299/2003 Sb.
Vyhláška
ze dne 1. září 2003
o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze
zvířat na člověka
Změna: 299/2003 Sb. (část)
Změna: 356/2004 Sb.
Změna: 389/2004 Sb.
Změna: 214/2005 Sb.
Změna: 36/2007 Sb.
Změna: 316/2007 Sb.
Změna: 288/2008 Sb.
Změna: 12/2010 Sb.
Změna: 161/2012 Sb.
Změna: 72/2013 Sb.
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o
veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární
zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., (dále jen "zákon") k provedení
§ 6 odst. 9 písm. d) a e) a § 10 odst. 3 zákona:
Úvodní ustanovení
§ 1
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a v
návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie^1a) upravuje
a) obecná opatření ke zdolání a zabránění šíření nákaz zvířat,
b) způsob a lhůty ohlašování nákaz,
c) postup, hlediska pro zpracovávání a obsah pohotovostních plánů pro
případy výskytu některých nebezpečných nákaz,
d) pro které nákazy se vypracovávají programy ozdravování zvířat,
e) veterinární podmínky a pravidla očkování zvířat,
f) požadavky na národní referenční laboratoře,
g) opatření ke zdolání a zabránění šíření některých nebezpečných nákaz,
h) hlediska, podle nichž se postupuje při uznávání stád, hospodářství,
oblastí nebo státu za prosté nákaz.
§ 2
Pro účely této vyhlášky se rozumí pod pojmem
a) zvíře - každé hospodářské zvíře a zvíře v zájmovém chovu toho druhu,
který může být přímo postižen příslušnou nákazou, a každý volně žijící
obratlovec, který by se mohl podílet na vzniku nebo šíření příslušné
nákazy jako nositel nebo rezervoár jejího původce,
b) primární ohnisko nákazy - hospodářství nebo jiné místo, kde jsou
zvířata shromážděna a kde byl úředně potvrzen jeden nebo více případů
výskytu nákazy, které nesouvisí z epizootologického hlediska s ohniskem
nákazy, dříve zjištěným v téže oblasti, anebo s ohniskem nákazy, které
je prvním výskytem uvedené nákazy v jiné oblasti,
c) potvrzení nákazy - úřední zjištění výskytu nákazy, které je
podloženo laboratorními výsledky, popřípadě jde-li o epizootii
výsledkem klinického vyšetření nebo epizootologického šetření, a které
je důvodem pro nařízení ochranných a zdolávacích opatření,
d) vektor - každé zvíře patřící k obratlovcům nebo bezobratlým, které
může mechanicky nebo biologicky přenášet a šířit původce příslušné
nákazy,
e) inkubační doba - časové období, které plyne od okamžiku, kdy zvíře
přišlo do styku s původcem nákazy, do doby, kdy se objevily klinické
příznaky této nákazy. Délka tohoto období je pro některé nákazy uvedena
v příloze č. 1 k této vyhlášce,
f) zvíře vnímavého druhu - jakékoli domácí nebo volně žijící zvíře,
které může onemocnět určitou nákazou,
g) zrušeno
h) zrušeno
i) odběr vzorků - odebírání vzorků ze zvířat a jejich prostředí nebo z
produktů živočišného původu, zajišťující statisticky správné zastoupení
prováděné za účelem stanovení diagnózy nemoci, příbuzenského vztahu,
sledování zdraví, monitoringu výskytu mikrobiologických agens nebo
určitých látek v živočišných produktech,
j) vzorek - vzorek odebraný buď chovatelem, vlastníkem nebo osobou
odpovědnou za hospodářství, podnik nebo zvířata, anebo jejich jménem k
laboratornímu vyšetření,
k) úřední vzorek - vzorek odebraný úředním veterinárním lékařem k
laboratornímu vyšetření,
l) kuchyňské odpady - jakékoli odpady potravin určených pro lidskou
spotřebu z restaurací, stravovacích zařízení nebo kuchyní, včetně
domácností chovatelů, popřípadě z průmyslu zpracovávajícího maso.
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ OPATŘENÍ PRO PREVENCI A ZDOLÁVÁNÍ NÁKAZ
HLAVA I
POHOTOVOSTNÍ PLÁNY A PROGRAMY OZDRAVOVÁNÍ
Pohotovostní plány
§ 3
(1) Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. c) zákona
vypracovává a aktualizuje podle kritérií stanovených v příloze č. 3 k
této vyhlášce a v souladu se zásadami pro vypracování pohotovostních
plánů celostátní pohotovostní plány pro případy výskytu nákaz uvedených
v příloze č. 1 k této vyhlášce, popřípadě i některých dalších
nebezpečných nákaz, pokud to vyžaduje nákazová situace. Tyto plány
obsahují komplexní pravidla pro zabezpečení účinného a koordinovaného
postupu při provádění mimořádných veterinárních opatření ke zdolání
nákazy a ochraně před jejím šířením a zajišťují dostupnost všeho, co je
považováno za nezbytné k rychlé likvidaci ohniska nákazy, včetně budov,
zařízení, prostředků a materiálů.
(2) Krajská veterinární správa vypracovává a aktualizuje krajské
pohotovostní plány v souladu s celostátními pohotovostními plány a s
přihlédnutím k místním podmínkám.
(3) Státní veterinární správa předkládá celostátní pohotovostní plány
Komisi ke schválení.
§ 4
(1) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 1 a § 48 odst. 1
písm. c) zákona upravuje a doplňuje celostátní pohotovostní plány
zejména se zřetelem na vývoj nákazové situace a na vývoj poznatků a
zkušeností, týkajících se povahy jednotlivých nákaz a jejich zdolávání.
(2) Krajské veterinární správy v souladu s § 10 odst. 1 a § 49 odst. 1
písm. a) zákona vypracovávají, upravují a doplňují krajské pohotovostní
plány na základě celostátních pohotovostních plánů s přihlédnutím k
místním podmínkám.
Programy ozdravování zvířat
§ 5
(1) Státní veterinární správa vypracovává se zřetelem na stav a vývoj
nákazové situace návrhy ročních nebo víceletých programů ozdravování
zvířat od některých nebezpečných nákaz, a to zejména od nákaz uvedených
v rozhodnutí Evropské unie o některých výdajích ve veterinární
oblasti^1b).
(2) Programy ozdravování zvířat jsou vypracovávány jako programy
eradikace, tlumení a sledování určité nákazy.
§ 6
(1) Má-li být požadován finanční příspěvek Evropské unie (dále jen
„Unie“) na financování programu ozdravování zvířat, Státní veterinární
správa postupuje podle rozhodnutí Evropské unie o některých výdajích ve
veterinární oblasti^1c).
(2) Program ozdravování zvířat obsahuje údaje požadované rozhodnutím
Evropské unie o některých výdajích ve veterinární oblasti^1c).
HLAVA II
HLÁŠENÍ NÁKAZ A OČKOVÁNÍ ZVÍŘAT
Hlášení nákaz
§ 7
(1) Státní veterinární správa podává Komisi a ostatním členským státům
hlášení o výskytu nákazy z nákaz uvedených v předpisech Evropské unie o
hlášení nákaz^1d).
(2) Státní veterinární správa hlásí podle odstavce 1
a) primární ohnisko nákazy uvedené v odstavci 1, zjištěné na území
České republiky,
b) po likvidaci posledního ohniska této nákazy ukončení ochranných a
zdolávacích opatření zavedených k jejímu zdolání.
(3) Hlášení podle odstavce 2 podává Státní veterinární správa přímo
Komisi i ostatním členským státům do 24 hodin po
a) zjištění primárního ohniska nákazy podle odstavce 2 písm. a),
b) ukončení ochranných a zdolávacích opatření podle odstavce 2 písm.
b).
(4) Jde-li o výskyt ohniska klasického moru prasat, stačí poskytnout
Komisi a ostatním členským státům informaci podle § 39.
(5) Hlášení obsahuje informace uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce;
předává se dálnopisem za použití kódované formy a kódů stanovených
rozhodnutím Evropské unie o způsobu hlášení nákaz^1e).
§ 8
(1) Státní veterinární správa hlásí přímo Komisi také každé další
(sekundární) ohnisko nákazy uvedené v § 7 odst. 1, zjištěné na území
České republiky.
(2) Hlášení podle odstavce 1 podává Státní veterinární správa
nejpozději v první pracovní den každého týdne a týká se týdne, který
končí o půlnoci v neděli, jež předchází hlášení.
(3) Pro obsah a způsob předávání hlášení platí § 7 odst. 5 obdobně.
§ 9
Státní veterinární správa hlásí Mezinárodnímu úřadu pro nákazy (OIE)
výskyt nákaz v souladu s rozhodnutím tohoto úřadu o jednotném seznamu
nákaz a o zavedení nového systému jejich hlášení^1f).
Očkování zvířat
§ 10
(1) Není-li dále stanoveno jinak, lze provádět očkování zvířat proti
nákazám uvedeným v příloze č. 6 k této vyhlášce pouze v případech a za
podmínek stanovených předpisy Evropské unie a touto vyhláškou jako
součást nařízených ochranných a zdolávacích opatření v případě výskytu
příslušné nákazy, a to za předpokladu, že
a) zavedení očkování v rámci uvedených opatření je založeno zejména na
těchto kritériích:
1. koncentrace zvířat příslušných druhů v zamořené oblasti,
2. typ, vlastnosti a složení použitých očkovacích látek,
3. způsoby kontroly distribuce, skladování a použití očkovacích látek,
4. druh, kategorie a stáří zvířat, která mohou nebo musí být podrobena
očkování,
5. oblasti, v nichž může nebo musí být provedeno očkování,
6. doba trvání očkování,
b) Komise přijala rozhodnutí o doplnění ochranných a zdolávacích
opatření o opatření týkající se očkování zvířat.
(2) V souvislosti s očkováním podle odstavce 1 však nesmí být
a) očkována nebo přeočkována zvířata vnímavých druhů v hospodářstvích
uvedených v § 13 odst. 1,
b) použito hyperimunní sérum.
(3) V ochranných a zdolávacích opatřeních, jimiž se povoluje očkování
zvířat, orgány veterinární správy stanoví bližší podmínky
a) provádění a průběhu očkování,
b) postupu v případech, kdy dojde ke zjištění klinických příznaků
nákazy u očkovaného zvířete nebo k jeho úhynu.
(4) K případnému očkování mohou být použity jen registrované očkovací
látky a další látky, jejichž použití při poskytování veterinární péče
povoluje zákon o léčivech^1g).
§ 11
(1) Vyžadují-li to předpisy Evropské unie o opatřeních pro předcházení
vzniku nákaz a jejich zdolávání, nařídí orgány veterinární správy v
ochranných a zdolávacích opatřeních, aby všechna očkovaná zvířata
a) byla identifikována pomocí srozumitelného a dobře čitelného označení
způsobem stanoveným předpisy Evropské unie o opatřeních pro předcházení
vzniku nákaz a jejich zdolávání, popřípadě způsobem stanoveným Státní
veterinární správou,
b) zůstávala v oblasti očkování s výjimkou těch zvířat, která jsou
odeslána na jatky určené krajskou veterinární správou za účelem
neprodlené porážky. Jejich přemístění může být provedeno jen po
vyšetření všech zvířat vnímavých druhů v hospodářství úředním
veterinárním lékařem, který potvrdí, že žádné z vyšetřených zvířat není
podezřelé z nákazy.
(2) Je-li očkování zvířat ukončeno, může být povoleno přemísťování
zvířat druhů vnímavých na zjištěnou nákazu z pásma očkování jen na
základě opatření přijatého Komisí, a to po uplynutí jí stanovené lhůty.
(3) Státní veterinární správa informuje pravidelně Komisi
prostřednictvím Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat
(dále jen „Stálý výbor“) o výsledcích prováděného očkování.
§ 12
Odchylně od § 10 odst. 1 lze rozhodnout o nouzovém očkování jen po
uvědomění Komise o tomto opatření a pokud tím nejsou dotčeny základní
zájmy Unie v oblasti ochrany zdraví zvířat. Při tomto rozhodování se
bere zřetel zejména na stupeň koncentrace zvířat v daných oblastech, na
potřebu ochrany jednotlivých stád a hospodářství a na zeměpisné pásmo,
v němž je očkování prováděno. Další postup v nouzovém očkování je
závislý na tom, zda orgány Unie souhlasí s jeho pokračováním, nebo zda
dojdou k závěru, že je třeba opatření týkající se tohoto očkování
změnit, rozšířit nebo ukončit.
HLAVA III
POSTUP PŘI TLUMENÍ A ZDOLÁVÁNÍ NÁKAZ
§ 13
(1) Jsou-li v hospodářství zvířata podezřelá z nákazy nebo podezřelá z
nakažení (dále jen "podezřelá zvířata") některou z nákaz uvedených v
příloze č. 1 k této vyhlášce, krajská veterinární správa v souladu s §
13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona
a) zahájí neprodleně v rámci výkonu státního veterinárního dozoru
cílené sledování (dále jen "sledování") tohoto hospodářství a
vyšetřování podezřelých zvířat za účelem potvrzení nebo vyloučení
výskytu příslušné nákazy, včetně odběru vzorků k laboratornímu
vyšetření. K tomuto účelu mohou být pod státním veterinárním dozorem a
za vhodných opatření k zabránění šíření nákazy přepravena do laboratoře
i podezřelá zvířata;
b) nařídí chovateli zejména, aby
1. sečetl všechna zvířata druhů vnímavých na danou nákazu a zaznamenal
u každé kategorie počet již uhynulých, nakažených a podezřelých zvířat.
Dále nařídí chovateli tyto údaje aktualizovat, aby byla brána v úvahu
zvířata narozená nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání je
předkládat orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor, aby je mohly
zkontrolovat při každé kontrole, prováděné v hospodářství,
2. všechna zvířata druhů vnímavých na danou nákazu, která jsou v
hospodářství, byla držena na jejich ustájovacích místech, popřípadě na
jiných místech umožňujících jejich karanténu, a zabezpečil, že nebudou
přemísťována z hospodářství nebo do hospodářství. Přitom krajská
veterinární správa podle okolností přihlíží i k případné úloze vektorů,
3. umístil ve vchodech do budov, prostorů a míst, kde jsou ustájena
zvířata vnímavých druhů, a ve východech z nich, jakož i při vjezdech a
výjezdech do hospodářství a z hospodářství vhodné dezinfekční
prostředky.
(2) Veškerý pohyb osob, zvířat jiných druhů, nevnímavých na danou
nákazu, dopravních prostředků, živočišných produktů, kadáverů uhynulých
nebo utracených zvířat a jiných vedlejších živočišných produktů, které
nejsou určeny k lidské spotřebě^1h), nářadí, krmiva, podestýlky, hnoje,
močůvky a jiných předmětů či materiálů, které mohou přenášet původce
nákazy z hospodářství nebo do hospodářství, podléhá v souladu s § 13 a
§ 49 odst. 1 písm. d) zákona souhlasu krajské veterinární správy, která
také stanoví podmínky pro předcházení jakémukoli nebezpečí šíření
nákazy.
(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 odst. 1 písm. d) a § 49
odst. 1 písm. d) zákona provádí epizootologické šetření, při němž
sleduje
a) dobu, po kterou se mohla nákaza vyskytovat v hospodářství předtím,
než byla ohlášena, popřípadě než bylo vysloveno podezření z jejího
výskytu,
b) možný původ nákazy v hospodářství a zjištění (určení) dalších
hospodářství, v nichž jsou zvířata vnímavých druhů, která by mohla být
podezřelá,
c) pohyb osob, zvířat, dopravních prostředků, živočišných produktů,
vedlejších živočišných produktů, nářadí, krmiva, podestýlky, hnoje,
močůvky a jiných předmětů či materiálů, které mohou přenášet původce
nákazy, z hospodářství nebo do hospodářství,
d) případný výskyt a rozšíření vektorů.
(4) Do uložení ochranných a zdolávacích opatření uvedených v odstavci 1
písm. b) a v odstavci 2 činí chovatel v souladu s § 12 odst. 1 zákona
vhodná opatření, odpovídající témuž účelu.
§ 14
(1) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 13 odst. 1 písm. b),
odst. 2 a 3 mohou být přijata i ve vztahu k dalším kontaktním
hospodářstvím.
(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 13 trvají, dokud nejsou
ukončena vzhledem k vyloučení podezření z výskytu nákazy.
§ 15
(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt některé z nákaz uvedených v
příloze č. 1 k této vyhlášce, provádí krajská veterinární správa
epizootologické šetření podle § 13 odst. 3 a nařídí v souladu s § 15 a
§ 49 odst. 1 písm. d) zákona k ochranným a zdolávacím opatřením
uvedeným v § 13 odst. 1 písm. b) a odst. 2 další ochranná a zdolávací
opatření, a to
a) neprodlené utracení, popřípadě poražení všech zvířat vnímavých druhů
v hospodářství. Kadávery uhynulých a utracených zvířat se v souladu s
přímo použitelným předpisem Evropské unie o hygienických pravidlech pro
vedlejší produkty živočišného původu^2) neškodně odstraňují v asanačním
podniku, anebo jsou spáleny či zahrabány, pokud možno na místě. Tyto
činnosti se provádějí takovým způsobem, aby se nebezpečí šíření původce
nákazy snížilo na nejnižší možnou míru;
b) neškodné odstranění nebo vhodné zpracování či ošetření některých
předmětů či materiálů, jako jsou nářadí, krmivo, podestýlka, hnůj a
močůvka, které mohou přenášet původce nákazy. Tímto ošetřením,
prováděným podle pokynů krajské veterinární správy, má být zajištěno
zničení původce nákazy nebo jeho vektora;
c) po splnění ochranných a zdolávacích opatření uvedených pod písmeny
a) a b) čištění a dezinfekci, podle potřeby i dezinsekci a deratizaci
budov, v nichž jsou ustájena zvířata vnímavých druhů, a jejich
bezprostřední okolí, jakož i dopravních prostředků a veškerých
zařízení, jež by mohly být kontaminovány, a to způsobem a za podmínek
uvedených v § 21.
(2) Je-li nařízeno zahrabání kadáverů uhynulých a utracených zvířat a
jiných vedlejších živočišných produktů, provádí se na zahrabovištích
uvedených v havarijních plánech kraje nebo pohotovostních plánech.
Nelze-li využít těchto zahrabovišť, provede se zahrabání v dostatečné
hloubce (§ 40 odst. 4 zákona), aby tyto kadávery a jiné vedlejší
živočišné produkty, které mohou být nositeli původce nákazy, nemohly
být vyhrabány masožravými zvířaty, a na vhodném místě tak, aby se
zabránilo kontaminaci spodních vod a jakémukoli znečištění prostředí.
(3) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 mohou být
rozšířena i na kontaktní hospodářství, pokud je důvodné podezření z
jejich možné infekce.
(4) Celostátní krizové centrum a krajská krizová centra tlumení nákazy
koordinují ochranná a zdolávací opatření k co nejrychlejšímu zdolání
nákazy, jakož i provádění epizootologického šetření.
§ 16
(1) Krajská veterinární správa může v souladu s § 15 a § 49 odst. 1
písm. d) zákona v infikovaném hospodářství, které sestává ze 2 nebo
více oddělených produkčních jednotek, upustit od požadavků stanovených
v § 15 odst. 1 písm. a) v případě nákazou nedotčených produkčních
jednotek za předpokladu, že úřední veterinární lékař potvrdí, že
a) struktura a velikost těchto jednotek a činnosti prováděné v jejich
rámci zaručují jejich oddělení co do stájí a zařízení, krmiva, krmení a
personálu a
b) jejich oddělení znemožňuje přenos nákazy z jedné jednotky do druhé.
(2) Dojde-li krajská veterinární správa k závěru, že nákaza mohla být
zavlečena
a) z jiných hospodářství do hospodářství uvedeného v § 13, anebo naopak
z tohoto hospodářství do dalších hospodářství v důsledku pohybu osob,
zvířat, dopravních prostředků nebo jakýmkoli jiným způsobem, sleduje
tato další hospodářství v souladu s § 13 do té doby, dokud není
podezření z výskytu nákazy vyloučeno;
b) z jiných hospodářství do hospodářství uvedeného v § 14, anebo naopak
z tohoto hospodářství do dalších hospodářství v důsledku pohybu osob,
zvířat, dopravních prostředků nebo jakýmkoli jiným způsobem, sleduje
tato další hospodářství v souladu s § 13 do té doby, dokud není
podezření z výskytu nákazy vyloučeno, popřípadě dokud neuplyne nejdelší
inkubační doba příslušné nákazy počínaje dnem jejího pravděpodobného
zavlečení do hospodářství, stanoveným na základě epizootologického
šetření.
(3) Dojde-li krajská veterinární správa k závěru, že to podmínky
dovolují, může opatření podle odstavce 2 omezit jen na část
hospodářství a na zvířata, která se v ní nacházejí, avšak pouze tehdy,
jestliže hospodářství splňuje požadavky uvedené v odstavci 1, anebo
jestliže mohou být opatření uplatňována jen na zvířata druhů vnímavých
na příslušnou nákazu.
§ 17
(1) Byl-li výskyt nákazy potvrzen, krajská veterinární správa vymezí
kolem infikovaného hospodářství ochranné pásmo o poloměru nejméně 3 km
a pásmo dozoru o poloměru nejméně 10 km, v případě potřeby i další
pásmo s omezením.
(2) Při vymezování ochranného pásma a pásma dozoru se berou v úvahu
zejména epizootologické, zeměpisné, administrativní a ekologické
faktory, související jednak s příslušnou nákazou, jednak s organizací
zdolávání nákazy a s orgány, které rozhodují o ochranných a zdolávacích
opatřeních a dozírají na jejich plnění.
(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 49 odst. 1 písm. d) zákona
provede všechna nutná opatření, včetně zabezpečení rozmístění výrazného
značení a výstražných upozornění, jakož i spolupráce se sdělovacími
prostředky, k zajištění náležité informovanosti osob uvnitř ochranného
pásma a pásma dozoru o ochranných a zdolávacích opatřeních a k
uplatňování těchto opatření.
(4) Zasahuje-li pásmo uvedené v odstavci 1 na území sousedního státu,
spolupracuje krajská veterinární správa při jeho vymezování s
příslušnými orgány tohoto státu.
(5) Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2
zákona může požádat Komisi o zmenšení nebo zvětšení pásem uvedených v
odstavci 1 a o změnu doby trvání ochranných a zdolávacích opatření;
přitom se berou v úvahu zeměpisné a ekologické faktory, meteorologické
podmínky, přítomnost, rozšíření a typ vektorů, výsledky
epizootologického šetření a laboratorních vyšetření a účinnost
uplatňovaných ochranných a zdolávacích opatření.
§ 18
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
a f) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato
ochranná a zdolávací opatření:
a) identifikace (soupis) všech hospodářství se zvířaty vnímavých druhů
uvnitř pásma;
b) pravidelné veterinární kontroly hospodářství se zvířaty vnímavých
druhů a klinické vyšetření těchto zvířat, zahrnující v případě potřeby
i odběr vzorků a jejich laboratorní vyšetření. Počet a četnost kontrol
musí být úměrné závažnosti, s jakou se projevuje nákaza v těch
hospodářstvích, jež představují největší riziko. O kontrolách,
vyšetřeních a jejich výsledcích se vedou záznamy;
c) zákaz přemísťování a přepravy zvířat vnímavých druhů po veřejných i
soukromých cestách s výjimkou účelových komunikací uvnitř hospodářství.
Výjimečně může krajská veterinární správa povolit přepravu zvířat po
silnici nebo železnici pod podmínkou, že se tato přeprava uskuteční bez
překládání a bez zastávky;
d) zákaz přemísťování zvířat vnímavých druhů z hospodářství, v nichž se
nacházejí, vyjma jejich přímé přepravy pod dohledem úředního
veterinárního lékaře za účelem neprodlené porážky na jatky, které jsou
v ochranném pásmu, anebo - pokud v ochranném pásmu nejsou takové jatky
- na jatky v pásmu dozoru určené krajskou veterinární správou. Krajská
veterinární správa však povolí takovou přepravu až po vyšetření všech
zvířat vnímavých druhů v hospodářství úředním veterinárním lékařem,
který potvrdí, že žádné ze zvířat není podezřelé z nákazy. Jsou-li
jatky v územním obvodu jiné krajské veterinární správy, musí být tato
krajská veterinární správa o této přepravě předem informována.
(2) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v ochranném pásmu musí
být dodržována nejméně do té doby, dokud po odstranění zvířat z
infikovaného hospodářství podle § 15 odst. 1 písm. a) a po provedení
čištění a dezinfekce podle § 21 neuplyne nejdelší inkubační doba
příslušné nákazy. Je-li nákaza přenášena hmyzem, může krajská
veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona
stanovit jinou dobu trvání uplatňovaných ochranných a zdolávacích
opatření, v případě potřeby pak stanovit též pozorovací dobu pro
ustájení kontrolních vnímavých zvířat jako biologických indikátorů
nákazy.
(3) Státní veterinární správa informuje o přijatých ochranných a
zdolávacích opatřeních Komisi a ostatní členské státy prostřednictvím
Stálého výboru.
(4) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 2 se v ochranném pásmu
uplatňují ochranná a zdolávací opatření stanovená pro pásmo dozoru.
§ 19
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
a f) zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována tato ochranná
a zdolávací opatření:
a) identifikace (soupis) všech hospodářství se zvířaty vnímavých druhů
uvnitř pásma;
b) zákaz pohybu zvířat vnímavých druhů po veřejných cestách s výjimkou
vyhánění zvířat na pastvu nebo přemísťování zvířat do stájí pro ně
určených. Výjimečně může krajská veterinární správa povolit přepravu
zvířat po železnici nebo silnici pod podmínkou, že se tato přeprava
uskuteční bez překládání a bez zastávky;
c) přeprava zvířat vnímavých druhů uvnitř pásma je podmíněna souhlasem
krajské veterinární správy;
d) zákaz přemísťování zvířat vnímavých druhů uvnitř pásma nejméně po
dobu, která odpovídá nejdelší inkubační době příslušné nákazy od
posledního zaznamenaného případu onemocnění. Po uplynutí této doby
mohou být zvířata z pásma dozoru přemístěna a přímou cestou přepravena
pod dohledem úředního veterinárního lékaře za účelem neprodlené porážky
na jatky určené krajskou veterinární správou. Krajská veterinární
správa však povolí takovou přepravu až po vyšetření všech zvířat
vnímavých druhů v hospodářství úředním veterinárním lékařem, který
potvrdí, že žádné ze zvířat není podezřelé z nákazy. Jsou-li jatky v
územním obvodu jiné krajské veterinární správy, musí být tato krajská
veterinární správa o této přepravě předem informována.
(2) Pro dobu dodržování ochranných a zdolávacích opatření uplatňovaných
v pásmu dozoru platí § 18 odst. 2 obdobně.
§ 20
(1) Jsou-li zakazující ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 18
odst. 1 písm. d) a v § 19 odst. 1 písm. d) uplatňována po dobu delší
než 30 dnů v důsledku výskytu nových případů onemocnění a vznikají-li
tím potíže s ustájením zvířat, může krajská veterinární správa v
souladu s § 17 odst. 3 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona na základě
žádosti chovatele povolit přemístění zvířat z hospodářství
nacházejícího se v ochranném pásmu nebo v pásmu dozoru, pokud si
chovatelem uváděné skutečnosti a důvody ověřila a pokud
a) všechna zvířata v hospodářství byla vyšetřena,
b) zvířata, která mají být přepravována, byla klinicky vyšetřena s
negativním výsledkem,
c) každé zvíře je evidováno a označeno v souladu s plemenářským
zákonem,^3)
d) hospodářství určení leží buď v ochranném pásmu, anebo uvnitř pásma
dozoru.
(2) V souvislosti s přepravou podle odstavce 1 musí být provedena
nezbytná opatření, aby se zabránilo šíření původce nákazy, zejména musí
být provedeny čištění a dezinfekce dopravních prostředků po uskutečněné
přepravě.
§ 21
(1) Čištění, dezinfekce, dezinsekce a deratizace infikovaného
hospodářství nařízené v rámci ochranných a zdolávacích opatření jsou
prováděny
a) způsobem vylučujícím jakékoli riziko šíření nebo přežití původce
nákazy,
b) dezinfekčními, dezinsekčními a deratizačními prostředky v
koncentracích schválených krajskou veterinární správou,
c) podle pokynů krajské veterinární správy a pod dohledem úředního
veterinárního lékaře.
(2) Po provedení úkonů spojených s čištěním, dezinfekcí, dezinsekcí a
deratizací krajská veterinární správa prověří, zda byla všechna
nařízená opatření náležitě splněna, včetně specifických postupů
stanovených pro některé nákazy, a zda uplynula přiměřená doba,
zpravidla nejméně 21 dnů, zajišťující úplné zdolání nákazy před
zahájením nového chovu zvířat (dále jen "repopulace") v hospodářství.
§ 22
Repopulace v hospodářství podléhá souhlasu krajské veterinární správy v
souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, která jej vydá, byly-li
podle výsledků kontroly provedené úředním veterinárním lékařem
provedeny čištění a dezinfekce, popřípadě i dezinsekce a deratizace
podle § 21.
§ 23
Jsou-li nakažená nebo podezřelá volně žijící zvířata, přijme krajská
veterinární správa vhodná opatření, odpovídající povaze nákazy,
možnostem jejího šíření, způsobu jejího zdolávání a místním podmínkám.
Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2
zákona informuje o přijatých opatřeních Komisi a ostatní členské státy
prostřednictvím Stálého výboru.
§ 24
(1) Vzorky odebrané za účelem laboratorního vyšetření ke zjištění
přítomnosti původce nákazy vyšetřují v souladu s § 52 odst. 4 zákona
národní referenční laboratoře, příslušné pro jednotlivé nákazy
popřípadě referenční laboratoře, technicky a personálně vybavené tak,
aby mohly kdykoli, zejména při prvním výskytu nákazy, zjistit typ,
subtyp a variantu příslušného původce, jakož i další laboratoře uvedené
v § 52 odst. 3 zákona. Použijí přitom diagnostické metody stanovené v
souladu s jednotlivými postupy a metodami schválenými orgány Unie pro
diagnostiku a tlumení příslušné nákazy nebo jinak v souladu s předpisy
Evropské unie o opatřeních pro předcházení vzniku nákaz a jejich
zdolávání.
(2) Národní referenční laboratoř
a) odpovídá za koordinaci standardů a diagnostických metod používaných
v České republice při diagnostice příslušných nákaz a za testování
očkovacích látek,
b) může poskytnout ostatním diagnostickým laboratořím diagnostická
činidla,
c) kontroluje jakost diagnostických činidel používaných v České
republice,
d) provádí pravidelně srovnávací testy používaných diagnostických
metod,
e) uchovává izoláty virů příslušných nákaz pocházející z případů
potvrzených v České republice,
f) zajišťuje potvrzování pozitivních výsledků získaných v ostatních
diagnostických laboratořích,
g) spolupracuje s příslušnými referenčními laboratořemi v rámci Unie.
(3) Státní veterinární správa vede a průběžně aktualizuje seznam
národních referenčních laboratoří a zpřístupní jej, včetně jakýchkoli
pozdějších změn, ostatním členským státům a veřejnosti.
§ 25
(1) Není-li v ustanoveních části druhé o zvláštních opatřeních pro
tlumení a zdolávání některých nákaz stanoveno něco jiného, platí § 13
až 24 i pro tlumení a zdolávání těchto nákaz.
(2) Pro tlumení a zdolávání nákazy, která není uvedena v příloze č. 1 k
této vyhlášce ani v ustanoveních části druhé o zvláštních opatřeních
pro tlumení a zdolávání některých nákaz, se použijí § 13 až 24
přiměřeně se zřetelem na povahu a závažnost příslušné nákazy, na
možnosti jejího šíření a na způsob jejího zdolávání, jakož i na místní
podmínky.
ČÁST DRUHÁ
ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO TLUMENÍ A ZDOLÁVÁNÍ NĚKTERÝCH NÁKAZ
HLAVA I
VEZIKULÁRNÍ CHOROBA PRASAT
§ 26
Výskyt vezikulární choroby prasat je potvrzen, na rozdíl od potvrzení
nákazy podle § 2 písm. c),
a) v hospodářství, ve kterém
1. byl izolován virus vezikulární choroby prasat buď z prasat, anebo z
prostředí,
2. jsou prasata, která jsou séropozitivní na vezikulární chorobu
prasat, pokud tato nebo jiná prasata v hospodářství vykazují změny
příznačné pro tuto nákazu, nebo
3. jsou prasata s klinickými příznaky onemocnění vezikulární chorobou
prasat nebo jsou séropozitivní pod podmínkou, že existuje přímá
epizootologická souvislost s potvrzeným ohniskem nákazy,
b) v jiných stádech, ve kterých jsou zjištěna séropozitivní prasata. V
tomto případě provede krajská veterinární správa před potvrzením
přítomnosti nákazy další vyšetření, zejména opětovné namátkové
testování v odstupu nejméně 28 dnů od předchozího odběru vzorků
Ochranná a zdolávací opatření podle § 13 zůstávají v platnosti až do
skončení těchto doplňujících vyšetření. Jestliže doplňující vyšetření
neprokážou výskyt této nákazy a testovaná prasata jsou stále
séropozitivní, krajská veterinární správa nařídí, aby byla pod dohledem
úředního veterinárního lékaře utracena a neškodně odstraněna, anebo
poražena na jatkách k tomu účelu určených. Tato prasata musí být na
jatkách držena a porážena odděleně od ostatních prasat a jejich maso
musí být určeno výhradně pro tuzemský trh.
§ 27
(1) Byl-li potvrzen výskyt vezikulární choroby prasat, krajská
veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona
zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a
zdolávací opatření:
a) identifikace (soupis) všech hospodářství, v nichž jsou zvířata druhů
vnímavých na tuto nákazu;
b) pravidelné veterinární kontroly hospodářství se zvířaty druhů
vnímavých na tuto nákazu a klinické vyšetření těchto zvířat, zahrnující
v případě potřeby i odběr vzorků a jejich laboratorní vyšetření. Počet
a četnost kontrol musí být úměrné závažnosti, s jakou se projevuje
nákaza v těch hospodářstvích, jež představují největší riziko. O
kontrolách, vyšetřeních a jejich výsledcích se vedou záznamy;
c) zákaz přemísťování a přepravy prasat po veřejných i soukromých
cestách s výjimkou účelových komunikací uvnitř hospodářství. Výjimečně
může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm.
d) zákona povolit přepravu prasat po silnici nebo železnici pod
podmínkou, že se tato přeprava uskuteční bez překládání a bez zastávky.
Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2
zákona však může požádat Komisi také o výjimku pro jatečná prasata
pocházející z hospodářství mimo ochranné pásmo, která jsou přepravována
na jatky nacházející se v tomto pásmu;
d) dopravní prostředky a zařízení (vybavení) použité uvnitř ochranného
pásma k přepravě prasat, jiných zvířat nebo materiálů, které by mohly
být kontaminovány (krmivo, podestýlka, hnůj, močůvka apod.), nesmí
opustit hospodářství uvnitř ochranného pásma, ochranné pásmo nebo
jatky, aniž by byly vyčištěny a dezinfikovány podle pokynů krajské
veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona.
Tyto pokyny musí zejména zabezpečit, že žádný dopravní prostředek
použitý k přepravě prasat neopustí ochranné pásmo bez toho, že by byl
zkontrolován úředním veterinárním lékařem;
e) prasata nesmí opustit hospodářství, v němž jsou držena, po dobu 21
dnů, které následují po provedení předběžného čištění a dezinfekce
infikovaného hospodářství podle § 21 a v souladu s přílohou č. 7 k této
vyhlášce. Po této době může krajská veterinární správa v souladu s § 13
odst. 1 písm. b) a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit přemístění
prasat z hospodářství
1. přímo na jatky jí určené, přednostně uvnitř ochranného pásma nebo
pásma dozoru, pokud všechna prasata přítomná v hospodářství byla
zkontrolována, prasata určená k přepravě na jatky byla klinicky
vyšetřena, každé prase bylo evidováno a označeno v souladu s
plemenářským zákonem^3) a přeprava prasat se uskutečňuje dopravními
prostředky zaplombovanými krajskou veterinární správou. Jsou-li jatky v
územním obvodu jiné krajské veterinární správy, musí být tato krajská
veterinární správa o této přepravě předem informována. Po vstupu na
jatky jsou prasata držena a porážena odděleně od ostatních prasat.
Dopravní prostředky a zařízení (vybavení) použité k přepravě prasat se
před opuštěním jatek vyčistí a dezinfikují. Při provádění prohlídky
prasat před poražením a po poražení má úřední veterinární lékař na
zřeteli příznaky, které by mohly souviset s přítomností viru
vezikulární choroby prasat. Po poražení prasat se odebere statisticky
reprezentativní počet vzorků jejich krve a v případě pozitivních
výsledků jejich vyšetření, potvrzujících přítomnost vezikulární choroby
prasat, se uplatní ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 29 odst. 1
písm. c),
2. výjimečně přímo do jiných míst uvnitř ochranného pásma, pokud
všechna prasata přítomná v hospodářství byla zkontrolována, prasata
určená k přepravě byla klinicky vyšetřena s negativním výsledkem a
každé prase bylo evidováno a označeno v souladu s plemenářským
zákonem,^3)
f) maso pocházející z prasat uvedených pod písmenem e) bodem 1
1. se nesmí stát předmětem obchodování uvnitř Unie nebo mezinárodního
obchodu a musí být opatřeno označením zdravotní nezávadnosti stanoveným
předpisy o veterinárních požadavcích na živočišné produkty^4),
2. musí být získáno, porcováno, přepravováno a skladováno odděleně od
masa určeného pro obchodování uvnitř Unie nebo mezinárodní obchod a
nesmí být použito k výrobě masných výrobků určených pro obchodování
uvnitř Unie nebo mezinárodní obchod, pokud nebylo podrobeno ošetření
podle předpisů o veterinárních požadavcích na živočišné produkty^4).
(2) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v ochranném pásmu jsou
dodržována nejméně do provedení
a) čištění a dezinfekce podle § 21 a v souladu s přílohou č. 7 k této
vyhlášce,
b) klinického vyšetření prasat ve všech hospodářstvích v pásmu, jež
umožňuje konstatovat, že tato prasata nejeví žádné příznaky onemocnění,
z nichž by bylo možno usuzovat na přítomnost vezikulární choroby
prasat, jakož i sérologického vyšetření statisticky reprezentativního
vzorku těchto prasat, provedeného způsobem uplatňovaným v Unii se
zřetelem ke způsobu přenosu vezikulární choroby prasat a ke způsobu
chovu prasat, jímž nebyla zjištěna přítomnost protilátek proti viru
této nákazy.
(3) Vyšetření a odběr vzorků podle odstavce 2 písm. b) mohou být
provedeny až za 28 dnů po čištění a dezinfekci infikovaného
hospodářství.
(4) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 3 se v ochranném pásmu
uplatňují ochranná a zdolávací opatření stanovená pro pásmo dozoru.
(5) V případě, že zákazy uvedené v odstavci 1 písm. e) jsou v platnosti
déle než 30 dnů z důvodu výskytu dalších případů nákazy, a vzniknou-li
v důsledku toho problémy s chovem zvířat, může krajská veterinární
správa na základě odůvodněné žádosti chovatele a pokud úřední
veterinární lékař ověřil stav věcí, povolit přepravu zvířat z
hospodářství nacházejícího se v ochranném pásmu. Ustanovení odstavce 1
písm. e) platí obdobně.
§ 28
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována tato ochranná a
zdolávací opatření:
a) soupis všech hospodářství s chovem prasat;
b) přemísťování prasat z hospodářství v pásmu jinam než na jatky je
možné, jen pokud v předcházejících 21 dnech nebylo do hospodářství, z
něhož mají být prasata přemístěna, zařazeno žádné prase. Chovatel musí
zaznamenávat veškerá přemístění prasat;
c) přemístění prasat z pásma dozoru může být krajskou veterinární
správou povoleno, jestliže
1. všechna prasata přítomná v hospodářství byla během 48 hodin před
přepravou zkontrolována,
2. všechna prasata určená k přepravě byla během 48 hodin před přepravou
klinicky vyšetřena s negativním výsledkem,
3. sérologickým vyšetřením statisticky reprezentativního vzorku prasat
určených k přepravě, provedeným během 14 dnů před přepravou, nebyla
zjištěna přítomnost protilátek proti viru vezikulární choroby prasat.
Pokud jde o jatečná prasata, sérologické vyšetření může být provedeno
se vzorky krve odebranými na jatkách, na něž jsou prasata podle určení
krajské veterinární správy přepravena. V případě pozitivních výsledků
vyšetření, potvrzujících přítomnost vezikulární choroby prasat, se
uplatní ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 29 odst. 1 písm. c),
4. každé prase bylo evidováno a označeno v souladu s plemenářským
zákonem^3),
5. dopravní prostředky, vybavení a zařízení použité k přepravě těchto
prasat byly po přepravě vyčištěny a dezinfikovány;
d) dopravní prostředky, vybavení a zařízení použité k přepravě prasat,
jiných zvířat nebo materiálů, které by mohly být kontaminovány, uvnitř
pásma dozoru mohou opustit toto pásmo jen po čištění a dezinfekci
způsobem stanoveným krajskou veterinární správou.
(2) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v pásmu dozoru jsou
dodržována do náležitého provedení
a) čištění a dezinfekce podle § 21 a v souladu s přílohou č. 7 k této
vyhlášce,
b) ochranných a zdolávacích opatření nařízených pro ochranné pásmo.
§ 29
(1) Krajská veterinární správa nařídí dále v případě
a) potvrzení výskytu vezikulární choroby prasat, aby kromě ochranných a
zdolávacích opatření podle § 13 a 15 maso prasat poražených v období
mezi pravděpodobným zavlečením nákazy do hospodářství a provedením
ochranných a zdolávacích opatření bylo podle možnosti pod dohledem
úředního veterinárního lékaře dohledáno a neškodně odstraněno takovým
způsobem, aby se předešlo nebezpečí šíření viru vezikulární choroby
prasat,
b) důvodného předpokladu, že prasata některého hospodářství byla
nakažena v důsledku pohybu osob, zvířat, dopravních prostředků nebo
jakýmkoli jiným způsobem, aby prasata z tohoto hospodářství podléhala
omezujícím ochranným a zdolávacím opatřením uvedeným v § 16 odst. 2 a 3
nejméně do doby, kdy se v hospodářství provede jednak klinické
vyšetření prasat s negativním výsledkem, jednak v souladu s § 27 odst.
2 písm. b) sérologické vyšetření statisticky reprezentativního vzorku
prasat, při němž se neprokáže přítomnost protilátek proti viru
vezikulární choroby prasat. Klinické a sérologické vyšetření může být
provedeno až za 28 dnů, které uplynou od případné kontaminace prasat,
c) potvrzení výskytu vezikulární choroby prasat na jatkách, aby
1. všechna prasata přítomná na jatkách byla neprodleně poražena,
2. jatečně opracovaná těla a droby nakažených prasat byly neškodně
odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře takovým způsobem,
aby se předešlo nebezpečí šíření vezikulární choroby prasat,
3. bylo provedeno čištění a dezinfekce budov a jejich vybavení, včetně
dopravních prostředků, podle pokynů krajské veterinární správy a pod
dohledem úředního veterinárního lékaře,
4. žádná prasata nebyla dodána k porážce před uplynutím nejméně 24
hodin po dokončení čištění a dezinfekce podle bodu 3.
(2) Krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.
§ 30
(1) Repopulace v hospodářství je možná za podmínek § 22, a to až po
uplynutí 4 týdnů po provedení závěrečného čištění a dezinfekce podle §
21 a v souladu s přílohou č. 7 k této vyhlášce.
(2) Při opětovném ustájení zvířat se přihlédne k druhu zemědělské
činnosti vykonávané v hospodářství. V případě
a) chovu pod širým nebem začíná repopulace ustájením určitého omezeného
počtu kontrolních indikátorových selat, která reagovala negativně při
kontrole přítomnosti protilátek proti viru vezikulární choroby prasat.
Kontrolní indikátorová selata se podle požadavků krajské veterinární
správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona rozmístí v celém
prostoru infikovaného hospodářství a po 28 dnech po jejich rozmístění
se u nich provede klinické vyšetření a odběr vzorků k sérologickému
vyšetření. Jestliže žádné z těchto selat nevykazuje klinické příznaky
vezikulární choroby prasat a jestliže u žádného z nich nedošlo k
vytvoření protilátek proti viru této nákazy, může být provedena celková
repopulace;
b) ostatních způsobů chovu lze postupovat podle písmene a), anebo
provést celkovou repopulaci za předpokladu, že
1. všechna prasata, která pocházejí z hospodářství nacházejícího se
mimo pásma, v nichž jsou uplatňována omezující ochranná a zdolávací
opatření z důvodu vezikulární choroby prasat, a jsou séronegativní, se
přemístí do chovu během 8 dnů,
2. žádné z těchto prasat neopustí hospodářství po dobu 60 dnů od
přemístění posledních prasat do hospodářství,
3. prasata přemístěná do chovu (repopulované stádo) se podle pokynů
krajské veterinární správy vyšetří klinicky a sérologicky. Toto
vyšetření může být provedeno nejdříve za 28 dnů po přemístění
posledních prasat do hospodářství.
HLAVA II
KATARÁLNÍ HOREČKA OVCÍ
§ 31
Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem
a) zvíře vnímavého druhu - každý přežvýkavec;
b) zvířata - zvířata patřící k vnímavým druhům, s výjimkou volně
žijících zvířat, pro která mohou být orgány Unie přijata zvláštní
opatření;
c) vektor - hmyz rodu Culicoides schopný přenášet katarální horečku
ovcí, který má být zjišťován v souladu s postupem stanoveným předpisy
Evropské unie o opatřeních pro předcházení vzniku nákaz a jejich
zdolávání;
d) živá oslabená očkovací látka - očkovací látka vyráběná upravením
terénního izolátu viru katarální horečky ovcí pomocí následných pasáží
na tkáňových kulturách nebo v kuřecích embryích.
§ 32
(1) Je-li v hospodářství nacházejícím se v oblasti, která nepodléhá
omezením v důsledku ochranných a zdolávacích opatření nařízených v
souvislosti s výskytem katarální horečky ovcí nebo podezřením z jejího
výskytu, jedno nebo více zvířat vnímavého druhu podezřelých z této
nákazy, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1
písm. d) zákona
a) zahájí neprodleně sledování tohoto hospodářství a šetření za účelem
potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, klinicky vyšetří
podezřelá a uhynulá zvířata nebo zajistí jejich pitvu;
b) zajistí, aby byl proveden soupis míst, která mohou umožňovat
přežívání vektora nebo která ho mohou hostit, zejména míst vhodných k
jeho rozmnožování;
c) nařídí chovateli zejména, aby
1. provedl soupis zvířat vnímavého druhu, uvádějící pro každý druh
počet zvířat již uhynulých a nakažených, jakož i zvířat, která mohla
být nakažena. Údaje soupisu chovatel aktualizuje, aby byla brána v
úvahu zvířata narozená nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání
je předkládá orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor ke kontrole
a prověření,
2. dodržoval zákaz jakéhokoli přemísťování zvířat vnímavého druhu z
hospodářství nebo do hospodářství,
3. omezil možnost pohybu zvířat vnímavého druhu, včetně jejich pobytu
mimo stáj, v době aktivity vektorů, pokud lze předpokládat, že jsou k
dispozici prostředky k provedení tohoto opatření,
4. ošetřoval pravidelně zvířata vnímavého druhu, budovy používané k
jejich ustájení a jejich okolí, především místa příznivá pro vektory,
schválenými insekticidními prostředky. Četnost ošetření určí krajská
veterinární správa se zřetelem na dobu účinnosti použitého
insekticidního prostředku a na klimatické podmínky,
5. zabezpečil v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o
hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu^2)
neškodné odstranění kadáverů zvířat uhynulých v hospodářství.
(2) Krajská veterinární správa v souladu s přímo použitelným předpisem
Evropských společenství o prováděcích předpisech ke směrnici Rady
2000/75/ES, co se týče tlumení, sledování, dozoru a omezení přesunů
některých zvířat vnímavých druhů ve vztahu ke katarální horečce
ovcí^5),
a) provede epizootologické šetření,
b) uplatňuje programy pro sledování katarální horečky ovcí v uzavřených
pásmech a pro dozor nad katarální horečkou ovcí mimo uzavřená pásma,
c) poskytuje údaje o katarální horečce ovcí shromážděné v průběhu
uplatňování programů uvedených v písmenu a) Státní veterinární správě,
která plní informační povinnosti podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie o prováděcích předpisech ke směrnici Rady 2000/75/ES, co
se týče tlumení, sledování, dozoru a omezení přesunů některých zvířat
vnímavých druhů ve vztahu ke katarální horečce ovcí^5).
(3) Do doby zavedení opatření uvedených v odstavci 1 se zvířata
vnímavého druhu nepřemísťují z hospodářství nebo do hospodářství a
podle možností je omezen jejich pohyb v době aktivity vektorů.
§ 33
(1) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 32 mohou být uplatněna i
ve vztahu k dalším hospodářstvím, o kterých lze důvodně předpokládat,
že jsou infikována.
(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 32 mohou být ukončena,
jen dojde-li k vyloučení podezření z výskytu katarální horečky ovcí.
§ 33a
(1) Státní veterinární správa může v rámci ochranných a zdolávacích
opatření v souladu s § 15 odst. 1 písm. i) a § 48 odst. 1 písm. e)
zákona povolit použití očkovacích látek proti katarální horečce ovcí, a
to na základě výsledků posouzení rizik provedeného Státní veterinární
správou. O povolení použití očkovacích látek proti katarální horečce
ovcí Státní veterinární správa uvědomí před zahájením očkování Komisi.
(2) Je-li použita živá oslabená očkovací látka, vymezí Státní
veterinární správa v rámci ochranných a zdolávacích opatření ochranné
pásmo, které zahrnuje přinejmenším oblast, ve které se provádí
očkování. Na ně navazuje pásmo dozoru, které tvoří část území v šíři
nejméně 50 km za ochranným pásmem.
§ 34
(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt katarální horečky ovcí,
a) krajská veterinární správa nařídí
1. poražení zvířat vnímavého druhu v rozsahu, který pokládá za nezbytný
k zamezení šíření nákazy,
2. neškodné odstranění jejich kadáverů v souladu s přímo použitelným
předpisem Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší
živočišné produkty^2),
3. rozšíření ochranných a zdolávacích opatření stanovených v § 32 odst.
1 na hospodářství umístěná v pásmu o poloměru 20 km (včetně ochranného
pásma) okolo infikovaného hospodářství (infikovaných hospodářství).
Toto pásmo může být rozšířeno nebo zúženo na základě epizootologických,
zeměpisných, ekologických nebo meteorologických faktorů,
4. uplatnění dalších opatření stanovených Komisí, zejména pokud jde o
zavedení programu očkování nebo jiných alternativních opatření,
b) krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.
(2) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1
písm. o) bodem 2 zákona uvědomí o ochranném a zdolávacím opatření podle
odstavce 1 písm. a) bodu 1 a o případném rozšíření nebo zúžení pásma
uvedeného v odstavci 1 písm. a) bodu 3 Komisi.
§ 35
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
zákona vedle ochranných a zdolávacích opatření uvedených v § 34 odst. 1
vymezí ochranné pásmo a pásmo dozoru, přičemž bere v úvahu zejména
epizootologické, zeměpisné, administrativní a ekologické faktory,
související jednak s katarální horečkou ovcí, jednak s organizací
jejího zdolávání a s orgány, které rozhodují o ochranných a zdolávacích
opatřeních a dozírají na jejich plnění.
(2) Ochranné pásmo se vymezuje o poloměru nejméně 100 km okolo
infikovaného hospodářství. Na ně navazuje pásmo dozoru, které tvoří
část území v šíři nejméně 50 km za ochranným pásmem, v níž nebylo v
posledních 12 měsících prováděno očkování proti katarální horečce ovcí
živou oslabenou očkovací látkou.
(3) Ochranné pásmo a pásmo dozoru tvoří uzavřené pásmo.
§ 36
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a
zdolávací opatření:
a) identifikace (soupis) všech hospodářství se zvířaty vnímavého druhu
uvnitř pásma;
b) uskutečňování programu epizootologického dozoru, založeného na
sledování indikátorových skupin skotu nebo jiného druhu zvířat
vnímavého druhu, není-li skot k dispozici, jakož i populací vektora,
c) zákaz přemísťování zvířat vnímavého druhu z pásma, pokud krajská
veterinární správa v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské
unie o prováděcích předpisech ke směrnici Rady 2000/75/ES, co se týče
tlumení, sledování, dozoru a omezení přesunů některých zvířat vnímavých
druhů ve vztahu ke katarální horečce ovcí^5), nestanovila jinak.
(2) Státní veterinární správa může dát Komisi podnět k tomu, aby
rozhodla o očkování zvířat vnímavého druhu v ochranném pásmu proti
katarální horečce ovcí a o jejich označení.
§ 37
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
zákona zajistí, aby v pásmu dozoru
a) byla uplatňována ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 36 odst.
1,
b) byl důsledně dodržován zákaz jakéhokoli očkování proti katarální
horečce ovcí živou oslabenou očkovací látkou.
(2) Ochranná a zdolávací opatření přijatá podle § 34 odst. 1, § 35 a 36
a podle odstavce 1 se mění nebo ukončují v souladu s opatřeními
stanovenými Komisí.
§ 37a
Státní veterinární správa v souladu s předpisy Evropské unie o hlášení
nákaz^1e)
a) hlásí Komisi a ostatním členským státům primární ohniska a ohniska
katarální horečky ovcí,
b) poskytuje jim související epizootologické informace o katarální
horečce ovcí shromážděné v průběhu uplatňování programů sledování
katarální horečky ovcí a dozoru nad katarální horečkou ovcí.
HLAVA III
KLASICKÝ MOR PRASAT
§ 38
Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem
a) prase - jakékoli zvíře z čeledi prasatovitých (Suidae), včetně
prasat divokých,
b) prase divoké - prase, které není drženo ani chováno v hospodářství,
c) prase podezřelé z nákazy virem klasického moru prasat - jakékoli
prase (živé, kadáver nebo jatečně opracované tělo) s takovými
klinickými příznaky nebo postmortálními změnami, anebo s reakcemi při
laboratorních testech provedených v souladu s postupy stanovenými
příručkou k zajištění jednotné diagnostiky klasického moru prasat (dále
jen "diagnostická příručka"), vydanou Státní veterinární správou a
odpovídající diagnostické příručce schválené Komisí, jež vyvolávají
podezření na možnost výskytu klasického moru prasat,
d) případ klasického moru prasat nebo prase nakažené klasickým morem
prasat - jakékoli prase (živé, kadáver nebo jatečně opracované tělo), u
něhož byly potvrzeny klinické příznaky nebo postmortální změny
klasického moru prasat, anebo u něhož byl potvrzen výskyt této nákazy
na základě laboratorního vyšetření provedeného v souladu s postupy
stanovenými v diagnostické příručce,
e) primární případ klasického moru prasat u prasat divokých - jakýkoli
případ klasického moru prasat zjištěný u prasat divokých žijících v
oblasti, v níž nejsou nařízena žádná ochranná a zdolávací opatření,
f) meta-populace prasat divokých - jakákoli skupina či subpopulace
prasat divokých s omezenými kontakty s jinými skupinami či
subpopulacemi,
g) vnímavá populace prasat divokých - část populace volně žijících
prasat, u nichž se nevytvořila imunita vůči viru klasického moru
prasat,
h) zpracování - jeden ze způsobů ošetření rizikového materiálu
uvedeného v přímo použitelném předpisu Evropské unie o hygienických
pravidlech pro vedlejší živočišné produkty,^2) které se uplatňují
způsobem, jenž zamezuje riziku šíření klasického moru prasat,
i) markerová vakcína - očkovací látka, která dokáže vyvolat ochrannou
imunitu, jež je prostřednictvím laboratorních vyšetření prováděných v
souladu s diagnostickou příručkou odlišitelná od imunitní reakce
vyvolané přirozenou nákazou volně kolujícím typem viru,
j) oblast s vysokou hustotou výskytu prasat - oblast v okruhu 10 km
kolem hospodářství, v němž se nacházejí prasata podezřelá z nakažení
klasickým morem prasat nebo nakažená touto nákazou, kde výskyt prasat
přesahuje hustotu 800 prasat na 1 km2; dotyčné hospodářství se musí
nacházet buď v regionu, v němž hustota prasat chovaných v
hospodářstvích přesahuje 300 prasat na 1 km2, anebo ve vzdálenosti
menší než 20 km od takového regionu,
k) kontaktní hospodářství - hospodářství, do něhož mohla být příslušná
nákaza zavlečena, ať již v důsledku umístění tohoto hospodářství,
pohybu osob, zvířat nebo vozidel, anebo jakýmkoli jiným způsobem,
l) hospodářství - jakýkoli zemědělský či jiný objekt, v němž jsou
trvale nebo dočasně chována či držena prasata. Za hospodářství v tomto
smyslu se nepovažují jatky, dopravní prostředky a ohrazené prostory, v
nichž jsou držena a mohou být lovena prasata divoká; tyto ohrazené
prostory mají takovou velikost a členění, jež vylučují použití opatření
stanovených v § 41 odst. 1 a 2,
m) zamořená oblast - oblast, v níž se po potvrzení jednoho nebo více
případů klasického moru prasat u prasat divokých uplatňují eradikační
opatření podle § 15 nebo 16.
§ 39
(1) Státní veterinární správa hlásí v souladu s § 48 odst. 1 písm. o)
bodem 2 zákona Komisi a ostatním členským státům výskyt klasického moru
prasat a poskytne jim informace o
a) ohniscích klasického moru prasat potvrzených v hospodářství,
b) případech klasického moru prasat potvrzených na jatkách nebo v
dopravních prostředcích,
c) primárních případech klasického moru prasat potvrzených u prasat
divokých,
d) výsledcích epizootologického šetření.
(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčena povinnost ohlašování primárních
a dalších (sekundárních) ohnisek nákazy podle § 7 až 9.
(3) Státní veterinární správa informuje v souladu s § 10 odst. 2 a § 48
odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a ostatní členské státy
a) o dalších případech klasického moru prasat potvrzených u prasat
divokých v zamořené oblasti v souladu s § 51 odst. 1 písm. a) a odst.
2,
b) o poznatcích, které naznačují, že se klasický mor prasat mohl šířit
z hospodářství nebo do hospodářství, nacházejících se v některém
členském státě.
§ 40
(1) Je-li v hospodářství jedno nebo více prasat podezřelých z nákazy
virem klasického moru prasat, krajská veterinární správa zahájí
neprodleně a s diagnostickou příručkou šetření, které potvrdí nebo
vyloučí výskyt této nákazy; provede též kontrolu, zda jsou prasata v
hospodářství evidována a označena v souladu s plemenářským zákonem.^3)
(2) Dojde-li krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1
písm. d) zákona k závěru, že podezření na výskyt klasického moru prasat
v hospodářství nelze vyloučit,
a) sleduje příslušné hospodářství;
b) provede epizootologické šetření na základě dotazníků připravených v
rámci pohotovostních plánů podle § 56;
c) nařídí chovateli zejména, aby
1. sečetl všechna prasata různých kategorií v hospodářství a provedl
soupis počtů prasat v každé kategorii, uvádějící u každé kategorie
počet prasat již uhynulých, nakažených či podezřelých. Údaje soupisu
musí být aktualizovány, aby byla brána v úvahu zvířata narozená nebo
uhynulá během doby podezření, a na požádání musí být předkládány
orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor ke kontrole a prověření,
2. držel všechna prasata na jejich ustájovacích místech, popřípadě je
uzavřel na jiných místech umožňujících jejich karanténu,
3. dodržoval zákaz přemísťování prasat z hospodářství nebo do
hospodářství, jakož i zákaz odvozu kadáverů z hospodářství bez souhlasu
krajské veterinární správy. V případě nutnosti může krajská veterinární
správa rozšířit zákaz opouštění hospodářství též na jiné druhy zvířat a
požadovat vhodná opatření k hubení hlodavců či hmyzu,
4. dodržoval zákaz přepravy vepřového masa a výrobků z tohoto masa,
spermatu, vaječných buněk a embryí prasat, krmiv, odpadů, předmětů a
materiálů, u nichž je pravděpodobnost přenosu klasického moru prasat, z
hospodářství bez souhlasu krajské veterinární správy. Vepřové maso,
výrobky z tohoto masa, sperma, vaječné buňky a embrya prasat z
hospodářství nesmí být předmětem obchodování,
5. zabránil pohybu osob a dopravních prostředků z hospodářství nebo do
hospodářství bez písemného souhlasu krajské veterinární správy,
6. umístil ve vchodech a východech do budov a z budov, v nichž jsou
ustájena prasata, jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z
hospodářství vhodné dezinfekční prostředky. Osoby vstupující do
hospodářství s chovem prasat, anebo z tohoto hospodářství odcházející
musí být podrobeny odpovídajícím hygienickým opatřením, nutným pro
snížení rizika šíření viru klasického moru prasat, a všechny dopravní
prostředky musí být před opuštěním hospodářství účinně dezinfikovány.
(3) Vyžaduje-li to nákazová situace, zejména nachází-li se hospodářství
s podezřelými prasaty v oblasti s vysokou hustotou výskytu prasat, může
krajská veterinární správa
a) uplatnit v hospodářství uvedeném v odstavci 2 ochranná a zdolávací
opatření uvedená v § 41 odst. 1. Dovolují-li to podmínky, může tato
opatření omezit pouze na prasata podezřelá z nákazy či nakažená virem
klasického moru prasat a na tu část hospodářství, v níž byla tato
prasata držena, pokud jsou tato prasata ustájena, ošetřována a krmena
zcela odděleně od ostatních prasat v hospodářství. Vždy však musí být
odebráno dostatečné množství vzorků od utracených prasat, aby bylo
možno v souladu s diagnostickou příručkou potvrdit nebo vyloučit
přítomnost viru klasického moru prasat;
b) vymezit dočasné ochranné pásmo kolem hospodářství uvedeného v
odstavci 2 a uplatnit v něm všechna nebo některá ochranná a zdolávací
opatření uvedená v odstavcích 1 a 2.
(4) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 2 trvají, dokud
nejsou ukončena vzhledem k vyloučení podezření z výskytu klasického
moru prasat.
§ 41
(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt klasického moru prasat,
krajská veterinární správa nařídí vedle ochranných a zdolávacích
opatření podle § 40 odst. 2 další ochranná a zdolávací opatření, a to:
a) neodkladné utracení všech prasat v hospodářství tak, aby během
přepravy nebo utrácení těchto zvířat bylo vyloučeno riziko šíření viru
klasického moru prasat, jakož i neškodné odstranění kadáverů uhynulých
nebo utracených zvířat pod dohledem úředního veterinárního lékaře;
b) odběr dostatečného počtu vzorků od utracených prasat v souladu s
diagnostickou příručkou za účelem zjištění způsobu, jakým byl virus
klasického moru prasat do hospodářství zavlečen, a doby, po kterou se
mohl v hospodářství vyskytovat před ohlášením nákazy;
c) dohledání masa prasat poražených v období mezi pravděpodobným
zavlečením nákazy do hospodářství a nařízením ochranných a zdolávacích
opatření, a to s využitím veškerých možností, a jeho zpracování pod
dohledem úředního veterinárního lékaře;
d) dohledání spermatu, vaječných buněk a embryí prasat přepravených z
hospodářství v období mezi pravděpodobným zavlečením nákazy do
hospodářství a nařízením ochranných a zdolávacích opatření a jejich
neškodné odstranění pod dohledem úředního veterinárního lékaře, a to
takovým způsobem, aby se zabránilo šíření viru klasického moru prasat;
e) ošetření odpadů, předmětů, materiálů a látek, které mohou být
kontaminovány, zejména pak předmětů a materiálů pro jedno použití,
které jsou používány při porážení, podle pokynů krajské veterinární
správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona způsobem
zajišťujícím zničení viru klasického moru prasat;
f) po odstranění prasat provedení čištění a dezinfekce budov sloužících
k ustájení prasat, dopravních prostředků sloužících k jejich přepravě
nebo k přepravě jejich kadáverů, vybavení budov, podestýlky, hnoje a
kejdy, u nichž pravděpodobně došlo k jejich kontaminaci, v souladu s §
46.
(2) Krajská veterinární správa provede dále
a) v případě primárního výskytu klasického moru prasat laboratorní
vyšetření izolátu viru klasického moru prasat v souladu s diagnostickou
příručkou za účelem zjištění genetického typu tohoto viru,
b) epizootologické šetření.
(3) Bylo-li potvrzeno ohnisko klasického moru prasat v chovu
laboratorních zvířat, zoologické zahradě, oboře, rezervaci zvěře nebo
na ohrazeném území, na němž jsou prasata držena pro výzkumné účely nebo
pro účely související s uchováním druhu či vzácných plemen, může
příslušný orgán rozhodnout odlišně od odstavce 1 písm. a) a d) za
předpokladu, že tím nebudou ohroženy základní zájmy Unie; o takovém
postupu Státní veterinární správa neprodleně uvědomí v souladu s § 48
odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi.
§ 42
(1) Krajská veterinární správa může v případě potvrzení výskytu
klasického moru prasat v hospodářství, sestávajícím ze 2 nebo více
oddělených stád, postupovat z důvodu dokončení výkrmu prasat ve vztahu
ke zdravým stádům tohoto hospodářství odlišně od ustanovení § 41 odst.
1 písm. a) za předpokladu, že podle jejího zjištění
a) prostorové uspořádání a velikost těchto stájí, v nichž jsou tato
stáda umístěna, vzdálenost mezi nimi a povaha činností v nich
prováděných umožňují důsledné oddělení prostorů pro ustájení,
ošetřování a krmení;
b) uvedené oddělení zabraňuje šíření viru klasického moru prasat z
jednoho stáda do druhého.
(2) Dojde-li k postupu podle odstavce 1, stanoví Státní veterinární
správa podrobná pravidla jeho uplatňování z hlediska možného poskytnutí
veterinárních záruk a neprodleně uvědomí o jeho uplatnění v souladu s §
48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi.
(3) V kontaktních hospodářstvích, za něž se s přihlédnutím k výsledkům
epizootologického šetření považují hospodářství uvedená v § 40 nebo §
41, do nichž mohl být klasický mor prasat zavlečen z jiných
hospodářství, anebo hospodářství, do nichž mohl být klasický mor prasat
zavlečen z hospodářství uvedených v § 40 nebo § 41, se uplatňují
ochranná a zdolávací opatření podle § 40 do té doby, dokud není
podezření z klasického moru prasat vyloučeno. Ochranná a zdolávací
opatření uvedená v § 41 odst. 1 a 2 se v kontaktním hospodářství
uplatňují tehdy, když to vyžaduje nákazová situace; v souladu s
diagnostickou příručkou musí být odebráno dostatečné množství vzorků od
utracených prasat, aby bylo možno potvrdit nebo vyloučit přítomnost
viru klasického moru prasat.
(4) Hlavní kritéria a rizikové faktory, které jsou rozhodující pro
zvažování, zda má být v kontaktním hospodářství uplatněno opatření
uvedené v § 41 odst. 1 písm. a), jsou stanovena v příloze č. 8 k této
vyhlášce.
§ 43
(1) Byl-li výskyt klasického moru prasat v hospodářství potvrzen,
krajská veterinární správa vymezí ochranné pásmo o poloměru nejméně 3
km kolem ohniska nákazy. Na ochranné pásmo navazuje pásmo dozoru o
poloměru nejméně 10 km; ochranné pásmo je součástí pásma dozoru.
(2) Při vymezování ochranného pásma a pásma dozoru se berou v úvahu
zejména výsledky epizootologického šetření, zeměpisná situace (hlavně
přírodní a umělé hranice), umístění hospodářství a jeho okolí, obvyklý
režim přemísťování prasat a obchodování s nimi, dostupnost jatek,
dostupnost orgánů vykonávajících státní veterinární dozor nad
přemísťováním prasat v rámci obou pásem a jejich vybavení, zejména
musí-li být prasata určená k utracení přemístěna z původního
hospodářství.
§ 44
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a
zdolávací opatření:
a) identifikace (soupis) všech hospodářství s chovem prasat,
b) klinické vyšetření prasat v těchto hospodářstvích a kontrola jejich
evidence a označení v souladu s plemenářským zákonem,^3) a to do 7 dnů
po vymezení ochranného pásma,
c) zákaz přemísťování a přepravy prasat po veřejných i soukromých
cestách s výjimkou nutných případů přepravy po účelových komunikacích
uvnitř hospodářství, pokud nejde o přepravu, s níž vyslovila souhlas
krajská veterinární správa v souladu s písmenem g). Tento zákaz však
nemusí být uplatněn, jde-li o přepravu prasat po silnici nebo
železnici, uskutečněnou bez překládání a bez zastávky; rozhodnutím
orgánů Unie může být umožněna přeprava prasat pocházejících z území vně
ochranného pásma za účelem neprodlené porážky na jatky, které se
nacházejí v pásmu dozoru,
d) čištění, dezinfekce a ošetření dopravních prostředků a vybavení
sloužících k přepravě prasat, jiných hospodářských zvířat, předmětů a
materiálů (kadávery, krmivo, podestýlka, hnůj, kejda apod.), které by
mohly být kontaminovány, a to v souladu s § 46. Žádný dopravní
prostředek použitý pro přepravu prasat nesmí opustit ochranné pásmo bez
souhlasu krajské veterinární správy a bez toho, že by byl předtím
vyčištěn, dezinfikován a zkontrolován,
e) zákaz vstupu jiných hospodářských zvířat a zvířat v zájmovém chovu
do hospodářství nebo opuštění hospodářství těmito zvířaty bez souhlasu
krajské veterinární správy,
f) neprodlené hlášení všech uhynulých nebo nakažených prasat v
hospodářství krajské veterinární správě, která provede šetření v
souladu s diagnostickou příručkou,
g) zákaz přemísťování prasat z hospodářství, v němž jsou chována, po
dobu nejméně 30 dnů po skončení předběžného čištění a dezinfekce
infikovaného hospodářství. Po 30 dnech může povolit krajská veterinární
správa za podmínek odstavce 3 přímou přepravu prasat z hospodářství
1. na jatky jí určené, pokud možno uvnitř ochranného pásma nebo pásma
dozoru, za účelem neprodlené porážky,
2. do asanačního podniku nebo na jiné vhodné místo, kde jsou prasata
neprodleně utracena a kadávery neškodně odstraněny pod dohledem
úředního veterinárního lékaře, nebo
3. za mimořádných okolností na jiné místo v ochranném pásmu. O tom
Státní veterinární správa neprodleně informuje Komisi prostřednictvím
Stálého výboru,
h) zákaz přemísťování spermatu, vaječných buněk a embryí prasat z
hospodářství uvnitř ochranného pásma,
i) dodržování hygienických opatření, nutných ke snížení rizika šíření
viru klasického moru prasat, všemi osobami, které vstupují do
hospodářství nebo je opouštějí.
(2) Trvají-li ochranná a zdolávací opatření podle odstavce 1 po dobu
delší než 30 dnů z důvodu výskytu dalších ohnisek nákazy a vznikají-li
v souvislosti s tím potíže narušující pohodu prasat nebo jiné potíže
projevující se v jejich chovu, může krajská veterinární správa v
souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit na žádost
chovatele a za podmínek uvedených v odstavci 3 přemístění prasat z
hospodářství přímo
a) na jatky jí určené, nejlépe uvnitř ochranného pásma nebo pásma
dozoru, za účelem neprodlené porážky,
b) do asanačního podniku nebo na jiné vhodné místo, kde jsou prasata
neprodleně utracena a kadávery neškodně odstraněny pod dohledem
úředního veterinárního lékaře, nebo
c) za mimořádných okolností na jiné místo v ochranném pásmu. O tom musí
Státní veterinární správa neprodleně informovat v souladu s § 48 odst.
1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi.
(3) Povolení přepravy z hospodářství podle odstavce 1 písm. g) a
odstavce 2 je možné při splnění těchto podmínek:
a) úřední veterinární lékař provede klinické vyšetření prasat v
hospodářství, především těch, která mají být přemístěna, včetně změření
tělesné teploty u odpovídajícího počtu z nich, a zkontroluje jejich
označení. Tímto vyšetřením a kontrolou musí být prokázáno, že prasata
nejeví žádné příznaky klasického moru prasat a že jsou evidována a
označena v souladu s plemenářským zákonem,^3)
b) prasata jsou přemísťována v dopravních prostředcích, zaplombovaných
krajskou veterinární správou,
c) dopravní prostředek a vybavení, použité k přepravě, jsou po jejím
skončení neprodleně vyčištěny a dezinfikovány v souladu s § 46,
d) od prasat, která jsou určena k poražení nebo k utracení, je odebrán
v souladu s diagnostickou příručkou dostatečný počet vzorků, aby bylo
možno potvrdit nebo vyloučit přítomnost viru klasického moru prasat,
e) v případě přemístění těchto prasat na jatky
1. krajská veterinární správa, která vykonává na jatkách státní
veterinární dozor, je uvědoměna o záměru přemístit prasata na tyto
jatky a o jejich příjezdu na jatky uvědomí krajskou veterinární správu
odpovědnou za odeslání prasat,
2. prasata jsou po vstupu na jatky ustájena a poražena odděleně od
ostatních prasat,
3. při prohlídce před poražením a po poražení na určených jatkách
sleduje úřední veterinární lékař všechny příznaky vztahující se k
přítomnosti viru klasického moru prasat,
4. čerstvé maso pocházející z těchto jatek je označeno stejným
způsobem, jakým se označuje čerstvé maso pocházející z prasat uvedených
v § 27 odst. 1 písm. e) bodě 1, a v podniku určeném krajskou
veterinární správou následně ošetřeno v souladu s právními předpisy o
veterinárních požadavcích na živočišné produkty^4). Zásilka tohoto masa
je před přepravou do podniku, v němž má být maso ošetřeno, zaplombována
krajskou veterinární správou a zůstane tak po celou dobu přepravy.
(4) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v ochranném pásmu jsou
dodržována nejméně do provedení
a) čištění a dezinfekce v infikovaných hospodářstvích,
b) klinického a laboratorního vyšetření prasat ve všech hospodářstvích
v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění případné
přítomnosti viru klasického moru prasat.
(5) Vyšetření podle odstavce 4 písm. b) se neprovádí dříve než za 30
dnů po dokončení předběžného čištění a dezinfekce v infikovaných
hospodářstvích.
§ 45
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována tato ochranná a
zdolávací opatření:
a) identifikace (soupis) všech hospodářství s chovem prasat,
b) zákaz přemísťování a přepravy prasat po veřejných i soukromých
cestách s výjimkou nutných případů přepravy po účelových komunikacích
uvnitř hospodářství bez souhlasu krajské veterinární správy. Tento
zákaz však nemusí být uplatněn, jde-li o přepravu prasat po silnici
nebo železnici, uskutečněnou bez překládání a bez zastávky, a o
přepravu prasat pocházejících z území vně pásma dozoru, za účelem
neprodlené porážky na jatky, které se nacházejí v pásmu dozoru,
c) čištění, dezinfekce a ošetření dopravních prostředků a vybavení
sloužících k přepravě prasat, jiných hospodářských zvířat, předmětů a
materiálů (kadávery, krmivo, podestýlka, hnůj, kejda apod.), které by
mohly být kontaminovány, v nejkratší možné době po kontaminaci, a to v
souladu s § 46. Žádný dopravní prostředek, použitý pro přepravu prasat,
nesmí opustit pásmo dozoru bez toho, že by byl předtím vyčištěn a
dezinfikován,
d) zákaz vstupu jiných hospodářských zvířat a zvířat v zájmovém chovu
do hospodářství nebo opuštění hospodářství těmito zvířaty během prvních
7 dnů po vymezení pásma dozoru bez souhlasu krajské veterinární správy,
e) neprodlené hlášení všech uhynulých nebo nakažených prasat v
hospodářství krajské veterinární správě, která provede šetření v
souladu s diagnostickou příručkou,
f) zákaz přemísťování prasat z hospodářství, v němž jsou chována, po
dobu nejméně 21 dnů po skončení předběžného čištění a dezinfekce
hospodářství. Po 21 dnech může krajská veterinární správa povolit za
podmínek § 44 odst. 3 přemístění prasat z hospodářství k přímému
převozu
1. na jatky jí určené, nejlépe uvnitř ochranného pásma nebo pásma
dozoru, za účelem neprodlené porážky,
2. do asanačního podniku nebo na jiné vhodné místo, kde jsou prasata
neprodleně utracena a kadávery neškodně odstraněny pod dohledem
úředního veterinárního lékaře, nebo
3. za mimořádných okolností na jiné místo v ochranném pásmu nebo pásmu
dozoru. O tom Státní veterinární správa bez prodlení informuje Komisi
prostřednictvím Stálého výboru,
g) zákaz přemísťování spermatu, vaječných buněk a embryí prasat z
hospodářství uvnitř pásma dozoru,
h) dodržování hygienických opatření, nutných ke snížení rizika šíření
viru klasického moru prasat, všemi osobami, které vstupují do
hospodářství nebo je opouštějí.
(2) Trvají-li ochranná a zdolávací opatření podle odstavce 1 po dobu
delší než 30 dnů z důvodu výskytu dalších ohnisek nákazy a vznikají-li
v souvislosti s tím potíže narušující pohodu prasat nebo jiné potíže
projevující se v jejich chovu, může krajská veterinární správa v
souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit za podmínek
uvedených v § 44 odst. 3 na žádost chovatele přemístění prasat z
hospodářství přímo
a) na jatky jí určené, nejlépe uvnitř pásma dozoru, za účelem
neprodlené porážky,
b) do asanačního podniku nebo na jiné vhodné místo, kde jsou prasata
neprodleně utracena a kadávery neškodně odstraněny pod dohledem
úředního veterinárního lékaře, nebo
c) za mimořádných okolností na jiné místo v ochranném pásmu nebo pásmu
dozoru. O tom musí Státní veterinární správa neprodleně informovat v
souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi.
(3) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v pásmu dozoru jsou
dodržována nejméně do provedení
a) čištění a dezinfekce v infikovaných hospodářstvích,
b) klinického a laboratorního vyšetření prasat ve všech hospodářstvích
v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění případné
přítomnosti viru klasického moru prasat.
(4) Vyšetření podle odstavce 3 písm. b) se neprovádí dříve než za 20
dnů po dokončení předběžného čištění a dezinfekce v infikovaných
hospodářstvích.
§ 46
Pro čištění a dezinfekci platí § 21 obdobně s tím, že tyto úkony musí
být prováděny v souladu s postupy uvedenými v příloze č. 9 k této
vyhlášce.
§ 47
(1) Repopulace v hospodářství je možná až po uplynutí 30 dnů po
provedení závěrečného čištění a dezinfekce podle § 46.
(2) Při opětovném ustájení zvířat v případě
a) chovu pod širým nebem začíná repopulace ustájením kontrolních
indikátorových prasat, která pocházejí z hospodářství, jež nepodléhají
žádným omezujícím ochranným a zdolávacím opatřením v souvislosti s
klasickým morem prasat nebo u nichž nebyla při laboratorním vyšetření
prokázána přítomnost protilátek proti viru klasického moru prasat. Tato
indikátorová prasata jsou podle požadavků krajské veterinární správy v
souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona rozmístěna v celém
prostoru infikovaného hospodářství a po 40 dnech po jejich rozmístění
se u nich v souladu s diagnostickou příručkou odeberou vzorky k
vyšetření na přítomnost protilátek proti viru klasického moru prasat.
Pokud se u žádného z těchto prasat nevytvořily uvedené protilátky, je
možno přistoupit k celkové repopulaci. Z hospodářství nesmí být
přemístěna žádná prasata dříve, než budou k dispozici negativní
výsledky sérologického vyšetření;
b) ostatních způsobů chovu lze postupovat podle písmene a), anebo
provést celkovou repopulaci za předpokladu, že
1. všechna prasata, která musí pocházet z hospodářství nepodléhajících
žádným omezujícím ochranným a zdolávacím opatřením v souvislosti s
klasickým morem prasat, se přemístí do chovu během 20 dnů,
2. žádné z těchto prasat neopustí hospodářství dříve, než budou k
dispozici negativní výsledky sérologického vyšetření,
3. repopulované stádo se podrobí sérologickému vyšetření v souladu s
diagnostickou příručkou. Odběr vzorků pro toto vyšetření proběhne
nejdříve za 40 dnů po přemístění posledních prasat do hospodářství.
(3) Uplyne-li však více než 6 měsíců od dokončení čištění a dezinfekce,
může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm.
d) zákona povolit se zřetelem na nákazovou situaci postup odlišný od
postupu uvedeného v odstavci 2.
§ 48
(1) V případě
a) podezření na výskyt klasického moru prasat na jatkách nebo v
dopravních prostředcích zahájí krajská veterinární správa neprodleně v
souladu s diagnostickou příručkou šetření k potvrzení nebo vyloučení
výskytu uvedené nákazy,
b) zjištění klasického moru prasat na jatkách nebo v dopravních
prostředcích zajistí krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49
odst. 1 písm. d) zákona, aby byla uplatněna tato ochranná a zdolávací
opatření:
1. neprodlené utracení všech vnímavých zvířat na jatkách či v
dopravních prostředcích,
2. neškodné odstranění, popřípadě zpracování kadáverů, vnitřností a
odpadů, které by mohly být kontaminovány, pod dohledem úředního
veterinárního lékaře,
3. předběžné čištění a dezinfekci budov a vybavení včetně dopravních
prostředků podle § 46,
4. epizootologické šetření,
5. izolace viru klasického moru prasat v souladu s diagnostickou
příručkou za účelem určení genetického typu tohoto viru,
6. zákaz přemísťování dalších zvířat na jatky k poražení nebo jejich
přepravy dopravními prostředky, v nichž byl zjištěn klasický mor
prasat, po dobu nejméně 24 hodin po skončení čištění a dezinfekce
provedených v souladu s § 46.
(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 42 odst. 3 se uplatňují v
hospodářství, z něhož pocházejí nakažená prasata či kadávery, a v
ostatních kontaktních hospodářstvích. Jestliže epizootologické šetření
neukáže na jiný zdroj nebo směr šíření nákazy, uplatňují se v
hospodářství, z něhož pocházejí nakažená prasata či kadávery, ochranná
a zdolávací opatření uvedená v § 41 odst. 1 a 2.
Podezření a potvrzení výskytu klasického moru prasat u prasat divokých
§ 49
(1) Jakmile krajská veterinární správa získá poznatky o tom, že prasata
divoká jsou podezřelá z klasického moru prasat,
a) provede veškerá šetření vedoucí k potvrzení či vyloučení výskytu
této nákazy,
b) informuje o tomto podezření chovatele prasat a uživatele honitby
podle zvláštního právního předpisu,^6)
c) vyšetří, a to i laboratorně, všechna prasata divoká, která byla
ulovena či nalezena mrtvá.
(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
zákona ihned po potvrzení primárního případu klasického moru prasat u
prasat divokých za účelem omezení jeho šíření
a) ustaví odbornou skupinu, složenou z veterinárních lékařů, biologů se
zaměřením na volně žijící zvěř a myslivců s úkolem spolupracovat s
krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
zákona při
1. zkoumání nákazové situace a vymezení zamořené oblasti v souladu s §
51 odst. 1 písm. b),
2. stanovení vhodných ochranných a zdolávacích opatření v zamořeném
pásmu, jež mohou zahrnovat i zákaz lovu a krmení prasat divokých,
3. vypracování plánu eradikace,
4. provádění kontrol k ověřování účinnosti ochranných a zdolávacích
opatření, přijatých k eradikaci klasického moru prasat v zamořené
oblasti;
b) sleduje hospodářství s chovem prasat v zamořené oblasti a nařídí
zejména tato ochranná a zdolávací opatření:
1. soupis prasat všech kategorií ve všech hospodářstvích, jenž musí být
průběžně aktualizován a na požádání musí být předkládán orgánům
vykonávajícím státní veterinární dozor ke kontrole a prověření. Jde-li
o hospodářství s chovem prasat pod širým nebem, může být první soupis
proveden na základě odhadu,
2. držení všech prasat v hospodářství na jejich ustájovacích místech,
popřípadě na jiných místech, na nichž mohou být trvale oddělena od
prasat divokých. Prasata divoká nesmí mít přístup k žádnému materiálu,
který se může následně dostat do styku s prasaty v hospodářství,
3. zákaz přemísťování prasat. Žádná prasata nesmí vstupovat do
hospodářství ani je opouštět, aniž by k tomu dala krajská veterinární
správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona souhlas po
zhodnocení nákazové situace,
4. použití vhodných dezinfekčních prostředků ve vchodech a východech do
budov a z budov, v nichž jsou ustájena prasata, jakož i při vjezdech a
výjezdech do hospodářství a z hospodářství,
5. dodržování hygienických opatření, nutných ke snížení rizika šíření
viru klasického moru prasat, všemi osobami, které přišly do styku s
prasaty divokými, popřípadě i dočasný zákaz vstupu těchto osob do
hospodářství s chovem prasat,
6. vyšetření všech prasat v hospodářství, která uhynula nebo onemocněla
za příznaků klasického moru prasat, na průkaz této nákazy,
7. zákaz přemísťování jakékoli části kteréhokoli prasete divokého, ať
již bylo uloveno nebo nalezeno uhynulé, jakož i jakéhokoli vybavení či
materiálu, jež by mohly být kontaminovány virem klasického moru prasat,
do hospodářství s chovem prasat,
8. zákaz přepravy prasat, spermatu, vaječných buněk či embryí prasat ze
zamořeného pásma za účelem obchodování s nimi.
(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
zákona zajistí, aby
a) všechna prasata divoká, jež byla ulovena či nalezena uhynulá ve
vymezeném zamořeném pásmu, byla prohlédnuta a vyšetřena v souladu s
diagnostickou příručkou na klasický mor prasat; kadávery prasat, které
byly vyšetřeny s pozitivním výsledkem, musí být neškodně odstraněny pod
dohledem úředního veterinárního lékaře. Těla a maso prasat, která byla
vyšetřena s negativním výsledkem, nesmí být předmětem obchodování.
Části, které nejsou určeny k lidské spotřebě, se zpracovávají pod
dohledem úředního veterinárního lékaře;
b) izolát viru klasického moru prasat byl laboratorně vyšetřen v
souladu s diagnostickou příručkou za účelem určení genetického typu
tohoto viru.
(4) Byl-li zjištěn výskyt klasického moru prasat v oblasti, která leží
v blízkosti území sousedního členského státu, spolupracuje krajská
veterinární správa s příslušnými orgány tohoto státu při zavádění
ochranných a zdolávacích opatření k tlumení této nákazy.
§ 50
Plán eradikace klasického moru prasat v populaci prasat divokých
(1) Státní veterinární správa předloží v souladu s § 48 odst. 1 písm.
o) bodem 2 zákona Komisi ke schválení do 90 dnů od potvrzení primárního
případu klasického moru prasat u prasat divokých plán eradikace této
nákazy v zamořené oblasti, který obsahuje ochranná a zdolávací opatření
a) přijatá ke zdolání této nákazy v oblasti, jež byla vymezena jako
zamořená,
b) uplatňovaná v hospodářstvích v uvedené oblasti.
(2) Plán uvedený v odstavci 1 se mění a doplňuje se zřetelem na vývoj
nákazové situace. Týkají-li se změny a doplňky plánem vymezené zamořené
oblasti, uvědomí o nich Státní veterinární správa neprodleně v souladu
s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a ostatní členské státy.
Týkají-li se jiných ochranných a zdolávacích opatření obsažených v
plánu, předloží Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1
písm. o) bodem 2 zákona plán se změnami a doplňky k dalšímu postupu
Komisi.
(3) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná podle plánu uvedeného v
odstavci 1 nahradí ochranná a zdolávací opatření přijatá podle § 49, a
to ode dne stanoveného při schvalování plánu.
§ 51
(1) Plán eradikace obsahuje:
a) výsledky epizootologického šetření a kontrol prováděných v souladu s
§ 49 a zeměpisným rozšířením nákazy;
b) vymezení zamořené oblasti. Při jejím vymezování se bere zřetel na
výsledky epizootologického šetření a zeměpisné rozšíření nákazy, na
populaci prasat divokých v oblasti a na přírodní či umělé překážky,
omezující pohyb prasat divokých;
c) organizaci spolupráce mezi orgány vykonávajícími státní veterinární
dozor, biology, uživateli honitby^6) a ochránci volně žijící zvěře;
d) obsah a zaměření informační kampaně určené myslivcům a působící na
ně v tom směru, aby přijali vlastní opatření odpovídající plánu
eradikace;
e) způsoby určování počtu a lokalizace meta-populací prasat divokých
uvnitř zamořené oblasti a v jejím okolí;
f) přibližný počet meta-populací prasat divokých a jejich velikost v
zamořené oblasti a v jejím okolí;
g) postupy k určení rozšíření nákazy v populaci prasat divokých, včetně
vyšetření prasat ulovených myslivci nebo nalezených kadáverů prasat
uhynulých, laboratorního vyšetření a epizootologických šetření podle
věkových kategorií prasat divokých;
h) ochranná a zdolávací opatření přijatá k omezení šíření nákazy v
důsledku pohybu prasat divokých nebo styku mezi meta-populacemi prasat
divokých. Tato opatření mohou zahrnovat i zákaz lovu;
i) ochranná a zdolávací opatření přijatá k omezení populace vnímavých
prasat divokých, zejména jejich mláďat;
j) požadavky, které musí být dodržovány myslivci v zájmu zabránění
šíření nákazy;
k) způsoby neškodného odstraňování kadáverů ulovených a uhynulých
prasat divokých, které musí zajistit, aby tyto kadávery, popřípadě
jejich části byly odstraňovány pod dohledem úředního veterinárního
lékaře, aby jím byly prohlédnuty a aby byly laboratorně vyšetřeny v
souladu s diagnostickou příručkou. I v případě negativního výsledku
testu na klasický mor prasat musí být těla prasat divokých, popřípadě
jejich části vyloučena z oběhu a části, které nejsou určeny k lidské
spotřebě, neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního
lékaře;
l) epizootologické šetření prováděné u každého uloveného nebo uhynulého
prasete divokého. Součástí tohoto šetření je vždy vyplnění dotazníku,
obsahujícího údaje o oblasti (včetně čísla a názvu katastrálního
území), v níž bylo prase uloveno nebo nalezeno uhynulé, o datu jeho
ulovení nebo nalezení, o osobě, která je ulovila nebo nalezla, o stáří
a pohlaví prasete, v případě uloveného prasete též o příznacích
zjištěných před jeho ulovením, v případě uhynulého prasete též o stavu
kadáveru, a o výsledcích laboratorního vyšetření;
m) sledování hospodářství uvnitř vymezené zamořené oblasti, podle
potřeby i v jejím okolí, a preventivní opatření uplatňovaná v těchto
hospodářstvích, včetně omezení pohybu a přepravy zvířat uvnitř zamořené
oblasti, do této oblasti a z této oblasti. Tato opatření musí zahrnovat
přinejmenším zákaz pohybu a přepravy prasat, jejich spermatu, vaječných
buněk a embryí ze zamořené oblasti za účelem obchodování s nimi;
n) kritéria pro ukončení ochranných a zdolávacích opatření
uplatňovaných ve vymezené zamořené oblasti a v hospodářstvích v této
oblasti;
o) orgán pověřený koordinací plnění úkolů, vyplývajících z plánu
eradikace, a dozorem nad jejich plněním;
p) vytvoření systému, který umožní odborné skupině, uvedené v § 49
odst. 2 písm. a), pravidelně posuzovat výsledky plnění plánu eradikace;
q) opatření ke sledování nákazy, uplatňovaná ve vymezené zamořené
oblasti po uplynutí alespoň 12 měsíců od posledního potvrzeného případu
klasického moru prasat u prasat divokých. Tato opatření musí být v
platnosti po dobu nejméně 12 měsíců a musí zahrnovat opatření již
přijatá v souladu s písmeny g), k) a l).
(2) Státní veterinární správa předkládá v souladu s § 48 odst. 1 písm.
o) bodem 2 zákona Komisi a členským státům prostřednictvím Stálého
výboru každých 6 měsíců zprávu o nákazové situaci ve vymezené zamořené
oblasti a o výsledcích plnění plánu eradikace.
§ 52
Diagnostické postupy a požadavky biologické bezpečnosti
(1) Diagnostické postupy, odběr vzorků a laboratorní vyšetření ke
zjištění přítomnosti původce klasického moru prasat a identifikace
genetického typu izolátů viru se řídí diagnostickou příručkou. Odebrané
vzorky se vyšetřují v národní referenční laboratoři pro klasický mor
prasat, popřípadě v příslušných referenčních laboratořích a dalších
laboratořích uvedených v § 52 odst. 3 zákona.
(2) Veškeré manipulace s virem klasického moru prasat, jeho genomem a
antigeny k výzkumným a diagnostickým účelům, jakož i s očkovacími
látkami proti němu mohou probíhat pouze v laboratořích a jiných
zařízeních schválených pro tento účel Státní veterinární správou.
Státní veterinární správa vede a průběžně aktualizuje seznam těchto
laboratoří a jiných zařízení.
Očkování proti klasickému moru prasat
§ 53
(1) Není-li dále stanoveno jinak, je očkování proti klasickému moru
prasat zakázáno.
(2) Výroba, skladování, zásobování, distribuce a prodej očkovacích
látek proti klasickému moru prasat mohou probíhat jen pod státním
veterinárním dozorem.
(3) K nouzovému očkování (§ 12) lze přistoupit po zvážení kritérií a
rizikových faktorů, uvedených v příloze č. 10 k této vyhlášce, v
hospodářstvích s chovem prasat, v nichž byl potvrzen výskyt klasického
moru prasat, pokud dostupné údaje o nákazové situaci nasvědčují
nebezpečí jeho šíření.
§ 54
(1) Před zavedením nouzového očkování podle § 53 odst. 3 předloží
Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2
zákona Komisi ke schválení jeho plán, který obsahuje údaje o
a) nákazové situaci, kterou je odůvodňováno zavedení nouzového
očkování,
b) oblasti, ve které má být nouzové očkování prováděno, a o počtu
hospodářství s chovem prasat v této oblasti,
c) kategoriích a přibližném počtu prasat, která mají být očkována,
d) očkovací látce, která má být použita,
e) době trvání očkování,
f) označování a evidenci očkovaných prasat,
g) opatřeních, která se týkají přemísťování prasat a jejich produktů,
h) kritériích, která jsou důležitá pro rozhodování, zda očkování nebo
ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 41 odst. 1 a 2 mají být
uplatněna v kontaktních hospodářstvích,
i) dalších důležitých skutečnostech, včetně klinických a laboratorních
vyšetření, která se provádějí u vzorků odebraných v hospodářstvích, v
nichž bylo provedeno očkování, i v ostatních hospodářstvích v oblasti
očkování, zejména má-li být použita markerová vakcína.
(2) Bez dotčení § 44 a 45 musí být v průběhu období očkování
uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:
a) oblast očkování nesmí opustit žádná živá prasata s výjimkou jejich
přepravy na jatky určené krajskou veterinární správou v souladu s § 15
a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, nacházející se v oblasti očkování nebo
v její blízkosti, k neprodlené porážce, anebo do asanačního podniku
nebo na jiné vhodné místo k neprodlenému utracení a neškodnému
odstranění jejich kadáverů pod dohledem úředního veterinárního lékaře;
b) všechno čerstvé vepřové maso prasat očkovaných během nouzového
očkování se buď zpracuje nebo označí a naloží se s ním způsobem
uvedeným v § 44 odst. 3 písm. e) bodě 4;
c) sperma, vajíčka a embrya odebraná prasatům, která mají být očkována,
v období 30 dnů před očkováním, se dohledají a zničí pod dohledem
úředního veterinárního lékaře.
(3) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 2 musí být
dodržována po dobu nejméně 6 měsíců po skončení očkování v oblasti.
(4) Před skončením doby uvedené v odstavci 3 se v souladu s rozhodnutím
Komise a v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2
zákona zavádějí ochranná a zdolávací opatření zakazující
a) přepravu sérologicky pozitivních prasat z hospodářství, v nichž jsou
chována, s výjimkou přepravy k neprodlené porážce;
b) odběr spermatu, vajíček a embryí od sérologicky pozitivních prasat;
c) přepravu selat sérologicky pozitivních prasnic z hospodářství
původu, s výjimkou přepravy
1. na jatky k neprodlené porážce,
2. do hospodářství určeného krajskou veterinární správou v souladu s §
15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, z něhož mají být odeslána přímo na
jatky,
3. do jiného hospodářství po obdržení negativního výsledku
sérologického vyšetření na protilátky proti viru klasického moru
prasat.
(5) Odchylně od odstavce 1 může být zavedeno nouzové očkování za
předpokladu, že tím nejsou ohroženy zájmy Unie a že jsou splněny
následující podmínky:
a) Státní veterinární správa vypracuje plán nouzového očkování v
souladu s § 55 ještě před zahájením tohoto očkování a předloží jej v
souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi ke schválení;
b) tento plán musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 1 a stanovit, že
všechna prasata v hospodářstvích, v nichž bude očkování prováděno,
budou v souladu s ustanovením odstavce 2 písm. a) poražena nebo
utracena co nejdříve po skončení očkování a že čerstvé maso, získané z
těchto prasat, bude zpracováno nebo označeno a následně ošetřeno v
souladu s § 44 odst. 3 písm. e) bodem 4.
(6) Bez ohledu na ustanovení odstavců 3 a 4 mohou být ochranná a
zdolávací opatření uvedená v odstavci 2 ukončena, jestliže
a) všechna prasata v hospodářstvích, v nichž bylo prováděno očkování,
byla poražena nebo utracena v souladu s ustanovením odstavce 2 písm. a)
a čerstvé maso bylo zpracováno nebo označeno a následně ošetřeno v
souladu s § 44 odst. 3 písm. e) bodem 4,
b) všechna hospodářství, v nichž byla očkovaná prasata držena, byla
vyčištěna a dezinfikována v souladu s § 46.
(7) V místech, kde byla ochranná a zdolávací opatření uvedená v
odstavci 2 ukončena,
a) může být repopulace v hospodářství provedena poté, co byla všechna
prasata v hospodářstvích, v nichž bylo očkování prováděno, poražena
nebo utracena, a nejdříve po uplynutí 10 dnů od skončení čištění a
dezinfekce,
b) musí projít všechna nově ustájená prasata ve všech hospodářstvích
klinickým a laboratorním vyšetřením v souladu s diagnostickou příručkou
za účelem zjištění možné přítomnosti viru klasického moru prasat. V
případě nového ustájení prasat v hospodářstvích, v nichž bylo prováděno
očkování, musí být tato vyšetření provedena nejdříve po uplynutí 40 dnů
od nového ustájení prasat a v průběhu této doby nesmí být povoleno
přemísťování prasat z hospodářství.
(8) Byla-li při nouzovém očkování použita markerová vakcína, může
Státní veterinární správa v souladu s § 15 a § 48 odst. 1 písm. c)
zákona a kladným vyjádřením Komise povolit s přihlédnutím k míře rizika
šíření viru klasického moru prasat při přemísťování očkovaných prasat,
jejich potomstva či jejich produktů a obchodování s nimi postup odlišný
od ustanovení odstavců 2, 3 a 4, zejména v souvislosti s označováním
masa očkovaných prasat a jeho následným použitím a s místem určení
ošetřených produktů. To je však možné jen za předpokladu, že
a) před zahájením nouzového očkování byl schválen jeho plán
odpovídající ustanovení odstavce 1,
b) Státní veterinární správa předložila v souladu s § 48 odst. 1 písm.
o) bodem 2 zákona Komisi zvláštní žádost doplněnou komplexní zprávou o
průběhu očkování, jeho výsledcích a celkové nákazové situaci,
c) byla provedena kontrola provádění očkování na místě ve spolupráci s
orgány Komise v souladu s § 53 odst. 8 zákona, vyžaduje-li to zajištění
jednotného uplatňování stanovených postupů při nouzovém očkování proti
klasickému moru prasat.
§ 55
(1) K nouzovému očkování prasat divokých lze přistoupit, dojde-li k
potvrzení klasického moru prasat u prasat divokých a nasvědčují-li
dostupné epizootologické údaje nebezpečí jeho šíření.
(2) Před zahájením nouzového očkování podle odstavce 1 předloží Státní
veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona
Komisi ke schválení jeho plán, který obsahuje údaje o
a) nákazové situaci, kterou je odůvodňováno zavedení nouzového
očkování;
b) oblasti, ve které má být nouzové očkování prováděno. Tato oblast je
vždy součástí zamořené oblasti vymezené podle § 51 odst. 1 písm. b);
c) očkovací látce, která má být použita, a postupu očkování;
d) zabezpečení očkování mláďat;
e) předpokládané době trvání očkování;
f) přibližném počtu prasat divokých, která mají být očkována;
g) ochranných a zdolávacích opatřeních přijatých k zamezení značného
pohybu (přemísťování) populace prasat divokých;
h) ochranných a zdolávacích opatřeních přijatých k zamezení šíření
očkovacího viru na prasata chovaná v hospodářstvích, je-li to v daném
případě nutné;
i) předpokládaných výsledcích očkování a kritériích, která budou
zvažována při ověřování účinnosti očkování;
j) orgánu pověřeném koordinací plnění úkolů, vyplývajících z plánu, a
dozorem nad jejich plněním;
k) vytvoření systému, který umožní odborné skupině, uvedené v § 49
odst. 2 písm. a), pravidelně posuzovat výsledky plnění plánu;
l) dalších skutečnostech, vztahujících se k dané mimořádné situaci.
(3) Nachází-li se oblast nouzového očkování v blízkosti území
sousedního členského státu, v němž jsou také uplatňována ochranná a
zdolávací opatření k tlumení klasického moru prasat u prasat divokých,
musí být zajištěn soulad mezi plánem očkování a ochrannými a
zdolávacími opatřeními, která jsou uplatňována v sousedním členském
státě.
(4) Státní veterinární správa předkládá Komisi a ostatním členským
státům každých 6 měsíců zprávu o výsledcích očkování spolu se zprávou
uvedenou v § 51 odst. 2.
§ 56
Pohotovostní plán pro případ výskytu klasického moru prasat
(1) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 1 a § 48 odst. 1
písm. c) zákona vypracovává a nejméně jednou za 5 let aktualizuje
pohotovostní plán pro případ výskytu klasického moru prasat. Tento plán
musí umožňovat přístup k zařízením, vybavení a materiálům, nezbytným k
rychlé a účinné likvidaci ohniska nákazy, rovněž musí obsahovat přesné
určení
a) požadavků na očkovací látku, která je pokládána za potřebnou pro
případ nouzového očkování,
b) regionů, v nichž se nacházejí oblasti s vysokou hustotou výskytu
prasat, aby v nich bylo možno zajistit vyšší úroveň sledování a
připravenosti vzhledem k možnosti výskytu nákazy.
(2) Kritéria a požadavky, z nichž se vychází při vypracování
pohotovostního plánu podle odstavce 1, jsou uvedena v příloze č. 11 k
této vyhlášce.
(3) Státní veterinární správa provede každých 5 let aktualizaci
pohotovostního plánu uvedeného v odstavci 1 a předloží jej Komisi ke
schválení.
§ 57
Centra tlumení nákazy a odborná skupina
(1) V případě vzniku ohnisek klasického moru prasat se neprodleně
zřizují celostátní krizové centrum a krajská krizová centra tlumení
nákazy, jakož i skupina odborníků za účelem udržování úrovně odborných
znalostí a poskytnutí odborné pomoci příslušným orgánům při tlumení a
zdolávání nákazy. Centra tlumení nákazy musí být odpovídajícím způsobem
personálně a materiálně vybavena, včetně potřebných komunikačních
systémů, a musí mít jasnou a účinnou strukturu řízení k zajištění
rychlého provádění opatření k tlumení nákazy; podrobnosti stanoví
pohotovostní plán.
(2) Celostátní krizové centrum tlumení nákazy odpovídá zejména za
a) určení nezbytných opatření k tlumení nákazy,
b) koordinaci postupu krajských krizových center tlumení nákazy,
zajištění pohotového a účinného zavedení uvedených opatření těmito
centry a rozmístění osob a materiálových zdrojů do krajských center
tlumení nákazy,
c) poskytování informací příslušným orgánům a osobám,
d) organizování nouzového očkování a vymezení pásem očkování, je-li to
třeba,
e) zajištění spolupráce s diagnostickými laboratořemi, orgány Policie
České republiky a hromadnými sdělovacími prostředky.
(3) Některé úkoly celostátního krizového centra tlumení nákazy mohou
být delegovány krajským centrům tlumení nákazy, pokud tím nebudou
ohroženy cíle celostátního krizového centra tlumení nákazy.
(4) Úkolem skupiny odborníků je poskytnout odbornou pomoc příslušným
orgánům zejména při
a) epizootologickém šetření,
b) odběru vzorků, jejich laboratorním vyšetření a interpretaci jeho
výsledků,
c) zavádění opatření k tlumení nákazy.
§ 58
Použití kuchyňských odpadů
(1) Kuchyňské odpady nesmí být používány ke krmení zvířat.
(2) Kuchyňské odpady z dopravních prostředků z mezinárodní dopravy musí
být shromažďovány a neškodně odstraňovány pod úředním dohledem.
(3) Státní veterinární správa informuje v souladu s § 48 odst. 1 písm.
o) bodem 2 zákona Komisi každoročně počínaje rokem 2004 o dodržování
ustanovení odstavců 1 a 2, a to vždy nejpozději do 31. října
příslušného roku.
HLAVA IV
zrušena
§ 59
zrušen
§ 60
zrušen
§ 61
zrušen
§ 62
zrušen
§ 63
zrušen
§ 64
zrušen
§ 65
zrušen
§ 66
zrušen
§ 67
zrušen
HLAVA V
zrušena
§ 68
zrušen
§ 69
zrušen
§ 70
zrušen
§ 71
zrušen
§ 72
zrušen
§ 73
zrušen
§ 74
zrušen
§ 75
zrušen
§ 75a
zrušen
§ 76
zrušen
§ 77
zrušen
§ 78
zrušen
HLAVA VI
NEWCASTLESKÁ CHOROBA
(PSEUDOMOR DRŮBEŽE)
§ 79
(1) Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem
a) nakažená drůbež - veškerá drůbež, u které byla vyšetřením ve
schválené laboratoři potvrzena newcastleská choroba, anebo jedná-li se
o druhé nebo další ohnisko nákazy, u které byly zjištěny klinické
příznaky nebo postmortální změny, svědčící pro newcastleskou chorobu,
b) drůbež podezřelá z nákazy - veškerá drůbež s klinickými příznaky
nebo postmortálními změnami, které zakládají podezření na newcastleskou
chorobu,
c) drůbež podezřelá z nakažení - veškerá drůbež, která mohla být v
přímém nebo nepřímém kontaktu s virem newcastleské choroby,
d) poštovní holub - každý holub, který je přemístěn nebo určen k
přemístění ze zařízení, v němž je držen nebo chován (dále jen
"holubník") k vypuštění takovým způsobem, aby se mohl volně pomocí letu
vrátit do svého holubníku nebo na jiné místo určení.
(2) Ustanovení této hlavy se vztahují jen na tlumení a zdolávání
newcastleské choroby u drůbeže chované v hospodářstvích, u poštovních
holubů a u jiných ptáků držených v zajetí; nepoužijí se v případě
výskytu newcastleské choroby u volně žijících ptáků.
§ 80
(1) Je-li v hospodářství drůbež podezřelá z nákazy nebo z nakažení
newcastleskou chorobou, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a §
49 odst. 1 písm. d) zákona
a) zahájí neprodleně sledování tohoto hospodářství a šetření za účelem
potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, včetně odběru vzorků k
laboratornímu vyšetření;
b) nařídí chovateli zejména, aby
1. provedl soupis drůbeže všech kategorií v hospodářství, uvádějící u
každé kategorie počet uhynulé drůbeže, drůbeže s klinickými příznaky
nákazy a drůbeže bez těchto příznaků. Údaje musí být aktualizovány, aby
byla brána v úvahu drůbež vylíhlá nebo uhynulá během doby podezření, a
na požádání musí být předkládány orgánům vykonávajícím státní
veterinární dozor ke kontrole a prověření,
2. držel všechnu drůbež v hospodářství na místech, na nichž je chována,
nebo na jiném místě, které umožňuje její karanténu,
3. zabezpečil, že žádná drůbež nebude přemísťována z hospodářství nebo
do hospodářství,
4. dodržoval zákaz odesílání vajec z hospodářství s výjimkou jejich
odesílání přímo do schváleného podniku pro výrobu nebo ošetření
vaječných výrobků, pokud jsou přepravována se souhlasem krajské
veterinární správy a za podmínek uvedených v příloze č. 12 k této
vyhlášce,
5. umístil ve vchodech a východech do budov a z budov, v nichž je
chována drůbež, jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z
hospodářství vhodné dezinfekční prostředky;
c) provede epizootologické šetření.
(2) Veškerý pohyb osob, zvířat jiných druhů a dopravních prostředků z
hospodářství nebo do hospodářství, jakož i veškerá přeprava
(přemísťování) masa, vedlejších živočišných produktů, nářadí, krmiv,
podestýlky, hnoje a jiných předmětů či materiálů, které mohou přenášet
newcastleskou chorobu, z hospodářství nebo do hospodářství podléhá
souhlasu krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1
písm. d) zákona.
(3) Krajská veterinární správa může provést a v souladu s § 13 a § 49
odst. 1 písm. d) zákona nařídit opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 i
ve vztahu k jiným hospodářstvím v případě, že jejich budovy, poloha
nebo kontakty s hospodářstvím uvedeným v odstavci 1 odůvodňují
podezření z možnosti infekce.
§ 81
Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 80, jakož i ochranná a
zdolávací opatření přijatá případně ve vztahu k dalším hospodářstvím
trvají, dokud nejsou ukončena vzhledem k vyloučení podezření z výskytu
newcastleské choroby.
§ 82
(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt newcastleské choroby, nařídí
krajská veterinární správa další ochranná a zdolávací opatření, a to:
a) neprodlené utracení, popřípadě poražení veškeré drůbeže v
hospodářství a neškodné odstranění uhynulé a utracené drůbeže a všech
vajec takovým způsobem, aby se snížilo riziko šíření nákazy na nejmenší
možnou míru;
b) neškodné odstranění nebo odpovídající ošetření všech materiálů,
látek a odpadů, jako jsou krmivo, podestýlka a hnůj, které mohou být
kontaminovány, podle pokynů úředního veterinárního lékaře. Tímto
ošetřením se zajistí zničení viru newcastleské choroby;
c) dohledání všemi možnými prostředky a neškodné odstranění drůbežího
masa, které pochází z drůbeže z infikovaného hospodářství a které bylo
získáno jejím poražením v průběhu předpokládané inkubační doby;
d) dohledání všemi možnými prostředky a neškodné odstranění násadových
vajec, která byla snesena v průběhu předpokládané inkubační doby nebo
která opustila hospodářství, s tím, že drůbež již vylíhlá z těchto
vajec musí být sledována, jakož i dohledání všemi možnými prostředky a
neškodné odstranění konzumních vajec, jež byla snesena v předpokládané
inkubační době a opustila hospodářství s výjimkou těch, která byla
předtím řádně dezinfikována;
e) po splnění ochranných a zdolávacích opatření uvedených pod písmeny
a) a b) čištění a dezinfekci budov, v nichž je chována drůbež, a jejich
okolí, jakož i dopravních prostředků a veškerých zařízení a materiálů,
jež by mohly být kontaminovány, a to způsobem a za podmínek uvedených v
§ 88.
(2) Krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.
(3) Repopulace v hospodářství může být provedena nejdříve za 21 dnů po
dokončení čištění a dezinfekce podle odstavce 1 písm. e).
§ 83
(1) Byl-li kmen viru newcastleské choroby, mající index intracelebrální
patogenity (ICPI) vyšší než 0,7 a nižší než 1,2, izolován v hejnu
drůbeže, v němž se neprojevují žádné klinické příznaky newcastleské
choroby, a bylo-li prokázáno příslušnou referenční laboratoří Unie, že
tento izolát viru pochází ze živé oslabené očkovací látky proti
newcastleské chorobě, může se krajská veterinární správa nařizující
další ochranná a zdolávací opatření odchýlit od požadavků uvedených v §
82 odst. 1 písm. a) až e) a odst. 3 za předpokladu, že
a) hospodářství, o něž se jedná, bude po dobu 30 dnů sledováno,
b) budou uplatněna ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 80 odst. 1
písm. b) bodech 1, 2, 4 a 5 a odst. 2,
c) žádná drůbež neopustí hospodářství s výjimkou drůbeže, která je
přepravována přímo na jatky určené krajskou veterinární správou v
souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona; o záměru odeslat tuto
drůbež na jatky k porážce musí být informován orgán vykonávající na
těchto jatkách státní veterinární dozor. Po příchodu na jatky musí být
tato drůbež držena a porážena odděleně od ostatní drůbeže.
(2) Čerstvé drůbeží maso, pocházející z drůbeže uvedené v odstavci 1,
musí být opatřeno označením zdravotní nezávadnosti podle právního
předpisu upravujícího veterinární a hygienické požadavky na živočišné
produkty.^7)
§ 84
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
zákona může v infikovaném hospodářství, v němž jsou chována 2 nebo více
oddělených hejn, postupovat ve vztahu ke zdravým hejnům tohoto
hospodářství odlišně od § 82 odst. 1 za předpokladu, že jsou v
hospodářství uplatňovány takové postupy, jimiž bylo dosaženo naprosté
oddělení hejn, pokud jde o ustájení, ošetřování a krmení, a to v takové
míře, že se virus newcastleské choroby nemůže šířit z jednoho hejna do
druhého.
(2) Má-li krajská veterinární správa důvodné podezření, že drůbež v
některém hospodářství mohla být nakažena v důsledku pohybu osob,
zvířat, dopravních prostředků nebo jakýmkoli jiným způsobem, sleduje
toto hospodářství zejména za účelem kontroly přemísťování drůbeže v
hospodářství a případného nařízení opatření uvedených v odstavci 3.
(3) Je-li hospodářství sledováno podle odstavce 2, uplatňuje se v něm
zákaz přemísťování drůbeže z hospodářství, pokud nejde o její přímou
přepravu na jatky k neprodlené porážce. Krajská veterinární správa však
povolí takovou přepravu až po klinickém vyšetření veškeré drůbeže
úředním veterinárním lékařem, které umožní vyloučit výskyt newcastleské
choroby v hospodářství. Uvedený zákaz přemísťování se zavádí zpravidla
na dobu 21 dnů počínaje posledním dnem předpokládaného nakažení
drůbeže; musí být uplatňován po dobu nejméně 7 dnů.
(4) Dojde-li krajská veterinární správa k závěru, že to podmínky
dovolují, může ochranná a zdolávací opatření podle odstavců 2 a 3
omezit na část hospodářství a na drůbež, která se v ní nachází, avšak
pouze tehdy, jestliže je tato drůbež umístěna, ošetřována a krmena za
podmínek, které umožňují její úplné oddělení, a jestliže o ni pečují
jiné osoby.
(5) Má-li krajská veterinární správa důvodné podezření, že poštovní
holubi nebo celý holubník byli kontaminováni virem newcastleské
choroby, přijme veškerá vhodná ochranná a zdolávací opatření včetně
zákazu pohybu poštovních holubů mimo holubník po dobu 21 dnů.
§ 85
(1) Byl-li výskyt newcastleské choroby potvrzen, krajská veterinární
správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona vymezí kolem
infikovaného hospodářství ochranné pásmo o poloměru nejméně 3 km.
Ochranné pásmo je součástí pásma dozoru o poloměru nejméně 10 km.
(2) Při vymezování ochranného pásma a pásma dozoru se berou v úvahu
zejména epizootologické, zeměpisné, administrativní a ekologické
faktory, související jednak s newcastleskou chorobou, jednak s
organizací jejího zdolávání a s orgány, které rozhodují o ochranných a
zdolávacích opatřeních a dozírají na jejich plnění.
§ 86
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a
zdolávací opatření:
a) identifikace (soupis) všech hospodářství s drůbeží uvnitř pásma;
b) pravidelné veterinární kontroly hospodářství s drůbeží a její
klinické vyšetření, zahrnující v případě potřeby i odběr vzorků a
jejich laboratorní vyšetření. O kontrolách, vyšetřeních a jejich
výsledcích se vedou záznamy;
c) držení veškeré drůbeže na místech, na nichž je chována, nebo na
jiném místě, které umožňuje její izolaci;
d) používání vhodných dezinfekčních prostředků ve vchodech a vjezdech
do hospodářství a východech a výjezdech z hospodářství;
e) zákaz přepravy drůbeže s výjimkou její přepravy po hlavních
dopravních tazích^8) a zákaz přemísťování drůbeže a násadových vajec z
hospodářství, pokud nejde o krajskou veterinární správou povolené
přemístění
1. drůbeže k neprodlené porážce na jatky, které jsou v zamořené
oblasti, a není-li to možné, na jiné jatky určené krajskou veterinární
správou. Maso této drůbeže musí být opatřeno zvláštním označením
zdravotní nezávadnosti podle právního předpisu upravujícího veterinární
a hygienické požadavky na živočišné produkty,^7)
2. jednodenních kuřat nebo kuřic připravených ke snášce do hospodářství
v pásmu dozoru, ve kterém není žádná jiná drůbež. Toto hospodářství
musí být sledováno v souladu s § 84 odst. 2. Nelze-li přemístit
jednodenní kuřata nebo kuřice připravené ke snášce do hospodářství v
pásmu dozoru, je možno přemístit je se souhlasem krajské veterinární
správy a v souladu s rozhodnutím Komise vyžádaným v souladu s § 48
odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona do hospodářství, které je umístěno mimo
pásmo dozoru a je sledováno v souladu s § 84 odst. 2,
3. násadových vajec do líhně určené krajskou veterinární správou s tím,
že tato vejce a jejich obaly musí být před odesláním dezinfikovány;
f) kontrola pohybu osob, které zacházejí s drůbeží, s kadávery drůbeže
a s vejci, jakož i kontrola dopravních prostředků, v nichž se
přepravuje drůbež, její kadávery a vejce uvnitř pásma;
g) zákaz přemísťování nebo rozhazování použité podestýlky a hnoje
drůbeže bez souhlasu krajské veterinární správy;
h) zákaz konání trhů, výstav a jiných svodů drůbeže a jiných ptáků.
(2) Přemísťování podle odstavce 1 písm. e) bodů 1 až 3 může být
provedeno až po veterinární kontrole hospodářství a musí být provedeno
přímo co nejkratší cestou a pod dohledem úředního veterinárního lékaře;
dopravní prostředky musí být vyčištěny a dezinfikovány před použitím i
po použití.
(3) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v ochranném pásmu mohou
být ukončena nejdříve za 21 dnů po provedení předběžného čištění a
dezinfekce infikovaného hospodářství podle § 88; ochranné pásmo se pak
stává součástí pásma dozoru.
(4) Potvrdí-li epizootologické šetření, že ohnisko nákazy je způsobeno
infekcí, která se nešíří, může být se souhlasem Komise rozsah
ochranného pásma zmenšen a doba jeho trvání zkrácena.
§ 87
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována tato ochranná a
zdolávací opatření:
a) identifikace (soupis) všech hospodářství s drůbeží uvnitř pásma;
b) kontrola přemísťování drůbeže a násadových vajec v pásmu;
c) zákaz přemísťování drůbeže mimo pásmo po dobu prvních 15 dnů s
výjimkou její přímé přepravy na jatky mimo pásma dozoru, určené
krajskou veterinární správou. Maso této drůbeže musí být opatřeno
zvláštním označením zdravotní nezávadnosti podle právního předpisu
upravujícího veterinární a hygienické požadavky na živočišné
produkty;^7)
d) zákaz přemísťování násadových vajec mimo pásmo dozoru s výjimkou
jejich přemísťování do líhní určených krajskou veterinární správou s
tím, že tato vejce a jejich obaly musí být před odesláním
dezinfikovány;
e) zákaz přemísťování použité podestýlky a hnoje drůbeže mimo pásmo;
f) zákaz konání trhů, výstav nebo jiných svodů drůbeže a jiných ptáků;
g) bez dotčení ochranných a zdolávacích opatření uvedených pod písmeny
a) a b) zákaz přepravy drůbeže s výjimkou její přepravy po hlavních
dopravních tazích.^8)
(2) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v pásmu dozoru mohou být
ukončena nejdříve za 30 dnů po provedení předběžného čištění a
dezinfekce infikovaného hospodářství podle § 88.
(3) Pro případné zmenšení rozsahu a zkrácení doby trvání pásma dozoru
platí obdobně § 86 odst. 4.
§ 87a
Krajská veterinární správa v souladu s § 49 odst. 1 písm. c) a d)
zákona
a) stanoví v rámci mimořádných veterinárních opatření pravidla
umožňující sledování pohybu vajec, drůbeže a ptáků držených v zajetí,
b) uloží
1. chovatelům drůbeže, poštovních holubů a jiných ptáků držených v
zajetí, aby poskytovali orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor
na jejich požádání informace o pohybu drůbeže, vajec a poštovních
holubů z jejich hospodářství nebo do jejich hospodářství, jakož i
informace o výstavách nebo soutěžích, na nichž se zúčastnili poštovní
holubi,
2. osobám podílejícím se na přepravě drůbeže, vajec, poštovních holubů
a jiných ptáků držených v zajetí a na obchodování s nimi, aby
poskytovaly orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor veškeré
informace o pohybu drůbeže, vajec, poštovních holubů a jiných ptáků
držených v zajetí, na jejichž přepravě se podílely nebo s nimiž
obchodovaly a aby předkládaly odpovídající doklady.
§ 88
Pro čištění a dezinfekci platí § 21 obdobně s tím, že tyto úkony musí
být prováděny v souladu s postupy uvedenými v příloze č. 13 k této
vyhlášce.
§ 89
Odběr vzorků a jejich laboratorní vyšetření za účelem zjištění
přítomnosti viru newcastleské choroby se provádí podle předpisu
Evropské unie o opatřeních pro tlumení newcastleské choroby^9).
§ 90
(1) Očkování drůbeže proti newcastleské chorobě lze provádět v rámci
preventivních opatření nebo jako součást nařízených ochranných a
zdolávacích opatření v případě výskytu této nákazy, a to s použitím
schválených očkovacích látek a za podmínek uvedených v § 10.
(2) Provádí-li se očkování v rámci preventivních opatření, informuje o
tom Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2
zákona Komisi a ostatní členské státy. Informace musí obsahovat údaje o
vlastnostech a složení každé použité očkovací látky, způsobech kontroly
její distribuce, skladování a použití, druzích a kategoriích drůbeže,
která může nebo musí být podrobena očkování, oblasti, ve kterých může
nebo musí být provedeno očkování, a důvodech, pro něž bylo očkování
prováděno.
(3) Výjimečně lze přistoupit pod dohledem úředního veterinárního lékaře
k zeměpisně a časově vymezenému nouzovému očkování drůbeže proti
newcastleské chorobě, a to za podmínek uvedených v § 12 a po informaci
Komise a ostatních členských států v souladu s § 48 odst. 1 písm. o)
bodem 2 zákona prostřednictvím Stálého výboru o nákazové situaci,
týkající se newcastleské choroby, a o programu nouzového očkování. V
souvislosti s nouzovým očkováním nesmí být očkována nebo přeočkována
drůbež v hospodářství, které podléhá omezujícím ochranným a zdolávacím
opatřením podle § 80 a 82.
(4) Mají-li být očkováni poštovní holubi, musí o tom být informována v
souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komise a orgány
veterinární správy musí zajistit, aby pořadatelé soutěží a výstav
poštovních holubů přijali pokyny, podle nichž budou do seznamů pro tyto
soutěže a výstavy zapisováni pouze poštovní holubi, kteří jsou očkováni
proti newcastleské chorobě.
§ 91
(1) Dojde-li k očkování podle § 90 odst. 3, musí být
a) očkovány všechny druhy drůbeže určené k očkování v co nejkratší
době,
b) očkována v rámci tohoto očkování nebo již dříve všechna drůbež
určeného druhu, vylíhnutá nebo začleněná do hospodářství v oblasti
očkování,
c) zakázáno v průběhu očkování přemísťování drůbeže, která patří k
druhům určeným k očkování a která je chována v hospodářstvích v oblasti
očkování, s výjimkou
1. jednodenních kuřat přemísťovaných do hospodářství v oblasti
očkování, v nichž jsou očkována,
2. drůbeže přepravované přímo na jatky v oblasti očkování k neprodlené
porážce. Jsou-li jatky mimo oblast očkování, nelze do nich přepravovat
drůbež dříve, než krajská veterinární správa provede kontrolu
hospodářství.
(2) Jakmile je očkování skončeno, může být povoleno přemístění z
oblasti očkování
a) pro jednodenní kuřata určená k produkci masa, která jsou
přemísťována do hospodářství, v němž jsou očkována. Toto hospodářství
musí být sledováno až do doby, kdy jsou kuřata poražena,
b) po uplynutí 21 dnů pro očkovanou drůbež, která je určena k
neprodlené porážce,
c) pro násadová vejce, která pocházejí od drůbeže určené k reprodukci a
očkované nejméně před 3 týdny, pokud tato vejce a jejich obaly byly
předem dezinfikovány.
(3) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 písm. b) a v
odstavci 2 se uplatňují po dobu 3 měsíců od skončení očkování; mohou
být obnovena na jedno nebo několik dalších tříměsíčních období.
(4) Od očkování určitých hejn drůbeže, která mají mimořádnou hodnotu z
vědeckého hlediska podle odstavce 1 písm. a) a b), lze upustit, a to za
podmínky, že bude zajištěna ochrana zdraví těchto hejn a že tato hejna
budou podléhat periodickému sérologickému sledování.
§ 92
(1) Jsou-li poštovní holubi nebo jiní ptáci držení v zajetí podezřelí z
nákazy newcastleskou chorobou, krajská veterinární správa v souladu s §
13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona
a) zahájí neprodleně sledování holubníku nebo hospodářství a šetření za
účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, včetně odběru
vzorků k laboratornímu vyšetření,
b) nařídí chovateli zejména, aby žádný holub nebo jiný pták držený v
zajetí, ani nic jiného, co by mohlo přenést newcastleskou chorobu,
nemohli opustit holubník nebo hospodářství.
(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 trvají, dokud
nejsou ukončena vzhledem k vyloučení podezření z výskytu newcastleské
choroby.
(3) Byl-li potvrzen výskyt newcastleské choroby, nařídí krajská
veterinární správa pro poštovní holuby nebo jiné ptáky držené v zajetí
a pro holubníky nebo hospodářství
a) další ochranná a zdolávací opatření, uvedená v § 82 odst. 1 písm.
a), b), e) a odst. 3, nebo přinejmenším
b) zákaz pohybu poštovních holubů nebo jiných ptáků držených v zajetí
mimo holubník nebo hospodářství na dobu nejméně 60 dnů po posledním
výskytu klinických příznaků newcastleské choroby a neškodné odstranění
nebo vhodné ošetření veškerých předmětů a materiálů, které mohou být
kontaminovány. Tímto ošetřením musí být zajištěno zničení viru
newcastleské choroby a likvidace všech odpadů nahromaděných během
uvedeného období 60 dnů.
(4) Krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.
(5) Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2
zákona informuje Komisi prostřednictvím Stálého výboru o nákazové
situaci a o ochranných a zdolávacích opatřeních uvedených v odstavcích
1 a 3, a to podle vzoru stanoveného Komisí.
§ 93
(1) Kuchyňské odpady z mezinárodních dopravních prostředků nesmí být
používány k výživě drůbeže. Tyto odpady musí být shromažďovány a
neškodně odstraňovány pod úředním dohledem.
(2) Využití jiných kuchyňských nebo drůbežích odpadů k výživě drůbeže
může být povoleno pouze po jejich tepelném ošetření ve vhodných
zařízeních, které zajistí zničení viru newcastleské choroby.
HLAVA VII
MOR KONÍ
§ 94
Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem vektor - hmyz druhu
Culicoides imicola nebo jakýkoli jiný hmyz rodu Culicoides, který může
přenášet mor koní.
§ 95
(1) Je-li v hospodářství jeden nebo více koňovitých podezřelých z
nákazy morem koní, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a 49
odst. 1 písm. d) zákona
a) zahájí neprodleně sledování tohoto hospodářství a šetření za účelem
potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, včetně odběru vzorků k
laboratornímu vyšetření, klinicky vyšetří každého koňovitého, popřípadě
i pitvá podezřelá a uhynulá zvířata;
b) zajistí, aby byl proveden soupis míst, která mohou umožňovat
přežívání vektora nebo která ho mohou hostit, a aby byly použity vhodné
prostředky k dezinfekci těchto míst;
c) nařídí chovateli zejména, aby
1. provedl soupis všech koňovitých, uvádějící pro každý druh počet
zvířat již uhynulých, nakažených a podezřelých. Údaje soupisu musí být
aktualizovány, aby byla brána v úvahu zvířata narozená nebo uhynulá
během doby podezření, a na požádání musí být předkládány orgánům
vykonávajícím státní veterinární dozor ke kontrole a prověření,
2. držel všechny koňovité na jejich stáních, popřípadě na jiných
místech chráněných proti vektorovi,
3. dodržoval zákaz přemísťování koňovitých z hospodářství nebo do
hospodářství,
4. použil vhodné dezinfekční prostředky v budovách, v nichž jsou
koňovití ustájeni, a v jejich okolí,
5. zabezpečil neškodné odstranění kadáverů koňovitých v souladu s přímo
použitelným předpisem Evropské unie o hygienických pravidlech pro
vedlejší živočišné produkty.^2)
(2) Krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.
§ 96
Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 95, jakož i ochranná a
zdolávací opatření uplatňovaná případně ve vztahu k dalším
hospodářstvím mohou být ukončena, jen dojde-li k vyloučení podezření z
výskytu moru koní.
§ 97
(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt moru koní,
a) krajská veterinární správa nařídí
1. utracení všech koňovitých v infikovaném hospodářství, kteří jsou
nakaženi nebo vykazují klinické příznaky moru koní,
2. neškodné odstranění jejich kadáverů v souladu s přímo použitelným
předpisem Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší
živočišné produkty,^2)
3. rozšíření ochranných a zdolávacích opatření stanovených v § 95 odst.
1 na hospodářství umístěná v pásmu o poloměru 20 km okolo infikovaného
hospodářství (infikovaných hospodářství), zahrnutého do ochranného
pásma,
4. očkování všech koňovitých v pásmu uvedeném v bodě 3 schválenou
očkovací látkou a jejich označení zřetelnou a neodstranitelnou značkou
používanou v těchto případech v Unii. Na základě epizootologických,
zeměpisných, meteorologických a klimatických faktorů však může být od
očkování upuštěno. O tom musí být uvědoměna Státní veterinární správou
v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komise,
b) krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.
(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 mohou být
rozšířena i mimo pásmo uvedené v odstavci 1 písm. a) bodě 3, pokud
vzhledem k zeměpisným, meteorologickým či klimatickým okolnostem nebo k
přemísťování koňovitých z hospodářství či do hospodářství je důvodné
podezření na rozšíření moru koní. O tomto rozšíření ochranných a
zdolávacích opatření musí být informována v souladu s § 48 odst. 1
písm. o) bodem 2 zákona Komise.
(3) Pro vymezování pásma uvedeného v odstavci 1 písm. a) bodě 3 platí §
17 odst. 4 obdobně.
§ 98
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
zákona vedle ochranných a zdolávacích opatření uvedených v § 97 odst. 1
vymezí ochranné pásmo a pásmo dozoru tak, jak to umožňují
epizootologické, zeměpisné, administrativní a ekologické faktory
související jednak s morem koní, jednak s organizací jeho zdolávání a s
orgány, které rozhodují o ochranných a zdolávacích opatřeních a
dozírají na jejich plnění.
(2) Ochranné pásmo se vymezuje o poloměru nejméně 100 km okolo
infikovaného hospodářství. Na ně navazuje pásmo dozoru, které tvoří
část území v šíři nejméně 50 km za ochranným pásmem, v níž nebylo v
posledních 12 měsících prováděno žádné očkování.
§ 99
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a
zdolávací opatření:
a) identifikace (soupis) všech hospodářství s koňovitými uvnitř pásma;
b) zákaz opouštění hospodářství koňovitými s výjimkou jejich přímé
přepravy pod dohledem úředního veterinárního lékaře k nutné porážce na
jatky v ochranném pásmu, anebo pokud nejsou jatky v ochranném pásmu na
jatky v pásmu dozoru určené krajskou veterinární správou.
(2) Krajská veterinární správa provádí pravidelné kontroly hospodářství
uvedených v odstavci 1 písm. a) a klinické vyšetření koňovitých v
těchto hospodářstvích, zahrnující v případě potřeby též odběr vzorků k
laboratornímu vyšetření. O kontrolách, vyšetřeních a jejich výsledcích
se vedou záznamy.
(3) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1
písm. o) bodem 2 zákona může na základě kladného vyjádření Komise
nařídit, aby bylo v ochranném pásmu provedeno i očkování koňovitých
proti moru koní a označení očkovaných zvířat zvláštní značkou
používanou v těchto případech v Unii.
§ 100
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
zákona zajistí, aby v pásmu dozoru
a) byla uplatňována ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 99 odst.
1 a 2. Nejsou-li v pásmu dozoru jatky, mohou být koňovití poráženi v
ochranném pásmu na jatkách určených krajskou veterinární správou v
souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona,
b) byl dodržován zákaz jakéhokoli očkování proti moru koní.
(2) Ochranná a zdolávací opatření přijatá podle § 97 odst. 1, § 98
odst. 1 a 2, § 99 a podle odstavce 1 se mění nebo ukončují v souladu s
postupem stanoveným Komisí. Bylo-li prováděno očkování podle § 97 odst.
1 písm. a) bodu 4 nebo podle § 99 odst. 3, nesmí být doba uplatňování
ochranných a zdolávacích opatření kratší než 12 měsíců.
§ 101
Koňovití mohou být přemísťováni, aniž je ustanovení § 99 odst. 1 písm.
b) a § 100 odst. 1 písm. a) dotčeno,
a) z ochranného pásma nebo z pásma dozoru za podmínek stanovených
zvláštním právním předpisem upravujícím veterinární podmínky, kterými
se řídí přemísťování koňovitých a jejich dovoz z třetích zemí, do
karanténní stanice,
b) v pásmech se stejným statusem se souhlasem krajské veterinární
správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona za těchto
podmínek:
1. koňovití se podrobí veterinární kontrole úředním veterinárním
lékařem, jsou označeni a evidováni v souladu s plemenářským zákonem^3)
a jsou provázeni požadovaným průvodním dokladem,
2. koňovití neopustí hospodářství, v němž byli očkováni, dříve než po
uplynutí 60 dnů od očkování,
3. Státní veterinární správa informuje v souladu s § 48 odst. 1 písm.
o) bodem 2 zákona Komisi o opatřeních přijatých v této oblasti.
HLAVA VIII
zrušena
§ 102
zrušen
§ 103
zrušen
HLAVA IX
TRANSMISIVNÍ SPONGIFORMNÍ ENCEFALOPATIE
§ 104
zrušen
§ 105
zrušen
§ 106
zrušen
§ 107
zrušen
§ 108
zrušen
§ 109
Státní veterinární správa podle přímo použitelného předpisu Evropské
unie o prevenci, tlumení a eradikaci některých spongiformních
encefalopatií^10) zpracovává pohotovostní plán, předkládá Komisi
výroční zprávu, vyhotovuje roční program sledování TSE, organizuje
provádění tohoto programu a plní informační povinnosti.
HLAVA X
zrušena
§ 110
zrušen
§ 111
zrušen
§ 112
zrušen
§ 113
zrušen
§ 114
zrušen
§ 115
zrušen
§ 116
zrušen
§ 117
zrušen
§ 118
zrušen
nadpis vypuštěn
§ 119
zrušen
§ 120
zrušen
HLAVA XI
zrušena
§ 121
zrušen
§ 122
zrušen
§ 123
zrušen
§ 124
zrušen
§ 125
zrušen
HLAVA XII
zrušena
§ 126
zrušen
§ 127
zrušen
§ 128
zrušen
nadpis vypuštěn
§ 129
zrušen
§ 130
zrušen
HLAVA XIII
NÁKAZY VČEL
Díl 1
Varroáza
§ 131
(1) Pro účely tohoto dílu se rozumí pod pojmem
a) ohnisko nákazy - stanoviště včelstev, na němž byla zjištěna
varroáza, a to při nálezu více jak 3 roztočů Varroa destructor (dále
jen "roztoč") v průměru na jedno včelstvo,
b) oblast méně plošně zamořená - oblast, ve které ochranná pásma kolem
ohnisek nákazy nepřesahují 50 % její plochy,
c) směsný vzorek - veškerá zimní měl nebo spad, jež byly odebrány po
léčebném ošetření ze všech úlů jednoho stanoviště včelstev.
(2) K preventivním opatřením proti varroáze patří:
a) pravidelné diagnostické ošetření a následné vyšetření včelstev,
b) léčebné ošetřování včelstev,
c) provádění vhodných chovatelských opatření (odstranění zavíčkovaného
trubčího plodu, omezování plodování na podzim, nepřítomnost plodu ve
včelstvu v době léčebného ošetřování včelstva apod.),
d) utrácení rojů neznámého původu a divoce žijících včelstev.
§ 132
(1) Při prvním výskytu varroázy na území obce krajská veterinární
správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona
a) vymezí ochranné pásmo v okruhu 5 km kolem ohniska nákazy,
b) nařídí pro toto pásmo ochranná a zdolávací opatření.
(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
zákona stanoví na základě zhodnocení nákazové situace způsob léčebného
ošetření včelstev včetně druhu použitého léčivého přípravku, počet
léčebných opatření a část kalendářního roku, v němž se tato opatření
provádějí.
(3) Jarní léčebné ošetření včelstev se omezuje jen na nezbytné případy.
Chemické ošetření včelstev mimo stanovené období nelze provádět až do
ukončení sběru medu s výjimkou ošetření včelstev kyselinou mravenčí.
§ 133
(1) Jsou-li vyhlášena ochranná a zdolávací opatření, musí být u všech
včelstev vloženy na dna úlů podložky, a to k 30. září každého roku. Po
ukončení diagnostického odběru spadu nebo po ukončení léčebného
ošetření se tyto podložky řádně ometou, očistí a vrátí zpět na dno úlu.
(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d)
zákona může nařídit zejména v oblastech méně plošně zamořených
diagnostické ošetření včelstev schválenými přípravky, a to mezi 10. a
31. říjnem příslušného roku. Vzorek spadu se odebere 12 až 24 hodin po
ošetření a vyšetří se v laboratoři státního veterinárního ústavu nebo v
jiné laboratoři uvedené v § 52 odst. 3 zákona.
(3) Po provedení podzimního léčebného ošetření nařídí krajská
veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona
vyšetření směsného vzorku zimní měli odebraného do 15. února roku
následujícího po léčebném ošetření; vyšetření vzorku se provede v
laboratoři státního veterinárního ústavu nebo v jiné laboratoři uvedené
v § 52 odst. 3 zákona.
§ 134
(1) Trvalé přemístění včelstev může být povoleno do oblasti se stejnou
nebo horší nákazovou situací,
a) jestliže byla včelstva vyšetřena a léčebně ošetřena na základě
nařízených ochranných a zdolávacích opatření a v souladu s nimi,
b) jestliže jde o přemístění mimo období nařízeného vyšetření nebo
léčebného ošetření včelstev,
c) mají-li být včelstva přemístěna do obvodu působnosti jiné krajské
veterinární správy, jestliže k tomuto jejich přemístění dala tato
krajská veterinární správa předchozí souhlas.
(2) Přemísťování včelstev kočováním může být povoleno do oblasti se
stejnou nákazovou situací,
a) jestliže byla včelstva vyšetřena a léčebně ošetřena na základě
nařízených ochranných a zdolávacích opatření a v souladu s nimi,
přičemž ve směsném vzorku zimní měli nebyli zjištěni více než 3 roztoči
v průměru na jedno včelstvo,
b) mají-li být včelstva takto přemístěna do obvodu působnosti jiné
krajské veterinární správy, jestliže k tomuto jejich přemístění dala
tato krajská veterinární správa předchozí souhlas.
§ 135
(1) Přemístění matek a doprovodných včel může být povoleno po vyšetření
a léčebném ošetření včelstev na základě nařízených ochranných a
zdolávacích opatření a v souladu s nimi, a to v chovech
a) s průměrným nálezem do 3 roztočů na jedno včelstvo bez dalšího
opatření,
b) s průměrným nálezem více jak 3 roztočů na jedno včelstvo ve směsném
vzorku zimní měli až po provedeném jarním léčebném ošetření.
(2) Přemísťování vajíček a otevřených matečníků nepodléhá žádnému
omezení.
(3) Krajská veterinární správa vystavuje pro všechny druhy komerčních
chovů matek veterinární osvědčení a každoročně je obnovuje.
§ 136
(1) Po mechanické očistě úlů, plástů bez plodu, včelařských potřeb a
pomůcek se provede dezinfekce. Úly a plásty bez plodu jsou použitelné
za 10 dnů po provedené dezinfekci.
(2) V případě úhynu nebo likvidace včelstev musí být plásty s plodem
přetaveny na vosk.
(3) Krajská veterinární správa, která nařídila ochranná a zdolávací
opatření, ukončí tato opatření, jestliže
a) se v ohnisku nákazy nevyskytne ve 2 po sobě následujících
vyšetřeních zimní měli a spadu roztoč a v období mezi těmito 2
vyšetřeními se ani jinak nezjistí onemocnění nákazou,
b) byla provedena závěrečná ohnisková dezinfekce.
§ 137
V případě včelstev, která nebyla vyšetřena a léčebně ošetřena na
základě nařízených ochranných a zdolávacích opatření a v souladu s
nimi, anebo která byla přemístěna bez souhlasu krajské veterinární
správy, nařídí krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst.
1 písm. d) zákona zvláštní ochranná a zdolávací opatření, spočívající v
a) odběru vzorků k vyšetření těchto včelstev na varroázu,
b) provedení léčebného ošetření těchto včelstev na náklady chovatele, a
není-li to možné vzhledem k roční době nebo k nákazovým důvodům, anebo
mohla-li by být tato včelstva nebezpečným zdrojem nákazy v utracení
těchto včelstev.
Díl 2
Mor a hniloba včelího plodu
§ 138
(1) Pro účely tohoto dílu se rozumí pod pojmem ohnisko nákazy -
stanoviště včelstev, na němž byl potvrzen krajskou veterinární správou
mor nebo hniloba včelího plodu.
(2) K preventivním opatřením proti moru a hnilobě včelího plodu patří:
a) zjišťování příčin zimních úhynů a slábnutí včelstev,
b) zákaz používání plástů, vosků, medu a pylu z oblastí s neznámou
nákazovou situací k chovu a ke krmení včel,
c) sledování komerčních chovů matek a výroby mezistěn,
d) zamezení přístupu včel do neobsazených úlů a včelího díla,
e) udržování prázdných úlů bez včelího díla,
f) vyhledávání a utrácení rojů neznámého původu a divoce žijících
včelstev,
g) provádění průběžné dezinfekce úlů, souší, včelařských potřeb a
pomůcek,
h) ošetření vosku při teplotě 117 C po dobu 60 minut ve všech
provozovnách vyrábějících mezistěny,
i) pravidelné bakteriologické vyšetřování dováženého medu, jakož i
medu, který je předmětem obchodování, a to na základě analýzy rizik
vycházející z předchozích výsledků vyšetření,
j) namátkové vyšetřování tuzemského medu,
k) nezařazování včelího díla, nedezinfikovaných úlů, včelařských
potřeb, pomůcek a zařízení do chovu včel, zejména v případě neznámé
nákazové situace v místě a době jejich původu,
l) pravidelné plošné preventivní prohlídky,
m) soustavné omezování intenzity varroázy,
n) zvýšená bdělost po dobu nejméně 5 let po zániku ohniska nákazy a
zrušení ochranného pásma,
o) zákaz léčení moru a hniloby včelího plodu,
p) likvidace nepoužívaných prázdných úlů a chovatelských zařízení,
pokud nejsou zabezpečeny v souladu s písmeny d) a e),
q) pravidelná obnova včelího díla, obnova a náhrada starých úlů a
likvidace vyřazených úlů,
r) pravidelné vyšetřování směsných vzorků zimní měli včelstev na mor a
hnilobu včelího plodu v rizikových oblastech, v komerčních chovech
matek a před přemístěním včelstev; pozitivní výsledek vyšetření se
považuje za podezření z nákazy a
s) chov včel s dobrým čistícím instinktem.
§ 139
(1) Vznikne-li podezření z výskytu moru nebo hniloby včelího plodu,
krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. c) a
d) zákona zejména
a) provede klinické vyšetření všech včelstev na stanovišti s rozebráním
včelího díla,
b) odebere vzorky k laboratornímu vyšetření, zejména plodové plásty s
klinickými změnami na plodu, plásty s příškvary a měl,
c) nařídí chovateli
1. označení stanoviště výstražnou tabulkou,
2. zákaz přemísťování včel, včetně včelích matek, plástů, úlů a jejich
součástí, jakož i veškerých včelařských potřeb a pomůcek, které přišly
do styku s včelami nebo jejich produkty z označeného stanoviště,
3. pro krmení včel zákaz použití medu, který pochází z označeného
stanoviště, nebo medu, jehož část tvoří med z označeného stanoviště,
d) poskytne chovateli přiměřené poučení v zájmu okamžitého vytváření
podmínek pro úspěšné zdolávání nákazy a zabránění jejího šíření,
e) provede epizootologické šetření.
(2) Podezření z výskytu nákazy trvá, dokud klinickým vyšetřením
včelstev spojeným s odběrem vzorků, který zahrnuje zejména odběr
plodových plástů s klinickými změnami na plodu, plástů s příškvary a
měli, provedeným za 6 měsíců po vzniku podezření, není potvrzen
negativní výsledek.
(3) Výskyt nákazy je potvrzen, jestliže
a) jsou zjištěny klinické příznaky nákazy na plodu a laboratorní
vyšetření vzorků plodových plástů prokáže pozitivní výsledek, nebo
b) jsou zjištěny plásty s příškvary a laboratorní vyšetření vzorků
odebraných z plástů s příškvary prokáže pozitivní výsledek.
§ 140
(1) Je-li potvrzen výskyt moru nebo hniloby včelího plodu, krajská
veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. c) a d) zákona
a) vymezí ochranné pásmo v okruhu nejméně 5 km kolem ohniska nákazy s
přihlédnutím k epizootologickým, zeměpisným, biologickým a ekologickým
podmínkám,
b) nařídí chovatelům v tomto pásmu
1. provést neprodleně prohlídku včelstev s rozebráním včelího díla a v
případě zjištění onemocnění plodu uvědomit o tom krajskou veterinární
správu,
2. zajistit odběr vzorků měli ze všech úlů na stanovišti a jejich
neprodlené bakteriologické vyšetření na původce moru nebo hniloby
včelího plodu, pokud toto vyšetření nebylo již provedeno v posledních
12 měsících; jde jmenovitě o vyšetření zimní měli v ochranném pásmu.
Směsné vzorky ze stanoviště se získávají smícháním 10 dílčích vzorků do
jednoho směsného vzorku,
c) provede klinickou prohlídku včelstev s rozebráním včelího díla na
stanovištích, na kterých bakteriologické vyšetření směsných vzorků měli
prokázalo pozitivní výsledek,
d) zakáže přemísťování včelstev a matek z ochranného pásma. Přemístění
včelstev a matek uvnitř ochranného pásma je možné jen se souhlasem
krajské veterinární správy, vydaným na základě žádosti chovatele
doložené negativním výsledkem laboratorního vyšetření směsného vzorku
měli.
(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. c)
a d) zákona dále nařídí chovateli, u kterého byl výskyt nákazy potvrzen
a) u 15 % nebo více včelstev na stanovišti, neprodlenou likvidaci všech
včelstev na stanovišti, jakož i úlů, zásobních plástů, souší i
ostatního včelařského příslušenství a nástrojů používaných při
manipulaci s včelami a jejich produkty, pokud nelze zajistit jejich
účinnou dezinfekci, zejména v případě kovových předmětů, s předchozím
nebo následným vyžíháním plamenem; to však neplatí pro budovy a
konstrukce včelínů a kočovných vozů, nebo
b) u méně než 15 % včelstev na stanovišti, neprodlenou likvidaci všech
včelstev s potvrzeným výskytem nákazy, jakož i úlů, a současně účinnou
dezinfekci veškerého včelařského příslušenství a nástrojů, které přišly
nebo mohly přijít do styku se včelstvy s potvrzeným výskytem nákazy.
Dojde-li v době do 1 roku ode dne likvidace včelstev s potvrzeným
výskytem nákazy k opětovnému potvrzení výskytu moru nebo hniloby
včelího plodu, nařídí krajská veterinární správa likvidaci včelstev a
zařízení podle odstavce 2 písm. a).
Chovatel provede utracení včelstev benzínem a bezprostředně poté
zajistí včelotěsnou úzávěru úlů. Likvidace včelstev jejich spálením se
provede nejpozději následující den po utracení; zároveň se likviduje
veškerý hořlavý materiál.
(3) Likvidace včelstev a zařízení podle odstavce 2 písm. a) nebo
včelstev s potvrzeným výskytem nákazy podle odstavce 2 písm. b) a úlů
se provádí za přítomnosti likvidační komise, určené krajskou
veterinární správou; komise pořídí o likvidaci záznam.
(4) Po likvidaci včelstev se provede dezinfekce nespalitelného
materiálu, včelínů a kočovných vozů. K dezinfekci se použije roztok s
obsahem minimálně 0,5 % chlornanu sodného s 5 % hydroxidu sodného.
(5) Při provádění prohlídky včelstev se použijí ochranné rukavice pro
jednorázové použití; po skončení prohlídky se provede dezinfekce rukou,
oděvů a obuvi.
(6) Bakteriologické vyšetření směsných vzorků měli se provádí v
ochranném pásmu před skončením roční pozorovací doby.
§ 141
Veškeré včelí produkty jako med, vosk, propolis a mateří kašička,
pocházející z ohniska nákazy, se neškodně odstraňují způsobem
stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie o hygienických
pravidlech pro vedlejší živočišné produkty^2).
§ 142
(1) Krajská veterinární správa, která nařídila ochranná a zdolávací
opatření, ukončí tato opatření
a) v ohnisku, jestliže po likvidaci včelstev a zařízení podle § 140
odst. 2 byla v ohniscích moru nebo hniloby včelího plodu splněna
nařízená ochranná a zdolávací opatření a byla provedena závěrečná
ohnisková dezinfekce,
b) v ochranném pásmu, jestliže se v průběhu pozorovací doby 1 roku po
likvidaci včelstev a zařízení podle § 140 odst. 2 a provedené závěrečné
ohniskové dezinfekci v ochranném pásmu nevyskytne mor nebo hniloba
včelího plodu.
(2) Dojde-li k prostorovému a časovému překrývání ochranných pásem,
vymezených kolem jednotlivých ohnisek moru nebo hniloby včelího plodu,
dochází k ukončení ochranných a zdolávacích opatření nařízených v
jednotlivých ochranných pásmech postupně tak, jak byla tato opatření
nařizována.
ČÁST TŘETÍ
ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ K OZDRAVOVÁNÍ ZVÍŘAT OD NĚKTERÝCH NÁKAZ
HLAVA I
BRUCELÓZA, TUBERKULÓZA A ENZOOTICKÁ LEUKÓZA SKOTU
§ 143
(1) Pro účely této hlavy se rozumí:
a) v případě brucelózy skotu pod pojmem
1. stáda skotu typu B 1 - stáda, jejichž předchozí klinická anamnéza,
očkování a sérologický status nejsou známy,
2. stáda skotu typu B 2 - stáda, jejichž předchozí klinická anamnéza,
očkování a sérologický status jsou známy a v nichž se provádějí rutinní
kontrolní testy podle vnitrostátních předpisů za účelem dosažení
statusu typu B 3 nebo B 4,
3. stáda skotu typu B 3 - stáda prostá brucelózy ve smyslu části II
přílohy č. 23 k této vyhlášce,
4. stáda skotu typu B 4 - stáda skotu úředně prostá brucelózy ve smyslu
části II přílohy č. 23 k této vyhlášce;
b) v případě tuberkulózy skotu pod pojmem
1. stáda skotu typu T 1 - stáda, jejichž předchozí klinická anamnéza a
výsledky tuberkulinací nejsou známy,
2. stáda skotu typu T 2 - stáda, jejichž předchozí klinická anamnéza a
výsledky tuberkulinací jsou známy a v nichž se provádějí rutinní
kontrolní testy podle vnitrostátních předpisů za účelem dosažení
statusu typu T 3,
3. stáda skotu T 3 - stáda skotu úředně prostá tuberkulózy podle části
I přílohy č. 23 k této vyhlášce.
(2) Podrobná kritéria pro klasifikaci stáda skotu jako úředně prostého
tuberkulózy, úředně prostého brucelózy a prostého brucelózy a
enzootické leukózy skotu jsou stanovena v příloze č. 23 k této
vyhlášce.
(3) Výsledky provedených tuberkulinací se vyhodnocují v souladu s
přílohou č. 20 k této vyhlášce.
§ 144
(1) Orgány veterinární správy činí v souladu s § 10 odst. 1, § 48 odst.
1 písm. a) až c) a § 49 odst. 1 písm. b) zákona všechna nezbytná
opatření k tomu, aby v populaci skotu byl nadále udržován status úředně
prostá brucelózy, tuberkulózy a enzootické leukózy skotu a aby bylo
zabráněno opětnému vzplanutí některé z těchto nákaz.
(2) Státní veterinární správa informuje Komisi o provedení opatření
uvedených v odstavci 1.
§ 145
(1) Není-li stanoveno jinak, léčení brucelózy, léčení a desenzibilizace
tuberkulózy a léčení enzootické leukózy skotu, jakož i očkování proti
tuberkulóze a enzootické leukóze skotu, jsou zakázána.
(2) Očkování proti brucelóze skotu může být prováděno jen se souhlasem
Státní veterinární správy a pod dohledem úředního veterinárního lékaře
a zastaví se co nejdříve, aby stáda mohla být opět co nejdříve zařazena
ke stádům úředně prostým brucelózy.
§ 146
zrušen
§ 147
zrušen
Díl 1
Brucelóza
§ 148
zrušen
§ 149
(1) Je-li ve stádě zvíře podezřelé z brucelózy, krajská veterinární
správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zahájí
neprodleně šetření k potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy,
sledování tohoto stáda a
a) zakáže veškeré přemísťování zvířat ze stáda nebo do stáda s výjimkou
krajskou veterinární správou povoleného přemístění za účelem neprodlené
porážky. Krajská veterinární správa může také povolit přemístění
kastrovaného skotu v hospodářství, a to po odděleném umístění
podezřelých zvířat a za předpokladu, že kastrovaná zvířata jsou
přemístěna do výkrmových stád a odtud na jatky,
b) nařídí karanténu podezřelých zvířat.
(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 nemohou být
ukončena, dokud nejsou výskyt brucelózy nebo podezření z výskytu této
nákazy ve stádě vyloučeny.
§ 150
(1) Byl-li výskyt brucelózy ve stádě potvrzen, krajská veterinární
správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona nařídí, není-li
stanoveno jinak, tato ochranná a zdolávací opatření:
a) zákaz veškerého přemísťování zvířat do tohoto stáda nebo z tohoto
stáda s výjimkou krajskou veterinární správou povoleného přemístění za
účelem neprodlené porážky. Krajská veterinární správa může také povolit
v hospodářství přemístění kastrovaného skotu po předporážkové izolaci a
označení nakaženého skotu a skotu považovaného krajskou veterinární
správou za nakažený za předpokladu, že kastrovaná zvířata jsou
přemístěna do výkrmových stád a odtud na jatky,
b) karanténu zvířat, u kterých byl výskyt brucelózy potvrzen, a zvířat,
která se mohla od nich nakazit;
c) neprodlené vyšetření skotu na brucelózu;
d) karanténu a označení zvířat, u kterých byl výskyt brucelózy
potvrzen, zvířat, která byla vyšetřena podle písmene c) s nepříznivými
výsledky, a zvířat, která jsou považována krajskou veterinární správou
za nakažená, a to až do jejich porážky podle § 151,
e) zkrmování mléka nakažených dojnic jen po vhodném tepelném ošetření a
pouze zvířaty z téhož hospodářství;
f) omezení dodávky mléka dojnic z infikovaného stáda do podniku pro
ošetření mléka jen na případy, kdy je toto mléko určeno k vhodnému
tepelnému ošetření;
g) ošetření jatečně opracovaných těl, půlek, čtvrtí, menších částí masa
a drobů nakažených zvířat, určených jako krmivo pro zvířata, způsobem
bránícím kontaminaci;
h) neprodlené neškodné odstranění plodů, mrtvě narozených telat, telat
uhynulých na brucelózu po narození a placent, pokud nemají být
vyšetřeny;
i) neprodlené neškodné odstranění slámy, steliva nebo jiných materiálů
či látek, které přišly do styku s nakaženým zvířetem nebo placentou, v
souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o hygienických
pravidlech pro vedlejší živočišné produkty;^2)
j) uložení hnoje ze stájí či jiných prostorů, používaných pro zvířata,
na místě nepřístupném pro hospodářská zvířata, jeho ošetření vhodným
dezinfekčním prostředkem a skladování po dobu nejméně 3 týdnů. Použití
dezinfekčního prostředku se nevyžaduje, je-li hnůj zakryt vrstvou
nekontaminovaného hnoje nebo zeminy. Tekuté odpady ze stájí či jiných
prostorů, používaných pro zvířata, musí být dezinfikovány, pokud nejsou
odklízeny současně s hnojem.
(2) Neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných
produktů v asanačních podnicích musí probíhat tak, aby bylo vyloučeno
nebezpečí šíření brucelózy výrobky těchto podniků.
§ 151
Zvířata, u nichž byl po laboratorním vyšetření potvrzen výskyt nákazy,
a zvířata považovaná krajskou veterinární správou za podezřelá z nákazy
jsou pod dohledem úředního veterinárního lékaře co nejdříve poražena,
nejpozději však do 30 dnů po seznámení chovatele s výsledky vyšetření a
s povinností porazit tato zvířata v rámci plnění ochranných a
zdolávacích opatření.
§ 152
(1) Po poražení skotu uvedeného v § 151 a před repopulací musí být
stáje a s nimi související prostory, zařízení, nádoby a ostatní
předměty používané pro zvířata pod dohledem a podle pokynů úředního
veterinárního lékaře vyčištěny a dezinfikovány. Pastviny, na kterých se
tato zvířata nacházela, nesmí být znovu používány dříve než za 60 dnů
po jejich opuštění těmito zvířaty. V případě kastrovaných zvířat však
může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm.
d) zákona učinit výjimku z tohoto omezení pod podmínkou, že kastrovaná
zvířata opustí tyto prostory pouze v souvislosti s jejich přemístěním
na porážku nebo do výkrmových stád a odtud na jatky.
(2) Všechny dopravní prostředky, zařízení a nádoby musí být po přepravě
zvířat z infikovaného stáda, jakož i po přepravě předmětů, materiálů či
látek, které byly s těmito zvířaty ve styku, vyčištěny a dezinfikovány.
Prostory sloužící k nakládání těchto zvířat musí být po použití rovněž
vyčištěny a dezinfikovány.
(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
zákona určí, který dezinfekční prostředek a v jaké koncentraci má být
použit.
§ 153
Po poražení skotu uvedeného v § 151
a) nesmí žádný skot opustit stádo s výjimkou krajskou veterinární
správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povoleného
přemístění za účelem neprodlené porážky; ustanovení § 154 odst. 2 až 4
tím nejsou dotčena. Krajská veterinární správa však může také povolit
přemístění kastrovaného skotu v hospodářství, jde-li o jeho přemístění
do výkrmových stád a odtud na jatky,
b) se ve stádě provádějí zdravotní zkoušky na brucelózu za účelem
potvrzení vyloučení nákazy,
c) nesmí být prováděna repopulace, dokud zvířata starší 12 měsíců,
která zůstala ve stádě, nebyla podrobena jednomu nebo více sérologickým
vyšetřením na brucelózu s negativním výsledkem. Toto vyšetření však
nemusí být prováděno u skotu do stáří 18 měsíců, který byl očkován v
souladu s právním předpisem, který upravuje veterinární požadavky na
obchodování se zvířaty^11).
§ 154
(1) Ve stádech typů B 1 a B 2 se provádí sérologické vyšetřování do té
doby, dokud tato stáda nedosáhnou statusu B 3 nebo B 4.
(2) Všechny samice a všichni býci ze stáda typu B 1, určení do stáda
typu B 2, musí být,
a) pokud jsou starší 12 měsíců, během 30 dnů před přemístěním podrobeni
sérologickému vyšetření s negativním výsledkem a provázeni veterinárním
osvědčením,
b) bezprostředně po přemístění na dobu nejméně 60 dnů izolováni, a
pokud jsou starší 12 měsíců, před zařazením do stáda typu B 2 podrobeni
dalšímu sérologickému vyšetření s negativním výsledkem.
(3) Všechny samice a všichni býci ze stáda typu B 2, určení do jiného
stáda typu B 2,
a) musí být, pokud jsou starší 12 měsíců, během 30 dnů před přemístěním
podrobeni sérologickému vyšetření s negativním výsledkem a provázeni
veterinárním osvědčením,
b) nesmí přijít během přemísťování do styku se zvířaty ze stád s horším
zdravotním (nákazovým) statusem.
(4) Přemísťování zvířat mezi stády typů B 3 a B 4 se provádí v souladu
s přílohou č. 23 k této vyhlášce.
§ 155
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
zákona stanoví opatření, která brání opětovnému zavlečení brucelózy z
jiných zdrojů nákazy do stáda, v němž byla brucelóza zdolána.
(2) Veškeré přemísťování skotu do stád nebo ve stádech, která jsou
podrobena ochranným a zdolávacím opatřením nařízeným k tlumení
brucelózy a zabránění jejímu šíření, podléhá státnímu veterinárnímu
dozoru. Uplatňováním kontrolních opatření, jež vyplývají z výkonu
tohoto dozoru, nejsou dotčena jiná opatření, jež se týkají přemísťování
skotu do stád a ze stád prostých brucelózy a úředně prostých brucelózy.
Díl 2
Tuberkulóza
§ 156
zrušen
§ 157
(1) Je-li ve stádě zvíře podezřelé z tuberkulózy, krajská veterinární
správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zahájí
neprodleně šetření k potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy,
sledování tohoto stáda a
a) zakáže veškeré přemísťování zvířat ze stáda nebo do stáda s výjimkou
krajskou veterinární správou povoleného přemístění za účelem neprodlené
porážky,
b) nařídí karanténu podezřelých zvířat.
(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 nemohou být
ukončena, dokud nejsou výskyt tuberkulózy nebo podezření z výskytu této
nákazy ve stádě vyloučeny.
§ 158
(1) Byl-li výskyt tuberkulózy ve stádě potvrzen, krajská veterinární
správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona nařídí, není-li
stanoveno jinak, tato ochranná a zdolávací opatření:
a) zákaz veškerého přemísťování zvířat do tohoto stáda nebo z tohoto
stáda s výjimkou krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a 49
odst. 1 písm. d) zákona povoleného přemístění za účelem neprodlené
porážky;
b) karanténu zvířat, u kterých byl výskyt tuberkulózy potvrzen, a
zvířat, která se mohla od nich nakazit;
c) neprodlené vyšetření skotu na tuberkulózu;
d) karanténu a označení zvířat, u kterých byl výskyt brucelózy
potvrzen, zvířat, která byla vyšetřena podle písmene c) s nepříznivými
výsledky, a zvířat, která jsou považována krajskou veterinární správou
za nakažená, a to až do jejich porážky podle § 151,
e) zkrmování mléka nakažených dojnic jen po vhodném tepelném ošetření a
pouze zvířaty z téhož hospodářství;
f) omezení dodávky mléka z infikovaného stáda do podniku pro ošetření
mléka jen na případy, kdy je toto mléko určeno k vhodnému tepelnému
ošetření;
g) ošetření jatečně opracovaných těl, půlek, čtvrtí, menších částí masa
a drobů nakažených zvířat, určených jako krmivo pro zvířata, způsobem
bránícím kontaminaci;
h) uložení hnoje ze stájí či jiných prostorů, používaných pro zvířata,
na místě nepřístupném pro hospodářská zvířata, jeho ošetření vhodným
dezinfekčním prostředkem a skladování po dobu nejméně 3 týdnů. Použití
dezinfekčního prostředku se nevyžaduje, je-li hnůj zakryt vrstvou
nekontaminovaného hnoje nebo zeminy. Tekuté odpady ze stájí či jiných
prostorů, používaných pro zvířata, musí být dezinfikovány, pokud nejsou
odklízeny současně s hnojem.
(2) Neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných
produktů v asanačních podnicích musí být prováděno tak, aby bylo
vyloučeno nebezpečí šíření tuberkulózy výrobky těchto podniků.
§ 159
(1) Zvířata, u nichž byl po laboratorním vyšetření potvrzen výskyt
nákazy, a zvířata považovaná krajskou veterinární správou za podezřelá
z nákazy jsou pod dohledem úředního veterinárního lékaře co nejdříve
poražena, nejpozději však do 30 dnů po seznámení chovatele s výsledky
vyšetření a s povinností porazit tato zvířata v rámci plnění ochranných
a zdolávacích opatření.
(2) V případě zvířat, která byla vyšetřena na tuberkulózu s pozitivními
výsledky, ale která nevykazují klinické příznaky této nákazy, může
krajská veterinární správa prodloužit lhůtu uvedenou v odstavci 1 až na
3 měsíce,
a) jde-li o samici, u které se do 3 měsíců předpokládá porod,
b) nařídí-li porážku všeho skotu ve stádě o více než 20 zvířatech v
oblasti, ve které z technických důvodů, spojených s kapacitou jatek
určených k tomuto účelu, nemůže být porážka provedena do 30 dnů.
§ 160
(1) Po poražení skotu uvedeného v § 159 odst. 1 a před repopulací musí
být stáje a s nimi související prostory, zařízení, nádoby a ostatní
předměty používané pro zvířata pod dohledem a podle pokynů úředního
veterinárního lékaře vyčištěny a dezinfikovány.
(2) Všechny dopravní prostředky, zařízení a nádoby musí být po přepravě
zvířat z infikovaného stáda, jakož i po přepravě předmětů, materiálů či
látek, které byly s těmito zvířaty ve styku, vyčištěny a dezinfikovány.
Prostory sloužící k nakládání těchto zvířat musí být po použití
vyčištěny a dezinfikovány.
(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
zákona určí, který dezinfekční prostředek a v jaké koncentraci má být
použit.
§ 161
Po poražení skotu uvedeného v § 159 odst. 1
a) nesmí žádný skot opustit stádo s výjimkou krajskou veterinární
správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povoleného
přemístění za účelem neprodlené porážky; ustanovení § 162 odst. 2 až 4
tím nejsou dotčena,
b) se ve stádě provádějí zdravotní zkoušky na tuberkulózu za účelem
potvrzení vyloučení nákazy,
c) nesmí být prováděna repopulace, dokud zvířata starší 6 týdnů, která
zůstala ve stádě, nebyla podrobena jedné nebo více zdravotním zkouškám
na tuberkulózu s negativním výsledkem.
§ 162
(1) Ve stádech typu T 1 a T 2 se provádějí u veškerého skotu staršího 6
týdnů nejméně každých 6 měsíců pod dohledem úředního veterinárního
lékaře intradermální tuberkulinace, a to do doby, než tato stáda
dosáhnou statusu T 3.
(2) Jakékoli zvíře ze stáda typu T 1, určené do stáda typu T 2, musí
být
a) během 30 dnů před přemístěním podrobeno intradermální tuberkulinaci
s negativním výsledkem a provázeno veterinárním osvědčením,
b) bezprostředně po přemístění na dobu nejméně 60 dnů izolováno a před
zařazením do stáda typu T 2 podrobeno další intradermální tuberkulinaci
s negativním výsledkem.
(3) Jakékoli zvíře ze stáda typu T 2, určené do jiného stáda typu T 2,
a) musí být během 30 dnů před přemístěním podrobeno intradermální
tuberkulinaci s negativním výsledkem a provázeno veterinárním
osvědčením,
b) nesmí přijít během přemísťování do styku se zvířaty ze stád s horším
zdravotním (nákazovým) statusem.
(4) Přemísťování zvířat mezi stády typu T 3 se provádí v souladu s
přílohou č. 23 k této vyhlášce.
§ 163
Ustanovení § 155 platí pro opatření týkající se tuberkulózy obdobně.
Díl 3
Enzootická leukóza
§ 164
Veškeré léčení enzootické leukózy, jakož i očkování proti enzootické
leukóze jsou zakázány.
§ 165
(1) Nehledě na opatření přijatá v případě podezření z výskytu
enzootické leukózy skotu krajská veterinární správa v souladu s § 15 a
§ 49 odst. 1 písm. a) zákona nařídí, byl-li výskyt této nákazy ve stádě
potvrzen a není-li stanoveno jinak, tato ochranná a zdolávací opatření:
a) zákaz veškerého přemísťování zvířat z tohoto stáda s výjimkou
krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
zákona povoleného přemístění za účelem neprodlené porážky;
b) oddělené držení stáda tak, aby skot z tohoto stáda nemohl přijít do
styku se skotem, který do tohoto stáda nepatří;
c) používání mléka nakažených dojnic jen pro účely krmení zvířat po
vhodném tepelném ošetření, anebo jeho dodávání do podniku pro ošetření
mléka pro účely takového tepelného ošetření. Zkrmování tohoto mléka,
pokud nebylo tepelně ošetřeno, může být povoleno jen ve stádech, v
nichž mají být všechna zvířata poražena podle § 166 odst. 1;
d) ošetření jatečně opracovaných těl, půlek, čtvrtí, menších částí masa
a drobů nakažených zvířat, určených jako krmivo pro zvířata, způsobem
bránícím kontaminaci.
(2) Neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných
produktů v asanačních podnicích musí probíhat tak, aby bylo vyloučeno
nebezpečí šíření enzootické leukózy výrobky těchto podniků.
§ 166
Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
zákona nařídí, není-li stanoveno jinak, poražení
a) veškerého skotu ve stádě, v němž byl potvrzen výskyt enzootické
leukózy, a to ve lhůtě jí stanovené, nebo
b) pouze těch zvířat, u nichž byl potvrzen výskyt enzootické leukózy a
zvířat považovaných krajskou veterinární správou za nakažená. Tato
zvířata jsou poražena pod dohledem úředního veterinárního lékaře do 30
dnů po seznámení chovatele s výsledky vyšetření a s povinností porazit
v dané lhůtě tato zvířata v rámci plnění ochranných a zdolávacích
opatření.
§ 167
Po poražení zvířat podle § 166 odst. 2
a) nesmí žádný skot opustit stádo s výjimkou krajskou veterinární
správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povoleného
přemístění za účelem neprodlené porážky,
b) se ve stádě provádějí zdravotní zkoušky na enzootickou leukózu za
účelem potvrzení vyloučení nákazy,
c) může být prováděna repopulace pouze s použitím zvířat ze stád, která
krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
zákona považuje za neinfikovaná enzootickou leukózou.
§ 168
(1) Po poražení skotu uvedeného v § 166 a před repopulací musí být
stáje a s nimi související prostory, zařízení, nádoby a ostatní
předměty používané pro zvířata pod dohledem a podle pokynů úředního
veterinárního lékaře vyčištěny a dezinfikovány.
(2) Všechny dopravní prostředky, zařízení a nádoby musí být po přepravě
zvířat z infikovaného stáda, jakož i po přepravě předmětů, materiálů či
látek, které byly s těmito zvířaty ve styku, vyčištěny a dezinfikovány.
Prostory sloužící k nakládání těchto zvířat musí být po použití
vyčištěny a dezinfikovány.
(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
zákona určí, který dezinfekční prostředek a v jaké koncentraci má být
použit.
§ 169
Skot ze stáda klasifikovaného jako nepodezřelé nesmí přijít do styku se
skotem ze stád takto neklasifikovaných.
HLAVA II
BRUCELÓZA OVCÍ A KOZ (B. MELITENSIS)
§ 170
(1) Veškeré léčení brucelózy ovcí a koz je zakázáno.
(2) Provádí-li se očkování proti brucelóze ovcí a koz, musí být
provedeno pod dohledem úředního veterinárního lékaře. Musí být co
nejdříve zastaveno, aby se stáda mohla zařadit ke stádům úředně prostým
brucelózy ovcí a koz.
(3) Je-li ve stádě zvíře podezřelé z brucelózy ovcí a koz, krajská
veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona
zahájí neprodleně šetření k potvrzení nebo vyloučení výskytu této
nákazy, sledování tohoto stáda a
a) zakáže veškeré přemísťování zvířat ze stáda nebo do stáda s výjimkou
krajskou veterinární správou povoleného přemístění za účelem neprodlené
porážky zvířat,
b) nařídí karanténu podezřelých zvířat.
(4) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 3 nemohou být
ukončena, dokud nejsou výskyt brucelózy ovcí a koz nebo podezření z
výskytu této nákazy ve stádě vyloučeny.
§ 171
Kritéria pro klasifikaci hospodářství ovcí nebo koz jako úředně
prostého nebo prostého brucelózy ovcí a koz jsou uvedena v příloze č.
24 k této vyhlášce.
HLAVA III
KLASICKÝ MOR DOMÁCÍCH PRASAT
§ 172
Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem
a) hospodářství úředně prosté moru prasat - hospodářství, v němž
1. a v okruhu o poloměru nejméně 2 km v předcházejících alespoň 12
měsících nebyl zjištěn klasický mor prasat,
2. se nenacházejí žádná prasata očkovaná v průběhu předcházejících 12
měsíců proti klasickému moru prasat,
3. po dobu předcházejících alespoň 12 měsíců nebylo povoleno očkování
proti klasickému moru prasat,
b) stát úředně prostý moru prasat - stát, v němž
1. v předcházejících alespoň 12 měsících nebyl zjištěn klasický mor
prasat,
2. po dobu předcházejících alespoň 12 měsíců nebylo povoleno očkování
proti klasickému moru prasat,
3. se nenacházejí v hospodářstvích žádná prasata očkovaná v průběhu
předcházejících 12 měsíců proti klasickému moru prasat,
a který byl jako úředně prostý moru prasat uznán Komisí ,
c) region úředně prostý moru prasat - region, v němž
1. v předcházejících alespoň 12 měsících nebyl zjištěn klasický mor
prasat,
2. po dobu předcházejících alespoň 12 měsíců nebylo povoleno očkování
proti klasickému moru prasat,
3. se nenacházejí v hospodářstvích žádná prasata očkovaná v průběhu
předcházejících 12 měsíců proti klasickému moru prasat,
a který byl jako úředně prostý moru prasat uznán Komisí,
d) stát nebo region prostý moru prasat - stát nebo region, v němž v
předcházejících alespoň 12 měsících nebyl zjištěn klasický mor prasat.
§ 173
(1) Nebude-li Česká republika úředně prostá moru prasat, vypracuje
Státní veterinární správa plán eradikace této nákazy a předloží jej ke
schválení Komisi.
(2) Plán uvedený v odstavci 1 musí obsahovat podle potřeby:
a) datum zákazu očkování chovných prasat,
b) datum zákazu očkování prasat ve výkrmu, popřípadě omezení tohoto
očkování v prvních 2 letech provádění plánu,
c) datum zahájení šetření ke zjištění přítomnosti klasického moru
prasat, pokud se ukáže nezbytným,
d) opatření, zdroje a časový průběh, navržené za účelem dosažení cíle
stanoveného v odstavci 1.
(3) Plán uvedený v odstavci 1 může být realizován na regionálním
základě, pokud lze zaručit, že zdravotní status dotčených regionů bude
chráněn a udržován. V tomto případě se údaje požadované podle odstavce
2 musí vztahovat na každý z regionů uvedených v plánu.
(4) Státní veterinární správa
a) předloží v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona plán
uvedený v odstavci 1 Komisi,
b) sdělí v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi roční
výdaje související s klasickým morem prasat v každém z uplynulých 3 let
spolu s rozpisem těchto výdajů, jakož i předpokládané roční výdaje na
plán uvedený v odstavci 1.
§ 174
Ztratí-li Česká republika status státu úředně prostého moru prasat,
vypracuje se nový plán, jenž podle potřeby obsahuje:
a) v případě regionů, v nichž se provádí očkování déle než 12 měsíců,
1. počet hospodářství vybraných pro získávání vzorků, které jsou
reprezentativní pro příslušný region, a počet prasat v každém
hospodářství,
2. počet selat, která se narodila očkovaným prasnicím v těchto
hospodářstvích a která nebudou očkována,
3. počet a typ zdravotních zkoušek, které tato selata podstoupí v
průběhu období 6 měsíců, aby se zjistilo, zda je přítomný virus
klasického moru prasat,
4. zda musí být očkování přerušeno, pokud se zdravotními zkouškami
uvedenými v bodě 3 zjistí, že virus klasického moru prasat není
přítomen, a datum, kdy zákaz pravděpodobně vstoupí v platnost;
b) v případě regionů, v nichž se provádí očkování méně než 12 měsíců,
1. datum zahájení očkování,
2. pravděpodobné datum, k němuž budou zavedena opatření uvedená pod
písmenem a);
c) v případě České republiky nebo části jejího území, v nichž bylo
očkování přerušeno, ale jež dosud nejsou úředně prosté moru prasat,
1. počet stád (plemenná, rozmnožovací, smíšená a výkrmová stáda), v
nichž budou prováděny namátkové kontroly,
2. celkový počet a druh zdravotních zkoušek prováděných v těchto
stádech každý rok,
3. počet namátkových sérologických vyšetření, která budou provedena
každý rok u jatečných prasat v době porážení.
§ 175
(1) O uznání České republiky jako státu úředně prostého moru prasat lze
požádat Komisi, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v § 172 písm.
b).
(2) O uznání části území státu jako úředně prostého moru prasat lze
požádat nejdříve 3 měsíce po splnění podmínek pro uznání státu jako
úředně prostého moru prasat za předpokladu, že budou poskytnuty záruky,
že status této části území státu bude udržen, zejména že bude prokázána
existence ochranných a zdolávacích opatření
a) zakazujících vstup prasat z hospodářství, která nejsou úředně prostá
moru prasat, do této části území státu, nebo
b) zakazujících očkovaným prasatům opouštět hospodářství nacházející se
v části území státu, která není úředně prostá moru prasat nebo která
není prostá moru prasat, s výjimkou jejich opouštění za účelem
okamžitého poražení nebo vstupu do jiného hospodářství se stejným
statusem.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 176
(1) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
(2) Ustanovení § 104 písm. b) až e) a § 108 pozbývají platnosti dnem
vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v
platnost.
Ministr:
Ing. Palas v. r.
Příloha 1
Nákazy, při jejichž výskytu se uplatňují obecná opatření podle této
vyhlášky
------------------------------------------------------------------------
Nákaza Nejdelší doba inkubace
------------------------------------------------------------------------
mor skotu 21 dnů
mor malých přežvýkavců 21 dnů
vezikulární choroba prasat 28 dnů
katarální horečka ovcí 40 dnů
epizootické hemoragické onemocnění jelenovitých 40 dnů
neštovice ovcí a neštovice koz 21 dnů
vezikulární stomatitida 21 dnů
africký mor prasat 40 dnů
nodulární dermatitida skotu 28 dnů
horečka Údolí Rift 30 dnů
------------------------------------------------------------------------
Příloha 2
Informace uváděné v rámci povinného hlášení nákaz podle ustanovení § 10
odst. 2 zákona v souvislosti s primárními a sekundárními ohnisky
A.
1. datum odeslání,
2. čas odeslání,
3. stát původu,
4. název nákazy, popřípadě typ viru,
5. pořadové číslo ohniska,
6. typ ohniska,
7. referenční číslo ohniska souvisejícího s tímto ohniskem,
8. oblast a zeměpisná poloha hospodářství,
9. další oblasti, pro něž byla stanovena omezující opatření,
10. datum potvrzení výskytu nákazy,
11. datum vzniku podezření z výskytu nákazy,
12. odhadované datum první infekce,
13. původ nákazy,
14. opatření přijatá pro tlumení nákazy;
15. počet zvířat vnímavých na nákazu v příslušném areálu:
a) skot,
b) prasata,
c) ovce,
d) kozy,
e) drůbež,
f) koňovití,
g) v případě nákaz živočichů pocházejících z akvakultury s uvedením
hmotnosti nebo počtu × 1 000 vnímavých živočichů,
h) volně žijící druhy zvířat,
i) v případě nákaz včel se uvede počet úlů vnímavých na nákazu;
16. počet zvířat s klinickými příznaky nákazy v příslušném areálu:
a) skot,
b) prasata,
c) ovce,
d) kozy,
e) drůbež,
f) koňovití,
g) v případě nákaz živočichů pocházejících z akvakultury s uvedením
hmotnosti nebo počtu × 1 000 živočichů s klinickými příznaky,
h) volně žijící druhy zvířat,
i) v případě nákaz včel se uvede počet úlů s klinickými příznaky;
17. počet uhynulých zvířat v příslušném areálu:
a) skot,
b) prasata,
c) ovce,
d) kozy,
e) drůbež,
f) koňovití,
g) v případě nákaz živočichů pocházejících z akvakultury s uvedením
hmotnosti nebo počtu × 1 000 uhynulých živočichů,
h) volně žijící druhy zvířat;
18. počet poražených zvířat:
a) skot,
b) prasata,
c) ovce,
d) kozy,
e) drůbež,
f) koňovití,
g) v případě nákaz živočichů pocházejících z akvakultury (týká se pouze
korýšů a ryb) je případně třeba uvést hmotnost nebo počet × 1 000
poražených živočichů,
h) volně žijící druhy zvířat;
19. počet neškodně odstraněných těl mrtvých zvířat:
a) skot,
b) prasata,
c) ovce,
d) kozy,
e) drůbež,
f) koňovití,
g) v případě nákaz živočichů pocházejících z akvakultury je případně
třeba uvést hmotnost nebo počet × 1 000 živočichů, kteří byli
odstraněni a likvidováni,
h) v případě nákaz včel je třeba uvést počet odstraněných úlů.
20. Případné (odhadované) datum dokončení utrácení.
21. Případné (odhadované) datum dokončení neškodného odstranění.
B.
V případě moru prasat se uvádějí tyto doplňující informace:
1. vzdálenost od nejbližšího hospodářství s chovem prasat,
2. počet a kategorie prasat (plemenná, na výkrm a selata, za něž se
považují zvířata mladší 3 měsíců) v areálu s nákazou,
3. počet a kategorie prasat (plemenná, na výkrm a selata, za něž se
považují zvířata mladší 3 měsíců) s klinickými příznaky nákazy v areálu
s nákazou,
4. diagnostická metoda,
5. nebyla-li nákaza potvrzena v příslušném areálu, zda byla potvrzena
na jatkách nebo v dopravním prostředku,
6. potvrzení primárních případů u volně žijících prasat (primárními
případy u volně žijících prasat se rozumějí případy výskytu nákazy v
pásmech prostých nákazy, tzn. mimo pásmo s omezením pro klasický mor
prasat u volně žijících prasat).
V případě primárních ohnisek nebo případů klasického moru prasat na
jatkách či v dopravních prostředcích se uvádějí také následující
informace:
1. počet podezřelých prasat v ohnisku, na jatkách či v dopravních
prostředcích;
2. počet uhynulých prasat z každé kategorie v hospodářství, na jatkách
či v dopravních prostředcích;
3. u každé kategorie počet prasat, u kterých byl zjištěn klasický mor
prasat, a počet prasat, u kterých byl klasický mor prasat potvrzen;
4. počet prasat utracených v ohnisku, na jatkách či v dopravních
prostředcích;
5. počet neškodně odstraněných (zpracovaných) kadáverů;
6. v případě ohniska jeho vzdálenost od nejbližšího hospodářství s
chovem prasat;
7. v případě, že byl klasický mor prasat zjištěn na jatkách či v
dopravních prostředcích, umístění jednoho nebo více hospodářství původu
nakažených prasat nebo kadáverů.
Po předání informací v souvislosti s jakýmkoli ohniskem nebo případem
klasického moru prasat v hospodářství, na jatkách či v dopravních
prostředcích, následuje co nejdříve písemná zpráva Komisi a ostatním
členským státům, uvádějící:
1. datum utracení prasat v hospodářství, na jatkách či v dopravních
prostředcích a neškodného odstranění (zpracování) kadáverů;
2. výsledky laboratorního vyšetření vzorků odebraných při utracení
prasat;
3. v případech odlišného postupu podle § 42 odst. 1 této vyhlášky počet
utracených prasat a neškodně odstraněných (zpracovaných) kadáverů,
počet prasat, která se porazí později, a časový limit stanovený pro
jejich porážku;
4. jakékoli informace související s možným původem nákazy nebo původ
nákazy, pokud byl zjištěn;
5. v případě primárního ohniska nebo v případě výskytu klasického moru
prasat na jatkách či v dopravních prostředcích genetický typ viru
odpovědného za vznik ohniska nebo případu;
6. pokud byla prasata utracena v kontaktních hospodářstvích nebo v
hospodářstvích s prasaty podezřelými z nákazy virem klasického moru
prasat, poskytují se také informace o datu utracení a počtu utracených
zvířat z každé kategorie v každém hospodářství, o epizootologické
souvislosti mezi ohniskem nebo případem klasického moru prasat a každým
kontaktním hospodářstvím, anebo o důvodech, které vyvolaly podezření z
výskytu klasického moru prasat v každém podezřelém hospodářství, a o
výsledcích laboratorního vyšetření vzorků odebraných prasatům v
hospodářství a při jejich utracení. Jestliže nebyla prasata v
kontaktních hospodářstvích utracena, je nutno podat zprávu o důvodech
takového postupu.
C.
V případě nákaz živočichů pocházejících z akvakultury uvedených pod
písmenem B přílohy I směrnice 82/894/EHS ve znění přílohy I rozhodnutí
Komise 2008/650/ES se uvádějí tyto doplňující informace:
1. potvrzení všech ohnisek exotických nákaz a ohnisek neexotických
nákaz ve státě prostém nákaz, oblastech nebo jednotkách, jak jsou
stanoveny ve vyhlášce č. 290/2008 Sb., o veterinárních požadavcích na
živočichy pocházející z akvakultury a na produkty akvakultury, o
opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz vodních
živočichů,
2. jiná ohniska než ta, která jsou uvedena v bodě 1 a která budou
považována za sekundární ohniska v souladu s § 8 odst. 1 této vyhlášky,
3. sekundární ohniska nákaz živočichů pocházejících z akvakultury,
která jsou hlášena jednou měsíčně.
Příloha 3
Minimální kritéria pro pohotovostní plány
Pohotovostní plány splňují alespoň následující kritéria:
1. vytvoření celostátního krizového centra, které koordinuje všechna
opatření k tlumení nákazy v České republice;
2. sestavení seznamu krajských krizových jednotek, dostatečně
vybavených pro koordinaci opatření k tlumení nákazy na místní úrovni;
3. podrobné údaje o osobách pověřených prováděním opatření k tlumení
nákazy, jejich kvalifikaci a odpovědnosti;
4. možnost rychlého kontaktu krajských krizových jednotek s osobami
nebo organizacemi, které jsou přímo nebo nepřímo dotčeny výskytem
nákazy;
5. dostupnost vybavení a materiálů pro řádné provedení opatření k
tlumení nákazy;
6. podrobné pokyny pro opatření, která mají být provedena v případě
podezření a potvrzení nákazy nebo kontaminace, včetně způsobů
neškodného odstraňování kadáverů;
7. vzdělávací a výcvikové programy pro udržování a prohlubování
praktických a administrativních zkušeností;
8. možnost pitev a obdobných histologických, sérologických a jiných
vyšetření a aktualizace technik rychlé diagnózy v diagnostických
laboratořích (zajištění rychlého převozu vzorků);
9. údaje o předpokládaném nezbytném množství očkovací látky pro
případné nouzové očkování;
10. zajištění právních předpokladů nezbytných k provedení
pohotovostních plánů.
Příloha 4
zrušena
Příloha 5
zrušena
Příloha 6
Nákazy, proti nimž nelze zvířata preventivně očkovat
1. slintavka a kulhavka,
2. vezikulární stomatitida,
3. vezikulární choroba prasat,
4. mor skotu,
5. mor malých přežvýkavců,
6. plicní nákaza skotu,
7. nodulární dermatitida skotu,
8. horečka Údolí Rift,
9. katarální horečka ovcí,
10. neštovice ovcí a koz,
11. mor koní,
12. africký mor prasat,
13. klasický mor prasat,
14. aviární influenza (vysokopatogenní),
15. infekční nekróza krvetvorné tkáně,
16. enzootické hemoragické onemocnění jelenovitých,
17. Aujeszkyho choroba, pokud jde o prasata domácí,
18. paratuberkulóza,
19. brucelóza skotu,
20. tuberkulóza skotu,
21. enzootická leukóza skotu,
22. brucelóza ovcí,
23. brucelóza ovcí a koz,
24. brucelóza prasat,
25. virová hemoragická septikémie,
26. infekční anémie lososů,
27. další nákazy, o nichž předpisy Evropské unie stanoví, že proti nim
nelze zvířata preventivně očkovat.
Příloha 7
Čištění a dezinfekce kontaminovaných budov (vezikulární choroba prasat)
Kromě opatření uvedených v § 21 této vyhlášky se uplatňují tato
opatření:
1. Postup při předběžném čištění a dezinfekci:
a) Jakmile jsou těla zvířat neškodně odstraněna, vystříkají se
prostory, v nichž byla zvířata ustájena, a jiné prostory, které byly
kontaminovány během porážky, dezinfekční látkou schválenou podle § 21
této vyhlášky v koncentraci vhodné pro vezikulární chorobu prasat.
Použitá dezinfekční látka se nechá působit na povrchu alespoň 24 hodin.
b) Tkáň nebo krev z porážky se opatrně seberou a neškodně odstraní s
těly zvířat (porážka se vždy provádí na nepropustném povrchu).
2. Postup při dalším čištění a dezinfekci:
a) Kontaminovaný hnůj, podestýlka, krmivo apod. se odstraní z budov,
shromáždí a postříkají schválenou dezinfekční látkou. Kejda se zpracuje
metodou vhodnou pro zneškodnění viru.
b) Veškeré movité příslušenství se odstraní z objektu a čistí a
dezinfikuje odděleně.
c) Mastnota a jiná nečistota se odstraní z celého povrchu odmašťovacím
prostředkem a poté mytím vodou pod tlakem.
d) Všechny plochy se pak opět postříkají dezinfekční látkou.
e) Utěsnitelné místnosti se vydenzifikují výpary dezinfekčních
prostředků.
f) Opravy podlah, stěn a dalších poškozených částí podléhají souhlasu
úředního veterinárního lékaře, danému po provedené kontrole, a
provádějí se ihned.
g) Po dokončení oprav se provede kontrola zjišťující, zda byly tyto
opravy provedeny dostatečně.
h) Všechny části objektu, ve kterých se nenacházejí žádné hořlaviny,
mohou být ošetřeny žárem s použitím plamenometu.
i) Všechny plochy se postříkají alkalickou dezinfekční látkou s pH
větším než 12,5 nebo jinou schválenou dezinfekční látkou. Dezinfekční
látka se smyje po 48 hodinách.
3. Postup při závěrečném čištění a dezinfekci:
Ošetření plamenometem nebo alkalickou dezinfekční látkou podle bodu 2
písm. h) nebo i) se po 14 dnech opakuje.
Příloha 8
Hlavní kritéria a rizikové faktory, na jejichž základě se rozhoduje o
utracení prasat v kontaktních hospodářstvích (klasický mor prasat)
--------------------------------------------------------------------------
Kritéria Rozhodnutí
pro utracení proti utracení
--------------------------------------------------------------------------
klinické příznaky svědčící o ano ne
klasickém moru prasat v kontaktních
hospodářstvích
--------------------------------------------------------------------------
přemístění prasat z ohniska nákazy do ano ne
kontaktních hospodářství po
pravděpodobné době zavlečení viru do
kontaminovaného hospodářství
--------------------------------------------------------------------------
umístění kontaktních hospodářství v ano ne
oblasti s vysokou hustotou výskytu
prasat
--------------------------------------------------------------------------
pravděpodobné šíření viru z ohniska velká omezená
nákazy před uplatněním eradikačních pravděpodobnost/ pravděpodobnost
opatření není známo
--------------------------------------------------------------------------
umístění kontaktních hospodářství ve ano ne
vzdálenosti do 500 m od ohniska
nákazy (v oblastech s mimořádně
vysokým výskytem prasat je nutno
uvažovat o větší vzdálenosti)
--------------------------------------------------------------------------
blízkost kontaktních hospodářství ano ne
více než jednomu ohnisku
--------------------------------------------------------------------------
počet prasat v ohnisku nákazy nebo v vysoký nízký
kontaktním hospodářství
--------------------------------------------------------------------------
Příloha 9
Čištění a dezinfekce (klasický mor prasat)
1. Obecné zásady:
a) postupy čištění a dezinfekce a v případě nutnosti opatření k
likvidaci hlodavců a hmyzu se provádějí pod státním veterinárním
dozorem a podle pokynů úředního veterinárního lékaře;
b) použité dezinfekční prostředky a jejich koncentrace jsou schváleny
krajskou veterinární správou, aby se zajistilo zničení viru klasického
moru prasat;
c) působení dezinfekčních prostředků je nutno před použitím
zkontrolovat, protože účinnost některých z těchto prostředků se při
dlouhém skladování snižuje;
d) výběr dezinfekčních prostředků a postupů dezinfekce se provádí se
zřetelem na druh objektu a dopravního prostředku, jakož i na vlastnosti
předmětů, které mají být ošetřeny;
e) podmínky použití odmašťovacích a dezinfekčních prostředků musí
zajišťovat, aby jejich účinnost nebyla narušena. Zejména musí být
dodrženy technické parametry stanovené výrobcem, jako jsou tlak,
minimální teplota a nutná doba působení;
f) bez ohledu na použitý dezinfekční prostředek musí být splněny tyto
požadavky:
- úplné nasáknutí podestýlky a hnoje a stejně tak i výkalů dezinfekčním
prostředkem,
- umytí a vyčištění zemní plochy, podlah, ramp a stěn pečlivým
vykartáčováním a vydrhnutím, a to po předchozím odstranění nebo
rozebrání zařízení či vybavení tam, kde je to možné, aby se předešlo
oslabení účinku čistících a dezinfekčních procesů,
- další aplikace dezinfekčního prostředku nejméně po dobu doporučenou
výrobcem,
- likvidace vody použité k čištění způsobem, který zabrání jakémukoli
riziku šíření viru, podle pokynů úředního veterinárního lékaře;
g) provádí-li se mytí tekutinami použitými pod tlakem, je nutno
předejít rekontaminaci dříve vyčištěných ploch;
h) zařízení, vybavení, předměty či místa, u nichž je pravděpodobná
kontaminace, musí být umyty a dezinfikovány, anebo zlikvidovány;
i) po provedení dezinfekčních prostupů je nutno zabránit nové
kontaminaci;
j) záznamy o čištění a dezinfekci musí být k dispozici v dokumentaci
hospodářství nebo dopravního prostředku a v případech, v nichž je nutné
úřední schválení, jsou schváleny krajskou veterinární správou.
2. Zvláštní ustanovení ohledně čištění a dezinfekce infikovaných
hospodářství:
a) předběžné čištění a dezinfekce:
- v průběhu utracování zvířat je třeba dodržovat veškerá nezbytná
opatření k zamezení či minimalizaci šíření viru klasického moru prasat.
Mezi ně spadá mj. instalace dočasného dezinfekčního zařízení, zajištění
ochranného oděvu, sprch, dekontaminace použitého zařízení, vybavení a
nástrojů a přerušení dodávky proudu pro ventilaci;
- kadávery utracených zvířat se musí pokropit dezinfekčním prostředkem;
- musí-li být kadávery odvezeny z hospodářství k neškodnému odstranění,
musí být k jejich přepravě použity uzavřené a nepropustné kontejnery;
- ihned po odvozu kadáverů k neškodnému odstranění musí být části
hospodářství, v nichž byla ustájena prasata, a veškeré budovy, výběhy
apod., kontaminované během utrácení, porážky nebo prohlídky po
poražení, ošetřeny dezinfekčními postřiky, schválenými k použití v
souladu s § 46 této vyhlášky,
- všechny tkáně nebo krev, které unikly v průběhu porážení nebo při
prohlídce po poražení, jakož i hrubé nečistoty z budov, výběhů, nářadí
apod., musí být pečlivě shromážděny a neškodně odstraněny spolu s
kadávery;
- použitý dezinfekční prostředek musí zůstat na ošetřených plochách po
dobu nejméně 24 hodin;
b) závěrečné čištění a dezinfekce:
- použitá podestýlka a hnůj se odstraní a ošetří v souladu s bodem 3
písm. a);
- mastnota a nečistota se odstraní ze všech povrchů pomocí
odmašťovacího přípravku a omytím vodou;
- po omytí vodou se provede další postřik dezinfekčním prostředkem;
- po 7 dnech se prostory ošetří odmašťovacím přípravkem, opláchnou
vodou, pokropí dezinfekčním prostředkem a znovu opláchnou vodou.
3. Dezinfekce kontaminované podestýlky, hnoje a kejdy:
a) použitá podestýlka a hnůj musí být nahromaděny na určeném místě k
samozahřátí, pokropeny dezinfekčním prostředkem a ponechány po dobu
nejméně 42 dnů, anebo zlikvidovány spálením či zakopáním;
b) kejda musí být skladována po dobu nejméně 42 dnů ode dne, kdy byl
posledně přidán infikovaný materiál, pokud krajská veterinární správa
nepovolí kratší dobu skladování u kejdy, která byla účinně ošetřena v
souladu s pokyny krajské veterinární správy k zajištění zničení viru
klasického moru prasat.
4. Odchylně od bodů 1 a 2 však může krajská veterinární správa stanovit
pro hospodářství s chovem pod širým nebem zvláštní postupy čištění a
dezinfekce se zřetelem na typ hospodářství a klimatické podmínky.
Příloha 10
Hlavní kritéria a rizikové faktory, na jejichž základě se rozhoduje o
provedení nouzového očkování (klasický mor prasat)
-------------------------------------------------------------------
Kritéria Svědčí
------------------------------------
pro očkování proti očkování
-------------------------------------------------------------------
počet/křivka incidence vysoký/ nízký/ rostoucí
ohnisek nákazy rychle stoupající mírně či pomalu
v předchozích 10 až 20
dnech
-------------------------------------------------------------------
umístění hospodářství, ano ne
v nichž by mohlo být
provedeno očkování,
v oblasti s vysokou
hustotou výskytu prasat
-------------------------------------------------------------------
pravděpodobnost dalších vysoká nízká
ohnisek v oblasti
v příštích 2 měsících
či v delším období
-------------------------------------------------------------------
nedostatek zpracovatelské ano ne
kapacity
-------------------------------------------------------------------
Příloha 11
Kritéria pro vypracování pohotovostních plánů (klasický mor prasat)
Pohotovostní plány pro případ výskytu klasického moru prasat musí
splňovat přinejmenším následující kritéria:
a) musí obsahovat ustanovení k zajištění pravomocí nutných k provádění
pohotovostního plánu a k umožnění rychlého a účinného zdolání nákazy;
b) musí obsahovat ustanovení k zajištění přístupu k fondům pro
mimořádné situace, rozpočtovým prostředkům a finančním zdrojům za
účelem finančního krytí všech opatření proti rychle se šířící nákaze;
c) musí být ustavena řídící struktura, která zajistí, aby rozhodování v
případě výskytu nákazy bylo rychlé a účinné. Je-li to nutné, musí být
tato řídící struktura podřízena Ministerstvu zemědělství. Ústřední
ředitel Státní veterinární správy musí být členem této struktury a
zprostředkovat spolupráci mezi centrálním rozhodováním a celostátním
centrem pro tlumení nákazy, ustaveným podle § 57 odst. 1;
d) musí obsahovat ustanovení umožňující zajistit dostatek prostředků
pro zajištění rychlého a účinného postupu, včetně personálu laboratoře,
vybavení a infrastruktury;
e) musí být vydána instruktážní příručka obsahující úplný a podrobný
popis všech pokynů, postupů a opatření, jež budou v případě výskytu
nákazy zavedeny;
f) v případě nutnosti musí být k dispozici podrobné plány nouzového
očkování;
g) musí být pravidelně organizovány:
- školení v oblasti klinických příznaků, epizootologického šetření a
zdolávání nákazy,
- poplachový nácvik (nejméně dvakrát ročně),
- nácvik komunikačních technik ke zvládnutí organizace informačních
kampaní o probíhající nákaze, zaměřených na místní orgány, osoby
podnikající a pracující v zemědělství a veterinární lékaře.
Příloha 12
Podmínky pro přemísťování vajec z hospodářství v případě podezření z
newcastleské choroby
Krajská veterinární správa může povolit přepravu vajec z hospodářství,
v němž vzniklo podezření z newcastleské choroby (§ 80 této vyhlášky),
do podniku určeného k výrobě vaječných výrobků podle předpisů Evropské
unie (dále jen Durčený podnik“), jsou-li splněny následující podmínky:
1. vejce jsou odeslána přímo z podezřelého hospodářství do určeného
podniku. Každá zásilka je před odesláním zapečetěna úředním
veterinárním lékařem vykonávajícím v podezřelém hospodářství státní
veterinární dozor a zůstane zapečetěna po celou dobu přepravy až do
určeného podniku;
2. úřední veterinární lékař vykonávající státní veterinární dozor v
podezřelém hospodářství informuje o záměru zaslat vejce do určeného
podniku krajskou veterinární správu příslušnou pro určený podnik;
3. krajská veterinární správa uvedená v bodě 2 zajistí, aby
a) vejce uvedená v bodě 1 byla oddělena od ostatních vajec od doby
jejich příchodu až do doby jejich ošetření,
b) skořápky těchto vajec byly neškodně odstraněny v souladu s předpisy
Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty
živočišného původu,
c) obalový materiál, dopravní prostředky použité pro přepravu vajec
uvedených v bodě 1 a všechna místa, s nimiž vejce přišla do styku, byla
vyčištěna a dezinfikována takovým způsobem, aby došlo ke zničení viru
newcastleské choroby,
d) úřední veterinární lékař uvedený v bodě 2 byl informován o všech
zásilkách vajec uvedených v bodě 1.
Příloha 13
Čištění a dezinfekce (newcastleská choroba)
1. Předběžné čištění a dezinfekce:
a) Co nejdříve po odsunu kadáverů drůbeže za účelem jejich neškodného
odstranění se části prostoru, kde byla drůbež umístěna, a všechny části
ostatních budov, ohrad apod., kontaminované během porážky nebo při
prohlídce po poražení, ošetří dezinfekčním prostředkem schváleným pro
použití v souladu s § 88 této vyhlášky.
b) Veškeré části drůbeže a vajec, které by mohly kontaminovat budovy,
ohrady, nářadí apod., se pečlivě sesbírají a neškodně odstraní spolu s
kadávery.
c) Použitý dezinfekční prostředek zůstane na ošetřovaném povrchu
nejméně 24 hodin.
2. Závěrečné čištění a dezinfekce:
a) Tuk a špína musí být odstraněny ze všech povrchů pomocí
odmašťujícího prostředku a omyty vodou.
b) Po omytí vodou se vše znovu kropí dezinfekčním prostředkem.
c) Po 7 dnech musí být místa ošetřena odmašťujícím prostředkem,
opláchnuta studenou vodou, pokropena dezinfekčním prostředkem a znovu
opláchnuta vodou.
d) Použitá podestýlka a hnůj musí být ošetřeny způsobem, který je
schopen zničit virus. Tato metoda musí obsahovat nejméně jeden z
následujících postupů:
- spálení, anebo ošetření párou při teplotě 70 st. C,
- zakopání do takové hloubky, aby se zabránilo v přístupu hmyzu a volně
žijícím ptákům, nebo
- narovnání do hromad, které jsou zvlhčeny (pokud je to nezbytné pro
usnadnění fermentace) a přikryty tak, aby v nich byla udržována teplota
dosahující 20 st. C. Zůstávají přikryty 42 dnů tak, aby se zabránilo v
přístupu hmyzu a volně žijícím ptákům.
Příloha 14
zrušena
Příloha 15
zrušena
Příloha 16
zrušena
Příloha 17
zrušena
Příloha 18
zrušena
Příloha 19
zrušena
Příloha 20
TUBERKULÓZA
1. IDENTIFIKACE PŮVODCE
Přítomnost Mycobacterium bovis (dále jen "M. bovis"), původce
tuberkulózy skotu, v klinických a pitevních vzorcích lze prokázat
vyšetřením obarvených nátěrů nebo imunoperoxidázovými technikami a
potvrdit kultivací mikroorganismu na primární izolační půdě.
Pitevní materiál pro potvrzení M. bovis by se měl odebírat z
patomorfologicky změněných mízních uzlin a parenchymatózních orgánů
jako jsou plíce, játra, slezina, atd. Nevykazuje-li zvíře
patomorfologické změny, vzorky k vyšetření a kultivaci by se měly brát
ze zahltanových mízních uzlin, z mízních uzlin průdušnico-průduškových,
meziplicních, povrchových tříselných, tj. nadvemenních, mízních uzlin
spodní čelisti a některých okružních mízních uzlin a jater.
Určování izolovaných mykobakterií může být obvykle prováděno
zjišťováním kultivačních a biochemických vlastností. Lze také použít
polymerázovou řetězovou reakci (PCR) k detekci komplexu M.
tuberculosis. Metody analýzy DNA mohou být rychlejší a spolehlivější
než biochemické metody pro odlišení M. bovis od ostatních členů
komplexu M. tuberculosis. Genetické stopy umožňují rozlišování různých
kmenů M. bovis a popsání vzorců původu, přenosu a rozšíření M. bovis.
Použité metody a půdy, jejich standardizace a vyhodnocení výsledků musí
vyhovovat Příručce norem pro vyšetřovací metody a očkovací látky OIE,
čtvrtému vydání, 2000, kapitole 2.3.3. (tuberkulóza skotu).
2. INTRADERMÁLNÍ TUBERKULINACE
Tuberkulín purifikovaný proteinový derivát (dále jen "tuberkulín PDD"),
bovinní nebo aviární, který splňuje normy stanovené v odstavci 2.1, se
používá k provádění úředně stanovené intradermální tuberkulinace, a to
podle postupů uvedených v odstavci 2.2.
2.1 Normy pro bovinní a aviární tuberkulín
2.1.1 Definice
Tuberkulín PPD, bovinní nebo aviární, je preparát získaný z teplem
ošetřených produktů růstu a rozkladu Mycobacterium bovis nebo
Mycobacterium avium (podle potřeby), které jsou schopny odhalit pozdní
alergickou reakci u zvířete senzibilizovaného k mikroorganismům
stejného druhu.
2.1.2 Výroba
Získává se z frakcí rozpustných ve vodě, připravených záhřevem ve volně
proudící páře a následně filtrováním kultur M. bovis nebo M. avium
(podle potřeby) vyrostlých v tekuté syntetické půdě. Aktivní frakce
filtrátu, skládající se hlavně z proteinu, se izoluje srážením, promyje
se a znovu rozpustí. Může se přidat antimikrobiální konzervační
prostředek, který nezpůsobuje falešné pozitivní reakce, jako je fenol.
Konečný sterilní preparát, prostý mykobakterií, se asepticky přenese do
sterilních kontejnerů ze skla odolného proti poškození, které se poté
uzavřou tak, aby se zabránilo kontaminaci. Přípravek lze lyofilizovat.
2.1.3 Zkouška výrobku
Injekčně se aplikují řady po sobě jdoucích ředění intradermálně na
různá místa přiměřeně senzibilizovaným morčatům albínům, z nichž každé
váží nejméně 250 g. Po 24 až 28 hodinách se objeví reakce ve formě
edémů se zarudnutím kůže, též s nekrózou nebo bez nekrózy v místech
vpichu. Velikost a síla reakcí jsou různé podle dávky.
Nesenzibilizovaná morčata nevykazují na podobné aplikace žádné reakce.
2.1.4 Testování
2.1.4.1 pH:pH je 6,5 až 7,5.
2.1.4.2 Fenol: Jestliže preparát k vyšetření obsahuje fenol, jeho
koncentrace není vyšší než 5 g/l.
2.1.4.3 Senzibilizační účinek: použije se skupina tří morčat, která
nebyla ošetřena žádným materiálem, jenž by zkresloval výsledky
vyšetření. Třikrát v intervalech pěti dní se injekčně intradermálně
aplikuje každému morčeti dávka testovaného preparátu, která odpovídá
500 MJ v 0,1 ml. 15 až 21 dní po třetí injekci se aplikuje stejná
dávka, tj. 500 MJ, intradermálně těmto zvířatům a kontrolní skupině tří
morčat stejné hmotnosti, která předtím nedostávala injekce tuberkulínu.
Za 24 až 28 hodin po posledních aplikacích by se reakce těchto dvou
skupin neměly nijak významně lišit.
2.1.4.4 Toxicita: použijí se dvě morčata, z nichž každé váží alespoň
250 g, kterým nebyl podán žádný materiál, jenž by zkresloval výsledky
vyšetření. Podkožně se každému morčeti aplikuje 0,5 ml testovaného
preparátu. Zvířata se sledují po dobu sedmi dnů. Během doby sledování
by se neměly vyskytnout žádné abnormální účinky.
2.1.4.5 Sterilita: shoduje se s testem sterility, který je předepsaný v
monografii o Očkovacích látkách k veterinárnímu použití, 4. vydání
Evropského lékopisu 2002.
2.1.5 Účinnost
Účinnost tuberkulínu PPD, bovinního nebo aviárního, se určuje srovnáním
reakcí senzibilizovaných morčat po intradermálních injekcích řady
roztoků testovaného preparátu s reakcemi vzniklými na základě podání
známých koncentrací referenčního preparátu tuberkulínu PPD, bovinního
nebo aviárního (podle potřeby), kalibrovaného v mezinárodních
jednotkách.
Za účelem testování účinnosti se senzibilizuje alespoň devět morčat
albínů, z nichž každé váží 400 až 600 g, a to intramuskulární injekcí
0,0001 mg vlhké hmoty živého kmene M. bovis AN5 rozptýleného v 0,5 ml 9
g/l roztoku chloridu sodného R u bovinního tuberkulínu nebo přiměřenou
dávkou inaktivovaného nebo živého M. avium u aviárního tuberkulínu
hluboko do svalu. Nejdříve za čtyři týdny po senzibilizování morčat se
jejich boky oholí, aby bylo připraveno místo pro maximálně čtyři místa
vpichu na každé straně. Připraví se ředění testovaného preparátu a
referenčního preparátu v izotonickém fyziologickém roztoku ve
fosfátovém pufru (pH 6,5- 7,5) s obsahem 0,005 g/l polysorbátu 80 R.
Použijí se minimálně tři dávky referenčního preparátu a minimálně tři
dávky testovaného preparátu. Dávky se zvolí tak, aby vzniklé změny měly
v průměru alespoň 8 mm a maximálně 25 mm. Ředění se rozdělí nahodile na
místa s použitím latinského čtvercového rozdělení. Každá dávka se
vstříkne intradermálně ve stálém objemu 0,1 až 0,2 ml. Průměry změn se
změří po 24 až 28 hodinách a vypočítá se výsledek testu za použití
obvyklých statistických metod a za předpokladu, že průměry změn jsou
přímo úměrné logaritmu koncentrace tuberkulínů.
Test je platný pouze pokud předpokládané limity chyby (P = 0,95) jsou v
rozmezí 50 % až 200 % odhadované účinnosti. U bovinního tuberkulínu by
odhadovaná účinnost neměla být menší než 66 % a větší než 150 %
stanovené účinnosti. U aviárního tuberkulínu by odhadovaná účinnost
neměla být menší než 75 % a větší než 133 % stanovené účinnosti. U obou
tuberkulínů, bovinního i aviárního, by stanovená účinnost by neměla být
menší než 20000 MJ/ml.
2.1.6 Skladování
Skladujte při teplotě 5 +/- 3 °C a chraňte před světlem.
2.1.7 Označování
Označení uvádí:
- účinnost v mezinárodních jednotkách na mililitr,
- název a množství všech přidaných látek,
- u lyofilizovaných přípravků:
- název a objem rozpouštědla, které se má přidat,
- že výrobek má být použit ihned po rozpuštění.
2.2 Vyšetřovací metody
2.2.1 Za úředně stanovené intradermální tuberkulinace se uznávají:
- jednoduchá intradermální tuberkulinace: toto vyšetření vyžaduje jednu
aplikaci bovinního tuberkulínu,
- simultánní intradermální tuberkulinace: toto vyšetření vyžaduje jednu
intradermální injekci bovinního tuberkulínu a jednu intradermální
injekci aviárního tuberkulínu, které jsou podávány současně.
2.2.2 Dávky injekčně podaného tuberkulínu:
- nejméně 2000 MJ bovinního tuberkulínu,
- nejméně 2000 MJ aviárního tuberkulínu.
2.2.3 Objem každé injekčně podané dávky nepřesahuje 0,2 ml.
2.2.4 Tuberkulinace se provádí injekcemi tuberkulínu(ů) do kůže na
krku. Místa vpichů se nacházejí na hranici předních a středních třetin
krku. Pokud se aviární a bovinní tuberkulíny podávají témuž zvířeti,
místo pro injekce aviárních tuberkulínů se nachází asi 10 cm od
nejvyššího bodu krku a místo pro injekce bovinního tuberkulínu je asi o
12,5 cm níže na čáře, která je přibližně rovnoběžná s linií plece nebo
na různých stranách krku; u mláďat, kde není místo k tomu, aby se místa
na jedné straně krku dostatečně oddělila, se provede injekce na každé
straně krku ve stejných místech ve středu střední třetiny krku.
2.2.5 Tuberkulinace a vyhodnocení reakcí se provádí takto:
2.2.5.1 Postup:
Místa vpichu se ostříhají a očistí. Kožní řasa v každé ostříhané
oblasti se uchopí mezi ukazováčkem a palcem, změří se posuvným měřítkem
a zaznamená se. Poté se injekčně aplikuje dávka tuberkulínu postupem,
který zajistí, aby byl tuberkulín vpraven intradermálně. Lze použít
krátkou sterilní jehlu, jejíž zkosená hrana směřuje ven, s kalibrovanou
injekční stříkačkou naplněnou tuberkulínem, která se šikmo vpíchne do
hlubších vrstev kůže. Správná aplikace se potvrdí nahmatáním zduření ve
tvaru hrášku v každém místě vpichu. Tloušťka kožní řasy v každém místě
vpichu se opětovně změří po 72 hodinách (+- 4 hodiny) po injekci a
zaznamená se.
2.2.5.2 Vyhodnocení reakcí Vyhodnocení reakcí se zakládá na klinických
sledováních a zaznamenaném zvýšení tloušťky kožní řasy v místech vpichu
za 72 hodin po injekcích tuberkulínu(ů).
a) Negativní reakce: pokud je pozorováno pouze omezené zduření se
zvýšením tloušťky kožní řasy nejvýše 2 mm, bez klinických příznaků,
jako je difúzní nebo rozsáhlý otok, výpotek, nekróza, bolestivost nebo
zánět mízních cév v této oblasti nebo mízních uzlin.
b) Dubiózní reakce: jestliže nejsou nalezeny žádné klinické příznaky
uvedené v písmenu a) a jestliže je zvýšení tloušťky kožní řasy větší
než 2 mm a menší než 4 mm.
c) Pozitivní reakce: jestliže jsou nalezeny klinické známky uvedené v
písmenu a) a jestliže je tloušťka kožní řasy v místě vpichu vyšší o 4
mm nebo více.
2.2.5.3 Vyhodnocení úředně stanovené intradermální tuberkulinace:
2.2.5.3.1 Jednoduchá intradermální tuberkulinace:
a) Pozitivní: pozitivní reakce skotu, jak je definována v odst. 2.2.5.2
písm. c);
b) Dubiózní: dubiózní reakce, jak je definována v odst. 2.2.5.2 písm.
b);
c) Negativní: negativní reakce skotu, jak je definována v odst. 2.2.5.2
písm. a);
Zvířata, u nichž je jednoduchá intradermální tuberkulinace dubiózní,
jsou vyšetřena další intradermální tuberkulinací nejméně po 42 dnech.
Zvířata, která nejsou v tomto druhém testu negativní, jsou v tomto
testu považována za pozitivní.
Pokud existuje podezření z falešné pozitivní reakce nebo zkreslené
reakce, lze zvířata, u nichž je jednoduchá intradermální tuberkulinace
pozitivní, vyšetřit simultánní intradermální tuberkulinací.
2.2.5.3.2 Simultánní intradermální tuberkulinace pro stanovení a
zachování statutu stáda úředně prostého tuberkulózy:
a) Pozitivní: pozitivní reakce na bovinní tuberkulin, která je o více
než 4 mm větší než reakce na aviární tuberkulín, nebo přítomnost
klinických příznaků;
b) Dubiózní: pozitivní nebo dubiózní reakce na bovinní tuberkulin,
která je o 1 až 4 mm větší než reakce na aviární tuberkulín, a
nepřítomnost klinických příznaků;
c) Negativní: negativní reakce na bovinní tuberkulin nebo pozitivní
nebo dubiózní reakce na bovinní tuberkulin, která se rovná nebo je
menší než pozitivní nebo dubiózní reakce na aviární tuberkulín, a v
obou případech nepřítomnost klinických příznaků.
Zvířata, u nichž je simultánní intradermální tuberkulinace dubiózní,
jsou vyšetřena další intradermální tuberkulinací nejméně po 42 dnech.
Zvířata, která nejsou v tomto druhém testu negativní, jsou v tomto
testu považována za pozitivní.
2.2.5.3.3 Statut stáda úředně prostého tuberkulózy lze dočasně
pozastavit a obchodování uvnitř Společenství se zvířaty ze stáda není
povoleno do doby, než se vyřeší statut těchto zvířat:
a) zvířat, u nichž byla jednoduchá intradermální tuberkulinace
považována za dubiózní;
b) zvířat, u nichž byla jednoduchá intradermální tuberkulinace
považována za pozitivní, ale mají být opětovně vyšetřena simultánní
intradermální tuberkulinací;
c) zvířat, u nichž byla simultánní intradermální tuberkulinace
považována za dubiózní.
2.2.5.3.4 Pokud právní předpisy Společenství vyžadují, aby byla zvířata
vyšetřena intradermální tuberkulinací před přesunem, výsledek vyšetření
se vyhodnotí tak, že se nepovolí obchodování uvnitř Společenství se
žádným zvířetem, které vykazuje zvýšení tloušťky kožní řasy o více než
2 mm nebo které vykazuje klinické příznaky.
2.2.5.3.5 Státní veterinární správa může za účelem umožnění zjištění co
nejvyššího počtu nakažených a nemocných zvířat ve stádě nebo v regionu
upravit kritéria pro hodnocení výsledků vyšetření tak, aby se dosáhlo
zvýšení jeho citlivosti, přičemž se všechny dubiózní reakce uvedené v
odst. 2.2.5.3.1 písm. b) a v odst. 2.2.5.3.2 písm. b) považují za
pozitivní.
3. DOPLŇKOVÉ TESTY
Státní veterinární správa může kromě tuberkulinace za účelem umožnění
zjištění co nejvyššího počtu nakažených a nemocných zvířat ve stádě
nebo v regionu schválit použití testu na interferon gama uvedeného v
Příručce norem pro vyšetřovací metody a očkovací látky OIE, 4. vydání,
2000, kapitola 2.3.3 (bovinní tuberkulóza).
Příloha 21
zrušena
Příloha 22
zrušena
Příloha 23
Stádo, stát nebo jeho část úředně prosté tuberkulózy, prosté nebo
úředně prosté brucelózy a enzootické leukózy skotu
I.
Tuberkulóza
1. Stádo skotu je úředně prosté tuberkulózy, jestliže
a) všechna zvířata jsou prostá klinických příznaků tuberkulózy;
b) veškerý skot starší 6 týdnů byl vyšetřen s negativním výsledkem
nejméně 2 intradermálními tuberkulinacemi provedenými podle přílohy č.
20 této vyhlášky, přičemž první byla provedena za 6 měsíců po vyloučení
jakékoli infekce ze stáda a druhá za 6 měsíců po první tuberkulinaci.
Pokud však jsou ve stádě výhradně zvířata, která pocházejí ze stád
úředně prostých tuberkulózy, provede se první tuberkulinace alespoň 60
dnů po shromáždění zvířat a druhá se již nepožaduje;
c) po provedení první tuberkulinace nebyl žádný skot starší 6 týdnů
zařazen do stáda, pokud nereagoval negativně na intradermální
tuberkulinaci, provedenou a posouzenou podle přílohy č. 20 této
vyhlášky a provedenou během 30 dnů před nebo během 30 dnů po datu
vstupu zvířete do stáda. V tomto případě se zvíře fyzicky izoluje
(zvířata izolují) od ostatních zvířat stáda takovým způsobem, aby se
předešlo jakémukoli přímému nebo nepřímému styku s ostatními zvířaty do
té doby, než je potvrzeno, že zvíře je (zvířata jsou) negativní.
Provedení této tuberkulinace však nemusí být požadováno pro přemístění
zvířat v rámci území státu, jestliže přemístěná zvířata pocházejí ze
stáda úředně prostého tuberkulózy a nejde o přemístění mezi stády
zařazenými do systému sítí epizootologického sledování.
2. Stádo skotu má i nadále status stádo úředně prosté tuberkulózy,
jestliže
a) jsou nadále plněny podmínky uvedené v bodě 1 písm. a) a c);
b) všechna zvířata vstupující do hospodářství přicházející ze stád se
statusem stádo úředně prosté tuberkulózy;
c) všechna zvířat v hospodářství, s výjimkou telat narozených v
hospodářství a mladších 6 týdnů jsou podrobena v ročních intervalech
běžné tuberkulinaci v souladu s přílohou č. 20 této vyhlášky. Státní
veterinární správa však může pro stát nebo jeho část, kde jsou všechna
stáda skotu podrobena úřednímu programu boje proti tuberkulóze, změnit
frekvenci běžných testů takto:
aa) není-li k 31. prosinci každého roku stanovený průměr ročního
procenta stád skotu, která jsou potvrzena jako nakažená tuberkulózou,
během 2 posledních ročních kontrolních období vyšší než 1 % ze všech
stád v dané oblasti, může být interval mezi běžným testováním stáda
zvýšen na 2 roky. Samci k výkrmu v izolované epizootologické jednotce
mohou být zproštěni tuberkulinací, pokud přicházejí ze stád úředně
prostých tuberkulózy a pokud je zaručeno, že nebudou použiti k
plemenitbě a půjdou přímo na porážku;
bb) není-li k 31. prosinci každého roku stanovený průměr ročního
procenta stád skotu, která jsou potvrzena jako nakažená tuberkulózou,
během 2 posledních dvouletých kontrolních období vyšší než 0,2 % ze
všech stád v dané oblasti, může být interval mezi běžným testováním
zvýšen na 3 roky, anebo může být věk, ve kterém jsou zvířata podrobena
těmto testům, zvýšen na 24 měsíců;
cc) není-li k 31. prosinci každého roku stanovený průměr ročního
procenta stád skotu, která jsou potvrzena jako nakažená tuberkulózou,
během 2 posledních tříletých kontrolních období vyšší než 0,1 % ze
všech stád v dané oblasti, může být interval mezi běžným testováním
zvýšen na 4 roky, anebo může Státní veterinární správa upustit od
tuberkulinací stád, jestliže
- před vstupem do stáda je veškerý skot podroben intradermální
tuberkulinaci s negativními výsledky, nebo
- veškerý poražený skot je vyšetřen na tuberkulózní změny a každá z
těchto změn je podrobena histopatologickému a bakteriologickému
vyšetření na průkaz tuberkulózy.
Státní veterinární správa také může, se zřetelem na stát nebo jeho
část, zvýšit frekvenci tuberkulinací, jestliže došlo ke zvýšení výskytu
tuberkulózy.
3. Pozastavení nebo odejmutí statusu stádo úředně prosté tuberkulózy
3a. Status stádo úředně prosté tuberkulózy se pozastaví, jestliže
a) podmínky uvedené v bodě 2 nejsou dodržovány, nebo
b) jedno nebo více zvířat je považováno za reagující pozitivně na
tuberkulinaci, anebo bylo vysloveno podezření na tuberkulózu při
vyšetření po poražení. Je-li nějaké zvíře považováno za pozitivního
reagenta, vyřadí se ze stáda a porazí. U pozitivního reagenta nebo u
poraženého podezřelého zvířete se provedou vhodná postmortální a
laboratorní vyšetření a epizootologická šetření. Status stáda zůstane
pozastavený až do doby dokončení všech laboratorních vyšetření. Není-li
přítomnost tuberkulózy potvrzena, může být pozastavení statusu stádo
úředně prosté tuberkulózy zrušeno poté, když je provedena s negativními
výsledky tuberkulinace všech zvířat starších 6 týdnů, a to nejméně 42
dnů po odstranění reagujícího zvířete (reagujících zvířat), nebo
c) ve stádě jsou zvířata neurčeného statusu, jak je popsáno v příloze
č. 20 této vyhlášky (v bodě 2.2.5.3.3). V tomto případě zůstane status
stádo úředně prosté tuberkulózy pozastavený až do doby, než je vyřešen
status těchto zvířat. Tato zvířata se izolují od ostatních zvířat stáda
až do doby, kdy je jejich status objasněn buď další tuberkulinací po 42
dnech, anebo postmortálním a laboratorním vyšetřením. Jsou-li však
prováděny běžné tuberkulinace stáda pomocí srovnávací tuberkulinace
popsané v příloze č. 20 této vyhlášky a jde-li o stádo, v němž nebyl
potvrzen žádný reagent po dobu nejméně 3 let, může Státní veterinární
správa rozhodnout, že nebude omezeno přemísťování ostatních zvířat ve
stádě s podmínkou, že status všech dubiózních reagentů je objasněn
další tuberkulinací po 42 dnech a že až do jeho objasnění žádné zvíře z
hospodářství nevstoupí do obchodování v rámci Unie. Má-li při této
další tuberkulinaci jakékoli zvíře buď pozitivní nebo dubiózní reakci,
postupuje se podle písmene b). Je-li výskyt nákazy následně potvrzen,
všechna zvířata opouštějící hospodářství od doby posledního jasného
testování stáda se vyhledají a vyšetří.
3b. Status stádo úředně prosté tuberkulózy se odejme, jestliže je
výskyt tuberkulózy potvrzen izolací M. bovis při laboratorním
vyšetření. Státní veterinární správa může odejmout tento status,
jestliže
a) podmínky uvedené v bodě 2 nejsou nadále plněny, nebo
b) při postmortálním vyšetření jsou zjištěny klasické tuberkulózní
změny, nebo
c) epizootologickým šetřením je stanovena pravděpodobnost nákazy, nebo
d) existuje nějaký jiný důvod, pro který je odejmutí statusu nezbytné
se zřetelem na tlumení tuberkulózy.
V těchto případech Státní veterinární správa zahájí sledování a
vyšetřování každého stáda, o kterém se domnívá, že má epizootologickou
souvislost se stádem, o jehož status se jedná. Status stádo úředně
prosté tuberkulózy zůstane odebrán až do doby, než jsou dokončeny
čištění a dezinfekce budov a nářadí a než všechna zvířata starší 6
týdnů reagují negativně na nejméně 2 po sobě provedené tuberkulinace, z
nichž první se provede nejdříve po 60 dnech a druhá nejdříve po 4
měsících a nejpozději za 12 měsíců po odstranění posledního pozitivního
reagenta.
4. Na základě informací poskytovaných každoročně Komisi o výskytu nákaz
mohou být stát nebo jeho část prohlášeny úředně prostými tuberkulózy,
jestliže splňují následující podmínky:
a) každoročně v 6 po sobě následujících letech procento stád skotu
potvrzených jako nakažená tuberkulózou nebylo vyšší než 0,1 % ze všech
stád a nejméně 99,9 % stád skotu dosáhlo status stádo úředně prosté
tuberkulózy, přičemž výpočet tohoto druhého procentního ukazatele se
provádí k 31. prosinci každého kalendářního roku;
b) veškerý skot je identifikován v souladu s předpisy Evropské unie;
c) veškerý poražený skot je podroben úřednímu vyšetření po poražení;
d) jsou dodržovány postupy pro pozastavení nebo odejmutí statusu stádo
úředně prosté tuberkulózy.
5. Stát nebo jeho část si ponechají status úředně prosté tuberkulózy,
jestliže se nadále uplatňují podmínky uvedené v bodě 4. Jestliže však
existuje důkaz o významné změně situace, pokud se týká tuberkulózy ve
státě nebo jeho části, které byly uznány úředně prostými tuberkulózy,
může Komise přijmout rozhodnutí, kterým pozastaví nebo odejme uvedený
status až do doby, kdy jsou splněny požadavky stanovené jejím
rozhodnutím.
Poznámka: Pro účely části I se výrazem „skot“ rozumí veškerý skot, s
výjimkou zvířat podílejících se na kulturních nebo sportovních
událostech.
II.
Brucelóza
1. Stádo skotu je úředně prosté brucelózy, jestliže
a) není v něm žádný skot, který byl očkován proti brucelóze, s výjimkou
samic, které byly očkovány nejméně před 3 lety;
b) veškerý skot je nejméně po dobu posledních 6 měsíců prostý
klinických příznaků brucelózy;
c) veškerý skot starší 12 měsíců byl v souladu s přílohou C směrnice
64/432/EHS o veterinárních problémech ovlivňujících obchodování se
skotem a prasaty uvnitř Společenství, ve znění směrnice 97/12/ES (dále
jen „směrnice 64/432/EHS“) podroben jednomu z následujících režimu
testování s negativními výsledky:
aa) 2 sérologickým testům uvedeným v bodě 10 v intervalech více než 3
měsíce a méně než 12 měsíců, nebo
bb) 3 testům se vzorky mléka v intervalech 3 měsíců, následovaným
nejméně za 6 týdnů sérologickým testem uvedeným v bodě 10;
d) veškerý skot vstupující do stáda přichází ze stáda, které má status
stádo úředně prosté brucelózy a, v případě skotu staršího 12 měsíců,
měl titr nižší než 30 mj aglutinace/ml, pokud byl aglutinační test se
sérem proveden podle přílohy C směrnice 64/432/EHS, anebo měl negativní
reakci při vyšetření jiným testem schváleným Komisí a provedeným během
30 dnů před nebo během 30 dnů po datu jeho vstupu do stáda. Ve druhém
případě se zvíře fyzicky izoluje (zvířata izolují) od ostatních zvířat
stáda takovým způsobem, aby se předešlo jakémukoli přímému nebo
nepřímému styku s ostatními zvířaty až do doby, než je vyšetřeno (jsou
vyšetřena) s negativním výsledkem.
2. Stádo skotu má i nadále status stádo úředně prosté brucelózy,
jestliže
a) je každoročně prováděn v souladu s přílohou C směrnice 64/432/EHS
jeden z následujících režimů testování s negativním výsledkem:
aa) 3 kroužkové testy s mlékem provedené v intervalech nejméně 3
měsíců,
bb) 3 ELISA testy s mlékem provedené v intervalech nejméně 3 měsíců,
cc) 2 kroužkové testy s mlékem provedené v intervalu nejméně 3 měsíců,
následované nejméně za 6 týdnů sérologickým testem uvedeným v bodě 10,
dd) 2 ELISA testy s mlékem provedené v intervalu nejméně 3 měsíců,
následované nejméně za 6 týdnů sérologickým testem uvedeným v bodě 10,
ee) 2 sérologické testy provedené v intervalu nejméně 3 měsíců a
nejvíce 12 měsíců. Státní veterinární správa však může, pokud nejsou
stát nebo jeho část úředně prosté brucelózy, ale všechna stáda skotu
jsou podrobena úřednímu programu boje proti brucelóze, změnit frekvenci
běžných testů takto:
- není-li nakaženo více než 1 % stád skotu, stačí provádět každý rok 2
kroužkové testy s mlékem nebo 2 ELISA testy s mlékem v intervalu
nejméně 3 měsíců, anebo jeden sérologický test,
- bylo-li nejméně 99,8 % stád skotu uznáno za úředně prostá brucelózy
nejméně po dobu 4 let, může být interval mezi kontrolním testováním
prodloužen na 2 roky, jestliže jsou vyšetřována všechna zvířata starší
12 měsíců, anebo - provádí- li se vyšetřování stád každý rok - může být
omezeno na zvířata starší 24 měsíců. Kontrolní testování se provádí
pomocí jednoho ze sérologických testů uvedených v bodě 10;
b) veškerý skot vstupující do stáda přichází ze stád, která mají status
stádo úředně prosté brucelózy a, v případě skotu staršího 12 měsíců,
měl titr nižší než 30 mj aglutinace/ml, pokud byl aglutinační test se
sérem proveden podle přílohy C směrnice 64/432/EHS, anebo měl negativní
reakci při vyšetření jiným testem schváleným Komisí a provedeným během
30 dnů před nebo během 30 dnů po datu jeho vstupu do stáda. Ve druhém
případě se zvíře fyzicky izoluje (zvířata izolují) od ostatních zvířat
stáda takovým způsobem, aby se předešlo jakémukoli přímému nebo
nepřímému styku s ostatními zvířaty až do doby, než je vyšetřeno (jsou
vyšetřena) s negativním výsledkem. Provedení tohoto testu však nemusí
být vyžadováno ve státě nebo jeho části, v nichž procento stád skotu
nakažených brucelózou nepřesahuje za nejméně poslední 2 roky 0,2 % a v
nichž zvíře přichází ze stáda skotu úředně prostého brucelózy ve státě
nebo jeho části a nepřišlo během přepravy do styku se skotem s nižším
statusem;
c) odchylně od písmene b) může být skot ze stáda skotu prostého
brucelózy zařazen do stáda úředně prostého brucelózy, jestliže je stár
nejméně 18 měsíců, a pokud byl očkován proti brucelóze, bylo očkování
provedeno více než před rokem. Podmínkou je, že tato zvířata mají ve 30
dnech předcházejících jejich zařazení do stáda titr nižší než 30 mj
aglutinace/ml a negativní výsledek reakce vazby komplementu nebo jiného
testu schváleného Komisí.
Je-li však samice skotu ze stáda prostého brucelózy takto zařazena do
stáda úředně prostého brucelózy, považuje se toto stádo za prosté
brucelózy po 2 roky od data, ke kterému bylo do stáda zařazeno poslední
očkované zvíře.
3. Pozastavení nebo odejmutí statusu stádo úředně prosté brucelózy
3a. Status stádo úředně prosté brucelózy se pozastaví, jestliže
a) podmínky uvedené v bodech 1 a 2 nejsou nadále plněny, nebo
b) na základě výsledků laboratorních testů nebo na základě klinických
příznaků je jeden nebo více kusů skotu považováno za podezřelé z
brucelózy a podezřelá zvířata byla poražena nebo izolována takovým
způsobem, aby se zabránilo jakémukoli přímému nebo nepřímému styku s
ostatními zvířaty. Jestliže bylo zvíře poraženo a není nadále k
dispozici pro vyšetřování, může být pozastavení odvoláno, jestliže byl
2 aglutinačními testy se sérem, provedenými podle přílohy C směrnice
64/432/EHS u veškerého skotu ve stádě staršího 12 měsíců, zjištěn titr
nižší než 30 mj aglutinace/ml. První test se provede nejméně 30 dnů po
odstranění zvířete a druhý nejméně za dalších 60 dnů. Bylo-li zvíře
izolováno od zvířat ve stádě, může být znovu zařazeno do stáda a status
stádo úředně prosté brucelózy může být obnoven, jestliže byl
aglutinačním testem se sérem prokázán titr nižší než 30 mj
aglutinace/ml a výsledek reakce vazby komplementu je negativní, anebo
jestliže je zjištěn negativní výsledek jakékoli jiné kombinace testů
schválených pro tento účel Komisí.
3b. Status stádo úředně prosté brucelózy se odejme, jestliže na základě
výsledků laboratorních testů nebo epizootologických šetření byla ve
stádě potvrzena infekce brucelami. Tento status se neobnoví až do doby,
kdy veškerý skot přítomný ve stádě v době vzplanutí nákazy je poražen,
anebo kdy stádo bylo podrobeno kontrolnímu vyšetření, při němž všechna
zvířata starší 12 měsíců mají negativní výsledky 2 po sobě
následujících testů v intervalu 60 dnů, z nichž první se neprovede
dříve než za 30 dnů po odstranění pozitivního zvířete (pozitivních
zvířat). V případě samic skotu, které byly březí v době vzplanutí
nákazy, provede se konečné kontrolní vyšetření alespoň 21 dnů po
otelení posledního z těchto zvířat.
4. Stádo skotu je prosté brucelózy, jestliže splňuje podmínky uvedené v
bodě 1 písm. b) a c) a bylo provedeno očkování takto:
a) samice skotu byly očkovány
- před dosažením věku 6 měsíců živým očkovacím kmenem 19, nebo
- před dosažením věku 15 měsíců inaktivní adjuvantní očkovací látkou
45/20, která byla registrována, nebo
- jinými očkovacími látkami registrovanými a schválenými Komisí;
b) skot mladší 30 měsíců, který byl očkován živým očkovacím kmenem 19,
přičemž může mít výsledek aglutinačního testu se sérem vyšší než 30 mj,
ale nižší než 80 mj aglutinace/ml, a to s podmínkou, že v případě samic
očkovaných méně než před 12 měsíci má při reakci vazby komplementu
výsledek nižší než 30 jednotek EHS, ve všech ostatních případech méně
než 20 jednotek EHS.
5. Stádo skotu má i nadále status stádo prosté brucelózy, jestliže
a) je podrobeno jednomu z testovacích režimů uvedených v bodě 2 písm.
a),
b) skot vstupující do stáda splňuje požadavky uvedené v bodě 2 písm.
b), nebo přichází
- ze stád, která mají status stádo prosté brucelózy a, v případě skotu
staršího 12 měsíců, měl ve 30 dnech předcházejících vstupu do stáda
nebo v izolaci po přemístění při vyšetření aglutinačním testem se
sérem, provedeným v souladu s přílohou C směrnice 64/432/EHS, méně než
30 mj aglutinace/ml a negativní výsledek reakce vazby komplementu, nebo
- ze stád, která mají status stádo prosté brucelózy, je mladší 30
měsíců a byl očkován živým očkovacím kmenem 19. Může mít výsledek
aglutinačního testu se sérem vyšší než 30 mj, ale nižší než 80 mj
aglutinace/ml, a to s podmínkou, že v případě samic očkovaných méně než
před 12 měsíci má při reakci vazby komplementu výsledek nižší než 30
jednotek EHS, ve všech ostatních případech méně než 20 jednotek EHS.
6. Pozastavení nebo odejmutí statusu stádo prosté brucelózy
6a. Status stádo prosté brucelózy se pozastaví, jestliže
a) podmínky uvedené v bodech 4 a 5 nejsou nadále plněny, nebo
b) na základě výsledků laboratorních testů nebo na základě klinických
příznaků je jeden nebo více kusů skotu staršího 30 měsíců považováno za
podezřelé z brucelózy a podezřelá zvířata byla poražena nebo izolována
takovým způsobem, aby se zabránilo jakémukoli přímému nebo nepřímému
styku s ostatními zvířaty. Jestliže bylo zvíře izolováno, může být
znovu zařazeno do stáda a status stádo prosté brucelózy může být
obnoven, pokud se následně prokáže aglutinací titr nižší než 30 mj/ml a
pokud výsledek reakce vazby komplementu nebo jiného testu schváleného
Komisí je negativní. Jestliže bylo zvíře poraženo a není nadále k
dispozici pro vyšetřování, může být pozastavení odvoláno, jestliže byl
2 aglutinačními testy se sérem, provedenými podle přílohy C směrnice
64/432/EHS u veškerého skotu v hospodářství staršího 12 měsíců, zjištěn
titr nižší než 30 mj aglutinace/ml. První test se provede nejméně 30
dnů po odstranění zvířete a druhý nejméně za dalších 60 dnů. Jsou-li
zvířata k vyšetření mladší než 30 měsíců a byla-li očkována živým
očkovacím kmenem 19, mohou být považována za negativní, jestliže mají
výsledek aglutinačního testu se sérem vyšší než 30 mj, ale nižší než 80
mj aglutinace/ml, a to s podmínkou, že v případě samic očkovaných méně
než před 12 měsíci bude při reakci vazby komplementu výsledek nižší než
30 jednotek EHS, ve všech ostatních případech méně než 20 jednotek EHS.
6b. Status stádo prosté brucelózy se odejme, jestliže na základě
výsledků laboratorních testů nebo epizootologických šetření byla ve
stádě potvrzena infekce brucelami. Tento status se neobnoví až do doby,
kdy buď veškerý skot přítomný ve stádě v době vzplanutí nákazy je
poražen, anebo kdy stádo bylo podrobeno kontrolnímu vyšetření, při němž
všechna neočkovaná zvířata starší 12 měsíců měla negativní výsledky
dvou po sobě následujících testů v intervalu 60 dnů, z nichž první test
se neprovede dříve než za 30 dnů po odstranění pozitivního zvířete
(pozitivních zvířat). Jsou-li zvířata k vyšetření mladší než 30 měsíců
a byla-li očkována živým očkovacím kmenem 19, mohou být považována za
negativní, jestliže mají titr vyšší než 30 mj aglutinace/ml, ale nižší
než 80 mj aglutinace/ml, a to s podmínkou, že v případě samic
očkovaných méně než před 12 měsíci bude při reakci vazby komplementu
výsledek nižší než 30 jednotek EHS, ve všech ostatních případech méně
než 20 jednotek EHS. V případě samic skotu, které byly březí v době
vzplanutí nákazy, provede se konečné kontrolní vyšetření alespoň 21 dnů
po otelení posledního z těchto zvířat.
7. Stát nebo jeho část mohou být prohlášeny úředně prostými brucelózy,
jestliže splňují následující podmínky:
a) žádný případ potratu způsobený infekcí brucelami a žádná izolace B.
abortus nebyly zaznamenány po dobu nejméně 3 let a nejméně 99,8 % stád
skotu mělo status stádo úředně prosté brucelózy 5 po sobě následujících
let, přičemž výpočet tohoto procentního ukazatele se provádí k 31.
prosinci každého kalendářního roku. Jestliže však bude rozhodnuto o
poražení celého stáda a stáda, jejichž status stádo úředně prosté
brucelózy byl pozastaven nebo odebrán z jiných důvodů než pro podezření
z nákazy, neberou se v úvahu pro účely výše uvedeného výpočtu izolované
výskyty prokázané epizootologickým šetřením a způsobené přemístěním
zvířat z území ležícího mimo stát a jeho část, jestliže Státní
veterinární správa provede roční součet těchto případů a informuje o
nich v rámci každoročně poskytovaných informací o nákazové situaci
Komisi;
b) veškerý skot je identifikován v souladu s předpisy Evropské unie;
c) hlášení případů potratu je povinné a tyto případy jsou vyšetřeny
krajskou veterinární správou.
8. Stát nebo jeho část si ponechají status úředně prosté brucelózy,
jestliže jsou nadále plněny podmínky uvedené v bodě 9 a
a) podmínky uvedené v bodě 7 písm. a) a b) jsou stále dodržovány,
hlášení případů potratu s podezřením na brucelózu je povinné a tyto
případy jsou vyšetřeny krajskou veterinární správou;
b) každý rok po prvních 5 let po získání statusu byl veškerý skot
starší 24 měsíců z nejméně 20 % stád vyšetřen s negativním výsledkem
podle přílohy C směrnice 64/432/EHS sérologickým testem, v případě
mléčných stád vyšetřením vzorků mléka;
c) veškerý skot podezřelý z nákazy brucelózou je hlášen krajské
veterinární správě a je podroben epizootologickému šetření,
zahrnujícímu přinejmenším dvě sérologická vyšetření krve, včetně reakce
vazby komplementu, a mikrobiologické vyšetření vhodných vzorků;
d) během doby podezření, které trvá až do dosažení negativních výsledků
testů uvedených v písmenu c), se pozastavuje status stádo úředně prosté
brucelózy jak v případě stáda původu nebo stáda tranzitu podezřelého
kusu skotu, tak i v případě stád epizootologicky souvisejících;
e) v případě vzplanutí brucelózy, která se rozšířila, je veškerý skot
poražen. Zvířata zbývajících vnímavých druhů se podrobí vhodným testům,
budovy a vybavení se vyčistí a dezinfikují.
9. Stát nebo jeho část uznané za úředně prosté brucelózy hlásí výskyt
všech případů brucelózy Komisi. Existuje-li však důkaz o významné změně
situace, pokud se týká brucelózy ve státě nebo jeho části, které byly
uznány úředně prostými brucelózy, může Komise přijmout rozhodnutí,
kterým pozastaví nebo odejme uvedený status až do doby, kdy jsou
splněny požadavky stanovené jejím rozhodnutím.
10. Pro účely části II se sérologickým testem rozumí aglutinační test
se sérem, test s pufrovaným brucelovým antigenem, reakce vazby
komplementu, aglutinační test s plazmou, kroužkový test s plazmou,
mikroaglutinační test nebo individuální ELISA test s krví, jak je
popsáno v příloze C směrnice 64/432/EHS, popřípadě i jiný diagnostický
test schválený Komisí. Testem s mlékem se rozumí kroužkový test s
mlékem nebo ELISA test s mlékem.
Poznámka: Pro účely části II se výrazem „skot“ rozumí veškerý skot s
výjimkou samců k výkrmu, pokud přicházejí ze stád úředně prostých
brucelózy a je zaručeno, že nebudou použiti k plemenitbě a budou
přemístěni přímo na porážku.
III.
Enzootická leukóza skotu
A. Stádo skotu je úředně prosté enzootické leukózy skotu, jestliže v
něm
a) v posledních 2 letech nebyl zaznamenán žádný případ enzootické
leukózy skotu, a to klinicky nebo laboratorním vyšetřením, a žádný
takový případ nebyl potvrzen, a
b) v posledních 12 měsících byla všechna zvířata starší 24 měsíců
vyšetřena s negativním výsledkem dvěma testy, provedenými v souladu s
přílohou D kapitolou II směrnice 64/432/EHS (Testy při vyšetřování
enzootické leukózy skotu), nebo
c) jsou splněny požadavky uvedené pod písmenem a) a stádo se nachází ve
státě nebo jeho části, které jsou úředně prosté enzootické leukózy
skotu.
B. Stádo má i nadále status stádo úředně prosté enzootické leukózy
skotu, jestliže
a) jsou průběžně plněny podmínky uvedené v části A písm. a),
b) každé zvíře zařazené do stáda přichází ze stáda úředně prostého
enzootické leukózy skotu,
c) všechna zvířata starší 24 měsíců mají i nadále negativní výsledky
vyšetření, prováděných podle přílohy D kapitoly II směrnice 64/432/EHS
v intervalech 3 let,
d) plemenná zvířata zařazená do stáda, pocházející ze třetí země, byla
dovezena za podmínek stanovených vyhláškou č. 382/2003 Sb., o
veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních
podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí.
C. Status stádo úředně prosté enzootické leukózy skotu se pozastaví,
jestliže nejsou splněny podmínky uvedené v části B, nebo jestliže na
základě výsledků laboratorních testů nebo klinických nálezů jsou jeden
nebo více kusů skotu podezřelé z nákazy enzootické leukózy skotu a
podezřelá zvířata jsou neprodleně poražena.
D. Status stádo úředně prosté enzootické leukózy skotu zůstane
pozastavený až do doby, než jsou splněny následující požadavky:
1. Jestliže jediné zvíře ve stádě úředně prostém enzootické leukózy
skotu má při vyšetření jedním z testů uvedeným v části B písm. c)
pozitivní reakci, anebo jestliže jediné zvíře ve stádě je podezřelé z
nákazy na základě jiného důvodu,
a) přemístí se zvíře, které reagovalo pozitivně, a v případě krávy
každé její tele, ze stáda na porážku pod dozorem úředního veterinárního
lékaře;
b) všechna zvířata ve stádě starší 12 měsíců jsou vyšetřena s
negativním výsledkem dvěma sérologickými testy (v intervalu nejméně 4
měsíců a nejvíce 12 měsíců), provedenými v souladu s přílohou D
kapitolou II směrnice 64/432/EHS nejméně 3 měsíce po odstranění
pozitivního zvířete a jeho případného potomka;
c) je provedeno epizootologické šetření s negativními výsledky a stáda,
která mají epizootologickou souvislost s nakaženým stádem, jsou
podrobena opatřením stanoveným v písmenu b).
Krajská veterinární správa však může udělit výjimku z povinnosti
porazit tele nakažené krávy, pokud bylo odděleno od své matky okamžitě
po otelení a podrobeno opatřením uvedeným v části B písm. c).
2. Jestliže více než jedno zvíře ze stáda úředně prostého enzootické
leukózy skotu reagovalo pozitivně při vyšetření jedním z testů
uvedených v příloze D kapitole II směrnice 64/432/EHS, anebo jestliže
více než jedno zvíře ze stáda je podezřelé z nákazy na základě jiného
důvodu,
a) přemístí se zvířata, která reagovala pozitivně, v případě krav
jejich telata, ze stáda na porážku pod dozorem úředního veterinárního
lékaře;
b) všechna zvířata ve stádě starší 12 měsíců se vyšetří s negativním
výsledkem dvěma testy, provedenými v intervalu nejméně 4 měsíců a
nejvíce 12 měsíců v souladu s přílohou D kapitolou II směrnice
64/432/EHS;
c) všechna ostatní zvířata ve stádě se po označení ponechají v
hospodářství do dosažení věku 24 měsíců a po dosažení tohoto věku
vyšetřena podle přílohy D kapitoly II směrnice 64/432/EHS; krajská
veterinární správa však může povolit, aby tato zvířata byla přemístěna
přímo na porážku pod dozorem úředního veterinárního lékaře;
d) provede se epizootologické šetření s negativními výsledky a stáda,
která mají epizootologickou souvislost s nakaženým stádem, se podrobí
opatřením uvedeným v písmenu b).
Krajská veterinární správa však může udělit výjimku z povinnosti
porazit tele nakažené krávy, pokud bylo odděleno od své matky okamžitě
po otelení a podrobeno opatřením uvedeným v písmenu c).
E. Na základě informací poskytovaných každoročně Komisi o výskytu nákaz
mohou být stát nebo jeho část prohlášeny za úředně prosté enzootické
leukózy skotu, jestliže:
a) jsou splněny všechny podmínky uvedené v části A a nejméně 99,8 %
stád skotu je úředně prostých enzootické leukózy skotu, nebo
b) nebyl ve státě nebo jeho části v posledních třech letech potvrzen
žádný případ enzootické leukózy skotu a výskyt nádorů, u kterých je
podezření, že jsou způsobeny virem enzootické leukózy skotu, je povinně
hlášen a je provedeno šetření o příčině a
aa) v případě státu byla všechna zvířata starší 24 měsíců v nejméně 10
% stád, vybraných namátkově, v předchozích 24 měsících vyšetřena s
negativními výsledky v souladu s přílohou D kapitolou II směrnice
64/432/EHS, nebo
bb) v případě části státu byla všechna zvířata starší 24 měsíců
podrobena v předchozích 24 měsících s negativními výsledky testu,
stanovenému v příloze D kapitole II směrnice 64/432/EHS, nebo
c) bylo jakoukoli jinou metodou prokázáno se spolehlivostí 99 %, že
bylo nakaženo méně než 0,2 % stád.
F. Stát nebo jeho část si udrží status úředně prosté enzootické leukózy
skotu, jestliže
a) všechna zvířata poražená na území státu nebo jeho části jsou
podrobena postmortálním vyšetřením, při kterých všechny nádory, které
by mohly být způsobeny virem enzootické leukózy skotu, jsou zaslány k
laboratornímu vyšetření,
b) všechny případy enzootické leukózy skotu jsou hlášeny Komisi,
c) všechna zvířata, která reagují pozitivně při vyšetření jakýmkoli z
testů uvedených v příloze D kapitole II směrnice 64/432/EHS, jsou
poražena a stáda, z nichž pocházejí, zůstávají podrobena omezením až do
obnovení jejich statusu v souladu s částí D, a
d) všechna zvířata starší dvou let jsou jednou v prvních 5 letech po
udělení statusu vyšetřována podle přílohy D kapitoly II směrnice
64/432/EHS, anebo v téže době podle jakéhokoli jiného postupu
prokazujícího se spolehlivostí 99 %, že bylo nakaženo méně než 0,2 %
stád. Nebyl-li v průběhu nejméně pěti let zaznamenán žádný případ
enzootické leukózy skotu ve státě nebo jeho části v poměru jedno stádo
z 10 000, může Komise rozhodnout, že běžné sérologické testy mohou být
omezeny za předpokladu, že veškerý skot starší 12 měsíců v nejméně 1 %
stád, vybraných namátkově každý rok, bude podroben testu provedenému v
souladu s přílohou D kapitolou II směrnice 64/432/EHS.
G. Status stát nebo jeho část úředně prosté enzootické leukózy skotu
může být Komisí pozastaven, jestliže se šetřením provedeným podle bodu
F zjistí významné změny situace, pokud se týká enzootické leukózy skotu
ve státě nebo jeho části, které byly uznány jako úředně prosté
enzootické leukózy skotu. Status státu nebo jeho části úředně prosté
enzootické leukózy skotu může být Komisí obnoven, když jsou splněna
kritéria stanovená stejným postupem.“.
Příloha 24
Hospodářství ovcí nebo koz, stát nebo oblast úředně prosté nebo prosté
brucelózy (B. melitensis)
Kapitola 1
I. Hospodářství ovcí nebo koz, stát nebo oblast úředně prosté brucelózy
(B. melitensis)
A. Hospodářstvím ovcí nebo koz úředně prostým brucelózy (B. melitensis)
(dále jen „brucelóza“) se rozumí
1. hospodářství, ve kterém
a) jsou všechna zvířata vnímavá na brucelózu po dobu nejméně 12 měsíců
prostá klinických nebo jakýchkoli jiných příznaků brucelózy,
b) není žádná ovce nebo koza, která byla očkována proti brucelóze,
kromě zvířat očkovaných nejméně před dvěma roky očkovací látkou Rev.1
nebo jinou očkovací látkou registrovanou a schválenou Komisí,
c) byly všechny ovce a kozy z hospodářství, které byly v době vyšetření
starší 6 měsíců, vyšetřeny s negativními výsledky dvěma testy,
provedenými v intervalu 6 nebo více měsíců v souladu s přílohou C
směrnice 91/68/EHS o veterinárních podmínkách, kterými se řídí
obchodování s ovcemi a kozami uvnitř Společenství (dále jen“směrnice
91/68/EHS“),
d) se po testech uvedených v písmenu c) nacházejí pouze ovce nebo kozy
narozené v hospodářství, anebo ty, které přišly z hospodářství úředně
prostého brucelózy nebo prostého brucelózy za podmínek stanovených v
bodě D, a ve kterém jsou nadále plněny požadavky stanovené v bodě B;
2. hospodářství, které se nachází ve státě nebo oblasti, které byly
uznány úředně prostými brucelózy v souladu s částí II.
B.
1. V hospodářstvích ovcí nebo koz úředně prostých brucelózy, která se
nenacházejí v části území úředně prosté brucelózy a ve kterých je pro
jejich uznání za úředně prosté brucelózy prováděn příjem zvířat v
souladu s požadavky bodu D, vyšetří se každoročně reprezentativní počet
ovcí a koz starších 6 měsíců. Hospodářství si může ponechat status
hospodářství úředně prosté brucelózy, jestliže jsou výsledky testů
negativní. Reprezentativní počet zvířat, která mají být vyšetřena, pro
každé hospodářství sestává:
a) ze všech nekastrovaných samců starších 6 měsíců,
b) ze všech zvířat, která byla přijata do hospodářství od předchozího
testování,
c) z 25 % samic, které dosáhly reprodukčního věku (tzn. pohlavně
dospělých) nebo které jsou v laktaci, a to v počtu nejméně 50 samic na
hospodářství. Výjimkou jsou hospodářství, kde je méně než 50 takových
samic; v takovém případě se vyšetří všechny samice.
2. Pro oblast, která není úředně prostá brucelózy a ve které je více
než 99 % hospodářství ovcí nebo koz úředně prostých brucelózy, mohou
být kontroly hospodářství ovcí nebo koz úředně prostých brucelózy
prováděny jednou za 3 roky za předpokladu, že hospodářství, která
nejsou úředně prostá brucelózy, jsou pod úředním dozorem nebo podléhají
eradikačnímu programu.
C.
1. Pokud je v hospodářství ovcí nebo koz úředně prostém brucelózy
a) jedna nebo více ovcí nebo koz podezřelých z brucelózy, Státní
veterinární správa odejme tomuto hospodářství status úředně prosté
brucelózy. Tento status může být jen prozatímně pozastaven, jestliže
jsou zvířata neprodleně utracena nebo izolována až do úředního
potvrzení nákazy nebo až do úředního vyloučení podezření z této nákazy;
b) potvrzena brucelóza, může být prozatímní pozastavení Státní
veterinární správou zrušeno pouze tehdy, jestliže jsou všechna nakažená
zvířata nebo všechna zvířata druhů vnímavých na nákazu poražena a
jestliže 2 testy, provedené v intervalu 3 nebo více měsíců v souladu s
přílohou C směrnice 91/68/EHS u všech zvířat z hospodářství starších 6
měsíců, jsou negativní.
2. Jestliže se hospodářství uvedené v odstavci 1 nachází v oblasti,
která je úředně prostou brucelózy, informuje o tom Státní veterinární
správa okamžitě Komisi a ostatní členské státy. Státní veterinární
správa:
a) nechá porazit všechna nakažená zvířata a všechna zvířata druhů
vnímavých na nákazu z daného hospodářství a trvale informuje Komisi a
ostatní členské státy o vývoji situace;
b) provádí epizootologické šetření. Stáda epizootologicky související
se zamořeným stádem jsou podrobena testům uvedeným v odstavci 1 písm.
b).
3. Je-li ohnisko nákazy uvedené v odstavci 2 potvrzeno, Komise po
vyhodnocení okolností nového propuknutí brucelózy přijme, pokud ji k
tomu toto vyhodnocení opravňuje, rozhodnutí pozastavující nebo
odnímající dané oblasti status úředně prostá brucelózy. Je-li tento
status odňat, podmínky pro jeho obnovení se stanoví stejným postupem.
D. Ovce nebo kozy mohou být přijaty do hospodářství ovcí nebo koz
úředně prostého brucelózy, pokud
a) pocházejí z hospodářství ovcí nebo koz úředně prostého brucelózy,
nebo
b) pocházejí z hospodářství prostého brucelózy a
aa) jsou individuálně označeny v souladu s předpisy Evropské unie,
bb) nebyly nikdy očkovány proti brucelóze, anebo - pokud byly očkovány
- bylo toto očkování provedeno před více než 2 lety. Samice starší 2
let, které byly očkovány před dosažením věku 7 měsíců, však mohou být
do hospodářství rovněž přijaty;
c) byly izolovány v hospodářství původu pod dohledem úředního
veterinárního lékaře a během této izolace podstoupily s negativními
výsledky 2 testy, provedené v intervalu nejméně 6 týdnů v souladu s
přílohou C směrnice 91/68/EHS.
II. Stát nebo oblast úředně prosté brucelózy
E. Stát nebo oblast mohou být uznány úředně prostými brucelózy,
jestliže
a) nejméně 99,8 % hospodářství ovcí nebo koz ve státě nebo oblasti je
úředně prostých brucelózy, anebo stát nebo oblast splňuje následující
podmínky:
aa) brucelóza ovcí nebo koz je nákazou, jejíž výskyt je povinně hlášen
po dobu nejméně 5 let,
bb) po dobu nejméně 5 let nebyl úředně potvrzen žádný případ brucelózy
ovcí nebo koz,
cc) po dobu nejméně 3 let je zakázáno očkování proti brucelóze;
b) ve státě nebo oblasti byly splněny podmínky stanovené v písmenu a) a
aa) v prvním roce po uznání státu nebo oblasti prostými brucelózy
ukázaly namátkové kontroly, provedené v hospodářství nebo na jatkách s
99 % spolehlivostí, že bylo zamořeno méně než 0,2 % hospodářství, anebo
nejméně 10 % ovcí a koz starších 6 měsíců podstoupilo s negativními
výsledky test provedený, v souladu s přílohou C směrnice 91/68/EHS;
bb) každoročně od druhého roku po uznání státu nebo oblasti prostými
brucelózy ukázaly namátkové kontroly, provedené v hospodářství nebo na
jatkách s 95 % spolehlivostí, že bylo zamořeno méně než 0,2 %
hospodářství, anebo nejméně 5 % ovcí a koz starších 6 měsíců
podstoupilo s negativními výsledky test, provedený v souladu s přílohou
C směrnice 91/68/EHS;
c) jsou nadále plněny podmínky požadované pro jejich uznání za úředně
prosté brucelózy.
Kapitola 2
Hospodářství ovcí nebo koz prosté brucelózy
A. Hospodářství ovcí nebo koz je považováno za prosté brucelózy,
jestliže
1. v něm
a) jsou všechna zvířata vnímavá na brucelózu po dobu nejméně 12 měsíců
prostá klinických nebo jiných příznaků brucelózy; b) byly všechny nebo
některé ovce nebo kozy očkovány očkovací látkou Rev.1 nebo jinou
očkovací látkou registrovanou a schválenou Komisí. Očkovaná zvířata
jsou očkována před dosažením věku 7 měsíců;
c) byly všechny očkované ovce a kozy z hospodářství v době vyšetření
starší 18 měsíců vyšetřeny s negativními výsledky 2 testy, provedenými
v intervalu 6 nebo více měsíců v souladu s přílohou C směrnice
91/68/EHS;
d) byly všechny neočkované ovce a kozy z hospodářství v době vyšetření
starší 6 měsíců vyšetřeny s negativními výsledky 2 testy, provedenými v
intervalu 6 nebo více měsíců v souladu s přílohou C směrnice 91/68/EHS;
e) jsou po provedení testů uvedených v písmenech c) nebo d) pouze ovce
a kozy narozené v hospodářství nebo ty, které přišly z hospodářství
prostého brucelózy za podmínek stanovených v bodě D;
2. jsou nadále plněny požadavky stanovené v bodě B.
B. V každém hospodářství se každoročně vyšetří reprezentativní počet
ovcí a koz a hospodářství si může ponechat svůj status hospodářství
prosté brucelózy pouze tehdy, jestliže jsou výsledky testů negativní.
Reprezentativní počet zvířat, která mají být vyšetřena, pro každé
hospodářství sestává:
a) ze všech nekastrovaných samců starších 6 měsíců, kteří nebyli
očkováni,
b) ze všech nekastrovaných samců starších 18 měsíců, kteří byli
očkováni,
c) ze všech zvířat, která byla přijata do hospodářství od předchozího
testování,
d) z 25 % samic, které dosáhly reprodukčního věku (tzn. pohlavně
dospělých) nebo které jsou v laktaci, a to v počtu nejméně 50 na
hospodářství. Výjimkou jsou hospodářství, kde je méně než 50 takových
samic; v takovém případě se vyšetří všechny samice.
C.
1. Hospodářství ovcí nebo koz se odejme status hospodářství prostého
brucelózy, pokud se v něm nachází jedna nebo více ovcí nebo koz
podezřelých z brucelózy. Tento status však může být jen prozatímně
pozastaven, jestliže jsou zvířata neprodleně utracena nebo izolována až
do úředního potvrzení nákazy nebo až do úředního vyloučení podezření z
této nákazy.
2. Jestliže je brucelóza potvrzena, může být prozatímní pozastavení
Státní veterinární správou zrušeno pouze tehdy, jestliže jsou všechna
nakažená zvířata nebo všechna zvířata druhů vnímavých na nákazu
poražena a jestliže jsou v intervalu 3 nebo více měsíců provedena v
souladu s přílohou C směrnice 91/68/EHS 2 testy u všech očkovaných
zvířat starších 18 měsíců a u všech neočkovaných zvířat starších 6
měsíců, v obou případech s negativními výsledky.
D. Ovce nebo kozy mohou být přijaty do hospodářství ovcí nebo koz
prostého brucelózy, pokud
1. pocházejí z hospodářství prostého nebo úředně prostého brucelózy,
nebo
2. pocházejí z jiného hospodářství, než je uvedeno v písmenu a) a
a) jsou individuálně označeny v souladu s předpisy Evropské unie,
b) pocházejí z hospodářství, ve kterém po dobu nejméně 12 měsíců
všechna zvířata náležející k druhům vnímavým na brucelózu nevykazují
klinické nebo jiné příznaky této nákazy,
c) nebyly během posledních 2 let očkovány, byly drženy v izolaci v
hospodářství původu pod dohledem úředního veterinárního lékaře a během
tohoto období podstoupily s negativními výsledky 2 testy, provedené v
intervalu nejméně 6 týdnů v souladu s přílohou C směrnice 91/68/EHS,
nebo byly před dosažením věku 7 měsíců a ne méně než 15 dnů před
vstupem do hospodářství určení očkovány očkovací látkou Rev.1 nebo
jinou očkovací látkou registrovanou a schválenou Komisí.
E. Hospodářství ovcí nebo koz prosté brucelózy může být uznáno za
hospodářství úředně prosté brucelózy po nejméně dvouletém období,
jestliže
a) není v něm žádné zvíře, které bylo očkováno proti brucelóze v
průběhu předchozích nejméně dvou let,
b) podmínky stanovené v bodě D odstavci 2 byly plněny po celé uvedené
období,
c) na konci druhého roku byl test, provedený u všech zvířat starších 6
měsíců v souladu s přílohou C směrnice 91/68/EHS, ve všech případech
negativní.
1) Směrnice Rady 92/119/EHS ze dne 17. prosince 1992, kterou se
zavádějí obecná opatření Společenství pro tlumení některých nákaz
zvířat a zvláštní opatření týkající se vezikulární choroby prasat, v
platném znění.
Směrnice Komise 2007/10/ES ze dne 21. února 2007, kterou se mění
příloha II směrnice Rady 92/119/EHS, pokud jde o opatření, která mají
být přijata uvnitř ochranného pásma v návaznosti na ohnisko vezikulární
choroby prasat.
Směrnice Rady 82/894/EHS ze dne 21. prosince 1982 o hlášení chorob
zvířat ve Společenství, v platném znění.
Směrnice Rady 2000/75/ES ze dne 20. listopadu 2000, kterou se stanoví
zvláštní ustanovení týkající se tlumení a eradikace katarální horečky
ovcí, v platném znění.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/5/EU ze dne 14. března 2012,
kterou se mění směrnice 2000/75/ES, pokud jde o očkování proti
katarální horečce ovcí.
Směrnice Rady 2001/89/ES ze dne 23. října 2001 o opatřeních
Společenství pro tlumení klasického moru prasat, v platném znění.
Směrnice Rady 92/66/EHS ze dne 14. července 1992, kterou se zavádějí
opatření Společenství pro tlumení newcastleské choroby, v platném
znění.
Směrnice Rady 2009/158/ES ze dne 30. listopadu 2009 o veterinárních
podmínkách pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství
a jejich dovoz ze třetích zemí, v platném znění.
Směrnice Rady 92/35/EHS ze dne 29. dubna 1992, kterou se stanoví
pravidla a opatření pro tlumení moru koní, v platném znění.
Směrnice Rady 78/52/EHS ze dne 13. prosince 1977, kterou se stanoví
kritéria Společenství pro vnitrostátní plány urychlené eradikace
brucelózy, tuberkulózy a enzootické leukózy skotu.
Směrnice Rady 77/391/EHS ze dne 17. května 1977, kterou se zavádějí
opatření Společenství pro eradikaci brucelózy, tuberkulózy a leukózy u
skotu, v platném znění.
Směrnice Rady 82/400/EHS ze dne 14. června 1982, kterou se mění
směrnice 77/391/EHS a zavádějí doplňující opatření Společenství k
eradikaci brucelózy, tuberkulózy a leukóz u skotu, v platném znění.
Směrnice Rady 64/432/EHS o veterinárních otázkách obchodu se skotem a
prasaty uvnitř Společenství, v platném znění.
Směrnice Rady 91/68/EHS ze dne 28. ledna 1991 o veterinárních
podmínkách, kterými se řídí obchodování s ovcemi a kozami uvnitř
Společenství, v platném znění.
Směrnice Rady 80/1095/EHS ze dne 11. listopadu 1980 o stanovení
podmínek pro učinění území Společenství prostým klasického moru prasat
a pro udržení tohoto území prostým klasického moru prasat, v platném
znění.
Směrnice Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví
veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz
produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě.
1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22.
května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci
některých přenosných spongiformních encefalopatií, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1266/2007 ze dne 26. října 2007 o prováděcích
předpisech ke směrnici Rady 2000/75/ES, co se týče tlumení, sledování,
dozoru a omezení přesunů některých zvířat vnímavých druhů ve vztahu ke
katarální horečce ovcí, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21.
října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného
původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o
zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech
živočišného původu).
1b) Čl. 27 a příloha I rozhodnutí Rady 2009/470/ES.
1c) Rozhodnutí Rady 2009/470/ES.
1d) Přílohy I a II směrnice Rady 82/894/EHS.
1e) Rozhodnutí Komise 2005/176/ES.
1f) Rozhodnutí OIE č. XXXI ze dne 27. května 2004.
1g) § 9 a 25 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých
souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 296/2008
Sb.
1h) Čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
1069/2009.
2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009.
3) Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci
hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů
(plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č.
162/2003 Sb. a zákona č. 282/2003 Sb.
4) § 3 odst. 3 vyhlášky č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických
požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo
použitelnými předpisy Evropských společenství.
5) Nařízení Komise (ES) č. 1266/2007.
6) § 3 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti.
7) § 3 odst. 4 vyhlášky č. 289/2007 Sb.
8) § 4 odst. 1 a § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb., o
pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 281/1997 Sb., zákona č.
259/1998 Sb., zákona č. 146/1999 Sb., zákona č. 102/2000 Sb., zákona č.
132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č.
259/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona
č. 23/2000 Sb.
9) Příloha III směrnice Rady 92/66/EHS.
10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001.
11) Vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na
obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze
třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů.