraviny.
14) § 59 vyhlášky č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah.
15) § 34 vyhlášky č. 173/1995 Sb.
16) § 37 zákona č. 266/1994 Sb.
