659/2004 Sb.



VYHLÁŠKA



ze dne 17. prosince 2004



o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech

s nebezpečím důlních otřesů



Změna: 282/2007 Sb.



Změna: 35/2010 Sb.



Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 3 a § 6 odst. 6 písm. a)

zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní

báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.:



§ 1



Předmět úpravy



(1) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského

parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování

informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby

informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.



(2) Tato vyhláška upravuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci a

bezpečnost provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů.^1)



§ 2



Výklad pojmů



Pro účely této vyhlášky se považují za



a) důlní otřes (dále jen "otřes") - přírodní jev náhlého porušení

horského masivu, který se projeví náhlým vysunutím nebo vyvržením

hornin do důlního díla s následkem jeho zjevné a trvalé deformace;

tento jev může být provázen seismickým a zvukovým efektem v tomto

důlním díle. Na tomto ději se plynné a kapalné komponenty obsažené v

horském masivu nepodílejí podstatnou měrou. Podle místa uvolnění pružné

energie a porušení horského masivu se otřesy dělí na slojové a otřesy z

vyššího nadloží,



b) otřesový jev - přírodní jev náhlého porušení horského masivu bez

deformací důlního díla; za otřesový jev se považují odprýskávání a

rázy, které se projevují odprýsknutím drobných úlomků hornin z obvodu

důlního díla nebo zvukově charakteristickým prasknutím, popřípadě

obojím; důlní dílo se při otřesovém jevu zjevně nedeformuje, ale

deformace jsou přístroji měřitelné,



c) protiotřesovou prevenci - systém činností, jimiž se dociluje

rozpoznání nebezpečí vzniku otřesů, a opatření k zamezení jejich vzniku

nebo omezení jejich následků,



d) část horského masivu - prostorově vymezená oblast v dobývacím

prostoru,



e) prognózu vzniku otřesů - souhrn činností umožňujících stanovit

náchylnost horského masivu nebo jeho části ke vzniku otřesů, stanovit

stupeň nebezpečí vzniku otřesů v plánovaných, projektovaných a vedených

důlních dílech a správně volit prostředky protiotřesové prevence;

prognóza vzniku otřesů se dělí na regionální, lokální a průběžnou,



f) regionální prognózu - souhrn činností umožňujících stanovit

náchylnost částí horského masivu, jeho vrstevních jednotek, slojí nebo

jejich částí ke vzniku otřesů na základě hodnocení přírodních podmínek

a posouzení výskytu otřesů v analogických podmínkách,



g) lokální prognózu - souhrn činností umožňujících zařadit důlní dílo

do stupňů nebezpečí otřesů, již ve fázi plánování a projektování,



h) průběžnou prognózu - souhrn činností prováděných v důlních dílech

pro vymezení míst zvýšených napětí, ověření ochranné zóny a případnou

kontrolu účinnosti provedených aktivních prostředků protiotřesové

prevence,



i) aktivní prostředky protiotřesové prevence - souhrn činností

směřujících ke snížení rizika vzniku otřesu,



j) pasivní prostředky protiotřesové prevence - souhrn činností,

opatření a zařízení směřujících k omezení následků otřesu,



k) chráněnou oblast - část horského masivu, v níž se vydobytím ochranné

sloje docílilo snížení napětí působících před jejím vydobytím,



l) ochrannou sloj (část ložiska) - sloj, lávka sloje nebo část ložiska,

jejíž vydobytí ve vhodném prostoru a čase umožňuje vést důlní díla v

chráněné oblasti v jiné sloji nebo v jiné lávce téže sloje, případně v

jiné části ložiska,



m) ochrannou zónu - oblast ve sloji přiléhající k důlnímu dílu, v níž

sloj není schopna akumulovat pružnou energii a vytváří tlumicí vrstvu

při uvolnění pružné energie akumulované za touto zónou,



n) primární napětí - napětí v horském masivu existující v důsledku

působení přírodních činitelů (gravitačních, tektonických apod.) před

ovlivněním masivu hornickou činností,



o) přídatná napětí - napětí působící v horském masivu, která jsou

vyšší, než odpovídají primárnímu napětí,



p) dosah vlivu přídatných napětí od porubu "L" - hodnota stanovená z

nomogramu uvedeného v pracovních pravidlech (§ 3 odst. 1) nebo

přesnějšími metodami schválenými Českým báňským úřadem,



q) ponechaný pilíř - nevydobytá část sloje,



r) příznaky otřesů - pozorovatelné nebo měřitelné jevy nebo vývoj

seismické aktivity, o nichž se na základě předchozích zkušeností z

vedení důlních děl v určité části horského masivu ví, že souvisí s

kumulací napětí v masivu a mohou předcházet vzniku otřesů,



s) doly s nebezpečím otřesů - doly, ve kterých k otřesu došlo, nebo

které mohou být na základě regionální prognózy otřesem ohroženy.



§ 3



Řízení protiotřesové prevence



(1) Organizace^2) musí zajistit protiotřesovou prevenci. Organizace

zajistí jednotný postup a řízení protiotřesové prevence na dolech

vydáním pokynů (pracovních pravidel)^3) projednaných s obvodním báňským

úřadem a stanoví organizační opatření k zabezpečení plnění povinností

uložených touto vyhláškou.



(2) K řízení protiotřesové prevence musí být na každém dole určeno

pracovní místo (funkce) geomechanika obsazené zaměstnancem organizace s

magisterským vzděláním stanoveným zvláštním právním předpisem^4) s

alespoň tříletou hornickou praxí v dolech s nebezpečím otřesů.



(3) Geomechanik musí odbornou způsobilost pro výkon funkce prokázat

zkouškou před komisí obvodního báňského úřadu.



(4) Na dolech s nebezpečím otřesů, které tvoří organizační jednotku,

musí být zřízeno pracoviště, které nepřetržitě sleduje a vyhodnocuje

seismickou aktivitu v rámci dobývacího prostoru. V případě přerušení

hornických prací v dole může závodní dolu přerušit kontinuitu

vyhodnocování pro příslušný důl. Vyhodnocení však musí být provedeno

nejpozději před obnovením hornických prací.



§ 4



Zařazování částí horského masivu



V dolech s nebezpečím otřesů se považují všechny části horského masivu

za nebezpečné otřesy, pokud nejsou na základě výsledků regionální

prognózy zařazeny jako části horského masivu bez nebezpečí otřesů.



§ 5



Zařazování důlních děl



(1) Všechna vedená důlní díla s výjimkou těch, která jsou vedena v

částech horského masivu bez nebezpečí otřesů, zařadí závodní dolu^5)

podle výsledků lokální prognózy do 1., 2. nebo 3. stupně nebezpečí

otřesů. Takto může zařadit i jen části důlních děl.



(2) Mezi důlní díla v 1. stupni nebezpečí otřesů se zařazují



a) všechna důlní díla vedená mimo sloj,



b) dlouhá důlní díla ve sloji o mocnosti do 1,2 m s přibírkou

průvodních hornin,



c) důlní díla ve sloji, při jejichž vedení se nepředpokládá vznik

otřesu.



(3) Mezi důlní díla ve 2. stupni nebezpečí otřesů se zařazují důlní

díla, při jejichž vedení nelze vyloučit nebezpečí vzniku otřesu.



(4) Mezi důlní díla ve 3. stupni nebezpečí otřesů se zařazují důlní

díla, u nichž lze při jejich vedení předpokládat nebezpečí vzniku

otřesu nebo při jejichž vedení k otřesu již došlo.



§ 6



Prognóza vzniku otřesů



(1) V dolech s nebezpečím otřesů je nutno v dostatečném předstihu

provádět regionální a lokální prognózu a k tomu zjišťovat a

vyhodnocovat potřebné údaje.



(2) Regionální prognóza slouží k vymezení částí horského masivu, kde

nehrozí nebezpečí otřesů.



(3) Podkladem pro regionální prognózu jsou přírodní údaje o ložisku a

částech horského masivu ve vztahu ke slojím plánovaným k dobývání.

Hlavními hodnocenými údaji jsou zejména



a) litologie vrstevního sledu,



b) fyzikálně-mechanické vlastnosti uhlí a hornin,



c) hloubka uložení pod povrchem, mocnost a úklon vrstev,



d) strukturně-tektonická stavba.



(4) Lokální prognóza se provádí v částech horského masivu s nebezpečím

vzniku otřesů. Na základě výsledků lokální prognózy se důlní díla

zařazují do 1., 2. nebo 3. stupně nebezpečí otřesů.



(5) Podklady pro lokální prognózu jsou zejména



a) úložní poměry (například hloubka uložení a mocnost sloje),



b) dosavadní hornická činnost (například hrany nevýrubů, ponechané

pilíře, přítomnost stařin, vyrubání ochranné sloje).



(6) Průběžná prognóza se provádí při vedení důlních děl v částech

horského masivu s nebezpečím vzniku otřesů. Způsob provádění průběžné

prognózy stanoví plán otvírky, přípravy a dobývání.^6) Situování

průběžné prognózy, její četnost, prostředky, jakož i využití jejich

výsledků upřesní technologický postup. Výsledky průběžné prognózy mohou

sloužit k přeřazení důlních děl do jiných stupňů nebezpečí, než stanoví

lokální prognóza. Důlní dílo, v němž došlo k důlnímu otřesu, se vždy

přeřadí do 3. stupně nebezpečí otřesů.



(7) Podklady pro průběžnou prognózu jsou zejména výsledky



a) individuálního pozorování,



b) testovacího vrtání,



c) seismického sledování a vyhodnocování.



(8) Součástí průběžné prognózy je vyhodnocení dosavadního vývoje

seismické aktivity dotčené části horského masivu v návaznosti na údaje

o seismické aktivitě celého ložiska, popřípadě pánve.



§ 7



Prostředky protiotřesové prevence



(1) Výběr prostředků protiotřesové prevence při vedení důlních děl

vychází z hodnocení geomechanických podmínek a výsledků prognózy.

Prostředky protiotřesové prevence se dělí na aktivní a pasivní.



(2) Aktivními prostředky protiotřesové prevence jsou zejména



a) vhodné časoprostorové vedení důlních děl,



b) bezvýlomová trhací práce ve sloji a okolních horninách,^7)



c) zavlažování sloje a okolních hornin,



d) odlehčovací vrtání,



e) volba technologie při vedení a zajišťování důlních děl.



(3) Pasivními prostředky protiotřesové prevence jsou zejména



a) volba druhu a hustoty výztuže důlních děl,



b) stabilizace oslabených částí horského masivu pomocí injektáže a

kotvení,



c) vytváření bezpečnostních dutin nebo kompenzačních prostorů,



d) vyvolání otřesu za nepřítomnosti lidí,



e) výlomová trhací práce,



f) omezení počtu zaměstnanců v ohrožených oblastech,



g) znepřístupnění nepotřebných důlních děl,



h) odvolávání zaměstnanců při zjištění nebezpečí,



i) dálkové ovládání strojů,



j) způsob umístění zařízení v důlních dílech,



k) ochrana a vypínání elektrických zařízení.



(4) Použití, rozsah, četnost a kombinaci aktivních a pasivních

prostředků protiotřesové prevence stanoví podle pracovních pravidel (§

3 odst. 1) technologický postup.



§ 8



Projektování důlních děl



(1) V projektech nových dolů nebo pater stávajících dolů je nutno vždy

řešit protiotřesovou prevenci s využitím zkušeností z dobývání ložiska.



(2) V dolech s nebezpečím otřesů musí plány otvírky, přípravy a

dobývání vycházet z dlouhodobé koncepce hornické činnosti a být s ní v

souladu.^8) Dlouhodobá koncepce hornické činnosti musí být na těchto

dolech zpracována každý rok, a to s výhledem nejméně na dobu tří let.

Dlouhodobá koncepce hornické činnosti zohledňuje strategii

protiotřesové prevence a předkládá se příslušnému obvodnímu báňskému

úřadu k nařízení nezbytných opatření.^9) V koncepci je nutno zvolit

postup, který nezvyšuje míru nebezpečí otřesů v téže nebo v jiné sloji,

resp. části horského masivu a neznemožní užití prostředků protiotřesové

prevence.



(3) Organizace^2) aktualizuje dlouhodobou koncepci podle změn místních

podmínek. Tato aktualizace musí být předložena obvodnímu báňskému úřadu

k nařízení nezbytných opatření.^9)



(4) Základní preventivní opatření proti nebezpečí otřesů je nutno řešit

již v plánu otvírky, přípravy a dobývání^10) příslušné sloje.



§ 9



Koordinace prací



(1) Hornická činnost v dolech s nebezpečím otřesů, v jejich částech a

také mezi sousedními doly musí být koordinována i z hlediska

protiotřesové prevence.



(2) Postup prací dvou a více dolů u hranice dobývacích prostorů^11)

musí být závodními těchto dolů předem projednán a dohodnut.^10)



(3) Při koordinaci prací u hranice dobývacích prostorů je nutno

zohlednit možnost využití přirozené hranice dobývání ke snížení

nebezpečí vzniku otřesů.



§ 10



Projekty protiotřesové prevence a technologické postupy



(1) Pro důlní díla ve 3. stupni nebezpečí otřesů musí být zpracován

projekt protiotřesové prevence. Tento projekt obsahuje zařazení důlního

díla, provádění průběžné prognózy vzniku otřesů a její situování, její

četnost a použité prostředky, jakož i využití jejich výsledků, použití

aktivních a pasivních prostředků protiotřesové prevence,

charakteristiku příznaků otřesů, nejvyšší přípustný počet zaměstnanců a

nepřípustný souběh činností. Tento projekt musí být doporučen znaleckým

posouzením.



(2) Součástí technologického postupu pro důlní díla v 1., 2. a 3.

stupni nebezpečí otřesů musí být příloha "Zvláštní opatření proti

otřesům".^12) Tato příloha musí být zpracována přiměřeně podle místních

podmínek. Pro důlní díla ve 3. stupni nebezpečí otřesů musí být tato

příloha zpracována v souladu s projektem protiotřesové prevence.



§ 11



Poučení zaměstnanců



Zaměstnanci pracující v důlních dílech s nebezpečím otřesů a technický

dozor kontrolující pracoviště musí být seznámeni s možnými příznaky

otřesů a v pravidelných intervalech stanovených závodním dolu školeni o

zásadách práce v důlních dílech s nebezpečím otřesů a postupu v případě

vzniku otřesu.



§ 12



Omezení prací



(1) Je-li zpozorován otřesový jev, příznak otřesu nebo dojde-li k

otřesu, musí být práce ihned zastavena a osádka odvolána. Závodní dolu

určí podmínky, za nichž smí být práce opět zahájena.



(2) Jsou-li výsledky průběžné prognózy vzniku otřesu nepříznivé, lze

dále vykonávat pouze práce související s odstraněním nepříznivého

stavu.



(3) Je-li provozován porub^13) ve 3. stupni nebezpečí otřesů,



a) nemůže závodní dolu povolit



1. vedení dalšího porubu ve 3. stupni nebezpečí otřesů v menší

půdorysné vzdálenosti porubních front, než je součet hodnot L pro oba

poruby,



2. ražení dlouhého důlního díla ve 3. stupni nebezpečí otřesů v menší

půdorysné vzdálenosti než L od hrany porubní fronty, přitom žádná část

tohoto raženého díla zařazená ve 3. stupni nebezpečí otřesů nesmí být v

menší vzdálenosti než L od hrany porubní fronty,



b) může závodní dolu v době zásahu do horského masivu v porubu povolit

pouze nezbytné práce v přilehlých porubních chodbách zařazených ve 3.

stupni nebezpečí otřesů v menší vzdálenosti než L od hrany porubní

fronty.



§ 13



Vedení důlních děl



(1) Důlní díla zařazená do 1. stupně nebezpečí otřesů smí být vedena

bez použití aktivních a pasivních prostředků protiotřesové prevence. V

rozsahu stanoveném v technologickém postupu musí však být prováděna

průběžná prognóza nebezpečí otřesů. V případě nepříznivých výsledků

prognózy musí být důlní dílo přeřazeno do 2. stupně nebezpečí otřesů a

nepříznivý stav odstraněn.



(2) Důlní díla zařazená do 2. stupně nebezpečí otřesů smí být vedena

jen při soustavném provádění průběžné prognózy a při ověřené existenci

ochranné zóny. V případě nepříznivých výsledků prognózy musí být

nepříznivý stav odstraněn a následně ověřena existence stanovené

ochranné zóny.



(3) Důlní díla zařazená do 3. stupně nebezpečí otřesů smí být vedena

jen při soustavném provádění průběžné prognózy a používání aktivních

prostředků protiotřesové prevence, a to i při ověřené existenci

stanovené ochranné zóny. V případě nepříznivých výsledků průběžné

prognózy musí být nepříznivý stav odstraněn.



(4) Účinnost opatření přijatých podle odstavců 1, 2 a 3 k odstranění

nepříznivého stavu je nutno po jejich provedení ověřit.



(5) Poruby je vhodné vést s pravidelným postupem v široké přímočaré

frontě. Rozestup mezi sousedními poruby vedenými vedle sebe na společné

chodbě musí být volen tak, aby nedošlo k jejich vzájemnému nepříznivému

ovlivnění (do 10 m, nebo více než L).



(6) Chodby v pilíři v předpolí porubu ve vzdálenosti L a menší od hrany

porubní fronty musí být znepřístupněny. Závodní dolu může vstup do

těchto chodeb povolit jen ve zvlášť odůvodněných případech.



(7) Porubní výztuže^14) musí být voleny tak, aby umožňovaly provádět

opatření protiotřesové prevence stanovené v projektech protiotřesové

prevence, resp. technologickém postupu a zůstaly stabilní i v případě,

že dojde ke ztrátě jejího styku s nadložím.



(8) Výztuž dlouhých důlních děl^15) se volí v souladu s požadovanou

únosností s ohledem na stupeň nebezpečí otřesu a charakter očekávaných

deformačních procesů.



(9) Ustanovení odstavců 1 až 8 se přiměřeně vztahují i na ražby

výklenků, komor, trafostanic, důlních provozoven apod., na zmáhání a

likvidaci důlních děl.



§ 14



Opatření pro ostatní důlní díla



Ve vyražených a používaných důlních dílech, zejména v souvislosti s

vedením jiných důlních děl, organizace zjišťují ohrožení důlních děl

otřesy, aktualizují jejich zařazení a stanovují rozsah ochrany před

následky otřesů a rozsah provádění průběžné prognózy.



§ 15



Požadavky na instalace elektrických zařízení



(1) Elektrické kabely obvodů nízkého napětí (dále jen "obvodů") vně

nevýbušných závěrů nacházející se v důlních dílech zařazených do 2.

nebo 3. stupně nebezpečí otřesů, s výjimkou obvodů jiskrově bezpečných

systémů, obvodů nezápalných, obvodů telekomunikačních a sdělovacích,

obvodů roznětných vedení, osobních svítidel a elektrických obvodů

důlních lokomotiv, musí být sledovány přístroji pro kontrolu izolace a

při poklesu izolačního stavu pod 15 Ohm/V samočinně vypínány.



(2) Kabelové rozvody^16) nad 1 kV v důlních dílech zařazených do 2.

nebo 3. stupně nebezpečí otřesů musí být na konci paprsku kabelového

rozvodu vybaveny zařízením zajišťujícím jejich vypnutí při zemním

spojení v čase nejvýše 0,2 s.



(3) Kabelové rozvody nad 1 kV v důlních dílech zařazených do 2. nebo 3.

stupně nebezpečí otřesů musí být vybaveny zařízením pro samočinné

vypnutí elektrické energie při



a) otřesu, nebo



b) překročení povolené koncentrace metanu v důlním ovzduší. K vypnutí

musí dojít do 2 s od překročení nastavené mezní hodnoty kteréhokoliv

čidla umístěného v uvedených dílech.

Umístění čidel a oblastí samočinného vypnutí určí závodní dolu.

Organizace je vyznačí v havarijním plánu.



(4) Elektrická zařízení, kabelová vedení a hlavní zemnící vedení,

včetně odbočení z něj na elektrická zařízení a spojovací armatury, v

důlních dílech zařazených do 2. nebo 3. stupně nebezpečí otřesů musí

být fyzicky zkontrolována nejméně jednou za šest měsíců a vždy po

otřesu a otřesovém jevu.



§ 16



Hlášení a dokumentace otřesů



(1) Každý otřes musí být ověřen a bezodkladně ohlášen obvodnímu

báňskému úřadu; dále musí být provedena prohlídka stavu důlních děl a

otřes zdokumentován. Místo a datum otřesu se vyznačí v základní důlní

mapě.



(2) Organizace vede dokumentaci ke každému otřesu. Dokumentace otřesů

obsahuje podrobný situační náčrt místa projevů otřesu s přiměřeně

širokým okolím, popis průvodních znaků a následků otřesu, záznam o

energii uvolněné při otřesu a vyhodnocení vývoje seismické aktivity

před vznikem otřesu, stanovení pravděpodobných příčin otřesu a místa

uvolnění pružné energie a porušení horského masivu. Dokumentaci otřesů

uchovává organizace nejméně po dobu 10 let.



§ 17



Přechodná ustanovení



(1) Elektrická zařízení nízkého napětí uvedená do provozu před nabytím

účinnosti této vyhlášky, která nesplňují požadavky stanovené v § 15

odst. 1, mohou být po 1. březnu 2005 provozovány pouze za předpokladu,

že budou splněny tyto podmínky:



a) obvod je napájen z jednoho galvanicky odděleného zdroje,



b) napětí obvodu nepřesáhne 220 V a celkový příkon připojených

spotřebičů nepřesáhne 200 VA,



c) elektrický obvod je proveden kabelem s ochranou proti mechanickému

poškození, jehož celková délka nepřesáhne 15 m,



d) minimální průřez každého jádra elektrického kabelu je 2,5 mm2,



e) elektrický obvod je hlídán přístrojem, který zajistí odpojení obvodu

od zdroje v čase do 0,1 s při zkratu v obvodu,



nejdéle však do 31. prosince 2006.



(2) Požadavky § 15 odst. 2 a 3 musí být splněny nejpozději do 31.

prosince 2007.



§ 18



Zrušovací ustanovení



Vyhláška č. 45/1995 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a

bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů, se zrušuje.



§ 19



Účinnost



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. ledna 2005.



Předseda:



prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.



Vybraná ustanovení novel



Čl. V zákona 282/2007 Sb.



Přechodné ustanovení



Požadavky stanovené v § 15 odst. 2 a 3 je nutno naplnit do 31. prosince

2009.



Čl. III vyhlášky č. 35/2010 Sb.



Přechodná ustanovení



1. Požadavek stanovený v § 231a odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 22/1989

Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při

hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve

znění účinném ode dne účinnosti vyhlášky č. 35/2010 Sb., je nutno

naplnit



a) u nových a rekonstruovaných výkonových vypínačů, uvedených poprvé do

provozu po nabytí účinnosti této vyhlášky, do 30. června 2010,



b) u výkonových vypínačů, opakovaně instalovaných po nabytí účinnosti

této vyhlášky, do 30. června 2011,



c) u ostatních výkonových vypínačů do 30. června 2012.



2. Požadavky stanovené v § 15 odst. 3 vyhlášky č. 659/2004 Sb., o

bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s

nebezpečím důlních otřesů, ve znění účinném ode dne účinnosti vyhlášky

č. 35/2010 Sb., je nutno naplnit do 31. prosince 2010.



1) § 73 odst. 1 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti o

ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a

při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášky

č. 3/1994 Sb. a vyhlášky č. 330/2002 Sb.



2) § 3a zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o

státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.



3) § 273 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona

č. 155/2000 Sb.



4) § 1 odst. 6 vyhlášky č. 340/1992 Sb., o požadavcích na kvalifikaci a

odbornou způsobilost a o ověřování odborné způsobilosti pracovníků k

hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně

některých předpisů vydaných Českým báňským úřadem k zajištění

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při

hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.



5) § 6 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb. a

zákona č. 206/2002 Sb.



6) Vyhláška č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních

ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování

činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů.



7) § 101 až 107 vyhlášky č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znění

vyhlášky č. 173/1992 Sb.



8) § 74 vyhlášky č. 22/1989 Sb.



9) § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších

předpisů.



10) Příloha č. 3 bod 1.3.1. vyhlášky č. 104/1988 Sb.



11) § 32 odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného

bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1989 Sb.



12) § 43 odst. 1 písm. g) a § 59 odst. 1 písm. j) vyhlášky č. 22/1989

Sb.



13) § 2 odst. 1 písm. n) vyhlášky č. 22/1989 Sb.



14) § 260 odst. 6 vyhlášky č. 22/1989 Sb., ve znění vyhlášky č. 3/1994

Sb.



15) § 44 vyhlášky č. 22/1989 Sb., ve znění vyhlášky č. 3/1994 Sb.



16) § 235 odst. 2 vyhlášky č. 22/1989 Sb.