193/2007 Sb.



Vyhláška



ze dne 17. července 2007,



kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu

tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu



Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14 odst. 5 zákona č.

406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 177/2006 Sb.,

(dále jen "zákon") k provedení § 6 odst. 9 zákona:



§ 1



Předmět úpravy



(1) Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropských

společenství^1). Stanoví požadavky na účinnost užití energie v nově

zřizovaných zařízeních pro rozvod tepelné energie a pro vnitřní rozvod

tepelné energie a chladu, a na vybavení těchto zařízení tepelnou

izolací, regulací a řízením u



a) parních, horkovodních a teplovodních sítí a sítí pro rozvod teplé

vody a chladu včetně přípojek, s výjimkou chladicí vody z energetických

a technologických procesů, která odvádí tepelnou energii do okolního

prostředí,



b) předávacích nebo výměníkových stanic,



c) zařízení pro vnitřní rozvod tepelné energie, chladu a teplé vody v

budovách (dále jen "vnitřní rozvod").



(2) Dále tato vyhláška stanoví způsob zjišťování tepelných ztrát

zařízení pro rozvod tepelné energie a vnitřní rozvod tepelné energie,

chladu a teplé vody.



(3) Tato vyhláška se vztahuje na rozvodná tepelná zařízení a vnitřní

rozvody tepelné energie a chladu sloužící k dodávkám tepelné energie

bytovým objektům nebo společně bytovým objektům, pro technologické

účely a pro nebytové prostory.



§ 2



Účinnost užití energie při rozvodu tepelné energie



(1) Tepelná síť se dimenzuje tak, aby roční využití její schopnosti

přenosu tepelné energie bylo co největší. Prokáže-li optimalizační

výpočet, respektující ekonomicky efektivní úspory energie, výhodnost

samostatného potrubí pro provoz mimo otopné období, dimenzuje se

potrubí podle ekonomické měrné tlakové ztráty.



(2) Účinnost užití energie z hlediska její dopravy a z hlediska

tepelných ztrát je určena podle vzorce uvedeného v příloze č. 1 k této

vyhlášce.



(3) Při navrhování nových a při rekonstrukci stávajících tepelných sítí

se použije řešení, pro které má minimální hodnotu energetické

náročnosti z hlediska dopravy tepelné energie étac a maximální hodnotu

účinnosti z hlediska tepelných ztrát étaz. Minimální hodnoty respektive

maximální hodnoty nemusí být dodrženy, pokud je navrženo výhodnější

řešení na základě optimalizačního výpočtu respektujícího ekonomicky

efektivní úspory energie. Oběhové čerpadlo se nepředimenzovává a

navrhuje se v okolí své nejvyšší energetické účinnosti.



(4) V provozních podmínkách se účinnosti užití energie z hlediska

tepelných ztrát vyhodnocuje étaz jedenkrát ročně.



§ 3



Teplonosná látka a její parametry v tepelném rozvodu



(1) Pro vytápění a přípravu teplé vody a všude tam, kde to pro daný

účel postačuje, volí se přednostně pro přenos tepelné energie teplá

voda do 90 st. C nebo do 115 st. C. Horká voda nad 115 st. C se použije

pro rozsáhlé tepelné sítě určené k zásobování rozlehlých sídlišť, obcí

a vzdálených odběratelů. Pára jako teplonosná látka se použije jen tam,

kde je to tepelně-technicky opodstatněné a zdůvodněné optimalizačním

výpočtem, a zejména pro technologické účely.



(2) Výpočtová teplota ve vratném potrubí se volí nižší nebo rovna 70

st. C. Vyšší hodnotu než 70 st. C, zejména z důvodů akumulace tepla v

síti, je nutno zdůvodnit optimalizačním výpočtem, respektujícím

ekonomicky efektivní úspory energie.



(3) Teplá nebo horká voda pro vytápění se v průběhu otopného období

udržuje podle klimatických podmínek na teplotě nezbytně nutné pro

zajištění dodávky tepelné energie potřebné k dosažení tepelné pohody

uživatelů napojených bytových a nebytových prostor.



(4) Tlak v teplovodní a horkovodní síti se za provozu udržuje ve výši,

která zajišťuje, že v žádné části potrubí ani v připojeném odběrném

tepelném zařízení nedojde k odpaření vody. Ve vratném potrubí se

udržuje trvale přetlak.



(5) Parametry páry se volí tak, aby s ohledem na úbytek tlaku a teploty

v síti byly uspokojeny požadavky všech napojených odběratelů a aby při

její dopravě byla omezena kondenzace v potrubí. K tomu se přihlédne i

při dimenzování potrubí.



(6) Při rekonstrukci parní tepelné sítě se pára jako teplonosná látka

nahradí v souladu s odstavcem 1 teplou nebo horkou vodou postupně ve

všech částech nebo samostatných okruzích, kam je dodávána tepelná

energie pro vytápění a přípravu teplé vody, nebo pro technologické

účely.



§ 4



Vnitřní rozvod tepelné energie



(1) Každý spotřebič tepelné energie se opatřuje armaturou s uzavírací

schopností, pokud to jeho technické řešení a použití připouští. Každé

otopné těleso se vybavuje ventilem s uzavírací a regulační schopností s

regulátorem pro zajištění místní regulace a u dvoubodového napojení,

vyjma jednotrubkových otopných soustav, též regulačním šroubením, pokud

se nejedná o případ podle § 7 odst. 5.



(2) Každý parní spotřebič včetně parního rozvodu nebo v technicky

odůvodnitelných případech skupina spotřebičů se opatří vhodně voleným

odvaděčem kondenzátu, zabraňujícím vstupu páry do kondenzátního

potrubí, s výjimkou spotřebičů s regulací výkonu na straně kondenzátu.

Každý parní spotřebič ve skupinovém zapojení připojený na společný

kondenzátní uzávěr se vybaví zpětnou a uzavírací armaturou.



(3) Pro vytápění s nuceným oběhem teplonosné látky nevýrobních objektů

se volí teplota teplonosné látky na vstupu do otopného tělesa do 75 st.

C. Pro vytápění s přirozeným oběhem otopné vody se volí teplota

teplonosné látky na vstupu do otopného tělesa maximálně 90 st. C.



(4) Ke snížení teploty a využití odparu v kondenzátním systému se

instalují dochlazovače, které zajišťují vychlazení kondenzátu pod 100

C.



(5) Tepelná energie předávaná do vytápěného prostoru z neizolovaného

potrubí se považuje za trvalý tepelný zisk, který se uvažuje při návrhu

tepelného výkonu otopných těles podle tabulek 1 a 2 uvedených v příloze

č. 2 k této vyhlášce, jestliže projektovaná teplota teplonosné látky v

rozvodu je rovna nebo vyšší než 60 st. C. Přípojné potrubí k otopnému

tělesu se respektuje až od délky 2 m.



§ 5



Tepelná izolace zařízení pro rozvod tepelné energie a vnitřní rozvod

tepelné energie pro vytápění a technologické účely a pro rozvod teplé

vody



(1) Část tepelné sítě, která prochází netemperovanými prostory, s

teplonosnou látkou o teplotě vyšší než 40 st. C nesloužící temperování

prostorů, kterými prochází, se vybaví tepelnou izolací. Pokud je třeba

zajistit vychlazení kondenzátu pod určenou teplotu a vychlazení není

možné zajistit v dochlazovačích umožňujících využití takto získaného

tepla, pak je možno ve výjimečných případech neinstalovat izolace na

kondenzátní potrubí a nádrže.



(2) Tepelná izolace se chrání před mechanickým poškozením. Vnější

povrch izolovaného potrubí se upraví tak, aby byl odolný vůči vnějšímu

prostředí a slunečnímu záření. Zvlhnutí tepelné izolace se brání

opatřením k ochraně před atmosférickou vlhkostí, u bezkanálového

provedení před zemní vlhkostí, při vedení v kanálech před vnikáním

podzemní a povrchové vody do těchto kanálů.



(3) Tepelná izolace u vnitřních rozvodů s teplonosnou látkou do 115 st.

C se navrhuje tak, že její povrchová teplota je o méně než 20 K vyšší

oproti teplotě okolí a u vnitřních rozvodů s teplonosnou látkou nad 115

st. C o méně než 25 K oproti teplotě okolí, není-li na základě § 5

odst. 4 stanoveno jinak.



(4) Na všech vnitřních rozvodech musí být instalována tepelná izolace,

pokud nejsou určeny k vytápění nebo temperování okolního prostoru, s

výjimkou týkající se kondenzátních potrubí a nádrží.



(5) Izolace armatur a přírub se provádí jako snímatelná. Izolace se

nepožaduje u armatur, kde by to ohrožovalo jejich funkci nebo podstatně

ztěžovalo manipulaci s nimi.



(6) Minimální tloušťka tepelné izolace armatur se volí stejná jako u

potrubí téhož jmenovitého průměru.



(7) Při výpočtu tepelných ztrát rozvodů se tepelné ztráty neizolovanými

armaturami, uložením a kompenzátory postihují opravným součinitelem

vztaženým na délku potrubí



a) u bezkanálového uložení 1,15,



b) při vedení v kanálech 1,25,



c) u nadzemního nebo pozemního vedení 1,30.



(8) Pro tepelné izolace rozvodů se použije materiál mající součinitel

tepelné vodivosti lambda u rozvodů menší nebo roven 0,045 W/m.K a u

vnitřních rozvodů menší nebo roven 0,040 W/m.K (hodnoty lambda udávány

při 0 st. C), pokud to nevylučují bezpečnostně technické požadavky.



(9) U rozvodů se tloušťka tepelné izolace stanoví výpočtem tak, aby

součinitel prostupu tepla vztažený na jednotku délky potrubí U byl

menší nebo roven jak hodnoty uvedené v příloze č. 3.



(10) Při vyšších provozních teplotách než 90 st. C je u vnitřních

rozvodů tloušťka izolace úměrně zesílena, aby byl dodržen požadavek

podle odstavce 3.



(11) U vnitřních rozvodů se minimální tloušťka tepelné izolace (diz -

d)/2 stanoví výpočtem tak, aby součinitel prostupu tepla vztažený na

jednotku délky potrubí U byl menší nebo roven hodnotě uvedené v příloze

č. 3 k této vyhlášce a zároveň bylo dodrženo ustanovení odstavce 3.

Výpočet se provede podle vztahu uvedeného v příloze č. 3. U vnitřních

rozvodů plastových a měděných se tloušťka tepelné izolace volí podle

vnějšího průměru potrubí nejbližšího vnějšímu průměru potrubí řady DN.



(12) U vnitřních rozvodů menšího průměru než DN 10 se při stanovení

tloušťky tepelné izolace přihlíží k izolačnímu logicky neřešitelnému

rozporu.



§ 6



Předávací stanice a jejich vybavení



(1) Každý zdroj tepelné energie pro ústřední vytápění, popřípadě k němu

připojené předávací stanice se k zabezpečení hospodárného nakládání s

tepelnou energií a rovnovážného stavu mezi výrobou a spotřebou tepelné

energie vybaví zařízením automaticky regulujícím teplotu teplonosné

látky, zejména v závislosti na průběhu klimatických podmínek nebo

venkovní teploty ve vazbě na teplotu vnitřní ve vytápěném prostoru nebo

podle zátěže, nebo regulátorem tlaku páry. Požadavek se nevztahuje na

kotelnu s násypnými kotli na tuhá paliva.



(2) V odběrném tepelném zařízení se trvale udržuje tlakový rozdíl ve

výši, která umožňuje regulaci vytápění a teploty teplé vody u

spotřebitelů.



(3) Předávací stanice se přednostně zřizují samostatně pro jednotlivé

odběratele. Společné stanice pro více odběratelů se při rekonstrukcích

nahrazují přednostně stanicemi pro jednotlivé odběratele.



(4) Při navrhování regulace v předávacích stanicích se postupuje tak,

aby bylo přijato technicky dostačující řešení při zachování ekonomické

výhodnosti.



(5) Příprava teplé vody je u předávacích stanic řešena vždy jako

tlakově nezávislá s oddělením ohřívající a ohřívané teplonosné látky

teplosměnnou plochou.



(6) Předávací stanice se vybavují automatickou regulací teploty

teplonosné látky. Druh použité regulace se volí podle maximálně

dosažitelných úspor tepelné energie a podle odstavce 4.



(7) U vodního primárního rozvodu se u nových nebo rekonstruovaných

předávacích stanic provede opatření zamezující překročení maximálního

dovoleného průtoku na primární straně rozvodu u odběratele. U parních

tepelných sítí se instalují omezovače spotřeby tepla.



(8) Parní předávací stanice jsou takové stanice, kde je primární

teplonosnou látkou vodní pára. U dodávky vodní páry se provádí

opatření, aby primární teplonosnou látkou v místě napojení předávací

stanice nebyla mokrá pára.



(9) Vnitřní rozvody tepelné energie ve zdrojích tepelné energie a v

předávacích stanicích se opatřují tepelnou izolací podle § 5.



§ 7



Regulace a řízení dodávky tepelné energie



(1) Oběhová čerpadla se navrhují na jmenovitý průtok a tlakovou ztrátu

hlavní zásobované větve rozvodu.



(2) Oběhová čerpadla v předávacích stanicích a v otopných soustavách s

jmenovitým tepelným výkonem nad 50 kW se vybavují automatickou plynulou

nebo alespoň třístupňovou regulací otáček, pokud tomu nebrání způsob

provozování čerpadel.



(3) Zdroje tepelné energie, které zajišťují vytápění ústřední, bytové

individuální a lokální, se vybavují automatickou regulací umožňující

centrálně snížit či odstavit dodávku tepelné energie, stejně jako

zapnout a vypnout elektrická zařízení zajišťující dopravu tepelné

energie v závislosti na venkovní teplotě nebo jiné určující veličině.

Volba druhu regulace upřednostňuje požadavek maximálních úspor tepelné

energie. Požadavek se nevztahuje na násypné kotle na tuhá paliva.



(4) Spotřebiče se vybavují místní regulací tak, aby se dosáhlo

zohlednění tepelných zisků z oslunění a vnitřních tepelných zisků. U

skupin spotřebičů a u skupin místností stejného typu a druhu využití v

nebytovém objektu se připouští skupinová regulace.



(5) K zajištění úsporného, bezhlučného a bezporuchového provozu celé

otopné soustavy se použijí odpovídající technické prostředky.



(6) U rozvodu tepelné energie a vnitřního rozvodu vytápění a teplé vody

se seřizují průtoky tak, aby odpovídaly projektovaným jmenovitým

průtokům s maximální odchylkou +- 15 %. Seřízení průtoků se prokazuje

měřením v jednotlivých větvích otopné soustavy. Měření se provádí při

uvádění do provozu, po odstranění závažných provozních závad, při

nedostatečném zásobování nebo přetápění u některého odběratele či

spotřebitele a při změnách zařízení, které ovlivňují tlakové poměry v

síti, zejména při připojení nových a odstavení stávajících odběratelů

či spotřebitelů. Protokol o měření a nastavení průtoků zůstává trvale

uložen u provozovatele rozvodu či vnitřního rozvodu.



§ 8



Tepelná izolace zásobníků teplé vody a expanzních nádob



(1) Minimální tloušťka tepelné izolace zásobníků teplé vody a

otevřených expanzních nádob je 100 mm při použití izolačního materiálu

se součinitelem tepelné vodivosti lambda menším nebo rovným 0,045 W/m.K

(udáváno při teplotě 0 st. C). Při jiných hodnotách součinitelů tepelné

vodivosti se tloušťka izolace přepočítá tak, aby bylo dosaženo stejných

nebo lepších tepelně izolačních vlastností.



(2) Minimální tloušťka tepelné izolace pasivních zásobníků

(akumulačních nádob) je 100 mm při použití izolačního materiálu se

součinitelem tepelné vodivosti lambda menším nebo rovným 0,04 W/m.K

(udáváno při teplotě 0 st. C). Při menších hodnotách součinitelů

tepelné vodivosti se tloušťka izolace přepočítá tak, aby bylo dosaženo

součinitele prostupu tepla U 7000.



(7) Pokud není vnější povrch tepelné izolace opatřen parotěsnou vrstvou

nebo utěsňovaným oplechováním, použije se tepelná izolace s faktorem

difuzního odporu mý > 5000.



(8) Pro rozvody s provozní teplotou nižší než +15 st. C se vláknité

izolace nepoužívají. V rozmezí teplot 0 až +15 st. C je jejich použití

možné pouze v kombinaci s kapilárně vodivou tkaninou.



(9) Při montáži potrubí a při dopěňování polyuretanových izolací se

postupuje podle technologického předpisu výrobce potrubí.



(10) Tepelná izolace se provede tak, aby jí neprocházely žádné kabely,

vodovodní potrubí apod. Pokud je nezbytné, aby izolací procházel vodič,

provede se v tepelné izolaci zvláštní průchodka vhodně zaizolovaná a

utěsněná proti difuzi.



(11) Tepelná izolace se provede tak, aby mezi potrubím a tepelnou

izolací nedocházelo ke kondenzaci vlhkosti ze vzduchu.



(12) Minimální tloušťka tepelné izolace zásobníků chladu se určuje

optimalizačním výpočtem, respektujícím ekonomicky efektivní úspory

energie.



(13) Každý zdroj chladu, případně k němu připojené předávací stanice se

k zabezpečení hospodárného nakládání s chladem a k zabezpečení

rovnovážného stavu mezi výrobou a spotřebou chladu vybavuje zařízením

automaticky regulujícím chladicí výkon v závislosti na potřebě chladu.



(14) Při navrhování regulace dodávky chladu se volí způsob podle

technicko-ekonomického výpočtu nejvýhodnější.



(15) Zdroje chladu se vybavují regulací umožňující centrálně snížit či

odstavit dodávku chladu, stejně jako zapnout a vypnout elektrická

zařízení zajišťující dodávku chladu a regulující zdroje chladu, v

závislosti na určující veličině. Při volbě druhu regulace se

upřednostňuje požadavek maximálních úspor chladu.



(16) U rozvodu chladu a vnitřního rozvodu chladu se seřizují průtoky

tak, aby odpovídaly projektovaným jmenovitým průtokům s maximální

odchylkou +- 12 %. Seřízení průtoků chladicí látky se prokazuje měřením

v jednotlivých větvích soustavy. Měření se provádí při uvádění do

provozu, po odstranění závažných provozních závad, při nedostatečném

zásobování a při změnách zařízení, které ovlivňují tlakové poměry v

síti, zejména při připojení nových a odstavení stávajících odběratelů

či spotřebitelů. Protokol o měření a nastavení průtoků zůstává trvale

uložen u provozovatele rozvodu či vnitřního rozvodu chladu.



§ 10



Metody zjišťování tepelných ztrát a zisků v zařízeních pro rozvod

tepelné energie, chladu a teplé vody



(1) V provozních podmínkách se používají pro zjišťování tepelných ztrát

a zisků v zařízeních pro rozvod tepelné energie, chladu a teplé vody

provozní metody.



(2) U provozních metod nejsou teploty přesně definovány a měření je

závislé na možnostech měřicí metody. Přesnost naměřených hodnot, tj.

tepelného toku, popř. tepelné vodivosti, je horší než 5 %. Provozní

metody ověřují tepelně izolační vlastnosti především tepelnou vodivostí

a tepelnými ztrátami.



(3) V protokolu z provozního měření se zaznamená



a) datum, čas a délka měření,



b) technický popis měřicího zařízení a místa měření,



c) rozměry měřené izolace, zejména průměry potrubí, složení a tloušťky

vrstev,



d) druh izolačního materiálu a jeho stav,



e) provozní teploty, teplota okolí, klimatické poměry.



(4) Provozní metody jsou Schmidtova, termovizní a kalorimetrická. Popis

provozních metod je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.



(5) Vzhledem k toku tepla se měření provádí



a) při ustáleném toku tepla, v časovém úseku, kdy se nemění teploty

vnitřního a vnějšího prostředí ani rychlost proudění okolního vzduchu

(stacionární metoda),



b) při neustáleném tepelném toku, při řízeném ohřívání nebo

ochlazování, za současného zjišťování času, za který se druhá strana

izolované desky ohřeje nebo ochladí. Jde o metody laboratorní s vyšší

nepřesností a nemožností určení střední teploty (nestacionární metoda).



§ 11



Zrušovací ustanovení



Zrušuje se:



1. Vyhláška č. 151/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti

užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné

energie.



2. Vyhláška č. 153/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti určení

účinnosti užití energie při přenosu, distribuci a vnitřním rozvodu

elektrické energie.



§ 12



Účinnost



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2007.



Ministr:



Ing. Říman v. r.



Příloha 1



Stanovení účinnosti užití energie pro rozvod tepelné energie



A) Účinnost užití z hlediska dopravy tepelné energie je určena vztahem:













B) Účinnost užití z hlediska tepelných ztrát je určena vztahem:











kde



PN jmenovitý výkon čerpadla [kW]

PSN příkon čerpadla při nižších než jmenovitých [kW]

otáčkách

QOD,i teplo odebrané i-tým odběrným místem [GJ]

QZD teplo dodané zdrojem [GJ]

k počet pevně nastavitelných stupňů otáček, na které [-]

je čerpadlo provozováno

l poměrná část provozní doby čerpadla za otopné [-]

období, kdy čerpadlo nepracuje

m poměrná část provozní doby čerpadla za otopné [-]

období, kdy čerpadlo pracuje se jmenovitými

otáčkami

n poměrná část provozní doby čerpadla za otopné [-]

období, kdy čerpadlo pracuje se sníženými otáčkami;

u čerpadel s plynule proměnnými otáčkami se uvažuje

n=0,5



Příloha 2



Směrné hodnoty tepelného výkonu neizolovaného potrubí vztažené na 1 m

délky



Tabulka 1 Vertikální rozvod





--------------------------------------------------------------

Vnitřní Teplota vody v trubce [°C]

Potrubí výpočtová 90 85 80 75 70 65 60

teplota Tepelný výkon neizolovaného potrubí

--------------------------------------------------------------

DN °C W/m

--------------------------------------------------------------

10 20 45 40 35 30 30 25 20

15 20 60 50 45 40 35 30 30

20 20 70 65 60 50 45 40 35

25 20 90 80 70 65 55 50 40

32 20 110 100 90 80 70 60 55

40 20 125 115 100 90 80 70 60

50 20 150 140 120 110 100 85 75

--------------------------------------------------------------



Tabulka 2 Horizontální rozvod





--------------------------------------------------------------

Vnitřní Teplota vody v trubce [°C]

Potrubí výpočtová 90 85 80 75 70 65 60

teplota Tepelný výkon neizolovaného potrubí

DN ti [°C] W/m

--------------------------------------------------------------

10 20 35 30 30 25 25 20 15

15 20 45 40 35 30 30 25 20

20 20 55 50 45 40 35 30 25

25 20 70 60 55 50 45 40 30

32 20 85 75 70 60 55 50 40

40 20 95 85 80 70 60 55 50

50 20 115 105 90 85 75 65 55

--------------------------------------------------------------





Příloha 3



Stanovení součinitele prostupu tepla vztaženého na jednotku délky







kde:



U součinitel prostupu tepla vztažený na jednotku [W/mK]

délky

D vnitřní průměr trubky [m]

d vnější průměr trubky [m]

diz vnější průměr izolace [m]

alfaiz součinitel přestupu tepla na povrchu izolace [W/m2K]

alfai součinitel přestupu tepla na vnitřní straně trubky [W/m2K]

lambdaiz součinitel tepelné vodivosti tepelné izolace [W/m.K]

lambdatr součinitel tepelné vodivosti materiálu trubky [W/mK]

te teplota okolního vzduchu [°C]

tiz povrchová teplota tepelné izolace [°C]





Součinitel přestupu tepla na vnitřní straně trubky se určí z

odpovídajících kriteriálních rovnic respektujících rychlost proudění a

další fyzikální veličiny a na vnější straně tepelné izolace se ještě

respektuje sálavá složka.



alfaiz = alfaiz,K + alfaiz,S



kde:



alfaiz,K součinitel přestupu tepla na povrchu izolace konvencí [W/m2.K]



alfaiz,S součinitel přestupu tepla na povrchu izolace sáláním [W/m2.K]





Určující hodnoty součinitelů prostupu tepla vztažených na jednotku

délky u vnitřních rozvodů

----------------------------------------------------------------------

DN 10 až 15 20 až 32 40 až 65 80 až 125 150 až 200

----------------------------------------------------------------------

U [W/mK] 0,15 0,18 0,27 0,34 0,40

----------------------------------------------------------------------





Určující hodnoty součinitelů prostupu tepla vztažených na jednotku

délky u rozvodů uložených v zemi

------------------------------------------------------------------------------

DN 20 25 32 40 50 65 80 100 125 150 175 200

------------------------------------------------------------------------------

U A 0,14 0,17 0,18 0,21 0,23 0,25 0,27 0,28 0,32 0,36 0,38 0,39

------------------------------------------------------------------------------

[W/mK] B 0,16 0,19 0,20 0,24 0,26 0,30 0,31 0,32 0,36 0,40 0,44 0,46

------------------------------------------------------------------------------





A - pevné potrubí; B - pružné potrubí a potrubí zdvojená (uložena vedle

sebe)



Při výpočtu součinitele prostupu tepla u rozvodů uložených v zemi se ve

vztahu nahradí poměr 1/alfaiz tepelným odporem vrstvy 1 m přilehlé

zeminy Rz [m2.K/W].



- sypká zemina a písek Rz = 1,11 m2.K/W



- skála Rz = 0,42 m2.K/W



- zemina nebo skála pod hladinou spodní vody Rz = 0 m2.K/W



Příloha 4



Provozní metody zjišťování tepelných ztrát a zisku v zařízeních pro

rozvod tepla a chladu



1) Schmidtova metoda



Gumový pásek je obložen sériovým termočlánkem měřícím rozdíl teplot na

tloušťce pasku 2 mm. Pásek je zavulkanizován do pasu 60 x 5 x 600 mm.

Pas se přikládá k měřenému povrchu, kterým prochází tepelný tok. Ten

vyvolá změnu teplot na vnitřním i vnějším povrchu zavulkanizovaného

pásku a sériové termočlánky násobící změnu signalizující napětí v

závislosti na velikosti tepelného toku. Po ocejchování pasu se získá

konstanta pasu C. Násobením odečteného napětí na svorkovnici pasu

získáme hodnotu měřeného tepelného toku. Vzhledem k cejchování pasu na

rovině se tepelný tok určovaný na potrubí násobí korekčním

součinitelem. Měření vyžaduje ustálený stav, povrch se chrání před

prouděním okolního vzduchu, pas nelze položit na kovový povrch, k

zamezení bočních ztrát se k pasu z boků přidávají další pasy a měření

vyžaduje zkušenost obsluhy.



2) Termovizní metoda



Tato metoda představuje, způsob měření, při kterém se termovizní

kamerou snímá povrch izolovaného zařízení. Termovizní zobrazení

povrchových ploch umožňuje zaznamenat rozloženi povrchových teplot

zařízeni a tak případné vady izolace, které se projevují jako tepelné

mosty. Tato metoda neumožňuje ověření součinitele tepelné vodivosti

tepelných izolaci.



Termovizní metoda je vhodná pro komplexní zhodnocení skutečného stavu

tepelně izolovaných rozvodů a energetických zařízeni.



3) Kalorimetrická metoda



Metoda vycházející z kalorimetrické rovnice a umožňuje stanovit tepelné

ztráty či zisky na úseku rozvodu. Měřením se stanoví rozdíl teplot

teplonosné látky a průtok. Při využití fakturačních měřidel tepla

dodavatele a součtových hodnot fakturačních měřidel na vstupu u

odběratelů lze přibližně stanovit tepelné ztráty celé sítě. Naměřený

rozdíl však zahrnuje krom tepelné ztráty sítě i veškeré nepřesnosti

měřidel a často tato metoda nedává věrohodné výsledky.



1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES o energetické

náročnosti budov.