200/1991 Sb.



SDĚLENÍ



federálního ministerstva zahraničních věcí



Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 26. srpna 1986

byla v Brasílii podepsána Smlouva mezi vládou Československé

socialistické republiky a vládou Brazilské federativní republiky o

zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z

příjmu a Protokol k ní.



Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé

socialistické republiky a prezident České a Slovenské Federativní

Republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne

14. listopadu 1990.



Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 28 odst. 2 dnem

14. listopadu 1990.



České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.



SMLOUVA



mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Brazilské

federativní republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému

úniku v oboru daní z příjmu



Vláda Československé socialistické republiky a



Vláda Brazilské federativní republiky



přejíce si uzavřít smlouvu o zamezení dvojího zdanění



a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu,



se dohodly takto:



Čl.1



Osoby, na které se smlouva vztahuje



Tato smlouva se vztahuje na osoby, které mají bydliště či sídlo v

jednom nebo obou smluvních státech (rezidenti).



Čl.2



Daně, na které se smlouva vztahuje



1. Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu vybírané ve prospěch

každého ze smluvních států, ať je způsob vybírání jakýkoli.



2. Současné daně, na které se smlouva vztahuje, jsou:



a) v Brazílii:



- federální daň z příjmu, s výjimkou daně z dodatkových příjmů a daně

na činnosti menšího významu



(dále nazývaná "brazilská daň)



b) v Československu:



- daně ze zisku;



- daň ze mzdy;



- daň z příjmů z literární a umělecké činnosti;



- daň zemědělská;



- daň z příjmů obyvatelstva;



- daň domovní



(dále nazývané "československá daň").



3. Tato smlouva se vztahuje také na daně stejného nebo podobného druhu,

které budou vybírány vedle současných daní nebo místo nich. Příslušné

úřady smluvních států si vzájemně sdělí významné změně, které byly

provedeny v jejich příslušných daňových zákonech.



Čl.3



Všeobecné definice



1. Ve smyslu této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad:



a) výraz "Brazílie" označuje území Brazilské federativní republiky, což

je území pevniny a ostrovů a jemu odpovídající vzdušný prostor a rovněž

výsostné vody a jim odpovídající mořské dno a podloží, včetně vzdušného

prostoru nad výsostným územím, nad nímž v souladu s mezinárodním právem

a brazilskými zákony mohou být vykonávána brazilská práva;



b) výraz "Československo" označuje Československou socialistickou

republiku;



c) výraz "státní příslušníci" označuje:



I - všechny fyzické osoby, které jsou státními občany některého

smluvního státu,



II - všechny právnické osoby, osobní společnosti a sdružení osob, které

byly zřízeny podle práva platného v některém smluvním státě;



d) výrazy "jeden smluvní stát" a "druhý smluvní stát" označují podle

případu Brazílii nebo Československo;



e) výraz "osoba" zahrnuje fyzické osoby, společnosti a všechna jiná

sdružení osob;



f) výraz "společnost" označuje organizační útvary, osoby nebo nositele

práv, považované pro účely zdanění za organizační útvary;



g) výrazy "podnik jednoho smluvního státu" a "podnik druhého smluvního

státu" označují podnik provozovaný rezidentem jednoho smluvního státu

nebo podnik provozovaný rezidentem druhého smluvního státu;



h) výraz "mezinárodní doprava" označuje jakoukoli dopravu

uskutečňovanou lodí nebo letadlem, která je provozována podnikem, jehož

místo skutečného vedení je umístěno v jednom smluvním státě, pokud loď

nebo letadlo nejsou provozovány jen mezi místy v druhém smluvním státě;



i) výraz "daň" znamená podle souvislosti brazilskou daň nebo

československou daň;



j) výraz "příslušný úřad" označuje:



I - v Brazílii: ministra financí, sekretáře státních příjmů nebo jejich

zmocněné zástupce;



II - v Československu: ministra financí Československé socialistické

republiky nebo jeho zmocněného zástupce.



2. Každý výraz, který není jinak definován, má pro aplikaci této

smlouvy smluvním státem význam, který mu náleží podle práva tohoto

státu, které upravuje daně, na které se vztahuje tato smlouva, pokud

souvislost nevyžaduje odlišný výklad.



Čl.4



Daňová příslušnost



1. Výraz "rezident jednoho smluvního státu" označuje ve smyslu této

smlouvy každou osobu, která je podle práva tohoto státu podrobena v

tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa

vedení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria.



2. Jestliže fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem v

obou smluvních státech, bude jeho postavení určeno následovně:



a) předpokládá se, že tato osoba je rezidentem v tom smluvním státě, ve

kterém má stálý byt. Jestliže má stálý byt v obou smluvních státech,

předpokládá se, že je rezidentem v tom smluvním státě, ke kterému má

užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů);



b) jestliže nemůže být určeno, ve kterém smluvním státě má tato osoba

středisko svých životních zájmů nebo jestliže nemá stálý byt v žádném

smluvním státě, předpokládá se, že je rezidentem v tom smluvním státě,

ve kterém se obvykle zdržuje;



c) jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou smluvních státech nebo

v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem v tom smluvním státě,

jehož je státním občanem;



d) jestliže je tato osoba státním občanem obou smluvních států nebo

žádného z nich, vynasnaží se příslušné úřady smluvních států upravit

otázku vzájemnou dohodou.



3. Jestliže osoba jiná než osoba fyzická je podle ustanovení odstavce 1

rezidentem v obou smluvních státech, předpokládá se, že je rezidentem v

tom státě, v němž je místo jejího skutečného vedení.



Čl.5



Stálá provozovna



1. Výraz "stálá provozovna" označuje ve smyslu této smlouvy trvalé

zařízení pro podnikání, jehož prostřednictvím podnik vykonává zcela

nebo zčásti svoji činnost.



2. Výraz "stálá provozovna" zahrnuje obzvláště:



a) místo vedení;



b) závod;



c) kancelář;



d) továrnu;



e) dílnu;



f) důl, lom nebo každé jiné místo, kde se těží přírodní zdroje;



g) staveniště nebo montáž nebo instalace zařízení, jestliže trvají déle

než 6 měsíců.



3. Výraz "stálá provozovna" nezahrnuje:



a) zařízení, které se využívá pouze k uskladnění, vystavení nebo k

dodání zboží patřícího podniku;



b) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem

uskladnění, vystavení nebo dodání;



c) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem

zpracování jiným podnikem;



d) trvalé zařízení pro podnikání, které se využívá pouze za účelem

nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik;



e) trvalé zařízení pro podnikání, které se využívá pro podnik pouze za

účelem reklamy, poskytování informací, vědeckého výzkumu nebo pro

provádění podobných činností, které mají přípravný nebo pomocný

charakter.



4. Osoba jednající v jednom smluvním státě na účet podniku druhého

smluvního státu - jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje

odstavec 5 - se považuje za "stálou provozovnu" v prvně zmíněném státě,

jestliže je v tomto státě vybavena plnou mocí, kterou tam obvykle

využívá a která jí dovoluje uzavírat smlouvy jménem podniku, pokud

činnost této osoby není omezena nákupy zboží pro podnik.



5. Nepředpokládá se, že podnik má stálou provozovnu v některém smluvním

státě jenom proto, že tam vykonává svoji činnost prostřednictvím

makléře, generálního komisionáře nebo jiného nezávislého zástupce,

pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné činnosti.



6. Skutečnost, že společnost, která je rezidentem v jednom smluvním

státě, ovládá společnost nebo je ovládána společností, která je

rezidentem v druhém smluvním státě nebo která tam vykonává svoji

činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak), neučiní sama

o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé

společnosti.



Čl.6



Příjmy z nemovitého majetku



1. Příjmy z nemovitého majetku včetně příjmů ze zemědělských a lesních

podniků mohou být zdaněny ve smluvním státě, v němž je tento majetek

umístěn.



2.



a) s výhradou ustanovení pododstavců b) a c) se definuje výraz

"nemovitý majetek" ve shodě s právem smluvního státu, v němž tento

majetek leží;



b) tento výraz zahrnuje v každém případě příslušenství nemovitého

majetku, mrtvý a živý inventář zemědělských a lesních podniků a práva,

pro která platí předpisy občanského práva vztahující se na pozemky,

právo požívání nemovitého majetku a práva na proměnlivé nebo pevné

platy za těžení nebo za přivolení k těžení nerostných ložisek, pramenů

a jiných přírodních zdrojů;



c) lodi, čluny a letadla se nepovažují za nemovitý majetek.



3. Ustanovení odstavce 1 platí pro příjmy z přímého užívání, nájmu nebo

každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku.



4. Ustanovení odstavců 1 a 3 platí stejně pro příjmy z nemovitého

majetku podniku a pro příjmy z nemovitého majetku užívaného k výkonu

nezávislého povolání.



Čl.7



Zisky podniků



1. Zisky podniku jednoho smluvního státu budou zdaněny jen v tomto

státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě

prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže

podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku

zdaněny v tomto druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je

lze přičítat této stálé provozovně.



2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v

druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam

umístěna, přisuzují se s výhradou ustanovení odstavce 3 v každém

smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by byla mohla

docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo

obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela

nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou.



3. Při výpočtu zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady

vynaložené na cíle sledované touto provozovnou včetně výloh vedení a

všeobecných správních výloh.



4. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že

pouze nakupovala zboží pro podnik.



5. Jestliže zisky zahrnují příjmy, o nichž se pojednává odděleně v

jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků dotčena

ustanoveními tohoto článku.



Čl.8



Lodní a letecká doprava



1. Zisky z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě budou

zdaněny jen ve smluvním státě, ve kterém je umístěno sídlo skutečného

vedení podniku.



2. Jestliže sídlo skutečného vedení podniku námořní dopravy je na

palubě lodi, považuje se toto sídlo za umístěné ve smluvním státě, ve

kterém je domovský přístav této lodi nebo není-li domovský přístav, ve

smluvním státě, v němž je provozovatel lodi rezidentem.



3. Ustanovení odstavce 1 platí také pro zisky z účasti na poolu,

společném provozu nebo na jiné mezinárodní provozní organizaci.



Čl.9



Sdružené podniky



Jestliže



a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na

vedení, kontrole nebo jmění podniku druhého smluvního státu, nebo



b) tytéž osoby se přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo

jmění podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého smluvního

státu,

a jestliže v těchto případech jsou oba podniky ve svých obchodních nebo

finančních vztazích vázány podmínkami, které dohodly nebo jim byly

uloženy a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi

podniky nezávislými, mohou být do zisků tohoto podniku včleněny a

následkem toho zdaněny zisky, které bez těchto podmínek by byly

docíleny jedním z podniků, které však vzhledem k těmto podmínkám

docíleny být nemohly.



Čl.10



Dividendy



1. Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem v jednom

smluvním státě, osobě, která je rezidentem v druhém smluvním státě,

mohou být zdaněny v tomto druhém státě.



2. Tyto dividendy však mohou být zdaněny ve smluvním státě, v němž má

sídlo společnost, která je vyplácí, a to podle právních předpisů tohoto

státu, avšak jestliže příjemce je skutečným vlastníkem dividend, daň

takto stanovená nemůže přesáhnout 15 % hrubé částky dividend.



Tento odstavec se nedotýká zdanění zisků společnosti, které slouží k

výplatě dividend.



3. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže vlastník dividend,

který je rezidentem v jednom smluvním státě, vykonává ve druhém

smluvním státě, v němž je rezidentem společnost vyplácející dividendy,

průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny,

která je tam umístěna, nebo svobodné povolání prostřednictvím stálé

základny tam umístěné, a jestliže účast, na jejímž základě se dividendy

vyplácejí, skutečně patří k této stálé provozovně nebo k této stálé

základně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku

14.



4. Výraz "dividendy" použitý v tomto článku, označuje příjmy z akcií,

požitkových akcií nebo požitkových listů, kuksů, zakladatelských podílů

nebo jiných práv s výjimkou pohledávek, podílů na zisku a příjmy z

jiných podílů na společnosti, které jsou podle daňového práva státu, v

němž je společnost, která dividendy vyplácí, rezidentem, postaveny na

roveň příjmům z akcií.



5. Pokud má rezident Československa stálou provozovnu v Brazílii, může

být tato stálá provozovna podrobena srážkové dani u zdroje v souladu s

brazilskými zákony. Tato daň však nemůže přesáhnout 15 % hrubé částky

zisků této stálé provozovny po zaplacení daně z příjmu společnosti,

která se váže k těmto ziskům.



6. Jestliže společnost, která je rezidentem v jednom smluvním státě,

dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento

druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností, ledaže tyto

dividendy jsou vypláceny osobě, která je rezidentem v tomto druhém

státě, nebo že účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, skutečně patří

ke stálé provozovně nebo ke stálé základně, které jsou umístěny v tomto

druhém státě, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z

nerozdělených zisků, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky

pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů docílených v tomto

druhém státě.



7. Omezení daňové sazby vyplývající z odstavců 2 a 5 se nebude

aplikovat na dividendy nebo zisky vyplácené nebo poukazované před

uplynutím třetího kalendářního roku po roce, v němž smlouva vstoupí v

platnost.



Čl.11



Úroky



1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené osoba, která

je rezidentem v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém

státě.



2. Takové úroky však mohou být zdaněny také ve smluvním státě, ve

kterém je jejich zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu,

avšak jestliže příjemce je skutečným vlastníkem úroků, daň takto

ukládaná nepřesáhne:



a) 10 %, pokud jde o půjčky a úvěry poskytované bankou na období

nejméně 10 let ve spojení s prodejem průmyslového zařízení nebo studie,

instalací nebo vybavením průmyslových nebo vědeckých jednotek a ve

spojení s veřejnými pracemi;



b) 15 % hrubé částky úroků ve všech ostatních případech.



3. Bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2:



a) úroky plynoucí z jednoho smluvního státu a placené vládě druhého

smluvního státu, jeho správnímu útvaru nebo jiné instituci (včetně

finanční) náležející této vládě nebo správnímu útvaru jsou osvobozeny

od daně v prvně zmíněném státě, pokud se nepoužije ustanovení

pododstavce b;



b) úroky plynoucí z cenných papírů, obligací nebo dlužních úpisů

vydaných vládou jednoho smluvního státu, jeho správním útvarem nebo

institucí (včetně finanční) náležející této vládě nebo správnímu útvaru

budou zdaněny pouze v tomto státě.



4. Výraz "úroky" použitý v tomto článku označuje příjmy z vládních

cenných papírů, obligací nebo dluhopisů zajištěných i nezajištěných

zástavním právem na nemovitosti nebo doložkou o účasti na zisku

dlužníka, pohledávky všeho druhu a rovněž veškeré jiné příjmy postavené

na roveň příjmům z peněžních půjček podle daňových předpisů smluvního

státu, z něhož příjem plyne.



5. Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže vlastník úroků,

který je rezidentem v jednom smluvním státě, vykonává v druhém smluvním

státě, ve kterém mají úroky zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost

prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo nezávislé

povolání prostřednictvím stálé základny tam umístěné a jestliže

pohledávka, ze které jsou úroky placeny, se skutečně váže k této stálé

provozovně nebo k této stálé základně. V takovém případě se použijí

ustanovení článku 7 nebo článku 14.



6. Omezení stanovené v odstavci 2 se nepoužije na úroky plynoucí z

jednoho smluvního státu a placené stálé provozovně náležející podniku

druhého smluvního státu, která je umístěna ve třetím státě.



7. Předpokládá se, že úroky mají zdroj v jednom smluvním státě,

jestliže jejich plátcem je tento stát sám, jeho správní útvar nebo

osoba, která je rezidentem v tomto státě. Jestliže však plátce, ať je

nebo není rezidentem v některém smluvním státě, má v jednom smluvním

státě stálou provozovnu v souvislosti s níž došlo k zadlužení, na jehož

základě se úroky platí a která tyto úroky nese ke své tíži, předpokládá

se, že tyto úroky mají zdroj ve smluvním státě, ve kterém je stálá

provozovna umístěna.



8. Jestliže částka úroků, posuzováno se zřetelem k pohledávce, ze které

jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi

plátcem a skutečným příjemcem úroků nebo které jeden i druhý udržují s

třetím osobami, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným

příjemcem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto

článku jen na tuto naposledy zmíněnou částku. Částka platů, která ji

přesahuje, může být v tomto případě zdaněna podle právních předpisů

každého smluvního státu a s přihlédnutím k ostatním ustanovením této

smlouvy.



Čl.12



Licenční poplatky



1. Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a placené

osobě, která je rezidentem v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v

tomto druhém státě.



2. Tyto licenční poplatky mohou však být zdaněny ve smluvním státě, ve

kterém je jejich zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu,

avšak jestliže příjemce je skutečným vlastníkem licenčních poplatků,

daň takto stanovená nepřesáhne:



a) 25 % hrubé částky licenčních poplatků za užití nebo za právo na

užití ochranných známek;



b) 15 % hrubé částky licenčních poplatků ve všech ostatních případech.



3. Výraz "licenční poplatky" použitý v tomto článku označuje platy

jakéhokoli druhu, placené za užití nebo za právo na užití autorských

práv k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému (včetně

kinematografických filmů, televizních nebo rozhlasových záznamů),

patentů, ochranných známek, návrhů nebo modelů, plánů tajných vzorců

nebo postupů nebo za užití nebo za právo na užití průmyslového,

obchodního nebo vědeckého zařízení nebo za informace, které se vztahují

na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké.



4. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj v jednom smluvním

státě, jestliže plátcem je tento stát sám, jeho správní útvar, místní

orgán nebo osoba, která je rezidentem v tomto státě. Jestliže však

plátce licenčních poplatků, ať je nebo není rezidentem v některém

smluvním státě, má v jednom smluvním státě stálou provozovnu nebo

stálou základnu, ve spojení s níž vznikla povinnost, na jejímž základě

se licenční poplatky platí a která nese ke své tíži tyto licenční

poplatky, předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj v tom

smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna.



5. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže příjemce licenčních

poplatků, který je rezidentem v jednom smluvním státě, vykonává v

druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky zdroj, buď

průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny,

která je tam umístěna, nebo nezávislé povolání prostřednictvím stálé

základny tam umístěné a jestliže právo nebo majetek, které dávají vznik

licenčním poplatkům, jsou s nimi skutečně spojeny. V tomto případě se

použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14.



6. Jestliže částka licenčních poplatků, posuzováno se zřetelem k

plnění, za které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů

existujících mezi plátcem a skutečným příjemcem nebo které jeden i

druhý udržují s třetími osobami, částku, kterou by byl smluvil dlužník

se skutečným příjemcem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se

ustanovení tohoto článku jen na tuto naposledy zmíněnou částku. Částka

platů, která je přesahuje, bude v tomto případě zdaněna podle právních

předpisů každého smluvního státu a s přihlédnutím k ostatním

ustanovením této smlouvy.



7. Omezení daňové sazby uvedené v odstavci 2b) tohoto článku, se

nepoužije na licenční poplatky placené před koncem pátého kalendářního

roku následujícího po roce, v němž tato smlouva vstoupí v platnost,

pokud takové licenční poplatky budou placeny osobě, která je rezidentem

jednoho smluvního státu a která vlastní přímo nebo nepřímo alespoň 50 %

podílů s hlasovacím právem na společnosti vyplácející licenční

poplatky.



Čl.13



Zisky ze zcizení majetku



1. Zisky ze zcizení nemovitého majetku, který je definován v článku 6,

mohou být zdaněny ve smluvním státě, v němž je tento majetek umístěn.



2. Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí aktiv stálé

provozovny, kterou má podnik jednoho smluvního státu v druhém smluvním

státě, nebo movitého majetku, který patří ke stálé základně, kterou

rezident jednoho smluvního státu má ve druhém smluvním státě k výkonu

nezávislého povolání, včetně takových zisků docílených ze zcizení

takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem) nebo

takové stálé základny, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. Avšak

zisky ze zcizení lodí nebo letadel využívaných v mezinárodní dopravě a

movitého majetku, který slouží provozu těchto lodí nebo letadel, budou

zdaněny jen ve smluvím státě, ve kterém je umístěno sídlo skutečného

vedení podniku.



3. Zisky ze zcizení jiného majetku nebo práva, než je uvedeno v

odstavcích 1 a 2, mohou být zdaněny v obou smluvních státech.



Čl.14



Nezávislá povolání



1. Příjmy, které rezident jednoho smluvního státu pobírá ze svobodného

povolání nebo jiné nezávislé činnosti obdobného charakteru, budou

zdaněny jen v tomto státě, pokud platby za takovéto povolání nebo

činnosti nejdou k tíži stálé provozovny umístěné ve druhém smluvním

státě nebo společnosti, která je v něm rezidentem. V tomto případě

mohou být příjmy zdaněny v tomto druhém státě.



2. Výraz "svobodné povolání" zahrnuje obzvláště nezávisle vykonávané

činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelské,

jakož i samostatné činnosti lékařů, právních zástupců, inženýrů,

architektů, dentistů a účetních znalců.



Čl.15



Zaměstnání



1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které rezident jednoho smluvního

státu pobírá z důvodu placeného zaměstnání, mohou být s výhradou

ustanovení článků 16, 18 a 19 zdaněny jen v tomto státě, pokud

zaměstnání není vykonáváno v druhém smluvním státě. Je-li tam

zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny přijaté za ně zdaněny v tomto

druhém státě.



2. Odměny, které rezident jednoho smluvního státu pobírá z důvodů

placeného zaměstnání vykonávaného v druhém smluvním státě, mohou být

bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdaněny jen v prvně zmíněném státě,

jestliže



a) příjemce se zdržuje v druhém státě po jedno nebo více období, která

nepřesáhnou v úhrnu 183 dny v daňovém roce, a



b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo jménem zaměstnavatele,

který není rezidentem v druhém státě, a



c) odměny nejdou k tíži stálé provozovně nebo stálé základně, kterou má

zaměstnavatel v druhém státě.



3. Nehledě na předchozí ustanovení tohoto článku, mohou být odměny

pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo letadla v

mezinárodní dopravě zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je umístěno

sídlo skutečného vedení podniku.



Čl.16



Tantiémy



Tantiémy a jiné podobné odměny, které rezident jednoho smluvního státu

pobírá jako člen správní rady nebo jiného poradního orgánu společnosti,

která je rezidentem v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto

druhém státě.



Čl.17



Umělci a sportovci



1. Příjmy, které pobírají rezidenti jednoho smluvního státu, jakožto na

veřejnosti vystupující umělci, jako např. divadelní, filmoví,

rozhlasoví a televizní umělci a hudebníci nebo jako sportovci, ze své

činnosti vykonávané osobně, mohou být bez ohledu na ustanovení článků

14 a 15 zdaněny ve smluvním státě, kde je tato činnost vykonávána.



2. Pokud činnosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku jsou prováděny v

jednom smluvním státě prostřednictvím organizace druhého smluvního

státu, může být příjem plynoucí z provádění těchto činností, bez ohledu

na jiná ustanovení této smlouvy, zdaněn v prvně zmíněném smluvním

státě. Příjem plynoucí z provádění těchto činností prostřednictvím

organizace bude vyjmut ze zdanění v prvně zmíněném smluvním státě,

jestliže tato organizace je přímo či nepřímo, zcela nebo podstatně

udržována z veřejných prostředků druhého smluvního státu.



3. Příjmy z činností definovaných v odstavci 1 se bez ohledu na

ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku osvobozují od zdanění ve státě,

ve kterém se tyto činnosti vykonávají, jestliže se tyto činnosti

vykonávají v rámci kulturní dohody sjednané mezi smluvními státy.



Čl.18



Penze a renty



1. Penze a jiné obdobné platy nepřesahují částku odpovídající 3000 USD

v kalendářním roce, výživné nepřesahující částku 3000 USD v kalendářním

roce a renty nepřesahující částku 3000 USD v kalendářním roce vyplácené

rezidentu jednoho smluvního státu mohou být s výhradou ustanovení

článku 19 zdaněny pouze v tomto státě.



Částka přesahující výše zmíněné limity může být zdaněna v obou

smluvních státech.



2. Pro účely tohoto článku:



a) výraz "penze a jiné obdobné platy" označuje opakující se platby

uskutečňované po odchodu do důchodu, jakožto odměna za předchozí

zaměstnání nebo jako náhrady za zranění utrpěná v souvislosti s

předchozím zaměstnáním;



b) výraz "renty" označuje stanovené částky vyplácené opakovaně v

určených termínech po dobu života nebo během přesně určeného nebo

určitelného období na základě závazku uskutečnit toto plnění náhradou

za plně odpovídající hodnotu v penězích nebo penězi ocenitelnou (jinou

než poskytnuté služby).



Čl.19



Veřejné funkce



1. Odměny, jiné než penze, vyplácené některým smluvním státem, správním

útvarem nebo místním orgánem tohoto státu fyzické osobě za služby

prokazované tomuto státu, jeho správnímu útvaru nebo místnímu orgánu

mohou být zdaněny pouze v tomto státě.



Takové odměny však budou zdaněny pouze v druhém smluvním státě,

jestliže služby jsou vykonávány v tomto státě a příjemce, který je

rezidentem tohoto tátu,



a) je státním občanem tohoto státu, nebo



b) nezískal bydliště v tomto státě jen z důvodů konání těchto služeb.



2. Penze vyplácené některým smluvním státem, správním útvarem nebo

místním orgánem tohoto státu buď přímo, nebo z fondů, které zřídily,

fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu, správnímu útvaru nebo

místnímu orgánu, mohou být zdaněny jen v tomto státě.



Takové penze však budou zdaněny pouze v druhém smluvním státě, jestliže

příjemce je rezidentem a státním občanem tohoto státu.



3. Jakékoliv penze vyplácené na základě systému sociálního zabezpečení

jednoho smluvního státu rezidentu druhého smluvního státu mohou být

zdaněny pouze v prvně zmíněném státě.



4. Ustanovení článku 15, 16 a 18 se použijí na odměny a penze za služby

prokázané v rámci průmyslové nebo obchodní činnosti prováděné některým

smluvním státem, správním útvarem nebo místním orgánem tohoto státu.



Čl.20



Profesoři a výzkumní pracovníci



Odměny, které osoba, jež je nebo byla bezprostředně před příjezdem do

jednoho smluvního státu rezidentem ve druhém smluvním státě a která na

pozvání prvně zmíněného státu nebo univerzity, výzkumného ústavu,

školy, muzea nebo jiné kulturní instituce prvně zmíněného státu nebo na

základě smlouvy o kulturní výměně, je přítomna v tomto státě po dobu

nepřekračující dva roky výlučně za účelem výuky, přednášek nebo

provádění výzkumu v takové instituci, pobírá z této činnosti, budou

osvobozeny od daně v tomto státě za předpokladu, že jsou vypláceny ze

zdrojů mimo tento stát.



Čl.21



Studenti a učni



Platy, které osoba, jež je nebo byla bezprostředně před svým příjezdem

do jednoho smluvního státu rezidentem v druhém smluvním státě a která

se zdržuje v prvně zmíněném státě pouze



a) jako student na univerzitě nebo škole prvně zmíněného státu,



b) jako příjemce stipendia nebo podpory za účelem studia nebo výzkumu

poskytované náboženskou, dobročinnou, vědeckou nebo výchovnou

organizací,



c) jako účastník na programu technické spolupráce dohodnutém s vládou

druhého smluvního státu, nebo



d) jako učeň,

pobírá za účelem úhrady nákladů výživy, výchovy nebo výcviku, budou

osvobozeny od daně v prvně zmíněném státě za předpokladu, že pocházejí

ze zdrojů mimo tento stát.



Čl.22



Jiné příjmy



Příjmy osoby, která je rezidentem jednoho smluvního státu, plynoucí z

druhého smluvního státu, o nichž se nepojednává v předchozích článcích

této smlouvy, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.



Čl.23



Způsob vyloučení dvojího zdanění



1. Jestliže osoba, která je rezidentem v Brazílii, pobírá příjmy, které

mohou v souladu s ustanoveními této smlouvy být zdaněny v

Československu, povolí Brazílie tomuto rezidentu odečíst částku

odpovídající dani zaplacené v Československu z jeho daňové povinnosti.



Částka, která se odečte, nemůže však přesáhnout podíl daně, vypočítané

předtím než je odpočet proveden, která připadá na příjem, který může

být zdaněn v Československu.



2. Jestliže osoba, která je rezidentem v Československu, pobírá příjem,

jiný než uvedený v odstavci 3, který v souladu s ustanoveními této

smlouvy může být zdaněn v Brazílii, vyjme prvně zmíněný stát takovýto

příjem ze zdanění.



3. Jestliže osoba, která je rezidentem v Československu, pobírá příjem,

který je v souladu s ustanoveními článků 11, 12, 16 a 17, může být

zdaněn v Brazílii, povolí Československo snížit částku daně připadající

na tento příjem o částku rovnající se dani zaplacené v Brazílii.



Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne takovou část daně

vypočtené před jejím snížením, která připadá na příjem plynoucí z

Brazílie.



4. Pro účely snížení částky daně uvedené v odstavci 3 u zdaňování úroků

a licenčních poplatků se bude brazilská daň vždy považovat za

zaplacenou ve výši 25 %.



5. Nerozdělené zisky společnosti jednoho smluvního státu, jejíž majetek

je zcela nebo částečně vlastněn nebo kontrolován přímo či nepřímo

jedním nebo více rezidenty druhého smluvního státu, nebudou podléhat

dani v posledně zmíněném státě.



6. Hodnota akcií vydaných společností jednoho smluvního státu, jejíž

majetek je zcela nebo částečně vlastněn nebo kontrolován, přímo či

nepřímo, jedním nebo více rezidenty druhého smluvního státu, nebude

podléhat dani z příjmu v posledně zmíněném státě.



Čl.24



Zásada rovného nakládání



1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni v

druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným,

které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti,

kterým jsou nebo mohou být podrobeni státní příslušníci tohoto druhého

státu, kteří jsou ve stejné situaci.



2. zdanění stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má v

druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než

zdanění podniků tohoto druhého státu, které vykonávají tutéž činnost.



Toto ustanovení nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu,

aby přiznal rezidentům druhého smluvního státu osobní úlevy, srážky a

snížení daně z důvodů osobního stavu nebo rodinných závazků, které

přiznává svým rezidentům.



3. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž jmění je zcela nebo zčásti,

přímo nebo nepřímo vlastněno nebo kontrolováno osobou, která je

rezidentem v druhém smluvním státě, nebo větším počtem takových osob,

nebudou podrobeny v prvně zmíněném státě žádnému zdanění nebo

povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění

a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny

ostatní podobné podniky prvně zmíněného státu.



4. Výraz "zdanění" uvedený v tomto článku označuje daně, na které se

vztahuje tato smlouva.



Čl.25



Řešení případů cestou dohody



1. Jestliže se některá osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou

smluvních států vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v

souladu s ustanoveními této smlouvy, může nezávisle na opravných

prostředcích, které poskytuje vnitrostátní právo těchto států,

předložit svůj případ příslušnému úřadu smluvního státu, jehož je

rezidentem.



2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a

nebude-li sám s to najít uspokojivé řešení, bude se snažit, aby případ

upravil dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak, aby se

vyloučilo zdanění, které není ve shodě s touto smlouvou.



3. Příslušné úřady smluvních států se budou snažit vyřešit dohodou

obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při aplikaci této

smlouvy.



4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za účelem

dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců.



Čl.26



Výměna informací



1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat informace nutné

pro aplikaci ustanovení této smlouvy. Veškeré informace takto

poskytnuté budou udržovány v tajnosti a nemohou být sděleny jiným

osobám nebo úřadům nebo soudům, než které se zabývají vyměřováním nebo

vybíráním daní, na které se vztahuje tato smlouva, nebo rozhodováním o

opravných prostředcích nebo trestním stíháním ve věci těchto daní.



2.Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném případě vykládána tak, že

ukládají smluvnímu státu povinnost:



a)provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy nebo

správní praxi tohoto nebo druhého státu;



b) sdělit informace, které by nemohly být získány na základě právním

předpisů nebo v normálním správním řízení tohoto nebo druhého státu;



c) sdělit informace, které by odhalily obchodní, průmyslové,

hospodářské nebo výrobní tajemství nebo obchodní postup nebo informace,

jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem.



Čl.27



Diplomatičtí a konzulární úředníci



Tato smlouva se nedotýká daňových výsad, které přísluší členům

diplomatických misí a konzulárních úřadů podle obecných pravidel

mezinárodního práva nebo na základě zvláštních dohod.



Čl.28



Nabytí platnosti



1. Tato smlouva podléhá ratifikaci a ratifikační listiny budou vyměněny

v Praze, co nejdříve.



2. Smlouva nabude platnosti výměnou ratifikačních listin a její

ustanovení se budou uplatňovat"



a) u daní vybíraných srážkou u zdroje na částky vyplacené nebo

poukázané počínaje 1. lednem kalendářního roku následujícího po roce, v

němž smlouva nabude platnosti;



b) u ostatních daní, o nichž pojednává tato smlouva, na každý daňový

rok, počínající 1. lednem kalendářního roku následujícího po roce, v

němž smlouva nabude platnosti.



Čl.29



Výpověď



Každý smluvní stát může, po uplynutí tří roků od nabytí platnosti

smlouvy, tuto smlouvu vypovědět písemným oznámením daným druhému

smluvnímu státu diplomatickou cestou nejpozději třicátého dne měsíce

června kalendářního roku.



V tomto případě se smlouva bude uplatňovat naposledy:



a) u daní vybíraných srážkou u zdroje na částky vyplacené nebo

poukázané před uplynutím kalendářního roku, v němž bylo dáno oznámení o

výpovědi;



b) u ostatních daní, o nichž pojednává tato smlouva, na částky obdržené

v průběhu daňového roku začínajícího v kalendářním roce, v němž bylo

dáno oznámení o výpovědi.



Dáno v Brasílii, dne 26. srpna 1986, ve dvou vyhotoveních, každé v

jazyce českém, portugalském a anglickém, přičemž všechna tři znění mají

stejnou platnost. V případě jakýchkoliv rozdílností výkladu bude

rozhodující anglický text.



Za vládu Československé socialistické republiky:



J. Žák v.r.



Za vládu Brazilské federativní republiky:



C. Sodré v.r.



Příl.



PROTOKOL



V okamžiku podpisu Smlouvy mezi vládou Československé socialistické

republiky a vládou Brazilské federativní republiky o zamezení dvojího

zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, podepsaní, k

tomu řádně zmocněni, dohodli následující ustanovení, která tvoří

nedílnou část této smlouvy.



1. K článku 7 odstavec 3



Rozumí se, že ustanovení odstavce 3 článku 7 bude vykládáno tak, že

náklady vynaložené na cíle sledované stálou provozovnou včetně výloh

vedení a všeobecných správních výloh, budou povoleny odečíst, ať již

vznikly ve státě, kde je tato stálá provozovna umístěna nebo jinde.



2. K článku 11 odstavec 3a)



Rozumí se, že výraz "instituce náležející vládě" označuje:



a) v případě Československa, Československou obchodní banku;



b) v případě Brazílie, Banco Central do Brasil a Banco do Brasil.



3. K článku 12 odstavec 3



Rozumí se, že ustanovení odstavce 3 článku 12 se bude používat na

příjem za poskytování technické pomoci a technických služeb.



4. K článku 14



Rozumí se, že ustanovení článku 14 se použijí, i když činnosti jsou

vykonávané společností zřízenou podle občanského práva ("sociedade

civil").



5. K článku 24 odstavec 2



Rozumí se, že ustanovení odstavce 5 článku 10 nejsou v rozporu s

ustanovením odstavce 2 článku 24.



6. K článku 24 odstavec 3



Ustanovení brazilských zákonů, která nepovolují, aby licenční poplatky

definované v odstavci 3 článku 12 vyplácené společností, která je

rezidentem v Brazílii, osobě, která je rezidentem v Československu a

jež vlastní nejméně 50 % podílů s hlasovacím právem této společnosti,

byly odpočítávány při určování zdanitelného příjmu společnosti, která

je rezidentem v Brazílii, nejsou v rozporu s ustanoveními odstavce 3

článku 24 této smlouvy.



Dáno v Brasílii, dne 26. srpna 1986, ve dvou vyhotoveních, každé v

jazyce českém, portugalském a anglickém, přičemž všechna tři znění mají

stejnou platnost. V případě jakýchkoliv rozdílností výkladu bude

rozhodující anglický text.



Za vládu Československé socialistické republiky:



J. Žák v.r.



Za vládu Brazilské federativní republiky:



C. Sodré v.r.