Advanced Search

Zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky


Published: 1996
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507892/zkuebn-d-pro-advoktn-zkouky-a-uznvac-zkouky.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
197/1996 Sb.



VYHLÁŠKA



Ministerstva spravedlnosti



ze dne 3. července 1996,



kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky

(advokátní zkušební řád)



Změna: 245/1999 Sb.



Změna: 267/2003 Sb. (část)



Změna: 267/2003 Sb.



Změna: 487/2012 Sb.



Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření České advokátní

komory stanoví podle § 52 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii

(dále jen "zákon"):



ČÁST PRVNÍ



ADVOKÁTNÍ ZKOUŠKA



§ 1



(1) Advokátní zkoušku (dále jen "zkouška") vykoná uchazeč v těchto

oborech:



a) ústavní a správní právo,



b) trestní právo,



c) občanské, rodinné a pracovní právo,



d) obchodní právo,



e) předpisy upravující poskytování právních služeb.



(2) Česká advokátní komora (dále jen "Komora") vydává seznam předpisů,

jejichž znalost je u zkoušky vyžadována, a to s rozlišením předpisů,

kde je vyžadována znalost podrobná, a předpisů, u nichž postačí znalost

obecná.



§ 2



(1) Zkouška sestává z písemné části a ústní části.



(2) Písemná část zkoušky se koná ve třech po sobě jdoucích dnech, a to

z oborů uvedených v § 1 odst. 1 písm. b), c), d). Ústní část zkoušky se

koná v jednom dni s odstupem nejméně jednoho a nejdéle dvou týdnů od

skončení písemné části zkoušky, a to ze všech oborů uvedených v § 1

odst. 1; ústní část zkoušky může vykonat pouze uchazeč, který vykonal

písemnou část zkoušky.



(3) Při ústní části zkoušky se u uchazeče zjišťuje též základní znalost

práva Evropských společenství a Evropské unie a orientace v základních

pramenech mezinárodního práva.



§ 3



Zkouška se koná před pětičlenným senátem ustanoveným z členů zkušební

komise pro advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a uznávací zkoušky

(dále jen "zkušební komise"); senátu předsedá člen určený pro obor

uvedený v § 1 odst. 1 písm. e).



§ 4



(1) Písemnou žádost o umožnění vykonání zkoušky (dále jen "přihláška")

podává uchazeč Komoře; nesplňuje-li uchazeč podmínku uvedenou v § 5

písm. c) zákona nebo v § 7 odst. 4 věta druhá zákona, je zpravidla

součástí přihlášky i žádost o uznání jiné právní praxe za praxi

advokátního koncipienta (§ 6 odst. 2 a 3 zákona).



(2) Součástí přihlášky jsou i doklady prokazující, že uchazeč splňuje

podmínky uvedené v § 5 písm. a) až d) zákona a že uchazeč uhradil

poplatek za zkoušku stanovený Komorou podle § 7 odst. 1 zákona.



§ 5



(1) Předseda zkušební komise ustanoví podle počtu uchazečů, jimž bylo

Komorou umožněno vykonání zkoušky, potřebný počet senátů, určí jejich

členy pro jednotlivé obory uvedené v § 1 odst. 1, označí senáty čísly a

přiřadí k nim uchazeče podle abecedního pořadí jejich příjmení.



(2) Předseda zkušební komise vyrozumí členy senátu a uchazeče o konání

zkoušky a o jejím časovém rozvrhu nejméně čtyři týdny přede dnem, kdy

se zkouška koná; tuto dobu lze zkrátit pouze se souhlasem uchazeče.

Uchazečům předseda zkušební komise současně zašle seznam předpisů

uvedený v § 1 odst. 2 a sdělí jim jména členů senátu s poučením, že

proti členům senátu mají právo vznést námitku podjatosti.



(3) Členem senátu nemůže být ten, u něhož lze mít důvodnou pochybnost o

nepodjatosti pro jeho poměr k uchazeči. O vyloučení člena senátu

rozhodne bez odkladu k námitce uchazeče nebo z podnětu člena senátu

předseda zkušební komise. Je-li člen senátu vyloučen, ustanoví předseda

zkušební komise nového člena senátu.



§ 6



(1) Písemná část zkoušky spočívá ve vypracování zadané písemné práce na

základě obsahu soudních či jiných spisů, popřípadě na podkladě písemné

skutkové informace. Zadaným úkolem může být zejména vypracování návrhu

na zahájení řízení, opravného prostředku, skutkového a právního rozboru

nebo vyjádření, textu obhajovací řeči v trestní věci nebo závěrečného

návrhu v řízení občanskoprávním, sepsání listiny, zpracování právního

posudku. Písemnou část zkoušky může vykonat více uchazečů současně.



(2) Písemnou část zkoušky zadává, posuzuje a dozor na jejím průběhem

vykonává zpravidla člen senátu, který byl určen pro obor, kterého se

písemná část zkoušky týká, nebo jiná osoba pověřená předsedou senátu.



(3) Koná-li písemnou část zkoušky více uchazečů současně, zadávají se

uchazečům písemné práce losem za přítomnosti osoby vykonávající dozor.



(4) Uchazeč je povinen vypracovat písemnou práci samostatně. Jako

pomůcek je oprávněn v průběhu písemné části zkoušky použít sbírky

právních a jiných předpisů, sbírky soudních nebo jiných rozhodnutí a

časopiseckou nebo knižní právnickou literaturu. Uchazeč je povinen

obracet se v průběhu písemné části zkoušky s dotazy pouze na osobu

konající dozor. Porušení povinnosti vypracovat písemnou práci

samostatně je důvodem k vyloučení uchazeče ze zkoušky; o tom rozhodne

senát na základě vyjádření osoby konající dozor.



(5) Doba trvání písemné části zkoušky nesmí přesáhnout osm hodin. Po

uplynutí této doby je uchazeč povinen odevzdat písemnou práci osobě

konající dozor, a to i v případě, že není dokončena.



(6) Písemná část zkoušky je neveřejná.



§ 7



(1) Ústní část zkoušky je zaměřena zejména na ověření schopnosti

uchazeče aplikovat při výkonu advokacie právní nebo jiné předpisy.

Uchazeč může v průběhu ústní části zkoušky nahlížet do pomůcek

uvedených v § 6 odst. 4 pouze se souhlasem zkoušejícího.



(2) Ústní část zkoušky se koná za přítomnosti všech členů senátu; mohou

ji vykonat současně nejvýše dva uchazeči.



(3) Doba trvání ústní části zkoušky každého uchazeče nemá přesáhnout

dvě hodiny.



(4) Ústní část zkoušky je veřejná.



§ 8



(1) Výsledek zkoušky v jednotlivých oborech uvedených v § 1 odst. 1

senát hodnotí prospěchovými stupni "prospěl výtečně", "prospěl" nebo

"neprospěl".



(2) Celkový výsledek zkoušky hodnotí senát prospěchovými stupni

"advokátní zkoušku složil výtečně", "advokátní zkoušku složil" nebo

"advokátní zkoušku nesložil"; přihlíží při tom k výsledku hodnocení

uchazeče v jednotlivých oborech a k jeho celkové teoretické a praktické

připravenosti k výkonu povolání advokáta. Prospěchovým stupněm

"advokátní zkoušku složil výtečně" lze však hodnotit pouze uchazeče,

který byl hodnocen prospěchovým stupněm "prospěl výtečně" alespoň ve

třech oborech. Prospěchovým stupněm "advokátní zkoušku nesložil" je

vždy ohodnocen uchazeč, který kdykoliv po zahájení písemné části

zkoušky od zkoušky odstoupil nebo který byl ze zkoušky vyloučen podle §

6 odst. 4. Nedostaví-li se uchazeč, který vykonal písemnou část

zkoušky, k ústní části zkoušky a nerozhodl-li senát podle odstavce 4

jinak, platí, že uchazeč od zkoušky odstoupil.



(3) O hodnocení podle odstavců 1 a 2 rozhoduje senát při neveřejné

poradě hlasováním. Členové senátu hlasují podle abecedního pořadí svých

příjmení; předseda senátu hlasuje vždy poslední. Hlasuje se nejprve o

tom, zda uchazeč prospěl; prospěl-li, hlasuje se poté o prospěchovém

stupni. K přijetí rozhodnutí je třeba většiny hlasů; každý člen senátu

má jeden hlas. Rozhodnutí senátu je konečné.



(4) Jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele, může senát

rozhodnout o tom, že uchazeč, který vykonal písemnou část zkoušky,

avšak nedostavil se k ústní části zkoušky, je oprávněn vykonat ústní

část zkoušky v nejblíže následujícím termínu.



(5) Výsledek zkoušky oznámí předseda senátu uchazeči bezprostředně po

poradě senátu podle odstavce 3 za přítomnosti ostatních členů senátu.



§ 9



(1) Uchazeč, který zkoušku nesložil, avšak byl hodnocen ve čtyřech

oborech nejméně prospěchovým stupněm „prospěl“, vykoná opakovanou

zkoušku podle § 7 odst. 3 zákona pouze v tom oboru, ve kterém byl při

předchozí zkoušce hodnocen prospěchovým stupněm „neprospěl“. Druhá

opakovaná zkouška se však koná ze všech oborů.



(2) Uchazeč, který zkoušku nesložil s tím, že byl ve dvou a více

oborech hodnocen prospěchovým stupněm „neprospěl“, vykoná opakovanou

zkoušku podle § 7 odst. 3 zákona ze všech oborů.



§ 10



(1) O průběhu zkoušky vyhotoví předseda senátu do jednoho týdne od

ukončení ústní části zkoušky protokol, ve kterém uvede:



a) jména a příjmení předsedy a ostatních členů senátu,



b) datum a místo konání písemné části zkoušky a ústní části zkoušky s

dobou jejich zahájení a ukončení,



c) výroky rozhodnutí senátu podle § 6 odst. 4, popřípadě podle § 8

odst. 4,



d) datum vyhotovení protokolu, případně



e) důležité skutečnosti, které nastaly v průběhu zkoušky.



(2) Součástí protokolu jsou:



a) seznam uchazečů a jejich hodnocení v jednotlivých oborech a

hodnocení celkového výsledku zkoušky,



b) odevzdané písemné práce uchazečů.



(3) Protokol podepisují všichni členové senátu; protokol předá předseda

senátu do tří dnů ode dne jeho vyhotovení Komoře.



§ 11



(1) Uchazeči, který byl u zkoušky hodnocen prospěchovým stupněm

"advokátní zkoušku složil výtečně" nebo "advokátní zkoušku složil",

vydá předseda senátu bezprostředně po oznámení výsledku zkoušky (§ 8

odst. 4) osvědčení o složení zkoušky; osvědčení podepisuje předseda

senátu.



(2) Stejnopis osvědčení předloží předseda senátu Komoře spolu s

protokolem.



ČÁST DRUHÁ



ZKOUŠKA ZPŮSOBILOSTI



§ 11a



(1) Zkoušku způsobilosti vykoná uchazeč ve čtyřech povinných oborech a

v jednom ze čtyř volitelných oborů podle své volby.



(2) Povinnými obory jsou:



a) ústavní právo,



b) občanské právo,



c) trestní právo,



d) předpisy upravující poskytování právních služeb.



(3) Volitelnými obory jsou:



a) správní právo,



b) obchodní právo,



c) rodinné právo,



d) pracovní právo.



§ 11b



(1) Zkouška způsobilosti sestává z písemné části a ústní části.



(2) Písemná část zkoušky způsobilosti se koná v jednom dni, a to z

povinných oborů uvedených v § 11a odst. 1 písm. b) a c) a z volitelného

oboru, který uchazeč zvolil (dále jen "zvolený obor"). Písemná část

zkoušky má formu písemného testu.



(3) Ústní část zkoušky způsobilosti se koná v jednom dni s odstupem

nejméně jednoho a nejdéle dvou týdnů od skončení písemné části zkoušky,

a to ze všech povinných oborů a ze zvoleného oboru.



§ 11c



Zkouška způsobilosti se koná před pětičlenným senátem ustanoveným z

členů zkušební komise; senátu předsedá člen určený pro obor uvedený v §

11a odst. 2 písm. d).



§ 11d



Přihlášku ke zkoušce způsobilosti podává uchazeč Komoře; součástí

přihlášky je i označení zvoleného oboru, jakož i doklady prokazující,

že uchazeč splňuje podmínky uvedené v § 5c písm. a) zákona a že uhradil

poplatek za zkoušku stanovený Komorou podle § 7 odst. 1 zákona.



§ 11e



(1) Celkový výsledek zkoušky způsobilosti hodnotí senát prospěchovými

stupni "zkoušku způsobilosti složil výtečně", "zkoušku způsobilosti

složil" nebo "zkoušku způsobilosti nesložil".



(2) Při hodnocení celkového výsledku zkoušky podle odstavce 1 přihlíží

senát zejména k tomu, zda hodnocení uchazeče v jednotlivých oborech

svědčí o jeho praktické připravenosti k výkonu advokacie.



§ 11f



Uchazeči, který byl u zkoušky způsobilosti hodnocen prospěchovým

stupněm "zkoušku způsobilosti složil výtečně" nebo "zkoušku

způsobilosti složil", vydá předseda senátu bezprostředně po oznámení

výsledku zkoušky osvědčení o složení zkoušky způsobilosti; osvědčení

podepisuje předseda senátu.



§ 11g



Ustanovení § 1 odst. 2, § 5, § 6 odst. 2 až 6, § 7, § 8 odst. 1 a 2 vět

druhé až čtvrté a odst. 3 až 5, § 9 a 10 se použijí pro zkoušku

způsobilosti přiměřeně.



ČÁST TŘETÍ



UZNÁVACÍ ZKOUŠKA



§ 12



Uznávací zkoušku vykoná uchazeč v těchto oborech:



a) předpisy upravující poskytování právních služeb,



b) základy ústavního práva České republiky,



c) základy soukromého práva České republiky.



§ 13



(1) Uznávací zkouška se koná před tříčlenným senátem ustanoveným z

členů zkušební komise; senátu předsedá člen, který je určen pro obor

uvedený v § 12 písm. a).



(2) Uznávací zkouška je zpravidla písemná.



(3) Doba trvání uznávací zkoušky nemá přesáhnout dvě hodiny. Cizím

jazykem, ve kterém lze uznávací zkoušku vykonat, se rozumí jazyk

anglický, francouzský nebo německý.



§ 14



(1) Přihlášku k uznávací zkoušce podává uchazeč Komoře; součástí

přihlášky je volba cizího jazyka, ve kterém uchazeč hodlá zkoušku

vykonat (§ 13 odst. 3), pokud uchazeč uznávací zkoušku nevykoná v

jazyce českém nebo slovenském.



(2) Součástí přihlášky jsou i doklady prokazující, že uchazeč splňuje

podmínky uvedené v § 5 písm. a) a d) až g) a v § 5a odst. 1 písm. a)

zákona a že uhradil poplatek za zkoušku stanovený Komorou podle § 7

odst. 1 zákona.



§ 15



Výsledek zkoušky hodnotí senát prospěchovými stupni "uznávací zkoušku

složil" nebo "uznávací zkoušku nesložil".



§ 16



Uchazeči, který byl u uznávací zkoušky hodnocen prospěchovým stupněm

"uznávací zkoušku složil", vydá předseda senátu bezprostředně po

oznámení výsledku zkoušky osvědčení o složení uznávací zkoušky;

osvědčení podepisuje předseda senátu.



§ 17



Ustanovení § 1 odst. 2, § 5, § 6 odst. 2, 3, 4 a 6, § 8 odst. 2 věta

třetí a odst. 3 až 5 a § 10 se použijí pro uznávací zkoušku přiměřeně.



ČÁST ČTVRTÁ



ZKOUŠKA MEDIÁTORA A ZKOUŠKA Z RODINNÉ MEDIACE



§ 17a



Pro zkoušku mediátora a zkoušku z rodinné mediace zajišťované Komorou

podle § 49a zákona se obdobně použijí ustanovení vyhlášky o zkouškách a

odměně mediátora^7).



ČÁST PÁTÁ



USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ



§ 18



Pro rozhodování senátu podle § 6 odst. 4 a § 8 odst. 4 se přiměřeně

použije ustanovení § 8 odst. 3.



§ 18a



Termíny zkoušek podle této vyhlášky vyhlašuje předseda zkušební komise

ve Věstníku České advokátní komory a na stránce Komory v síti Internet.



§ 19



(1) Přihlášku ke zkoušce, protokol, jakož i ostatní písemnosti týkající

se zkoušek podle této vyhlášky uloží Komora po dobu 50 let; po uplynutí

této doby postupuje Komora podle zvláštního předpisu.^1)



(2) Ustanovení odstavce 1 se použije přiměřeně i pro písemnosti

týkající se advokátních zkoušek a profesních zkoušek komerčního práva

podle dosavadních předpisů,^2) které vznikly do dne účinnosti této

vyhlášky.



§ 20



(1) Ustanovení § 9 se použije i pro advokátní zkoušky vykonané podle

zákona České národní rady č. 128/1990 Sb., o advokacii, pokud do dne

nabytí účinnosti této vyhlášky neuplynula lhůta, ve které byl kandidát

oprávněn přihlásit se k opravné zkoušce.^3)



(2) Pro počátek běhu lhůty k podání přihlášky k další zkoušce podle

odstavce 1 je rozhodující den, kdy byl kandidátovi oznámen výsledek

advokátní zkoušky;^4) tato lhůta však neskončí dříve, než uplyne lhůta,

ve které byl kandidát oprávněn přihlásit se k opravné zkoušce.^3)



§ 21



(1) Podá-li uchazeč, který neprospěl u profesní zkoušky komerčního

právníka vykonané podle zákona České národní rady č. 209/1990 Sb., o

komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované, a o kterém

zkušební komise rozhodla, že bude opakovat jen zkoušku ústní nebo jen

zkoušku písemnou,^5) přihlášku ke zkoušce do šesti měsíců ode dne

účinnosti této vyhlášky, vykoná jen tu část zkoušky (§ 2), u níž

neprospěl; to neplatí, jde-li o profesní zkoušku komerčního právníka

opakovanou.^6)



(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě, kdy doba mezi dnem

konání profesní zkoušky komerčního právníka a dnem nabytí účinnosti

této vyhlášky je delší než šest měsíců.



(3) Lhůta šesti měsíců k podání přihlášky ke zkoušce podle odstavce 1

se zkracuje o dobu, která uplynula ode dne konání profesní zkoušky

komerčního právníka do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.



§ 22



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.



Ministr:



JUDr. Novák v. r.



Vybraná ustanovení novel



Čl. II vyhlášky č. 487/2012 Sb.



Přechodné ustanovení



Zkouška uchazeče, který podal písemnou žádost o umožnění vykonání

zkoušky přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se dokončí podle

dosavadních právních předpisů.



1) Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších

předpisů.



2) Zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii. Zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o

komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované.



3) § 12 odst. 2 a 3 usnesení Představenstva České advokátní komory ze

dne 8. ledna 1991, jímž se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky,

ve znění usnesení Představenstva České advokátní komory ze dne 6. dubna

1991 a 14. dubna 1991.



4) § 10 odst. 3 usnesení Představenstva České advokátní komory ze dne

8. ledna 1991, jímž se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky, ve

znění usnesení Představenstva České advokátní komory ze dne 6. dubna

1991 a 14. dubna 1991.



5) § 8 odst. 3 usnesení Představenstva Komory komerčních právníků České

republiky ze dne 5. února 1992, kterým se podle § 37 odst. 2 písm. c)

zákona ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci

jimi poskytované, vydává zkušební řád pro profesní zkoušky, ve znění

usnesení Představenstva Komory komerčních právníků České republiky ze

dne 16. března 1993 a 10. února 1994.



6) § 10 usnesení Představenstva Komory komerčních právníků České

republiky ze dne 5. února 1992, kterým se podle § 37 odst. 2 písm. c)

zákona ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci

jimi poskytované, vydává zkušební řád pro profesní zkoušky, ve znění

usnesení Představenstva Komory komerčních právníků České republiky ze

dne 16. března 1993 a 10. února 1994.



7) Vyhláška č. 277/2012 Sb., o zkouškách a odměně mediátora.