137/2001 Sb.
ZÁKON
ze dne 29. března 2001
o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním
řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů
Změna: 349/2005 Sb.
Změna: 413/2005 Sb.
Změna: 348/2011 Sb.
Změna: 105/2013 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Účel zákona
(1) Účelem tohoto zákona je upravit poskytování zvláštní ochrany a
pomoci svědku a dalším osobám, kterým v souvislosti s trestním řízením
zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí, (dále jen
"ohrožená osoba").
(2) Podle tohoto zákona se postupuje, jen nelze-li bezpečnost ohrožené
osoby zajistit jiným způsobem.^1)
(3) Podle tohoto zákona lze zvláštní ochranu a pomoc poskytnout i na
žádost příslušného orgánu cizího státu, který rozhoduje o obdobné
ochraně osoby podle práva cizího státu (dále jen "orgán cizího státu"),
nebo na žádost mezinárodního trestního soudu, mezinárodního trestního
tribunálu, popřípadě obdobného mezinárodního soudního orgánu, které
splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 zákona o
mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (dále jen „soudní
orgán“).
(4) Na poskytnutí zvláštní ochrany a pomoci podle tohoto zákona není
právní nárok.
§ 2
Ohrožená a chráněná osoba
(1) Za ohroženou osobu se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která
a) podala nebo má podat vysvětlení, svědeckou výpověď nebo vypovídala
či má vypovídat jako obviněný anebo jinak pomáhala nebo má pomoci podle
ustanovení trestního řádu k dosažení účelu trestního řízení, nebo
b) je znalcem nebo tlumočníkem anebo obhájcem, pokud obviněný, kterého
jako obhájce zastupuje, vypovídal nebo má vypovídat, aby pomohl k
dosažení účelu trestního řízení, anebo
c) je osobou blízkou^2) osobě uvedené v písmenu a) nebo b).
(2) Chráněnou osobou je ohrožená osoba uvedená v odstavci 1, které je
poskytována zvláštní ochrana a pomoc.
§ 3
Zvláštní ochrana a pomoc
(1) Zvláštní ochrana a pomoc je soubor opatření, která zahrnují
a) osobní ochranu,
b) přestěhování chráněné osoby včetně příslušníků její domácnosti^3) a
pomoc chráněné osobě za účelem jejího sociálního začlenění v novém
prostředí,
c) zastírání skutečné totožnosti chráněné osoby,
d) prověřování dodržování podmínek poskytování zvláštní ochrany a
pomoci.
(2) Zvláštní ochranu a pomoc poskytuje Policie České republiky (dále
jen "policie") a Vězeňská služba České republiky (dále jen "vězeňská
služba") výkonem opatření uvedených v odstavci 1. Vězeňská služba může
vykonávat jen opatření uvedená v odstavci 1 písm. a) a c). Policie a
vězeňská služba jsou povinny při plnění úkolů podle tohoto zákona si
navzájem pomáhat.
(3) Orgány veřejné správy jsou povinny v rozsahu nezbytném k dosažení
účelu tohoto zákona spolupracovat s policií a vězeňskou službou při
výkonu opatření uvedených v odstavci 1. K zastírání skutečné totožnosti
chráněné osoby je policie oprávněna vytvořit legendu o jiné osobní
existenci (dále jen „legenda“) a zajistit v informačních systémech
vedených podle zvláštních právních předpisů vložení, změnu, vyjmutí,
vymazání nebo blokování údajů vyplývajících z této legendy. Tyto údaje
se zvlášť neoznačují a vedou se společně s ostatními osobními údaji^4),
pokud policie nestanoví jinak. Pro tvorbu legendy lze se souhlasem
chráněné osoby využít některé její osobní údaje.
ČÁST DRUHÁ
POSKYTOVÁNÍ ZVLÁŠTNÍ OCHRANY A POMOCI
§ 4
(1) Zvláštní ochranu a pomoc lze poskytnout, jestliže
a) ohrožená osoba souhlasí se způsobem a podmínkami poskytování
zvláštní ochrany a pomoci včetně zpracovávání a využívání jejích
osobních údajů (§ 8), a
b) ministr vnitra (dále jen "ministr") schválí návrh policie, soudce
nebo státního zástupce, aby zvláštní ochrana a pomoc byla ohrožené
osobě poskytována; soudce nebo státní zástupce podávají takový návrh
prostřednictvím ministra spravedlnosti.
(2) Souhlas podle odstavce 1 písm. a) se vyžaduje před podáním návrhu
na poskytování zvláštní ochrany a pomoci ministru; to neplatí, jde-li o
návrh soudce nebo státního zástupce. Ohrožená osoba musí být policií
přiměřeně svému věku a rozumovým schopnostem informována o nebezpečí,
které jí hrozí, seznámena se způsobem a podmínkami poskytování zvláštní
ochrany a pomoci a s povinnostmi stanovenými v tomto zákoně. Dále musí
být upozorněna, že informace týkající se zvláštní ochrany a pomoci jsou
utajovány podle zvláštního zákona^5) a podle takového zákona musí být i
poučena. O poučení policie sepíše záznam.
(3) Hrozí-li ohrožené osobě nebezpečí bezprostředně, policie se
souhlasem policejního prezidenta, a vykonává-li ohrožená osoba vazbu
nebo trest odnětí svobody, vězeňská služba se souhlasem generálního
ředitele vězeňské služby poskytne zvláštní ochranu a pomoc ještě před
tím, než ministr návrh na poskytnutí zvláštní ochrany a pomoci schválí.
V těchto případech lze zvláštní ochranu a pomoc dočasně poskytovat i
bez souhlasu uvedeného v odstavci 1 písm. a), jestliže přechodně
zhoršený zdravotní stav neumožňuje ohrožené osobě souhlas dát.
§ 5
(1) Je-li ohroženou nebo chráněnou osobou osoba nezletilá^6) nebo
osoba, která byla rozhodnutím soudu zbavena způsobilosti k právním
úkonům nebo jejíž způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu
omezena, souhlas podle § 4 odst. 1 písm. a) dává její zákonný zástupce.
(2) Má-li být ohrožená nebo chráněná osoba uvedená v odstavci 1 podle
tohoto zákona vyrozuměna, vyrozumí se zákonný zástupce.
(3) Mohlo-li by dojít ke střetu zájmů mezi ohroženou nebo chráněnou
osobou a zákonným zástupcem, souhlas podle odstavce 1 lze vyžádat jen
od zvláštního zástupce^7) nebo opatrovníka.^8)
(4) Do doby, než zákonný zástupce, zvláštní zástupce nebo opatrovník
souhlas dá, lze vykonávat jen opatření uvedené v § 3 odst. 1 písm. a).
§ 6
Chráněná osoba je povinna
a) dodržovat podmínky poskytování zvláštní ochrany a pomoci,
b) řídit se pokyny příslušníků policie (dále jen "policista") a
příslušníků vězeňské služby,
c) informovat bezodkladně policisty a příslušníky vězeňské služby o
všech nových skutečnostech a změnách, které mohou být významné pro
postup policie a vězeňské služby podle tohoto zákona.
§ 7
(1) Poskytování zvláštní ochrany a pomoci se ukončí, jestliže chráněná
osoba vezme písemně zpět souhlas podle § 4 odst. 1 písm. a).
Poskytování zvláštní ochrany a pomoci podle § 4 odst. 3 se také ukončí,
neschválí-li ministr návrh na její poskytnutí.
(2) Ministr rozhodne o ukončení zvláštní ochrany a pomoci, jestliže
nebezpečí, které chráněné osobě hrozilo, pominulo.
(3) Ministr může rozhodnout o ukončení zvláštní ochrany a pomoci,
jestliže chráněná osoba
a) odmítla pomáhat podle ustanovení trestního řádu k dosažení účelu
trestního řízení, v jehož souvislosti byla zvláštní ochrana a pomoc
poskytována, nebo
b) se v době, po kterou jí je poskytována zvláštní ochrana a pomoc,
dopustila jednání odůvodňujícího její trestní stíhání pro úmyslný
trestný čin, nebo
c) neplní povinnosti chráněné osoby stanovené v § 6, anebo
d) poruší povinnost zachovávat tajnost utajovaných informací.
§ 7a
Řízení o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci
(1) Řízení o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci podle § 7
odst. 2 a 3 se zahajuje na návrh policie.
(2) Účastníkem řízení je chráněná osoba.
(3) Písemnosti se účastníkům řízení doručují prostřednictvím policie.
§ 7b
Rozhodnutí o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci
(1) Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o ukončení poskytování
zvláštní ochrany a pomoci se bezodkladně doručí policii.
(2) Rozhodnutí o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci nelze
přezkoumat v přezkumném řízení. Proti rozhodnutí o ukončení poskytování
zvláštní ochrany a pomoci nelze podat rozklad nebo žádost o obnovu
řízení.
(3) Proti rozhodnutí o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci
lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení žalobu podle soudního řádu
správního^11). Osoba, které bylo poskytování zvláštní ochrany a pomoci
ukončeno, je povinna policii bez zbytečného odkladu informovat o podání
žaloby.
(4) Do doby pravomocného rozhodnutí soudu o žalobě vykonává policie a
vězeňská služba nezbytná opatření k ochraně života a zdraví osoby,
které byla zvláštní ochrana a pomoc poskytována.
ČÁST TŘETÍ
OPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI POLICIE A VĚZEŇSKÉ SLUŽBY
§ 8
Oprávnění zpracovávat osobní údaje
(1) Policie a vězeňská služba jsou pro účely tohoto zákona oprávněny
zpracovávat a využívat osobní údaje ohrožené nebo chráněné osoby.
(2) Na činnost policie a vězeňské služby uvedenou v odstavci 1 se
vztahuje zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou § 16 až 19 a
§ 27.
§ 9
Oprávnění při zajišťování bezpečnosti chráněných osob
(1) Je-li to k zajištění bezpečnosti chráněné osoby nezbytně nutné, je
policista oprávněn
a) vstoupit do objektu a provést prohlídku prostoru, ze kterého by bylo
možné účinně ohrozit bezpečnost chráněné osoby, a prohlídku osob,
dopravních prostředků a věcí nacházejících se v tomto prostoru,
b) zakázat vstup nebo pobyt v prostoru uvedeném v písmenu a) nebo jeho
části na dobu, než budou provedena nezbytná opatření, aby k ohrožení
bezpečnosti chráněné osoby nemohlo z tohoto prostoru dojít.
(2) Prohlídku prostoru podle odstavce 1 písm. a) je policista oprávněn
provést pouze se svolením uživatele. Bez tohoto svolení je oprávněn ji
provést, je-li důvodné podezření, že z prostoru má být proveden útok na
bezpečnost chráněné osoby. Policista je povinen zajistit přítomnost
nezúčastněné osoby. Nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení
nebo mohlo- -li by dojít k ohrožení života nebo zdraví nezúčastněné
osoby. Po provedení služebních úkonů souvisejících se vstupem do
prostoru je policista povinen neprodleně vyrozumět uživatele prostoru a
zajistit zabezpečení prostoru, nemůže-li tak učinit uživatel nebo jiná
oprávněná osoba.
(3) Osobní prohlídku je policista oprávněn provést pouze tehdy, pokud
osoba na jeho výzvu prostor uvedený v odstavci 1 písm. a) ihned
neopustí nebo pokud hrozí nebezpečí z prodlení. Osobní prohlídku
provádí osoba stejného pohlaví. Nemůže-li osobní prohlídku provést
osoba stejného pohlaví a je-li důvodné podezření, že osoba u sebe
ukrývá zbraň, může výjimečně, hrozí-li nebezpečí z prodlení, osobní
prohlídku provést také osoba opačného pohlaví. Je-li třeba se
přesvědčit, zda zbraň není ukryta v tělních dutinách, je oprávněn
osobní prohlídku provést pouze odborně způsobilý zdravotnický
pracovník.
(4) Prohlídkami uvedenými v odstavci 1 písm. a) nesmí být sledován jiný
účel než zajištění bezpečnosti chráněné osoby.
§ 10
Oprávnění při zajišťování bezpečnosti chráněného prostoru
Je-li důvodné podezření, že bude uskutečněn útok na život a zdraví
chráněné osoby nebo na její majetek, je policista oprávněn v nezbytném
rozsahu a na nezbytně nutnou dobu vymezit prostor, kde se chráněná
osoba zdržuje nebo se bude zdržovat anebo kde se nachází její majetek,
jako prostor chráněný (dále jen "chráněný prostor"). K vyznačení nebo
ohraničení chráněného prostoru nebo jeho části je policista oprávněn
použít technické prostředky. Při zajišťování bezpečnosti chráněného
prostoru je policista oprávněn
a) zjišťovat totožnost osoby, která do chráněného prostoru vstupuje
nebo chráněný prostor opouští,
b) zjišťovat důvod vstupu osoby do chráněného prostoru,
c) provést prohlídku vnášených a vynášených věcí,
d) zastavovat vjíždějící a vyjíždějící dopravní prostředky a provést
jejich prohlídku,
e) přesvědčit se, zda osoba, která vstupuje do chráněného prostoru,
nemá u sebe zbraň, a pokud ji má, na dobu pobytu osoby v prostoru zbraň
odebrat,
f) zakázat vstup nebo pobyt v chráněném prostoru nebo jeho části.
§ 10a
Oprávnění k prověřování chráněné osoby
(1) Je-li dáno podezření, že chráněná osoba nedodržuje povinnosti
uvedené v § 6, a nelze-li toto podezření prověřit jiným způsobem, je
policie oprávněna v nezbytně nutném rozsahu získávat poznatky
utajovaným způsobem pomocí technických nebo jiných prostředků; při tom
je oprávněna pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy, provádět
odposlech a záznam telekomunikačního provozu a požadovat po osobě
vykonávající telekomunikační činnost údaje o uskutečněném
telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního
tajemství nebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích
dat.
(2) Pořizování zvukových, obrazových nebo jiných záznamů, provádění
odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a požadování údajů o
uskutečněném telekomunikačním provozu je možné pouze s předchozím
souhlasem předsedy senátu vrchního soudu příslušného podle sídla útvaru
policie nebo vězeňské služby, která poskytuje zvláštní ochranu a pomoc.
Proti rozhodnutí o povolení nebo zamítnutí žádosti není přípustný
opravný prostředek.
§ 11
Oprávnění k zastírání činnosti policie
K zastírání činnosti policie při poskytování zvláštní ochrany a pomoci
je policista oprávněn založit obchodní společnost, žádat o živnostenské
oprávnění nebo žádat o povolení k podnikání na základě jiného než
živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů. Účelem činnosti
však není podnikání.^9)
§ 12
Policista je při poskytování zvláštní ochrany a pomoci oprávněn
používat krycí doklady, konspirativní prostředky, zabezpečovací
techniku a zvláštní finanční prostředky.
§ 13
Krycí doklady
(1) Krycím dokladem se pro účely tohoto zákona rozumí dokument sloužící
k zastírání skutečné totožnosti chráněné osoby nebo policisty, který
poskytuje zvláštní ochranu a pomoc, nebo k jiným podobným účelům.
(2) Krycí doklad opatřuje nebo vydává policie nebo Ministerstvo vnitra
(dále jen „ministerstvo“) se souhlasem ministra. Krycím dokladem smí
být i doklad chráněné osoby nebo osoby, jíž bylo poskytování zvláštní
ochrany a pomoci ukončeno, udělí-li k tomu svůj souhlas.
(3) Krycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena
vlády, guvernéra České národní banky, člena Nejvyššího kontrolního
úřadu a soudce Ústavního soudu, služební průkaz soudce a státního
zástupce a doklad jiné žijící nebo zemřelé osoby.
(4) Orgány veřejné správy provedou na žádost policie nebo ministerstva
změny v informačních systémech a vydají krycí doklady; při tom
postupují tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti policie nebo
ministerstva.
(5) Ministerstvo vede evidenci krycích dokladů.
(6) Policie spravuje vydané krycí doklady chráněných osob i po ukončení
poskytování zvláštní ochrany a pomoci.
§ 14
Konspirativní prostředky
Konspirativním prostředkem se rozumí věc nebo prostor sloužící k
zastírání skutečné totožnosti chráněné osoby nebo policisty anebo
činnosti policie při poskytování zvláštní ochrany a pomoci.
§ 15
Zabezpečovací technika
Zabezpečovací technikou se rozumí technické prostředky, zařízení a
jejich soubory používané za účelem předcházení nebo odstranění ohrožení
života a zdraví chráněné osoby nebo k zabezpečení ochrany jejího
majetku.
§ 16
Zvláštní finanční prostředky
(1) Zvláštními finančními prostředky se rozumí vyčleněné finanční
prostředky, které jsou používány k úhradě některých výdajů v
souvislosti s poskytováním zvláštní ochrany a pomoci. Na nakládání se
zvláštními finančními prostředky se nevztahují právní předpisy
upravující hospodaření s peněžními prostředky státu.
(2) Policista nakládající se zvláštními finančními prostředky je
povinen s nimi nakládat hospodárně a řádně v souladu s účelem, na který
byly poskytnuty.
(3) Pravidla pro nakládání se zvláštními finančními prostředky stanoví
na návrh policejního prezidenta ministr.
§ 17
Jiná oprávnění
(1) Jestliže je to pro poskytování zvláštní ochrany a pomoci nezbytné,
je policie oprávněna
a) zastupovat chráněnou osobu v rozsahu jejího pověření,
b) poskytnout chráněné osobě finanční prostředky.
(2) Jsou-li pro to závažné důvody, je policie se souhlasem ministra a
chráněné osoby oprávněna i po ukončení poskytování zvláštní ochrany a
pomoci umožnit této osobě zastírat její skutečnou totožnost, využívat
vytvořenou legendu a krycí doklady nebo jí poskytnout jinou podobnou
pomoc.
(3) V případech hodných zvláštního zřetele může policie se souhlasem
ministra umožnit chráněné osobě nebo osobě, jíž bylo poskytování
zvláštní ochrany a pomoci ukončeno, použití dříve vydaných krycích
dokladů nebo dokladů skutečné totožnosti.
§ 18
Policista a příslušník vězeňské služby jsou povinni při využívání
oprávnění uvedených v tomto zákoně dbát cti, vážnosti a důstojnosti
osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto
činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a
svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného tímto
zákonem.
§ 19
Náhrada škody
(1) Stát odpovídá za škody způsobené policií nebo policistou v
souvislosti s poskytováním zvláštní ochrany a pomoci podle tohoto
zákona.
(2) Náhradu škody poskytuje ministerstvo.
§ 20
zrušen
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 21
Mezinárodní spolupráce
(1) V rámci mezinárodní spolupráce se utajované informace do zahraničí
poskytují bez souhlasu příslušného státního orgánu.^10)
(2) Je-li to třeba k plnění úkolů policie podle tohoto zákona, lze na
základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo,
není-li taková smlouva uzavřena, se souhlasem policejního prezidenta a
se souhlasem příslušného orgánu cizího státu využít k plnění těchto
úkolů příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru. Příslušník
zahraničního bezpečnostního sboru přitom má práva a povinnosti
policisty podle tohoto zákona.
(3) Při provádění úkonů podle odstavce 2 řídí činnost příslušníka
zahraničního bezpečnostního sboru služební funkcionář stanovený
policejním prezidentem.
(4) Policie je s předchozím souhlasem chráněné osoby oprávněna požádat
orgán cizího státu o pomoc při poskytování zvláštní ochrany a pomoci.
§ 21a
Poskytnutí zvláštní ochrany a pomoci na žádost
(1) Policie může po předchozím souhlasu ministra poskytnout zvláštní
ochranu a pomoc podle tohoto zákona jiné než ohrožené osobě na žádost
orgánu cizího státu nebo soudního orgánu. Podmínkou poskytnutí této
zvláštní ochrany a pomoci je předchozí souhlas takové osoby se způsobem
a podmínkami poskytování zvláštní ochrany a pomoci včetně zpracovávání
a využívání jejích osobních údajů.
(2) Policie poskytování zvláštní ochrany a pomoci podle odstavce 1
ukončí
a) na žádost orgánu cizího státu nebo soudního orgánu, nebo
b) po předchozím oznámení orgánu cizího státu nebo soudnímu orgánu.
§ 22
Náklady
Náklady na poskytování zvláštní ochrany a pomoci nese stát.
ČÁST PÁTÁ
zrušena
§ 23
zrušen
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 24
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1) Například § 50 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, §
55 odst. 2 a § 209 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním
(trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
2) § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
3) § 115 občanského zákoníku.
4) § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních
údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o
bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.
6) § 9 občanského zákoníku.
7) § 30 občanského zákoníku.
8) § 37 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
9) § 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
10) § 74 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o
bezpečnostní způsobilosti.
11) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů.