161/1993 Sb.
ZÁKON
ze dne 19. května 1993
o změnách ve všeobecném zdravotním pojištění a o změnách a doplnění
některých dalších zákonů
Změna: 48/1997 Sb.
Změna: 375/2011 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl.I
zrušen
Čl.II
Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné
zdravotní pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb.
a zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 3 odst. 1 zní:
"(1) Vyměřovacím základem u osoby v pracovním poměru nebo obdobném
poměru (dále jen "zaměstnanec") je úhrn příjmů zúčtovaných mu
zaměstnavatelem, popřípadě zaměstnavateli v souvislosti s výkonem
zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění (zabezpečení),
s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou:
a) odstupné^2a) poskytované při skončení pracovního poměru a
odchodné,^2b)
b) plnění věrnostní, popřípadě stabilizační povahy,^2c)
c) náhrady výdajů poskytované zaměstnancům v souvislosti s výkonem
zaměstnání,3)
d) náhrady škody,^4)
e) odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a
zlepšovacích návrzích,^4a)
f) naturální požitky, s výjimkou naturální mzdy, a jiná obdobná plnění,
popřípadě finanční náhrady za neodebrané naturální požitky,
g) náhrada mzdy2g) při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní
služby.".
2. Poznámky č. 2) a č. 6) pod čarou se vypouštějí.
3. Poznámky č. 2a) až č. 2c) pod čarou znějí:
"2a) Zákon č. 195/1991 Sb., o odstupném poskytovaném při skončení
pracovního poměru. § 5 vyhlášky federálního ministerstva práce a
sociálních věcí č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném
zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní
práci.
2b) Např. § 14 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru
příslušníků Policie České republiky.
2c) Např. zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků, vyhláška
ministerstva práce a sociálních věcí ČSR a ministerstva zemědělství a
výživy ČSR č. 62/1970 Sb., o poskytování náborových příspěvků a jiných
výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí, ve znění vyhlášky č.
69/1986 Sb.".
4. Poznámka č. 4) pod čarou zní:
"4) § 187 až 206 zákoníku práce.".
5. Poznámka č. 4a) pod čarou zní:
"4a) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a
zlepšovacích návrzích.".
6. § 3 odst. 2 zní:
"(2) Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je minimální mzda
pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou (dále jen
"minimální mzda"),^7) s výjimkou zaměstnanců s těžkým tělesným,
smyslovým nebo mentálním postižením, kterým se poskytují mimořádné
výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení,8)
kde je vyměřovacím základem vždy skutečně dosažený příjem. Je-li
zaměstnancem osoba, za kterou je plátcem stát,9) je u ní vyměřovacím
základem částka přesahující 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6
zůstává nedotčeno. Není-li dále stanoveno jinak, je vyměřovacím
základem za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno bez
náhrady příjmu,10) nebo kdy měl neomluvenou nepřítomnost v práci, jeho
průměrný výdělek pro pracovněprávní účely. Zaměstnanec, za kterého je
plátcem pojistného stát,9) v době, kdy mu bylo poskytnuto pracovní
volno bez náhrady příjmu, pojistné neplatí. Pojistné se dále neplatí za
období, kdy bylo poskytnuto zaměstnanci pracovní volno bez náhrady
příjmu, pokud netrvalo déle než tři kalendářní dny v kalendářním
měsíci, za který se pojistné platí. U zaměstnance, kterému
zaměstnavatel poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu a který
vykonává veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele, přechází
povinnost odvádět pojistné (§ 5) na subjekt, pro který je veřejná
funkce nebo zaměstnání vykonáváno. Za období, kdy bylo zaměstnanci
poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci11) s
výjimkou mateřské dovolené, další mateřské dovolené a nepřítomnosti
muže v práci po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle
právních předpisů o nemocenském pojištění, se pojištění neplatí. Pokud
vyměřovací základ zaměstnance (odstavec 1) je nižší než minimální
vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně
prostřednictvím svého zaměstnavatele, popřípadě prostřednictvím jednoho
ze svých zaměstnavatelů, kterého si zvolí, pojistné ve výši 13,5 % z
rozdílu těchto základů; pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů
překážek na straně organizace,^11a) je rozdíl povinen doplatit
zaměstnavatel.".
7. Poznámka č. 11a) pod čarou zní:
"11a) § 129 a 130 zákoníku práce.".
8. Poznámka č. 7 pod čarou zní:
"7) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o
minimální mzdě.".
9. V § 3 odst. 3 se vypouští slovo "nejméně" a částka "45 %" se
nahrazuje částkou "35 %" a částka "540 000 Kčs" částkou "486 000 Kč".
10. V § 3 odst. 3 poslední věta zní:
"Jde-li o souběh činností podle § 13 a není-li samostatná výdělečná
činnost hlavním zdrojem příjmu, je vyměřovacím základem skutečný příjem
vypočtený podle první věty; maximální vyměřovací základ se nemění.".
11. Poznámky č. 12) až č. 14 pod čarou znějí:
"12) § 7 odst. 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
13) § 12 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
14) § 13 odst. 1 a 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.".
12. § 3 odst. 4 zní:
"(4) Vyměřovacím základem u osoby, která má příjmy z kapitálového
majetku, příjmy z pronájmu nebo ostatní příjmy podle zákona o daních z
příjmů (dále jen "osoba s vlastními příjmy")^15) a která nemá příjmy z
pracovního nebo obdobného poměru nebo z podnikání či jiné samostatné
výdělečné činnosti, je 35 % těchto příjmů, s výjimkou příjmů, z nichž
je daň vybírána zvláštní sazbou^16) nebo jsou od daně z příjmů
osvobozeny,^17) snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení,
zajištění a udržení. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí
dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 486 000
Kč. Má-li osoba, za kterou je plátcem pojistného stát,9) příjmy uvedené
v první větě, je u ní vyměřovacím základem 35 % částky přesahující po
odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu,
dvanáctinásobek 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává
nedotčeno.".
13. Poznámky č. 15) až č. 17) pod čarou znějí:
"15) § 8, 9 a 10 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č.
157/1993 Sb.
16) § 36 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 157/1993 Sb.
17) § 4 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 157/1993 Sb.
14. V § 3 se doplňuje nový odstavec 7, který zní:
"(7) Mají-li osoby uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 příjmy za kratší
období, než je rozhodné období podle § 4, snižuje se měsíční vyměřovací
základ na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů a roční
vyměřovací základ na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních
měsíců, k nimž se tyto příjmy vztahují. U osob bez zdanitelných příjmů
se snižuje vyměřovací základ na poměrnou část odpovídající počtu
kalendářních dnů v rozhodném období. U osob, za které je plátcem
pojistného stát, se při odpočtu pojistného placeného státem postupuje
obdobně.".
15. V § 4 odst. 1 se za slovo "měsíc," vkládají slova "za který se
pojistné platí,".
16. V § 4 odst. 2 se slova "předcházející kalendářní rok" nahrazují
slovy "kalendářní rok, za který se pojistné platí".
17. V § 4 odst. 3 se ve větě první slova "tří bezprostředně
předcházejících kalendářních roků" nahrazují slovy "posledních tří
kalendářních roků včetně kalendářního roku, za který se pojistné platí"
a ve větě druhé se slova "za předcházející kalendářní rok" nahrazují
slovy "za kalendářní rok, za který se pojistné platí".
18. V § 5 odst. 2 se vypouštějí věty čtvrtá a pátá.
19. V § 7 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
"(1) Osoby samostatně výdělečně činné platí pojistné formou záloh na
pojistné a doplatku pojistného, pokud se dále nestanoví jinak. Kde se v
dalších ustanoveních hovoří o pojistném, rozumí se tím též zálohy na
pojistné a doplatek pojistného.".
20. V § 7 se dosavadní text označuje jako odstavec 2 a na konci se
připojují tyto věty:
"Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý
kalendářní měsíc byla osoba samostatně výdělečně činná uznána
neschopnou práce, nebo jí byla nařízena karanténa podle předpisů o
opatřeních proti přenosným nemocem. Zúčtování již zaplacené zálohy na
pojistné se v případech uvedených v předchozí větě provede při
následující platbě zálohy.".
21. V § 8 se dosavadní odstavec 3 označuje jako odstavec 4, současně se
slovo "dnem" nahrazuje slovy "do osmi dnů po".
22. V § 8 se vkládá nový odstavec 3, který zní:
"(3) Na základě žádosti osoby samostatně výdělečně činné sníží na dobu
nejdéle tří měsíců příslušná zdravotní pojišťovna poměrně výši zálohy
na pojistné v případě, že příjem osoby samostatně výdělečně činné ze
samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho
dosažení, zajištění a udržení^12) připadající v průměru na jeden
kalendářní měsíc v období aspoň tří kalendářních měsíců po sobě
jdoucích v kalendářním roce, ve kterém se platí zálohy na pojistné, je
nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v průměru
na jeden kalendářní měsíc v předcházejícím roce. Jestliže v průběhu tří
kalendářních měsíců následujících po snížení zálohy osoba samostatně
výdělečně činná zjistí, že výše záloh již neodpovídá skutečně
dosahovaným příjmům, je povinna si zálohu zvýšit.".
23. § 8 se doplňuje novým odstavcem 5, který zní:
"(5) Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období vyšší
než pojistné stanovené podle § 2 odst. 1, jedná se o přeplatek
pojistného (§ 14).".
24. § 9 včetně nadpisu zní:
"§ 9
Odvod pojistného za osoby s vlastními příjmy
(1) Osoby s vlastními příjmy platí pojistné formou záloh na pojistné a
doplatku pojistného, pokud se dále nestanoví jinak. Kde se v dalších
ustanoveních hovoří o pojistném, rozumí se tím též zálohy na pojistné a
doplatek pojistného.
(2) Osoba s vlastními příjmy hradí na účet příslušné zdravotní
pojišťovny měsíční zálohy na pojistné vypočtené z minimálního
vyměřovacího základu podle § 3 odst. 4, pokud si sama nestanoví zálohy
vyšší, a to do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce. V měsíci, v
němž této osobě vznikla povinnost platit pojistné,24) je záloha na
pojistné splatná do osmi dnů ode dne, kdy tato povinnost vznikla. Do
osmi dnů od vzniku této povinnosti je záloha na pojistné splatná i na
následující kalendářní měsíc, jestliže poslední den splatnosti zálohy
na kalendářní měsíc, v němž vznikla povinnost platit pojistné, připadá
na 21. den anebo na následující dny tohoto měsíce.
(3) V dalším roce se měsíční zálohy vypočítají vždy z vyměřovacího
základu za předcházející kalendářní rok.
(4) Na základě žádosti osoby s vlastními příjmy sníží na dobu nejdéle
tří měsíců příslušná zdravotní pojišťovna poměrně výši zálohy na
pojistné v případě, že příjem osoby s vlastními příjmy po odpočtu
výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení^15)
připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období aspoň tří
kalendářních měsíců po sobě jdoucích v kalendářním roce, ve kterém se
platí zálohy na pojistné, je nejméně o jednu třetinu nižší než takový
příjem připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v předcházejícím
kalendářním roce. Jestliže v průběhu tří kalendářních měsíců
následujících po snížení zálohy osoba s vlastními příjmy zjistí, že
výše záloh již neodpovídá skutečně dosahovaným příjmům, je povinna si
zálohu zvýšit.
(5) Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného
vypočteného podle § 3 odst. 4 je splatný do osmi dnů po podání daňového
přiznání za uplynulý kalendářní rok.
(6) Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období vyšší
než pojistné stanovené podle § 2 odst. 1, jedná se o přeplatek
pojistného (§ 14).".
25. V § 13 se na konci připojuje tato věta:
"Je-li za osobu uvedenou v první větě plátcem pojistného i stát,
upravuje se vyměřovací základ podle § 3 odst. 2 věty druhé nebo podle §
3 odst. 3 věty čtvrté pouze jednou.".
26. V § 14 se v odstavci 2 vypouští poslední věta a připojuje se nový
odstavec 3, který zní:
"(3) Polovina vráceného přeplatku na pojistném se v následujícím
kalendářním měsíci zúčtuje s poukázanými finančními prostředky podle §
21 odst. 1.".
27. § 18 zní:
"§ 18
(1) Nebylo-li pojistné nebo záloha na pojistné zaplaceno ve stanovené
lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být
zaplaceno, je plátce pojistného povinen ode dne následujícího po dni
splatnosti do dne platby včetně platit za každý den penále ve výši 0,3
% dlužné částky.
(2) Nebyl-li přeplatek na pojistném vrácen příslušnou zdravotní
pojišťovnou ve stanovené lhůtě (§ 14 odst. 2), je příslušná zdravotní
pojišťovna ode dne následujícího po dni splatnosti do dne platby včetně
povinna platit za každý den penále ve výši 0,3 % dlužné částky.".
28. § 22 odst. 5 včetně poznámek pod čarou č. 25a) a č. 25b) zní:
"(5) Územní finanční orgány^25a) jsou povinny sdělit příslušné
zdravotní pojišťovně údaje o poměrech daňového poplatníka rozhodné pro
správné určení výše pojistného, popřípadě výše záloh, a to do 30 dnů po
obdržení žádosti příslušné zdravotní pojišťovny o sdělení těchto údajů,
pokud je doloženo prohlášením daňového poplatníka o zproštění
povinnosti mlčenlivosti.^25b)
25a) Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech.
25b) § 24 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.".
29. § 24 odst. 2 zní:
"(2) Osoba samostatně výdělečně činná a osoba s vlastními příjmy jsou
povinny předložit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do osmi dnů
po podání daňového přiznání za kalendářní rok přehled o úhrnu záloh na
pojistné zaplacených za rozhodné období, příjmech ze samostatné
výdělečné činnosti a výdajích nebo o příjmech z kapitálového majetku, z
pronájmu nebo ostatních příjmech a výdajích vynaložených na jejich
dosažení, zajištění a udržení, vyměřovacím základu stanoveném podle § 3
odst. 3 nebo 4, pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu a
doklad o dni podání daňového přiznání. Nebylo-li daňové přiznání podáno
ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem,^26a) jsou osoba samostatně
výdělečně činná a osoba s vlastními příjmy povinny předložit údaje
uvedené v předchozí větě nejpozději do osmi dnů po uplynutí této
lhůty.".
30. Poznámka č. 26a) pod čarou zní:
"26a) § 40 odst. 3 a 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a
poplatků, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.".
31. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který včetně nadpisu zní:
"§ 26a
Úhrada odvedeného pojistného
Pokud se podle zvláštního předpisu^27a) uhrazuje vyplacená náhrada
mzdy, mzdového vyrovnání, doplatek ke mzdě nebo jiná obdobná plnění,
uhrazuje se zaměstnavateli pojistné, které je povinen z těchto plnění
platit (§ 5); to platí obdobně i pro úhradu nákladů na vytvoření
veřejně prospěšné práce^27b) a pro výplatu odměn a mezd, které provádí
zaměstnavatel z finančních prostředků odborové organizace,^27c) pokud
se v kolektivní smlouvě nestanoví jinak.".
32. Poznámky č. 27a) až č. 27c) pod čarou znějí:
"27a) Např. § 125 odst. 7 zákoníku práce, § 8 odst. 2 zákona č. 1/1992
Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, § 24a
odst. 1 nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník
práce, ve znění nařízení vlády ČSFR č. 13/1991 Sb., § 7 odst. 4
vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991
Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví
dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci.
27b) § 5 odst. 1 písm. d) vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí
ČR č. 22/1991 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování společensky
účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšné práce.
27c) § 2 odst. 3 a § 8 vyhlášky Ústřední rady odborů a federálního
ministerstva financí č. 172/1973 Sb., o uvolňování pracovníků ze
zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí.".
33. V § 28a odst. 1 se slova "ve výši" nahrazují slovy "vypočtenou z" a
v odstavci 2 se číslice "45 %" nahrazuje číslicí "35 %".
Čl.III
zrušen
Čl.IV
zrušen
Čl.V
zrušen
Čl.VI
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce
zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady
č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, a zákona České
národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Čl.VII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1993.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.