9/1981 Sb.



VYHLÁŠKA



ministra zahraničních věcí



ze dne 5. listopadu 1980



o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Švédským

královstvím o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z

majetku



Dne 16. února 1979 byla v Praze podepsána Smlouvy mezi Československou

socialistickou republikou a Švédským královstvím o zamezení dvojího

zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku.



Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé

socialistické republiky a prezident republiky ji ratifikoval.

Ratifikační listiny byly vyměněny ve Stockholmu dne 8. října 1980.



Smlouva vstoupila v platnost podle svého článku 28 dnem 8 října 1980.



Český překlad textu Smlouvy se vyhlašuje současně.



Ministr:



Ing. Chňoupek v.r.



SMLOUVA



mezi Československou socialistickou republikou a Švédským královstvím o

zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku



Československá socialistická republika a Švédské království,



přejíce si uzavřít smlouvu o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z

příjmu a z majetku,



se dohodly takto:



Čl.1



Osoby, na které se smlouva vztahuje



Tato smlouva se vztahuje na osoby, které mají bydliště či sídlo v

jednom nebo v obou smluvních státech.



Čl.2



Daně, na které se smlouva vztahuje



1 Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu a z majetku, vybírané ve

prospěch každého smluvního státu, jeho nižších správních útvarů nebo

místních úřadů, ať je způsob vybírání jakýkoliv.



2 Za daně z příjmu a z majetku se považují všechny daně vybírané z

celkového příjmu, z veškerého majetku nebo z jednotlivých částí příjmu

nebo majetku, včetně daní ze zisků pocházejících ze zcizení movitého

nebo nemovitého majetku, daní z celkového objemu mezd placených podniky

a daní z přírůstku hodnoty.



3 Současně daně, na které se smlouva vztahuje, jsou



a) v Československu:



(i) odvod ze zisku a daň ze zisku,



(ii) daň ze mzdy,



(iii) daň z příjmů z literární a umělecké činnosti,



(iv) zemědělská daň,



(v) daň z příjmů obyvatelstva,



(vi) domovní daň a



(vii) odvod z jmění



(dále nazývané "československá daň");



b) ve Švédsku:



(i) státní daň z příjmu včetně daně námořníků a kuponové daně,



(ii) daň z nerozděleného zisku společností a daň z rozděleného zisku

při snížení akciového kapitálu nebo zrušení společnosti,



(iii) daň výkonných umělců,



(iv) místní daň z příjmu a



(v) státní daň z majetku



(dále nazývané "švédská daň").



(4) Smlouva se bude také vztahovat na všechny totožné nebo podstatně

podobné daně, které budou ukládány po podpisu této smlouvy vedle

současných daní nebo místo nich. Příslušné úřady smluvních států si

budou oznamovat všechny významné změny, které budou provedeny v jejich

příslušných daňových zákonech.



Čl.3



Všeobecné definice



1 V této smlouvě, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad:



a) výraz "Československo" označuje Československou socialistickou

republiku.



b) Výraz "Švédsko" označuje Švédské království a zahrnuje jakoukoli

oblast mimo teritoriální vody Švédska, nad níž mohou být podle

švédských zákonů a v souladu s mezinárodním právem vykonávána práva

Švédska vztahující se na výzkum a těžení přírodních zdrojů na mořském

dnu nebo pod mořským dnem.



c) Výrazy "jeden smluvní stát" a "druhý smluvní stát" označující

Československo nebo Švédsko, jak to souvislost vyžaduje.



d) Výraz "osoba" zahrnuje fyzické osoby, společnosti a všechna jiná

sdružení osob.



e) Výraz "společnost" označuje každou právnickou osobu nebo každou

podstatu, která je posuzována jako právnická osoba pro daňové účely.



f) Výrazy "podnik jednoho smluvního státu" a "podnik druhého smluvního

státu" označující podnik provozovaný osobou mající bydliště či sídlo v

jednom smluvním státě, případně podnik provozovaný osobou mající

bydliště či sídlo v druhém smluvním státě.



g) Výraz "příslušník" označuje:



(i) každou fyzickou osobu, která je státním občanem některého smluvního

státu;



(ii) každou právnickou osobu, osobní společnost a sdružení, zřízené

podle práva platného v některém smluvním státě.



h) Výraz "mezinárodní doprava" označuje jakoukoli dopravu uskutečněnou

lodí nebo letadlem, které jsou provozovány podnikem, jehož skutečné

vedení je umístěno v některém smluvním státě, pokud loď nebo letadlo

nejsou využívány pouze mezi místy ležícími v druhém smluvním státě.



i) Výraz "příslušný úřad" označuje:



(i) v případě Československa ministra financí Československé

socialistické republiky nebo jeho zmocněného zástupce;



(ii) v případě Švédska ministra rozpočtu nebo jeho zmocněného zástupce.



2 Každý výraz, který není ve smlouvě definován, má pro její aplikaci

smluvním státem význam, který mu náleží podle práva tohoto smluvního

státu upravujícího daně, jež jsou předmětem této smlouvy, pokud

souvislost nevyžaduje odlišný výklad.



Čl.4



Daňový domicil



1 Výraz "osoba mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě"

označuje pro účely této smlouvy jakoukoli osobu, která je podle práva

tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště,

pobytu, místa vedení nebo každého jiného podobného kritéria.



2 Jestliže fyzická osoba má podle ustanovení odstavce 1 bydliště v obou

smluvních státech, bude její postavení určeno takto:



a) Předpokládá se, že tato osoba má bydliště v tom smluvním státě, v

němž má stálý byt. Jestliže má stálý byt v obou smluvních státech,

předpokládá se, že má bydliště v tom smluvním státě, s nímž jsou její

osobní a hospodářská pouta nejužší (středisko životních zájmů).



b) Nemůže-li být určen smluvní stát, v němž má tato osoba středisko

svých životních zájmů, nebo nemá-li stálý byt v žádném smluvním státě,

předpokládá se, že má bydliště v tom smluvním státě, ve kterém se

obvykle zdržuje.



c) Jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou smluvních státech,

nebo jestliže se nezdržuje v žádném z nich, předpokládá se, že má

bydliště v tom smluvním státě, jehož je státním občanem.



d) Jestliže je tato osoba státním občanem obou smluvních států nebo

jestliže není státním občanem žádného z nich, příslušné úřady smluvních

států upraví otázku vzájemnou dohodou.



3 Jestliže osoba jiná než osoba fyzická má podle ustanovení odstavce 1

sídlo v obou smluvních státech, předpokládá se, že má sídlo v tom

smluvním státě, v němž je místo jejího skutečného vedení.



Čl.5



Stálá provozovna



1 Výraz "stálá provozovna" označuje pro účely této smlouvy trvalé

zařízení pro podnikání, v němž podnik vykonává zcela nebo zčásti svojí

činnost.



2 Výraz "stálá provozovna" zahrnuje obzvláště:



a) místo vedení,



b) závod,



c) kancelář,



d) továrnu,



e) dílnu,



f) důl, lom, nebo jiné místo, kde se těží přírodní zdroje,



g) staveniště nebo montáž, které trvají déle než dvanáct měsíců.



3 Výraz "stálá provozovna" nezahrnuje:



a) zařízení, které se využívá k uskladnění, vystavení nebo k dodání

zboží podniku,



b) zásobu zboží podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění,

vystavení nebo dodání,



c) zásobu zboží podniku, která se udržuje pouze za účelem zpracování

jiným podnikem,



d) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem

nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik,



e) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem

reklamy, poskytování informací, vědeckých rešerší nebo podobných

činností pro podnik, které mají přípravný nebo pomocný charakter,



f) montáž prováděnou podnikem jednoho státu ve spojení s dodávkou

strojů nebo zařízení z tohoto státu do druhého smluvního státu.



4 Osoba jednající v jednom smluvním státě za podnik druhého smluvního

státu - jiná než zástupce mající nezávislé postavení, o němž pojednává

odstavec 5 - se považuje za stálou provozovnu v prvním státě, jestliže

je v tomto státě vybavena plnou mocí, kterou tam obvykle využívá a

která jí dovoluje uzavírat smlouvy jménem podniku, pokud činnost této

osoby není omezena na nákupy zboží pro podnik.



5 Za stálou provozovnu podniku jednoho smluvního státu se v druhém

smluvním státě nepovažuje pouhá skutečnost, že podnik v tomto druhém

státě vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního

komisionáře nebo jakéhokoli jiného zástupce majícího nezávislé

postavení, pokud tyto osoby jednají v řádném rámci své obchodní

činnosti.



6 Skutečnost, že společnost, která má sídlo v jednom smluvním státě

ovládá společnost nebo je ovládána společností, která má sídlo v druhém

smluvním státě nebo která v tomto druhém státě vykonává svoji činnost

(ať prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak), neučiní sama o sobě z

kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti.



Čl.6



Příjmy z nemovitého majetku



1 Příjmy z nemovitého majetku včetně příjmů ze zemědělského nebo

lesního hospodářství mohou být zdaněny v tom smluvním státě, v němž je

takový majetek umístěn.



2



a) Výraz "nemovitý majetek" se s výhradou ustanovení odstavců b) a c)

definuje ve shodě s právem tohoto smluvního státu, v němž je takový

majetek umístěn.



b) Výraz "nemovitý majetek" zahrnuje v každém případě příslušenství

nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář zemědělských a lesních

hospodářství, práva, na která se aplikují ustanovení občanského práva

vztahující se na nemovitý majetek, požívání nemovitého majetku a práva

na proměnlivé nebo pevné platy za těžení nebo za právo na těžení

nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních zdrojů.



c) Lodi, čluny a letadla se nepovažují za nemovitý majetek.



3 Ustanovení odstavce 1 se použije na příjmy z přímého užívání, nájmu

nebo každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku.



4 Ustanovení odstavců 1 a 3 se použijí také na příjmy z nemovitého

majetku podniku a na příjmy z nemovitého majetku užívaného k výkonu

svobodného povolání.



Čl.7



Zisky podniků



1 Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění pouze v tomto

státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě

prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže

podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku

zdaněny v tomto druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je

lze přičítat této stálé provozovně.



2 Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v

druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam

umístěna, přisuzují se v každém smluvním státě této stálé provozovně

zisky, které by mohla podle očekávání docílit, kdyby jako samostatný

podnik vykonávala stejné nebo podobné činnosti za stejných nebo

podobných podmínek a obchodovala zcela nezávisle s podnikem, jehož je

stálou provozovnou.



3 Při stanovení zisku stálé provozovny se povolí odečíst náklady

vynaložené na cíle sledované touto stálou provozovnou včetně výloh

vedení a všeobecných administrativních výloh takto vynaložených, ať ve

státě, v němž je tato stálá provozovna umístěna, či jinde.



4 Pokud je v některém smluvním státě obvyklé stanovit zisky, které mají

být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových zisků

podniku jeho různým částem, nevylučuje ustanovení odstavce 2, aby tento

smluvní stát stanovil zisky, jež mají být zdaněny, takovým rozdělením,

jaké je obvyklé. Přijatá metoda rozdělení zisků musí být však taková,

aby výsledek byl v souladu se zásadami, stanovenými v tomto článku.



5 Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že

pouze nakupovala zboží pro podnik.



6 Zisky, které se mají přičíst stálé provozovně, se pro účely

předchozích odstavců stanoví každý rok podle stejné metody, pokud

neexistují závažné a dostatečné důvody pro jiný postup.



7 Jestliže zisky zahrnují příjmy, o nichž se pojednává odděleně v

jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků dotčena

ustanoveními tohoto článku.



Čl.8



Námořní a letecká doprava



1 Zisky z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě podléhají

zdanění jen ve smluvním státě, v němž je umístěno skutečné vedení

podniku.



2 Jestliže skutečné vedení podniku provozujícího mezinárodní námořní

dopravu je umístěno na palubě lodi, považuje se za umístěné ve smluvním

státě, v němž má tato loď domovský přístav, nebo nemá-li domovský

přístav, považuje se za umístěné ve smluvním státě, ve kterém má

provozovatel lodi bydliště či sídlo.



3 Na zisky dosažené konsorciem letecké dopravy Skandinávských aerolinií

(SAS) se použije ustanovení odstavce 1, avšak pouze na takovou část

zisků, která odpovídá účasti, kterou vlastní na tomto konsorciu akciová

společnost Aerotransport (ABA), která je švédským společníkem

Skandinávských aerolinií (SAS).



4 Ustanovení odstavce 1 se použijí také na zisky z účasti podniků

smluvních států na poolu, společném provozu nebo na mezinárodní

provozní organizaci.



Čl.9



Sdružené podniky



1 Jestliže



a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na

vedení, kontrole nebo jmění podniku druhého smluvního státu, nebo



b) tytéž osoby se přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo

jmění podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého smluvního

státu, a jestliže v jednom i v druhém případě byly mezi oběma podniky v

jejich obchodních nebo finančních vztazích sjednány nebo jim uloženy

podmínky, které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi

podniky nezávislými, mohou být od zisků tohoto podniku včleněny a

následkem toho zdaněny zisky, které by byly bez těchto podmínek

docíleny jedním z podniků, které však vzhledem k těmto podmínkám

docíleny nebyly.



Čl.10



Dividendy



1 Dividendy vyplácené společností, která má sídlo v jednom smluvním

státě, osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, mohou

být zdaněny v tomto druhém státě.



2 Takové dividendy však mohou být zdaněny ve smluvním státě, v němž má

sídlo společnost, která je vyplácí, a to podle práva tohoto státu. Daň

takto uložená však nepřesáhne 10 % hrubé částky dividend.



3 Smluvní stát, ve kterém má sídlo společnost, nezdaní bez ohledu na

ustanovení odstavce 2 dividendy, vyplácené touto společností

společnosti, jejíž jmění je zcela nebo zčásti rozděleno na akcie a

která má sídlo v druhém smluvním státě a vlastní přímo nejméně 25 %

jmění společnosti vyplácející dividendy.



4 Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob

aplikace odstavců 2 a 3.



5 Ustanovení odstavců 2 a 3 se nedotknout zdanění zisků společnosti, z

nichž jsou dividendy vypláceny.



6 Výraz "dividendy", použitý v tomto článku, označuje příjmy plynoucí z

akcií nebo z jiných práv, pokud nejsou pohledávkami, spojených s účastí

na zisku, právě tak jako příjmy z jiných společenských práv, které jsou

podrobeny stejnému zdanění jako příjmy z akcií podle daňových předpisů

státu, v němž má sídlo společnost vyplácející dividendy.



7 Dividendy vyplácené společností, která má sídlo v jednom smluvním

státě, společnosti, která má sídlo v druhém smluvním státě, se bez

ohledu na ustanovení odstavce 1 osvobodí od zdanění v tomto druhém

státě v takové rozsahu, v jakém by byly osvobozeny od zdanění dividendy

podle právních předpisů tohoto státu, kdyby obě společnosti měly sídlo

v tomto státě.



8 Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže příjemce

dividend, mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě, vykonává v

druhém smluvním státě, v němž má sídlo společnost vyplácející

dividendy, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé

provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhé státě

svobodné povolání pomocí stálé základny tam umístěné, a jestliže

vlastnictví akcií, na jehož základě se dividendy vyplácejí, je skutečně

spojeno s takovou stálou provozovnou nebo stálou základnou. V takovém

případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o

jaký případ jde.



9 Jestliže společnost mající sídlo v jednom smluvním státě dosahuje

zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento druhý stát

zdanit dividendy vyplácené touto společností osobám, které nemají

bydliště či sídlo v tomto druhém státě, ani podrobit nerozdělené zisky

společnosti dani z nerozdělených zisků, i když vyplácené dividendy nebo

nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů,

které pocházejí z tohoto druhého státu.



Čl.11



Úroky



1 Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a placené osobě mající

bydliště či sídlo v druhém smluvním státě podléhají zdanění pouze v

tomto druhém státě.



2 Výraz "úroky" použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek

jakéhokoli druhu, zajištěných i nezajištěných zástavním právem na

nemovitosti, poskytujících i neposkytujících právo na účast na zisku

dlužníka a obzvláště příjmy z veřejných dluhopisů a obligací, včetně

prémií a výher spojených s těmito cennými papíry.



3 Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jestliže příjemce úroků, který má

bydliště či sídlo v jednom smluvním státě, vykonává v druhém smluvním

státě, ve kterém mají úroky zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost

prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává

v tomto druhém státě svobodné povolání pomocí stálé základny tam

umístěné a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, je

skutečně spojena s takovou stálou provozovnou nebo stálou základnou. V

takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle

toho, o jaký případ jde.



4 Jestliže částka placených úroků, posuzováno se zřetelem k pohledávce,

z které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů

existujících mezi plátcem a příjemce nebo mezi oběma a třetí osobou

částku, kterou by byl smluvil plátce s příjemcem, kdyby nebylo takových

vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto poslední

částku. Část úroků, která ji přesahuje, bude v tomto případě podrobena

zdanění podle právních předpisů každého smluvního státu s přihlédnutím

k ostatním ustanovením této smlouvy.



Čl.12



Licenční poplatky



1 Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a placené

osobě, která má bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, mohou být

zdaněny v tomto druhém státě.



2 Takové licenční poplatky však mohou být zdaněny ve smluvním státě, ve

kterém je jejich zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu. Daň

takto uložená však nepřesáhne 5 % hrubé částky licenčních poplatků.



3 Licenční poplatky plynoucí z autorských práv k dílům literárním,

uměleckým nebo vědeckým podléhají bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a

2 zdanění jen v tom smluvním státě, ve kterém má příjemce takových

licenčních poplatků bydliště či sídlo.



4 Výraz "licenční poplatky" použití v tomto článku označuje platy

jakéhokoli druhu přijaté náhradou za užití nebo právo na užití

jakéhokoli patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného

vzorce nebo postupu nebo průmyslového, obchodního nebo vědeckého

zařízení nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti z oblasti

průmyslové, obchodní nebo vědecké, a jakéhokoli autorského práva k dílu

literárnímu, uměleckému nebo vědeckému včetně kinematografických filmů

a filmů nebo pásek pro televizní nebo rozhlasová vysílání.



5 Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže příjemce

licenčních poplatků mající bydliště či sídlo v jednom smluvím státě

vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky

zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé

provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém státě

svobodné povolání pomocí stálé základny tam umístěné a jestliže právo

nebo majetek, v souvislosti s nimiž jsou licenční poplatky placeny,

jsou skutečně spojeny s takovou stálou provozovnou nebo stálou

základnou. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku

14 podle toho, o jaký případ jde.



6 Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj v jednom smluvním

státě, jestliže plátcem je tento smluvní stát sám, nižší správní útvar

nebo místní úřad tohoto smluvního státu nebo osoba mající bydliště či

sídlo v tomto smluvním státě. Jestliže však osoba, která platí licenční

poplatky, ať má nebo nemá bydliště či sídlo v některém smluvním státě,

má v jednom smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž vznikl

závazek platit licenční poplatky, a tato stálá provozovna nese ke své

tíži tyto licenční poplatky, předpokládá se, že tyto licenční poplatky

mají zdroj v tom smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna

umístěna.



7 Jestliže částka placených licenčních poplatků, posuzováno se zřetelem

k užívání, právo nebo informaci, za které jsou placeny, přesahuje v

důsledku zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a příjemcem nebo

mezi oběma a třetí osobou částku, kterou by byl smluvil plátce s

příjemcem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto

článku jen na tuto poslední částku. Část platů, která ji přesahuje bude

v tomto případě podrobena zdanění podle právních předpisů každého

smluvního státu s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.



Čl.13



Zisky ze zcizení majetku



1 Zisky ze zcizení nemovitého majetku, jehož definice je uvedena v

článku 6 odstavci 2, nebo ze zcizení akcií nebo podobných práv na

společnosti, jejíž jmění pozůstává hlavně z nemovitého majetku, mohou

být zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je takový nemovitý majetek

umístěn.



2 Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí provozního majetku

stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má v druhém

smluvním státě, nebo movitého majetku příslušejícího ke stálé základně,

kterou osoba mající bydliště v jednom smluvním státě má v druhém

smluvním státě pro výkon svobodného povolání, včetně zisků ze zcizení

takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem) nebo

takové stálé základny, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. Avšak

zisky ze zcizení movitého majetku uvedeného v článku 22 odstavce 3

podléhají zdanění jen ve smluvním státě, ve kterém takový movitý

majetek podléhá zdanění podle zmíněného článku.



3 Zisky ze zcizení majetkových hodnot jiných než těch, o nichž se

pojednává v odstavcích 1 a 2, podléhají zdanění jen ve smluvním státě,

ve kterém má zcizitel bydliště či sídlo.



Čl.14



Nezávislá povolání



1 Příjmy, které osoba mající bydliště v jednom smluvním státě pobírá za

služby poskytované při výkonu svobodného povolání nebo jiné nezávislé

činnosti podobné povahy, podléhají zdanění pouze v tomto státě, pokud

tato osoba nemá pravidelně k dispozici v druhém smluvním státě stálou

základnu pro výkon svých činností. Jestliže má takovou stálou základnu,

mohou být tyto příjmy zdaněny v druhém smluvním státě, avšak pouze v

takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé základně.



2 Výraz "svobodné povolání" zahrnuje obzvláště nezávislé činnosti

vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelské, a nezávislé

činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních.



Čl.15



Závislá zaměstnání



1 Mzdy, platy a jiné podobné odměny, které osoba mající bydliště v

jednom smluvním státě pobírá ze zaměstnání, podléhají s výhradou

ustanovení článku 16, 18 a 19 zdanění jen v tomto státě, pokud

zaměstnání není vykonáváno v druhém smluvním státě. Je-li tam

zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny přijaté z tohoto zaměstnání

zdaněny v tomto druhém státě.



2 Odměny, které osoba mající bydliště v jednom smluvním státě pobírá ze

zaměstnání vykonávaného v druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu

na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvním státě, jestliže:



a) příjemce se zdržuje v druhém státě během jednoho nebo více období,

která vcelku nepřekročí 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a



b) odměny jsou placeny zaměstnavatelem nebo na účet zaměstnavatele,

který nemá bydliště či sídlo v druhém státě, a



c) odměny nejdou k tíži stálé provozovně nebo stálé základně, kterou má

zaměstnavatel v druhém státě.



3 Odměny ze zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo letadla v

mezinárodní dopravě, mohou být bez ohledu na předchozí ustanovení

tohoto článku zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je umístěno skutečné

vedení podniku. Jestliže osoba mající bydliště ve Švédsku pobírá odměny

ze zaměstnání vykonávaného na palubě letadla používaného v mezinárodní

dopravě konsorciem letecké dopravy Skandinávských aerolinií (SAS),

podléhají takové odměny zdanění pouze ve Švédsku.



Čl.16



Tantiémy



Tantiémy a podobné platy, které osoba mající bydliště v jednom smluvním

státě pobírá jako člen správní nebo dozorčí rady společnosti, která má

sídlo v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.



Čl.17



Umělci a sportovci



1 Příjmy, které pobírají umělci, jako např. divadelní, filmoví,

rozhlasoví nebo televizní umělci, hudebníci a sportovci ze své osobní

činnosti, mohou být bez ohledu na ustanovení článků 14 a 15 zdaněny ve

smluvním státě, ve kterém jsou tyto činnosti vykonávány.



2 Jestliže příjmy z osobní činnosti umělce nebo sportovce nepřipadnou

tomuto umělci nebo sportovci samému, ale jiné osobě, mohou být tyto

příjmy bez ohledu na ustanovení článků 7, 14 a 15 zdaněny ve smluvním

státě, ve kterém jsou činnosti umělce nebo sportovce vykonávány.



3 Příjmy z činností uvedených v odstavci 1, vykonávaných v rámci

kulturní výměny mezi smluvními státy, budou bez ohledu na ustanovení

odstavců 1 a 2 osvobozeny od daně ve smluvním státě, ve kterém jsou

tyto činnosti vykonávány.



Čl.18



Vládní služby



1



a) Platy, jiné než penze, vyplácené některým smluvním státem, jeho

nižším správním útvarem nebo místním úřadem fyzické osobě za služby

prokázané tomuto státu, správnímu útvaru nebo místnímu úřadu, podléhají

zdanění pouze v tomto státě.



b) Takové platy však podléhají zdanění pouze v druhém smluvním státě,

jestliže služby byly vykonávány v tomto státě, příjemce má bydliště v

tomto druhém smluvním státě a



(i) je státním občanem tohoto státu, nebo



(ii) nezískal bydliště v tomto státě jen z důvodu konání těchto služeb,

nebo



(iii) není podroben dani z takových platů ve smluvním státě, ze kterého

jsou tyto platy placeny.



2



a) Jakékoli penze vyplácené některým smluvním státem, jeho nižším

správním útvarem nebo místním úřadem nebo vyplácené z fondů, které

zřídily, fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu, správnímu

útvaru nebo místnímu úřadu, podléhají zdanění jen v tomto státě.



b) Takové penze však podléhají zdanění pouze v druhém smluvním státě,

jestliže příjemce je státním občanem tohoto státu a má v tomto státě

bydliště.



3 Ustanovení článků 15, 16 a 19 se použijí na platy a penze za služby

prokázané ve spojení s průmyslovou nebo obchodní činností prováděnou

smluvním státem, jeho nižším správním útvarem nebo místním úřadem.



Čl.19



Penze



Penze a jiné podobné platy poukazované osobě, která má bydliště v

některém smluvním státě, podléhají s výhradou ustanovení článku 18

odstavec 2 zdanění pouze ve státě, ze kterého pocházejí.



Čl.20



Studující



1 Studující nebo učeň, který se zdržuje v některém smluvním státě pouze

za účelem svého vzdělání nebo praxe a který má nebo bezprostředně před

svým pobytem v tomto státě měl bydliště v druhém smluvním státě, bude

osvobozen v prvním státě od daně z platu, které dostává na svoji

výživu, vzdělání nebo praxi, pokud takové platy jsou mu poukazovány ze

zdrojů mimo tento první stát.



2 Studující na univerzitě nebo na jiném vzdělávacím ústavu v jednom

smluvním státě, který během dočasného pobytu v druhém smluvním státě

vykonával zaměstnání v tomto druhém státě po období nepřesahující 100

dní v kalendářním roce, aby získal praktické zkušenosti související s

jeho studiemi, bude v tomto druhém státě podléhat dani pouze z takové

části příjmu zaměstnání, které přesahuje částku 1500 švédských korun v

kalendářním měsíci nebo protihodnotu v československé měně. Daňové

osvobození přiznané podle tohoto odstavce však nepřesáhne celkovou

částku 4500 švédských korun nebo protihodnotu v československé měně.

Jakékoli částka osvobozena od daně podle tohoto odstavce bude zahrnovat

osobní daňové úlevy pro příslušný kalendářní rok.



Čl.21



Jiné příjmy



Příjmy osoby mající bydliště či sídlo v některém smluvním státě, které

nejsou výslovně uvedeny v předcházejících článcích této smlouvy,

podléhají zdanění jen v tomto státě.



Čl.22



Majetek



1 Nemovitý majetek ve smyslu článku 6 odstavec 2 může být zdaněn ve

smluvním státě, ve kterém je umístěn.



2 Movitý majetek, který je částí provozního majetku stálé provozovny

podniku, nebo movitý majetek příslušející ke stálé základně, která je

používána k výkonu svobodného povolání, může být zdaněn ve smluvním

státě, ve kterém je umístěna stálá provozovna nebo stálá základna.



3 Lodi a letadla používané v mezinárodní dopravě a movitý majetek

sloužící k provozování takových lodí a letadel podléhají zdanění jen ve

smluvním státě, ve kterém je umístěno skutečné vedení podniku.



4 Všechny ostatní části majetku osoby mající bydliště či sídlo v

některým smluvním státě podléhají zdanění jen v tomto státě.



Čl.23



Vyloučení dvojího zdanění



1 V Československu se dvojí zdanění vyloučí tímto způsobem:



a) Jestliže osoba mající bydliště či sídlo v Československu pobírá

příjmy nebo vlastní majetek, které mohou být podle ustanovení této

smlouvy zdaněny ve Švédsku, vyjme Československo s výhradou ustanovení

uvedeného pod písmenem b) tohoto odstavce takové příjmy nebo takový

majetek ze zdanění. Při výpočtu daně z ostatního příjmu nebo majetku

této osoby však může použít sazbu daně, která by se použila, kdyby

vyňaté příjmy nebo majetek nebyly takto vyňaty ze zdanění.



b) Československo může při ukládání daní osobám, které mají na jeho

území bydliště či sídlo, zahrnout do základu daně příjmy, které mohou

být podle ustanovení článků 10, 12, 16 a 17 této smlouvy také zdaněny

ve Švédsku. Československo však povolí snížit částku daně vypočtenou z

takového základu o částku, rovnající se dani zaplacené ve Švédsku.

Částka, o kterou se daň sníží, nepřekročí však takovou část

československé daně, vypočtené před tím, než snížení daně bylo

povoleno, která poměrně připadá na příjmy, které mohou být podle

ustanovení článků 10, 12, 16 a 17 této smlouvy zdaněny ve Švédsku.



2 Ve Švédsku se dvojí zdanění vyloučí tímto způsobem:



a) Jestliže osoba mající bydliště či sídlo ve Švédsku pobírá příjmy

nebo vlastní majetek, které mohou být podle ustanovení této smlouvy

zdaněny v Československu, povolí Švédsko s výhradou ustanovení

uvedených pod písmenem b) tohoto odstavce a v článku 10 odstavec 7:



(i) snížit daň z příjmu této osoby o částku rovnající se dani z příjmu

zaplacené v Československu;



(ii) snížit daň z majetku této osoby o částku rovnající se dani z

majetku zaplacené v Československu.



Částka, o niž se v jednom či v druhém případě daň sníží, nepřekročí

však takovou část daně z příjmu nebo daně z majetku vypočtené před tím,

než snížení daně bylo povoleno, která poměrně připadá podle okolností

případu na příjmy nebo na majetek, které mohou být zdaněny v

Československu.



b) Jestliže osoba mající bydliště či sídlo ve Švédsku pobírá příjmy

nebo vlastní majetek, které podléhají zdanění podle ustanovení této

smlouvy pouze v Československu, může Švédsko zahrnout takové příjmy

nebo majetek do základu daně. Švédsko však povolí snížit daň z příjmu

nebo daň z majetku o takovou část daně z příjmů nebo daně z majetku,

která poměrně připadá podle okolností případu na příjmy dosažené z

Československa nebo na majetek vlastněný v Československu.



Čl.24



Zákaz diskriminace



1 Příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni v druhém

smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným, které

jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým

jsou nebo mohou být za stejných okolností podrobeni příslušníci tohoto

druhého státu.



2 Zdanění stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má v

druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nejpříznivější než

zdanění podniků tohoto druhého státu, které vykonávají stejnou činnost.



Toto ustanovení nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu,

aby přiznal osobám, majícím bydliště v druhém smluvním státě osobní

srážky, úlevy a snížení daně z důvodu osobního stavu nebo povinností k

rodině, které přiznává osobám, které na jeho území mají bydliště.



3 Úroky, licenční poplatky a jiné výdaje placené podnikem jednoho

smluvního státu osobně mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě

budou s výhradou ustanovení článku 9, článku 11 odstavec 4 nebo článku

12 odstavec 7 odčitatelné pro účely stanovení zdanitelných zisků

takového podniku za stejných podmínek, jako by byly placeny osobě

mající bydliště či sídlo v prvním státě.



Podobně dluhy podniku jednoho smluvního státu vůči osobě mající

bydliště či sídlo v druhém smluvním státě budou odčitatelné pro účely

stanovení zdanitelného majetku takového podniku, jako by vyplývaly ze

smluvního závazku vůči osobě mající bydliště či sídlo v prvním státě.



4 Podniky jednoho smluvního státu, jejichž jmění je zcela nebo zčásti,

přímo nebo nepřímo, ve vlastnictví nebo pod kontrolou osoby nebo osob

majících bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, nebudou podrobeny v

prvním smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným,

které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti,

kterým jsou nebo mohou být podrobeny jiné podobné podniky tohoto

prvního státu.



5 Výraz "zdanění" označuje v tomto článku daně jakéhokoli druhu a

pojmenování.



Čl.25



Řešení případů dohodou



1 Jestliže se osoba mající bydliště či sídlo v některém smluvním státě

domnívá, že opatření učiněná jedním nebo oběma smluvními státy mají

nebo budou mít za následek pro ni zdanění, které není v souladu s touto

smlouvou, může nezávisle na opravných prostředcích podle vnitrostátního

práva těchto států předložit svůj případ příslušnému úřadu smluvního

státu, ve kterém má bydliště či sídlo.



2 Příslušný úřad se bude snažit, aby případ rozhodl vzájemnou dohodou s

příslušným úřadem druhého smluvního státu za účelem vyloučení zdanění,

které není ve shodě s touto smlouvou, bude-li námitku považovat za

oprávněnou a nebude-li sám s to dospět k uspokojivému řešení.



3. Příslušné úřady smluvních států se budou snažit rozhodnout vzájemnou

dohodou obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo

aplikaci této smlouvy. Mohou se také poradit za účelem vyloučení

dvojího zdanění v případech, které nejsou upraveny touto smlouvou.



4 Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za účelem

dohody ve smyslu předchozích odstavců. Jestliže se ústní výměna názorů

považuje pro dosažení dohody za účelnou, může se taková výměna konat v

rámci komise, složené ze zástupců příslušných úřadů smluvních států.



Čl.26



Výměna informací



1 Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat informace nutné

pro provádění této smlouvy a vnitrostátních zákonů smluvních států ve

věci daní, na které se tato smlouva vztahuje, pokud zdanění podle nich

bude v souladu s touto smlouvou. Všechny informace takto vyměněné budou

považovány za tajné a mohou být sděleny jen osobám nebo úřadům a soudům

pověřeným vyměřováním, vybíráním nebo vymáháním daní, které jsou

předmětem této smlouvy, nebo trestním stíháním ve věci těchto daní.



2 Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném případě vykládána tak, že

ukládají jednomu ze smluvních států povinnost:



a) provést administrativní opatření, která by se odchylovala od zákonů

nebo správní praxe tohoto nebo druhého smluvního státu;



b) sdělit údaje které by nemohly být dosaženy na základě zákonů nebo v

řádném správním řízení tohoto nebo druhého smluvního státu;



c) poskytnout informace, které by odhalily živnostenské, podnikové,

průmyslové, obchodní nebo profesionální tajemství nebo obchodní postup

nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem

(ordre public).



Čl.27



Diplomatičtí a konzulární úředníci



Ustanovení této smlouvy se nedotýkají daňových výsad, které přísluší

diplomatickým a konzulárním úředníkům podle obecných pravidel

mezinárodního práva nebo podle ustanovení zvláštních dohod.



Čl.28



Nabytí platnosti



1 Tato smlouva bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny

ve Stockholmu co nejdříve.



2 Smlouva nabude platnosti dnem výměny ratifikačních listin a její

ustanovení se budou aplikovat na příjmy dosažené 1. ledna následujícího

po roce, ve kterém byly vyměněny ratifikační listiny, nebo později a na

majetek, ze kterého bude vyměřována daň v druhém kalendářním roce

následujícím po roce, ve kterém byly vyměněny ratifikační listiny nebo

později.



3 Výměna nót z 25. října 1962 mezi švédskou vládou a československou

vládou o vzájemném osvobození od daně ze zisku z provádění mezinárodní

letecké dopravy a od daně z majetku pozbude účinnosti k datu, kdy

nabude účinnosti tato smlouva podle ustanovení odstavce 2.



Čl.29



Výpověď



Tato smlouva se sjednává na neurčitou dobu. Každý ze smluvních států ji

však může vypovědět písemnou výpovědí zaslanou diplomatickou cestou

druhému smluvnímu státu nejpozději 30. června každého kalendářního roku

po uplynutí období pěti roků ode dne, kdy smlouva nabude platnosti.



V takovém případě se smlouva nepoužije na příjem dosažený 1 ledna

následujícího po roce, ve kterém bude dána výpověď, nebo později, a na

majetek, ze kterého bude vyměřována daň ve druhém kalendářním roce,

který bude následovat po roce, ve kterém bude dána výpověď nebo

později.



Na důkaz tohoto podepsání, kteří k tomu byli řádně zmocněni, podepsali

tuto smlouvu a připojili k ní své pečeti.



Dáno v Praze dne 16. února 1979 ve dvojím vyhotovení, v anglickém

jazyku.



Za Československou socialistickou republiku:



Dr. Dušan Spáčil v.r.



Za Švédské království:



Sigge Lilliehöök v.r.