197/1996 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva spravedlnosti
ze dne 3. července 1996,
kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky
(advokátní zkušební řád)
Změna: 245/1999 Sb.
Změna: 267/2003 Sb. (část)
Změna: 267/2003 Sb.
Změna: 487/2012 Sb.
Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření České advokátní
komory stanoví podle § 52 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii
(dále jen "zákon"):
ČÁST PRVNÍ
ADVOKÁTNÍ ZKOUŠKA
§ 1
(1) Advokátní zkoušku (dále jen "zkouška") vykoná uchazeč v těchto
oborech:
a) ústavní a správní právo,
b) trestní právo,
c) občanské, rodinné a pracovní právo,
d) obchodní právo,
e) předpisy upravující poskytování právních služeb.
(2) Česká advokátní komora (dále jen "Komora") vydává seznam předpisů,
jejichž znalost je u zkoušky vyžadována, a to s rozlišením předpisů,
kde je vyžadována znalost podrobná, a předpisů, u nichž postačí znalost
obecná.
§ 2
(1) Zkouška sestává z písemné části a ústní části.
(2) Písemná část zkoušky se koná ve třech po sobě jdoucích dnech, a to
z oborů uvedených v § 1 odst. 1 písm. b), c), d). Ústní část zkoušky se
koná v jednom dni s odstupem nejméně jednoho a nejdéle dvou týdnů od
skončení písemné části zkoušky, a to ze všech oborů uvedených v § 1
odst. 1; ústní část zkoušky může vykonat pouze uchazeč, který vykonal
písemnou část zkoušky.
(3) Při ústní části zkoušky se u uchazeče zjišťuje též základní znalost
práva Evropských společenství a Evropské unie a orientace v základních
pramenech mezinárodního práva.
§ 3
Zkouška se koná před pětičlenným senátem ustanoveným z členů zkušební
komise pro advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a uznávací zkoušky
(dále jen "zkušební komise"); senátu předsedá člen určený pro obor
uvedený v § 1 odst. 1 písm. e).
§ 4
(1) Písemnou žádost o umožnění vykonání zkoušky (dále jen "přihláška")
podává uchazeč Komoře; nesplňuje-li uchazeč podmínku uvedenou v § 5
písm. c) zákona nebo v § 7 odst. 4 věta druhá zákona, je zpravidla
součástí přihlášky i žádost o uznání jiné právní praxe za praxi
advokátního koncipienta (§ 6 odst. 2 a 3 zákona).
(2) Součástí přihlášky jsou i doklady prokazující, že uchazeč splňuje
podmínky uvedené v § 5 písm. a) až d) zákona a že uchazeč uhradil
poplatek za zkoušku stanovený Komorou podle § 7 odst. 1 zákona.
§ 5
(1) Předseda zkušební komise ustanoví podle počtu uchazečů, jimž bylo
Komorou umožněno vykonání zkoušky, potřebný počet senátů, určí jejich
členy pro jednotlivé obory uvedené v § 1 odst. 1, označí senáty čísly a
přiřadí k nim uchazeče podle abecedního pořadí jejich příjmení.
(2) Předseda zkušební komise vyrozumí členy senátu a uchazeče o konání
zkoušky a o jejím časovém rozvrhu nejméně čtyři týdny přede dnem, kdy
se zkouška koná; tuto dobu lze zkrátit pouze se souhlasem uchazeče.
Uchazečům předseda zkušební komise současně zašle seznam předpisů
uvedený v § 1 odst. 2 a sdělí jim jména členů senátu s poučením, že
proti členům senátu mají právo vznést námitku podjatosti.
(3) Členem senátu nemůže být ten, u něhož lze mít důvodnou pochybnost o
nepodjatosti pro jeho poměr k uchazeči. O vyloučení člena senátu
rozhodne bez odkladu k námitce uchazeče nebo z podnětu člena senátu
předseda zkušební komise. Je-li člen senátu vyloučen, ustanoví předseda
zkušební komise nového člena senátu.
§ 6
(1) Písemná část zkoušky spočívá ve vypracování zadané písemné práce na
základě obsahu soudních či jiných spisů, popřípadě na podkladě písemné
skutkové informace. Zadaným úkolem může být zejména vypracování návrhu
na zahájení řízení, opravného prostředku, skutkového a právního rozboru
nebo vyjádření, textu obhajovací řeči v trestní věci nebo závěrečného
návrhu v řízení občanskoprávním, sepsání listiny, zpracování právního
posudku. Písemnou část zkoušky může vykonat více uchazečů současně.
(2) Písemnou část zkoušky zadává, posuzuje a dozor na jejím průběhem
vykonává zpravidla člen senátu, který byl určen pro obor, kterého se
písemná část zkoušky týká, nebo jiná osoba pověřená předsedou senátu.
(3) Koná-li písemnou část zkoušky více uchazečů současně, zadávají se
uchazečům písemné práce losem za přítomnosti osoby vykonávající dozor.
(4) Uchazeč je povinen vypracovat písemnou práci samostatně. Jako
pomůcek je oprávněn v průběhu písemné části zkoušky použít sbírky
právních a jiných předpisů, sbírky soudních nebo jiných rozhodnutí a
časopiseckou nebo knižní právnickou literaturu. Uchazeč je povinen
obracet se v průběhu písemné části zkoušky s dotazy pouze na osobu
konající dozor. Porušení povinnosti vypracovat písemnou práci
samostatně je důvodem k vyloučení uchazeče ze zkoušky; o tom rozhodne
senát na základě vyjádření osoby konající dozor.
(5) Doba trvání písemné části zkoušky nesmí přesáhnout osm hodin. Po
uplynutí této doby je uchazeč povinen odevzdat písemnou práci osobě
konající dozor, a to i v případě, že není dokončena.
(6) Písemná část zkoušky je neveřejná.
§ 7
(1) Ústní část zkoušky je zaměřena zejména na ověření schopnosti
uchazeče aplikovat při výkonu advokacie právní nebo jiné předpisy.
Uchazeč může v průběhu ústní části zkoušky nahlížet do pomůcek
uvedených v § 6 odst. 4 pouze se souhlasem zkoušejícího.
(2) Ústní část zkoušky se koná za přítomnosti všech členů senátu; mohou
ji vykonat současně nejvýše dva uchazeči.
(3) Doba trvání ústní části zkoušky každého uchazeče nemá přesáhnout
dvě hodiny.
(4) Ústní část zkoušky je veřejná.
§ 8
(1) Výsledek zkoušky v jednotlivých oborech uvedených v § 1 odst. 1
senát hodnotí prospěchovými stupni "prospěl výtečně", "prospěl" nebo
"neprospěl".
(2) Celkový výsledek zkoušky hodnotí senát prospěchovými stupni
"advokátní zkoušku složil výtečně", "advokátní zkoušku složil" nebo
"advokátní zkoušku nesložil"; přihlíží při tom k výsledku hodnocení
uchazeče v jednotlivých oborech a k jeho celkové teoretické a praktické
připravenosti k výkonu povolání advokáta. Prospěchovým stupněm
"advokátní zkoušku složil výtečně" lze však hodnotit pouze uchazeče,
který byl hodnocen prospěchovým stupněm "prospěl výtečně" alespoň ve
třech oborech. Prospěchovým stupněm "advokátní zkoušku nesložil" je
vždy ohodnocen uchazeč, který kdykoliv po zahájení písemné části
zkoušky od zkoušky odstoupil nebo který byl ze zkoušky vyloučen podle §
6 odst. 4. Nedostaví-li se uchazeč, který vykonal písemnou část
zkoušky, k ústní části zkoušky a nerozhodl-li senát podle odstavce 4
jinak, platí, že uchazeč od zkoušky odstoupil.
(3) O hodnocení podle odstavců 1 a 2 rozhoduje senát při neveřejné
poradě hlasováním. Členové senátu hlasují podle abecedního pořadí svých
příjmení; předseda senátu hlasuje vždy poslední. Hlasuje se nejprve o
tom, zda uchazeč prospěl; prospěl-li, hlasuje se poté o prospěchovém
stupni. K přijetí rozhodnutí je třeba většiny hlasů; každý člen senátu
má jeden hlas. Rozhodnutí senátu je konečné.
(4) Jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele, může senát
rozhodnout o tom, že uchazeč, který vykonal písemnou část zkoušky,
avšak nedostavil se k ústní části zkoušky, je oprávněn vykonat ústní
část zkoušky v nejblíže následujícím termínu.
(5) Výsledek zkoušky oznámí předseda senátu uchazeči bezprostředně po
poradě senátu podle odstavce 3 za přítomnosti ostatních členů senátu.
§ 9
(1) Uchazeč, který zkoušku nesložil, avšak byl hodnocen ve čtyřech
oborech nejméně prospěchovým stupněm „prospěl“, vykoná opakovanou
zkoušku podle § 7 odst. 3 zákona pouze v tom oboru, ve kterém byl při
předchozí zkoušce hodnocen prospěchovým stupněm „neprospěl“. Druhá
opakovaná zkouška se však koná ze všech oborů.
(2) Uchazeč, který zkoušku nesložil s tím, že byl ve dvou a více
oborech hodnocen prospěchovým stupněm „neprospěl“, vykoná opakovanou
zkoušku podle § 7 odst. 3 zákona ze všech oborů.
§ 10
(1) O průběhu zkoušky vyhotoví předseda senátu do jednoho týdne od
ukončení ústní části zkoušky protokol, ve kterém uvede:
a) jména a příjmení předsedy a ostatních členů senátu,
b) datum a místo konání písemné části zkoušky a ústní části zkoušky s
dobou jejich zahájení a ukončení,
c) výroky rozhodnutí senátu podle § 6 odst. 4, popřípadě podle § 8
odst. 4,
d) datum vyhotovení protokolu, případně
e) důležité skutečnosti, které nastaly v průběhu zkoušky.
(2) Součástí protokolu jsou:
a) seznam uchazečů a jejich hodnocení v jednotlivých oborech a
hodnocení celkového výsledku zkoušky,
b) odevzdané písemné práce uchazečů.
(3) Protokol podepisují všichni členové senátu; protokol předá předseda
senátu do tří dnů ode dne jeho vyhotovení Komoře.
§ 11
(1) Uchazeči, který byl u zkoušky hodnocen prospěchovým stupněm
"advokátní zkoušku složil výtečně" nebo "advokátní zkoušku složil",
vydá předseda senátu bezprostředně po oznámení výsledku zkoušky (§ 8
odst. 4) osvědčení o složení zkoušky; osvědčení podepisuje předseda
senátu.
(2) Stejnopis osvědčení předloží předseda senátu Komoře spolu s
protokolem.
ČÁST DRUHÁ
ZKOUŠKA ZPŮSOBILOSTI
§ 11a
(1) Zkoušku způsobilosti vykoná uchazeč ve čtyřech povinných oborech a
v jednom ze čtyř volitelných oborů podle své volby.
(2) Povinnými obory jsou:
a) ústavní právo,
b) občanské právo,
c) trestní právo,
d) předpisy upravující poskytování právních služeb.
(3) Volitelnými obory jsou:
a) správní právo,
b) obchodní právo,
c) rodinné právo,
d) pracovní právo.
§ 11b
(1) Zkouška způsobilosti sestává z písemné části a ústní části.
(2) Písemná část zkoušky způsobilosti se koná v jednom dni, a to z
povinných oborů uvedených v § 11a odst. 1 písm. b) a c) a z volitelného
oboru, který uchazeč zvolil (dále jen "zvolený obor"). Písemná část
zkoušky má formu písemného testu.
(3) Ústní část zkoušky způsobilosti se koná v jednom dni s odstupem
nejméně jednoho a nejdéle dvou týdnů od skončení písemné části zkoušky,
a to ze všech povinných oborů a ze zvoleného oboru.
§ 11c
Zkouška způsobilosti se koná před pětičlenným senátem ustanoveným z
členů zkušební komise; senátu předsedá člen určený pro obor uvedený v §
11a odst. 2 písm. d).
§ 11d
Přihlášku ke zkoušce způsobilosti podává uchazeč Komoře; součástí
přihlášky je i označení zvoleného oboru, jakož i doklady prokazující,
že uchazeč splňuje podmínky uvedené v § 5c písm. a) zákona a že uhradil
poplatek za zkoušku stanovený Komorou podle § 7 odst. 1 zákona.
§ 11e
(1) Celkový výsledek zkoušky způsobilosti hodnotí senát prospěchovými
stupni "zkoušku způsobilosti složil výtečně", "zkoušku způsobilosti
složil" nebo "zkoušku způsobilosti nesložil".
(2) Při hodnocení celkového výsledku zkoušky podle odstavce 1 přihlíží
senát zejména k tomu, zda hodnocení uchazeče v jednotlivých oborech
svědčí o jeho praktické připravenosti k výkonu advokacie.
§ 11f
Uchazeči, který byl u zkoušky způsobilosti hodnocen prospěchovým
stupněm "zkoušku způsobilosti složil výtečně" nebo "zkoušku
způsobilosti složil", vydá předseda senátu bezprostředně po oznámení
výsledku zkoušky osvědčení o složení zkoušky způsobilosti; osvědčení
podepisuje předseda senátu.
§ 11g
Ustanovení § 1 odst. 2, § 5, § 6 odst. 2 až 6, § 7, § 8 odst. 1 a 2 vět
druhé až čtvrté a odst. 3 až 5, § 9 a 10 se použijí pro zkoušku
způsobilosti přiměřeně.
ČÁST TŘETÍ
UZNÁVACÍ ZKOUŠKA
§ 12
Uznávací zkoušku vykoná uchazeč v těchto oborech:
a) předpisy upravující poskytování právních služeb,
b) základy ústavního práva České republiky,
c) základy soukromého práva České republiky.
§ 13
(1) Uznávací zkouška se koná před tříčlenným senátem ustanoveným z
členů zkušební komise; senátu předsedá člen, který je určen pro obor
uvedený v § 12 písm. a).
(2) Uznávací zkouška je zpravidla písemná.
(3) Doba trvání uznávací zkoušky nemá přesáhnout dvě hodiny. Cizím
jazykem, ve kterém lze uznávací zkoušku vykonat, se rozumí jazyk
anglický, francouzský nebo německý.
§ 14
(1) Přihlášku k uznávací zkoušce podává uchazeč Komoře; součástí
přihlášky je volba cizího jazyka, ve kterém uchazeč hodlá zkoušku
vykonat (§ 13 odst. 3), pokud uchazeč uznávací zkoušku nevykoná v
jazyce českém nebo slovenském.
(2) Součástí přihlášky jsou i doklady prokazující, že uchazeč splňuje
podmínky uvedené v § 5 písm. a) a d) až g) a v § 5a odst. 1 písm. a)
zákona a že uhradil poplatek za zkoušku stanovený Komorou podle § 7
odst. 1 zákona.
§ 15
Výsledek zkoušky hodnotí senát prospěchovými stupni "uznávací zkoušku
složil" nebo "uznávací zkoušku nesložil".
§ 16
Uchazeči, který byl u uznávací zkoušky hodnocen prospěchovým stupněm
"uznávací zkoušku složil", vydá předseda senátu bezprostředně po
oznámení výsledku zkoušky osvědčení o složení uznávací zkoušky;
osvědčení podepisuje předseda senátu.
§ 17
Ustanovení § 1 odst. 2, § 5, § 6 odst. 2, 3, 4 a 6, § 8 odst. 2 věta
třetí a odst. 3 až 5 a § 10 se použijí pro uznávací zkoušku přiměřeně.
ČÁST ČTVRTÁ
ZKOUŠKA MEDIÁTORA A ZKOUŠKA Z RODINNÉ MEDIACE
§ 17a
Pro zkoušku mediátora a zkoušku z rodinné mediace zajišťované Komorou
podle § 49a zákona se obdobně použijí ustanovení vyhlášky o zkouškách a
odměně mediátora^7).
ČÁST PÁTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 18
Pro rozhodování senátu podle § 6 odst. 4 a § 8 odst. 4 se přiměřeně
použije ustanovení § 8 odst. 3.
§ 18a
Termíny zkoušek podle této vyhlášky vyhlašuje předseda zkušební komise
ve Věstníku České advokátní komory a na stránce Komory v síti Internet.
§ 19
(1) Přihlášku ke zkoušce, protokol, jakož i ostatní písemnosti týkající
se zkoušek podle této vyhlášky uloží Komora po dobu 50 let; po uplynutí
této doby postupuje Komora podle zvláštního předpisu.^1)
(2) Ustanovení odstavce 1 se použije přiměřeně i pro písemnosti
týkající se advokátních zkoušek a profesních zkoušek komerčního práva
podle dosavadních předpisů,^2) které vznikly do dne účinnosti této
vyhlášky.
§ 20
(1) Ustanovení § 9 se použije i pro advokátní zkoušky vykonané podle
zákona České národní rady č. 128/1990 Sb., o advokacii, pokud do dne
nabytí účinnosti této vyhlášky neuplynula lhůta, ve které byl kandidát
oprávněn přihlásit se k opravné zkoušce.^3)
(2) Pro počátek běhu lhůty k podání přihlášky k další zkoušce podle
odstavce 1 je rozhodující den, kdy byl kandidátovi oznámen výsledek
advokátní zkoušky;^4) tato lhůta však neskončí dříve, než uplyne lhůta,
ve které byl kandidát oprávněn přihlásit se k opravné zkoušce.^3)
§ 21
(1) Podá-li uchazeč, který neprospěl u profesní zkoušky komerčního
právníka vykonané podle zákona České národní rady č. 209/1990 Sb., o
komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované, a o kterém
zkušební komise rozhodla, že bude opakovat jen zkoušku ústní nebo jen
zkoušku písemnou,^5) přihlášku ke zkoušce do šesti měsíců ode dne
účinnosti této vyhlášky, vykoná jen tu část zkoušky (§ 2), u níž
neprospěl; to neplatí, jde-li o profesní zkoušku komerčního právníka
opakovanou.^6)
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě, kdy doba mezi dnem
konání profesní zkoušky komerčního právníka a dnem nabytí účinnosti
této vyhlášky je delší než šest měsíců.
(3) Lhůta šesti měsíců k podání přihlášky ke zkoušce podle odstavce 1
se zkracuje o dobu, která uplynula ode dne konání profesní zkoušky
komerčního právníka do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
§ 22
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
JUDr. Novák v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl. II vyhlášky č. 487/2012 Sb.
Přechodné ustanovení
Zkouška uchazeče, který podal písemnou žádost o umožnění vykonání
zkoušky přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se dokončí podle
dosavadních právních předpisů.
1) Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších
předpisů.
2) Zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii. Zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o
komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované.
3) § 12 odst. 2 a 3 usnesení Představenstva České advokátní komory ze
dne 8. ledna 1991, jímž se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky,
ve znění usnesení Představenstva České advokátní komory ze dne 6. dubna
1991 a 14. dubna 1991.
4) § 10 odst. 3 usnesení Představenstva České advokátní komory ze dne
8. ledna 1991, jímž se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky, ve
znění usnesení Představenstva České advokátní komory ze dne 6. dubna
1991 a 14. dubna 1991.
5) § 8 odst. 3 usnesení Představenstva Komory komerčních právníků České
republiky ze dne 5. února 1992, kterým se podle § 37 odst. 2 písm. c)
zákona ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci
jimi poskytované, vydává zkušební řád pro profesní zkoušky, ve znění
usnesení Představenstva Komory komerčních právníků České republiky ze
dne 16. března 1993 a 10. února 1994.
6) § 10 usnesení Představenstva Komory komerčních právníků České
republiky ze dne 5. února 1992, kterým se podle § 37 odst. 2 písm. c)
zákona ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci
jimi poskytované, vydává zkušební řád pro profesní zkoušky, ve znění
usnesení Představenstva Komory komerčních právníků České republiky ze
dne 16. března 1993 a 10. února 1994.
7) Vyhláška č. 277/2012 Sb., o zkouškách a odměně mediátora.