63/1990 Sb.
SDĚLENÍ
federálního ministerstva zahraničních věcí
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 28. března
1989 byla v Bratislavě podepsána Smlouva mezi Československou
socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o právní
pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a
trestních.
Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé
socialistické republiky a prezident Československé socialistické
republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Budapešti
dne 13. ledna 1990.
Smlouva vstoupí v platnost na základě svého článku 93 dnem 12. února
1990. Tímto dnem pozbude platnosti Smlouva mezi Československou
socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o úpravě
právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních z 2.
listopadu 1961, vyhlášena č. 91/1962 Sb.
Slovenské znění Smlouvy se vyhlašuje současně. ^*)
SMLOUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou
lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů v
občanských, rodinných a trestních věcech
Prezident Československé socialistické republiky a Prezidiální rada
Maďarské lidové republiky vedeni přáním co nejvíc upevnit všestranné
přátelské vztahy a rozvíjet spolupráci mezi oběma státy a jejich národy
v souladu se Smlouvou o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi
Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou
republikou ze dne 14. června 1968, ve snaze prohloubit a zdokonalit
poskytování právní pomoci a právní styk mezi justičními a jinými orgány
činnými v právních věcech a ochranu práv a zájmů státních občanů se
rozhodli uzavřít tuto smlouvu a k tomuto účelu jmenovali své
zplnomocněné zástupce:
Prezident Československé socialistické republiky akademika Milana Číče,
ministra spravedlnosti Slovenské socialistické republiky,
Prezidiální rada Maďarské lidové republiky akademika Kálmána Kulcsára,
ministra spravedlnosti,
kteří po výměně svých plných mocí, které shledali v řádné a náležité
formě, se dohodli takto:
ČÁST PRVNÍ
Všeobecná ustanovení
Čl.1
Právní ochrana
(1) Státní občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní
strany stejnou právní ochranu v osobních a majetkových věcech jako
státní občané druhé smluvní strany.
(2) Státní občané jedné smluvní strany mají právo obracet se volně a
bez překážek na orgány druhé smluvní strany činné v občanských,
rodinných a trestních věcech, vystupovat před nimi, podávat žádosti a
návrhy a vykonávat jiné procesní úkony za stejných podmínek jako státní
občané druhé smluvní strany.
(3) Ustanovení této smlouvy se použijí obdobně i na právnické osoby.
(4) Pro účely této smlouvy se občanskými věcmi rozumějí i pracovní věci
a družstevní členské vztahy.
Čl.2
Právní pomoc
(1) Soudy, prokuratury, státní notářství (dále "justiční orgány") a
jiné orgány činné v občanských, rodinných a trestních věcech si
poskytují v těchto věcech právní pomoc.
(2) V pracovních věcech si navzájem poskytnou právní pomoc jen
příslušné justiční orgány.
Čl.3
Způsob styku
(1) Justiční orgány smluvních stran se při provádění této smlouvy
stýkají navzájem přímo, pokud není v této smlouvě stanoveno jinak.
(2) Jiné orgány činné v občanských, rodinných a trestních věcech se při
provádění této smlouvy stýkají prostřednictvím příslušných justičních
orgánů, pokud není v této smlouvě stanoveno jinak.
(3) Ústředními orgány ve smyslu této smlouvy jsou ze strany
Československé socialistické republiky Generální prokuratura
Československé socialistické republiky, ministerstvo spravedlnosti
České socialistické republiky a ministerstvo spravedlnosti Slovenské
socialistické republiky; ze strany Maďarské lidové republiky
ministerstvo spravedlnosti Maďarské lidové republiky a Generální
prokuratura Maďarské lidové republiky.
Čl.4
Používání jazyka
(1) Orgány smluvních stran používají ve vzájemných stycích při
provádění této smlouvy vlastní úřední jazyk nebo ruský jazyk.
(2) Pro ulehčení právního styku se podle možnosti připojují překlady
písemností v jazyku dožádané smluvní strany i v těch případech, ve
kterých je smlouva povinně nepředepisuje.
Čl.5
Rozsah právní pomoci
Smluvní strany si poskytují právní pomoc výkonem jednotlivých úkonů,
zejména sepisováním, zasíláním a doručováním listin, prováděním
prohlídek, odnímáním a odevzdáváním věcných důkazů, získáváním a
prováděním znaleckých posudků, výslechem účastníků, obviněných, svědků,
znalců a jiných osob a výkonem rozhodnutí.
Čl.6
Obsah dožádání o právní pomoc
(1) Dožádání musí obsahovat:
a) označení dožadujícího orgánu,
b) označení dožádaného orgánu,
c) označení věci, ve které se žádá o právní pomoc,
d) jméno a příjmení účastníků, místo jejich trvalého nebo přechodného
pobytu, jejich státní občanství, povolání a v trestních věcech u
obviněných, obžalovaných nebo odsouzených podle možnosti i místo a
datum narození a jména rodičů; u právnických osob jejich název a sídlo,
e) jména, příjmení a adresy svědků a zástupců osob uvedených v písmenu
d),
f) předmět dožádání a údaje, které jsou potřebné k vyřízení dožádání,
g) v trestních věcech i opis a označení spáchaného trestného činu.
(2) Dožádání musí být opatřeno podpisem oprávněné úřední osoby a
otiskem úředního razítka dožadujícího orgánu.
(3) Smluvní strany mohou při poskytování právní pomoci používat
dvoujazyčné tiskopisy.
Čl.7
Způsob vyřízení dožádání
(1) Při vyřizování dožádání použije dožádaný orgán právní předpisy
svého státu. Na žádost dožadujícího orgánu bude dožádání vyřízeno
způsobem uvedeným v dožádání, pokud to není v rozporu s právním
pořádkem dožádané smluvní strany.
(2) Jestliže dožádaný orgán není kompetentní, dožádání zašle
kompetentnímu orgánu a uvědomí o tom dožadující orgán.
(3) Jestliže není známa přesná adresa osoby uvedené v dožádání,
dožádaný orgán učiní potřebná opatření k jejímu zjištění. Jestliže
nemůže zjistit adresu, uvědomí o tom dožadující orgán a současně vrátí
dožádání.
(4) Na požádání dožadujícího orgánu dožádaný orgán včas oznámí
dožadujícímu orgánu i zúčastněným stranám místo a čas vyřízení
dožádání.
(5) Po vyřízení dožádání vrátí dožádaný orgán spisy dožadujícímu
orgánu; v případech, ve kterých nebylo možno dožádání vyhovět, s
vrácením spisů současně oznámí důvody, které bránily jeho vyřízení.
Čl.8
Ochrana svědků a znalců
(1) Předvolání svědka nebo znalce, který má bydliště na území jedné
smluvní strany, před justiční orgán druhé smluvní strany nemůže
obsahovat hrozbu použití donucovacích prostředků pro případ nedostavení
se.
(2) Svědek nebo znalec, který se na základě předvolání dostaví před
dožadující orgán druhé smluvní strany, nesmí být bez ohledu na své
státní občanství stíhán podle trestních ani správních předpisů za
trestný čin, kterého se dožádání týká, ani za jiný čin, který spáchal
před překročením státních hranic dožadující smluvní strany, a není
možné na něm vykonat trest uložený za takový čin.
(3) Tuto ochranu však svědek nebo znalec ztratí, když neopustí území
dožadující smluvní strany do týdne po tom, kdy mu dožadující orgán
oznámí, že jeho přítomnost už není nutná. Do této lhůty se nezapočítává
doba, během které svědek nebo znalec nemohl opustit území dožadující
smluvní strany bez svého zavinění.
(4) Svědek nebo znalec má právo na náhradu nákladů za cestu a pobyt,
jakož i ušlého výdělku a znalec mimo toho i na znalečné. V předvolání
se uvede, jaké náhrady patří svědkovi nebo znalci. Na jeho žádost se mu
poskytne záloha na náhradu nákladů.
Čl.9
Doručování
Dožádaný orgán doručí písemnosti podle právních předpisů svého státu,
jestliže doručovaná písemnost je napsaná v jazyku dožádané smluvní
strany nebo je k ní připojený ověřený překlad do tohoto jazyka. Jinak
doručí písemnost adresátu, pokud je ochoten převzít ji dobrovolně.
Článek 6 a 7 této smlouvy se použije přiměřeně.
Čl.10
Doklad o doručení
Doručení se prokáže potvrzením podepsaným příjemcem a opatřeným otiskem
úředního razítka dožádaného orgánu, datem a podpisem oprávněné úřední
osoby nebo potvrzením vydaným dožádaným orgánem, kterým se prokáže
způsob, místo a čas doručení. Jestliže se doručovaná písemnost zašle ve
dvou vyhotoveních, může se přijetí písemnosti a provedené doručení
potvrdit i na druhém stejnopise.
Čl.11
Doručování vlastním státním občanům
Smluvní strany mohou doručovat písemnosti svým státním občanům i
prostřednictvím svých diplomatických misí nebo konzulárních úřadů.
Čl.12
Náklady právní pomoci
(1) Za vyřízení dožádání nebude dožádaná smluvní strana žádat náhradu
nákladů. Každá ze smluvních stran nese všechny náklady vzniklé při
poskytování právní pomoci na svém území.
(2) Dožádaný orgán oznámí dožadujícímu orgánu výši vzniklých nákladů.
Jestliže dožadující orgán vymůže náhradu nákladů od osoby, která je
povinna ji zaplatit, náhrada nákladů zůstane dožádající smluvní straně.
Čl.13
Právní informace
Ústřední orgány smluvních stran si na žádost poskytují informace o
právních předpisech, které platí, nebo platily na jejich území, jakož i
informace o právní praxi justičních orgánů a o jiných právních
otázkách.
Čl.14
Zjišťování adres a jiných údajů
(1) Justiční orgány smluvních stran si na žádost poskytují pomoc při
zjišťování adres osob zdržujících se na jejich území, jestliže je to
nutné k uplatnění práv jejich státních občanů.
(2) Jestliže se v justičním orgánu jedné smluvní strany uplatní nárok
na výživné proti osobě, která se zdržuje na území druhé smluvní strany,
justiční orgán této smluvní strany na žádost poskytne pomoc i při
zjištění zaměstnavatele této osoby, jakož i výši jejího příjmu.
Čl.15
Platnost listin
(1) Listiny, které vydal nebo ověřil příslušný orgán jedné smluvní
strany a které jsou opatřeny otiskem úředního razítka a podpisem
oprávněné úřední osoby, se na území druhé smluvní strany použijí bez
dalšího ověřování. Totéž platí i pro opisy a překlady listin, které
ověřil příslušný orgán.
(2) Listiny, které se na území jedné smluvní strany považují za
veřejné, mají na území druhé smluvní strany důkazní moc veřejných
listin.
Zasílání dokladů o osobním stavu
Čl.16
(1) Příslušné orgány smluvních stran si budou navzájem zasílat výpisy z
matrik týkající se zápisu o státních občanech jedné smluvní strany v
matrikách druhé smluvní strany. Výpisy se budou zasílat ihned po
provedení zápisu do matrik, a to bezplatně diplomatickou cestou. To
platí i pro dodatečné zápisy, změny nebo opravy zápisů.
(2) Příslušné orgány jedné smluvní strany zašlou na žádost orgánů druhé
smluvní strany žádané výpisy pro úřední potřebu bezplatně diplomatickou
cestou.
(3) Žádosti státních občanů jedné smluvní strany o zaslání výpisu z
matriky je možné zaslat přímo příslušnému orgánu druhé smluvní strany.
Vyžádané doklady se žadateli zašlou prostřednictvím diplomatické mise
nebo konzulárního úřadu smluvní strany, jejíž orgán doklad vydal.
Diplomatická mise nebo konzulární úřad při odevzdání vybere od žadatele
poplatek za vyhotovení dokladu.
Čl.17
Příslušné orgány smluvních stran si budou zasílat opisy pravomocných
rozhodnutí týkajících se osobního stavu státních občanů druhé smluvní
strany.
Čl.18
Žádosti státních občanů jedné smluvní strany o vydání a zaslání listin
o vzdělání, o trvání pracovního poměru včetně mzdy nebo jiných listin o
osobních nebo majetkových právech a zájmech těchto státních občanů je
možné zaslat přímo příslušnému orgánu druhé smluvní strany. Jestliže
orgán není příslušný k vydání a zaslání těchto listin, zašle žádost
příslušnému orgánu a uvědomí o tom žadatele. Vyžádané doklady se
žadateli zašlou prostřednictvím diplomatické mise nebo konzulárního
úřadu smluvní strany, jejíž orgán doklad vydal. Diplomatická mise nebo
konzulární úřad při odevzdání vybere od žadatele poplatek za vyhotovení
dokladu.
Čl.19
Vydání věcí a převod peněz
Jestliže podle ustanovení této smlouvy dojde k odevzdání, vývozu nebo
převodu věcí, platebních prostředků nebo pohledávek, provede se to
podle právního řádu dožádané smluvní strany.
ČÁST DRUHÁ
Občanské a rodinné věci
HLAVA PRVNÍ
Překážky zahájeného řízení a rozhodnutí věci
Čl.20
Jestliže je dána pravomoc justičních orgánů obou smluvních stran podle
této smlouvy a zahájí se řízení v téže věci mezi týmiž účastníky před
justičními orgány obou smluvních stran, justiční orgán, před kterým se
řízení zahájilo později, podle právního řádu svého státu buď řízení
zastaví, nebo návrh zamítne. To obdobně platí o pravomocně rozhodnuté
věci.
HLAVA DRUHÁ
Věci osobního stavu Způsobilost k právům a právním úkonům
Čl.21
(1) Způsobilost fyzické osoby k právům a právním úkonům se řídí právním
řádem smluvní strany, jejíž státním občanem je tato osoba.
(2) Způsobilost právnické osoby k právům a právním úkonům se řídí
právním řádem smluvní strany, podle kterého právnická osoba vznikla.
Čl.22
Pokud tato smlouva nestanoví jinak, je k řízení o zbavení nebo omezení
způsobilosti k právním úkonům dána pravomoc soudu smluvní strany, jejíž
státním občanem je osoba, o jejíž způsobilosti se má rozhodnout.
Čl.23
(1) Jestliže soud jedné smluvní strany zjistí, že jsou důvody pro
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům státního občana
druhé smluvní strany, který má bydliště na jejím území, uvědomí o tom
příslušný soud druhé smluvní strany. To platí i v tom případě, když
soud učiní dočasné opatření potřebné k ochraně tohoto státního občana
nebo jeho majetku.
(2) Jestliže soud druhé smluvní strany, který byl uvědomen o důvodech
pro zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, nezahájí do tří
měsíců řízení nebo se v této lhůtě nevyjádří, zahájí řízení o zbavení
nebo omezení způsobilosti k právním úkonům soud té smluvní strany, na
jejímž území má tento státní občan bydliště. V takovém případě může být
vysloveno rozhodnutí o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním
úkonům jen z důvodů, které jsou stanoveny právními řády obou smluvních
stran. Rozhodnutí o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům
se zašle příslušnému soudu druhé smluvní strany.
Čl.24
Ustanovení článku 23 této smlouvy se použije obdobně i při rozhodování
o vrácení způsobilosti k právním úkonům.
Čl.25
Prohlášení za mrtvého, nezvěstného a důkaz smrti
(1) Prohlášení za mrtvého se řídí právním řádem smluvní strany, jejíž
státním občanem byla osoba, která má být prohlášena za mrtvého, v době,
kdy podle posledních zpráv byla ještě na živu.
(2) Pravomoc k řízení o prohlášení státního občana za mrtvého je dána
soudu smluvní strany, jejíž státním občanem byla osoba, která má být
prohlášena za mrtvého, v době, kdy podle posledních zpráv byla ještě
naživu.
(3) Soud jedné smluvní strany může prohlásit státního občana druhé
smluvní strany za mrtvého:
a) na návrh osoby, která hodlá uplatnit nárok vyplývající z dědického
nebo manželského majetkového práva na nemovitost nezvěstného
nacházející se na území smluvní strany, jejíž orgán provádí řízení,
b) na návrh manžela nezvěstného, který v době podání návrhu má bydliště
na území smluvní strany, jejíž orgán provádí řízení.
(4) V případech uvedených v odstavci 3 se použije právní řád podle
odstavce 1. Rozhodnutí vynesená podle odstavce 3 mají právní důsledky
jen na území smluvní strany, jejíž soud o věci rozhodl.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se použijí obdobně na prohlášení za
nezvěstného a důkaz smrti.
HLAVA TŘETÍ
Věci rodinné
Čl.26
Uzavření manželství
(1) Podmínky uzavření manželství se řídí pro každého státního občana,
který hodlá uzavřít manželství, právním řádem smluvní strany, jejímž je
státním občanem.
(2) Forma uzavření manželství se řídí právním řádem smluvní strany, na
jejímž území se manželství uzavírá.
Čl.27
Osobní a majetkové vztahy manželů
(1) Osobní a majetkové vztahy manželů, kteří jsou státními občany jedné
smluvní strany a mají bydliště na území druhé smluvní strany, se řídí
právním řádem smluvní strany, jejíž jsou státními občany.
(2) Je-li jeden z manželů státním občanem jedné smluvní strany a druhý
státním občanem druhé smluvní strany, řídí se jejich osobní a majetkové
vztahy právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají nebo
naposledy měli společné bydliště. Jestliže takovéto společné bydliště
neměli, použije soud právní řád svého státu.
(3) K řízení o osobních a majetkových vztazích manželů je dána pravomoc
soudů obou smluvních stran.
Čl.28
Rozvod
(1) Rozvod manželství manželů, kteří jsou státními občany jedné smluvní
strany a v době podání návrhu mají bydliště na území druhé smluvní
strany, se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž státními občany
jsou v době podání návrhu.
(2) Je-li jeden z manželů státním občanem jedné smluvní strany a druhý
státním občanem druhé smluvní strany, použije soud právní řád svého
státu.
(3) Pravomoc k řízení o rozvodu je dána soudům obou smluvních stran.
Čl.29
Určení neexistence manželství a neplatnosti manželství
(1) Určení neexistence manželství a vyslovení neplatnosti manželství
pro nedostatek základních podmínek uzavření manželství se řídí právním
řádem, který se měl použít podle článku 26 odst. 1 této smlouvy.
(2) Určení neexistence manželství a vyslovení neplatnosti manželství
pro porušení formy při uzavření manželství se řídí právním řádem
platným v místě, kde bylo manželství uzavřené.
(3) K řízení o určení neexistence manželství a neplatnosti manželství
je dána pravomoc soudů obou smluvních stran.
Čl.30
Právní vztahy mezi rodiči a dětmi
(1) Určení, uznání a popření otcovství se řídí právním řádem smluvní
strany, na jejímž území se dítě narodilo.
(2) Pokud jde o formu uznání otcovství, postačí, jestliže se
postupovalo podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území k
uznání došlo.
(3) Ostatní právní vztahy mezi rodiči a dětmi, zejména úprava výchovy a
výživy dítěte, se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území má
dítě bydliště.
(4) K řízení o právních vztazích mezi rodiči a dětmi je dána pravomoc
orgánu smluvní strany, na jejímž území má dítě bydliště. V případě
rozvodu manželství rodičů je dána pravomoc toho orgánu, před kterým se
koná řízení o rozvod manželství.
Čl.31
Ostatní druhy vyživovací povinnosti
(1) Ostatní druhy vyživovací povinnosti podle rodinného práva se řídí
právním řádem smluvní strany, jejíž státním občanem je osoba, která
uplatňuje nárok na výživné.
(2) Pravomoc k řízení je dána soudu smluvní strany, na jejímž území má
bydliště osoba, která uplatňuje nárok na výživné.
Čl.32
Osvojení
(1) Osvojení se řídí právním řádem smluvní strany, jejíž státním
občanem je osvojitel v době podání návrhu na osvojení.
(2) K osvojení musí dát souhlas dítě, jakož i jiné osoby a orgány,
vyžadují-li to právní předpisy smluvní strany, jejíž státním občanem je
osvojované dítě.
(3) Jestliže dítě osvojují manželé, v nichž jeden je státním občanem
jedné smluvní strany a druhý státním občanem druhé smluvní strany, musí
být splněny podmínky stanovené právními řády obou smluvních stran.
(4) K řízení o osvojení je dána pravomoc orgánu smluvní strany, jejíž
státním občanem je osvojitel v době podání návrhu na osvojení; v
případě, že dítě osvojují manželé, v nichž jeden je státním občanem
jedné smluvní strany a druhý státním občanem druhé smluvní strany, je
dána pravomoc orgánu smluvní strany, na jejímž území mají nebo
naposledy měli manželé společné bydliště.
(5) Ustanovení předchozích odstavců se obdobně vztahují i na zrušení
osvojení.
Opatrovnictví a poručnictví
Čl.33
(1) Vznik a zánik opatrovnictví a poručnictví se řídí právním řádem
smluvní strany, jejíž státním občanem je opatrovanec a poručenec.
(2) Právní vztahy mezi opatrovníkem a opatrovancem a mezi poručníkem a
poručencem se řídí právním řádem smluvní strany, jejíž orgán ustanovil
opatrovníka nebo poručníka.
(3) Povinnost přijmout funkci opatrovníka a poručníka se řídí právním
řádem smluvní strany, jejíž státním občanem je osoba, která má být
ustanovena za opatrovníka nebo poručníka.
(4) K řízení o opatrovnictví a poručnictví je dána pravomoc orgánu
smluvní strany, jejíž státním občanem je opatrovanec nebo poručenec.
(5) Má-li opatrovanec nebo poručenec bydliště na území jedné smluvní
strany, může se za opatrovníka nebo poručníka ustanovit i státní občan
druhé smluvní strany, a to za předpokladu, že má bydliště na území
smluvní strany, kde se má opatrovnictví nebo poručnictví vykonávat, a
že jeho ustanovení nejlépe vyhovuje zájmům opatrovance nebo poručence.
Čl.34
(1) Jsou-li k ochraně zájmů státního občana jedné smluvní strany, jehož
bydliště nebo majetek je na území druhé smluvní strany, potřebná
opatrovnická nebo poručnická opatření, orgán této smluvní strany o tom
bez odkladu uvědomí orgán uvedený v článku 33 odst. 4 této smlouvy.
(2) V neodkladných případech může orgán druhé smluvní strany učinit
přiměřená dočasná opatření podle právního řádu svého státu, musí však o
tom bez odkladu uvědomit orgán uvedený v článku 33 odst. 4 této
smlouvy. Tato opatření zůstanou v platnosti až do jiného rozhodnutí
tohoto orgánu.
Čl.35
(1) Orgán, jehož pravomoc je dána podle článku 33 odst. 4 této smlouvy,
může přenést poručnictví nebo opatrovnictví na orgán druhé smluvní
strany, jestliže osoba, které byl ustanoven poručník nebo opatrovník,
má na území této smluvní strany bydliště, přechodný pobyt nebo majetek.
Přenesení poručnictví nebo opatrovnictví nabude účinnosti, jestliže
dožádaný orgán převezme poručnictví nebo opatrovnictví a uvědomí o tom
dožadující orgán.
(2) Orgán, který podle odstavce1 převzal vedení opatrovnictví nebo
poručnictví, jej vede podle právního řádu svého státu; pokud jde o
způsobilost k právům a právním úkonům, postupuje však podle právního
řádu smluvní strany, jejíž státním občanem je opatrovanec nebo
poručenec. Není oprávněn k vydávání rozhodnutí o osobním stavu; může
však udělit souhlas k uzavření manželství, jestliže se to vyžaduje
podle právního řádu státu, jehož státním občanem je opatrovanec nebo
poručenec.
HLAVA ČTVRTÁ
Majetkové věci
Čl.36
Forma právních úkonů
(1) Forma právních úkonů se řídí právním řádem smluvní strany, kterým
se řídí právní úkon sám. Stačí však, postupuje-li se podle právního
řádu smluvní strany, na jejímž území byl právní úkon učiněn.
(2) Forma právních úkonů týkajících se nemovitostí se řídí právním
řádem smluvní strany, na jejímž území je nemovitost.
Čl.37
Právní vztahy k nemovitostem
(1) Právní vztahy k nemovitostem se řídí právním řádem smluvní strany,
na jejímž území je nemovitost.
(2) K řízení o právních vztazích k nemovitostem je dána pravomoc orgánu
smluvní strany, na jejímž území je nemovitost.
Čl.38
Smluvní závazkové vztahy
(1) Smluvní závazkové vztahy, s výjimkou závazků týkajících se
nemovitostí, se řídí právním řádem smluvní strany, který si zvolí
účastníci smlouvy.
(2) Jestliže k takovéto volbě práva nedošlo, smluvní závazkové vztahy
se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území se smlouva
uzavřela. Uzavřela-li se smlouva mezi nepřítomnými, řídí se právním
řádem bydliště (sídla) příjemce návrhu na uzavření smlouvy.
(3) K řízení o smluvních závazkových vztazích je dána pravomoc soudu
smluvní strany, na němž se účastníci smlouvy písemně dohodli. Není-li
takovéto dohody, pravomoc je dána soudu smluvní strany, na jejímž území
má bydliště (sídlo) odpůrce. Pravomoc je dána i soudu smluvní strany,
na jejímž území má bydliště (sídlo) žalobce, je-li na tomto území
předmět sporu nebo majetek odpůrce.
Čl.39
Odpovědnost za škodu
(1) Odpovědnost za škodu způsobenou mimo smlouvu se řídí právním řádem
smluvní strany, na jejímž území došlo k vzniku škody. Jsou-li škůdce a
poškozený státními občany druhé smluvní strany a mají na jejím území
bydliště, použije se právní řád této smluvní strany.
(2) Uplatnění regresního nároku vzniklého v souvislosti s poškozením na
zdraví nebo smrtí se řídí právním řádem té smluvní strany, která
poskytla služby podle svých předpisů sociálního zabezpečení nebo podle
jiných předpisů, které jsou právním základem pro regres.
(3) K rozhodování sporů vyplývajících ze škody způsobené mimo smlouvu
je dána pravomoc soudu smluvní strany, na jejímž území došlo k vzniku
škody nebo na jejímž území má škůdce bydliště (sídlo). Pravomoc je dána
i soudu smluvní strany, na jejímž území má bydliště (sídlo) poškozený,
má-li škůdce na tomto území majetek.
HLAVA PÁTÁ
Dědické věci
Čl.40
Zásada rovnosti
(1) Státní občané jedné smluvní strany mají na území druhé smluvní
strany stejné postavení jako vlastní státní občané, jde-li o nabývání
majetku nebo jiných práv nacházejících se na území druhé smluvní strany
děděním ze zákona nebo na základě vypořádání pro případ smrti, jakož i
v případě způsobilosti zřídit nebo zrušit vypořádání pro případ smrti.
(2) Státní občané jedné smluvní strany mohou v závěti nakládat se svým
majetkem nacházejícím se na území druhé smluvní strany.
Čl.41
Použití práva
(1) Dědění movitostí se řídí právním řádem smluvní strany, jejíž
státním občanem byl zůstavitel v době smrti.
(2) Dědění nemovitosti se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž
území se nachází nemovitost.
(3) Posouzení toho, zda jde o movitost nebo nemovitost, se řídí právním
řádem smluvní strany, na jejímž území se majetek nachází.
Čl.42
Odúmrť
Zůstalo-li dědictví a podle právního řádu smluvní strany, kterým se
řídí dědění, není dědiců, movitosti nabude smluvní strana, jejíž
státním občanem byl zůstavitel v době smrti, a nemovitosti smluvní
strana, na jejímž území se nacházejí.
Čl.43
Závěť
(1) Způsobilost zřídit nebo zrušit závěť, nebo vydědit, jakož i právní
účinky nedostatků v projevu vůle se řídí právním řádem smluvní strany,
jejíž státním občanem byl zůstavitel v době projevu vůle. Toto právo je
rozhodující i při určení, které druhy vypořádání pro případ smrti jsou
přípustné.
(2) Forma zřízení nebo zrušení závěti nebo vydědění se řídí právním
řádem smluvní strany, jejíž státním občanem byl zůstavitel v době
právního úkonu. Stačí však, bylo-li postupováno podle správního řádu
smluvní strany, na jejímž území byl uvedený právní úkon učiněn.
Čl.44
Pravomoc v dědických věcech
(1) K projednání movitého dědictví, s výjimkou případu uvedeného v
odstavci 4, je dána pravomoc justičnímu orgánu smluvní strany, jejíž
státním občanem byl zůstavitel v době smrti.
(2) K projednání nemovitého dědictví je dána pravomoc justičního orgánu
smluvní strany, na jejímž území se nemovitost nachází.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro určení pravomoci k projednání
sporů, které vzniknou v souvislosti s dědictvím.
(4) Jsou-li předmětem dědictví movitosti, které jsou po smrti státního
občana jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany, a
souhlasí-li s tím všichni známí dědici a odkazovníci, projedná dědictví
na návrh dědice nebo odkazovníka příslušný justiční orgán této smluvní
strany.
Čl.45
Oznamování úmrtí
Zemře-li státní občan jedné smluvní strany na území druhé smluvní
strany, uvědomí příslušný orgán bez odkladu přímo diplomatickou misi
nebo konzulární úřad druhé smluvní strany o úmrtí a oznámí mu všechno,
co je známé o dědicích a odkazovnících, o jejich bydlišti nebo pobytu a
o rozsahu dědictví, jakož i o případném vypořádání pro případ smrti.
Má-li tento orgán vědomost o tom, že po zemřelém zůstal majetek i v
jiném státu, oznámí i tuto okolnost.
Čl.46
Oprávnění diplomatické mise nebo konzulárního úřadu v dědických věcech
(1) V dědických věcech včetně dědických sporů jsou diplomatické mise a
konzulární úřady smluvních stran oprávněny zastupovat, s výjimkou práva
odmítnout dědictví, bez zvláštního zplnomocnění před orgány druhé
smluvní strany státní občany svého státu, jsou-li tito státní občané
nepřítomni a nemají-li zplnomocněnce.
(2) Zemře-li státní občan jedné smluvní strany v době přechodného
pobytu na území druhé smluvní strany, odevzdají se věci, které měl u
sebe, bez dalšího řízení spolu s jejich seznamem diplomatické misi nebo
konzulárnímu úřadu smluvní strany, jejíž byl státním občanem. Pro vývoz
těchto věcí se obdobně použije ustanovení článku 19 této smlouvy.
Čl.47
Vyhlášení závěti
K vyhlášení závěti je dána pravomoc justičního orgánu smluvní strany,
na jejímž území je závěť. Justičnímu orgánu příslušnému projednat
dědictví je třeba zaslat ověřený opis závěti a zápis o jejím vyhlášení.
Čl.48
Opatření k zabezpečení dědictví
(1) Orgán smluvní strany, na jejímž území je dědictví po státním občanu
druhé smluvní strany, učiní podle právního řádu svého státu opatření
potřebná k zabezpečení dědictví a k jeho správě. Stejně budou příslušné
orgány smluvních stran postupovat i v případech, přichází-li jako dědic
nebo odkazovník do úvahy státní občan druhé smluvní strany.
(2) O opatřeních podle odstavce 1 je třeba uvědomit diplomatickou misi
nebo konzulární úřad druhé smluvní strany, které mohou při jejich
výkonu spolupůsobit přímo nebo prostřednictvím zplnomocněnce. Na jejich
návrh se mohou opatření změnit nebo zrušit, nebo jejich výkon odložit.
(3) Podle žádosti orgánu příslušného projednat dědictví se opatření
podle odstavce 1 změní nebo zruší, nebo se jejich výkon odloží.
Čl.49
Vydání dědictví
(1) Dědictví skládající se z movitostí nebo výtěžek z prodeje movitostí
a nemovitostí patřících do dědictví na území jedné smluvní strany se po
skončení dědického řízení vydá dědicům nebo odkazovníkům, kteří mají
bydliště na území druhé smluvní strany. Není-li možno odevzdat dědictví
nebo jeho výtěžek přímo jeho dědicům, odkazovníkům nebo jejich
zplnomocněncům, vydá se diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu druhé
smluvní strany.
(2) Vydat dědictví podle odstavce 1 je možné tehdy, jestliže:
a) všechny pohledávky věřitelů zůstavitele přihlášené ve lhůtě
stanovené právním řádem smluvní strany, jejíž justiční orgán má
pravomoc k řízení o dědictví, byly zaplaceny nebo zajištěny,
b) všechny dlužné daně a poplatky byly zaplaceny nebo zajištěny,
c) příslušné orgány daly souhlas k vývozu věcí patřících do dědictví
nebo k převodu výtěžku z jejich prodeje, je-li takovýto souhlas
potřebný.
HLAVA ŠESTÁ
Pracovní věci
Čl.50
(1) Nedohodnou-li se účastníci jinak, pracovní poměr se řídí právním
řádem smluvní strany, na jejímž území vykonává pracovník práci.
(2) Jestliže státní občan jedné smluvní strany vykonává práci na území
druhé smluvní strany, řídí se pracovní poměr právním řádem smluvní
strany, kde má sídlo vysílající organizace, s výjimkou. jestliže i
bydliště pracovníka je na území smluvní strany, kde vykonává práci.
(3) Pracovní poměr pracovníka, který vykonává práci na vodním nebo
vzdušném dopravním prostředku, se řídí právním řádem smluvní strany,
kde byl dopravní prostředek registrován; pracovní poměr pracovníka
železničního nebo silničního dopravce se řídí právním řádem smluvní
strany, kde má sídlo dopravce.
(4) Podle právního řádu majícího rozhodující význam pro pracovní poměr
se posuzují materiální a formální náležitosti platnosti pracovní
smlouvy, následky neplatnosti pracovní smlouvy, jakož i obsah a zánik
pracovního poměru včetně sporů vyplývajících z pracovního poměru.
(5) K řízení v pracovních věcech je dána pravomoc soudu nebo jiného
orgánu smluvní strany oprávněného k projednávání pracovních sporů, na
jejímž území má odpůrce bydliště (sídlo). Pravomoc je dána i soudu
(orgánu) smluvní strany, na jejímž území vykonává pracovník práci.
HLAVA SEDMÁ
Náklady řízení
Čl.51
Osvobození od zálohy na náklady řízení
Státním občanům jedné smluvní strany, kteří vystupují před orgány druhé
smluvní strany, pokud mají bydliště, pobyt nebo sídlo na území jedné ze
smluvních stran, nelze uložit složení zálohy na náklady řízení jen z
toho důvodu, že jsou cizinci nebo že na území druhé smluvní strany
nemají bydliště, pobyt nebo sídlo.
Osvobození od poplatků
Čl.52
(1) Státním občanům jedné smluvní strany se přiznává na území druhé
smluvní strany osvobození od soudních, notářských a správních poplatků
a další výhody týkající se poplatků, jakož i jiných nákladů řízení za
stejných podmínek jako vlastním státním občanům. To samé se vztahuje na
osvobození od placení hotových výdajů zástupce a placení odměny za
zastupování.
(2) Osvobození se vztahuje i na řízení o výkonu rozhodnutí.
Čl.53
(1) Osvobození podle článku 52 této smlouvy se poskytuje na základě
osvědčení o osobních, rodinných a majetkových poměrech žadatele. Toto
osvědčení vydává příslušný orgán smluvní strany, na jejímž území má
žadatel bydliště nebo pobyt.
(2) Nemá-li žadatel bydliště ani pobyt na území žádné ze smluvních
stran, osvědčení může vydat diplomatická mise nebo konzulární úřad
smluvní strany, jejíž je státním občanem.
(3) Orgán, který rozhoduje o žádosti o osvobození, může od orgánu,
který osvědčení vydal, žádat doplnění údajů nebo potřebné objasnění.
Čl.54
(1) Jestliže státní občan jedné smluvní strany podává žádost o
osvobození podle článku 52 této smlouvy před příslušným orgánem druhé
smluvní strany, může tak učinit před příslušným orgánem podle místa
svého bydliště nebo pobytu. Tento orgán postoupí žádost spolu s
osvědčením vydaným podle článku 53 této smlouvy příslušnému orgánu
druhé smluvní strany.
(2) Žádost o osvobození podle článku 52 této smlouvy je možno podat
současně s návrhem na zahájení řízení, pro které se osvobození žádá.
Čl.55
Osvobození podle článku 52 této smlouvy přiznané příslušným orgánem
jedné smluvní strany v určité věci se vztahuje na všechny procesní
úkony, které provede v tomto řízení orgán druhé smluvní strany.
HLAVA OSMÁ
Uznání a výkon rozhodnutí
Čl.56
Uznání a výkon rozhodnutí ve věcech nemajetkové povahy
(1) Pravomocná a vykonatelná rozhodnutí nemajetkové povahy v občanských
a rodinných věcech, která vydaly justiční orgány jedné smluvní strany,
se uznávají na území druhé smluvní strany bez dalšího řízení pod
podmínkou, že justiční orgány druhé smluvní strany nevydaly pravomocné
rozhodnutí v téže věci dříve, nebo pokud podle této smlouvy, resp. v
případech touto smlouvou neupravených podle právního řádu smluvní
strany, na jejímž území se o uznání žádá, není řízení ve výlučné
pravomoci justičních orgánů této smluvní strany.
(2) Jestliže orgán jedné smluvní strany vydal pravomocné a vykonatelné
rozhodnutí o umístění dítěte, je toto rozhodnutí třeba vykonat i na
území druhé smluvní strany, kde dítě žije, je-li dítě státním občanem
jedné ze smluvních stran. Pro výkon těchto rozhodnutí se použije
obdobně ustanovení o výkonu rozhodnutí v majetkových věcech.
Uznání a výkon rozhodnutí v majetkových věcech
Čl.57
(1) Smluvní strany za podmínek stanovených v této smlouvě uznávají a
vykonávají na svém území tato rozhodnutí vydaná na území druhé smluvní
strany:
a) rozhodnutí soudů majetkové povahy v občanských a rodinných věcech,
jakož i soudem schválené smíry v těchto věcech,
b) rozhodnutí soudů v trestních věcech týkající se náhrady škody.
(2) Za rozhodnutí soudů ve smyslu odstavce 1 se považují i rozhodnutí v
dědických věcech vydaná orgány smluvní strany, které mají podle
právního řádu této smluvní strany pravomoc k řízení.
Čl.58
Smluvní strany uznávají a vykonávají právoplatná rozhodnutí rozhodčích
soudů vydaná po nabytí platnosti smlouvy, jakož i smíry uzavřené před
těmito soudy, jestliže podmínky rozhodčí smlouvy, případně doložky jsou
v souladu s právním řádem obou smluvních stran.
Čl.59
Rozhodnutí uvedená v článku 57 této smlouvy se budou uznávat a
vykonávat pod podmínkou, že:
a) Rozhodnutí je pravomocné a vykonatelné podle právního řádu smluvní
strany, na jejímž území bylo vydané; předběžně vykonatelná rozhodnutí a
předběžná opatření je možné v dožádaném státě uznat a vykonat, i když
podléhají řádným opravným prostředkům, jsou-li vykonatelná podle
právního řádu smluvní strany, na jejímž území byla vydaná,
b) justiční orgán smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí
vydané, měl pravomoc rozhodnout ve věci podle této smlouvy a v
případech neupravených touto smlouvou podle právního řádu smluvní
strany, na jejímž území se žádá o uznání nebo výkon,
c) účastník, proti kterému bylo rozhodnutí vydané a který se jednání
nezúčastnil, byl k jednání řádně a včas předvolán podle právního řádu
smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí vydané, a v případě
procesní nezpůsobilosti byl řádně zastoupen,
d) o téže věci mezi týmiž účastníky již dříve pravomocně nerozhodl soud
smluvní strany, na jejímž území se má rozhodnutí uznat a vykonat,
e) v téže věci mezi týmiž účastníky nebylo uznáno nebo vykonáno
rozhodnutí justičního orgánu třetího státu.
Čl.60
(1) Návrh na uznání nebo výkon rozhodnutí se může podat přímo
příslušnému soudu smluvní strany, na jejímž území se má rozhodnutí
uznat nebo vykonat, nebo soudu, který rozhodl v prvním stupni; v tomto
případě se návrh postoupí příslušnému soudu druhé smluvní strany
způsobem uvedeným v článku 3 této smlouvy.
(2) Náležitosti návrhu na výkon rozhodnutí se řídí právním řádem
smluvní strany, na jejímž území se má rozhodnutí vykonat. V návrhu na
výkon rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité sumy oprávněný uvede,
jakým způsobem se má výkon rozhodnutí uskutečnit.
(3) K návrhu na uznání nebo výkon rozhodnutí je třeba připojit:
a) rozhodnutí nebo ověřený opis tohoto rozhodnutí spolu s potvrzením o
pravomocnosti a vykonatelnosti nebo předběžné vykonatelnosti, pokud to
nevyplývá ze samotného rozhodnutí,
b) potvrzení o tom, že účastníkovi, proti kterému bylo rozhodnutí
vydáno a který se jednání nezúčastnil, bylo řádně a včas doručeno
předvolání k prvnímu jednání a návrh na zahájení řízení, jakož i
rozhodnutí ve věci podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území
bylo rozhodnutí vydáno, a v případě procesní nezpůsobilosti byl řádně
zastoupen,
c) ověřený překlad návrhu na uznání nebo výkon rozhodnutí i listin
uvedených v písmenech a) a b) tohoto odstavce do jazyka smluvní strany,
na jejímž území se má rozhodnutí uznat nebo vykonat.
(4) Návrh na výkon rozhodnutí je třeba předložit s takovým počtem
stejnopisů s přílohami, aby jeden stejnopis zůstal u soudu, který bude
rozhodovat o nařízení výkonu, a aby každý účastník, proti kterému návrh
směřuje, dostal jeden stejnopis.
Způsob uznání a výkon rozhodnutí
Čl.61
(1) Pravomoc uznat nebo nařídit výkon rozhodnutí má soud smluvní
strany, na jejímž území se má rozhodnutí uznat nebo vykonat.
(2) Soud, který rozhoduje o uznání nebo nařízení výkonu rozhodnutí, se
omezí na zjištění, zda byly splněny podmínky uvedené v článcích 57, 58
a 59 této smlouvy, a jestliže zjistí, že tyto podmínky byly splněny,
rozhodnutí uzná nebo nařídí jeho výkon. Věcná a místní příslušnost
soudu se řídí právním řádem té smluvní strany, na jejímž území se má
rozhodnutí uznat nebo vykonat.
(3) Pro výkon rozhodnutí se použije právní řád smluvní strany, na
jejímž území se má rozhodnutí vykonat.
(4) Jestliže byl na území smluvní strany, jejíž soud vydal rozhodnutí,
jeho výkon odložen, uvědomí se o tom dožádaný soud druhé smluvní
strany, který nebude ve výkonu pokračovat.
(5) Považuje-li to soud za potřebné, může předvolat a vyslechnout
účastníky řízení; může si vyžádat i další informace od soudu, který
rozhodnutí vydal.
Čl.62
Povinný může podat proti výkonu rozhodnutí námitky, je-li to přípustné
podle právního řádu smluvní strany, jejíž soud rozhodnutí vydal.
Čl.63
Vývoz věcí a převod peněz
Ustanoveními této smlouvy o výkonu rozhodnutí nejsou dotčeny právní
předpisy smluvních stran ve smyslu článku 19 této smlouvy týkající se
převodu peněz nebo vývozu věcí získaných výkonem rozhodnutí.
Výkon rozhodnutí o náhradě nákladů
Čl.64
(1) Jestliže účastníkovi osvobozenému podle článku 52 této smlouvy bylo
pravomocným rozhodnutím uloženo na území jedné smluvní strany nahradit
náklady řízení druhého účastníka, příslušný soud druhé smluvní strany
nařídí výkon rozhodnutí k vymožení těchto nákladů na návrh oprávněného
bezplatně.
(2) Do nákladů řízení o nařízení výkonu rozhodnutí se počítají i
náklady spojené s překladem a ověřením listin uvedených v článku 60
odst. 3 písm. c) a článku 65 odst. 2 této smlouvy.
Čl.65
(1) Soud, který nařídil výkon rozhodnutí o náhradě nákladů řízení,
omezí své zkoumání jen na to, zda rozhodnutí nabylo právní moci a zda
je vykonatelné.
(2) K návrhu na výkon rozhodnutí se připojí rozhodnutí nebo ověřený
opis části rozhodnutí obsahující výrok o nákladech řízení a potvrzení
vydané soudem, který rozhodl v prvním stupni, že výrok o nákladech
řízení je pravomocný a vykonatelný. Tyto doklady musí být opatřeny
ověřeným překladem do jazyka smluvní strany, na jejímž území se má
rozhodnutí vykonat.
(3) Orgán smluvní strany, na jejímž území náklady vznikly, požádá
příslušný soud druhé smluvní strany, aby vymohl náklady řízení. Soud
odevzdá vymoženou sumu diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu druhé
smluvní strany.
Čl.66
(1) Návrh na výkon rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, které se má
vykonat na území druhé smluvní strany, je možné podat na soudě, který
vydal rozhodnutí o nákladech, nebo na soudě, který rozhodl v prvním
stupni.
(2) Soud uvedený v odstavci 1 zašle návrh příslušnému soudu druhé
smluvní strany způsobem uvedeným v článku 3 této smlouvy.
Čl.67
Ustanovení článků 56, 57 a 59 až 66 této smlouvy se použijí i na
pravomocná a vykonatelná rozhodnutí vydaná před nabytím platnosti
smlouvy.
ČÁST TŘETÍ
Věci trestní
HLAVA PRVNÍ
Převzetí trestního stíhání
Čl.68
Povinnost převzít trestní stíhání
(1) Každá smluvní strana se na žádost druhé smluvní strany zavazuje
zahájit trestní stíhání proti svému státnímu občanovi, jakož i jiné
osobě, má-li tato osoba na jejím území bydliště, je-li stíhána pro
důvodné podezření z takových činů spáchaných na území druhé smluvní
strany, které jsou soudně trestné podle právního řádu obou smluvních
stran.
(2) Ustanovení odstavce 1 se použije i tehdy, jestliže čin, v
souvislosti s nímž se podává žádost o převzetí trestního stíhání, se
podle právního řádu dožadující smluvní strany považuje za soudně
trestný čin a podle právního řádu dožádané smluvní strany jen za
přestupek.
(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 příslušné orgány dožádané
smluvní strany postupují podle svého právního řádu.
(4) Nároky poškozených na náhradu škody, byly-li uplatněny v původním
řízení, se stanou součástí převzatého řízení.
Čl.69
Žádost o převzetí trestního stíhání
(1) Žádost o převzetí trestního stíhání musí obsahovat zejména:
a) označení dožadujícího orgánu;
b) jméno a příjmení osoby, která měla spáchat čin, její státní
občanství, bydliště, jakož i další osobní údaje;
c) popis činu, v souvislosti s nímž se podává žádost o převzetí
trestního stíhání;
d) znění ustanovení právního předpisu dožadující smluvní strany, podle
něhož se čin považuje za soudně trestný, jakož i dalších ustanovení,
která mají podstatný význam při převzatém stíhání;
e) rozsah způsobené škody a případné nároky poškozených na jejich
náhradu.
(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno ustanovení článku 6 této
smlouvy o náležitostech dožádání.
(3) K žádosti se přikládají trestní spisy nebo jejich ověřené opisy a
důkazy, které má k dispozici dožadující smluvní strana.
Čl.70
Opatření k návratu obviněného
(1) Jestliže je obviněný v době podání žádosti o převzetí trestního
stíhání ve vazbě na území dožadující smluvní strany, převeze se na
území dožádané smluvní strany.
(2) Jestliže je obviněný v době podání žádosti o převzetí trestního
stíhání na svobodě, dožadující strana, je-li to potřebné, učiní
přiměřená opatření podle svého právního řádu k jeho návratu na území
dožádané smluvní strany.
Čl.71
Oznámení výsledků převzatého trestního stíhání
Dožádaná smluvní strana je povinna uvědomit dožadující smluvní stranu o
výsledku převzatého trestního stíhání. Dojde-li k pravomocnému
odsouzení, zašle se na žádost dožadující smluvní strany i opis
rozsudku.
Čl.72
Důsledky převzetí trestního stíhání
(1) Jestliže byla podána žádost o převzetí trestního stíhání podle
článku 68 této smlouvy, nemůže se po právní moci konečného rozhodnutí
orgánu dožádané smluvní strany zahájit trestní stíhání před orgány
dožadující smluvní strany, a bylo-li zahájeno, musí být zastaveno.
(2) Trestní stíhání na území dožadující smluvní strany se může znovu
zahájit, jestliže se obviněný vyhne trestnímu stíhání na území dožádané
smluvní strany.
HLAVA DRUHÁ
Vydávání
Čl.73
Povinnost k vydání
(1) Smluvní strany se zavazují, že za podmínek stanovených v této
smlouvě si budou na základě žádosti navzájem vydávat k provedení
trestního řízení nebo k výkonu trestu odnětí svobody osoby, které se
zdržují na jejich území.
(2) Vydání k provedení trestního řízení je přípustné jen u soudně
trestných činů, za které může být uložen podle právního řádu obou
smluvních stran trest odnětí svobody na jeden rok.
(3) Vydání k výkonu trestu odnětí svobody je přípustné jen u činů
soudně trestných podle právního řádu obou smluvních stran, za které
byla vyžádaná osoba odsouzena k trestu odnětí svobody.
Čl.74
Odmítnutí vydání
(1) K vydání nedojde, jestliže:
a) vyžádaná osoba je státním občanem dožádané smluvní strany v době,
kdy dojde žádost o vydání,
b) soudně trestný čin byl spáchán na území dožádané smluvní strany,
c) podle právního předpisu dožádané smluvní strany nemůže být trestní
stíhání zahájeno nebo rozsudek nemůže být vykonán z důvodů promlčení
nebo jiného zákonného důvodu,
d) proti osobě, o jejíž vydání se žádá, byl pro týž trestný čin na
území dožádané smluvní strany vynesen pravomocný rozsudek nebo bylo
trestní stíhání pravomocným rozhodnutím zastaveno.
(2) V případě odmítnutí vydání uvědomí o tom dožádaná smluvní strana
dožadující smluvní stranu s uvedením důvodů, pro které se vydání
odmítá.
Čl.75
Žádost o vydání
(1) Žádost o vydání musí obsahovat:
a) označení dožadujícího orgánu,
b) jméno a příjmení vyžádané osoby, její státní občanství, jakož i
další osobní údaje a podle možnosti její popis a její fotografii,
c) znění ustanovení právního předpisu dožadující smluvní strany, podle
něhož se čin považuje za soudně trestný,
d) rozsah způsobené škody.
(2) K žádosti o vydání k provedení trestního řízení se připojí originál
nebo ověřený opis zatýkacího rozkazu s popisem skutku, v souvislosti s
nímž se o vydání žádá.
(3) K žádosti o vydání k výkonu trestu odnětí svobody musí být připojen
ověřený opis rozsudku s doložkou o nabytí jeho právní moci. Vykonal-li
odsouzený již část trestu odnětí svobody, uvede se, jakou část.
Čl.76
Doplnění žádosti o vydání
Neobsahuje-li žádost o vydání všechny potřebné údaje, může dožádaná
smluvní strana žádat o jejich doplnění, k čemuž stanoví lhůtu do dvou
měsíců. Lhůta stanovená na dobu kratší než dva měsíce se může ze
závažných důvodů prodloužit, ani po prodloužení však nesmí přesahovat
dva měsíce.
Čl.77
Zatčení za účelem vydání
Dožádaná smluvní strana po obdržení žádosti učiní bezodkladně opatření
k zatčení vyžádané osoby, s výjimkou těch případů, kdy k vydání nemůže
dojít.
Čl.78
Předběžné zatčení
(1) Zatčení je možno vykonat i před tím, než dojde žádost o vydání,
jestliže dožadující smluvní strana o to výslovně požádá a oznámí, že na
osobu byl vydán příkaz k zatčení nebo byl proti ní vynesen rozsudek, na
jehož základě zamýšlí žádat o vydání. Žádost o předběžné zatčení je
možno podat poštou, telegraficky nebo jiným vhodným způsobem
vylučujícím jakékoliv pochybnosti.
(2) Příslušné orgány smluvních stran mohou i bez podání žádosti podle
odstavce 1 zatknout osobu zdržující se na jejich území, která podle
jejich vědomosti spáchala na území druhé smluvní strany soudně trestný
čin, pro který se povoluje vydání.
(3) O zatčení podle odstavců 1 a 2 je třeba bezodkladně uvědomit druhou
smluvní stranu.
Čl.79
Propuštění zatčené osoby
(1) Dožádaná smluvní strana může osobu zatčenou podle článku 77 této
smlouvy propustit na svobodu, jestliže ve lhůtě stanovené podle článku
76 této smlouvy jí dodatečně nebyly zaslány údaje, o jejichž doplnění
žádala.
(2) Osobu zatčenou podle článku 78 odst. 1 této smlouvy je možno
propustit na svobodu, jestliže žádost o vydání nedojde do jednoho
měsíce ode dne, kdy druhé smluvní straně bylo oznámeno předběžné
zatčení.
(3) Osoba zatčená podle článku 78 odst. 2 této smlouvy se propustí na
svobodu, jestliže žádost o vydání nedojde do jednoho měsíce ode dne,
kdy druhé smluvní straně bylo oznámeno předběžné zatčení.
Čl.80
Odklad vydání
Jestliže se proti vyžádané osobě vede trestní řízení nebo jestliže byla
odsouzena za jiný trestní čin na území dožádané smluvní strany, může
být vydání odloženo do skončení trestního stíhání nebo ukončení výkonu
trestu.
Čl.81
Dočasné vydání
(1) Dočasné vydání vyžádané osoby se provede na základě odůvodněné
žádosti dožadující smluvní strany tehdy, jestliže by odklad vydání měl
za následek promlčení trestního stíhání, nebo jestliže by v závažné
míře ztížil vyšetření soudně trestného činu.
(2) Dočasně vydaná osoba se po vykonání procesních úkonů, pro které
byla vydána, ihned vrátí, nejpozději však do tří měsíců ode dne
dočasného vydání.
Čl.82
Žádost několika států o vydání
Jestliže o vydání osoby žádá několik států, dožádaná smluvní strana
rozhodne, které z těchto žádostí vyhoví. Přitom se přihlíží k státnímu
občanství vyžádané osoby, k místu spáchání soudně trestného činu a k
jeho závažnosti.
Čl.83
Meze stíhatelnosti vydané osoby
(1) Vydaná osoba nesmí být bez souhlasu dožádané smluvní strany trestně
stíhána, ani nesmí být na ní vykonán trest, ani nesmí být vydána
třetímu státu pro jiný soudně trestný čin spáchaný před vydáním, než
pro který se vydání povolilo.
(2) Souhlas dožádané smluvní strany není třeba, jestliže:
a) vydaná osoba neopustí do jednoho měsíce ode dne skončení trestního
řízení nebo výkonu trestu území dožadující smluvní strany; do této
lhůty se nezapočítává doba, po kterou vydaná osoba nemohla území
dožadující smluvní strany opustit bez svého zavinění,
b) vydaná osoba opustila území dožadující smluvní strany a znovu se na
toto území dobrovolně vrátila.
Čl.84
Provedení vydání
Dožádaná smluvní strana sdělí dožadující smluvní straně místo a dobu
vydání. Vyžádanou osobu je možno propustit na svobodu, jestliže ji
dožadující smluvní strana nepřevezme do 15 dnů ode dne stanoveného pro
vydání.
Čl.85
Opětovné vydání
V případě, že se vydaná osoba jakýmkoliv způsobem vyhne trestnímu
stíhání nebo výkonu trestu a zdržuje se na území dožádané smluvní
strany, bude na novou žádost opětovně vydána, aniž by bylo třeba zaslat
listiny uvedené v článku 75 této smlouvy.
Čl.86
Oznámení výsledků trestního stíhání
Dožadující smluvní strana bezodkladně uvědomí dožádanou smluvní stranu
o výsledcích trestního stíhání proti vydané osobě zasláním opisu
pravomocného rozhodnutí.
Čl.87
Průvoz
(1) Smluvní strana povolí na žádost druhé smluvní strany přes své území
průvoz osob, které vydal třetí stát smluvní straně žádající o průvoz.
Dožádaná smluvní strana není povinna povolit průvoz osob, jejichž
vydání je možno podle této smlouvy odmítnout.
(2) Žádost o povolení průvozu se podává a vyřizuje stejným způsobem
jako žádost o vydání.
(3) Dožádaná smluvní strana provede průvoz takovým způsobem, který
považuje za nejvhodnější.
(4) Souhlas k průvozu není třeba, jde-li o přelet bez mezipřistání.
Čl.88
Náklady vydání a průvozu
Náklady vydání nese smluvní strana, na jejímž území vznikly. Náklady
průvozu nese smluvní strana, která o průvoz žádala.
HLAVA TŘETÍ
Zvláštní ustanovení o právní pomoci v trestních věcech
Čl.89
Dodání osob ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody
Je-li osoba předvolaná jako svědek ve vazbě nebo ve výkonu trestu
odnětí svobody na území dožádané smluvní strany, tato smluvní strana
zařídí její dopravení na území dožadující smluvní strany, jestliže je
její osobní výslech bezpodmínečně nutný; tato osoba musí být držena ve
vazbě a po skončení výslechu musí být bez meškání vrácena.
Čl.90
Vydání věci
(1) Věci, které pachatel získal trestným činem, pro který se žádá jeho
vydání, nebo věci, které nabyl jako protihodnotu za tyto věci, jakož i
věci, které slouží jako důkaz v trestním řízení, budou vydány
dožadující smluvní straně, a to i v tom případě, že k vydání pachatele
nedojde pro jeho smrt, útěk nebo z jiného důvodu.
(2) Dožádaná smluvní strana může dočasně odložit vydání žádaných věcí,
jsou-li potřebné pro jiné trestní řízení.
(3) Práva třetích osob k věcem, které byly vydány druhé smluvní straně,
zůstávají nedotčena. Po skončení trestního řízení se tyto věci vrátí
smluvní straně, která je zaslala, nebo se s jejím souhlasem vydají
přímo oprávněným osobám.
Čl.91
Oznamování odsouzení
(1) Příslušné orgány smluvních stran si navzájem podávají zprávy o
pravomocných rozsudcích v trestních věcech, které soudy jedné smluvní
strany vydaly proti státním občanům druhé smluvní strany.
(2) Na základě odůvodněné žádosti si příslušné orgány smluvních stran
navzájem podávají zprávy o pravomocných rozsudcích a o pravomocných
rozhodnutích, jimiž bylo zastaveno řízení i tehdy, týkají-li se osob,
které nejsou státními občany dožadující smluvní strany.
(3) Příslušné orgány smluvních stran si navzájem zasílají i zprávy o
pravomocných rozhodnutích týkajících se státních občanů druhé smluvní
strany, pokud se trestní řízení skončilo zastavením.
(4) Příslušné orgány smluvních stran si na žádost zasílají podle
možností otisky prstů osob uvedených v odstavcích 1 a 2.
Čl.92
Zasílání výpisů z rejstříku trestů
Příslušné orgány smluvních stran zašlou justičním orgánům druhé smluvní
strany na jejich žádost výpisy z rejstříku trestů.
ČÁST ČTVRTÁ
Závěrečná ustanovení
Čl.93
Tato smlouva podléhá ratifikaci a nabude platnosti třicátým dnem po
výměně ratifikačních listin. Výměna ratifikačních listin se uskuteční v
Budapešti.
Čl.94
Tato smlouva se uzavírá na pět let. Její platnost se prodlužuje vždy na
dalších pět let, jestliže ji písemně nevypoví žádná ze smluvních stran
nejméně šest měsíců před uplynutím právě probíhajícího pětiletého
období.
Čl.95
(1) V den, kterým tyto smlouva nabude platnosti, pozbude platnosti
Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou
lidovou republikou o úpravě právních vztahů ve věcech občanských,
rodinných a trestních z 2. listopadu 1961.
(2) Pokud Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou
republikou a Maďarskou lidovou republikou ze dne 17. května 1973
odkazuje na Smlouvu mezi Československou socialistickou republikou a
Maďarskou lidovou republikou o úpravě právních vztahů v občanských,
rodinných a trestních věcech, bude se tímto odkazem rozumět odkaz na
tuto smlouvu.
Dáno v Bratislavě dne 28. března 1989 ve dvou vyhotoveních, každé v
slovenském a maďarském jazyku, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za
Československou socialistickou republiku:
Milan Čič v. r.
Za
Maďarskou lidovou republiku:
Kálmán Kulcsár v. r.
*) Zde se uveřejňuje český překlad.