28/2002 Sb.



NAŘÍZENÍ VLÁDY



ze dne 10. prosince 2001,



kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které

je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích

obdobného charakteru



Vláda nařizuje podle § 134e odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník

práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.:



§ 1



Pro účely tohoto nařízení se rozumí



a) prací v lese a na pracovištích obdobného charakteru práce prováděné

na lesních a nelesních pozemcích při údržbě lesů, parků, sadů, pozemků

u pozemních komunikací, v obvodu dráhy, břehových porostů, pěstební

práce, ošetřování stromů, těžba, soustřeďování dříví, manipulace,

skladování a odvoz dříví, práce ve výškách na stojících stromech,



b) pracovištěm prostor vymezený vedoucím zaměstnancem pro pracovní

činnost,



c) ohroženým prostorem prostor, ve kterém je osoba vystavena nebezpečí,

které ohrožuje její zdraví a bezpečnost,



d) osamoceným zaměstnancem zaměstnanec, který vykonává práci během

pracovní směny na pracovišti sám a bez zajištění soustavného dohledu,



e) dřívím pokácený a odvětvený strom v celé délce, případně sortimenty

dříví, které vzniknou při manipulaci nebo jiném zpracování stromu,

případně jeho větví,



f) přenosnou řetězovou pilou (dále jen "řetězová pila") přenosné nářadí

s motorem, jehož řezným nástrojem je nekonečný pilový řetěz vedený ve

vodicí liště (dále jen "pilový řetěz"), obsluhované jedním

zaměstnancem,



g) křovinořezem přenosné nářadí s motorem, jehož řezným nástrojem je

rotující kotouč, nůž nebo struna,



h) ručním nářadím nářadí používané při práci v lese, jako jsou

například ruční pily, sekery, háky, sochory, obracáky a klíny,



i) odvozním prostředkem silniční a zvláštní vozidlo určené a vybavené

pro odvoz dříví,



j) mechanizačním prostředkem pracovní nebo dopravní stroj, který je

vybaven samostatným motorem, obsluhovaný zaměstnancem a používaný při

práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru.



§ 2



(1) Zaměstnavatel stanoví pracovní postupy a organizuje práci v lese a

na pracovištích obdobného charakteru s ohledem na vykonávanou činnost,

technologické postupy, zvláštnosti pracoviště, pracovní podmínky,

bezpečnost provádění jednotlivých pracovních úkonů a možnost ohrožení

zaměstnanců klimatickými podmínkami, povětrnostní situací, zvířaty nebo

hmyzem.



(2) Zaměstnanec musí být zaměstnavatelem před zahájením prací se

stanovenými pracovními postupy a organizací práce podle odstavce 1

seznámen. Dále musí být seznámen se způsobem zajišťování první pomoci a

vybaven osobními ochrannými pracovními prostředky. Při práci vykonávané

osamoceně nebo samostatně musí být zaměstnanec seznámen s pravidly pro

dorozumívání mezi zaměstnanci na pracovišti nebo pro dorozumívání s

vedoucím zaměstnancem.



(3) Zaměstnavatel vybaví zaměstnance, který vykonává práce s přenosným

nebo ručním nářadím s ostřím, obvazovým balíčkem. S ohledem na rizika

vykonávané pracovní činnosti, charakter pracoviště a počet zaměstnanců

zajistí zaměstnavatel, aby pracoviště bylo vybaveno prostředky pro

poskytnutí první pomoci včetně zajištění prostředků umožňujících

přivolat rychlou lékařskou pomoc.



(4) Zaměstnavatel zajistí, aby osamocený zaměstnanec nebo samostatně

pracující zaměstnanec přerušil práci, pokud nemůže pokračovat v práci

bezpečným způsobem, a o přerušení práce informoval bez zbytečného

odkladu vedoucího zaměstnance, popřípadě zaměstnavatele.



§ 3



Další požadavky na zaměstnavatele při stanovení pracovních postupů a

organizace práce jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení.



§ 4



Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.



Předseda vlády:



Ing. Zeman v. r.



1. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí:



PhDr. Špidla v. r.



Příloha



Další požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů při

práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru



I.



Pěstební práce



1. Při pěstebních pracích je zaměstnavatel povinen zajistit organizaci

práce a pracovní postupy tak, aby zaměstnanci



a) přepravovali ruční nářadí s ostřím používané při pěstebních pracích,

s nasazeným ochranným krytem na ostří,



b) při práci s křovinořezem dodržovali pokyny výrobce uvedené v návodu

na používání, údržbu a opravy; nepoužívali křovinořez s odmontovaným

ochranným krytem řezného nástroje a nevybavený předepsaným závěsným

zařízením,



c) před začátkem a v průběhu práce kontrovali upevnění řezného nástroje

a technický stav,



d) zastavili chod motoru křovinořezem při přecházení na pracovišti na

vzdálenost větší než 50 m, pokud podmínky bezpečné práce nevyžadují

zastavení chodu motoru již při menší vzdálenosti,



e) přepravovali křovinořez s demontovaným řezným nástrojem nebo s

nasazeným ochranným krytem.



2. Při práci s křovinořezem se za ohrožený prostor považuje kruhová

plocha o poloměru 15 m, nestanoví-li výrobce křovinořezu jinak.



II.



Těžba dříví, zpracování vývratů, polovývratů a polomů



1. Při kácení stromů je zaměstnavatel povinen zajistit organizaci práce

a pracovní postupy tak, aby zaměstnanci nepracovali



a) za povětrnostní situace, kdy nelze u káceného stromu bezpečně

dodržet určený směr kácení,



b) při poklesu teploty pod -15 st. C po celou dobu výkonu práce,



c) za snížené viditelnosti pod dvojnásobnou výšku káceného stromu,



d) na svazích, kde současně nad sebou pracují i jiní zaměstnanci tehdy,

hrozí-li nebezpečí samovolného pohybu dříví,



e) v ohroženém prostoru zavěšeného nebo podříznutého stojícího stromu,



f) při odvětvování, odkorňování nebo zkracování stromu ve vzdálenosti

méně než 5 metrů mezi sebou,



g) současně na jednom stromu.



2. Při těžební činnosti zaměstnavatel zajistí, aby zaměstnanci nekáceli

jiný strom přes strom zavěšený, nelezli na zavěšený strom, neuvolňovali

zavěšený strom podřezáváním stromu, na kterém zavěšený strom spočívá a

neodřezávali zavěšený strom po špalcích.



3. Práci zaměstnanců při těžbě dříví musí zaměstnavatel organizovat

tak, aby byla zajištěna jejich kontrola minimálně každých 30 minut v

průběhu pracovní směny a aby zaměstnanec nepracoval za podmínek, kdy

nemůže sám zajistit bezpečné kácení stromů.



4. Při těžební činnosti zaměstnavatel zajistí, aby všichni zaměstnanci,

kteří se pohybují v prostoru, kde hrozí nebezpečí zejména pádu větví a

stromů, používali ochranné přilby.



5. Při stanovení pracovních postupů kácení stromu musí zaměstnavatel

zohlednit zejména druh dřeviny, průměr a výšku kmene, stáří a zdravotní

stav stromu, tvar koruny, charakter pracoviště a klimatické podmínky a

povětrnostní situaci a stanovit směr kácení.



6. Před zahájením kácení stromu musí zaměstnavatel zajistit bezpečnou

ústupovou cestu šikmo dozadu od zamýšleného směru pádu stromu tak, aby

mohl zaměstnanec, který strom kácí, ustoupit dříve, než strom spadne na

zem; současně musí zajistit vyčištění blízkého okolí káceného stromu od

překážek a provedení odřezání zesílených kořenových náběhů a odvětvení

spodní části stromu maximálně do výšky ramen zaměstnance.



7. Při kácení stromu o průměru nad 15 centimetrů na pařezu

zaměstnavatel zajistí, aby byl proveden směrový zářez do hloubky jedné

pětiny až jedné třetiny průměru stromu; výška směrového zářezu se musí

rovnat dvěma třetinám jeho hloubky a hlavní řez se vede vodorovně v

horní polovině směrového zářezu. K zajištění bezpečného pádu stromu do

určeného směru se ponechá nedořez hlavního řezu o průměru nejméně 2 cm.

U stromu do průměru 15 cm na pařezu lze směrový zářez nahradit

vodorovným řezem. Proti sevření řetězové pily a k usměrnění stromu do

směru pádu se do hlavního řezu vloží vhodná pomůcka, například

dřevorubecká lopatka nebo klín.



8. Při zpracování napružených stromů musí být veden první řez na straně

tlaku, doříznutí kmene se provádí na straně tahu, přičemž zaměstnanec

musí zaujmout polohu mimo směr pružení.



9. Při odvětvování a odkorňování stromu musí být práce prováděny z

horní strany svahu nad stromem.



10. Vývraty, polovývraty, podříznuté stojící nebo zavěšené stromy musí

být uvolněny přednostně. Nepodaří-li se uvolnit zavěšený strom ani po

vyčerpání všech dostupných možností během pracovní směny, musí být

uvolněn nejpozději v průběhu následující pracovní směny. Při uvolňování

zavěšeného stromu lze použít některý z následujících způsobů



a) uvolnění stromu pomocí mechanizačního prostředku nebo potahu,



b) otáčení zavěšeného stromu kolem jeho osy,



c) odsunování stromu pákou,



d) uvolnění speciálním stahovákem.



11. Práce v obtížných pracovních podmínkách, kterými jsou zejména

kácení stromů nahnilých a ztrouchnivělých, zpracování soustředěných

vývratů, polovývratů a polomů, jakož i kácení stromů u pozemních

komunikací, v obvodu dráhy a v ochranných pásmech, se musí provádět jen

za trvalého odborného dozoru určeného zaměstnavatelem.



12. Ohroženým prostorem při kácení stromu se rozumí kruhová plocha

nejméně o poloměru dvojnásobné výšky káceného stromu, vyžaduje-li to

charakter pracoviště, i méně. Před započetím hlavního řezu a při

vlastním kácení stromu až do jeho dopadu na zem se v ohroženém prostoru

nesmí nacházet fyzické osoby, které v ohroženém prostoru nekonají

práci.



13. Při zpracování polomů je zaměstnavatel povinen zajistit organizaci

práce a pracovní postupy tak, aby



a) zaměstnanec nepracoval osamoceně,



b) všechny přístupové cesty a přibližovací linky byly uvolněny

přednostně,



c) postup těžby směřoval od přibližovacích linek do porostu, přičemž se

přednostně odstraňovaly zavěšené a polovyvrácené stromy,



d) nakoupené vývraty byly zpracovány pouze po vytažení stromu

mechanizačním prostředkem,



e) před každým provedením řezu kromě odvětvování měl zaměstnanec

připravenu bezpečnou ústupovou cestu,



f) při odřezávání vývratu byl kořenový koláč před oddělením stromu

zajištěn proti zvrácení; je-li kořenový koláč nakloněn ve směru

ležícího stromu, může být kmen oddělen ve vzdálenosti rovnající se

výšce koláče, případně dále. Po oddělení kmene je nutné kořenový koláč

vrátit do původní polohy a případně oddělit dále využitelnou oddenkovou

část kmene.



14. Při mechanizované těžbě dříví musí být před nasazením

mechanizačního prostředku pro těžbu dříví provedena příprava pracoviště

tak, aby byly porosty rozčleněny, určen počet a směr vyklizovacích

linek pro soustřeďování dříví a odpovídajících manipulačních a

skladovacích prostor včetně jejich vyznačení; současně musí být

zajištěna stabilita mechanizačního prostředku pro těžbu dříví. Při

nasazení více mechanizačních prostředků pro těžbu dříví na jednom

pracovišti musí být koordinován jejich provoz.



15. Ohroženým prostorem při použití stroje pro těžbu dříví se rozumí

kruhová plocha o poloměru nejméně dvojnásobné výšky káceného stromu,

zvětšená o délku ramene stroje.



III.



Práce s řetězovou pilou



1. Při práci s řetězovou pilou je zaměstnavatel povinen zajistit

organizaci práce a pracovní postupy tak, aby zaměstnanci



a) neprováděli práce ze žebříku a rozřezávané dříví nepřidržovali rukou

nebo nohou,



b) dodržovali pokyny výrobce uvedené v návodu na používání, údržbu a

opravy,



c) před začátkem a v průběhu práce podle potřeby kontrolovali stav

bezpečnostních prvků řetězové pily; při startování drželi řetězovou

pilu za přední rukojeť a přidržovali nohou, pilu měli položenou na

pevném podkladu a ověřili si, že se řetěz nedotýká žádného předmětu,



d) zastavovali chod motoru řetězové pily, pokud přecházejí na

pracovišti na vzdálenost větší než 150 m, pokud podmínky bezpečné práce

nevyžadují zastavení chodu motoru již při menší vzdálenosti. Při

přecházení s řetězovou pilou s motorem v chodu musí být zablokován chod

pilového řetězu bezpečnostní brzdou řetězu.



2. O stavu řetězové pily a době používání po celou dobu provozu je

zaměstnavatel povinen vést evidenci, která obsahuje zejména

identifikační údaje pily, datum uvedení do provozu, počet hodin provozu

za měsíc a záznamy o výsledcích kontrol a oprav.



IV.



Soustřeďování dříví



1. Při soustřeďování dříví je zaměstnavatel povinen zajistit organizaci

práce a pracovní postupy tak, aby



a) nebyla překročena povolená svahová dostupnost mechanizačního

prostředku,



b) byl na skládkách respektován přirozený sklon soustřeďovaného dříví;

zaměstnanci nestoupali na soustřeďované dříví a nepřekračovali jej za

pohybu,



c) nedocházelo k bezúvazkovém soustřeďování dříví na pracovišti, kde

hrozí nebezpečí samovolného pohybu dříví,



d) zaměstnanci se nezdržovali ve vnitřních úhlech lana navijáku, mezi

lany, pod lany, pod zavěšeným nákladem a v prodlouženém směru napnutých

lan a neusměrňovali náklad rukou, jsou-li lana navijáku v pohybu,



e) zaměstnanci se nezdržovali v ohroženém prostoru zvedaného,

dopravovaného a odkládaného dříví při jeho soustřeďování vrtulníkem,



f) byl dodržován zákaz vstupu do ohroženého prostoru pracoviště a byly

používány bezpečnostní značky a signály a před zahájením soustřeďování

dříví byly odstraněny překážky z přibližovacích linek a určeny ohrožené

pro jednotlivé pracovní operace, zejména prostory k plnění pohonných

hmot a k údržbě používaných zařízení a určen počet a umístění skládek

dříví,



g) při soustřeďování dříví vrtulníkem navigoval vrtulník jeden

zaměstnanec ze země a další zaměstnanec upevňoval nebo odepínal

přepravovaný náklad,



h) na pracovišti, kde hrozí nebezpečí samovolného pohybu dříví a ztráta

stability mechanizačního prostředku při provozu, se dříví vyklizovalo

lanem pomocí směrové kladky; uvolňování dříví na svahu ručním nářadím

musí být prováděno vždy z horní strany svahu nad ležícím stromem,



i) při soustřeďování dříví lanovým dopravním zařízením (dále jen

"lanové zařízení") se navíjecí bubny spouštěly jen na znamení

zaměstnance, který dříví připevňuje nebo uvolňuje a přitom se používala

stanovená signalizace a zaměstnanec, který dříví připevňuje nebo

uvolňuje, sledoval jeho pohyb a přitom se pohyboval tak, aby nedošlo k

jeho zasažení uvolněnou kladkou, přetrženým lanem nebo odvalujícím se

dřívím. Při zachycení dříví o překážku musí být dán signál k zastavení

chodu lanového zařízení.



2. Při soustřeďování dříví koňským potahem musí být úvazek před

upevněním nebo sejmutím z dříví odepnut od potahu, aby se vyloučilo

možné zranění zaměstnance při náhlém pohybu potahu; zaměstnanec

doprovází vlečené dříví v bezpečné vzdálenosti, na svahu z horní strany

nad potahem a v zatáčkách musí vést koně z vnitřní strany.



3. Výjimečně, v případě slabých a krátkých sortimentů dříví, se

vyklizování a přenášení dříví provádí ručně. Při volném spouštění

výřezů ze svahu se v ohroženém prostoru nesmí nacházet, kromě

zaměstnanců vykonávající zde práci, jiné fyzické osoby.



V.



Manipulace a skladování dříví



1. Při manipulaci a skladování dříví je zaměstnavatel povinen zajistit

organizaci práce a pracovní postupy tak, aby zaměstnanci



a) na manipulační lince neuváděli zkracovací pilu od řezu, pokud není

dříví v klidu a stabilizováno,



b) nerozřezávali překřížené dříví; ručně nemanipulovali při jeho

navalování k dopravníku,



c) nepohybovali se po konstrukci nadúrovňových dopravníků a

nepřekračovali podélně transportéry za chodu mimo určené přechody,



d) nevstupovali na uskladněné dříví,



e) nevyprošťovali ručně lana navijáku a nepřekračovali je jsou-li v

pohybu a nezdržovali se v ohroženém prostoru při rozkulování dříví.



2. Při volném uskladňování dříví na skládce je nezbytné dodržovat

takový sklon uskladněného dříví, aby se zabránilo jeho samovolnému

pohybu; k zajištění se použijí zajišťovací klíny.



3. Při ručním navalování kulatiny nesmí dříví uskladněné dříví

přesáhnout výši 1,5 m; manipulace se provádí po jednotlivých kusech

dříví uložených v jedné vrstvě.



VI.



Odvoz dříví



1. Při odvozu dříví je zaměstnavatel povinen zajistit organizaci práce

a pracovní postupy tak, aby zaměstnanci



a) neprováděli nakládku na odvozní prostředek nebo vykládku z odvozního

prostředku, který není zajištěn proti pohybu a převrácení,



b) nepopojížděli s břemenem zavěšeným na hydraulické ruce,



c) nezdržovali se v ohroženém prostoru nakládaného nebo skládaného

dříví,



d) nepřeváželi dříví nezajištěné proti pohybu a vypadnutí z odvozního

prostředku.



2. Na ložnou plochu odvozního prostředku se dříví ukládá tak, aby

náklad u klanic nepřesahoval více než polovinou obliny kmene a střed

nákladu nepřesahoval výšku klanic o více než 35 cm. Pro výstup na

ložnou plochu musí být odvozní prostředek vybaven žebříky nebo pevně

zabudovanými stupadly.



VII.



Práce ve výškách



1. Při práci ve výškách na stojících stromech je zaměstnavatel povinen

zajistit organizaci práce a pracovní postupy tak, aby zaměstnanci



a) nepracovali v koruně stojícího stromu, pokud nejsou vybaveni pro

práci ve výškách; v koruně stojícího stromu smí pracovat pouze jeden

zaměstnanec, který musí být jištěn dalším zaměstnancem stojícím u paty

stromu,



b) nepracovali při povětrnostní situaci, kdy dochází k nebezpečnému

výkyvu korun stromů,



c) nepracovali při teplotě nižší než -10 st. C během pracovní směny.



2. Při práci ve výškách na stojících stromech musí být na pracovišti

nejméně dva zaměstnanci; pro výstup do korun stromů se používají

zejména bezpečnostní přístroj nebo poutací řemeny a ocelové stupačky.



3. Před zahájením prací musí být zaměstnavatelem vymezen ohrožený

prostor a stanovena pravidla signalizace mezi zaměstnancem stojícím na

zemi a zaměstnavatelem provádějícím práce ve výškách. Ruční nářadí se

do koruny stromu dopravuje pomocí lana, jeho použití zajišťuje k této

činnosti určený zaměstnanec.



4. Odřezávání větví koruny stojícího stromu pomocí řetězové pily se

provádí zejména z pracovní plošiny nebo za použití jiné speciální

techniky určené pro práci ve výškách. Zaměstnanec i řetězová pila musí

být při výstupu do koruny stromu, během práce i při sestupu, zajištěni

proti pádu samostatnými jistícími prostředky, upevněnými k pracovní

plošině nebo ke stromu mimo zónu prováděné práce.