71/2005 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 9. února 2005
o základním uměleckém vzdělávání
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 112 a §
123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,
vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon):
§ 1
Organizace základního uměleckého vzdělávání
(1) V základní umělecké škole (dále jen "škola") lze zřizovat obor
hudební, taneční, výtvarný a literárně-dramatický.
(2) Přípravné studium ke vzdělávání v základním studiu I. stupně má
nejvýše 2 ročníky. Je určeno pro žáky od 5 let věku.
(3) Základní studium I. stupně má 4 až 7 ročníků a je určeno pro žáky
od 7 let věku. Základní studium II. stupně má 3 nebo 4 ročníky a je
určeno pro žáky od 14 let věku. Počet ročníků základního studia I. a
II. stupně v jednotlivých uměleckých oborech stanoví rámcový vzdělávací
program pro základní umělecké vzdělávání (dále jen "rámcový vzdělávací
program").
(4) Pro žáky, kteří nenavštěvovali základní studium I. stupně, je možné
organizovat přípravné studium ke vzdělávání v základním studiu II.
stupně, které má 1 ročník.
(5) Studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin je určeno pro žáky
základního studia I. a II. stupně, kteří prokáží mimořádné nadání a
vynikající výsledky vzdělávání.
(6) Studium pro dospělé má nejvýše 4 ročníky, délka vzdělávání v tomto
studiu se určuje podle individuálních schopností žáka s přihlédnutím k
jeho věku.
(7) V jednotlivých uměleckých oborech základního uměleckého vzdělávání
(dále jen "vzdělávání") se organizuje individuální, skupinová a
kolektivní výuka. Počet žáků v jednotlivých předmětech a odděleních a
charakter skupinové a kolektivní výuky stanoví rámcový vzdělávací
program.
(8) Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů
výjimečně uvolnit žáka zcela nebo zčásti z pravidelné docházky do
některého povinného předmětu stanoveného školním vzdělávacím programem,
a to buď na školní rok nebo jeho část; zároveň stanoví náhradní způsob
výuky, obsah a rozsah zkoušek z předmětu, ze kterého byl žák uvolněn.
(9) Škola může v souladu se školním vzdělávacím programem organizovat
koncerty, výstavy a vystoupení, výjezdy do zahraničí a další akce
související s výchovně vzdělávací činností.
(10) Mezi účastníky výjezdu do zahraničí zařadí škola pouze ty žáky,
kteří mají uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu platné na území
příslušného státu a pojištění léčebných výloh v zahraničí nebo v
případě výjezdu do členského státu Evropské unie mají Evropský průkaz
zdravotního pojištění nebo potvrzení tento průkaz nahrazující.
(11) Bezpečnost a ochranu zdraví nezletilých žáků ve škole, při
vzdělávání mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání,^1) a při akcích
konaných mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje právnická
osoba, která vykonává činnost školy, svými zaměstnanci, vždy však
nejméně jedním pedagogickým pracovníkem. Zaměstnance, který není
pedagogickým pracovníkem, může ředitel školy k zajištění bezpečnosti a
ochrany zdraví nezletilých žáků určit pouze, pokud je zletilý a
způsobilý k právním úkonům.
(12) Při akcích konaných mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání,
nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví
nezletilých žáků připadnout více než 25 těchto žáků. Výjimku z tohoto
počtu může stanovit s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti a
ochrany zdraví nezletilých žáků ředitel školy.
(13) Při akcích konaných mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, kdy
místem pro shromáždění nezletilých žáků není místo, kde se uskutečňuje
vzdělávání, se zajišťuje bezpečnost a ochrana zdraví nezletilých žáků
na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení
akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví těchto žáků na
předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění
nezletilých žáků a skončení akce škola oznámí nejméně 1 den předem
jejich zákonným zástupcům.
§ 2
Přijímání uchazečů ke vzdělávání
(1) Do přípravného studia jsou přijímáni uchazeči, kteří prokáží
předpoklady ke vzdělávání.
(2) Do základního studia I. a II. stupně a studia pro dospělé jsou
přijímáni uchazeči na základě úspěšného vykonání talentové zkoušky a
doporučení přijímací komise, jejíž členy jmenuje ředitel školy.
Talentová zkouška může být nahrazena úspěšným ukončením základního
studia předcházejícího stupně. Termín konání talentových zkoušek škola
zveřejní nejpozději 14 dní před jejich konáním.
(3) Do studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin přijme žáka ředitel
školy na návrh učitele hlavního předmětu.
(4) Do přípravného a základního studia mohou být výjimečně přijati
mimořádně nadaní uchazeči, kteří nedosáhli stanoveného věku. Uchazeči,
kteří překročili věk stanovený v § 1 odst. 3, mohou být podle výsledku
talentové zkoušky přijati do některého z vyšších ročníků základního
studia.
§ 3
Hodnocení žáka
(1) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení může být vyjádřeno
klasifikací, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení
rozhoduje ředitel školy.
(2) Slovní hodnocení na vysvědčení je konkrétním slovním vyjádřením
dosažené vzdělávací úrovně žáka ve vztahu k cílům vzdělávání stanoveným
rámcovým vzdělávacím programem, k vlastním možnostem, přístupu žáka ke
vzdělávání a jeho věku.
(3) Žák je v případě použití klasifikace v jednotlivých předmětech
hodnocen na vysvědčení těmito stupni prospěchu:
a) 1 - výborný,
b) 2 - chvalitebný,
c) 3 - uspokojivý,
d) 4 - neuspokojivý.
(4) Žák je na konci prvního a druhého pololetí celkově hodnocen těmito
stupni:
a) prospěl(a) s vyznamenáním,
b) prospěl(a),
c) neprospěl(a).
(5) Žák prospěl s vyznamenáním, jestliže je z hlavního předmětu
hodnocen stupněm prospěchu 1 - výborný, v žádném povinném předmětu není
hodnocen stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný a průměr stupňů
prospěchu z povinných předmětů nemá vyšší než 1,5. Není-li stanoven
hlavní předmět, prospěl žák s vyznamenáním, jestliže není hodnocen v
žádném povinném předmětu stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný a
průměr stupňů prospěchu z povinných předmětů nemá vyšší než 1,5. V
případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a
klasifikace postupuje škola podle pravidel pro hodnocení výsledků
vzdělávání žáků stanovených ve školním řádu.^2)
(6) Žák prospěl, jestliže nebyl ani v jednom povinném předmětu hodnocen
stupněm prospěchu 4 - neuspokojivý nebo odpovídajícím slovním
hodnocením.
(7) Žák neprospěl, jestliže byl z některého povinného předmětu hodnocen
stupněm prospěchu 4 - neuspokojivý nebo odpovídajícím slovním
hodnocením.
(8) Nelze-li žáka hodnotit za první pololetí ze závažných objektivních
příčin, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to
tak, aby hodnocení za první pololetí bylo ukončeno nejpozději do
ukončení hodnocení za druhé pololetí příslušného školního roku.
Nelze-li žáka hodnotit za druhé pololetí ze závažných objektivních
příčin, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to
tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo ukončeno do konce měsíce
srpna příslušného školního roku.
(9) Ředitel školy může uznat částečné vzdělání žáka, pokud je doloženo
prokazatelným způsobem a od doby jeho dosažení neuplynulo více než 5
let. Uzná-li ředitel školy dosažené vzdělání žáka, uvolní žáka z
vyučování a hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání.
§ 4
Postup žáka do vyššího ročníku a opakování ročníku
(1) Do vyššího ročníku postupuje žák, který byl na konci druhého
pololetí celkově hodnocen stupněm prospěl(a) nebo prospěl(a) s
vyznamenáním a úspěšně vykonal postupovou zkoušku, pokud tak stanoví
rámcový vzdělávací program.
(2) Mimořádně nadaného žáka lze na konci prvního pololetí nebo na konci
druhého pololetí přeřadit do některého z vyšších ročníků bez
absolvování předchozího ročníku či ročníků, a to po úspěšném vykonání
postupových zkoušek ze všech povinných předmětů.
(3) Žákovi, který nebyl na konci druhého pololetí hodnocen, lze v
odůvodněných případech umožnit opakování ročníku.
(4) Žáka studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin, který na konci
druhého pololetí neprospěl, lze přeřadit zpět do příslušného ročníku
základního studia.
§ 5
Opravné zkoušky
(1) Žák, který je na konci druhého pololetí hodnocen stupněm prospěchu
4 - neuspokojivý nebo odpovídajícím slovním hodnocením z jiného než
hlavního předmětu, koná opravnou zkoušku nejpozději v posledním týdnu
měsíce srpna příslušného školního roku. Z hlavního předmětu opravnou
zkoušku nelze konat.
(2) Jestliže se žák nedostaví k opravné zkoušce v určeném termínu, je
hodnocen z předmětu, ze kterého měl konat opravnou zkoušku, stupněm 4 -
neuspokojivý. Jestliže se žák nemohl dostavit k opravné zkoušce ze
závažných objektivních příčin a svou neúčast omluví řediteli školy
nejpozději do 3 dnů od termínu stanoveného pro vykonání této zkoušky,
určí ředitel školy náhradní termín pro její vykonání.
§ 6
Komisionální zkoušky
(1) Komisionální zkoušky se konají:
a) při postupových zkouškách podle § 4 odst. 1,
b) při závěrečných zkouškách na konci základního studia I. a II.
stupně, studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin a studia pro
dospělé,
c) při zkouškách z hlavního předmětu studia s rozšířeným počtem
vyučovacích hodin,
d) při přeřazení mimořádně nadaného žáka do některého vyššího ročníku
bez absolvování předcházejícího ročníku nebo ročníků podle § 4 odst. 2
a
e) při opravných zkouškách.
(2) Zkušební komise je nejméně tříčlenná a skládá se z odborníků
příslušného předmětu nebo oboru. Členy komise jmenuje ředitel školy.
Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel. O hodnocení
zkoušky rozhoduje komise většinou hlasů, při rovnosti hlasů rozhoduje
hlas předsedy.
§ 7
Ukončení vzdělávání
(1) Základní studium I. a II. stupně, studium s rozšířeným počtem
vyučovacích hodin a studium pro dospělé se ukončují vykonáním závěrečné
zkoušky. Závěrečná zkouška může mít formu absolventského vystoupení
nebo vystavení výtvarných prací na výstavě.
(2) Žák přestává být žákem školy:
a) jestliže nevykonal závěrečnou zkoušku nebo byl na konci druhého
pololetí celkově hodnocen stupněm neprospěl a nebylo mu povoleno
opakování ročníku,
b) jestliže byl vyloučen ze školy,^3)
c) v případě, že o to písemně požádá zákonný zástupce nezletilého žáka
nebo zletilý žák,
d) v případě, že zákonný zástupce nezletilého žáka nebo zletilý žák
neuhradil úplatu za vzdělávání ve stanoveném termínu.
(3) O ukončení vzdělávání podle odstavce 2 písm. a) nebo d) je zákonný
zástupce žáka nebo zletilý žák vyrozuměn písemně do jednoho týdne od
ukončení vzdělávání.
§ 8
Úplata za vzdělávání ve školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo
svazkem obcí
(1) U žáků přípravného studia, základního studia I. a II. stupně a
studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin se stanoví výše úplaty v
jednotlivých uměleckých oborech tak, aby průměrná výše stanovených
úplat nepřekročila 110 % skutečných průměrných neinvestičních výdajů
školy na žáka v uplynulém kalendářním roce s výjimkou výdajů na platy a
náhrady platů nebo mzdy a náhrady mezd, odměny za pracovní pohotovost,
odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo
pracovní poměr a odstupné, na úhradu pojistného na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na
všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a
sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních
vztahů, na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou žáků zdravotně
postižených a rovněž výdajů na další vzdělávání pedagogických
pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a
kvalitou vzdělávání, poskytnutých ze státního rozpočtu.^4)
(2) U studia pro dospělé stanoví ředitel školy výši úplaty za
vzdělávání
a) u žáků, kteří se zároveň vzdělávají v denní formě vzdělávání ve
střední škole, v denní formě vzdělávání v konzervatoři nebo v denní
formě vzdělávání ve vyšší odborné škole, podle odstavce 1,
b) u žáků, kteří nejsou uvedeni v písmeni a), nejvýše v plné výši
průměru skutečných neinvestičních výdajů na žáka v uplynulém
kalendářním roce.
(3) Ukončí-li žák vzdělávání podle § 7 odst. 2 písm. b) nebo c) v
průběhu prvního nebo druhého pololetí školního roku, úplata za
vzdělávání se nevrací. Ukončí-li žák vzdělávání podle § 7 odst. 2 písm.
c) z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména zdravotních, lze
poměrnou část úplaty za vzdělávání vrátit.
(4) Ředitel školy stanoví výši úplaty na období školního roku. Úplatu
lze uhradit ročně, pololetně, čtvrtletně nebo měsíčně. Úplata za
stanovené období je splatná do 15. dne prvního měsíce příslušného
období. Ředitel školy může dohodnout se zákonným zástupcem nezletilého
žáka nebo zletilým žákem jiný termín úhrady.
§ 9
Přehlídky a soutěže
K podpoře nadaných žáků, k výměně zkušeností a porovnávání výsledků
vzdělávání se organizují přehlídky a soutěže žáků v jednotlivých
uměleckých oborech a předmětech.
§ 10
Přechodné ustanovení
Výše úplaty se podle § 8 odst. 1 a 2 stanoví od školního roku
2005/2006. Do té doby se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
§ 11
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České
republiky č. 292/1991 Sb., o základních uměleckých školách.
2. Vyhláška č. 151/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 292/1991 Sb. o
základních uměleckých školách, ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
3. Vyhláška č. 155/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 292/1991 Sb., o
základních uměleckých školách, ve znění pozdějších předpisů.
§ 12
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministryně:
JUDr. Buzková v. r.
1) § 144 odst. 1 písm. g) školského zákona.
2) § 30 odst. 2 školského zákona.
3) § 31 odst. 2 až 4 školského zákona.
4) § 160 odst. 1 písm. c) školského zákona.