Advanced Search

o zvláštní ochraně svědka a dalších osob


Published: 2001
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507778/o-zvltn-ochran-svdka-a-dalch-osob.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
137/2001 Sb.



ZÁKON



ze dne 29. března 2001



o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním

řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění

pozdějších předpisů



Změna: 349/2005 Sb.



Změna: 413/2005 Sb.



Změna: 348/2011 Sb.



Změna: 105/2013 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



ÚVODNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Účel zákona



(1) Účelem tohoto zákona je upravit poskytování zvláštní ochrany a

pomoci svědku a dalším osobám, kterým v souvislosti s trestním řízením

zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí, (dále jen

"ohrožená osoba").



(2) Podle tohoto zákona se postupuje, jen nelze-li bezpečnost ohrožené

osoby zajistit jiným způsobem.^1)



(3) Podle tohoto zákona lze zvláštní ochranu a pomoc poskytnout i na

žádost příslušného orgánu cizího státu, který rozhoduje o obdobné

ochraně osoby podle práva cizího státu (dále jen "orgán cizího státu"),

nebo na žádost mezinárodního trestního soudu, mezinárodního trestního

tribunálu, popřípadě obdobného mezinárodního soudního orgánu, které

splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 zákona o

mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (dále jen „soudní

orgán“).



(4) Na poskytnutí zvláštní ochrany a pomoci podle tohoto zákona není

právní nárok.



§ 2



Ohrožená a chráněná osoba



(1) Za ohroženou osobu se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která



a) podala nebo má podat vysvětlení, svědeckou výpověď nebo vypovídala

či má vypovídat jako obviněný anebo jinak pomáhala nebo má pomoci podle

ustanovení trestního řádu k dosažení účelu trestního řízení, nebo



b) je znalcem nebo tlumočníkem anebo obhájcem, pokud obviněný, kterého

jako obhájce zastupuje, vypovídal nebo má vypovídat, aby pomohl k

dosažení účelu trestního řízení, anebo



c) je osobou blízkou^2) osobě uvedené v písmenu a) nebo b).



(2) Chráněnou osobou je ohrožená osoba uvedená v odstavci 1, které je

poskytována zvláštní ochrana a pomoc.



§ 3



Zvláštní ochrana a pomoc



(1) Zvláštní ochrana a pomoc je soubor opatření, která zahrnují



a) osobní ochranu,



b) přestěhování chráněné osoby včetně příslušníků její domácnosti^3) a

pomoc chráněné osobě za účelem jejího sociálního začlenění v novém

prostředí,



c) zastírání skutečné totožnosti chráněné osoby,



d) prověřování dodržování podmínek poskytování zvláštní ochrany a

pomoci.



(2) Zvláštní ochranu a pomoc poskytuje Policie České republiky (dále

jen "policie") a Vězeňská služba České republiky (dále jen "vězeňská

služba") výkonem opatření uvedených v odstavci 1. Vězeňská služba může

vykonávat jen opatření uvedená v odstavci 1 písm. a) a c). Policie a

vězeňská služba jsou povinny při plnění úkolů podle tohoto zákona si

navzájem pomáhat.



(3) Orgány veřejné správy jsou povinny v rozsahu nezbytném k dosažení

účelu tohoto zákona spolupracovat s policií a vězeňskou službou při

výkonu opatření uvedených v odstavci 1. K zastírání skutečné totožnosti

chráněné osoby je policie oprávněna vytvořit legendu o jiné osobní

existenci (dále jen „legenda“) a zajistit v informačních systémech

vedených podle zvláštních právních předpisů vložení, změnu, vyjmutí,

vymazání nebo blokování údajů vyplývajících z této legendy. Tyto údaje

se zvlášť neoznačují a vedou se společně s ostatními osobními údaji^4),

pokud policie nestanoví jinak. Pro tvorbu legendy lze se souhlasem

chráněné osoby využít některé její osobní údaje.



ČÁST DRUHÁ



POSKYTOVÁNÍ ZVLÁŠTNÍ OCHRANY A POMOCI



§ 4



(1) Zvláštní ochranu a pomoc lze poskytnout, jestliže



a) ohrožená osoba souhlasí se způsobem a podmínkami poskytování

zvláštní ochrany a pomoci včetně zpracovávání a využívání jejích

osobních údajů (§ 8), a



b) ministr vnitra (dále jen "ministr") schválí návrh policie, soudce

nebo státního zástupce, aby zvláštní ochrana a pomoc byla ohrožené

osobě poskytována; soudce nebo státní zástupce podávají takový návrh

prostřednictvím ministra spravedlnosti.



(2) Souhlas podle odstavce 1 písm. a) se vyžaduje před podáním návrhu

na poskytování zvláštní ochrany a pomoci ministru; to neplatí, jde-li o

návrh soudce nebo státního zástupce. Ohrožená osoba musí být policií

přiměřeně svému věku a rozumovým schopnostem informována o nebezpečí,

které jí hrozí, seznámena se způsobem a podmínkami poskytování zvláštní

ochrany a pomoci a s povinnostmi stanovenými v tomto zákoně. Dále musí

být upozorněna, že informace týkající se zvláštní ochrany a pomoci jsou

utajovány podle zvláštního zákona^5) a podle takového zákona musí být i

poučena. O poučení policie sepíše záznam.



(3) Hrozí-li ohrožené osobě nebezpečí bezprostředně, policie se

souhlasem policejního prezidenta, a vykonává-li ohrožená osoba vazbu

nebo trest odnětí svobody, vězeňská služba se souhlasem generálního

ředitele vězeňské služby poskytne zvláštní ochranu a pomoc ještě před

tím, než ministr návrh na poskytnutí zvláštní ochrany a pomoci schválí.

V těchto případech lze zvláštní ochranu a pomoc dočasně poskytovat i

bez souhlasu uvedeného v odstavci 1 písm. a), jestliže přechodně

zhoršený zdravotní stav neumožňuje ohrožené osobě souhlas dát.



§ 5



(1) Je-li ohroženou nebo chráněnou osobou osoba nezletilá^6) nebo

osoba, která byla rozhodnutím soudu zbavena způsobilosti k právním

úkonům nebo jejíž způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu

omezena, souhlas podle § 4 odst. 1 písm. a) dává její zákonný zástupce.



(2) Má-li být ohrožená nebo chráněná osoba uvedená v odstavci 1 podle

tohoto zákona vyrozuměna, vyrozumí se zákonný zástupce.



(3) Mohlo-li by dojít ke střetu zájmů mezi ohroženou nebo chráněnou

osobou a zákonným zástupcem, souhlas podle odstavce 1 lze vyžádat jen

od zvláštního zástupce^7) nebo opatrovníka.^8)



(4) Do doby, než zákonný zástupce, zvláštní zástupce nebo opatrovník

souhlas dá, lze vykonávat jen opatření uvedené v § 3 odst. 1 písm. a).



§ 6



Chráněná osoba je povinna



a) dodržovat podmínky poskytování zvláštní ochrany a pomoci,



b) řídit se pokyny příslušníků policie (dále jen "policista") a

příslušníků vězeňské služby,



c) informovat bezodkladně policisty a příslušníky vězeňské služby o

všech nových skutečnostech a změnách, které mohou být významné pro

postup policie a vězeňské služby podle tohoto zákona.



§ 7



(1) Poskytování zvláštní ochrany a pomoci se ukončí, jestliže chráněná

osoba vezme písemně zpět souhlas podle § 4 odst. 1 písm. a).

Poskytování zvláštní ochrany a pomoci podle § 4 odst. 3 se také ukončí,

neschválí-li ministr návrh na její poskytnutí.



(2) Ministr rozhodne o ukončení zvláštní ochrany a pomoci, jestliže

nebezpečí, které chráněné osobě hrozilo, pominulo.



(3) Ministr může rozhodnout o ukončení zvláštní ochrany a pomoci,

jestliže chráněná osoba



a) odmítla pomáhat podle ustanovení trestního řádu k dosažení účelu

trestního řízení, v jehož souvislosti byla zvláštní ochrana a pomoc

poskytována, nebo



b) se v době, po kterou jí je poskytována zvláštní ochrana a pomoc,

dopustila jednání odůvodňujícího její trestní stíhání pro úmyslný

trestný čin, nebo



c) neplní povinnosti chráněné osoby stanovené v § 6, anebo



d) poruší povinnost zachovávat tajnost utajovaných informací.



§ 7a



Řízení o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci



(1) Řízení o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci podle § 7

odst. 2 a 3 se zahajuje na návrh policie.



(2) Účastníkem řízení je chráněná osoba.



(3) Písemnosti se účastníkům řízení doručují prostřednictvím policie.



§ 7b



Rozhodnutí o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci



(1) Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o ukončení poskytování

zvláštní ochrany a pomoci se bezodkladně doručí policii.



(2) Rozhodnutí o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci nelze

přezkoumat v přezkumném řízení. Proti rozhodnutí o ukončení poskytování

zvláštní ochrany a pomoci nelze podat rozklad nebo žádost o obnovu

řízení.



(3) Proti rozhodnutí o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci

lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení žalobu podle soudního řádu

správního^11). Osoba, které bylo poskytování zvláštní ochrany a pomoci

ukončeno, je povinna policii bez zbytečného odkladu informovat o podání

žaloby.



(4) Do doby pravomocného rozhodnutí soudu o žalobě vykonává policie a

vězeňská služba nezbytná opatření k ochraně života a zdraví osoby,

které byla zvláštní ochrana a pomoc poskytována.



ČÁST TŘETÍ



OPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI POLICIE A VĚZEŇSKÉ SLUŽBY



§ 8



Oprávnění zpracovávat osobní údaje



(1) Policie a vězeňská služba jsou pro účely tohoto zákona oprávněny

zpracovávat a využívat osobní údaje ohrožené nebo chráněné osoby.



(2) Na činnost policie a vězeňské služby uvedenou v odstavci 1 se

vztahuje zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou § 16 až 19 a

§ 27.



§ 9



Oprávnění při zajišťování bezpečnosti chráněných osob



(1) Je-li to k zajištění bezpečnosti chráněné osoby nezbytně nutné, je

policista oprávněn



a) vstoupit do objektu a provést prohlídku prostoru, ze kterého by bylo

možné účinně ohrozit bezpečnost chráněné osoby, a prohlídku osob,

dopravních prostředků a věcí nacházejících se v tomto prostoru,



b) zakázat vstup nebo pobyt v prostoru uvedeném v písmenu a) nebo jeho

části na dobu, než budou provedena nezbytná opatření, aby k ohrožení

bezpečnosti chráněné osoby nemohlo z tohoto prostoru dojít.



(2) Prohlídku prostoru podle odstavce 1 písm. a) je policista oprávněn

provést pouze se svolením uživatele. Bez tohoto svolení je oprávněn ji

provést, je-li důvodné podezření, že z prostoru má být proveden útok na

bezpečnost chráněné osoby. Policista je povinen zajistit přítomnost

nezúčastněné osoby. Nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení

nebo mohlo- -li by dojít k ohrožení života nebo zdraví nezúčastněné

osoby. Po provedení služebních úkonů souvisejících se vstupem do

prostoru je policista povinen neprodleně vyrozumět uživatele prostoru a

zajistit zabezpečení prostoru, nemůže-li tak učinit uživatel nebo jiná

oprávněná osoba.



(3) Osobní prohlídku je policista oprávněn provést pouze tehdy, pokud

osoba na jeho výzvu prostor uvedený v odstavci 1 písm. a) ihned

neopustí nebo pokud hrozí nebezpečí z prodlení. Osobní prohlídku

provádí osoba stejného pohlaví. Nemůže-li osobní prohlídku provést

osoba stejného pohlaví a je-li důvodné podezření, že osoba u sebe

ukrývá zbraň, může výjimečně, hrozí-li nebezpečí z prodlení, osobní

prohlídku provést také osoba opačného pohlaví. Je-li třeba se

přesvědčit, zda zbraň není ukryta v tělních dutinách, je oprávněn

osobní prohlídku provést pouze odborně způsobilý zdravotnický

pracovník.



(4) Prohlídkami uvedenými v odstavci 1 písm. a) nesmí být sledován jiný

účel než zajištění bezpečnosti chráněné osoby.



§ 10



Oprávnění při zajišťování bezpečnosti chráněného prostoru



Je-li důvodné podezření, že bude uskutečněn útok na život a zdraví

chráněné osoby nebo na její majetek, je policista oprávněn v nezbytném

rozsahu a na nezbytně nutnou dobu vymezit prostor, kde se chráněná

osoba zdržuje nebo se bude zdržovat anebo kde se nachází její majetek,

jako prostor chráněný (dále jen "chráněný prostor"). K vyznačení nebo

ohraničení chráněného prostoru nebo jeho části je policista oprávněn

použít technické prostředky. Při zajišťování bezpečnosti chráněného

prostoru je policista oprávněn



a) zjišťovat totožnost osoby, která do chráněného prostoru vstupuje

nebo chráněný prostor opouští,



b) zjišťovat důvod vstupu osoby do chráněného prostoru,



c) provést prohlídku vnášených a vynášených věcí,



d) zastavovat vjíždějící a vyjíždějící dopravní prostředky a provést

jejich prohlídku,



e) přesvědčit se, zda osoba, která vstupuje do chráněného prostoru,

nemá u sebe zbraň, a pokud ji má, na dobu pobytu osoby v prostoru zbraň

odebrat,



f) zakázat vstup nebo pobyt v chráněném prostoru nebo jeho části.



§ 10a



Oprávnění k prověřování chráněné osoby



(1) Je-li dáno podezření, že chráněná osoba nedodržuje povinnosti

uvedené v § 6, a nelze-li toto podezření prověřit jiným způsobem, je

policie oprávněna v nezbytně nutném rozsahu získávat poznatky

utajovaným způsobem pomocí technických nebo jiných prostředků; při tom

je oprávněna pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy, provádět

odposlech a záznam telekomunikačního provozu a požadovat po osobě

vykonávající telekomunikační činnost údaje o uskutečněném

telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního

tajemství nebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích

dat.



(2) Pořizování zvukových, obrazových nebo jiných záznamů, provádění

odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a požadování údajů o

uskutečněném telekomunikačním provozu je možné pouze s předchozím

souhlasem předsedy senátu vrchního soudu příslušného podle sídla útvaru

policie nebo vězeňské služby, která poskytuje zvláštní ochranu a pomoc.

Proti rozhodnutí o povolení nebo zamítnutí žádosti není přípustný

opravný prostředek.



§ 11



Oprávnění k zastírání činnosti policie



K zastírání činnosti policie při poskytování zvláštní ochrany a pomoci

je policista oprávněn založit obchodní společnost, žádat o živnostenské

oprávnění nebo žádat o povolení k podnikání na základě jiného než

živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů. Účelem činnosti

však není podnikání.^9)



§ 12



Policista je při poskytování zvláštní ochrany a pomoci oprávněn

používat krycí doklady, konspirativní prostředky, zabezpečovací

techniku a zvláštní finanční prostředky.



§ 13



Krycí doklady



(1) Krycím dokladem se pro účely tohoto zákona rozumí dokument sloužící

k zastírání skutečné totožnosti chráněné osoby nebo policisty, který

poskytuje zvláštní ochranu a pomoc, nebo k jiným podobným účelům.



(2) Krycí doklad opatřuje nebo vydává policie nebo Ministerstvo vnitra

(dále jen „ministerstvo“) se souhlasem ministra. Krycím dokladem smí

být i doklad chráněné osoby nebo osoby, jíž bylo poskytování zvláštní

ochrany a pomoci ukončeno, udělí-li k tomu svůj souhlas.



(3) Krycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena

vlády, guvernéra České národní banky, člena Nejvyššího kontrolního

úřadu a soudce Ústavního soudu, služební průkaz soudce a státního

zástupce a doklad jiné žijící nebo zemřelé osoby.



(4) Orgány veřejné správy provedou na žádost policie nebo ministerstva

změny v informačních systémech a vydají krycí doklady; při tom

postupují tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti policie nebo

ministerstva.



(5) Ministerstvo vede evidenci krycích dokladů.



(6) Policie spravuje vydané krycí doklady chráněných osob i po ukončení

poskytování zvláštní ochrany a pomoci.



§ 14



Konspirativní prostředky



Konspirativním prostředkem se rozumí věc nebo prostor sloužící k

zastírání skutečné totožnosti chráněné osoby nebo policisty anebo

činnosti policie při poskytování zvláštní ochrany a pomoci.



§ 15



Zabezpečovací technika



Zabezpečovací technikou se rozumí technické prostředky, zařízení a

jejich soubory používané za účelem předcházení nebo odstranění ohrožení

života a zdraví chráněné osoby nebo k zabezpečení ochrany jejího

majetku.



§ 16



Zvláštní finanční prostředky



(1) Zvláštními finančními prostředky se rozumí vyčleněné finanční

prostředky, které jsou používány k úhradě některých výdajů v

souvislosti s poskytováním zvláštní ochrany a pomoci. Na nakládání se

zvláštními finančními prostředky se nevztahují právní předpisy

upravující hospodaření s peněžními prostředky státu.



(2) Policista nakládající se zvláštními finančními prostředky je

povinen s nimi nakládat hospodárně a řádně v souladu s účelem, na který

byly poskytnuty.



(3) Pravidla pro nakládání se zvláštními finančními prostředky stanoví

na návrh policejního prezidenta ministr.



§ 17



Jiná oprávnění



(1) Jestliže je to pro poskytování zvláštní ochrany a pomoci nezbytné,

je policie oprávněna



a) zastupovat chráněnou osobu v rozsahu jejího pověření,



b) poskytnout chráněné osobě finanční prostředky.



(2) Jsou-li pro to závažné důvody, je policie se souhlasem ministra a

chráněné osoby oprávněna i po ukončení poskytování zvláštní ochrany a

pomoci umožnit této osobě zastírat její skutečnou totožnost, využívat

vytvořenou legendu a krycí doklady nebo jí poskytnout jinou podobnou

pomoc.



(3) V případech hodných zvláštního zřetele může policie se souhlasem

ministra umožnit chráněné osobě nebo osobě, jíž bylo poskytování

zvláštní ochrany a pomoci ukončeno, použití dříve vydaných krycích

dokladů nebo dokladů skutečné totožnosti.



§ 18



Policista a příslušník vězeňské služby jsou povinni při využívání

oprávnění uvedených v tomto zákoně dbát cti, vážnosti a důstojnosti

osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto

činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a

svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného tímto

zákonem.



§ 19



Náhrada škody



(1) Stát odpovídá za škody způsobené policií nebo policistou v

souvislosti s poskytováním zvláštní ochrany a pomoci podle tohoto

zákona.



(2) Náhradu škody poskytuje ministerstvo.



§ 20



zrušen



ČÁST ČTVRTÁ



SPOLEČNÁ USTANOVENÍ



§ 21



Mezinárodní spolupráce



(1) V rámci mezinárodní spolupráce se utajované informace do zahraničí

poskytují bez souhlasu příslušného státního orgánu.^10)



(2) Je-li to třeba k plnění úkolů policie podle tohoto zákona, lze na

základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo,

není-li taková smlouva uzavřena, se souhlasem policejního prezidenta a

se souhlasem příslušného orgánu cizího státu využít k plnění těchto

úkolů příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru. Příslušník

zahraničního bezpečnostního sboru přitom má práva a povinnosti

policisty podle tohoto zákona.



(3) Při provádění úkonů podle odstavce 2 řídí činnost příslušníka

zahraničního bezpečnostního sboru služební funkcionář stanovený

policejním prezidentem.



(4) Policie je s předchozím souhlasem chráněné osoby oprávněna požádat

orgán cizího státu o pomoc při poskytování zvláštní ochrany a pomoci.



§ 21a



Poskytnutí zvláštní ochrany a pomoci na žádost



(1) Policie může po předchozím souhlasu ministra poskytnout zvláštní

ochranu a pomoc podle tohoto zákona jiné než ohrožené osobě na žádost

orgánu cizího státu nebo soudního orgánu. Podmínkou poskytnutí této

zvláštní ochrany a pomoci je předchozí souhlas takové osoby se způsobem

a podmínkami poskytování zvláštní ochrany a pomoci včetně zpracovávání

a využívání jejích osobních údajů.



(2) Policie poskytování zvláštní ochrany a pomoci podle odstavce 1

ukončí



a) na žádost orgánu cizího státu nebo soudního orgánu, nebo



b) po předchozím oznámení orgánu cizího státu nebo soudnímu orgánu.



§ 22



Náklady



Náklady na poskytování zvláštní ochrany a pomoci nese stát.



ČÁST PÁTÁ



zrušena



§ 23



zrušen



ČÁST ŠESTÁ



ÚČINNOST



§ 24



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.



Klaus v. r.



Havel v. r.



Zeman v. r.



1) Například § 50 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, §

55 odst. 2 a § 209 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním

(trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.



2) § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.



3) § 115 občanského zákoníku.



4) § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních

údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



5) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o

bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.



6) § 9 občanského zákoníku.



7) § 30 občanského zákoníku.



8) § 37 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.



9) § 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.



10) § 74 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o

bezpečnostní způsobilosti.



11) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších

předpisů.