Advanced Search

Smlouva o zamezení dvojího zdanění s Irskem


Published: 1996
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507792/smlouva-o-zamezen-dvojho-zdann-s-irskem.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
163/1996 Sb.



SDĚLENÍ



Ministerstva zahraničních věcí



Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 14. listopadu 1995 byla

v Praze podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Irskem o zamezení

dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z

majetku.



Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident

republiky ji ratifikoval.



Smlouva na základě svého článku 29 odst. 1 vstoupila v platnost dnem

21. dubna 1996.



České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.



SMLOUVA



mezi Českou republikou a Irskem o zamezení dvojího zdanění a zabránění

daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku



Česká republika a Irsko, přejíce si uzavřít smlouvu o zamezení dvojího

zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku, se

dohodly takto:



Čl.1



Osoby, na které se Smlouva vztahuje



Tato smlouva se vztahuje na osoby, které mají bydliště či sídlo v

jednom nebo obou smluvních státech (rezidenti).



Čl.2



Daně, na které se Smlouva vztahuje



1. Tato smlouva se uplatňuje na daně z příjmu a z majetku ukládané

jménem každého ze smluvních států nebo jeho nižších správních útvarů

nebo místních úřadů, ať je způsob vybírání jakýkoli.



2. Za daně z příjmu a majetku se považují všechny daně vybírané z

celkového příjmu, z celkového majetku nebo z části příjmu nebo majetku

včetně daní ze zisku ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku.



3. Současné daně, na které se Smlouva vztahuje, jsou:



a) v Irsku:



(i) daň z příjmů;



(ii) daň korporací; a



(iii) daň z kapitálových zisků; (dále nazývané "irská daň");



b) v České republice:



(i) daň z příjmů fyzických osob;



(ii) daň z příjmů právnických osob;



(iii) daň z nemovitostí; (dále nazývané "česká daň").



4. Tato smlouva se bude rovněž vztahovat na daně stejného nebo v zásadě

podobného druhu, které budou ukládány po podpisu této smlouvy vedle

nebo místo současných daní. Příslušné úřady smluvních států si vzájemně

sdělí podstatné změny, které budou provedeny v jejich příslušných

daňových zákonech.



5. Pokud bude v Irsku zavedena daň z majetku, bude se tato smlouva

vztahovat i na tuto daň.



Čl.3



Všeobecné definice



1. Pro účely této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad:



a) výraz "Irsko" zahrnuje i každou oblast mimo území výsostných vod

Irska, která v souladu s mezinárodním právem byla nebo může být podle

zákonů Irska týkajících se kontinentálního šelfu označena jako území,

na němž mohou být vykonávána práva Irska týkající se mořského dna a

podloží a jejich přírodních zdrojů;



b) výraz "Česká republika" znamená území České republiky, na kterém

jsou podle českých právních předpisů a v souladu s mezinárodním právem

vykonávána svrchovaná práva České republiky;



c) výrazy "jeden smluvní stát" a "druhý smluvní stát" označují podle

případu Českou republiku nebo Irsko;



d) výraz "osoba" zahrnuje fyzickou osobu, společnost a všechna jiná

sdružení osob;



e) výraz "společnost" označuje právnickou osobu nebo nositele práv

považovaného pro účely zdanění za právnickou osobu;



f) výrazy "podnik jednoho smluvního státu" a "podnik druhého smluvního

státu" označují podnik provozovaný rezidentem jednoho smluvního státu

nebo podnik provozovaný rezidentem druhého smluvního státu;



g) výraz "mezinárodní doprava" označuje jakoukoli dopravu

uskutečňovanou lodí nebo letadlem, která je provozována podnikem, jehož

místo skutečného vedení je umístěno v jednom smluvním státě, pokud

taková doprava není uskutečňována jen mezi místy v druhém smluvním

státě;



h) výraz "státní příslušník" označuje:



(i) v případě Irska každého irského občana a každou právnickou osobu,

sdružení nebo jiný subjekt zřízený podle práva platného v Irsku;



(ii) v případě České republiky



(i) každou fyzickou osobu, která je státním občanem České republiky;



(ii) každou právnickou osobu, osobní společnost nebo sdružení zřízené

podle práva platného v České republice;



i) výraz "příslušný úřad" označuje



(i) v případě Irska komisaře daňového úřadu nebo jejich zmocněného

zástupce; a



(ii) v případě České republiky ministra financí České republiky nebo

jeho zmocněného zástupce.



2. Každý výraz, který zde není definován, bude mít pro aplikaci této

smlouvy smluvním státem význam, jež mu náleží podle práva tohoto státu,

které upravuje daně, na něž se vztahuje tato smlouva, pokud souvislost

nevyžaduje odlišný výklad.



Čl.4



Rezident



1. Pro účely této smlouvy výraz "rezident jednoho smluvního státu"

označuje každou osobu, která je podle práva tohoto státu podrobena v

tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa

vedení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria. Tento výraz však

nezahrnuje osobu, která je podrobena zdanění v tomto státě pouze z

důvodů příjmu ze zdrojů v tomto státě nebo majetku v tomto státě

umístěného.



2. Jestliže fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem v

obou smluvních státech, bude její postavení určeno následujícím

způsobem:



a) předpokládá se, že tato osoba je rezidentem v tom státě, ve kterém

má stálý byt; jestliže má stálý byt v obou státech, předpokládá se, že

je rezidentem v tom státě, ke kterému má užší osobní a hospodářské

vztahy (středisko životních zájmů);



b) jestliže nemůže být určeno, ve kterém státě má tato osoba středisko

svých životních zájmů nebo jestliže nemá stálý byt v žádném z obou

států, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, ve kterém se

obvykle zdržuje;



c) jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném

z nich, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, jehož je státním

občanem;



d) jestliže je tato osoba státním občanem obou států nebo žádného z

nich, upraví příslušné úřady smluvních států tuto otázku vzájemnou

dohodou.



3. Jestliže osoba jiná než osoba fyzická je podle ustanovení odstavce 1

rezidentem v obou smluvních státech, předpokládá se, že je rezidentem v

tom státě, v němž se nachází místo jejího skutečného vedení.



Čl.5



Stálá provozovna



1. Pro účely této smlouvy výraz "stálá provozovna" označuje trvalé

zařízení pro podnikání, jehož prostřednictvím podnik vykonává zcela

nebo zčásti svoji činnost.



2. Výraz "stálá provozovna" zahrnuje obzvláště:



a) místo vedení;



b) závod;



c) kancelář;



d) továrnu;



e) dílnu; a



f) důl, naleziště nafty nebo plynu, lom nebo jiné místo, kde se těží

přírodní zdroje.



3. Výraz "stálá provozovna" rovněž zahrnuje:



a) staveniště nebo stavbu, montáž nebo instalační projekt, nebo dozor

nad nimi, avšak pouze trvá- -li tato stavba, projekt nebo dozor déle

než 12 měsíců;



b) poskytování služeb, včetně poradenských nebo manažerských služeb,

podnikem jednoho smluvního státu prostřednictvím zaměstnanců nebo

jiných pracovníků najatých podnikem pro tyto účely, avšak pouze pokud

činnosti takového charakteru trvají na území druhého smluvního státu po

jedno nebo více období přesahující v úhrnu více než šest měsíců v

jakémkoli dvanáctiměsíčním období a poskytování služeb vyžaduje užití

zařízení umístěných ve druhém smluvním státě.



4. Bez ohledu na předcházející ustanovení tohoto článku předpokládá se,

že výraz "stálá provozovna" nezahrnuje:



a) zařízení, které se využívá pouze k uskladnění, vystavení nebo dodání

zboží patřícího podniku;



b) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem

uskladnění, vystavení nebo dodání;



c) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem

zpracování jiným podnikem;



d) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem

nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik;



e) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pro podnik pouze za

účelem reklamy, poskytování informací, vědeckého výzkumu nebo podobných

činností, které mají pro podnik přípravný nebo pomocný charakter;



f) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze k výkonu

jakéhokoliv spojení činností uvedených v písmenech a) -- e), pokud

celková činnost trvalého zařízení pro podnikání, vyplývající z tohoto

spojení, má přípravný nebo pomocný charakter.



5. Jestliže, bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2, osoba -- jiná než

nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 6 -- jedná ve

smluvním státě na účet podniku a má k dispozici a obvykle používá plnou

moc, která jí dovoluje uzavírat smlouvy jménem podniku, má se za to, že

tento podnik má stálou provozovnu v tomto státě ve vztahu ke všem

činnostem, které tato osoba provádí pro podnik, pokud činnosti této

osoby nejsou omezeny na činnosti uvedené v odstavci 4, které, kdyby

byly uskutečňovány prostřednictvím trvalého zařízení, by z tohoto

trvalého zařízení nečinily stálou provozovnu podle ustanovení tohoto

odstavce.



6. Nemá se za to, že podnik má stálou provozovnu ve smluvním státě,

jestliže v tomto státě vykonává svoji činnost pouze prostřednictvím

makléře, generálního komisionáře nebo jiného nezávislého zástupce,

pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné činnosti.



7. Skutečnost, že společnost, která je rezidentem v jednom smluvním

státě, ovládá společnost nebo je ovládána společností, která je

rezidentem v druhém smluvním státě nebo která v tomto druhém státě

vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo

jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou

provozovnu druhé společnosti.



Čl.6



Příjmy z nemovitého majetku



1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z nemovitého

majetku (včetně příjmů ze zemědělství a lesnictví) umístěného ve druhém

smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.



2. Výraz "nemovitý majetek" má takový význam, jaký má podle zákonů

smluvního státu, v němž je tento majetek umístěn. Výraz zahrnuje v

každém případě příslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář

užívaný v zemědělství a lesnictví, práva, pro která platí ustanovení

občanského práva vztahující se na pozemky, budovy, právo požívání

nemovitého majetku a práva na proměnlivé nebo pevné platby za těžbu

nebo povolení těžby nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních

zdrojů; lodě, čluny a letadla se nepovažují za nemovitý majetek.



3. Ustanovení odstavce 1 platí pro příjmy z přímého užívání, nájmu nebo

každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku.



4. Ustanovení odstavců 1 a 3 platí rovněž pro příjmy z nemovitého

majetku podniku a pro příjmy z nemovitého majetku užívaného k výkonu

nezávislého povolání.



Čl.7



Zisky podniků



1. Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto

státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě

prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže

podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku

zdaněny v tomto druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je

lze přičítat této stálé provozovně.



2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v

druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam

umístěna, přisuzují se s přihlédnutím k ustanovení odstavce 3 v každém

smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by byla mohla

docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo

obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela

nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou.



3. Při výpočtu zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady

podniku vynaložené na účely této stálé provozovny včetně výloh vedení a

všeobecných správních výloh takto vynaložených, ať vznikly ve státě, v

němž je tato stálá provozovna umístěna, či jinde.



4. Jestliže je v některém smluvním státě obvyklé stanovit zisky, které

mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových

zisků podniku jeho různým částem, nevylučuje ustanovení odstavce 2, aby

tento smluvní stát stanovil zisky, jež mají být zdaněny, tímto obvyklým

rozdělením; použitý způsob rozdělení zisků musí být však takový, aby

výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku.



5. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že

pouze nakupovala zboží pro podnik.



6. Zisky, které se mají přičíst stálé provozovně, se pro účely

předchozích odstavců stanoví každý rok stejným způsobem, pokud

neexistují dostatečné důvody pro jiný postup.



7. Jestliže zisky zahrnují části příjmů nebo zisků, o nichž se

pojednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení

oněch článků dotčena ustanoveními tohoto článku.



Čl.8



Mezinárodní doprava



1. Zisky z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě

podléhají zdanění jen ve smluvním státě, ve kterém je umístěno sídlo

skutečného vedení podniku.



2. Jestliže sídlo skutečného vedení podniku lodní dopravy je na palubě

lodi, považuje se za umístěné ve smluvním státě, ve kterém se nachází

domovský přístav této lodi, nebo není-li takový domovský přístav, ve

smluvním státě, v němž je provozovatel lodi rezidentem.



3. Pro účely tohoto článku zisky pobírané z provozování lodí nebo

letadel v mezinárodní dopravě zahrnují i zisky plynoucí z nájemného z

lodí nebo letadel, pokud jsou tyto lodě nebo letadla provozovány v

mezinárodní dopravě nebo pokud jsou takové zisky z nájemného spojeny s

ostatními zisky uvedenými v odstavci 1 tohoto článku.



4. Ustanovení odstavce 1 platí také pro zisky z účasti na poolu,

společném provozu nebo mezinárodní provozní organizaci.



Čl.9



Sdružené podniky



1. Jestliže



a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na

řízení, kontrole nebo jmění podniku druhého smluvního státu, nebo



b) tytéž osoby se přímo nebo nepřímo podílejí na řízení, kontrole nebo

jmění podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého smluvního státu

a jestliže v těchto případech jsou oba podniky ve svých obchodních nebo

finančních vztazích vázány podmínkami, které dohodly nebo jim byly

uloženy a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi

podniky nezávislými, mohou jakékoliv zisky, které by, nebýt těchto

podmínek, byly docíleny jedním z podniků, ale vzhledem k těmto

podmínkám docíleny nebyly, být zahrnuty do zisků tohoto podniku a

následně zdaněny.



2. Jestliže jeden smluvní stát zahrne do zisků podniku tohoto státu - a

následně zdaní - zisky, které podniku druhého smluvního státu byly

zdaněny v tomto druhém státě, a zisky takto zahrnuté jsou zisky, které

by byly docíleny podnikem prvně zmíněného státu, kdyby podmínky

sjednané mezi oběma podniky byly takové, jaké by byly sjednány mezi

nezávislými podniky, může druhý stát upravit přiměřeně částku daně jím

uložené z těchto zisků. Při stanovení této úpravy se vezme náležitý

zřetel na jiná ustanovení této smlouvy, a bude-li to nutné, příslušné

úřady smluvních států se za tím účelem vzájemně poradí.



Čl.10



Dividendy



1. Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem v jednom

smluvním státě, osobě, která je rezidentem v druhém smluvním státě,

mohou být zdaněny v tomto druhém státě.



2. Tyto dividendy však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v

němž je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to podle právních

předpisů tohoto státu, avšak jestliže příjemce je skutečným vlastníkem

dividend, daň takto stanovená nepřesáhne:



a) 5 % hrubé částky dividend, jestliže příjemce je společnost, která

přímo vlastní nejméně 25 % podílů s hlasovacím právem společnosti

vyplácející dividendy;



b) 15 % hrubé částky dividend ve všech ostatních případech.

Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob

aplikace těchto omezení. Tento odstavec se nedotýká zdanění zisků

společnosti, ze kterých jsou dividendy vypláceny.



3. Výraz "dividendy" použitý v tomto článku označuje příjmy z akcií

nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, a zahrnuje jakýkoli příjem

nebo rozdělení zisku, které jsou podle daňových předpisů toho smluvního

státu, v němž je společnost, která vyplácí dividendy nebo rozdílí zisk,

rezidentem, postaveny na roveň příjmů z akcií.



4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník

dividend, který je rezidentem v jednom smluvním státě, vykonává v

druhém smluvním státě, v němž je rezidentem společnost vyplácející

dividendy, podnikatelskou činnost prostřednictvím stálé provozovny,

která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém státě nezávislé

povolání prostřednictvím stálé základny tam umístěné, a jestliže účast,

pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže k této stálé

provozovně nebo k této stálé základně. V takovém případě se použijí

ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.



5. Jestliže společnost, která je rezidentem v jednom smluvním státě,

dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento

druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností, ledaže tyto

dividendy jsou vypláceny rezidentu tohoto druhého státu nebo že účast,

pro kterou se dividendy vyplácejí, skutečně patří ke stálé provozovně

nebo stálé základně, která je umístěna v tomto druhém státě, ani

podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků, i

když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo

zčásti ze zisků nebo z příjmů docílených v tomto druhém státě.



Čl.11



Úroky



1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené osobě, která

je rezidentem v druhém smluvním státě, budou zdaněny pouze v tomto

druhém státě, pokud je tento rezident skutečným vlastníkem úroků.



2. Výraz "úroky" použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek

jakéhokoliv druhu, zajištěných i nezajištěných zástavním právem na

nemovitosti nebo doložkou o účasti na zisku dlužníka a obzvláště příjmy

z vládních cenných papírů a příjem z obligací a dluhopisů včetně prémií

a výher spojených s těmito cennými papíry, obligacemi nebo dluhopisy a

rovněž veškerými dalšími příjmy, které patří mezi příjmy z půjčených

peněz podle práva toho státu, v němž je jejich zdroj, avšak nezahrnuje

jakýkoli příjem, který je považován za dividendu podle článku 10.



3. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jestliže skutečný vlastník

úroků, který je rezidentem v jednom smluvním státě, vykonává v druhém

smluvním státě, v němž mají úroky zdroj, podnikatelskou činnost

prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává

v tomto druhém státě nezávislé povolání prostřednictvím stálé základny

tam umístěné a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, se

skutečně váže k této stálé provozovně nebo stálé základně. V takovém

případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle případu.



4. Jestliže částka úroků, posuzováno se zřetelem k pohledávce, ze které

jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi

plátcem a skutečným vlastníkem úroků nebo které jeden i druhý udržují s

třetí osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným

vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto

článku jen na tuto naposledy zmíněnou částku. Částka plateb, která ji

přesahuje, může být v tomto případě zdaněna podle práva každého

smluvního státu a s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.



Čl.12



Licenční poplatky



1. Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě vyplácené

rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém

státě.



2. Takové licenční poplatky však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním

státě, ve kterém je jejich zdroj, a to podle právních předpisů tohoto

státu, avšak jestliže je příjemce skutečným vlastníkem licenčních

poplatků, nepřesáhne daň takto stanovená 10 % z hrubé částky licenčních

poplatků. Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou

způsob aplikace tohoto omezení.



3. Výraz "licenční poplatky" použitý v tomto článku označuje platby

jakéhokoli druhu obdržené jako náhrada za užití nebo právo na užití

jakéhokoli autorského práva k literárnímu, uměleckému nebo vědeckému

dílu (včetně kinematografických filmů nebo filmů a pásek nebo jiných

prostředků užívaných pro rozhlasové a televizní vysílání), jakéhokoli

patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce

nebo výrobního postupu nebo za informace, které se vztahují na

zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké.



4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník

licenčních poplatků, který je rezidentem v jednom smluvním státě,

vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky

zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé

provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává nezávislé povolání ze

stálé základny tam umístěné a jestliže právo nebo majetek, které dávají

vznik licenčním poplatkům, se skutečně vážou k této stálé provozovně

nebo stálé základně. V tomto případě se použijí ustanovení článku 7

nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.



5. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj ve smluvním státě,

jestliže plátcem je tento stát sám, jeho správní útvar, místní úřad

nebo rezident tohoto státu. Jestliže však plátce licenčních poplatků,

ať je nebo není rezidentem v některém smluvním státě, má ve smluvním

státě stálou provozovnu nebo stálou základnu, ve spojení s níž vznikla

povinnost platit licenční poplatky, které jdou k tíži stálé provozovně

nebo stálé základně, předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají

zdroj v tom smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna nebo stálá

základna umístěna.



6. Jestliže částka licenčních poplatků, které se vztahují na užití,

právo nebo informaci, za které jsou placeny, přesahuje v důsledku

zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo

které jeden i druhý udržuje s třetí osobou, částku, kterou by byl

smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů,

použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou

částku. Částka platů, která ji přesahuje, bude v tomto případě podléhat

zdanění podle právních předpisů každého smluvního státu s přihlédnutím

k ostatním ustanovením této smlouvy.



Čl.13



Zisky ze zcizení majetku



1. Zisky, které plynou rezidentu jednoho smluvního státu ze zcizení

nemovitého majetku uvedeného v článku 6, který je umístěn ve druhém

smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.



2. Zisky ze zcizení podílů, práv nebo účastí na společnosti, jiné

právnické osobě nebo osobní společnosti, jejíž majetek pozůstává hlavně

z nemovitého majetku nebo z práv na takovémto majetku, který je umístěn

v jednom smluvním státě, nebo z podílů na společnosti, jejíž majetek

pozůstává hlavně z nemovitého majetku nebo práv na takovémto majetku,

který je umístěn v jednom smluvním státě, mohou být zdaněny ve státě,

ve kterém je nemovitý majetek umístěn, jestliže podle práva tohoto

státu podléhají takovéto zisky stejným daňovým pravidlům jako zisky ze

zcizení nemovitého majetku.



3. Zisky jiné než uvedené v odstavci 2 tohoto článku ze zcizení

movitého majetku, který je částí provozního majetku stálé provozovny,

jež má podnik jednoho smluvního státu v druhém smluvním státě, nebo

movitého majetku, který patří ke stálé základně, kterou rezident

jednoho smluvního státu má v druhém smluvním státě k výkonu nezávislého

povolání, včetně takových zisků docílených ze zcizení takové stálé

provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem) nebo takové stálé

základny, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.



4. Zisky ze zcizení lodí nebo letadel provozovaných v mezinárodní

dopravě nebo movitého majetku, který slouží provozu těchto lodí nebo

letadel, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž je umístěno

sídlo skutečného vedení podniku.



5. Zisky ze zcizení jakéhokoli jiného majetku, než který je uveden v

předcházejících odstavcích tohoto článku, podléhají zdanění jen ve

smluvním státě, v němž je zcizitel rezidentem.



Čl.14



Nezávislá povolání



1. Příjmy, které rezident jednoho smluvního státu pobírá ze svobodného

povolání nebo jiné nezávislé činnosti podobného charakteru, podléhají

zdanění jen v tomto státě, vyjma následujících případů, kdy mohou být

příjmy zdaněny také v druhém smluvním státě:



a) jestliže má pravidelně k dispozici stálou základnu ve druhém

smluvním státě pro účely provozování svých činností; v takovém případě

jen taková část příjmů, kterou lze přičíst této stálé základně, může

být zdaněna v tomto druhém státě; nebo



b) jestliže jeho pobyt ve druhém státě po jedno nebo více období

přesahuje v úhrnu 183 dnů v jakémkoli dvanáctiměsíčním období v

příslušném daňovém roce tohoto druhého státu; v takovém případě jen

taková část příjmů, které plynou z jeho činností vykonávaných v tomto

druhém státě, může být zdaněna v tomto druhém státě.



2. Výraz "svobodné povolání" zahrnuje obzvláště nezávislé činnosti

vědecké, literární, umělecké, vzdělávací nebo učitelské, jakož i

samostatné činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a

účetních.



Čl.15



Zaměstnání



1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které rezident jednoho smluvního

státu pobírá z důvodu zaměstnání, podléhají s výhradou ustanovení

článků 16, 18, 19 a 21 zdanění jen v tomto státě, pokud zaměstnání není

vykonáváno v druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno,

mohou být odměny přijaté za ně zdaněny v tomto druhém státě.



2. Odměny, které rezident jednoho smluvního státu pobírá z důvodu

zaměstnání vykonávaného v druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu

na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvně zmíněném státě, jestliže:



a) příjemce se zdržuje v druhém státě po jedno nebo více období, která

nepřesáhnou v úhrnu 183 dnů v příslušném daňovém roce tohoto druhého

státu, a



b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který

není rezidentem v druhém státě, a



c) odměny nejdou k tíži stálé provozovně nebo stálé základně, které má

zaměstnavatel v druhém státě.



3. Nehledě na předchozí ustanovení tohoto článku mohou být odměny

pobírané ze zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo letadla v

mezinárodní dopravě zdaněny ve smluvním státě, v němž je umístěno sídlo

skutečného vedení podniku.



Čl.16



Tantiémy



Tantiémy a jiné podobné platby, jež rezident jednoho smluvního státu

pobírá jako člen správní rady nebo jiného obdobného orgánu společnosti,

která je rezidentem v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto

druhém státě.



Čl.17



Umělci a sportovci



1. Příjmy, které pobírá rezident smluvního státu jako na veřejnosti

vystupující umělec, jako divadelní, filmový, rozhlasový nebo televizní

umělec nebo hudebník nebo jako sportovec z takovýchto osobně

vykonávaných činností ve druhém smluvním státě, mohou být bez ohledu na

ustanovení článků 14 a 15 zdaněny v tomto druhém státě.



2. Jestliže příjmy z činností osobně vykonávaných umělcem nebo

sportovcem neplynou tomuto umělci nebo sportovci samému, nýbrž jiné

osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na ustanovení článků 7, 14 a 15

zdaněny ve smluvním státě, ve kterém umělec nebo sportovec vykonává

svoji činnost.



Čl.18



Penze a anuity



1. Penze a jiné podobné platy vyplácené z důvodu dřívějšího zaměstnání

rezidentu některého smluvního státu a jakékoli anuity vyplácené tomuto

rezidentu podléhají s přihlédnutím k ustanovení článku 19 odst. 2

zdanění pouze v tomto státě.



2. Výraz "anuita" znamená stanovenou částku placenou opakovaně ve

stanovených lhůtách po dobu života nebo během určitého nebo

zjistitelného časového období na základě závazku platit náhradou za

odpovídající a plnou úhradu v penězích nebo penězi vyjádřitelnou.



Čl.19



Veřejné funkce



1.



a) Odměny, jiné než penze, vyplácené jedním smluvním státem nebo

správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu fyzické osobě za

služby prokazované tomuto státu nebo správnímu útvaru nebo místnímu

orgánu při výkonu funkcí vládní povahy podléhají zdanění pouze v tomto

státě.



b) Takové odměny však podléhají zdanění pouze v druhém smluvním státě,

jestliže služby jsou prokazovány v tomto státě a fyzická osoba, která

je rezidentem tohoto státu:



(i) je státním příslušníkem tohoto státu, nebo



(ii) se nestala rezidentem v tomto státě jen za účelem poskytování

těchto služeb.



2.



a) Penze vyplácené buď přímo, nebo z fondů, které zřídil některý

smluvní stát, správní útvar nebo místní úřad tohoto státu, fyzické

osobě za služby prokázané tomuto státu, správnímu útvaru nebo místnímu

úřadu při výkonu funkcí vládní povahy podléhají zdanění jen v tomto

státě.



b) Takové penze však podléhají zdanění pouze v druhém smluvním státě,

jestliže fyzická osoba je rezidentem a státním příslušníkem tohoto

státu.



3. Ustanovení článků 15, 16 a 18 se použijí na odměny a penze za služby

prokázané v souvislosti s podnikatelskou činností prováděnou některým

smluvním státem, správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu.



Čl.20



Studenti



Platy, které student nebo učeň, který je nebo byl bezprostředně před

svým příjezdem do jednoho smluvního státu rezidentem v druhém smluvním

státě a který se zdržuje v prvně zmíněném státě pouze za účelem studia

nebo výcviku, dostává na úhradu nákladů výživy, studia nebo výcviku,

nebudou zdaněny v tomto státě za předpokladu, že takovéto platy jsou mu

vypláceny ze zdrojů mimo tento stát.



Čl.21



Profesoři a učitelé



1. Profesor nebo učitel, který navštíví jeden ze smluvních států na

dobu nepřesahující dva roky pouze za účelem výuky nebo provádění

pokročilého studia (včetně výzkumu) na universitě, vysoké škole nebo

jiné uznávané výzkumné instituci nebo zařízení pro vyšší vzdělávání v

tomto smluvním státě a který byl bezprostředně před takovou návštěvou

rezidentem druhého smluvního státu, bude osvobozen od zdanění v prvně

zmíněném smluvním státě z odměn za takovou výuku nebo výzkum na období

nepřesahující dva roky ode dne, kdy poprvé navštíví tento smluvní stát

za takovým účelem. Fyzická osoba bude oprávněna k výhodám podle tohoto

článku pouze jednou.



2. Předchozí ustanovení tohoto článku se neuplatní na odměny, které

profesor nebo učitel obdrží za provádění výzkumu, pokud je takový

výzkum prováděn v prvé řadě pro soukromý prospěch určité osoby nebo

osob.



Čl.22



Jiné příjmy



1. Části příjmů osoby, která je rezidentem v jednom smluvním státě, ať

mají zdroj kdekoliv, o nichž se nepojednává v předcházejících článcích

této smlouvy, podléhají zdanění pouze v tomto státě.



2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na příjmy jiné než příjmy z

nemovitého majetku, který je definován v článku 6 odst. 2, jestliže

skutečný vlastník takových příjmů, který je rezidentem v některém

smluvním státě, vykonává průmyslovou nebo obchodní činnost v druhém

smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny tam umístěné nebo

vykonává v tomto druhém státě nezávislé povolání ze stálé základny tam

umístěné a jestliže právo nebo majetek, s ohledem na které se příjmy

platí, jsou skutečně spojeny s takovou stálou provozovnou nebo stálou

základnou. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku

14 podle toho, o jaký případ jde.



Čl.23



Majetek



1. Majetek představovaný nemovitým majetkem uvedeným v článku 6, který

vlastní rezident jednoho smluvního státu a který je umístěn ve druhém

smluvním státě, může být zdaněn v tomto druhém státě.



2. Majetek představovaný movitým majetkem, který je částí provozního

majetku stálé provozovny, kterou má podnik jednoho smluvního státu ve

druhém smluvním státě, nebo movitým majetkem, který přísluší stálé

základně, kterou má rezident jednoho smluvního státu ve druhém smluvním

státě k výkonu nezávislého povolání, může být zdaněn v tomto druhém

státě.



3. Majetek představovaný loďmi a letadly, které jsou používány v

mezinárodní dopravě, a movitým majetkem souvisejícím s provozováním

takovýchto lodí a letadel podléhá zdanění pouze ve smluvním státě, ve

kterém je umístěno skutečné vedení podniku.



4. Všechny ostatní části majetku rezidenta smluvního státu podléhají

zdanění pouze v tomto státě.



Čl.24



Vyloučení dvojího zdanění



1. S přihlédnutím k ustanovením právních předpisů Irska, které upravují

zápočet daně zaplacené mimo území Irska na daň v Irsku (které se

nedotknou celkového smyslu Smlouvy):



a) bude česká daň placená na základě právních předpisů České republiky

a v souladu s touto smlouvou, ať přímo nebo srážkou ze zisků, příjmů

nebo zdanitelných výnosů ze zdrojů v České republice (s výjimkou v

případě dividend daně zaplacené ze zisků, z nichž se vyplácejí

dividendy) započtena na irskou daň připadající na tytéž zisky, příjmy

nebo zdanitelné výnosy, z nichž byla vypočtena česká daň;



b) v případě dividend placených společností, která je rezidentem v

České republice, společnosti, která je rezidentem v Irsku a která

kontroluje přímo či nepřímo nejméně 10 % podílů s hlasovacím právem na

společnosti vyplácející dividendy, bude zápočet (vedle české daně,

která může být započtena podle ustanovení písmene a) tohoto odstavce)

brát v úvahu i českou daň zaplacenou společností ze zisků, z nichž se

dividendy vyplácejí.



2. V případě rezidenta České republiky bude dvojímu zdanění zamezeno

následovně: Česká republika může při ukládání daní svým rezidentům

zahrnout do základu, ze kterého se takové daně ukládají, části příjmů

nebo majetku, které mohou být podle ustanovení této smlouvy rovněž

zdaněny v Irsku, avšak povolí snížit částku daně vypočtenou z takového

základu o částku rovnající se dani zaplacené v Irsku. Částka, o kterou

se daň sníží, však nepřesáhne takovou část české daně vypočtené před

jejím snížením, která poměrně připadá na příjmy nebo majetek, které

mohou být podle ustanovení této smlouvy zdaněny v Irsku.



3. Pro účely odstavců 1 a 2 tohoto článku se bude mít za to, že zisky,

příjmy, zisky z majetku a majetek vlastněné rezidentem jednoho

smluvního státu, které mohou být zdaněny v druhém smluvním státě v

souladu s touto smlouvou, mají zdroj v tomto druhém smluvním státě.



4. Pokud bude v souladu s ustanoveními této smlouvy příjem obdržený

nebo majetek vlastněný rezidentem smluvního státu osvobozen ze zdanění

v tomto státě, může tento stát při výpočtu daně z ostatního příjmu nebo

majetku takovéhoto rezidenta vzít v úvahu tento osvobozený příjem nebo

majetek.



5. Pokud jsou příjmy nebo zisky zcela nebo zčásti osvobozeny podle

jakéhokoli ustanovení této smlouvy ze zdanění v jednom smluvním státě a

fyzická osoba podle platných zákonů v druhém smluvním státě podléhá

zdanění z uvedeného příjmu nebo zisku s přihlédnutím k částce takového

příjmu nebo zisku, která je poukázána do tohoto druhého státu nebo je v

něm přijata, a nikoli s přihlédnutím k celkové částce tohoto příjmu

nebo zisku, pak se daňové osvobození podle této smlouvy v prvně

zmíněném státě uplatní pouze na tu část příjmu nebo zisku poukazovanou

do druhého státu nebo v něm přijatou.



6. Jestliže po podpisu této smlouvy poskytne Česká republika úlevu ze

zdanění dividend mezi společnostmi, oznámí to neprodleně Irsku a

vstoupí v jednání v zájmu stanovit nová ustanovení k poskytnutí zápočtu

na daň z dividend povoleného Českou republikou.



Čl.25



Zákaz diskriminace



1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni v

druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným,

které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti,

kterým jsou nebo mohou být podrobeni státní příslušníci tohoto druhého

státu za stejných okolností. Toto ustanovení se bez ohledu na

ustanovení článku 1 uplatní rovněž na osoby, které nejsou rezidenty

jednoho nebo obou smluvních států.



2. Zdanění stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má v

druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než

zdanění podniků tohoto druhého státu, které vykonávají tytéž činnosti.

Toto ustanovení nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu,

aby přiznal rezidentům druhého smluvního státu osobní úlevy, slevy a

snížení daně z důvodu osobního stavu nebo povinností k rodině, které

přiznává svým vlastním rezidentům.



3. Pokud se nebudou aplikovat ustanovení článku 9 odst. 1, článku 11

odst. 4 a článku 12 odst. 5, budou úroky, licenční poplatky a jiné

výlohy placené podnikem jednoho smluvního státu osobě, která je

rezidentem v druhém smluvním státě, odčitatelné pro účely stanovení

zdanitelných zisků tohoto podniku za stejných podmínek, jako kdyby byly

placeny osobě, která je rezidentem v prvně zmíněném státě. Podobně

jakékoli dluhy podniku jednoho smluvního státu vůči rezidentu druhého

smluvního státu budou pro účely stanovení zdanitelného majetku takového

podniku odčitatelné za stejných podmínek, jako kdyby byly smluveny vůči

rezidentu prvně zmíněného státu.



4. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž jmění je zcela nebo zčásti,

přímo nebo nepřímo vlastněno nebo kontrolováno osobou nebo osobami,

které jsou rezidenty v druhém smluvním státě, nebudou podrobeny v prvně

zmíněném státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným, které

jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým

jsou nebo mohou být podrobeny jiné podobné podniky prvně zmíněného

státu.



Čl.26



Řešení případů dohodou



1. Jestliže se osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních

států vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s

ustanoveními této smlouvy, může nezávisle na opravných prostředcích,

které poskytuje vnitrostátní právo těchto států, předložit svůj případ

příslušnému úřadu smluvního státu, jehož je rezidentem, nebo jestliže

případ spadá pod článek 25 odst. 1, úřadu smluvního státu, jehož je

státním občanem. Případ musí být předložen do tří let od prvého

oznámení opatření, které vede ke zdanění, jež není v souladu s

ustanoveními této smlouvy.



2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a

nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude se snažit, aby

případ rozhodl dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak,

aby se vyloučilo zdanění, které není ve shodě s touto smlouvou. Každá

dosažená dohoda bude provedena bez ohledu na jakákoli časová omezení

obsažená ve vnitrostátních právních předpisech smluvních států.



3. Příslušné úřady smluvních států se budou snažit vyřešit dohodou

obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo

aplikaci této smlouvy.



4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za účelem

dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců.



Čl.27



Výměna informací



1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat informace nutné

pro aplikaci ustanovení této smlouvy nebo vnitrostátních právních

předpisů smluvních států, které se vztahují na daně, jež jsou předmětem

této smlouvy, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu s touto

smlouvou. Výměna informací není omezena článkem 1. Veškeré informace

takto vyměněné budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako

informace obdržené podle vnitrostátních zákonů tohoto státu a budou

sděleny pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních úřadů),

které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, na něž se vztahuje

tato smlouva, trestním stíháním ve věci těchto daní nebo rozhodováním o

odvoláních. Tyto osoby nebo úřady použijí takovéto informace jen k

těmto účelům. Mohou sdělit tyto informace při veřejných soudních

řízeních nebo v právních rozhodnutích.



2. Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném případě vykládána tak, že

ukládají některému smluvnímu státu povinnost:



a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy nebo

správní praxi tohoto nebo druhého smluvního státu;



b) sdělit informace, které by nemohly být získány na základě právních

předpisů nebo v normálním správním řízení tohoto nebo druhého smluvního

státu;



c) sdělit informace, které by odhalily obchodní, podnikové, průmyslové,

komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace,

jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem (ordre public).



Čl.28



Diplomaté a konzulární úředníci



Nic v této smlouvě se nedotýká daňových výsad, které přísluší

diplomatům nebo konzulárním úředníkům podle obecných pravidel

mezinárodního práva nebo na základě ustanovení zvláštních dohod.



Čl.29



Vstup v platnost



Smluvní státy si navzájem písemně oznámí diplomatickou cestou, že byly

splněny postupy požadované jejich právním řádem pro vstup této smlouvy

v platnost. Tato smlouva vstoupí v platnost datem pozdějšího oznámení a

bude se uplatňovat:



(a) v Irsku:



(i) pokud jde o daň z příjmu a daň ze zisků z majetku, na každý daňový

rok začínající 6. dubna nebo později v roce následujícím po datu, v

němž Smlouva vstoupí v platnost;



(ii) pokud jde o daň společností, na každý finanční rok začínající 1.

ledna nebo později v roce následujícím po roce, v němž Smlouva vstoupí

v platnost;



(b) v České republice:



(i) jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na částky přijaté k 1. lednu

nebo později v kalendářním roce následujícím po roce, v němž Smlouva

vstoupí v platnost;



(ii) pokud jde o ostatní daně z příjmu a daně z majetku, na daně

ukládané za každý daňový rok začínající 1. ledna nebo později

kalendářního roku následujícího po roce, v němž Smlouva vstoupí v

platnost.



Čl.30



Výpověď



Tato smlouva zůstane v platnosti, dokud nebude vypovězena některým

smluvním státem. Každý smluvní stát může Smlouvu vypovědět kdykoli po

pěti letech od data, kdy Smlouva vstoupila v platnost, za předpokladu,

že nejméně šestiměsíční písemná nóta byla dána diplomatickou cestou. V

takovém případě se Smlouva přestane uplatňovat:



(a) v Irsku:



(i) pokud jde o daň z příjmu a daň ze zisků z majetku, na každý daňový

rok začínající 6. dubna nebo později v roce následujícím po datu, v

němž uplyne období stanovené v uvedené nótě;



(ii) pokud jde o daň společností, na každý finanční rok začínající 1.

ledna nebo později v roce následujícím po datu, v němž uplyne období

stanovené v uvedené nótě;



(b) v České republice:



(i) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy přijaté k 1.

lednu nebo později v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla

dána výpověď;



(ii) pokud jde o ostatní daně z příjmu a daně z majetku, na příjem a

majetek zdanitelný za každý daňový rok počínající 1. ledna nebo později

kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla dána výpověď.



Na důkaz toho podepsaní, k tomu řádně zmocněni, podepsali tuto smlouvu.



Dáno ve dvojím vyhotovení v Praze dne 14. listopadu 1995 v českém a

anglickém jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost.



Za Českou republiku:



Ivan Kočárník v. r.



místopředseda vlády a ministr financí



Za Irsko:



Marie Cross v. r.



mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně