553/1992 Sb.
SDĚLENÍ
federálního ministerstva zahraničních věcí
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 21. března
1983 byla ve Štrasburku sjednána Úmluva o předávání odsouzených osob.
Jménem České a Slovenské Federativní Republiky byla Úmluva podepsána ve
Štrasburku dne 13. února 1992.
S Úmluvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění České a Slovenské
Federativní Republiky a prezident České a Slovenské Federativní
Republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina byla uložena u
generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Úmluvy, dne 15. dubna
1992.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 18 odst. 2 dnem 1.
července 1985. Pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku vstoupila
v platnost v souladu se svým článkem 18 odst. 3 dnem 1. srpna 1992.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
ÚMLUVA
o předávání odsouzených osob
Členské státy Rady Evropy a další signatářské státy
majíce na zřeteli, že cílem Rady Evropy je dosažení větší jednoty mezi
jejími členy;
přejíce si další rozvoj mezinárodní spolupráce v oblasti trestního
práva;
domnívajíce se, že tato spolupráce by měla napomáhat spravedlnosti a
resocializaci odsouzených osob;
domnívajíce se, že tyto cíle vyžadují, aby cizincům, kteří byli zbaveni
svobody v důsledku toho, že spáchali trestný čin, byla dána možnost
vykonávat své tresty v jejich společnosti a
domnívajíce se, že tohoto cíle může být nejlépe dosaženo tím, že budou
předány do jejich zemí,
se dohodly na následujícím:
Čl.1
Definice
Pro účely této Úmluvy:
a) "trestem" se rozumí každé potrestání nebo opatření, které zahrnuje
zbavení svobody nařízené na omezenou nebo neomezenou dobu za trestný
čin soudem;
b) "rozsudkem" se rozumí rozhodnutí nebo nařízení soudu, kterým se
ukládá trest;
c) "odsuzujícím státem" se rozumí stát, v němž byl uložen trest osobě,
která může být nebo již byla předána;
d) "vykonávajícím státem" se rozumí stát, do kterého může být nebo již
byla předána odsouzená osoba k výkonu trestu.
Čl.2
Obecné zásady
1. Strany se zavazují vzájemně co nejvíce spolupracovat při předávání
odsouzených osob podle ustanovení této Úmluvy.
2. Osoba odsouzená na území jedné strany může být předána na území
druhé strany podle ustanovení této Úmluvy k výkonu trestu, který jí byl
uložen. Za tímto účelem může odsouzená osoba odsuzujícímu nebo
vykonávajícímu státu vyjádřit svůj zájem na předání podle této Úmluvy.
3. O předání může žádat odsuzující nebo vykonávající stát.
Čl.3
Podmínky předání
1. Odsouzená osoba může být předána podle této Úmluvy pouze za
následujících podmínek:
a) je-li tato osoba státním občanem vykonávajícího státu;
b) je-li rozsudek konečný;
c) jestliže v době přijetí žádosti o předání má odsouzená osoba vykonat
ještě nejméně šest měsíců trestu odnětí svobody nebo trest byl uložen
na neurčitou dobu;
d) souhlasí-li odsouzená osoba nebo, pokud to považuje za nutné jeden z
obou států vzhledem k jejímu věku, fyzickému nebo psychickému stavu
její právní zástupce;
e) jestliže čin nebo opomenutí, pro které byl uložen trest, je trestným
činem podle právního řádu vykonávajícího státu nebo by byl trestným
činem, pokud by byl spáchán na jeho území a
f) souhlasí-li jak odsuzující, tak i vykonávající stát s předáním.
2. Ve výjimečných případech se mohou strany dohodnout o předání
odsouzené osoby i přestože je doba, po kterou má odsouzený vykonat
trest, kratší, než uvedená v odst. 1, písmeno c).
3. Kterýkoli stát může při podpisu, uložení svých ratifikačních listin
nebo listin o přijetí, schválení nebo přístupu prohlášením adresovaným
generálnímu tajemníkovi Rady Evropy sdělit, že hodlá ve vztahu k jiným
stranám vyloučit použití některého z řízení uvedených v článku 9, odst.
1, písmeno a) a b).
4. Kterýkoli stát může v rozsahu, v jakém se ho to týká, kdykoliv v
prohlášení adresovaném generálnímu tajemníkovi Rady Evropy vymezit
pojem "státní občan" pro účely této Úmluvy.
Čl.4
Povinnost poskytovat informace
1. Každá odsouzená osoba, na kterou se může tato Úmluva vztahovat, musí
být odsuzujícím státem informována o podstatě této Úmluvy.
2. Jestliže odsouzená osoba vyjádří odsuzujícímu státu zájem, aby byla
předána podle této Úmluvy, informuje tento stát, jakmile je to možné
realizovat po té, co se rozsudek stal konečným, vykonávající stát.
3. Informace bude obsahovat:
a) jméno, datum a místo narození odsouzené osoby,
b) její adresu ve vykonávajícím státě, pokud ji má,
c) popis skutkového stavu, na základě kterého byl uložen trest,
d) druh, délku a datum zahájení výkonu trestu.
4. Jestliže odsouzená osoba vyjádří svůj zájem vykonávajícímu státu,
odsuzující stát na žádost poskytne tomuto státu informace uvedené v
odst. 3 shora.
5. Odsouzená osoba bude písemně informována o všech opatřeních, která
přijal odsuzující nebo vykonávající stát podle předchozích odstavců,
stejně tak jako o rozhodnutí, které bylo přijato kterýmkoliv z obou
států na základě žádosti o předání.
Čl.5
Žádosti a odpovědi
1. Žádosti o předání a odpovědi budou v písemné formě.
2. Žádosti budou adresovány ministerstvem spravedlnosti dožadujícího
státu ministerstvu spravedlnosti dožádaného státu. Odpovědi budou
posílány stejnou cestou.
3. Kterákoli strana může v prohlášení adresovaném generálnímu
tajemníkovi Rady Evropy uvést, že bude používat jiný způsob styku.
4. Dožádaný stát bude bez odkladu informovat dožadující stát o svém
rozhodnutí, zda souhlasí nebo nesouhlasí s požadovaným předáním.
Čl.6
Potřebné doklady
1. Vykonávající stát dodá, je-li o to požádán odsuzujícím státem,
následující:
a) doklad nebo prohlášení o tom, že odsouzená osoba je státním občanem
tohoto státu;
b) kopii příslušného právního předpisu vykonávajícího státu, který
stanoví, že jednání nebo opomenutí, za které byl uložen trest v
odsuzujícím státě, je trestným činem podle právního řádu vykonávajícího
státu nebo by byl trestným činem, pokud by byl spáchán na jeho území;
c) prohlášení obsahující informaci uvedenou v článku 9, odst. 2.
2. Je-li podána žádost o předání, odsuzující stát dodá vykonávajícímu
státu následující doklady, pokud jeden z obou států již neuvedl, že
nebude souhlasit s předáním:
a) ověřenou kopii rozsudku a textu právního předpisu, na jehož základě
byl vynesen;
b) potvrzení o tom, jaká část trestu již byla vykonána, včetně
informace o vazbě, prominutí části trestu a všech ostatních
skutečnostech důležitých pro výkon trestu;
c) prohlášení obsahující souhlas s předáním, jak je uvedeno v článku 3,
odst. 1, písmeno d) a
d) tam, kde to přichází v úvahu, zdravotní a sociální zprávu o
odsouzené osobě, informaci o jejím léčení v odsuzujícím státě a
doporučení k dalšímu léčení ve vykonávajícím státě.
3. Kterýkoli stát může požádat o předložení jakýchkoli dokladů nebo
prohlášení uvedených v odst. 1 nebo 2 shora předtím, než požádá o
předání nebo přijme rozhodnutí o tom, zda bude nebo nebude souhlasit s
předáním.
Čl.7
Souhlas a jeho ověření
1. Odsuzující stát zajistí, že osoba, která má vyjádřit souhlas s
předáním podle článku 3, odst. 1, písmeno d), tak učiní dobrovolně a s
plnou znalostí právních důsledků. Způsob vyjádření tohoto souhlasu se
bude řídit právním řádem odsuzujícího státu.
2. Odsuzující stát umožní vykonávajícímu státu, aby si prostřednictvím
konzula nebo jiného představitele, na kterém se dohodne s vykonávajícím
státem, ověřil, že souhlas byl vysloven za podmínek uvedených v
odstavci 1 shora.
Čl.8
Důsledky předání pro odsuzující stát
1. Převzetí odsouzené osoby orgány vykonávajícího státu bude považováno
za přerušení výkonu trestu v odsuzujícím státě.
2. Odsuzující stát nemůže pokračovat ve výkonu trestu, jestliže má
vykonávající stát za to, že výkon trestu byl ukončen.
Čl.9
Důsledky předání pro vykonávající stát
1. Příslušné orgány vykonávajícího státu zajistí:
a) pokračování výkonu trestu ihned nebo nařízením soudu nebo správního
orgánu za podmínek stanovených v článku 10, nebo
b) přeměnu trestu do rozhodnutí tohoto státu, kterým se v soudním nebo
správním řízení nahrazuje sankce uložená odsuzujícím státem sankcí
stanovenou právním řádem vykonávajícího státu za stejný trestný čin, a
to za podmínek stanovených v článku 11.
2. Vykonávající stát, je-li o to požádán, uvědomí odsuzující stát před
předáním odsouzené osoby o tom, podle jakého řízení se bude postupovat.
3. Výkon trestu bude prováděn podle právního řádu vykonávajícího státu
a pouze tento stát bude příslušný pro přijímání všech odpovídajících
rozhodnutí.
4. Kterýkoli stát, který podle svého právního řádu nemůže použít
některého z řízení uvedených v odst. 1 k výkonu opatření, jež byla
přijata na území jiné smluvní strany ohledně osob, které nejsou pro
duševní stav odpovědny za spáchání trestného činu, ale který je ochoten
převzít takové osoby pro další léčení, může v prohlášení adresovaném
generálnímu tajemníkovi Rady Evropy uvést, podle jakého řízení se bude
v takových případech postupovat.
Čl.10
Pokračování ve výkonu trestu
1. V případě, že bude pokračováno ve výkonu trestu, vykonávající stát
je vázán druhem a délkou trvání trestu tak, jak byl uložen odsuzujícím
státem.
2. Pokud je však druh a délka trvání tohoto trestu neslučitelná s
právním řádem vykonávajícího státu, nebo pokud to jeho právní řád
vyžaduje, tento stát může soudním nebo správním rozhodnutím přizpůsobit
sankci trestu nebo opatření stanovenému jeho právním řádem za obdobné
trestné činy. Pokud jde o druh, bude trest nebo opatření odpovídat co
nejvíce trestu nebo opatření, uloženému rozhodnutím, které má být
vykonáno. Trest nebo opatření nezhorší co do svého druhu nebo délky
sankci uloženou v odsuzujícím státě a nepřekročí horní hranici
stanovenou v právním řádu vykonávajícího státu.
Čl.11
Přeměna výroku o trestu
1. V případě přeměny trestu se bude postupovat v řízení stanoveném v
právním řádu vykonávajícího státu. Při přeměně příslušné orgány:
a) budou vázány skutkovými zjištěními tak, jak přímo či nepřímo
vyplývají z rozsudku, který byl vynesen v odsuzujícím státě;
b) nesmějí přeměnit trest odnětí svobody na peněžitý;
c) započítají celé dosavadní omezení svobody odsouzené osoby a
d) nezhorší trestně-právní postavení odsouzené osoby a nebudou vázány
žádnou dolní hranicí trestní sazby, která je stanovena ve vykonávajícím
státě pro spáchaný trestný čin nebo trestné činy.
2. Jestliže se řízení o přeměně trestu uskuteční po předání odsouzené
osoby, vykonávající stát bude tuto osobu držet ve vazbě nebo jinak
zajistí její přítomnost ve vykonávajícím státě v době, kdy probíhá
řízení.
Čl.12
Milost, amnestie, zmírnění trestu
Obě strany mohou udělit milost, amnestii nebo zmírnit trest v souladu
se svou ústavou nebo jinými zákony.
Čl.13
Přezkoumání rozsudku
Pouze odsuzující stát má právo rozhodovat o žádostech o přezkoumání
rozsudku.
Čl.14
Ukončení výkonu trestu
Vykonávající stát ukončí výkon trestu, jakmile ho odsuzující stát
informuje o rozhodnutí nebo opatření, v důsledku kterého rozhodnutí
přestane být vykonatelným.
Čl.15
Informace o výkonu trestu
Vykonávající stát poskytne odsuzujícímu státu následující informace o
výkonu trestu:
a) kdy považuje výkon trestu za ukončený;
b) když odsouzená osoba uprchne ještě před tím, než je výkon trestu
ukončen, nebo
c) když odsuzující stát vyžádá zvláštní zprávu.
Čl.16
Průvoz
1. V souladu se svým právním řádem vyhoví strana žádosti o průvoz
odsouzené osoby přes své území, když o to požádá druhá strana a tento
stát se dohodl s další stranou nebo třetím státem na průvozu této osoby
na své území nebo ze svého území.
2. Strana může odmítnout povolit průvoz, jestliže:
a) odsouzená osoba je jejím státním občanem, nebo
b) čin, za který byl uložen trest, není podle jejího právního řádu
činem trestným.
3. Žádosti o průvoz a odpovědi budou předávány způsobem uvedeným v
ustanoveních článku 5, odst. 2 a 3.
4. Strana může vyhovět žádosti o průvoz odsouzené osoby přes své území,
uskutečněný třetím státem, pokud se tento stát dohodne s další stranou
na průvozu na své území nebo ze svého území.
5. Strana, která byla požádána o povolení průvozu, může držet
odsouzenou osobu ve vazbě jen tak dlouho, jak to vyžaduje průvoz přes
její území.
6. Strana, která byla požádána o povolení průvozu, může být požádána o
ujištění, že odsouzená osoba nebude na území státu průvozu trestně
stíhána, nebo s výjimkou toho, co je uvedeno v předchozím odstavci,
držena ve vazbě nebo jinak omezena na svobodě za trestný čin spáchaný,
nebo trest uložen před jejím odjezdem z území odsuzujícího státu.
7. Žádost o průvoz se nevyžaduje, pokud je průvoz prováděn letecky přes
území strany a pokud se nepočítá s přistáním. Kterýkoli stát však může
při podpisu nebo uložení svých ratifikačních listin nebo listin
přijetí, schválení nebo přístupu v prohlášení adresovaném generálnímu
tajemníkovi Rady Evropy, vyžadovat, aby byl informován o každém takovém
průvozu přes své území.
Čl.17
Jazyk a náklady
1. Informace podle článku 4, odst. 2 a 4 bude poskytnuta v jazyce
strany, které je určena, nebo v některém z oficiálních jazyků Rady
Evropy.
2. S výjimkou níže uvedeného odstavce 3 se nevyžadují překlady žádostí
o předání nebo o příslušné doklady.
3. Kterýkoli stát může při podpisu nebo uložení svých ratifikačních
listin nebo listin o přijetí, schválení nebo přístupu prohlášením
adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy požádat, aby žádosti o
předání a příslušné doklady byly opatřeny překlady do jejího jazyka
nebo některého oficiálního jazyka Rady Evropy nebo některého z těchto
jazyků, který určí. Při této příležitosti může vyjádřit svou ochotu
přijímat překlady i do jiného jazyka vedle oficiálního jazyka nebo
jazyků Rady Evropy.
4. S výjimkou vedenou v článku 6, odst. 2, písmeno a) doklady předávané
při provádění této Úmluvy nemusí být ověřovány.
5. Náklady vzniklé při provádění této Úmluvy hradí vykonávající stát s
výjimkou nákladů, které vznikly výlučně na území odsuzujícího státu.
Čl.18
Podpis a vstup v platnost
1. Tato úmluva bude otevřena k podpisu členským státům Rady Evropy a
nečlenským státům, které se podílely na jejím vypracování. Podléhá
ratifikaci, přijetí nebo schválení. Ratifikační listiny, listiny o
přijetí nebo schválení budou uloženy u generálního tajemníka Rady
Evropy.
2. Tato Úmluva vstoupí v platnost první den měsíce po uplynutí
tříměsíční lhůty po dni, kdy tři členské státy Rady Evropy vyjádří svůj
souhlas být vázány Úmluvou v souladu s ustanovením odst. 1.
3. Ve vztahu ke každému státu, který Úmluvu podepsal a poté vyjádřil
svůj souhlas být vázán Úmluvou, Úmluva vstoupí v platnost prvním dnem
měsíce po uplynutí tříměsíční lhůty po dni, kdy uložil ratifikační
listiny, listiny o přijetí nebo schválení.
Čl.19
Přístup nečlenských států
1. Po vstupu této Úmluvy v platnost může Výbor ministrů Rady Evropy po
konzultacích se smluvními státy přizvat kterýkoliv stát, který není
členem Rady a není uveden v článku 18, odst. 1, aby přistoupil k této
Úmluvě, a to rozhodnutím přijatým většinou, jak je stanovena v článku
20, písm. d) Statutu Rady Evropy, které musí zahrnovat hlasy všech
představitelů smluvních států, jež jsou členy Výboru.
2. Ve vztahu ke každému přistupujícímu státu Úmluva vstoupí v platnost
první den měsíce po uplynutí tříměsíční lhůty po dni, kdy byla u
generálního tajemníka Rady Evropy uložena listina o přístupu.
Čl.20
Územní působnost
1. Kterýkoli stát může při podpisu nebo uložení svých ratifikačních
listin nebo listin o přijetí, schválení nebo přístupu vymezit území, na
kterém nebo kterých se bude tato Úmluva používat.
2. Kterýkoli stát může kdykoli později, prohlášením adresovaným
generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, rozšířit působnost této Úmluvy na
jakékoliv jiné území uvedené v tomto prohlášení. Ve vztahu k takovému
území Úmluva vstoupí v platnost první den měsíce po uplynutí tříměsíční
lhůty od přijetí tohoto prohlášení generálním tajemníkem.
3. Prohlášení učiněná podle předchozích dvou odstavců mohou být ohledně
jakéhokoli území uvedeného v takovém prohlášení odvolána sdělením
adresovaným generálnímu tajemníkovi. Odvolání nabude účinnosti první
den měsíce po uplynutí tříměsíční lhůty od přijetí takovéhoto sdělení
generálním tajemníkem.
Čl.21
Časová působnost
Tato Úmluva bude použita na výkon trestů uložených jak před, tak po
jejím vstupu v platnost.
Čl.22
Vztah k jiným úmluvám a dohodám
1. Tato Úmluva nemá vliv na práva a závazky vyplývající ze smluv o
vydávání nebo jiných smluv o mezinárodní spolupráci v trestních věcech
upravujících průvoz osob ve vazbě pro účely konfrontace nebo získání
svědeckých výpovědí.
2. Pokud dvě nebo víc stran již sjednaly dohodu nebo smlouvu o
předávání odsouzených osob nebo jinak upravily své vztahy v těchto
věcech, nebo kdyby tak učinily v budoucnosti, budou mít právo používat
tyto dohody nebo smlouvy nebo podle nich upravovat tyto vztahy namísto
této Úmluvy.
3. Tato Úmluva nemá vliv na právo států, které jsou stranami Evropské
úmluvy o uznávání rozsudků v trestních věcech, sjednávat mezi sebou
dvoustranné nebo mnohostranné dohody o otázkách upravených v té úmluvě,
aby doplňovaly jejich ustanovení nebo napomáhaly plnění zásad v ní
obsažených.
4. Pokud žádost o předání patří do působnosti jak této Úmluvy, tak i
Evropské úmluvy o uznávání rozsudků v trestních věcech nebo jiné dohody
nebo smlouvy o předávání odsouzených osob, dožadující stát uvede při
podání žádosti smluvní dokument, na kterém spočívá daná žádost.
Čl.23
Smírné urovnání
Evropský výbor pro problémy kriminality Rady Evropy bude informován o
provádění této Úmluvy a podnikne vše potřebné pro usnadnění smírného
urovnání všech potíží, které mohou vzniknout při jejím provádění.
Čl.24
Výpověď
1. Kterákoliv strana může kdykoliv vypovědět tuto Úmluvu sdělením
adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.
2. Výpověď nabude účinnosti prvního dne měsíce po uplynutí tříměsíční
lhůty od přijetí tohoto sdělení generálním tajemníkem.
3. Tato Úmluva však bude nadále používána na výkon trestů osob, které
byly předány v souladu s ustanoveními Úmluvy přede dnem, kdy taková
výpověď nabude účinnost.
Čl.25
Informace
Generální tajemník Rady Evropy bude informovat členské státy Rady
Evropy, nečlenské státy, které se účastnily vypracování této Úmluvy a
státy, které k ní přistoupily, o:
a) všech podpisech;
b) uložení ratifikačních listin, listin o přijetí, schválení nebo
přístupu;
c) datech vstupu této Úmluvy v platnost podle článku 18, odst. 2 a 3,
článku 19, odst. 2, a článku 20, odst. 2 a 3;
d) kterémkoliv jiném aktu, prohlášení, sdělení, nebo oznámení, které se
vztahuje k této Úmluvě.
Na důkaz toho níže podepsaní, jsouce k tomu řádně zmocněni, podepsali
tuto Úmluvu.
Dáno ve Štrasburku dne 21. března 1983 v jazyce anglickém a
francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jednom
vyhotovení, které bude uloženo v archivu Rady Evropy; Generální
tajemník Rady Evropy předá ověřené kopie všem členským státům Rady
Evropy, nečlenským státům, které se podílely na vypracování této
Úmluvy, a státům, které byly přizvány, aby k ní přistoupily.