163/1996 Sb.
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 14. listopadu 1995 byla
v Praze podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Irskem o zamezení
dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z
majetku.
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident
republiky ji ratifikoval.
Smlouva na základě svého článku 29 odst. 1 vstoupila v platnost dnem
21. dubna 1996.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
SMLOUVA
mezi Českou republikou a Irskem o zamezení dvojího zdanění a zabránění
daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku
Česká republika a Irsko, přejíce si uzavřít smlouvu o zamezení dvojího
zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku, se
dohodly takto:
Čl.1
Osoby, na které se Smlouva vztahuje
Tato smlouva se vztahuje na osoby, které mají bydliště či sídlo v
jednom nebo obou smluvních státech (rezidenti).
Čl.2
Daně, na které se Smlouva vztahuje
1. Tato smlouva se uplatňuje na daně z příjmu a z majetku ukládané
jménem každého ze smluvních států nebo jeho nižších správních útvarů
nebo místních úřadů, ať je způsob vybírání jakýkoli.
2. Za daně z příjmu a majetku se považují všechny daně vybírané z
celkového příjmu, z celkového majetku nebo z části příjmu nebo majetku
včetně daní ze zisku ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku.
3. Současné daně, na které se Smlouva vztahuje, jsou:
a) v Irsku:
(i) daň z příjmů;
(ii) daň korporací; a
(iii) daň z kapitálových zisků; (dále nazývané "irská daň");
b) v České republice:
(i) daň z příjmů fyzických osob;
(ii) daň z příjmů právnických osob;
(iii) daň z nemovitostí; (dále nazývané "česká daň").
4. Tato smlouva se bude rovněž vztahovat na daně stejného nebo v zásadě
podobného druhu, které budou ukládány po podpisu této smlouvy vedle
nebo místo současných daní. Příslušné úřady smluvních států si vzájemně
sdělí podstatné změny, které budou provedeny v jejich příslušných
daňových zákonech.
5. Pokud bude v Irsku zavedena daň z majetku, bude se tato smlouva
vztahovat i na tuto daň.
Čl.3
Všeobecné definice
1. Pro účely této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad:
a) výraz "Irsko" zahrnuje i každou oblast mimo území výsostných vod
Irska, která v souladu s mezinárodním právem byla nebo může být podle
zákonů Irska týkajících se kontinentálního šelfu označena jako území,
na němž mohou být vykonávána práva Irska týkající se mořského dna a
podloží a jejich přírodních zdrojů;
b) výraz "Česká republika" znamená území České republiky, na kterém
jsou podle českých právních předpisů a v souladu s mezinárodním právem
vykonávána svrchovaná práva České republiky;
c) výrazy "jeden smluvní stát" a "druhý smluvní stát" označují podle
případu Českou republiku nebo Irsko;
d) výraz "osoba" zahrnuje fyzickou osobu, společnost a všechna jiná
sdružení osob;
e) výraz "společnost" označuje právnickou osobu nebo nositele práv
považovaného pro účely zdanění za právnickou osobu;
f) výrazy "podnik jednoho smluvního státu" a "podnik druhého smluvního
státu" označují podnik provozovaný rezidentem jednoho smluvního státu
nebo podnik provozovaný rezidentem druhého smluvního státu;
g) výraz "mezinárodní doprava" označuje jakoukoli dopravu
uskutečňovanou lodí nebo letadlem, která je provozována podnikem, jehož
místo skutečného vedení je umístěno v jednom smluvním státě, pokud
taková doprava není uskutečňována jen mezi místy v druhém smluvním
státě;
h) výraz "státní příslušník" označuje:
(i) v případě Irska každého irského občana a každou právnickou osobu,
sdružení nebo jiný subjekt zřízený podle práva platného v Irsku;
(ii) v případě České republiky
(i) každou fyzickou osobu, která je státním občanem České republiky;
(ii) každou právnickou osobu, osobní společnost nebo sdružení zřízené
podle práva platného v České republice;
i) výraz "příslušný úřad" označuje
(i) v případě Irska komisaře daňového úřadu nebo jejich zmocněného
zástupce; a
(ii) v případě České republiky ministra financí České republiky nebo
jeho zmocněného zástupce.
2. Každý výraz, který zde není definován, bude mít pro aplikaci této
smlouvy smluvním státem význam, jež mu náleží podle práva tohoto státu,
které upravuje daně, na něž se vztahuje tato smlouva, pokud souvislost
nevyžaduje odlišný výklad.
Čl.4
Rezident
1. Pro účely této smlouvy výraz "rezident jednoho smluvního státu"
označuje každou osobu, která je podle práva tohoto státu podrobena v
tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa
vedení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria. Tento výraz však
nezahrnuje osobu, která je podrobena zdanění v tomto státě pouze z
důvodů příjmu ze zdrojů v tomto státě nebo majetku v tomto státě
umístěného.
2. Jestliže fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem v
obou smluvních státech, bude její postavení určeno následujícím
způsobem:
a) předpokládá se, že tato osoba je rezidentem v tom státě, ve kterém
má stálý byt; jestliže má stálý byt v obou státech, předpokládá se, že
je rezidentem v tom státě, ke kterému má užší osobní a hospodářské
vztahy (středisko životních zájmů);
b) jestliže nemůže být určeno, ve kterém státě má tato osoba středisko
svých životních zájmů nebo jestliže nemá stálý byt v žádném z obou
států, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, ve kterém se
obvykle zdržuje;
c) jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném
z nich, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, jehož je státním
občanem;
d) jestliže je tato osoba státním občanem obou států nebo žádného z
nich, upraví příslušné úřady smluvních států tuto otázku vzájemnou
dohodou.
3. Jestliže osoba jiná než osoba fyzická je podle ustanovení odstavce 1
rezidentem v obou smluvních státech, předpokládá se, že je rezidentem v
tom státě, v němž se nachází místo jejího skutečného vedení.
Čl.5
Stálá provozovna
1. Pro účely této smlouvy výraz "stálá provozovna" označuje trvalé
zařízení pro podnikání, jehož prostřednictvím podnik vykonává zcela
nebo zčásti svoji činnost.
2. Výraz "stálá provozovna" zahrnuje obzvláště:
a) místo vedení;
b) závod;
c) kancelář;
d) továrnu;
e) dílnu; a
f) důl, naleziště nafty nebo plynu, lom nebo jiné místo, kde se těží
přírodní zdroje.
3. Výraz "stálá provozovna" rovněž zahrnuje:
a) staveniště nebo stavbu, montáž nebo instalační projekt, nebo dozor
nad nimi, avšak pouze trvá- -li tato stavba, projekt nebo dozor déle
než 12 měsíců;
b) poskytování služeb, včetně poradenských nebo manažerských služeb,
podnikem jednoho smluvního státu prostřednictvím zaměstnanců nebo
jiných pracovníků najatých podnikem pro tyto účely, avšak pouze pokud
činnosti takového charakteru trvají na území druhého smluvního státu po
jedno nebo více období přesahující v úhrnu více než šest měsíců v
jakémkoli dvanáctiměsíčním období a poskytování služeb vyžaduje užití
zařízení umístěných ve druhém smluvním státě.
4. Bez ohledu na předcházející ustanovení tohoto článku předpokládá se,
že výraz "stálá provozovna" nezahrnuje:
a) zařízení, které se využívá pouze k uskladnění, vystavení nebo dodání
zboží patřícího podniku;
b) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem
uskladnění, vystavení nebo dodání;
c) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem
zpracování jiným podnikem;
d) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem
nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik;
e) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pro podnik pouze za
účelem reklamy, poskytování informací, vědeckého výzkumu nebo podobných
činností, které mají pro podnik přípravný nebo pomocný charakter;
f) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze k výkonu
jakéhokoliv spojení činností uvedených v písmenech a) -- e), pokud
celková činnost trvalého zařízení pro podnikání, vyplývající z tohoto
spojení, má přípravný nebo pomocný charakter.
5. Jestliže, bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2, osoba -- jiná než
nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 6 -- jedná ve
smluvním státě na účet podniku a má k dispozici a obvykle používá plnou
moc, která jí dovoluje uzavírat smlouvy jménem podniku, má se za to, že
tento podnik má stálou provozovnu v tomto státě ve vztahu ke všem
činnostem, které tato osoba provádí pro podnik, pokud činnosti této
osoby nejsou omezeny na činnosti uvedené v odstavci 4, které, kdyby
byly uskutečňovány prostřednictvím trvalého zařízení, by z tohoto
trvalého zařízení nečinily stálou provozovnu podle ustanovení tohoto
odstavce.
6. Nemá se za to, že podnik má stálou provozovnu ve smluvním státě,
jestliže v tomto státě vykonává svoji činnost pouze prostřednictvím
makléře, generálního komisionáře nebo jiného nezávislého zástupce,
pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné činnosti.
7. Skutečnost, že společnost, která je rezidentem v jednom smluvním
státě, ovládá společnost nebo je ovládána společností, která je
rezidentem v druhém smluvním státě nebo která v tomto druhém státě
vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo
jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou
provozovnu druhé společnosti.
Čl.6
Příjmy z nemovitého majetku
1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z nemovitého
majetku (včetně příjmů ze zemědělství a lesnictví) umístěného ve druhém
smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Výraz "nemovitý majetek" má takový význam, jaký má podle zákonů
smluvního státu, v němž je tento majetek umístěn. Výraz zahrnuje v
každém případě příslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář
užívaný v zemědělství a lesnictví, práva, pro která platí ustanovení
občanského práva vztahující se na pozemky, budovy, právo požívání
nemovitého majetku a práva na proměnlivé nebo pevné platby za těžbu
nebo povolení těžby nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních
zdrojů; lodě, čluny a letadla se nepovažují za nemovitý majetek.
3. Ustanovení odstavce 1 platí pro příjmy z přímého užívání, nájmu nebo
každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku.
4. Ustanovení odstavců 1 a 3 platí rovněž pro příjmy z nemovitého
majetku podniku a pro příjmy z nemovitého majetku užívaného k výkonu
nezávislého povolání.
Čl.7
Zisky podniků
1. Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto
státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě
prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže
podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku
zdaněny v tomto druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je
lze přičítat této stálé provozovně.
2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v
druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam
umístěna, přisuzují se s přihlédnutím k ustanovení odstavce 3 v každém
smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by byla mohla
docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo
obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela
nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou.
3. Při výpočtu zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady
podniku vynaložené na účely této stálé provozovny včetně výloh vedení a
všeobecných správních výloh takto vynaložených, ať vznikly ve státě, v
němž je tato stálá provozovna umístěna, či jinde.
4. Jestliže je v některém smluvním státě obvyklé stanovit zisky, které
mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových
zisků podniku jeho různým částem, nevylučuje ustanovení odstavce 2, aby
tento smluvní stát stanovil zisky, jež mají být zdaněny, tímto obvyklým
rozdělením; použitý způsob rozdělení zisků musí být však takový, aby
výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku.
5. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že
pouze nakupovala zboží pro podnik.
6. Zisky, které se mají přičíst stálé provozovně, se pro účely
předchozích odstavců stanoví každý rok stejným způsobem, pokud
neexistují dostatečné důvody pro jiný postup.
7. Jestliže zisky zahrnují části příjmů nebo zisků, o nichž se
pojednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení
oněch článků dotčena ustanoveními tohoto článku.
Čl.8
Mezinárodní doprava
1. Zisky z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě
podléhají zdanění jen ve smluvním státě, ve kterém je umístěno sídlo
skutečného vedení podniku.
2. Jestliže sídlo skutečného vedení podniku lodní dopravy je na palubě
lodi, považuje se za umístěné ve smluvním státě, ve kterém se nachází
domovský přístav této lodi, nebo není-li takový domovský přístav, ve
smluvním státě, v němž je provozovatel lodi rezidentem.
3. Pro účely tohoto článku zisky pobírané z provozování lodí nebo
letadel v mezinárodní dopravě zahrnují i zisky plynoucí z nájemného z
lodí nebo letadel, pokud jsou tyto lodě nebo letadla provozovány v
mezinárodní dopravě nebo pokud jsou takové zisky z nájemného spojeny s
ostatními zisky uvedenými v odstavci 1 tohoto článku.
4. Ustanovení odstavce 1 platí také pro zisky z účasti na poolu,
společném provozu nebo mezinárodní provozní organizaci.
Čl.9
Sdružené podniky
1. Jestliže
a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na
řízení, kontrole nebo jmění podniku druhého smluvního státu, nebo
b) tytéž osoby se přímo nebo nepřímo podílejí na řízení, kontrole nebo
jmění podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého smluvního státu
a jestliže v těchto případech jsou oba podniky ve svých obchodních nebo
finančních vztazích vázány podmínkami, které dohodly nebo jim byly
uloženy a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi
podniky nezávislými, mohou jakékoliv zisky, které by, nebýt těchto
podmínek, byly docíleny jedním z podniků, ale vzhledem k těmto
podmínkám docíleny nebyly, být zahrnuty do zisků tohoto podniku a
následně zdaněny.
2. Jestliže jeden smluvní stát zahrne do zisků podniku tohoto státu - a
následně zdaní - zisky, které podniku druhého smluvního státu byly
zdaněny v tomto druhém státě, a zisky takto zahrnuté jsou zisky, které
by byly docíleny podnikem prvně zmíněného státu, kdyby podmínky
sjednané mezi oběma podniky byly takové, jaké by byly sjednány mezi
nezávislými podniky, může druhý stát upravit přiměřeně částku daně jím
uložené z těchto zisků. Při stanovení této úpravy se vezme náležitý
zřetel na jiná ustanovení této smlouvy, a bude-li to nutné, příslušné
úřady smluvních států se za tím účelem vzájemně poradí.
Čl.10
Dividendy
1. Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem v jednom
smluvním státě, osobě, která je rezidentem v druhém smluvním státě,
mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Tyto dividendy však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v
němž je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to podle právních
předpisů tohoto státu, avšak jestliže příjemce je skutečným vlastníkem
dividend, daň takto stanovená nepřesáhne:
a) 5 % hrubé částky dividend, jestliže příjemce je společnost, která
přímo vlastní nejméně 25 % podílů s hlasovacím právem společnosti
vyplácející dividendy;
b) 15 % hrubé částky dividend ve všech ostatních případech.
Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob
aplikace těchto omezení. Tento odstavec se nedotýká zdanění zisků
společnosti, ze kterých jsou dividendy vypláceny.
3. Výraz "dividendy" použitý v tomto článku označuje příjmy z akcií
nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, a zahrnuje jakýkoli příjem
nebo rozdělení zisku, které jsou podle daňových předpisů toho smluvního
státu, v němž je společnost, která vyplácí dividendy nebo rozdílí zisk,
rezidentem, postaveny na roveň příjmů z akcií.
4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník
dividend, který je rezidentem v jednom smluvním státě, vykonává v
druhém smluvním státě, v němž je rezidentem společnost vyplácející
dividendy, podnikatelskou činnost prostřednictvím stálé provozovny,
která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém státě nezávislé
povolání prostřednictvím stálé základny tam umístěné, a jestliže účast,
pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže k této stálé
provozovně nebo k této stálé základně. V takovém případě se použijí
ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.
5. Jestliže společnost, která je rezidentem v jednom smluvním státě,
dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento
druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností, ledaže tyto
dividendy jsou vypláceny rezidentu tohoto druhého státu nebo že účast,
pro kterou se dividendy vyplácejí, skutečně patří ke stálé provozovně
nebo stálé základně, která je umístěna v tomto druhém státě, ani
podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků, i
když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo
zčásti ze zisků nebo z příjmů docílených v tomto druhém státě.
Čl.11
Úroky
1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené osobě, která
je rezidentem v druhém smluvním státě, budou zdaněny pouze v tomto
druhém státě, pokud je tento rezident skutečným vlastníkem úroků.
2. Výraz "úroky" použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek
jakéhokoliv druhu, zajištěných i nezajištěných zástavním právem na
nemovitosti nebo doložkou o účasti na zisku dlužníka a obzvláště příjmy
z vládních cenných papírů a příjem z obligací a dluhopisů včetně prémií
a výher spojených s těmito cennými papíry, obligacemi nebo dluhopisy a
rovněž veškerými dalšími příjmy, které patří mezi příjmy z půjčených
peněz podle práva toho státu, v němž je jejich zdroj, avšak nezahrnuje
jakýkoli příjem, který je považován za dividendu podle článku 10.
3. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jestliže skutečný vlastník
úroků, který je rezidentem v jednom smluvním státě, vykonává v druhém
smluvním státě, v němž mají úroky zdroj, podnikatelskou činnost
prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává
v tomto druhém státě nezávislé povolání prostřednictvím stálé základny
tam umístěné a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, se
skutečně váže k této stálé provozovně nebo stálé základně. V takovém
případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle případu.
4. Jestliže částka úroků, posuzováno se zřetelem k pohledávce, ze které
jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi
plátcem a skutečným vlastníkem úroků nebo které jeden i druhý udržují s
třetí osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným
vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto
článku jen na tuto naposledy zmíněnou částku. Částka plateb, která ji
přesahuje, může být v tomto případě zdaněna podle práva každého
smluvního státu a s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.
Čl.12
Licenční poplatky
1. Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě vyplácené
rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém
státě.
2. Takové licenční poplatky však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním
státě, ve kterém je jejich zdroj, a to podle právních předpisů tohoto
státu, avšak jestliže je příjemce skutečným vlastníkem licenčních
poplatků, nepřesáhne daň takto stanovená 10 % z hrubé částky licenčních
poplatků. Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou
způsob aplikace tohoto omezení.
3. Výraz "licenční poplatky" použitý v tomto článku označuje platby
jakéhokoli druhu obdržené jako náhrada za užití nebo právo na užití
jakéhokoli autorského práva k literárnímu, uměleckému nebo vědeckému
dílu (včetně kinematografických filmů nebo filmů a pásek nebo jiných
prostředků užívaných pro rozhlasové a televizní vysílání), jakéhokoli
patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce
nebo výrobního postupu nebo za informace, které se vztahují na
zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké.
4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník
licenčních poplatků, který je rezidentem v jednom smluvním státě,
vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky
zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé
provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává nezávislé povolání ze
stálé základny tam umístěné a jestliže právo nebo majetek, které dávají
vznik licenčním poplatkům, se skutečně vážou k této stálé provozovně
nebo stálé základně. V tomto případě se použijí ustanovení článku 7
nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.
5. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj ve smluvním státě,
jestliže plátcem je tento stát sám, jeho správní útvar, místní úřad
nebo rezident tohoto státu. Jestliže však plátce licenčních poplatků,
ať je nebo není rezidentem v některém smluvním státě, má ve smluvním
státě stálou provozovnu nebo stálou základnu, ve spojení s níž vznikla
povinnost platit licenční poplatky, které jdou k tíži stálé provozovně
nebo stálé základně, předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají
zdroj v tom smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna nebo stálá
základna umístěna.
6. Jestliže částka licenčních poplatků, které se vztahují na užití,
právo nebo informaci, za které jsou placeny, přesahuje v důsledku
zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo
které jeden i druhý udržuje s třetí osobou, částku, kterou by byl
smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů,
použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou
částku. Částka platů, která ji přesahuje, bude v tomto případě podléhat
zdanění podle právních předpisů každého smluvního státu s přihlédnutím
k ostatním ustanovením této smlouvy.
Čl.13
Zisky ze zcizení majetku
1. Zisky, které plynou rezidentu jednoho smluvního státu ze zcizení
nemovitého majetku uvedeného v článku 6, který je umístěn ve druhém
smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Zisky ze zcizení podílů, práv nebo účastí na společnosti, jiné
právnické osobě nebo osobní společnosti, jejíž majetek pozůstává hlavně
z nemovitého majetku nebo z práv na takovémto majetku, který je umístěn
v jednom smluvním státě, nebo z podílů na společnosti, jejíž majetek
pozůstává hlavně z nemovitého majetku nebo práv na takovémto majetku,
který je umístěn v jednom smluvním státě, mohou být zdaněny ve státě,
ve kterém je nemovitý majetek umístěn, jestliže podle práva tohoto
státu podléhají takovéto zisky stejným daňovým pravidlům jako zisky ze
zcizení nemovitého majetku.
3. Zisky jiné než uvedené v odstavci 2 tohoto článku ze zcizení
movitého majetku, který je částí provozního majetku stálé provozovny,
jež má podnik jednoho smluvního státu v druhém smluvním státě, nebo
movitého majetku, který patří ke stálé základně, kterou rezident
jednoho smluvního státu má v druhém smluvním státě k výkonu nezávislého
povolání, včetně takových zisků docílených ze zcizení takové stálé
provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem) nebo takové stálé
základny, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
4. Zisky ze zcizení lodí nebo letadel provozovaných v mezinárodní
dopravě nebo movitého majetku, který slouží provozu těchto lodí nebo
letadel, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž je umístěno
sídlo skutečného vedení podniku.
5. Zisky ze zcizení jakéhokoli jiného majetku, než který je uveden v
předcházejících odstavcích tohoto článku, podléhají zdanění jen ve
smluvním státě, v němž je zcizitel rezidentem.
Čl.14
Nezávislá povolání
1. Příjmy, které rezident jednoho smluvního státu pobírá ze svobodného
povolání nebo jiné nezávislé činnosti podobného charakteru, podléhají
zdanění jen v tomto státě, vyjma následujících případů, kdy mohou být
příjmy zdaněny také v druhém smluvním státě:
a) jestliže má pravidelně k dispozici stálou základnu ve druhém
smluvním státě pro účely provozování svých činností; v takovém případě
jen taková část příjmů, kterou lze přičíst této stálé základně, může
být zdaněna v tomto druhém státě; nebo
b) jestliže jeho pobyt ve druhém státě po jedno nebo více období
přesahuje v úhrnu 183 dnů v jakémkoli dvanáctiměsíčním období v
příslušném daňovém roce tohoto druhého státu; v takovém případě jen
taková část příjmů, které plynou z jeho činností vykonávaných v tomto
druhém státě, může být zdaněna v tomto druhém státě.
2. Výraz "svobodné povolání" zahrnuje obzvláště nezávislé činnosti
vědecké, literární, umělecké, vzdělávací nebo učitelské, jakož i
samostatné činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a
účetních.
Čl.15
Zaměstnání
1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které rezident jednoho smluvního
státu pobírá z důvodu zaměstnání, podléhají s výhradou ustanovení
článků 16, 18, 19 a 21 zdanění jen v tomto státě, pokud zaměstnání není
vykonáváno v druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno,
mohou být odměny přijaté za ně zdaněny v tomto druhém státě.
2. Odměny, které rezident jednoho smluvního státu pobírá z důvodu
zaměstnání vykonávaného v druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu
na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvně zmíněném státě, jestliže:
a) příjemce se zdržuje v druhém státě po jedno nebo více období, která
nepřesáhnou v úhrnu 183 dnů v příslušném daňovém roce tohoto druhého
státu, a
b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který
není rezidentem v druhém státě, a
c) odměny nejdou k tíži stálé provozovně nebo stálé základně, které má
zaměstnavatel v druhém státě.
3. Nehledě na předchozí ustanovení tohoto článku mohou být odměny
pobírané ze zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo letadla v
mezinárodní dopravě zdaněny ve smluvním státě, v němž je umístěno sídlo
skutečného vedení podniku.
Čl.16
Tantiémy
Tantiémy a jiné podobné platby, jež rezident jednoho smluvního státu
pobírá jako člen správní rady nebo jiného obdobného orgánu společnosti,
která je rezidentem v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto
druhém státě.
Čl.17
Umělci a sportovci
1. Příjmy, které pobírá rezident smluvního státu jako na veřejnosti
vystupující umělec, jako divadelní, filmový, rozhlasový nebo televizní
umělec nebo hudebník nebo jako sportovec z takovýchto osobně
vykonávaných činností ve druhém smluvním státě, mohou být bez ohledu na
ustanovení článků 14 a 15 zdaněny v tomto druhém státě.
2. Jestliže příjmy z činností osobně vykonávaných umělcem nebo
sportovcem neplynou tomuto umělci nebo sportovci samému, nýbrž jiné
osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na ustanovení článků 7, 14 a 15
zdaněny ve smluvním státě, ve kterém umělec nebo sportovec vykonává
svoji činnost.
Čl.18
Penze a anuity
1. Penze a jiné podobné platy vyplácené z důvodu dřívějšího zaměstnání
rezidentu některého smluvního státu a jakékoli anuity vyplácené tomuto
rezidentu podléhají s přihlédnutím k ustanovení článku 19 odst. 2
zdanění pouze v tomto státě.
2. Výraz "anuita" znamená stanovenou částku placenou opakovaně ve
stanovených lhůtách po dobu života nebo během určitého nebo
zjistitelného časového období na základě závazku platit náhradou za
odpovídající a plnou úhradu v penězích nebo penězi vyjádřitelnou.
Čl.19
Veřejné funkce
1.
a) Odměny, jiné než penze, vyplácené jedním smluvním státem nebo
správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu fyzické osobě za
služby prokazované tomuto státu nebo správnímu útvaru nebo místnímu
orgánu při výkonu funkcí vládní povahy podléhají zdanění pouze v tomto
státě.
b) Takové odměny však podléhají zdanění pouze v druhém smluvním státě,
jestliže služby jsou prokazovány v tomto státě a fyzická osoba, která
je rezidentem tohoto státu:
(i) je státním příslušníkem tohoto státu, nebo
(ii) se nestala rezidentem v tomto státě jen za účelem poskytování
těchto služeb.
2.
a) Penze vyplácené buď přímo, nebo z fondů, které zřídil některý
smluvní stát, správní útvar nebo místní úřad tohoto státu, fyzické
osobě za služby prokázané tomuto státu, správnímu útvaru nebo místnímu
úřadu při výkonu funkcí vládní povahy podléhají zdanění jen v tomto
státě.
b) Takové penze však podléhají zdanění pouze v druhém smluvním státě,
jestliže fyzická osoba je rezidentem a státním příslušníkem tohoto
státu.
3. Ustanovení článků 15, 16 a 18 se použijí na odměny a penze za služby
prokázané v souvislosti s podnikatelskou činností prováděnou některým
smluvním státem, správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu.
Čl.20
Studenti
Platy, které student nebo učeň, který je nebo byl bezprostředně před
svým příjezdem do jednoho smluvního státu rezidentem v druhém smluvním
státě a který se zdržuje v prvně zmíněném státě pouze za účelem studia
nebo výcviku, dostává na úhradu nákladů výživy, studia nebo výcviku,
nebudou zdaněny v tomto státě za předpokladu, že takovéto platy jsou mu
vypláceny ze zdrojů mimo tento stát.
Čl.21
Profesoři a učitelé
1. Profesor nebo učitel, který navštíví jeden ze smluvních států na
dobu nepřesahující dva roky pouze za účelem výuky nebo provádění
pokročilého studia (včetně výzkumu) na universitě, vysoké škole nebo
jiné uznávané výzkumné instituci nebo zařízení pro vyšší vzdělávání v
tomto smluvním státě a který byl bezprostředně před takovou návštěvou
rezidentem druhého smluvního státu, bude osvobozen od zdanění v prvně
zmíněném smluvním státě z odměn za takovou výuku nebo výzkum na období
nepřesahující dva roky ode dne, kdy poprvé navštíví tento smluvní stát
za takovým účelem. Fyzická osoba bude oprávněna k výhodám podle tohoto
článku pouze jednou.
2. Předchozí ustanovení tohoto článku se neuplatní na odměny, které
profesor nebo učitel obdrží za provádění výzkumu, pokud je takový
výzkum prováděn v prvé řadě pro soukromý prospěch určité osoby nebo
osob.
Čl.22
Jiné příjmy
1. Části příjmů osoby, která je rezidentem v jednom smluvním státě, ať
mají zdroj kdekoliv, o nichž se nepojednává v předcházejících článcích
této smlouvy, podléhají zdanění pouze v tomto státě.
2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na příjmy jiné než příjmy z
nemovitého majetku, který je definován v článku 6 odst. 2, jestliže
skutečný vlastník takových příjmů, který je rezidentem v některém
smluvním státě, vykonává průmyslovou nebo obchodní činnost v druhém
smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny tam umístěné nebo
vykonává v tomto druhém státě nezávislé povolání ze stálé základny tam
umístěné a jestliže právo nebo majetek, s ohledem na které se příjmy
platí, jsou skutečně spojeny s takovou stálou provozovnou nebo stálou
základnou. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku
14 podle toho, o jaký případ jde.
Čl.23
Majetek
1. Majetek představovaný nemovitým majetkem uvedeným v článku 6, který
vlastní rezident jednoho smluvního státu a který je umístěn ve druhém
smluvním státě, může být zdaněn v tomto druhém státě.
2. Majetek představovaný movitým majetkem, který je částí provozního
majetku stálé provozovny, kterou má podnik jednoho smluvního státu ve
druhém smluvním státě, nebo movitým majetkem, který přísluší stálé
základně, kterou má rezident jednoho smluvního státu ve druhém smluvním
státě k výkonu nezávislého povolání, může být zdaněn v tomto druhém
státě.
3. Majetek představovaný loďmi a letadly, které jsou používány v
mezinárodní dopravě, a movitým majetkem souvisejícím s provozováním
takovýchto lodí a letadel podléhá zdanění pouze ve smluvním státě, ve
kterém je umístěno skutečné vedení podniku.
4. Všechny ostatní části majetku rezidenta smluvního státu podléhají
zdanění pouze v tomto státě.
Čl.24
Vyloučení dvojího zdanění
1. S přihlédnutím k ustanovením právních předpisů Irska, které upravují
zápočet daně zaplacené mimo území Irska na daň v Irsku (které se
nedotknou celkového smyslu Smlouvy):
a) bude česká daň placená na základě právních předpisů České republiky
a v souladu s touto smlouvou, ať přímo nebo srážkou ze zisků, příjmů
nebo zdanitelných výnosů ze zdrojů v České republice (s výjimkou v
případě dividend daně zaplacené ze zisků, z nichž se vyplácejí
dividendy) započtena na irskou daň připadající na tytéž zisky, příjmy
nebo zdanitelné výnosy, z nichž byla vypočtena česká daň;
b) v případě dividend placených společností, která je rezidentem v
České republice, společnosti, která je rezidentem v Irsku a která
kontroluje přímo či nepřímo nejméně 10 % podílů s hlasovacím právem na
společnosti vyplácející dividendy, bude zápočet (vedle české daně,
která může být započtena podle ustanovení písmene a) tohoto odstavce)
brát v úvahu i českou daň zaplacenou společností ze zisků, z nichž se
dividendy vyplácejí.
2. V případě rezidenta České republiky bude dvojímu zdanění zamezeno
následovně: Česká republika může při ukládání daní svým rezidentům
zahrnout do základu, ze kterého se takové daně ukládají, části příjmů
nebo majetku, které mohou být podle ustanovení této smlouvy rovněž
zdaněny v Irsku, avšak povolí snížit částku daně vypočtenou z takového
základu o částku rovnající se dani zaplacené v Irsku. Částka, o kterou
se daň sníží, však nepřesáhne takovou část české daně vypočtené před
jejím snížením, která poměrně připadá na příjmy nebo majetek, které
mohou být podle ustanovení této smlouvy zdaněny v Irsku.
3. Pro účely odstavců 1 a 2 tohoto článku se bude mít za to, že zisky,
příjmy, zisky z majetku a majetek vlastněné rezidentem jednoho
smluvního státu, které mohou být zdaněny v druhém smluvním státě v
souladu s touto smlouvou, mají zdroj v tomto druhém smluvním státě.
4. Pokud bude v souladu s ustanoveními této smlouvy příjem obdržený
nebo majetek vlastněný rezidentem smluvního státu osvobozen ze zdanění
v tomto státě, může tento stát při výpočtu daně z ostatního příjmu nebo
majetku takovéhoto rezidenta vzít v úvahu tento osvobozený příjem nebo
majetek.
5. Pokud jsou příjmy nebo zisky zcela nebo zčásti osvobozeny podle
jakéhokoli ustanovení této smlouvy ze zdanění v jednom smluvním státě a
fyzická osoba podle platných zákonů v druhém smluvním státě podléhá
zdanění z uvedeného příjmu nebo zisku s přihlédnutím k částce takového
příjmu nebo zisku, která je poukázána do tohoto druhého státu nebo je v
něm přijata, a nikoli s přihlédnutím k celkové částce tohoto příjmu
nebo zisku, pak se daňové osvobození podle této smlouvy v prvně
zmíněném státě uplatní pouze na tu část příjmu nebo zisku poukazovanou
do druhého státu nebo v něm přijatou.
6. Jestliže po podpisu této smlouvy poskytne Česká republika úlevu ze
zdanění dividend mezi společnostmi, oznámí to neprodleně Irsku a
vstoupí v jednání v zájmu stanovit nová ustanovení k poskytnutí zápočtu
na daň z dividend povoleného Českou republikou.
Čl.25
Zákaz diskriminace
1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni v
druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným,
které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti,
kterým jsou nebo mohou být podrobeni státní příslušníci tohoto druhého
státu za stejných okolností. Toto ustanovení se bez ohledu na
ustanovení článku 1 uplatní rovněž na osoby, které nejsou rezidenty
jednoho nebo obou smluvních států.
2. Zdanění stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má v
druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než
zdanění podniků tohoto druhého státu, které vykonávají tytéž činnosti.
Toto ustanovení nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu,
aby přiznal rezidentům druhého smluvního státu osobní úlevy, slevy a
snížení daně z důvodu osobního stavu nebo povinností k rodině, které
přiznává svým vlastním rezidentům.
3. Pokud se nebudou aplikovat ustanovení článku 9 odst. 1, článku 11
odst. 4 a článku 12 odst. 5, budou úroky, licenční poplatky a jiné
výlohy placené podnikem jednoho smluvního státu osobě, která je
rezidentem v druhém smluvním státě, odčitatelné pro účely stanovení
zdanitelných zisků tohoto podniku za stejných podmínek, jako kdyby byly
placeny osobě, která je rezidentem v prvně zmíněném státě. Podobně
jakékoli dluhy podniku jednoho smluvního státu vůči rezidentu druhého
smluvního státu budou pro účely stanovení zdanitelného majetku takového
podniku odčitatelné za stejných podmínek, jako kdyby byly smluveny vůči
rezidentu prvně zmíněného státu.
4. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž jmění je zcela nebo zčásti,
přímo nebo nepřímo vlastněno nebo kontrolováno osobou nebo osobami,
které jsou rezidenty v druhém smluvním státě, nebudou podrobeny v prvně
zmíněném státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným, které
jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým
jsou nebo mohou být podrobeny jiné podobné podniky prvně zmíněného
státu.
Čl.26
Řešení případů dohodou
1. Jestliže se osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních
států vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s
ustanoveními této smlouvy, může nezávisle na opravných prostředcích,
které poskytuje vnitrostátní právo těchto států, předložit svůj případ
příslušnému úřadu smluvního státu, jehož je rezidentem, nebo jestliže
případ spadá pod článek 25 odst. 1, úřadu smluvního státu, jehož je
státním občanem. Případ musí být předložen do tří let od prvého
oznámení opatření, které vede ke zdanění, jež není v souladu s
ustanoveními této smlouvy.
2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a
nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude se snažit, aby
případ rozhodl dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak,
aby se vyloučilo zdanění, které není ve shodě s touto smlouvou. Každá
dosažená dohoda bude provedena bez ohledu na jakákoli časová omezení
obsažená ve vnitrostátních právních předpisech smluvních států.
3. Příslušné úřady smluvních států se budou snažit vyřešit dohodou
obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo
aplikaci této smlouvy.
4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za účelem
dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců.
Čl.27
Výměna informací
1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat informace nutné
pro aplikaci ustanovení této smlouvy nebo vnitrostátních právních
předpisů smluvních států, které se vztahují na daně, jež jsou předmětem
této smlouvy, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu s touto
smlouvou. Výměna informací není omezena článkem 1. Veškeré informace
takto vyměněné budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako
informace obdržené podle vnitrostátních zákonů tohoto státu a budou
sděleny pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních úřadů),
které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, na něž se vztahuje
tato smlouva, trestním stíháním ve věci těchto daní nebo rozhodováním o
odvoláních. Tyto osoby nebo úřady použijí takovéto informace jen k
těmto účelům. Mohou sdělit tyto informace při veřejných soudních
řízeních nebo v právních rozhodnutích.
2. Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném případě vykládána tak, že
ukládají některému smluvnímu státu povinnost:
a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy nebo
správní praxi tohoto nebo druhého smluvního státu;
b) sdělit informace, které by nemohly být získány na základě právních
předpisů nebo v normálním správním řízení tohoto nebo druhého smluvního
státu;
c) sdělit informace, které by odhalily obchodní, podnikové, průmyslové,
komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace,
jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem (ordre public).
Čl.28
Diplomaté a konzulární úředníci
Nic v této smlouvě se nedotýká daňových výsad, které přísluší
diplomatům nebo konzulárním úředníkům podle obecných pravidel
mezinárodního práva nebo na základě ustanovení zvláštních dohod.
Čl.29
Vstup v platnost
Smluvní státy si navzájem písemně oznámí diplomatickou cestou, že byly
splněny postupy požadované jejich právním řádem pro vstup této smlouvy
v platnost. Tato smlouva vstoupí v platnost datem pozdějšího oznámení a
bude se uplatňovat:
(a) v Irsku:
(i) pokud jde o daň z příjmu a daň ze zisků z majetku, na každý daňový
rok začínající 6. dubna nebo později v roce následujícím po datu, v
němž Smlouva vstoupí v platnost;
(ii) pokud jde o daň společností, na každý finanční rok začínající 1.
ledna nebo později v roce následujícím po roce, v němž Smlouva vstoupí
v platnost;
(b) v České republice:
(i) jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na částky přijaté k 1. lednu
nebo později v kalendářním roce následujícím po roce, v němž Smlouva
vstoupí v platnost;
(ii) pokud jde o ostatní daně z příjmu a daně z majetku, na daně
ukládané za každý daňový rok začínající 1. ledna nebo později
kalendářního roku následujícího po roce, v němž Smlouva vstoupí v
platnost.
Čl.30
Výpověď
Tato smlouva zůstane v platnosti, dokud nebude vypovězena některým
smluvním státem. Každý smluvní stát může Smlouvu vypovědět kdykoli po
pěti letech od data, kdy Smlouva vstoupila v platnost, za předpokladu,
že nejméně šestiměsíční písemná nóta byla dána diplomatickou cestou. V
takovém případě se Smlouva přestane uplatňovat:
(a) v Irsku:
(i) pokud jde o daň z příjmu a daň ze zisků z majetku, na každý daňový
rok začínající 6. dubna nebo později v roce následujícím po datu, v
němž uplyne období stanovené v uvedené nótě;
(ii) pokud jde o daň společností, na každý finanční rok začínající 1.
ledna nebo později v roce následujícím po datu, v němž uplyne období
stanovené v uvedené nótě;
(b) v České republice:
(i) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy přijaté k 1.
lednu nebo později v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla
dána výpověď;
(ii) pokud jde o ostatní daně z příjmu a daně z majetku, na příjem a
majetek zdanitelný za každý daňový rok počínající 1. ledna nebo později
kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla dána výpověď.
Na důkaz toho podepsaní, k tomu řádně zmocněni, podepsali tuto smlouvu.
Dáno ve dvojím vyhotovení v Praze dne 14. listopadu 1995 v českém a
anglickém jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za Českou republiku:
Ivan Kočárník v. r.
místopředseda vlády a ministr financí
Za Irsko:
Marie Cross v. r.
mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně