o základním uměleckém vzdělávání


Published: 2005

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$20 per month, or Get a Day Pass for only USD$4.99.
71/2005 Sb.



VYHLÁŠKA



ze dne 9. února 2005



o základním uměleckém vzdělávání



Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 112 a §

123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,

vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon):



§ 1



Organizace základního uměleckého vzdělávání



(1) V základní umělecké škole (dále jen "škola") lze zřizovat obor

hudební, taneční, výtvarný a literárně-dramatický.



(2) Přípravné studium ke vzdělávání v základním studiu I. stupně má

nejvýše 2 ročníky. Je určeno pro žáky od 5 let věku.



(3) Základní studium I. stupně má 4 až 7 ročníků a je určeno pro žáky

od 7 let věku. Základní studium II. stupně má 3 nebo 4 ročníky a je

určeno pro žáky od 14 let věku. Počet ročníků základního studia I. a

II. stupně v jednotlivých uměleckých oborech stanoví rámcový vzdělávací

program pro základní umělecké vzdělávání (dále jen "rámcový vzdělávací

program").



(4) Pro žáky, kteří nenavštěvovali základní studium I. stupně, je možné

organizovat přípravné studium ke vzdělávání v základním studiu II.

stupně, které má 1 ročník.



(5) Studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin je určeno pro žáky

základního studia I. a II. stupně, kteří prokáží mimořádné nadání a

vynikající výsledky vzdělávání.



(6) Studium pro dospělé má nejvýše 4 ročníky, délka vzdělávání v tomto

studiu se určuje podle individuálních schopností žáka s přihlédnutím k

jeho věku.



(7) V jednotlivých uměleckých oborech základního uměleckého vzdělávání

(dále jen "vzdělávání") se organizuje individuální, skupinová a

kolektivní výuka. Počet žáků v jednotlivých předmětech a odděleních a

charakter skupinové a kolektivní výuky stanoví rámcový vzdělávací

program.



(8) Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů

výjimečně uvolnit žáka zcela nebo zčásti z pravidelné docházky do

některého povinného předmětu stanoveného školním vzdělávacím programem,

a to buď na školní rok nebo jeho část; zároveň stanoví náhradní způsob

výuky, obsah a rozsah zkoušek z předmětu, ze kterého byl žák uvolněn.



(9) Škola může v souladu se školním vzdělávacím programem organizovat

koncerty, výstavy a vystoupení, výjezdy do zahraničí a další akce

související s výchovně vzdělávací činností.



(10) Mezi účastníky výjezdu do zahraničí zařadí škola pouze ty žáky,

kteří mají uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu platné na území

příslušného státu a pojištění léčebných výloh v zahraničí nebo v

případě výjezdu do členského státu Evropské unie mají Evropský průkaz

zdravotního pojištění nebo potvrzení tento průkaz nahrazující.



(11) Bezpečnost a ochranu zdraví nezletilých žáků ve škole, při

vzdělávání mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání,^1) a při akcích

konaných mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje právnická

osoba, která vykonává činnost školy, svými zaměstnanci, vždy však

nejméně jedním pedagogickým pracovníkem. Zaměstnance, který není

pedagogickým pracovníkem, může ředitel školy k zajištění bezpečnosti a

ochrany zdraví nezletilých žáků určit pouze, pokud je zletilý a

způsobilý k právním úkonům.



(12) Při akcích konaných mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání,

nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví

nezletilých žáků připadnout více než 25 těchto žáků. Výjimku z tohoto

počtu může stanovit s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti a

ochrany zdraví nezletilých žáků ředitel školy.



(13) Při akcích konaných mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, kdy

místem pro shromáždění nezletilých žáků není místo, kde se uskutečňuje

vzdělávání, se zajišťuje bezpečnost a ochrana zdraví nezletilých žáků

na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení

akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví těchto žáků na

předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění

nezletilých žáků a skončení akce škola oznámí nejméně 1 den předem

jejich zákonným zástupcům.



§ 2



Přijímání uchazečů ke vzdělávání



(1) Do přípravného studia jsou přijímáni uchazeči, kteří prokáží

předpoklady ke vzdělávání.



(2) Do základního studia I. a II. stupně a studia pro dospělé jsou

přijímáni uchazeči na základě úspěšného vykonání talentové zkoušky a

doporučení přijímací komise, jejíž členy jmenuje ředitel školy.

Talentová zkouška může být nahrazena úspěšným ukončením základního

studia předcházejícího stupně. Termín konání talentových zkoušek škola

zveřejní nejpozději 14 dní před jejich konáním.



(3) Do studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin přijme žáka ředitel

školy na návrh učitele hlavního předmětu.



(4) Do přípravného a základního studia mohou být výjimečně přijati

mimořádně nadaní uchazeči, kteří nedosáhli stanoveného věku. Uchazeči,

kteří překročili věk stanovený v § 1 odst. 3, mohou být podle výsledku

talentové zkoušky přijati do některého z vyšších ročníků základního

studia.



§ 3



Hodnocení žáka



(1) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení může být vyjádřeno

klasifikací, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení

rozhoduje ředitel školy.



(2) Slovní hodnocení na vysvědčení je konkrétním slovním vyjádřením

dosažené vzdělávací úrovně žáka ve vztahu k cílům vzdělávání stanoveným

rámcovým vzdělávacím programem, k vlastním možnostem, přístupu žáka ke

vzdělávání a jeho věku.



(3) Žák je v případě použití klasifikace v jednotlivých předmětech

hodnocen na vysvědčení těmito stupni prospěchu:



a) 1 - výborný,



b) 2 - chvalitebný,



c) 3 - uspokojivý,



d) 4 - neuspokojivý.



(4) Žák je na konci prvního a druhého pololetí celkově hodnocen těmito

stupni:



a) prospěl(a) s vyznamenáním,



b) prospěl(a),



c) neprospěl(a).



(5) Žák prospěl s vyznamenáním, jestliže je z hlavního předmětu

hodnocen stupněm prospěchu 1 - výborný, v žádném povinném předmětu není

hodnocen stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný a průměr stupňů

prospěchu z povinných předmětů nemá vyšší než 1,5. Není-li stanoven

hlavní předmět, prospěl žák s vyznamenáním, jestliže není hodnocen v

žádném povinném předmětu stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný a

průměr stupňů prospěchu z povinných předmětů nemá vyšší než 1,5. V

případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a

klasifikace postupuje škola podle pravidel pro hodnocení výsledků

vzdělávání žáků stanovených ve školním řádu.^2)



(6) Žák prospěl, jestliže nebyl ani v jednom povinném předmětu hodnocen

stupněm prospěchu 4 - neuspokojivý nebo odpovídajícím slovním

hodnocením.



(7) Žák neprospěl, jestliže byl z některého povinného předmětu hodnocen

stupněm prospěchu 4 - neuspokojivý nebo odpovídajícím slovním

hodnocením.



(8) Nelze-li žáka hodnotit za první pololetí ze závažných objektivních

příčin, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to

tak, aby hodnocení za první pololetí bylo ukončeno nejpozději do

ukončení hodnocení za druhé pololetí příslušného školního roku.

Nelze-li žáka hodnotit za druhé pololetí ze závažných objektivních

příčin, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to

tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo ukončeno do konce měsíce

srpna příslušného školního roku.



(9) Ředitel školy může uznat částečné vzdělání žáka, pokud je doloženo

prokazatelným způsobem a od doby jeho dosažení neuplynulo více než 5

let. Uzná-li ředitel školy dosažené vzdělání žáka, uvolní žáka z

vyučování a hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání.



§ 4



Postup žáka do vyššího ročníku a opakování ročníku



(1) Do vyššího ročníku postupuje žák, který byl na konci druhého

pololetí celkově hodnocen stupněm prospěl(a) nebo prospěl(a) s

vyznamenáním a úspěšně vykonal postupovou zkoušku, pokud tak stanoví

rámcový vzdělávací program.



(2) Mimořádně nadaného žáka lze na konci prvního pololetí nebo na konci

druhého pololetí přeřadit do některého z vyšších ročníků bez

absolvování předchozího ročníku či ročníků, a to po úspěšném vykonání

postupových zkoušek ze všech povinných předmětů.



(3) Žákovi, který nebyl na konci druhého pololetí hodnocen, lze v

odůvodněných případech umožnit opakování ročníku.



(4) Žáka studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin, který na konci

druhého pololetí neprospěl, lze přeřadit zpět do příslušného ročníku

základního studia.



§ 5



Opravné zkoušky



(1) Žák, který je na konci druhého pololetí hodnocen stupněm prospěchu

4 - neuspokojivý nebo odpovídajícím slovním hodnocením z jiného než

hlavního předmětu, koná opravnou zkoušku nejpozději v posledním týdnu

měsíce srpna příslušného školního roku. Z hlavního předmětu opravnou

zkoušku nelze konat.



(2) Jestliže se žák nedostaví k opravné zkoušce v určeném termínu, je

hodnocen z předmětu, ze kterého měl konat opravnou zkoušku, stupněm 4 -

neuspokojivý. Jestliže se žák nemohl dostavit k opravné zkoušce ze

závažných objektivních příčin a svou neúčast omluví řediteli školy

nejpozději do 3 dnů od termínu stanoveného pro vykonání této zkoušky,

určí ředitel školy náhradní termín pro její vykonání.



§ 6



Komisionální zkoušky



(1) Komisionální zkoušky se konají:



a) při postupových zkouškách podle § 4 odst. 1,



b) při závěrečných zkouškách na konci základního studia I. a II.

stupně, studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin a studia pro

dospělé,



c) při zkouškách z hlavního předmětu studia s rozšířeným počtem

vyučovacích hodin,



d) při přeřazení mimořádně nadaného žáka do některého vyššího ročníku

bez absolvování předcházejícího ročníku nebo ročníků podle § 4 odst. 2

a



e) při opravných zkouškách.



(2) Zkušební komise je nejméně tříčlenná a skládá se z odborníků

příslušného předmětu nebo oboru. Členy komise jmenuje ředitel školy.

Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel. O hodnocení

zkoušky rozhoduje komise většinou hlasů, při rovnosti hlasů rozhoduje

hlas předsedy.



§ 7



Ukončení vzdělávání



(1) Základní studium I. a II. stupně, studium s rozšířeným počtem

vyučovacích hodin a studium pro dospělé se ukončují vykonáním závěrečné

zkoušky. Závěrečná zkouška může mít formu absolventského vystoupení

nebo vystavení výtvarných prací na výstavě.



(2) Žák přestává být žákem školy:



a) jestliže nevykonal závěrečnou zkoušku nebo byl na konci druhého

pololetí celkově hodnocen stupněm neprospěl a nebylo mu povoleno

opakování ročníku,



b) jestliže byl vyloučen ze školy,^3)



c) v případě, že o to písemně požádá zákonný zástupce nezletilého žáka

nebo zletilý žák,



d) v případě, že zákonný zástupce nezletilého žáka nebo zletilý žák

neuhradil úplatu za vzdělávání ve stanoveném termínu.



(3) O ukončení vzdělávání podle odstavce 2 písm. a) nebo d) je zákonný

zástupce žáka nebo zletilý žák vyrozuměn písemně do jednoho týdne od

ukončení vzdělávání.



§ 8



Úplata za vzdělávání ve školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo

svazkem obcí



(1) U žáků přípravného studia, základního studia I. a II. stupně a

studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin se stanoví výše úplaty v

jednotlivých uměleckých oborech tak, aby průměrná výše stanovených

úplat nepřekročila 110 % skutečných průměrných neinvestičních výdajů

školy na žáka v uplynulém kalendářním roce s výjimkou výdajů na platy a

náhrady platů nebo mzdy a náhrady mezd, odměny za pracovní pohotovost,

odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo

pracovní poměr a odstupné, na úhradu pojistného na sociální zabezpečení

a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na

všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a

sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních

vztahů, na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou žáků zdravotně

postižených a rovněž výdajů na další vzdělávání pedagogických

pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a

kvalitou vzdělávání, poskytnutých ze státního rozpočtu.^4)



(2) U studia pro dospělé stanoví ředitel školy výši úplaty za

vzdělávání



a) u žáků, kteří se zároveň vzdělávají v denní formě vzdělávání ve

střední škole, v denní formě vzdělávání v konzervatoři nebo v denní

formě vzdělávání ve vyšší odborné škole, podle odstavce 1,



b) u žáků, kteří nejsou uvedeni v písmeni a), nejvýše v plné výši

průměru skutečných neinvestičních výdajů na žáka v uplynulém

kalendářním roce.



(3) Ukončí-li žák vzdělávání podle § 7 odst. 2 písm. b) nebo c) v

průběhu prvního nebo druhého pololetí školního roku, úplata za

vzdělávání se nevrací. Ukončí-li žák vzdělávání podle § 7 odst. 2 písm.

c) z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména zdravotních, lze

poměrnou část úplaty za vzdělávání vrátit.



(4) Ředitel školy stanoví výši úplaty na období školního roku. Úplatu

lze uhradit ročně, pololetně, čtvrtletně nebo měsíčně. Úplata za

stanovené období je splatná do 15. dne prvního měsíce příslušného

období. Ředitel školy může dohodnout se zákonným zástupcem nezletilého

žáka nebo zletilým žákem jiný termín úhrady.



§ 9



Přehlídky a soutěže



K podpoře nadaných žáků, k výměně zkušeností a porovnávání výsledků

vzdělávání se organizují přehlídky a soutěže žáků v jednotlivých

uměleckých oborech a předmětech.



§ 10



Přechodné ustanovení



Výše úplaty se podle § 8 odst. 1 a 2 stanoví od školního roku

2005/2006. Do té doby se postupuje podle dosavadních právních předpisů.



§ 11



Zrušovací ustanovení



Zrušuje se:



1. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České

republiky č. 292/1991 Sb., o základních uměleckých školách.



2. Vyhláška č. 151/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 292/1991 Sb. o

základních uměleckých školách, ve znění zákona č. 138/1995 Sb.



3. Vyhláška č. 155/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 292/1991 Sb., o

základních uměleckých školách, ve znění pozdějších předpisů.



§ 12



Účinnost



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.



Ministryně:



JUDr. Buzková v. r.



1) § 144 odst. 1 písm. g) školského zákona.



2) § 30 odst. 2 školského zákona.



3) § 31 odst. 2 až 4 školského zákona.



4) § 160 odst. 1 písm. c) školského zákona.