Advanced Search

k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva


Published: 2002
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507797/k-pprav-a-provdn-kol-ochrany-obyvatelstva.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
380/2002 Sb.



VYHLÁŠKA



Ministerstva vnitra



ze dne 9. srpna 2002



k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva



Ministerstvo vnitra stanoví podle § 35 odst. 2 a 3 zákona č. 239/2000

Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů,

(dále jen "zákon") k provedení § 7 odst. 7 písm. c) až g) zákona a po

projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj k provedení § 7 odst. 7

písm. h) zákona:



ČÁST PRVNÍ



POSTUP PŘI ZŘIZOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ CIVILNÍ OCHRANY A PŘI ODBORNÉ PŘÍPRAVĚ

JEJICH PERSONÁLU



[K § 7 odst. 7 písm. c) zákona]



§ 1



Postup při zřizování zařízení civilní ochrany



(1) Obec, jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba^1) (dále

jen "zřizovatel") může požádat hasičský záchranný sbor kraje o

vyjádření k účelnosti zřízení zařízení civilní ochrany.



(2) V žádosti uvede



a) obec - název, identifikační číslo obce jako právnické osoby, adresu

sídla obecního úřadu, městského úřadu nebo magistrátu, kontaktní osobu

a adresu objektu, v němž má být zařízení civilní ochrany zřízeno,



b) jiná právnická osoba - obchodní firmu nebo název, identifikační

číslo, sídlo a adresu provozovny, v níž má být zařízení civilní ochrany

zřízeno; není-li zapsána v obchodním rejstříku, v žádosti dále uvede

předmět podnikání (činnosti) a jméno a příjmení člena statutárního

orgánu,



c) podnikající fyzická osoba - obchodní firmu nebo jméno a příjmení,

místo podnikání, identifikační číslo a adresu provozovny, v níž má být

zařízení civilní ochrany zřízeno; není-li zapsána v obchodním

rejstříku, v žádosti dále uvede předmět podnikání (činnosti).



V žádosti se dále uvedou zdroje možných rizik vzniku mimořádných

událostí a další skutečnosti využitelné při posuzování účelnosti

zřízení zařízení civilní ochrany.



(3) Hasičský záchranný sbor kraje zašle zřizovateli vyjádření do 30 dnů

ode dne doručení žádosti a uvede v něm, pro jaký účel je vhodné

zařízení civilní ochrany zřídit z hlediska potřeb zabezpečení úkolů

vyplývajících z vnějšího havarijního plánu^2) nebo havarijního plánu

kraje^3) a doporučí personální složení zařízení civilní ochrany.



§ 2



Personální složení a věcné prostředky zařízení civilní ochrany



(1) Zařízení pro zajištění evakuace tvoří



a) obsluha evakuačního střediska složená z velitele, nejméně 2

pomocníků a dále osob vykonávajících doprovod v počtu potřebném podle

organizace dopravy a



b) obsluha přijímacího střediska složená z velitele, nejméně 2

pomocníků a osob zabezpečujících péči o evakuované v místě ubytování.



(2) Zařízení pro zajištění nouzového přežití a organizované humanitární

pomoci tvoří



a) obsluha zařízení pro nouzové ubytování a stravování složená podle

charakteru a velikosti zařízení, nebo



b) skupina humanitární pomoci složená z velitele a 2 až 4 pomocníků.



(3) Zařízení pro nouzové zásobování vodou tvoří obsluha v počtu osob

podle rozsahu zabezpečovaných úkolů.



(4) Zařízení pro poskytování první pomoci tvoří zdravotnické družstvo

složené z velitele a nejméně 3 zdravotníků.



(5) Zařízení pro provádění prací spojených s vyprošťováním osob a k

odstraňování následků mimořádných událostí tvoří



a) vyprošťovací družstvo složené z velitele a nejméně 4 pomocníků a



b) obsluha strojů složená ze 2 členů.



(6) Zařízení pro zjišťování a označování nebezpečných oblastí tvoří



a) průzkumná hlídka složená z velitele, 3 průzkumníků a řidiče,



b) skupina analytického zjišťování vedená velitelem skupiny, která

zahrnuje



1. hlídku radiačního a chemického průzkumu složenou ze 3 průzkumníků a

řidiče,



2. hlídku laboratorní kontroly složenou z chemika-analytika a

laboranta-dozimetristy,



c) hlídka dozimetrické kontroly složená z velitele a 2 dozimetristů,



d) obsluha stacionárního hlásiče úrovně radiace tvořená 1 členem a



e) povodňová hlídka složená ze 2 členů-pozorovatelů.



(7) Zařízení pro zabezpečení dekontaminace terénu tvoří



a) hlídka strojní speciální očisty složená z velitele, 1 člena a řidiče

a



b) družstvo ruční speciální očisty složené z velitele, nejméně 2 členů

a řidiče.



(8) Zařízení pro zabezpečení dekontaminace osob a oděvů tvoří



a) skupina zabezpečující provoz stálé umývárny složená z velitele,

nejméně 2 dozimetristů-chemiků, 2 členů-obsluhy svlékárny, 2

členů-obsluhy sprchové části, 2 členů-obsluhy oblékárny, 2 zdravotníků,

2 směrníků, 2 členů-obsluhy dodávek vody a 2 členů vydávajících

náhradní oděvy,



b) skupina pro dekontaminaci oděvů složená z velitele, nejméně 2

dozimetristů-chemiků, 10 členů obsluhy a 8 nosičů oděvů.



(9) Zařízení pro zabezpečení dekontaminace věcných prostředků tvoří

skupina složená z velitele, 2 dozimetristů-chemiků, 5 členů-obsluhy, 2

členů-pomocné obsluhy, 2 členů obsluhy dodávek vody a 2 směrníků.



(10) Zařízení pro zabezpečení ukrytí osob ve stálých úkrytech tvoří

krytové družstvo složené z velitele, obsluhy filtroventilačního

zařízení, zdravotníků a pomocníků v počtu podle kapacity úkrytu.



(11) Zařízení pro zabezpečení výdeje prostředků individuální ochrany

tvoří skupina výdeje prostředků individuální ochrany složená z velitele

a nejméně 2 členů.



(12) Věcné prostředky pro zařízení civilní ochrany jsou stanoveny v

příloze č. 1.



§ 3



Odborná příprava personálu zařízení civilní ochrany



(1) Za odborně připraveného je považován velitel, zdravotník, chemik,

laborant, průzkumník a dozimetrista, který absolvoval nejméně 16 hodin

teoretické přípravy zpravidla ve vzdělávacím zařízení Hasičského

záchranného sboru České republiky a 4 hodiny praktické přípravy v

objektu zřizovatele zařízení civilní ochrany a který jednou za 2 roky

tuto přípravu ve stejném rozsahu opakuje. Pomocník, obsluha, řidič,

pozorovatel, směrník, nosič, člen zabezpečující dekontaminaci a člen

výdeje prostředků individuální ochrany je považován za odborně

připraveného po absolvování praktické přípravy v rozsahu 4 hodin za 2

roky.



(2) Odborná příprava se zaměřuje na objasnění místa a úlohy zařízení

civilní ochrany při vzniku mimořádné události, na součinnost se

složkami integrovaného záchranného systému a na plnění úkolů

vyplývajících z funkce s důrazem na opatření ochrany obyvatelstva

(ukrytí, evakuace, nouzové přežití, výdej prostředků individuální

ochrany, poskytování první pomoci, dekontaminace, vyprošťování,

průzkum).



ČÁST DRUHÁ



ZPŮSOB INFORMOVÁNÍ PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB O CHARAKTERU MOŽNÉHO

OHROŽENÍ, PŘIPRAVOVANÝCH OPATŘENÍCH A ZPŮSOBU JEJICH PROVEDENÍ



[K § 7 odst. 7 písm. d) zákona]



§ 4



Způsob informování



(1) Informování právnických a fyzických osob (dále jen "informování") o

charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních a způsobu jejich

provedení zabezpečuje obecní úřad a zaměstnavatel. K tomu využívají

informace poskytnuté zejména hasičským záchranným sborem kraje.



(2) Informování se uskutečňuje zejména



a) hromadnými informačními prostředky,^4)



b) letáky a informačními brožurami,



c) ukázkami činnosti integrovaného záchranného systému, nebo



d) besedami s obyvatelstvem.



§ 5



Obsah informování



V rámci informování se sdělují zejména údaje o



a) zdrojích rizik vzniku mimořádných událostí a s tím souvisejících

preventivních opatřeních,



b) činnosti a přípravě integrovaného záchranného systému na řešení

mimořádných událostí,



c) opatřeních ochrany obyvatelstva, zejména o varování, evakuaci,

ukrytí, individuální ochraně a nouzovém přežití,



d) sebeochraně a poskytování vzájemné pomoci a



e) organizaci humanitární pomoci.



ČÁST TŘETÍ



TECHNICKÉ, PROVOZNÍ A ORGANIZAČNÍ ZABEZPEČENÍ JEDNOTNÉHO SYSTÉMU

VAROVÁNÍ A VYROZUMĚNÍ A ZPŮSOB POSKYTOVÁNÍ TÍSŇOVÝCH INFORMACÍ



[K § 7 odst. 7 písm. e) zákona]



§ 6



Technické, provozní a organizační zabezpečení jednotného systému

varování a vyrozumění



Jednotný systém varování a vyrozumění je technicky, provozně a

organizačně zabezpečen vyrozumívacími centry, telekomunikačními sítěmi

a koncovými prvky varování a vyrozumění.



§ 7



Vyrozumívací centra



(1) Vyrozumívací centra jsou součástí operačních a informačních

středisek integrovaného záchranného systému pro zabezpečení varování,

vyrozumění a předávání tísňových informací.



(2) Za vyrozumívací centra se považují i zařízení zřízená za účelem

varování a poskytování tísňových informací u právnických osob nebo

podnikajících fyzických osob.



§ 8



Telekomunikační sítě



Telekomunikační sítě jsou linkové a rádiové sítě zabezpečující přenos

povelů z vyrozumívacích center pro aktivaci koncových prvků varování a

vyrozumění.



§ 9



Koncové prvky varování a vyrozumění



(1) Koncové prvky varování jsou technická zařízení schopná vydávat

varovný signál, např. sirény.



(2) Koncové prvky vyrozumění jsou technická zařízení schopná předat

informaci orgánům krizového řízení, např. mobilní telefony.



(3) Hasičský záchranný sbor kraje umísťuje koncové prvky varování na

území obcí s počtem nad 500 obyvatel, v zónách havarijního plánování a

v dalších místech možného vzniku mimořádné události.



(4) Varovný signál je stanovený způsob akustické aktivace koncových

prvků varování obyvatelstva před hrozící nebo nastalou mimořádnou

událostí.



(5) Tvar a význam varovného signálu je uveden v příloze č. 2.



(6) V místech, která nejsou pokryta varovným signálem, může obecní úřad

provádět náhradní způsob varování v dohodě s místně příslušným

hasičským záchranným sborem kraje.



(7) Připojení technického zařízení, které provozuje obec nebo jiná

právnická osoba, jež je využitelné jako koncový prvek varování do

jednotného systému varování a vyrozumění, připustí hasičský záchranný

sbor kraje, splňuje-li technické požadavky stanovené generálním

ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky.



§ 10



Poskytování tísňových informací



(1) Tísňovou informací se obyvatelstvu sdělují údaje o bezprostředním

nebezpečí vzniku nebo již nastalé mimořádné události a údaje o

opatřeních k ochraně obyvatelstva.



(2) K poskytování tísňové informace se využívá koncových prvků

varování, které jsou vybaveny modulem pro vysílání hlasové informace, a

všech hromadných informačních prostředků.



(3) Tísňová informace je předávaná bezodkladně po vyhlášení varovného

signálu.



§ 11



Ověřování provozuschopnosti



(1) Ověřování provozuschopnosti jednotného systému varování a

vyrozumění se provádí zpravidla každou první středu v měsíci ve 12

hodin akustickou zkouškou koncových prvků varování zkušebním tónem.



(2) V případě akustické aktivace koncových prvků varování v důsledku

technické závady nebo neoprávněného zásahu třetí osoby informuje obecní

úřad obce, ve které k této události došlo, bezodkladně obyvatele obce a

hasičský záchranný sbor kraje.



ČÁST ČTVRTÁ



ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ EVAKUACE A JEJÍHO VŠESTRANNÉHO ZABEZPEČENÍ



[K § 7 odst. 7 písm. f) zákona]



§ 12



Způsob provádění evakuace



(1) Evakuací se zabezpečuje přemístění osob, zvířat, předmětů kulturní

hodnoty, technického zařízení, případně strojů a materiálu k zachování

nutné výroby a nebezpečných látek z míst ohrožených mimořádnou

událostí.



(2) Evakuace se provádí z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst,

která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a

stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění.



(3) Evakuace se vztahuje na všechny osoby v místech ohrožených

mimořádnou událostí s výjimkou osob, které se budou podílet na

záchranných pracích, na řízení evakuace nebo budou vykonávat jinou

neodkladnou činnost; přednostně se plánuje pro následující skupiny

obyvatelstva



a) děti do 15 let,



b) pacienty ve zdravotnických zařízeních,



c) osoby umístěné v sociálních zařízeních,



d) osoby zdravotně postižené,



e) doprovod osob uvedených v písmenech a) až d).



(4) Evakuace se plánuje



a) pro řešení mimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího

nebo zvláštního stupně poplachu;^5) zvláštnosti provádění evakuace v

rámci povodňové ochrany jsou uvedeny v příloze č. 3,



b) ze zón havarijního plánování jaderných zařízení nebo pracovišť s

velmi významnými zdroji ionizujícího záření;^6) zvláštnosti provádění

evakuačních opatření v okolí jaderných zařízení jsou uvedeny v příloze

č. 4,



c) ze zón havarijního plánování objektů nebo zařízení s nebezpečnými

chemickými látkami,^7) při hrozbě možného ozbrojeného konfliktu z území

vyčleněného pro potřeby operační přípravy, předpokládané bojové

činnosti a dalších zájmových prostorů ozbrojených sil v souladu s

potřebami zajištění obrany státu. Opuštění míst ohrožených mimořádnou

událostí se plánuje do 48 hodin a u velké sídelní a průmyslové

aglomerace až do 72 hodin od vyhlášení evakuace.



(5) Plánování evakuačních opatření zahrnuje



a) stanovení evakuačních prostorů a pořadí jejich evakuace, vymezení

evakuačních tras s dostatečnou propustností vozidel, stanovení potřeby

a zajištění dopravních prostředků, zabezpečení činnosti evakuačních a

přijímacích středisek, stanovení míst nouzového ubytování a vytvoření

podmínek pro ubytování evakuovaného obyvatelstva,



b) zajištění propustnosti evakuačních tras, regulaci pohybu

obyvatelstva při evakuaci a provedení uzávěry evakuovaného prostoru,



c) stanovení, přípravu a zajištění označení míst shromažďování,

stanovení postupu při evakuaci ohroženého prostoru a kontrole opuštění

obydlí, zajištění ostrahy evakuovaného prostoru,



d) přípravu podkladů pro provedení příjmu evakuovaných osob, upřesnění

potřeby nouzového ubytování, přípravu podkladů pro rozdělování

evakuovaného obyvatelstva v evakuačních střediscích k přepravě do

přijímacích středisek,



e) přípravu na řízení dopravy s využitím grafikonů přepravy, založenou

na analýze evakuačních tras a z ní vyplývající kapacitě,



f) přípravu dokumentace pro příjem evakuovaných osob v přijímacích

střediscích, pro přerozdělení evakuovaných osob a jejich přepravu do

obcí přijímajících evakuované osoby,



g) zajištění nouzového ubytování a přípravu dokumentace pro příjem

evakuovaných osob v místech nouzového ubytování,



h) přípravu postupů pro evakuaci a umístění hospodářského zvířectva,

strojů, předmětů kulturní hodnoty, technických zařízení a materiálu k

zachování nutné výroby,



i) přípravu postupu informování osob,



j) psychologickou přípravu osob před a v průběhu evakuace a při

dlouhodobém pobytu v náhradním ubytovacím zařízení a



k) zabezpečení dokumentace přijatých rozhodnutí a opatření

realizovaných v průběhu celé evakuace.



§ 13



Zabezpečení evakuace



(1) Pořádkové zabezpečení evakuace zajišťuje zpracovatel evakuačního

plánu v součinnosti s příslušným orgánem veřejné správy. Zahrnuje

zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti v průběhu celé evakuace.



(2) Dopravní zabezpečení evakuace zajišťuje zpracovatel evakuačního

plánu v součinnosti s příslušným orgánem veřejné správy. U organizované

hromadné přepravy osob zabezpečuje zásobování pohonnými hmotami.



(3) Zdravotnické zabezpečení evakuace, jež v prvé řadě zahrnuje

zabezpečení poskytování předlékařské zdravotnické pomoci, převozu do

zdravotnických zařízení a zabezpečení hygienicko-epidemiologických

opatření, zajišťuje zpracovatel evakuačního plánu v součinnosti s

příslušným orgánem veřejné správy.^8)



(4) Zabezpečení ubytování, zásobování a distribuce zásob zajišťuje

zpracovatel evakuačního plánu na základě uzavřených smluv nebo na

základě mimořádných pravomocí.^9) Zahrnuje v prvé řadě zabezpečení

nouzového stravování a zásobování pitnou vodou, potravinami a nouzovými

příděly předmětů nezbytných k přežití.



(5) Zpracovatel evakuačního plánu zajišťuje mediální zabezpečení

evakuace, které zahrnuje zejména zabezpečení varování obyvatelstva,

vydání návodů pro chování obyvatelstva a následné předání potřebných

tísňových informací.



§ 14



Orgány pro řízení evakuace



(1) Evakuaci zajišťují



a) pracovní skupina krizového štábu,



b) evakuační středisko,



c) přijímací středisko.



(2) Pracovní skupina krizového štábu zajišťuje zejména



a) řízení průběhu evakuace,



b) koordinaci přepravy z míst shromažďování do evakuačních středisek,



c) řízení přepravy z nástupních stanic hromadné přepravy do přijímacích

středisek a dále do cílových míst přemístění,



d) dopravní prostředky a jejich přerozdělování mezi evakuační

střediska,



e) řízení nouzového zásobování pro obyvatelstvo,



f) koordinaci činnosti evakuačních středisek a přijímacích středisek,



g) spolupráci s orgány veřejné správy a se zdravotnickými a

humanitárními organizacemi,



h) dokumentování průběhu celé evakuace.



(3) Evakuačním střediskem se rozumí zařízení zřetelně označené nápisem,

případně mezinárodně platným rozeznávacím znakem civilní ochrany.

Umísťuje se zpravidla v místě mimo evakuační prostor, ve kterém jsou

evakuované osoby shromažďovány a informovány o dalším postupu.

Evakuační středisko zajišťuje zejména



a) řízení přepravy z míst shromažďování do evakuačního střediska s

využitím dostupných dopravních prostředků,



b) vedení evidence o příjmu evakuovaných osob a poskytování pomoci při

slučování evakuovaných rodin,



c) přerozdělování evakuovaných osob do předurčených příjmových oblastí

a přijímacích středisek,



d) vytvoření a označení místa pro podávání základních informací v

prostoru evakuačního střediska,



e) první zdravotnickou pomoc, popřípadě přednemocniční neodkladnou péči

a převoz zraněných nebo nemocných do zdravotnických zařízení,



f) vytýčení tras k nástupním stanicím hromadné přepravy,



g) nocleh a stravování pro personál a evakuované obyvatelstvo, které se

zdrží v evakuačním středisku déle než 12 hodin,



h) udržování veřejného pořádku v prostoru evakuačního střediska,



i) podávání informací o průběhu evakuace pracovní skupině krizového

štábu.



(4) Přijímacím střediskem se rozumí zařízení zřetelně označené nápisem,

případně mezinárodně platným rozeznávacím znakem civilní ochrany, které

zajišťuje



a) příjem evakuovaných osob,



b) přerozdělení evakuovaných osob do předurčených cílových míst

přemístění a míst nouzového ubytování,



c) první zdravotnickou pomoc a případný odvoz nemocných do vyčleněných

zdravotnických zařízení,



d) informování orgánů podle odstavce 1 o průběhu evakuace,



e) informování evakuovaných osob, zejména o místě nouzového ubytování a

stravování,



f) informování orgánů veřejné správy, dotčených evakuačními opatřeními,

o počtech a potřebách evakuovaných osob.



ČÁST PÁTÁ



ZÁSADY POSTUPU PŘI POSKYTOVÁNÍ ÚKRYTŮ A ZPŮSOB A ROZSAH KOLEKTIVNÍ A

INDIVIDUÁLNÍ OCHRANY OBYVATELSTVA



[K § 7 odst. 7 písm. g) zákona]



§ 15



Zásady postupu při poskytování úkrytů



Krytové družstvo zabezpečuje plynulý vstup obyvatelstva do úkrytu, jeho

rozmístění a poučení o chování v úkrytu. Vyžaduje-li to situace, může

být kapacita úkrytu překročena nejvýše o 20 %.



§ 16



Způsob a rozsah kolektivní ochrany



(1) Způsob a rozsah kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím se stanoví

plánem ukrytí, který je součástí havarijního plánu.



(2) Ukrytí obyvatelstva se při mimořádných událostech zajišťuje v

improvizovaných a ve stálých úkrytech.



(3) Improvizované úkryty se budují k ochraně obyvatelstva před účinky

světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace

radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení

v případě nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu a v době válečného

stavu v místech, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít stálých

úkrytů.



(4) Stálé úkryty slouží k ukrytí obyvatelstva a tvoří je trvalé

ochranné prostory v podzemní části staveb nebo stavby samostatně

stojící. Stálé úkryty se dělí na stálé tlakově odolné úkryty, stálé

tlakově neodolné úkryty a ochranné systémy podzemních dopravních

staveb.



(5) Stálé tlakově odolné úkryty se využívají k ochraně obyvatelstva

proti účinkům zbraní hromadného ničení v případě stavu ohrožení státu a

válečného stavu.



(6) Stálé tlakově neodolné úkryty se využívají k ochraně obyvatelstva

proti účinkům světelného a tepelného záření, pronikavé radiaci,

kontaminaci radioaktivním prachem a částečně proti tlakovým účinkům

zbraní hromadného ničení v případě stavu ohrožení státu a válečného

stavu.



(7) Ochranné systémy podzemních dopravních staveb se využívají k

ochraně obyvatelstva při stavech podle odstavce 5 a při mimořádných

událostech.



§ 17



Způsob a rozsah individuální ochrany



(1) K individuální ochraně obyvatelstva před účinky nebezpečných

škodlivin při mimořádných událostech se využívají prostředky

improvizované ochrany dýchacích cest, očí a povrchu těla. Jedná se o

jednoduché pomůcky, které si občané připravují svépomocí z dostupných

prostředků a které omezeným způsobem nahrazují prostředky individuální

ochrany.



(2) Při stavu ohrožení státu a válečném stavu se provádí výdej

prostředků individuální ochrany pro vybrané kategorie osob



a) dětské ochranné vaky pro děti do 1,5 roku,



b) dětské ochranné kazajky pro děti od 1,5 do 6 let,



c) dětské ochranné masky pro děti od 1,5 do 18 let,



d) ochranné masky pro osoby umístěné ve zdravotnických a sociálních

zařízeních,



e) ochranné masky pro doprovod osob uvedených v písmenech a) až d).



(3) K zabezpečení výdeje prostředků individuální ochrany se stanovuje

jejich množství a struktura podle počtu dětí neumístěných ve školských

zařízeních a podle projektované kapacity školských zařízení a lůžkové

kapacity zdravotnických, sociálních a obdobných zařízení se zálohou 10

%.



(4) K zabezpečení výdeje prostředků individuální ochrany se provádí



a) výběr a příprava prostorů pro uskladnění,



b) příprava personálu zabezpečujícího v zařízeních civilní ochrany

výdej prostředků individuální ochrany pro výdejní střediska a skupin

výdeje prostředků individuální ochrany (§ 2 odst. 9) k distribuci

těchto prostředků obyvatelstvu,



c) evidence prostředků individuální ochrany a jejich výdej.



ČÁST ŠESTÁ



POŽADAVKY OCHRANY OBYVATELSTVA V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNĚ TECHNICKÉ

POŽADAVKY NA STAVBY CIVILNÍ OCHRANY NEBO STAVBY DOTČENÉ POŽADAVKY

CIVILNÍ OCHRANY



[K § 7 odst. 7 písm. h) zákona]



§ 18



Uplatňování požadavků ochrany obyvatelstva v územním plánování



Požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování se uplatňují jako

požadavky civilní ochrany^10) vyplývající z havarijních plánů a

krizových plánů^11) v rozsahu, který odpovídá charakteru území a druhu

územně plánovací dokumentace.



§ 19



Požadavky civilní ochrany k územnímu plánu velkého územního celku



Na základě stanoviska dotčeného orgánu^12) uplatněného k návrhu zadání

územního plánu velkého územního celku^13) se do tohoto územního plánu

zapracuje návrh území speciálních zájmů^14) pro požadované potřeby



a) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování,



b) nouzového zásobování obyvatelstva vodou,



c) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných na území,



d) ochrany před důsledky možného teroristického útoku na objekty,

jejichž poškození může způsobit mimořádnou událost.



§ 20



Požadavky civilní ochrany k územnímu plánu obce



Na základě stanoviska dotčeného orgánu^13) uplatněného k návrhu zadání

územního plánu obce se v rozsahu předaných podkladů zapracuje do

textové a grafické části územního plánu obce návrh ploch pro požadované

potřeby



a) ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní

povodní,



b) zón havarijního plánování,



c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události,



d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování,



e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci,



f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná

území a zastavitelná území obce,



g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo

snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné

události,



h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území,



i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií.



§ 21



Požadavky civilní ochrany k regulačnímu plánu



(1) Na základě stanoviska dotčeného orgánu^13) uplatněného k návrhu

zadání regulačního plánu se v souladu s územním plánem obce zapracuje

do regulačního plánu doložka civilní ochrany členěná na textovou a

grafickou část.



(2) Textová část stanoví požadavky na pozemky a požadavky na jejich

využití pro



a) opatření vyplývající z určení záplavových území^15) a zón

havarijního plánování,



b) umístění stálých a improvizovaných úkrytů,



c) ubytování evakuovaného obyvatelstva,



d) skladování materiálu civilní ochrany,



e) zdravotnické zabezpečení obyvatelstva,



f) ochranu před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území,



g) umístění nově navrhovaných objektů zvláštního významu,



h) nouzové zásobování obyvatelstva vodou,



i) záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení

škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události,



j) zřízení humanitární základny,



k) požární nádrže a místa odběru vody k hašení požárů.



(3) Grafická část obsahuje podle potřeby znázornění pozemků obsažených

v textové části podle odstavce 2.



§ 22



Stavebně technické požadavky na stavby civilní ochrany nebo stavby

dotčené požadavky civilní ochrany



(1) Stavebně technické požadavky na stavby civilní ochrany a stavby

dotčené požadavky civilní ochrany zahrnují požadavky na



a) stálé úkryty,



b) ochranné systémy podzemních dopravních staveb,



c) stavby financované s využitím prostředků státního rozpočtu, stavby

škol a školských zařízení, ubytovny a stavby pro poskytování zdravotní

nebo sociální péče z hlediska jejich využitelnosti jako improvizované

úkryty,



d) stavby pro průmyslovou výrobu a skladování.



(2) Stálé úkryty se navrhují především jako zcela zapuštěné, s

dvouúčelovým využitím, do míst velké koncentrace obyvatelstva s trvalým

nebo přechodným pobytem v dosažitelné vzdálenosti do 500 m od těchto

míst, v důležitých provozech, ve školských, zdravotnických, sociálních

a dalších zařízeních, minimálně 100 m od zásobníků prchavých látek a

plynů s toxickými účinky, které by mohly ohrozit bezpečnost ukrývaného

obyvatelstva, a mimo záplavovou oblast. Součástí návrhu jsou i

požadavky na jejich provoz a údržbu, protiseismická opatření,

vzduchotechnická a kyslíková zařízení, elektrická vzduchová soustrojí a

k nim příslušející sklady pohonných hmot a olejů, zásobování pitnou a

užitkovou vodou a zdravotně technická zařízení.



(3) Improvizované úkryty se navrhují v souladu s plánem ukrytí v

dosažitelných vzdálenostech k zabezpečení ukrytí obyvatelstva, jemuž

nelze poskytnout stálé úkryty.



(4) Velkokapacitní sklady nebezpečných látek,^16) například ve stavbách

pro průmyslovou výrobu a skladování, se umísťují za hranice vymezeného

zastavitelného území obce.



ČÁST SEDMÁ



ÚČINNOST



§ 23



Účinnost



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.



Ministr:



Mgr. Gross v. r.



Příl.1



Věcné prostředky pro zařízení civilní ochrany



I.



Zařízení civilní ochrany k poskytování první pomoci

Zdravotnické družstvo: nejméně:

protichemický oděv, ochranná maska, filtry 4 soupravy

rukavice pracovní gumové 4 páry

zdravotnická brašna, jejíž obsah odpovídá 3 kusy

autolékárničce č. III^17)

dlaha drátěná 5 kusů

zdravotnická nosítka 2 kusy

zdravotnický popruh 2 kusy

rouška PVC o rozměru 83 x 90 cm 2 kusy

rouška PVC o rozměru 110 x 220 cm 1 kus

polní láhev 1 kus

přikrývka vlněná s upínací páskou 1 kus



II.



Zařízení civilní ochrany k provádění prací spojených s vyprošťováním

osob a k odstraňování následků mimořádných událostí



1)

Vyprošťovací družstvo: nejméně:

respirátor 13 kusů

radiomaják - přijímač 1 kus

zdravotnická brašna, jejíž obsah odpovídá 1 kus

autolékárničce č. III

ženijní materiál (krumpáč, lopata apod. 4 kusy

- z místních zdrojů)



2)

Obsluha strojů:

elektrocentrála (z místních zdrojů) 1 kus

kompresor (z místních zdrojů) 1 kus

kladivo pneumatické, bourací, sbíjecí, vrtací 1 souprava

(u obsluhy kompresoru)

palice ocelová (u obsluhy kompresoru) 1 kus

sochor ocelový (u obsluhy kompresoru) 1 kus

krumpáč (u obsluhy kompresoru) 1 kus

lopata (u obsluhy kompresoru) 1 kus

jeřáb automobilový (z místních zdrojů) 1 kus

rypadlo (z místních zdrojů) 1 kus

buldozer (z místních zdrojů) 1 kus



III.



Zařízení civilní ochrany ke zjišťování a označování nebezpečných

oblastí



1)

Průzkumná hlídka: nejméně:

protichemický oděv 5 souprav

ochranná maska 5 souprav

radiometr 1 kus

chemický průkazník 1 kus

souprava osobních operativních dozimetrů 1 souprava

rozstřikovač přenosný 1 souprava

prostředky pro vytyčování nebezpečných prostorů 1 souprava

spojovací prostředek 1 souprava

automobil (z místních zdrojů) 1 kus



2) Skupina analytického zjišťování:



a) hlídka radiačního a chemického průzkumu:

protichemický oděv 5 souprav

ochranná maska 5 souprav

průmyslové filtry 1 sada

dýchací přístroje 3 soupravy

polní chemická laboratoř 1 souprava

chemický průkazník 1 kus

průmyslové detekční trubičky 1 sada

kvantimetr 1000 1 souprava

automatický signalizátor nebezpečných 1 souprava

škodlivin

souprava osobních dozimetrů 5 souprav

dozimetrický přístroj (např. DC-3B-72) 1 souprava

souprava radiometru (např. DC-3E-83) 1 souprava

souprava pro meteorologické pozorování 1 souprava

MET CHEM

souprava pro odběr vzorků pevných látek, 1 souprava

vody a vzduchu

spojovací prostředek 2 kusy

vytyčovací znaky 30 kusů

automobil (z místních zdrojů) 1 kus

gumové rukavice prstové 5 párů

zásobní kovové nebo polyetylenové baňky 3 kusy

(5, 10, 20 litrů)

nádoba na dekontaminaci 2 kusy

rozstřikovač přenosný 1 souprava

polní lopatka 2 kusy

propanbutanový vařič s kovovou lahví 1 souprava

zdravotnický prostředek jednotlivce 5 souprav

(např. ZPJ-80)

kapesní svítilna 5 kusů

mezinárodní znak civilní ochrany 3 kusy



b) hlídka laboratorní kontroly:

protichemický oděv 2 soupravy

ochranná maska 2 soupravy

průmyslové filtry 1 sada

dýchací přístroje 3 soupravy

polní chemická laboratoř 1 souprava

chemický průkazník 1 kus

průmyslové detekční trubičky 1 sada

kvantimetr 1000 1 souprava

automatický signalizátor nebezpečných 1 souprava

škodlivin

souprava osobních dozimetrů 2 soupravy

dozimetrický přístroj (např. DC-3B-72) 1 souprava

souprava radiometrů (např. DC-3E-83) 1 souprava

souprava pro meteorologické pozorování 1 souprava

MET CHEM

souprava pro odběr vzorků pevných látek, vody 1 souprava

a vzduchu

spojovací prostředek 2 kusy

vytyčovací znaky 30 kusů

automobil (z místních strojů) 1 kus

gumové rukavice prstové 4 páry

zásobní kovové nebo polyetylenové baňky 3 kusy

(5, 10, 20 litrů)

nádoba na dekontaminaci 2 kusy

rozstřikovač přenosný 1 souprava

polní lopatka 2 kusy

propanbutanový vařič s kovovou lahví 1 souprava

zdravotnický prostředek jednotlivce 2 soupravy

(např. ZPJ-80)

kapesní svítilna 2 kusy

mezinárodní znak civilní ochrany 3 kusy



3) Hlídka dozimetrické kontroly:

protichemický oděv 3 soupravy

ochranná maska 3 soupravy

radiometr 1 kus

souprava osobních operativních dozimetrů 1 souprava

vyhodnocovací zařízení dozimetrů 1 souprava



4) Obsluha stacionárního hlásiče úrovně radiace:

stacionární hlásič úrovně radiace 1 souprava



IV.



Zařízení civilní ochrany k zabezpečení dekontaminace a k provedení

jiných ochranných opatření



1)

Hlídka strojní speciální očisty terénu: nejméně:



a) při vybavení technickou na kapaliny:

protichemický oděv, ochranná maska, filtry 3 soupravy

kropící automobil (z místních zdrojů) 1 kus

další materiál (hadry, mýdla, rozpouštědla -

z místních zdrojů)



b) při vybavení technikou na sypké hmoty:

protichemický oděv, ochranná maska, filtry 3 soupravy

sypací automobil (z místních zdrojů) 1 kus

další materiál (hadry, mýdla, rozpouštědla -

z místních zdrojů)



2) Družstvo ruční speciální očisty:

protichemický oděv 4 soupravy

ochranná maska 4 soupravy

rozstřikovač přenosný 2 soupravy

rozmetačka na chlórové vápno 2 soupravy

další materiál (krumpáče, lopaty, hrábě, vědra,

košťata, štětky, rozpouštědla a dekontaminační

látka - z místních zdrojů)



3) Skupina pro dekontaminaci osob a oděvů:

protichemický oděv 38 souprav

ochranná maska 38 souprav

radiometr 4 kusy

chemický průkazník 4 kusy

prostředky pro vytyčování zamořených prostorů 2 soupravy

zdravotnická brašna, jejíž obsah odpovídá 2 kusy

autolékárničce č. III



další materiál (chlornan vápenatý, rozpouštědlo, mýdlo, hadry, kapesní

svítilna, náhradní oděvy, igelitový pytel, igelitový sáček, ručník)



4) Skupina pro dekontaminaci věcných prostředků:

protichemický oděv 14 souprav

ochranná maska 14 souprav

radiometr 2 kusy

chemický průkazník 2 kusy

prostředky pro vytyčování zamořených prostorů 1 souprava

zdravotnická brašna, jejíž obsah odpovídá 1 kus

autolékárničce č. III



další materiál (chlornan vápenatý, rozpouštědlo, mýdlo, hadry, lopata,

koště, kapesní svítilna



V.



Zařízení civilní ochrany k zabezpečení ukrytí osob ve stálých úkrytech

Krytové družstvo pro stálý úkryt: nejméně:



protichemický oděv 2 soupravy

ochranná maska 2 soupravy

radiometr 1 kus

chemický průkazník 1 kus

zdravotnická brašna, jejíž obsah odpovídá 2 kusy

autolékárničce č. III



VI.



Zařízení civilní ochrany k zabezpečení výdeje prostředků individuální

ochrany

Středisko výdeje prostředků individuální ochrany: nejméně:

faciometr 1 kus



Příl.2



Tvar a význam varovného signálu



Varovný signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin.

Vyhlašován může být třikrát za sebou v cca tříminutových intervalech.

+-------------------+------------------+-------------------------+

| Tón sirény |Délka signálu |Název varovného signálu |

+-------------------+------------------+-------------------------+

| kolísavý | 140 vteřin |"Všeobecná výstraha" |

+-------------------+------------------+-------------------------+



1) Akustický tvar varovného signálu pro elektrické sirény



2) Akustický tvar varovného signálu pro elektronické sirény



3) Akustický tvar požárního poplachu pro elektrické sirény



4) Akustický tvar požárního poplachu pro elektronické sirény



5) Zkušební tón pro akustickou zkoušku elektrických a elektronických

sirén



Příl.3



Zvláštnosti provádění evakuace v rámci povodňové ochrany



1) Plánování evakuace ze záplavových území^18) ohrožených přirozenými a

zvláštními povodněmi^19) vychází z hydrologických výpočtů, analýzy

povodňového ohrožení, z dostupných podkladů správců povodí a správců

vodních toků o pravděpodobné hranici území ohroženého přirozenými

povodněmi a zvláštními povodněmi. Dotčený územně příslušný vodoprávní

úřad, který záplavová území stanovuje, předává mapovou dokumentaci

těchto území dotčeným stavebním úřadům a Ministerstvu životního

prostředí.^20)



2) Evakuace se při přirozených a zvláštních povodních zahajuje na

základě rozhodnutí územně příslušných povodňových orgánů,^21) v případě

vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu na povodní ohroženém území,

na základě rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy. Evakuace se

provádí podle zpracovaných povodňových nebo havarijních plánu.^22)



3) Při plánování evakuace je třeba respektovat rozdílné působení dvou

základních typů povodňového ohrožení a vycházet z podkladů příslušných

povodňových plánů územního celku a havarijních plánů vybraných vodu

vzdouvajících vodních děl (dále jen "vodní dílo").



4) Při ohrožení přirozenými povodněmi se evakuace provádí z prostorů

ohrožených záplavami na základě rozhodnutí územně příslušného

povodňového orgánu v závislosti na vyhodnocení aktuální povodňové

situace a s ohledem na průběh a dobu příchodu záplavové vlny.



5) Při bezprostředním ohrožení bezpečnosti vodních děl a vývoji

směřujícímu k narušení jejich funkce a vzniku zvláštní povodně varují

vlastníci vodních děl^23) po vodním toku níže položené povodňové

orgány, Hasičský záchranný sbor ČR a v případě nebezpečí z prodlení i

bezprostředně ohrožené subjekty.



6) Při ohrožení zvláštní povodní, při dosažení kritických hodnot

sledovaných jevů a pokud hrozí bezprostřední havárie vodního díla

doprovázená nebezpečím vzniku průlomové vlny, se provádí okamžitá

evakuace ihned po varování obyvatelstva a nařízení evakuace, a to všemi

dostupnými prostředky do předem stanovených prostorů.



7) Evakuace se plánuje s důrazem na rychlost a komplexnost přemístění

obyvatelstva a zaměstnanců s ohledem na dobu příchodu čela průlomové

vlny.



8) V případě bezprostřední hrozby nebo vzniku mimořádné situace na

vodním díle, která vyžaduje záchranné povodňové práce, se evakuace

provádí na základě rozhodnutí územně příslušného povodňového orgánu. V

případě vyhlášení stavu nebezpečí nebo nouzového stavu na území

ohroženém mimořádnou situací na vodním díle se evakuace provádí z

tohoto území na základě rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy.



Příl.4



Zvláštnosti provádění evakuačních opatření v okolí jaderných zařízení



1) V zónách havarijního plánování jaderných zařízení^24) se plánuje

evakuace, která se týká obyvatelstva z části či z celého urbanistického

celku, případně většího územního prostoru.



2) Příprava evakuace v okolí jaderných elektráren musí vycházet jak z

analýzy rizik, tak i z právních norem, které určují limitní

hodnoty.^24),^25),^26) Při přípravě se vychází z vnitřních havarijních

plánů jaderných elektráren, vnějších havarijních plánů a podmínek

stanovených zvláštním právním předpisem.^25),^27 Přitom se vychází z

následujících zásad:



a) v případě poruchy na technologickém zařízení jaderné elektrárny,

která by mohla vyústit ve vznik radiační havárie, se zahajuje příprava

přímé evakuace. Přímou evakuací se rozumí evakuace, prováděná bez

předchozího ukrytí evakuovaných osob;



b) v případě vzniku radiační havárie se provádí ze středového prostoru

a z vybraných sektorů v závislosti na směru větru evakuace s ukrytím.

Evakuací s ukrytím se rozumí evakuace provedená po předchozím ukrytí

evakuovaných osob a po snížení prvotního nebezpečí ozáření z

radioaktivního oblaku.



1) § 23 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném

systému a o změně některých zákonů



2) § 10 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.



3) § 10 odst. 4 zákona č. 239/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.



4) § 32 zákona č. 239/2000 Sb.



5) § 23, 24 a 25 vyhlášky č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech

zabezpečení integrovaného záchranného systému.



6) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a

ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých

zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona

č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.



7) Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených

vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o

změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich

působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve

znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve

znění zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.



8) Například zákon č. 239/2000 Sb., zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém

řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č.

320/2002 Sb.



9) Například § 16 písm. d) zákona č. 239/2000 Sb.



10) Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně

plánovací dokumentaci.



11) Vyhláška č. 328/2001 Sb.



12) § 10 odst. 6 a § 15 odst. 5 zákona č. 239/2000 Sb.



13) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění zákona č. 137/1982 Sb., zákona č. 103/1990

Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 262/1992

Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb.,zákona č. 83/1998

Sb., zákona č. 95/2000 Sb., zákona č. 96/2000 Sb., zákona č. 132/2000

Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 59/2001

Sb., zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.



14) § 9 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 262/1992 Sb.

a zákona č. 83/1998 Sb.



15) § 66 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých

zákonů (vodní zákon).



16) § 2 písm. b) zákona č. 353/1999 Sb.



17) Vyhláška č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a

technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních

komunikací, ve znění vyhlášky č. 299/1996 Sb., vyhlášky č. 4/1998 Sb.,

vyhlášky č. 244/1999 Sb. a vyhlášky č. 160/2001 Sb.



18) § 66 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů

(vodní zákon).



19) § 44 a § 69 zákona č. 254/2001 Sb.



20) § 66 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb.



21) § 77 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.



22) § 11, § 12 a § 13 zákona č. 239/2000 Sb., ve znění zákona č.

320/2002 Sb.



23) § 84 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.



24) Zákon č. 18/1997 Sb.



25) Zákon č. 239/2000 Sb.



26) Vyhláška č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační

ochrany



27) Vyhláška č. 328/2001 Sb.