Advanced Search

Smlouva o právní pomoci s Maďarskem


Published: 1990
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507887/smlouva-o-prvn-pomoci-s-maarskem.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
63/1990 Sb.



SDĚLENÍ



federálního ministerstva zahraničních věcí



Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 28. března

1989 byla v Bratislavě podepsána Smlouva mezi Československou

socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o právní

pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a

trestních.



Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé

socialistické republiky a prezident Československé socialistické

republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Budapešti

dne 13. ledna 1990.



Smlouva vstoupí v platnost na základě svého článku 93 dnem 12. února

1990. Tímto dnem pozbude platnosti Smlouva mezi Československou

socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o úpravě

právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních z 2.

listopadu 1961, vyhlášena č. 91/1962 Sb.



Slovenské znění Smlouvy se vyhlašuje současně. ^*)



SMLOUVA



mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou

lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů v

občanských, rodinných a trestních věcech



Prezident Československé socialistické republiky a Prezidiální rada

Maďarské lidové republiky vedeni přáním co nejvíc upevnit všestranné

přátelské vztahy a rozvíjet spolupráci mezi oběma státy a jejich národy

v souladu se Smlouvou o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi

Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou

republikou ze dne 14. června 1968, ve snaze prohloubit a zdokonalit

poskytování právní pomoci a právní styk mezi justičními a jinými orgány

činnými v právních věcech a ochranu práv a zájmů státních občanů se

rozhodli uzavřít tuto smlouvu a k tomuto účelu jmenovali své

zplnomocněné zástupce:



Prezident Československé socialistické republiky akademika Milana Číče,

ministra spravedlnosti Slovenské socialistické republiky,



Prezidiální rada Maďarské lidové republiky akademika Kálmána Kulcsára,

ministra spravedlnosti,



kteří po výměně svých plných mocí, které shledali v řádné a náležité

formě, se dohodli takto:



ČÁST PRVNÍ



Všeobecná ustanovení



Čl.1



Právní ochrana



(1) Státní občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní

strany stejnou právní ochranu v osobních a majetkových věcech jako

státní občané druhé smluvní strany.



(2) Státní občané jedné smluvní strany mají právo obracet se volně a

bez překážek na orgány druhé smluvní strany činné v občanských,

rodinných a trestních věcech, vystupovat před nimi, podávat žádosti a

návrhy a vykonávat jiné procesní úkony za stejných podmínek jako státní

občané druhé smluvní strany.



(3) Ustanovení této smlouvy se použijí obdobně i na právnické osoby.



(4) Pro účely této smlouvy se občanskými věcmi rozumějí i pracovní věci

a družstevní členské vztahy.



Čl.2



Právní pomoc



(1) Soudy, prokuratury, státní notářství (dále "justiční orgány") a

jiné orgány činné v občanských, rodinných a trestních věcech si

poskytují v těchto věcech právní pomoc.



(2) V pracovních věcech si navzájem poskytnou právní pomoc jen

příslušné justiční orgány.



Čl.3



Způsob styku



(1) Justiční orgány smluvních stran se při provádění této smlouvy

stýkají navzájem přímo, pokud není v této smlouvě stanoveno jinak.



(2) Jiné orgány činné v občanských, rodinných a trestních věcech se při

provádění této smlouvy stýkají prostřednictvím příslušných justičních

orgánů, pokud není v této smlouvě stanoveno jinak.



(3) Ústředními orgány ve smyslu této smlouvy jsou ze strany

Československé socialistické republiky Generální prokuratura

Československé socialistické republiky, ministerstvo spravedlnosti

České socialistické republiky a ministerstvo spravedlnosti Slovenské

socialistické republiky; ze strany Maďarské lidové republiky

ministerstvo spravedlnosti Maďarské lidové republiky a Generální

prokuratura Maďarské lidové republiky.



Čl.4



Používání jazyka



(1) Orgány smluvních stran používají ve vzájemných stycích při

provádění této smlouvy vlastní úřední jazyk nebo ruský jazyk.



(2) Pro ulehčení právního styku se podle možnosti připojují překlady

písemností v jazyku dožádané smluvní strany i v těch případech, ve

kterých je smlouva povinně nepředepisuje.



Čl.5



Rozsah právní pomoci



Smluvní strany si poskytují právní pomoc výkonem jednotlivých úkonů,

zejména sepisováním, zasíláním a doručováním listin, prováděním

prohlídek, odnímáním a odevzdáváním věcných důkazů, získáváním a

prováděním znaleckých posudků, výslechem účastníků, obviněných, svědků,

znalců a jiných osob a výkonem rozhodnutí.



Čl.6



Obsah dožádání o právní pomoc



(1) Dožádání musí obsahovat:



a) označení dožadujícího orgánu,



b) označení dožádaného orgánu,



c) označení věci, ve které se žádá o právní pomoc,



d) jméno a příjmení účastníků, místo jejich trvalého nebo přechodného

pobytu, jejich státní občanství, povolání a v trestních věcech u

obviněných, obžalovaných nebo odsouzených podle možnosti i místo a

datum narození a jména rodičů; u právnických osob jejich název a sídlo,



e) jména, příjmení a adresy svědků a zástupců osob uvedených v písmenu

d),



f) předmět dožádání a údaje, které jsou potřebné k vyřízení dožádání,



g) v trestních věcech i opis a označení spáchaného trestného činu.



(2) Dožádání musí být opatřeno podpisem oprávněné úřední osoby a

otiskem úředního razítka dožadujícího orgánu.



(3) Smluvní strany mohou při poskytování právní pomoci používat

dvoujazyčné tiskopisy.



Čl.7



Způsob vyřízení dožádání



(1) Při vyřizování dožádání použije dožádaný orgán právní předpisy

svého státu. Na žádost dožadujícího orgánu bude dožádání vyřízeno

způsobem uvedeným v dožádání, pokud to není v rozporu s právním

pořádkem dožádané smluvní strany.



(2) Jestliže dožádaný orgán není kompetentní, dožádání zašle

kompetentnímu orgánu a uvědomí o tom dožadující orgán.



(3) Jestliže není známa přesná adresa osoby uvedené v dožádání,

dožádaný orgán učiní potřebná opatření k jejímu zjištění. Jestliže

nemůže zjistit adresu, uvědomí o tom dožadující orgán a současně vrátí

dožádání.



(4) Na požádání dožadujícího orgánu dožádaný orgán včas oznámí

dožadujícímu orgánu i zúčastněným stranám místo a čas vyřízení

dožádání.



(5) Po vyřízení dožádání vrátí dožádaný orgán spisy dožadujícímu

orgánu; v případech, ve kterých nebylo možno dožádání vyhovět, s

vrácením spisů současně oznámí důvody, které bránily jeho vyřízení.



Čl.8



Ochrana svědků a znalců



(1) Předvolání svědka nebo znalce, který má bydliště na území jedné

smluvní strany, před justiční orgán druhé smluvní strany nemůže

obsahovat hrozbu použití donucovacích prostředků pro případ nedostavení

se.



(2) Svědek nebo znalec, který se na základě předvolání dostaví před

dožadující orgán druhé smluvní strany, nesmí být bez ohledu na své

státní občanství stíhán podle trestních ani správních předpisů za

trestný čin, kterého se dožádání týká, ani za jiný čin, který spáchal

před překročením státních hranic dožadující smluvní strany, a není

možné na něm vykonat trest uložený za takový čin.



(3) Tuto ochranu však svědek nebo znalec ztratí, když neopustí území

dožadující smluvní strany do týdne po tom, kdy mu dožadující orgán

oznámí, že jeho přítomnost už není nutná. Do této lhůty se nezapočítává

doba, během které svědek nebo znalec nemohl opustit území dožadující

smluvní strany bez svého zavinění.



(4) Svědek nebo znalec má právo na náhradu nákladů za cestu a pobyt,

jakož i ušlého výdělku a znalec mimo toho i na znalečné. V předvolání

se uvede, jaké náhrady patří svědkovi nebo znalci. Na jeho žádost se mu

poskytne záloha na náhradu nákladů.



Čl.9



Doručování



Dožádaný orgán doručí písemnosti podle právních předpisů svého státu,

jestliže doručovaná písemnost je napsaná v jazyku dožádané smluvní

strany nebo je k ní připojený ověřený překlad do tohoto jazyka. Jinak

doručí písemnost adresátu, pokud je ochoten převzít ji dobrovolně.

Článek 6 a 7 této smlouvy se použije přiměřeně.



Čl.10



Doklad o doručení



Doručení se prokáže potvrzením podepsaným příjemcem a opatřeným otiskem

úředního razítka dožádaného orgánu, datem a podpisem oprávněné úřední

osoby nebo potvrzením vydaným dožádaným orgánem, kterým se prokáže

způsob, místo a čas doručení. Jestliže se doručovaná písemnost zašle ve

dvou vyhotoveních, může se přijetí písemnosti a provedené doručení

potvrdit i na druhém stejnopise.



Čl.11



Doručování vlastním státním občanům



Smluvní strany mohou doručovat písemnosti svým státním občanům i

prostřednictvím svých diplomatických misí nebo konzulárních úřadů.



Čl.12



Náklady právní pomoci



(1) Za vyřízení dožádání nebude dožádaná smluvní strana žádat náhradu

nákladů. Každá ze smluvních stran nese všechny náklady vzniklé při

poskytování právní pomoci na svém území.



(2) Dožádaný orgán oznámí dožadujícímu orgánu výši vzniklých nákladů.

Jestliže dožadující orgán vymůže náhradu nákladů od osoby, která je

povinna ji zaplatit, náhrada nákladů zůstane dožádající smluvní straně.



Čl.13



Právní informace



Ústřední orgány smluvních stran si na žádost poskytují informace o

právních předpisech, které platí, nebo platily na jejich území, jakož i

informace o právní praxi justičních orgánů a o jiných právních

otázkách.



Čl.14



Zjišťování adres a jiných údajů



(1) Justiční orgány smluvních stran si na žádost poskytují pomoc při

zjišťování adres osob zdržujících se na jejich území, jestliže je to

nutné k uplatnění práv jejich státních občanů.



(2) Jestliže se v justičním orgánu jedné smluvní strany uplatní nárok

na výživné proti osobě, která se zdržuje na území druhé smluvní strany,

justiční orgán této smluvní strany na žádost poskytne pomoc i při

zjištění zaměstnavatele této osoby, jakož i výši jejího příjmu.



Čl.15



Platnost listin



(1) Listiny, které vydal nebo ověřil příslušný orgán jedné smluvní

strany a které jsou opatřeny otiskem úředního razítka a podpisem

oprávněné úřední osoby, se na území druhé smluvní strany použijí bez

dalšího ověřování. Totéž platí i pro opisy a překlady listin, které

ověřil příslušný orgán.



(2) Listiny, které se na území jedné smluvní strany považují za

veřejné, mají na území druhé smluvní strany důkazní moc veřejných

listin.



Zasílání dokladů o osobním stavu



Čl.16



(1) Příslušné orgány smluvních stran si budou navzájem zasílat výpisy z

matrik týkající se zápisu o státních občanech jedné smluvní strany v

matrikách druhé smluvní strany. Výpisy se budou zasílat ihned po

provedení zápisu do matrik, a to bezplatně diplomatickou cestou. To

platí i pro dodatečné zápisy, změny nebo opravy zápisů.



(2) Příslušné orgány jedné smluvní strany zašlou na žádost orgánů druhé

smluvní strany žádané výpisy pro úřední potřebu bezplatně diplomatickou

cestou.



(3) Žádosti státních občanů jedné smluvní strany o zaslání výpisu z

matriky je možné zaslat přímo příslušnému orgánu druhé smluvní strany.

Vyžádané doklady se žadateli zašlou prostřednictvím diplomatické mise

nebo konzulárního úřadu smluvní strany, jejíž orgán doklad vydal.

Diplomatická mise nebo konzulární úřad při odevzdání vybere od žadatele

poplatek za vyhotovení dokladu.



Čl.17



Příslušné orgány smluvních stran si budou zasílat opisy pravomocných

rozhodnutí týkajících se osobního stavu státních občanů druhé smluvní

strany.



Čl.18



Žádosti státních občanů jedné smluvní strany o vydání a zaslání listin

o vzdělání, o trvání pracovního poměru včetně mzdy nebo jiných listin o

osobních nebo majetkových právech a zájmech těchto státních občanů je

možné zaslat přímo příslušnému orgánu druhé smluvní strany. Jestliže

orgán není příslušný k vydání a zaslání těchto listin, zašle žádost

příslušnému orgánu a uvědomí o tom žadatele. Vyžádané doklady se

žadateli zašlou prostřednictvím diplomatické mise nebo konzulárního

úřadu smluvní strany, jejíž orgán doklad vydal. Diplomatická mise nebo

konzulární úřad při odevzdání vybere od žadatele poplatek za vyhotovení

dokladu.



Čl.19



Vydání věcí a převod peněz



Jestliže podle ustanovení této smlouvy dojde k odevzdání, vývozu nebo

převodu věcí, platebních prostředků nebo pohledávek, provede se to

podle právního řádu dožádané smluvní strany.



ČÁST DRUHÁ



Občanské a rodinné věci



HLAVA PRVNÍ



Překážky zahájeného řízení a rozhodnutí věci



Čl.20



Jestliže je dána pravomoc justičních orgánů obou smluvních stran podle

této smlouvy a zahájí se řízení v téže věci mezi týmiž účastníky před

justičními orgány obou smluvních stran, justiční orgán, před kterým se

řízení zahájilo později, podle právního řádu svého státu buď řízení

zastaví, nebo návrh zamítne. To obdobně platí o pravomocně rozhodnuté

věci.



HLAVA DRUHÁ



Věci osobního stavu Způsobilost k právům a právním úkonům



Čl.21



(1) Způsobilost fyzické osoby k právům a právním úkonům se řídí právním

řádem smluvní strany, jejíž státním občanem je tato osoba.



(2) Způsobilost právnické osoby k právům a právním úkonům se řídí

právním řádem smluvní strany, podle kterého právnická osoba vznikla.



Čl.22



Pokud tato smlouva nestanoví jinak, je k řízení o zbavení nebo omezení

způsobilosti k právním úkonům dána pravomoc soudu smluvní strany, jejíž

státním občanem je osoba, o jejíž způsobilosti se má rozhodnout.



Čl.23



(1) Jestliže soud jedné smluvní strany zjistí, že jsou důvody pro

zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům státního občana

druhé smluvní strany, který má bydliště na jejím území, uvědomí o tom

příslušný soud druhé smluvní strany. To platí i v tom případě, když

soud učiní dočasné opatření potřebné k ochraně tohoto státního občana

nebo jeho majetku.



(2) Jestliže soud druhé smluvní strany, který byl uvědomen o důvodech

pro zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, nezahájí do tří

měsíců řízení nebo se v této lhůtě nevyjádří, zahájí řízení o zbavení

nebo omezení způsobilosti k právním úkonům soud té smluvní strany, na

jejímž území má tento státní občan bydliště. V takovém případě může být

vysloveno rozhodnutí o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním

úkonům jen z důvodů, které jsou stanoveny právními řády obou smluvních

stran. Rozhodnutí o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům

se zašle příslušnému soudu druhé smluvní strany.



Čl.24



Ustanovení článku 23 této smlouvy se použije obdobně i při rozhodování

o vrácení způsobilosti k právním úkonům.



Čl.25



Prohlášení za mrtvého, nezvěstného a důkaz smrti



(1) Prohlášení za mrtvého se řídí právním řádem smluvní strany, jejíž

státním občanem byla osoba, která má být prohlášena za mrtvého, v době,

kdy podle posledních zpráv byla ještě na živu.



(2) Pravomoc k řízení o prohlášení státního občana za mrtvého je dána

soudu smluvní strany, jejíž státním občanem byla osoba, která má být

prohlášena za mrtvého, v době, kdy podle posledních zpráv byla ještě

naživu.



(3) Soud jedné smluvní strany může prohlásit státního občana druhé

smluvní strany za mrtvého:



a) na návrh osoby, která hodlá uplatnit nárok vyplývající z dědického

nebo manželského majetkového práva na nemovitost nezvěstného

nacházející se na území smluvní strany, jejíž orgán provádí řízení,



b) na návrh manžela nezvěstného, který v době podání návrhu má bydliště

na území smluvní strany, jejíž orgán provádí řízení.



(4) V případech uvedených v odstavci 3 se použije právní řád podle

odstavce 1. Rozhodnutí vynesená podle odstavce 3 mají právní důsledky

jen na území smluvní strany, jejíž soud o věci rozhodl.



(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se použijí obdobně na prohlášení za

nezvěstného a důkaz smrti.



HLAVA TŘETÍ



Věci rodinné



Čl.26



Uzavření manželství



(1) Podmínky uzavření manželství se řídí pro každého státního občana,

který hodlá uzavřít manželství, právním řádem smluvní strany, jejímž je

státním občanem.



(2) Forma uzavření manželství se řídí právním řádem smluvní strany, na

jejímž území se manželství uzavírá.



Čl.27



Osobní a majetkové vztahy manželů



(1) Osobní a majetkové vztahy manželů, kteří jsou státními občany jedné

smluvní strany a mají bydliště na území druhé smluvní strany, se řídí

právním řádem smluvní strany, jejíž jsou státními občany.



(2) Je-li jeden z manželů státním občanem jedné smluvní strany a druhý

státním občanem druhé smluvní strany, řídí se jejich osobní a majetkové

vztahy právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají nebo

naposledy měli společné bydliště. Jestliže takovéto společné bydliště

neměli, použije soud právní řád svého státu.



(3) K řízení o osobních a majetkových vztazích manželů je dána pravomoc

soudů obou smluvních stran.



Čl.28



Rozvod



(1) Rozvod manželství manželů, kteří jsou státními občany jedné smluvní

strany a v době podání návrhu mají bydliště na území druhé smluvní

strany, se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž státními občany

jsou v době podání návrhu.



(2) Je-li jeden z manželů státním občanem jedné smluvní strany a druhý

státním občanem druhé smluvní strany, použije soud právní řád svého

státu.



(3) Pravomoc k řízení o rozvodu je dána soudům obou smluvních stran.



Čl.29



Určení neexistence manželství a neplatnosti manželství



(1) Určení neexistence manželství a vyslovení neplatnosti manželství

pro nedostatek základních podmínek uzavření manželství se řídí právním

řádem, který se měl použít podle článku 26 odst. 1 této smlouvy.



(2) Určení neexistence manželství a vyslovení neplatnosti manželství

pro porušení formy při uzavření manželství se řídí právním řádem

platným v místě, kde bylo manželství uzavřené.



(3) K řízení o určení neexistence manželství a neplatnosti manželství

je dána pravomoc soudů obou smluvních stran.



Čl.30



Právní vztahy mezi rodiči a dětmi



(1) Určení, uznání a popření otcovství se řídí právním řádem smluvní

strany, na jejímž území se dítě narodilo.



(2) Pokud jde o formu uznání otcovství, postačí, jestliže se

postupovalo podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území k

uznání došlo.



(3) Ostatní právní vztahy mezi rodiči a dětmi, zejména úprava výchovy a

výživy dítěte, se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území má

dítě bydliště.



(4) K řízení o právních vztazích mezi rodiči a dětmi je dána pravomoc

orgánu smluvní strany, na jejímž území má dítě bydliště. V případě

rozvodu manželství rodičů je dána pravomoc toho orgánu, před kterým se

koná řízení o rozvod manželství.



Čl.31



Ostatní druhy vyživovací povinnosti



(1) Ostatní druhy vyživovací povinnosti podle rodinného práva se řídí

právním řádem smluvní strany, jejíž státním občanem je osoba, která

uplatňuje nárok na výživné.



(2) Pravomoc k řízení je dána soudu smluvní strany, na jejímž území má

bydliště osoba, která uplatňuje nárok na výživné.



Čl.32



Osvojení



(1) Osvojení se řídí právním řádem smluvní strany, jejíž státním

občanem je osvojitel v době podání návrhu na osvojení.



(2) K osvojení musí dát souhlas dítě, jakož i jiné osoby a orgány,

vyžadují-li to právní předpisy smluvní strany, jejíž státním občanem je

osvojované dítě.



(3) Jestliže dítě osvojují manželé, v nichž jeden je státním občanem

jedné smluvní strany a druhý státním občanem druhé smluvní strany, musí

být splněny podmínky stanovené právními řády obou smluvních stran.



(4) K řízení o osvojení je dána pravomoc orgánu smluvní strany, jejíž

státním občanem je osvojitel v době podání návrhu na osvojení; v

případě, že dítě osvojují manželé, v nichž jeden je státním občanem

jedné smluvní strany a druhý státním občanem druhé smluvní strany, je

dána pravomoc orgánu smluvní strany, na jejímž území mají nebo

naposledy měli manželé společné bydliště.



(5) Ustanovení předchozích odstavců se obdobně vztahují i na zrušení

osvojení.



Opatrovnictví a poručnictví



Čl.33



(1) Vznik a zánik opatrovnictví a poručnictví se řídí právním řádem

smluvní strany, jejíž státním občanem je opatrovanec a poručenec.



(2) Právní vztahy mezi opatrovníkem a opatrovancem a mezi poručníkem a

poručencem se řídí právním řádem smluvní strany, jejíž orgán ustanovil

opatrovníka nebo poručníka.



(3) Povinnost přijmout funkci opatrovníka a poručníka se řídí právním

řádem smluvní strany, jejíž státním občanem je osoba, která má být

ustanovena za opatrovníka nebo poručníka.



(4) K řízení o opatrovnictví a poručnictví je dána pravomoc orgánu

smluvní strany, jejíž státním občanem je opatrovanec nebo poručenec.



(5) Má-li opatrovanec nebo poručenec bydliště na území jedné smluvní

strany, může se za opatrovníka nebo poručníka ustanovit i státní občan

druhé smluvní strany, a to za předpokladu, že má bydliště na území

smluvní strany, kde se má opatrovnictví nebo poručnictví vykonávat, a

že jeho ustanovení nejlépe vyhovuje zájmům opatrovance nebo poručence.



Čl.34



(1) Jsou-li k ochraně zájmů státního občana jedné smluvní strany, jehož

bydliště nebo majetek je na území druhé smluvní strany, potřebná

opatrovnická nebo poručnická opatření, orgán této smluvní strany o tom

bez odkladu uvědomí orgán uvedený v článku 33 odst. 4 této smlouvy.



(2) V neodkladných případech může orgán druhé smluvní strany učinit

přiměřená dočasná opatření podle právního řádu svého státu, musí však o

tom bez odkladu uvědomit orgán uvedený v článku 33 odst. 4 této

smlouvy. Tato opatření zůstanou v platnosti až do jiného rozhodnutí

tohoto orgánu.



Čl.35



(1) Orgán, jehož pravomoc je dána podle článku 33 odst. 4 této smlouvy,

může přenést poručnictví nebo opatrovnictví na orgán druhé smluvní

strany, jestliže osoba, které byl ustanoven poručník nebo opatrovník,

má na území této smluvní strany bydliště, přechodný pobyt nebo majetek.

Přenesení poručnictví nebo opatrovnictví nabude účinnosti, jestliže

dožádaný orgán převezme poručnictví nebo opatrovnictví a uvědomí o tom

dožadující orgán.



(2) Orgán, který podle odstavce1 převzal vedení opatrovnictví nebo

poručnictví, jej vede podle právního řádu svého státu; pokud jde o

způsobilost k právům a právním úkonům, postupuje však podle právního

řádu smluvní strany, jejíž státním občanem je opatrovanec nebo

poručenec. Není oprávněn k vydávání rozhodnutí o osobním stavu; může

však udělit souhlas k uzavření manželství, jestliže se to vyžaduje

podle právního řádu státu, jehož státním občanem je opatrovanec nebo

poručenec.



HLAVA ČTVRTÁ



Majetkové věci



Čl.36



Forma právních úkonů



(1) Forma právních úkonů se řídí právním řádem smluvní strany, kterým

se řídí právní úkon sám. Stačí však, postupuje-li se podle právního

řádu smluvní strany, na jejímž území byl právní úkon učiněn.



(2) Forma právních úkonů týkajících se nemovitostí se řídí právním

řádem smluvní strany, na jejímž území je nemovitost.



Čl.37



Právní vztahy k nemovitostem



(1) Právní vztahy k nemovitostem se řídí právním řádem smluvní strany,

na jejímž území je nemovitost.



(2) K řízení o právních vztazích k nemovitostem je dána pravomoc orgánu

smluvní strany, na jejímž území je nemovitost.



Čl.38



Smluvní závazkové vztahy



(1) Smluvní závazkové vztahy, s výjimkou závazků týkajících se

nemovitostí, se řídí právním řádem smluvní strany, který si zvolí

účastníci smlouvy.



(2) Jestliže k takovéto volbě práva nedošlo, smluvní závazkové vztahy

se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území se smlouva

uzavřela. Uzavřela-li se smlouva mezi nepřítomnými, řídí se právním

řádem bydliště (sídla) příjemce návrhu na uzavření smlouvy.



(3) K řízení o smluvních závazkových vztazích je dána pravomoc soudu

smluvní strany, na němž se účastníci smlouvy písemně dohodli. Není-li

takovéto dohody, pravomoc je dána soudu smluvní strany, na jejímž území

má bydliště (sídlo) odpůrce. Pravomoc je dána i soudu smluvní strany,

na jejímž území má bydliště (sídlo) žalobce, je-li na tomto území

předmět sporu nebo majetek odpůrce.



Čl.39



Odpovědnost za škodu



(1) Odpovědnost za škodu způsobenou mimo smlouvu se řídí právním řádem

smluvní strany, na jejímž území došlo k vzniku škody. Jsou-li škůdce a

poškozený státními občany druhé smluvní strany a mají na jejím území

bydliště, použije se právní řád této smluvní strany.



(2) Uplatnění regresního nároku vzniklého v souvislosti s poškozením na

zdraví nebo smrtí se řídí právním řádem té smluvní strany, která

poskytla služby podle svých předpisů sociálního zabezpečení nebo podle

jiných předpisů, které jsou právním základem pro regres.



(3) K rozhodování sporů vyplývajících ze škody způsobené mimo smlouvu

je dána pravomoc soudu smluvní strany, na jejímž území došlo k vzniku

škody nebo na jejímž území má škůdce bydliště (sídlo). Pravomoc je dána

i soudu smluvní strany, na jejímž území má bydliště (sídlo) poškozený,

má-li škůdce na tomto území majetek.



HLAVA PÁTÁ



Dědické věci



Čl.40



Zásada rovnosti



(1) Státní občané jedné smluvní strany mají na území druhé smluvní

strany stejné postavení jako vlastní státní občané, jde-li o nabývání

majetku nebo jiných práv nacházejících se na území druhé smluvní strany

děděním ze zákona nebo na základě vypořádání pro případ smrti, jakož i

v případě způsobilosti zřídit nebo zrušit vypořádání pro případ smrti.



(2) Státní občané jedné smluvní strany mohou v závěti nakládat se svým

majetkem nacházejícím se na území druhé smluvní strany.



Čl.41



Použití práva



(1) Dědění movitostí se řídí právním řádem smluvní strany, jejíž

státním občanem byl zůstavitel v době smrti.



(2) Dědění nemovitosti se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž

území se nachází nemovitost.



(3) Posouzení toho, zda jde o movitost nebo nemovitost, se řídí právním

řádem smluvní strany, na jejímž území se majetek nachází.



Čl.42



Odúmrť



Zůstalo-li dědictví a podle právního řádu smluvní strany, kterým se

řídí dědění, není dědiců, movitosti nabude smluvní strana, jejíž

státním občanem byl zůstavitel v době smrti, a nemovitosti smluvní

strana, na jejímž území se nacházejí.



Čl.43



Závěť



(1) Způsobilost zřídit nebo zrušit závěť, nebo vydědit, jakož i právní

účinky nedostatků v projevu vůle se řídí právním řádem smluvní strany,

jejíž státním občanem byl zůstavitel v době projevu vůle. Toto právo je

rozhodující i při určení, které druhy vypořádání pro případ smrti jsou

přípustné.



(2) Forma zřízení nebo zrušení závěti nebo vydědění se řídí právním

řádem smluvní strany, jejíž státním občanem byl zůstavitel v době

právního úkonu. Stačí však, bylo-li postupováno podle správního řádu

smluvní strany, na jejímž území byl uvedený právní úkon učiněn.



Čl.44



Pravomoc v dědických věcech



(1) K projednání movitého dědictví, s výjimkou případu uvedeného v

odstavci 4, je dána pravomoc justičnímu orgánu smluvní strany, jejíž

státním občanem byl zůstavitel v době smrti.



(2) K projednání nemovitého dědictví je dána pravomoc justičního orgánu

smluvní strany, na jejímž území se nemovitost nachází.



(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro určení pravomoci k projednání

sporů, které vzniknou v souvislosti s dědictvím.



(4) Jsou-li předmětem dědictví movitosti, které jsou po smrti státního

občana jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany, a

souhlasí-li s tím všichni známí dědici a odkazovníci, projedná dědictví

na návrh dědice nebo odkazovníka příslušný justiční orgán této smluvní

strany.



Čl.45



Oznamování úmrtí



Zemře-li státní občan jedné smluvní strany na území druhé smluvní

strany, uvědomí příslušný orgán bez odkladu přímo diplomatickou misi

nebo konzulární úřad druhé smluvní strany o úmrtí a oznámí mu všechno,

co je známé o dědicích a odkazovnících, o jejich bydlišti nebo pobytu a

o rozsahu dědictví, jakož i o případném vypořádání pro případ smrti.

Má-li tento orgán vědomost o tom, že po zemřelém zůstal majetek i v

jiném státu, oznámí i tuto okolnost.



Čl.46



Oprávnění diplomatické mise nebo konzulárního úřadu v dědických věcech



(1) V dědických věcech včetně dědických sporů jsou diplomatické mise a

konzulární úřady smluvních stran oprávněny zastupovat, s výjimkou práva

odmítnout dědictví, bez zvláštního zplnomocnění před orgány druhé

smluvní strany státní občany svého státu, jsou-li tito státní občané

nepřítomni a nemají-li zplnomocněnce.



(2) Zemře-li státní občan jedné smluvní strany v době přechodného

pobytu na území druhé smluvní strany, odevzdají se věci, které měl u

sebe, bez dalšího řízení spolu s jejich seznamem diplomatické misi nebo

konzulárnímu úřadu smluvní strany, jejíž byl státním občanem. Pro vývoz

těchto věcí se obdobně použije ustanovení článku 19 této smlouvy.



Čl.47



Vyhlášení závěti



K vyhlášení závěti je dána pravomoc justičního orgánu smluvní strany,

na jejímž území je závěť. Justičnímu orgánu příslušnému projednat

dědictví je třeba zaslat ověřený opis závěti a zápis o jejím vyhlášení.



Čl.48



Opatření k zabezpečení dědictví



(1) Orgán smluvní strany, na jejímž území je dědictví po státním občanu

druhé smluvní strany, učiní podle právního řádu svého státu opatření

potřebná k zabezpečení dědictví a k jeho správě. Stejně budou příslušné

orgány smluvních stran postupovat i v případech, přichází-li jako dědic

nebo odkazovník do úvahy státní občan druhé smluvní strany.



(2) O opatřeních podle odstavce 1 je třeba uvědomit diplomatickou misi

nebo konzulární úřad druhé smluvní strany, které mohou při jejich

výkonu spolupůsobit přímo nebo prostřednictvím zplnomocněnce. Na jejich

návrh se mohou opatření změnit nebo zrušit, nebo jejich výkon odložit.



(3) Podle žádosti orgánu příslušného projednat dědictví se opatření

podle odstavce 1 změní nebo zruší, nebo se jejich výkon odloží.



Čl.49



Vydání dědictví



(1) Dědictví skládající se z movitostí nebo výtěžek z prodeje movitostí

a nemovitostí patřících do dědictví na území jedné smluvní strany se po

skončení dědického řízení vydá dědicům nebo odkazovníkům, kteří mají

bydliště na území druhé smluvní strany. Není-li možno odevzdat dědictví

nebo jeho výtěžek přímo jeho dědicům, odkazovníkům nebo jejich

zplnomocněncům, vydá se diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu druhé

smluvní strany.



(2) Vydat dědictví podle odstavce 1 je možné tehdy, jestliže:



a) všechny pohledávky věřitelů zůstavitele přihlášené ve lhůtě

stanovené právním řádem smluvní strany, jejíž justiční orgán má

pravomoc k řízení o dědictví, byly zaplaceny nebo zajištěny,



b) všechny dlužné daně a poplatky byly zaplaceny nebo zajištěny,



c) příslušné orgány daly souhlas k vývozu věcí patřících do dědictví

nebo k převodu výtěžku z jejich prodeje, je-li takovýto souhlas

potřebný.



HLAVA ŠESTÁ



Pracovní věci



Čl.50



(1) Nedohodnou-li se účastníci jinak, pracovní poměr se řídí právním

řádem smluvní strany, na jejímž území vykonává pracovník práci.



(2) Jestliže státní občan jedné smluvní strany vykonává práci na území

druhé smluvní strany, řídí se pracovní poměr právním řádem smluvní

strany, kde má sídlo vysílající organizace, s výjimkou. jestliže i

bydliště pracovníka je na území smluvní strany, kde vykonává práci.



(3) Pracovní poměr pracovníka, který vykonává práci na vodním nebo

vzdušném dopravním prostředku, se řídí právním řádem smluvní strany,

kde byl dopravní prostředek registrován; pracovní poměr pracovníka

železničního nebo silničního dopravce se řídí právním řádem smluvní

strany, kde má sídlo dopravce.



(4) Podle právního řádu majícího rozhodující význam pro pracovní poměr

se posuzují materiální a formální náležitosti platnosti pracovní

smlouvy, následky neplatnosti pracovní smlouvy, jakož i obsah a zánik

pracovního poměru včetně sporů vyplývajících z pracovního poměru.



(5) K řízení v pracovních věcech je dána pravomoc soudu nebo jiného

orgánu smluvní strany oprávněného k projednávání pracovních sporů, na

jejímž území má odpůrce bydliště (sídlo). Pravomoc je dána i soudu

(orgánu) smluvní strany, na jejímž území vykonává pracovník práci.



HLAVA SEDMÁ



Náklady řízení



Čl.51



Osvobození od zálohy na náklady řízení



Státním občanům jedné smluvní strany, kteří vystupují před orgány druhé

smluvní strany, pokud mají bydliště, pobyt nebo sídlo na území jedné ze

smluvních stran, nelze uložit složení zálohy na náklady řízení jen z

toho důvodu, že jsou cizinci nebo že na území druhé smluvní strany

nemají bydliště, pobyt nebo sídlo.



Osvobození od poplatků



Čl.52



(1) Státním občanům jedné smluvní strany se přiznává na území druhé

smluvní strany osvobození od soudních, notářských a správních poplatků

a další výhody týkající se poplatků, jakož i jiných nákladů řízení za

stejných podmínek jako vlastním státním občanům. To samé se vztahuje na

osvobození od placení hotových výdajů zástupce a placení odměny za

zastupování.



(2) Osvobození se vztahuje i na řízení o výkonu rozhodnutí.



Čl.53



(1) Osvobození podle článku 52 této smlouvy se poskytuje na základě

osvědčení o osobních, rodinných a majetkových poměrech žadatele. Toto

osvědčení vydává příslušný orgán smluvní strany, na jejímž území má

žadatel bydliště nebo pobyt.



(2) Nemá-li žadatel bydliště ani pobyt na území žádné ze smluvních

stran, osvědčení může vydat diplomatická mise nebo konzulární úřad

smluvní strany, jejíž je státním občanem.



(3) Orgán, který rozhoduje o žádosti o osvobození, může od orgánu,

který osvědčení vydal, žádat doplnění údajů nebo potřebné objasnění.



Čl.54



(1) Jestliže státní občan jedné smluvní strany podává žádost o

osvobození podle článku 52 této smlouvy před příslušným orgánem druhé

smluvní strany, může tak učinit před příslušným orgánem podle místa

svého bydliště nebo pobytu. Tento orgán postoupí žádost spolu s

osvědčením vydaným podle článku 53 této smlouvy příslušnému orgánu

druhé smluvní strany.



(2) Žádost o osvobození podle článku 52 této smlouvy je možno podat

současně s návrhem na zahájení řízení, pro které se osvobození žádá.



Čl.55



Osvobození podle článku 52 této smlouvy přiznané příslušným orgánem

jedné smluvní strany v určité věci se vztahuje na všechny procesní

úkony, které provede v tomto řízení orgán druhé smluvní strany.



HLAVA OSMÁ



Uznání a výkon rozhodnutí



Čl.56



Uznání a výkon rozhodnutí ve věcech nemajetkové povahy



(1) Pravomocná a vykonatelná rozhodnutí nemajetkové povahy v občanských

a rodinných věcech, která vydaly justiční orgány jedné smluvní strany,

se uznávají na území druhé smluvní strany bez dalšího řízení pod

podmínkou, že justiční orgány druhé smluvní strany nevydaly pravomocné

rozhodnutí v téže věci dříve, nebo pokud podle této smlouvy, resp. v

případech touto smlouvou neupravených podle právního řádu smluvní

strany, na jejímž území se o uznání žádá, není řízení ve výlučné

pravomoci justičních orgánů této smluvní strany.



(2) Jestliže orgán jedné smluvní strany vydal pravomocné a vykonatelné

rozhodnutí o umístění dítěte, je toto rozhodnutí třeba vykonat i na

území druhé smluvní strany, kde dítě žije, je-li dítě státním občanem

jedné ze smluvních stran. Pro výkon těchto rozhodnutí se použije

obdobně ustanovení o výkonu rozhodnutí v majetkových věcech.



Uznání a výkon rozhodnutí v majetkových věcech



Čl.57



(1) Smluvní strany za podmínek stanovených v této smlouvě uznávají a

vykonávají na svém území tato rozhodnutí vydaná na území druhé smluvní

strany:



a) rozhodnutí soudů majetkové povahy v občanských a rodinných věcech,

jakož i soudem schválené smíry v těchto věcech,



b) rozhodnutí soudů v trestních věcech týkající se náhrady škody.



(2) Za rozhodnutí soudů ve smyslu odstavce 1 se považují i rozhodnutí v

dědických věcech vydaná orgány smluvní strany, které mají podle

právního řádu této smluvní strany pravomoc k řízení.



Čl.58



Smluvní strany uznávají a vykonávají právoplatná rozhodnutí rozhodčích

soudů vydaná po nabytí platnosti smlouvy, jakož i smíry uzavřené před

těmito soudy, jestliže podmínky rozhodčí smlouvy, případně doložky jsou

v souladu s právním řádem obou smluvních stran.



Čl.59



Rozhodnutí uvedená v článku 57 této smlouvy se budou uznávat a

vykonávat pod podmínkou, že:



a) Rozhodnutí je pravomocné a vykonatelné podle právního řádu smluvní

strany, na jejímž území bylo vydané; předběžně vykonatelná rozhodnutí a

předběžná opatření je možné v dožádaném státě uznat a vykonat, i když

podléhají řádným opravným prostředkům, jsou-li vykonatelná podle

právního řádu smluvní strany, na jejímž území byla vydaná,



b) justiční orgán smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí

vydané, měl pravomoc rozhodnout ve věci podle této smlouvy a v

případech neupravených touto smlouvou podle právního řádu smluvní

strany, na jejímž území se žádá o uznání nebo výkon,



c) účastník, proti kterému bylo rozhodnutí vydané a který se jednání

nezúčastnil, byl k jednání řádně a včas předvolán podle právního řádu

smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí vydané, a v případě

procesní nezpůsobilosti byl řádně zastoupen,



d) o téže věci mezi týmiž účastníky již dříve pravomocně nerozhodl soud

smluvní strany, na jejímž území se má rozhodnutí uznat a vykonat,



e) v téže věci mezi týmiž účastníky nebylo uznáno nebo vykonáno

rozhodnutí justičního orgánu třetího státu.



Čl.60



(1) Návrh na uznání nebo výkon rozhodnutí se může podat přímo

příslušnému soudu smluvní strany, na jejímž území se má rozhodnutí

uznat nebo vykonat, nebo soudu, který rozhodl v prvním stupni; v tomto

případě se návrh postoupí příslušnému soudu druhé smluvní strany

způsobem uvedeným v článku 3 této smlouvy.



(2) Náležitosti návrhu na výkon rozhodnutí se řídí právním řádem

smluvní strany, na jejímž území se má rozhodnutí vykonat. V návrhu na

výkon rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité sumy oprávněný uvede,

jakým způsobem se má výkon rozhodnutí uskutečnit.



(3) K návrhu na uznání nebo výkon rozhodnutí je třeba připojit:



a) rozhodnutí nebo ověřený opis tohoto rozhodnutí spolu s potvrzením o

pravomocnosti a vykonatelnosti nebo předběžné vykonatelnosti, pokud to

nevyplývá ze samotného rozhodnutí,



b) potvrzení o tom, že účastníkovi, proti kterému bylo rozhodnutí

vydáno a který se jednání nezúčastnil, bylo řádně a včas doručeno

předvolání k prvnímu jednání a návrh na zahájení řízení, jakož i

rozhodnutí ve věci podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území

bylo rozhodnutí vydáno, a v případě procesní nezpůsobilosti byl řádně

zastoupen,



c) ověřený překlad návrhu na uznání nebo výkon rozhodnutí i listin

uvedených v písmenech a) a b) tohoto odstavce do jazyka smluvní strany,

na jejímž území se má rozhodnutí uznat nebo vykonat.



(4) Návrh na výkon rozhodnutí je třeba předložit s takovým počtem

stejnopisů s přílohami, aby jeden stejnopis zůstal u soudu, který bude

rozhodovat o nařízení výkonu, a aby každý účastník, proti kterému návrh

směřuje, dostal jeden stejnopis.



Způsob uznání a výkon rozhodnutí



Čl.61



(1) Pravomoc uznat nebo nařídit výkon rozhodnutí má soud smluvní

strany, na jejímž území se má rozhodnutí uznat nebo vykonat.



(2) Soud, který rozhoduje o uznání nebo nařízení výkonu rozhodnutí, se

omezí na zjištění, zda byly splněny podmínky uvedené v článcích 57, 58

a 59 této smlouvy, a jestliže zjistí, že tyto podmínky byly splněny,

rozhodnutí uzná nebo nařídí jeho výkon. Věcná a místní příslušnost

soudu se řídí právním řádem té smluvní strany, na jejímž území se má

rozhodnutí uznat nebo vykonat.



(3) Pro výkon rozhodnutí se použije právní řád smluvní strany, na

jejímž území se má rozhodnutí vykonat.



(4) Jestliže byl na území smluvní strany, jejíž soud vydal rozhodnutí,

jeho výkon odložen, uvědomí se o tom dožádaný soud druhé smluvní

strany, který nebude ve výkonu pokračovat.



(5) Považuje-li to soud za potřebné, může předvolat a vyslechnout

účastníky řízení; může si vyžádat i další informace od soudu, který

rozhodnutí vydal.



Čl.62



Povinný může podat proti výkonu rozhodnutí námitky, je-li to přípustné

podle právního řádu smluvní strany, jejíž soud rozhodnutí vydal.



Čl.63



Vývoz věcí a převod peněz



Ustanoveními této smlouvy o výkonu rozhodnutí nejsou dotčeny právní

předpisy smluvních stran ve smyslu článku 19 této smlouvy týkající se

převodu peněz nebo vývozu věcí získaných výkonem rozhodnutí.



Výkon rozhodnutí o náhradě nákladů



Čl.64



(1) Jestliže účastníkovi osvobozenému podle článku 52 této smlouvy bylo

pravomocným rozhodnutím uloženo na území jedné smluvní strany nahradit

náklady řízení druhého účastníka, příslušný soud druhé smluvní strany

nařídí výkon rozhodnutí k vymožení těchto nákladů na návrh oprávněného

bezplatně.



(2) Do nákladů řízení o nařízení výkonu rozhodnutí se počítají i

náklady spojené s překladem a ověřením listin uvedených v článku 60

odst. 3 písm. c) a článku 65 odst. 2 této smlouvy.



Čl.65



(1) Soud, který nařídil výkon rozhodnutí o náhradě nákladů řízení,

omezí své zkoumání jen na to, zda rozhodnutí nabylo právní moci a zda

je vykonatelné.



(2) K návrhu na výkon rozhodnutí se připojí rozhodnutí nebo ověřený

opis části rozhodnutí obsahující výrok o nákladech řízení a potvrzení

vydané soudem, který rozhodl v prvním stupni, že výrok o nákladech

řízení je pravomocný a vykonatelný. Tyto doklady musí být opatřeny

ověřeným překladem do jazyka smluvní strany, na jejímž území se má

rozhodnutí vykonat.



(3) Orgán smluvní strany, na jejímž území náklady vznikly, požádá

příslušný soud druhé smluvní strany, aby vymohl náklady řízení. Soud

odevzdá vymoženou sumu diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu druhé

smluvní strany.



Čl.66



(1) Návrh na výkon rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, které se má

vykonat na území druhé smluvní strany, je možné podat na soudě, který

vydal rozhodnutí o nákladech, nebo na soudě, který rozhodl v prvním

stupni.



(2) Soud uvedený v odstavci 1 zašle návrh příslušnému soudu druhé

smluvní strany způsobem uvedeným v článku 3 této smlouvy.



Čl.67



Ustanovení článků 56, 57 a 59 až 66 této smlouvy se použijí i na

pravomocná a vykonatelná rozhodnutí vydaná před nabytím platnosti

smlouvy.



ČÁST TŘETÍ



Věci trestní



HLAVA PRVNÍ



Převzetí trestního stíhání



Čl.68



Povinnost převzít trestní stíhání



(1) Každá smluvní strana se na žádost druhé smluvní strany zavazuje

zahájit trestní stíhání proti svému státnímu občanovi, jakož i jiné

osobě, má-li tato osoba na jejím území bydliště, je-li stíhána pro

důvodné podezření z takových činů spáchaných na území druhé smluvní

strany, které jsou soudně trestné podle právního řádu obou smluvních

stran.



(2) Ustanovení odstavce 1 se použije i tehdy, jestliže čin, v

souvislosti s nímž se podává žádost o převzetí trestního stíhání, se

podle právního řádu dožadující smluvní strany považuje za soudně

trestný čin a podle právního řádu dožádané smluvní strany jen za

přestupek.



(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 příslušné orgány dožádané

smluvní strany postupují podle svého právního řádu.



(4) Nároky poškozených na náhradu škody, byly-li uplatněny v původním

řízení, se stanou součástí převzatého řízení.



Čl.69



Žádost o převzetí trestního stíhání



(1) Žádost o převzetí trestního stíhání musí obsahovat zejména:



a) označení dožadujícího orgánu;



b) jméno a příjmení osoby, která měla spáchat čin, její státní

občanství, bydliště, jakož i další osobní údaje;



c) popis činu, v souvislosti s nímž se podává žádost o převzetí

trestního stíhání;



d) znění ustanovení právního předpisu dožadující smluvní strany, podle

něhož se čin považuje za soudně trestný, jakož i dalších ustanovení,

která mají podstatný význam při převzatém stíhání;



e) rozsah způsobené škody a případné nároky poškozených na jejich

náhradu.



(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno ustanovení článku 6 této

smlouvy o náležitostech dožádání.



(3) K žádosti se přikládají trestní spisy nebo jejich ověřené opisy a

důkazy, které má k dispozici dožadující smluvní strana.



Čl.70



Opatření k návratu obviněného



(1) Jestliže je obviněný v době podání žádosti o převzetí trestního

stíhání ve vazbě na území dožadující smluvní strany, převeze se na

území dožádané smluvní strany.



(2) Jestliže je obviněný v době podání žádosti o převzetí trestního

stíhání na svobodě, dožadující strana, je-li to potřebné, učiní

přiměřená opatření podle svého právního řádu k jeho návratu na území

dožádané smluvní strany.



Čl.71



Oznámení výsledků převzatého trestního stíhání



Dožádaná smluvní strana je povinna uvědomit dožadující smluvní stranu o

výsledku převzatého trestního stíhání. Dojde-li k pravomocnému

odsouzení, zašle se na žádost dožadující smluvní strany i opis

rozsudku.



Čl.72



Důsledky převzetí trestního stíhání



(1) Jestliže byla podána žádost o převzetí trestního stíhání podle

článku 68 této smlouvy, nemůže se po právní moci konečného rozhodnutí

orgánu dožádané smluvní strany zahájit trestní stíhání před orgány

dožadující smluvní strany, a bylo-li zahájeno, musí být zastaveno.



(2) Trestní stíhání na území dožadující smluvní strany se může znovu

zahájit, jestliže se obviněný vyhne trestnímu stíhání na území dožádané

smluvní strany.



HLAVA DRUHÁ



Vydávání



Čl.73



Povinnost k vydání



(1) Smluvní strany se zavazují, že za podmínek stanovených v této

smlouvě si budou na základě žádosti navzájem vydávat k provedení

trestního řízení nebo k výkonu trestu odnětí svobody osoby, které se

zdržují na jejich území.



(2) Vydání k provedení trestního řízení je přípustné jen u soudně

trestných činů, za které může být uložen podle právního řádu obou

smluvních stran trest odnětí svobody na jeden rok.



(3) Vydání k výkonu trestu odnětí svobody je přípustné jen u činů

soudně trestných podle právního řádu obou smluvních stran, za které

byla vyžádaná osoba odsouzena k trestu odnětí svobody.



Čl.74



Odmítnutí vydání



(1) K vydání nedojde, jestliže:



a) vyžádaná osoba je státním občanem dožádané smluvní strany v době,

kdy dojde žádost o vydání,



b) soudně trestný čin byl spáchán na území dožádané smluvní strany,



c) podle právního předpisu dožádané smluvní strany nemůže být trestní

stíhání zahájeno nebo rozsudek nemůže být vykonán z důvodů promlčení

nebo jiného zákonného důvodu,



d) proti osobě, o jejíž vydání se žádá, byl pro týž trestný čin na

území dožádané smluvní strany vynesen pravomocný rozsudek nebo bylo

trestní stíhání pravomocným rozhodnutím zastaveno.



(2) V případě odmítnutí vydání uvědomí o tom dožádaná smluvní strana

dožadující smluvní stranu s uvedením důvodů, pro které se vydání

odmítá.



Čl.75



Žádost o vydání



(1) Žádost o vydání musí obsahovat:



a) označení dožadujícího orgánu,



b) jméno a příjmení vyžádané osoby, její státní občanství, jakož i

další osobní údaje a podle možnosti její popis a její fotografii,



c) znění ustanovení právního předpisu dožadující smluvní strany, podle

něhož se čin považuje za soudně trestný,



d) rozsah způsobené škody.



(2) K žádosti o vydání k provedení trestního řízení se připojí originál

nebo ověřený opis zatýkacího rozkazu s popisem skutku, v souvislosti s

nímž se o vydání žádá.



(3) K žádosti o vydání k výkonu trestu odnětí svobody musí být připojen

ověřený opis rozsudku s doložkou o nabytí jeho právní moci. Vykonal-li

odsouzený již část trestu odnětí svobody, uvede se, jakou část.



Čl.76



Doplnění žádosti o vydání



Neobsahuje-li žádost o vydání všechny potřebné údaje, může dožádaná

smluvní strana žádat o jejich doplnění, k čemuž stanoví lhůtu do dvou

měsíců. Lhůta stanovená na dobu kratší než dva měsíce se může ze

závažných důvodů prodloužit, ani po prodloužení však nesmí přesahovat

dva měsíce.



Čl.77



Zatčení za účelem vydání



Dožádaná smluvní strana po obdržení žádosti učiní bezodkladně opatření

k zatčení vyžádané osoby, s výjimkou těch případů, kdy k vydání nemůže

dojít.



Čl.78



Předběžné zatčení



(1) Zatčení je možno vykonat i před tím, než dojde žádost o vydání,

jestliže dožadující smluvní strana o to výslovně požádá a oznámí, že na

osobu byl vydán příkaz k zatčení nebo byl proti ní vynesen rozsudek, na

jehož základě zamýšlí žádat o vydání. Žádost o předběžné zatčení je

možno podat poštou, telegraficky nebo jiným vhodným způsobem

vylučujícím jakékoliv pochybnosti.



(2) Příslušné orgány smluvních stran mohou i bez podání žádosti podle

odstavce 1 zatknout osobu zdržující se na jejich území, která podle

jejich vědomosti spáchala na území druhé smluvní strany soudně trestný

čin, pro který se povoluje vydání.



(3) O zatčení podle odstavců 1 a 2 je třeba bezodkladně uvědomit druhou

smluvní stranu.



Čl.79



Propuštění zatčené osoby



(1) Dožádaná smluvní strana může osobu zatčenou podle článku 77 této

smlouvy propustit na svobodu, jestliže ve lhůtě stanovené podle článku

76 této smlouvy jí dodatečně nebyly zaslány údaje, o jejichž doplnění

žádala.



(2) Osobu zatčenou podle článku 78 odst. 1 této smlouvy je možno

propustit na svobodu, jestliže žádost o vydání nedojde do jednoho

měsíce ode dne, kdy druhé smluvní straně bylo oznámeno předběžné

zatčení.



(3) Osoba zatčená podle článku 78 odst. 2 této smlouvy se propustí na

svobodu, jestliže žádost o vydání nedojde do jednoho měsíce ode dne,

kdy druhé smluvní straně bylo oznámeno předběžné zatčení.



Čl.80



Odklad vydání



Jestliže se proti vyžádané osobě vede trestní řízení nebo jestliže byla

odsouzena za jiný trestní čin na území dožádané smluvní strany, může

být vydání odloženo do skončení trestního stíhání nebo ukončení výkonu

trestu.



Čl.81



Dočasné vydání



(1) Dočasné vydání vyžádané osoby se provede na základě odůvodněné

žádosti dožadující smluvní strany tehdy, jestliže by odklad vydání měl

za následek promlčení trestního stíhání, nebo jestliže by v závažné

míře ztížil vyšetření soudně trestného činu.



(2) Dočasně vydaná osoba se po vykonání procesních úkonů, pro které

byla vydána, ihned vrátí, nejpozději však do tří měsíců ode dne

dočasného vydání.



Čl.82



Žádost několika států o vydání



Jestliže o vydání osoby žádá několik států, dožádaná smluvní strana

rozhodne, které z těchto žádostí vyhoví. Přitom se přihlíží k státnímu

občanství vyžádané osoby, k místu spáchání soudně trestného činu a k

jeho závažnosti.



Čl.83



Meze stíhatelnosti vydané osoby



(1) Vydaná osoba nesmí být bez souhlasu dožádané smluvní strany trestně

stíhána, ani nesmí být na ní vykonán trest, ani nesmí být vydána

třetímu státu pro jiný soudně trestný čin spáchaný před vydáním, než

pro který se vydání povolilo.



(2) Souhlas dožádané smluvní strany není třeba, jestliže:



a) vydaná osoba neopustí do jednoho měsíce ode dne skončení trestního

řízení nebo výkonu trestu území dožadující smluvní strany; do této

lhůty se nezapočítává doba, po kterou vydaná osoba nemohla území

dožadující smluvní strany opustit bez svého zavinění,



b) vydaná osoba opustila území dožadující smluvní strany a znovu se na

toto území dobrovolně vrátila.



Čl.84



Provedení vydání



Dožádaná smluvní strana sdělí dožadující smluvní straně místo a dobu

vydání. Vyžádanou osobu je možno propustit na svobodu, jestliže ji

dožadující smluvní strana nepřevezme do 15 dnů ode dne stanoveného pro

vydání.



Čl.85



Opětovné vydání



V případě, že se vydaná osoba jakýmkoliv způsobem vyhne trestnímu

stíhání nebo výkonu trestu a zdržuje se na území dožádané smluvní

strany, bude na novou žádost opětovně vydána, aniž by bylo třeba zaslat

listiny uvedené v článku 75 této smlouvy.



Čl.86



Oznámení výsledků trestního stíhání



Dožadující smluvní strana bezodkladně uvědomí dožádanou smluvní stranu

o výsledcích trestního stíhání proti vydané osobě zasláním opisu

pravomocného rozhodnutí.



Čl.87



Průvoz



(1) Smluvní strana povolí na žádost druhé smluvní strany přes své území

průvoz osob, které vydal třetí stát smluvní straně žádající o průvoz.

Dožádaná smluvní strana není povinna povolit průvoz osob, jejichž

vydání je možno podle této smlouvy odmítnout.



(2) Žádost o povolení průvozu se podává a vyřizuje stejným způsobem

jako žádost o vydání.



(3) Dožádaná smluvní strana provede průvoz takovým způsobem, který

považuje za nejvhodnější.



(4) Souhlas k průvozu není třeba, jde-li o přelet bez mezipřistání.



Čl.88



Náklady vydání a průvozu



Náklady vydání nese smluvní strana, na jejímž území vznikly. Náklady

průvozu nese smluvní strana, která o průvoz žádala.



HLAVA TŘETÍ



Zvláštní ustanovení o právní pomoci v trestních věcech



Čl.89



Dodání osob ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody



Je-li osoba předvolaná jako svědek ve vazbě nebo ve výkonu trestu

odnětí svobody na území dožádané smluvní strany, tato smluvní strana

zařídí její dopravení na území dožadující smluvní strany, jestliže je

její osobní výslech bezpodmínečně nutný; tato osoba musí být držena ve

vazbě a po skončení výslechu musí být bez meškání vrácena.



Čl.90



Vydání věci



(1) Věci, které pachatel získal trestným činem, pro který se žádá jeho

vydání, nebo věci, které nabyl jako protihodnotu za tyto věci, jakož i

věci, které slouží jako důkaz v trestním řízení, budou vydány

dožadující smluvní straně, a to i v tom případě, že k vydání pachatele

nedojde pro jeho smrt, útěk nebo z jiného důvodu.



(2) Dožádaná smluvní strana může dočasně odložit vydání žádaných věcí,

jsou-li potřebné pro jiné trestní řízení.



(3) Práva třetích osob k věcem, které byly vydány druhé smluvní straně,

zůstávají nedotčena. Po skončení trestního řízení se tyto věci vrátí

smluvní straně, která je zaslala, nebo se s jejím souhlasem vydají

přímo oprávněným osobám.



Čl.91



Oznamování odsouzení



(1) Příslušné orgány smluvních stran si navzájem podávají zprávy o

pravomocných rozsudcích v trestních věcech, které soudy jedné smluvní

strany vydaly proti státním občanům druhé smluvní strany.



(2) Na základě odůvodněné žádosti si příslušné orgány smluvních stran

navzájem podávají zprávy o pravomocných rozsudcích a o pravomocných

rozhodnutích, jimiž bylo zastaveno řízení i tehdy, týkají-li se osob,

které nejsou státními občany dožadující smluvní strany.



(3) Příslušné orgány smluvních stran si navzájem zasílají i zprávy o

pravomocných rozhodnutích týkajících se státních občanů druhé smluvní

strany, pokud se trestní řízení skončilo zastavením.



(4) Příslušné orgány smluvních stran si na žádost zasílají podle

možností otisky prstů osob uvedených v odstavcích 1 a 2.



Čl.92



Zasílání výpisů z rejstříku trestů



Příslušné orgány smluvních stran zašlou justičním orgánům druhé smluvní

strany na jejich žádost výpisy z rejstříku trestů.



ČÁST ČTVRTÁ



Závěrečná ustanovení



Čl.93



Tato smlouva podléhá ratifikaci a nabude platnosti třicátým dnem po

výměně ratifikačních listin. Výměna ratifikačních listin se uskuteční v

Budapešti.



Čl.94



Tato smlouva se uzavírá na pět let. Její platnost se prodlužuje vždy na

dalších pět let, jestliže ji písemně nevypoví žádná ze smluvních stran

nejméně šest měsíců před uplynutím právě probíhajícího pětiletého

období.



Čl.95



(1) V den, kterým tyto smlouva nabude platnosti, pozbude platnosti

Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou

lidovou republikou o úpravě právních vztahů ve věcech občanských,

rodinných a trestních z 2. listopadu 1961.



(2) Pokud Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou

republikou a Maďarskou lidovou republikou ze dne 17. května 1973

odkazuje na Smlouvu mezi Československou socialistickou republikou a

Maďarskou lidovou republikou o úpravě právních vztahů v občanských,

rodinných a trestních věcech, bude se tímto odkazem rozumět odkaz na

tuto smlouvu.



Dáno v Bratislavě dne 28. března 1989 ve dvou vyhotoveních, každé v

slovenském a maďarském jazyku, přičemž obě znění mají stejnou platnost.



Za



Československou socialistickou republiku:



Milan Čič v. r.



Za



Maďarskou lidovou republiku:



Kálmán Kulcsár v. r.



*) Zde se uveřejňuje český překlad.