52/1997 Sb.
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 25. února 1997,
kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl
Změna: 32/2000 Sb.
Změna: 592/2004 Sb.
Změna: 176/2011 Sb.
Změna: 237/2015 Sb.
Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona České
národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o
státní báňské správě:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Rozsah platnosti
(1) Tato vyhláška stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních
děl, která vyúsťují na povrch,^1) (dále jen "hlavní důlní díla") a
důlních děl^2) do nich ústících při hornické činnosti a při dobývání
nevyhrazených nerostů v podzemí.
(2) Vyhláška se nevztahuje na důlní díla vzniklá při povrchovém
dobývání.
(3) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského
parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při
poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů
pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.
§ 2
Výklad pojmů
Pro účely této vyhlášky se považuje za
a) uzavírací ohlubňový poval - železobetonová nebo ocelobetonová deska
vybudovaná na ohlubni (ústí) jámy a dimenzovaná na předpokládané
zatížení,
b) zásypový materiál - materiál použitý k likvidaci hlavního důlního
díla,
c) zpevněný zásypový materiál - zásypový materiál s hydraulicky účinným
tmelem,
d) hlavní důlní dílo - důlní dílo vyúsťující na povrch. Hlavními
důlními díly jsou důlní díla průzkumná (šachtice, komíny), díla
otvírková (jámy, štoly), větrací, odvodňovací, těžební a záchranné
vrty. Hlavním důlním dílem nejsou vyhledávací a průzkumné vrty,
e) opěrnou hráz - objekt v důlních dílech ústících do hlavního důlního
díla, který zamezuje vytékání nebo jinému úniku zásypového materiálu z
hlavního důlního díla do přilehlých důlních děl,
f) inertizace - vytvoření nevýbušného prostředí v likvidovaném důlním
díle,
g) bezpečnostní pásmo - bezprostřední okolí likvidovaného hlavního
důlního díla na povrchu ohrožené pohybem půdy a hornin při případné
samovolné destrukci likvidovaného díla,
h) bezpečnostní prostor - prostor na povrchu v bezprostředním okolí
ústí hlavního důlního díla, ve kterém vystupující důlní ovzduší může
ohrozit život nebo zdraví osob,
i) zóna rozvolnění - zóna, kde pevnostní parametry horninového masivu
jsou vlivem přírodních procesů ve svrchní části zemské kůry sníženy
oproti primárním horninám,
j) jámová zátka - betonový blok v jámovém stvolu, který úplně
přehrazuje jámu.
ČÁST DRUHÁ
DOKUMENTACE
§ 3
(1) Dokumentace určí požadavky na likvidaci hlavních důlních děl a
důlních děl do nich ústících a je součástí plánu likvidace.^3) Tuto
dokumentaci smí pořizovat organizace oprávněná k hornické činnosti a
činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování a
navrhování objektů a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti
nebo činnosti prováděné hornickým způsobem.^4)
(2) V dokumentaci se určí zejména:
a) způsob likvidace hlavního důlního díla, druh zásypového materiálu,
jeho kvalita a pevnost zpevněného zásypového materiálu,
b) délka úseků důlních děl ústících do likvidovaného hlavního důlního
díla, které mají být současně likvidovány,
c) zrušeno
d) výpočet stability sloupce zásypového materiálu a zohlednění změny
fragmentační skladby zásypového materiálu po pádu jámou,
e) četnost odběrů vzorků zpevněného zásypového materiálu pro kontrolní
zkoušky a místa odběru těchto vzorků,
f) umístění opěrných hrází a jejich konstrukce na základě statického
výpočtu,
g) zrušeno
h) výpočet dimenze a stability uzavíracího ohlubňového povalu i s
ohledem na sací a zpětné rázové síly u jam zasypaných nezpevněným
zásypovým materiálem, způsob jeho založení, zabezpečení otvoru v
uzavíracím ohlubňovém povalu pro kontrolu stavu zaplnění a možnost
doplňování zásypového materiálu a ponechání potrubí pro kontrolu a
odvádění škodlivých plynů,
i) bezpečnostní pásmo,
j) bezpečnostní prostor,
k) způsob ohražení uzavíracího ohlubňového povalu v bezpečnostním pásmu
po ukončení likvidačních prací,
l) u plynujících a uhelných dolů posouzení možných cest výstupu metanu
na povrch, vyhodnocení plynodajnosti a opatření zamezující
nekontrolovatelnému úniku plynů na povrch,
m) způsob a výpočet větrání, popř. způsob inertizace hlavního důlního
díla při jeho likvidaci (§ 14a),
n) způsob a místa měření složení důlního ovzduší,
o) způsob nakládání s přítoky vod, jejich lokalizace, stanovení jejich
objemu a složení, agresivity na beton a použití pojiv, která jsou
odolná vůči působení agresivních složek vody,
p) způsob a rozsah demontáže výstroje nárazišť nebo opatření při jeho
ponechání,
q) způsob a rozsah odstranění výstroje hlavního důlního díla,
r) způsob a rozsah demolice šachetní budovy, demontáž jejího vybavení a
těžního zařízení nad ústím hlavního důlního díla, případně odůvodnění a
opatření při jiném postupu,
s) způsob utěsnění přístupů k hlavnímu důlnímu dílu v místech jejich
vyústění do něho,
t) druh a množství materiálu a zařízení pro případ likvidace havárie
včetně místa jejich uložení.
§ 4
Před započetím prací nebo činností souvisejících s likvidací hlavních
důlních děl vypracuje organizace technologický postup,^5) který musí
být v souladu s plánem likvidace.
ČÁST TŘETÍ
LIKVIDACE HLAVNÍCH DŮLNÍCH DĚL A DŮLNÍCH DĚL DO NICH ÚSTÍCÍCH
§ 5
Zásady likvidace
(1) Jáma je likvidována jejím úplným zasypáním zpevněným zásypovým
materiálem. Umožňuje-li to charakter jámy, lze na základě povolení
obvodního báňského úřadu použít nezpevněný zásypový materiál; povolení
musí obsahovat opatření k zajištění bezpečnosti z hlediska stability
jámy a jejího okolí.
(2) Jámu, u níž není zaručeno úplné a spolehlivé zasypání jámového
stvolu, nebo jámu, u níž se předpokládá jiné využití, lze v příznivých
geologických poměrech okolního horninového masivu a na základě povolení
obvodního báňského úřadu likvidovat umístěním jámové zátky pod zónou
rozvolnění^4a).
(3) Jámu nad jámovou zátkou lze zasypat pouze zpevněným zásypovým
materiálem.
(4) Zóna rozvolnění je stanovena v dokumentaci podle § 3 v závislosti
na místních geologických poměrech.
(5) Jámová zátka v místě založení musí být zakotvena do horninového
masivu. K založení jámové zátky je možné využít patrových průniků
(náraží pater). Odolnost jámové zátky proti předpokládanému tlaku
zásypového materiálu musí být v dokumentaci doložena výpočtem.
(6) Způsob likvidace ostatních hlavních důlních děl určí dokumentace (§
3).
(7) Všechny přístupy do likvidované jámy z povrchu, zejména větrní
kanály ústící do jámy, kanál pro nouzový přívod větrů, kanál pro
ohřívání větrů, nouzový východ z dolu, kanály pro kabely a potrubní
řady, je rovněž nutno zaplnit.
(8) Štola je likvidována jejím zaplněním zásypovým materiálem a
uzavřením přístupu do štoly. Délku úseku štoly, který je nutno zaplnit,
a způsob uzavření přístupu do štoly určí dokumentace.
(9) Práce v likvidovaném hlavním důlním díle a na povrchu v
bezpečnostním prostoru jsou práce se zvýšeným nebezpečím.^7)
(10) Organizace je povinna pro likvidaci hlavních důlních děl a důlních
děl do nich ústících zpracovat technický způsob likvidace (dále jen
"projekt"), který je součástí plánu likvidace.^3)
§ 6
Požadavky na zásypový materiál
(1) K likvidaci hlavního důlního díla lze použít jen nehořlavý,
nerozpustný, nerozbřídavý a nebobtnavý zásypový materiál, který nesmí
ohrožovat životní prostředí škodlivými výpary nebo výluhy s toxickými
látkami. Zásypový materiál nesmí obsahovat kovové předměty. K použití
jiného zásypového materiálu než přírodního kamene, přírodního kameniva
nebo druhotné suroviny si organizace vyžádá předchozí souhlas
příslušných orgánů ochrany životního prostředí.^8)
(2) Velikost zrna zásypového materiálu určená projektem musí být
zajištěna jeho průchodem přes rošt o okatosti nejvýše 250 x 250 mm,
umístěným na ohlubni jámy v místě sypání do jámy.
(3) Projektovaná pevnost zpevněného zásypového materiálu musí být před
zahájením likvidačních prací ověřena zkouškami.
(4) Organizace zajistí kontrolu kvality zpevněného zásypového
materiálu, a to u každého použitého druhu materiálu před započetím
sypání a dále z každých alespoň 200 m3 zásypového materiálu.
(5) Neodpovídají-li výsledky zkoušek podle odstavce 4 dokumentací
určeným hodnotám, musí se přerušit likvidační práce do zjednání
nápravy.
§ 7
Zajištění stability zásypového materiálu
(1) Stabilita sloupce zásypového materiálu se prokazuje výpočtem s
přihlédnutím k možným vlivům zavalování důlních děl v okolí hlavního
důlního díla.
(2) Při likvidaci hlavního důlního díla zpevněným zásypovým materiálem
se určí opatření, která zamezí případnému nežádoucímu roztékání
zásypového materiálu do důlních děl ústících do hlavního důlního díla.
(3) Rovněž se stanoví opatření pro případné sypání zásypového materiálu
do zvodnělých nebo zatopených prostor likvidovaného hlavního důlního
díla.
§ 8
Opěrné hráze
(1) Konstrukci opěrné hráze, její umístění, způsob zajištění stability
sloupce nezpevněného zásypového materiálu a odolnost proti zatížení
hydrostatickým tlakem určí dokumentace.
(2) V jámě, u které nelze z báňsko-technických důvodů zhotovit opěrnou
hráz v důlních dílech do nich ústících, se provede vyplnění jámového
stvolu ve stanoveném pásmu patrového průniku z tříděného kameniva o
frakci 63 - 125 mm, doplněného popřípadě o ostrý štětový kámen nejvýše
do velikosti 250 mm^7a).
(3) Zásyp dle odstavce 2 musí přesahovat výšku patrového průniku o
čtyřnásobek průměru nebo největšího rozměru jámy a musí začínat
minimálně v hloubce dvojnásobku průměru nebo největšího rozměru jámy
pod úrovní příslušného patra.
§ 9
zrušen
§ 10
Uzavírací ohlubňové povaly jam
(1) Zasypané jámy se zakrývají uzavíracím ohlubňovým povalem, jehož
dimenze a stabilita musí být v dokumentaci doloženy kontrolním
výpočtem.
(2) Uzavírací ohlubňové povaly se navrhují pro rovnoměrné zatížení
33kPa, pokud se neočekává větší zatížení, nejméně však v tloušťce 450
mm. Uzavírací ohlubňové povaly jam zasypaných nezpevněným zásypovým
materiálem se též dimenzují na sací a zpětné rázové síly, které by
vznikly náhlým ujetím sloupce tohoto materiálu.
(3) Není-li jáma zasypána zpevněným zásypovým materiálem, zřizuje se
uzavírací ohlubňový poval, jehož nejmenší rozměry se stanoví podle
přílohy č. 3 této vyhlášky.
(4) Uzavírací ohlubňový poval se zakládá na pevnou horninu nebo na
obvodový základový pás, oddělen od jámového zdiva.
(5) V uzavíracím ohlubňovém povalu je nutno ponechat uzavíratelný otvor
o rozměru nejméně 0,6 x 0,6 m pro kontrolu stavu zaplnění a pro možnost
doplňování zásypového materiálu. U plynujících dolů je rovněž nutno
zabudovat potrubí pro kontrolu, případně odvádění škodlivých plynů o
průměru minimálně 150 mm a do výšky alespoň 2,5 m nad ohlubňový poval.
(6) Uzavírací ohlubňový poval se označí trvalým způsobem. V označení se
uvede název jámy a dolu, její světlý průměr a hloubka, rok zahájení
hloubení jámy a rok ukončení její likvidace, údaj o způsobu likvidace
jámy, druhu zásypového materiálu, rozměr bezpečnostního pásma a
upozornění na případné nebezpečí plynu. Obdobně se označí i ústí
likvidované štoly.
(7) U jam plynujících dolů musí být plyny migrující mezi horninovým
masivem a jámovým zdivem odváděny odfukovým komínkem. Odfukový komínek
musí být vybaven uzavírací armaturou a musí umožňovat odběr jejich
vzorků a napojení na odsávací systém nebo zařízení.
ČÁST ČTVRTÁ
BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ
§ 11
Bezpečnostní pásmo
(1) Bezpečnostní pásmo organizace stanoví na povrchu kolem
likvidovaného hlavního důlního díla. Rozměr bezpečnostního pásma se
stanoví zvláště s přihlédnutím ke stavu a způsobu likvidace hlavního
důlního díla a k báňské, geologické, hydrogeologické a geotechnické
situaci v jeho bezprostředním okolí.
(2) Není-li jáma zasypaná zpevněným zásypovým materiálem, je využívání
území v bezpečnostním pásmu přípustné, jen pokud byla stanovena další
bezpečnostní a zajišťovací opatření.
(3) Bezpečnostní pásmo je nutno vyznačit v důlně měřické a geologické
dokumentaci.
(4) Organizace podá návrh u obecného stavebního úřadu k vydání
rozhodnutí o ochranném pásmu. Stanovení bezpečnostního pásma a podání
návrhu u obecného stavebního úřadu oznámí organizace též obecnímu úřadu
obce s rozšířenou působností. Kopii rozhodnutí o povolení likvidace
hlavního důlního díla zašle obvodní báňský úřad příslušnému obecnému
stavebnímu úřadu a obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
§ 12
Bezpečnostní prostor
(1) Při likvidaci hlavního důlního díla se kolem jeho ústí stanoví
bezpečnostní prostor. Bezpečnostní prostor se plošně vymezí nejméně v
rozsahu bezpečnostního pásma. Jeho výšku určí organizace v dokumentaci
tak, aby se vyloučily možné nepříznivé účinky důlních plynů.^10)
(2) Bezpečnostní prostor musí být po dobu likvidačních prací ohrazen a
opatřen výstražnými nápisy o zákazu přístupu nepovolaným osobám, o
zákazu kouření a používání otevřeného ohně.
(3) Elektrická zařízení v bezpečnostním prostoru musí svým provedením
odpovídat prostředí a prostoru, ve kterém bylo hlavní důlní dílo
provozováno.^11)
§ 13
Bezpečnostní opatření
(1) Před zasypáváním jámy je nutno v jámě odstranit překážky, které by
mohly způsobit vznik volných prostor v zásypovém materiálu, například
povaly, pažení mezi lezní a těžní zátyní, sklápěcí můstky apod. Rozpony
mohou být ponechány, jen pokud by jejich odstranění oslabilo stabilitu
jámové výztuže.
(2) U neplynujících dolů lze sypat zásypový materiál přímo z vozidel do
hlavního důlního díla, je-li zajištěna stabilita ústí hlavního důlního
díla a byly vybudovány bezpečnostní zarážky nebo jinak znemožněn pád
nákladního vozidla do hlavního důlního díla.
(3) Po ukončení likvidačních prací je nutno uzavírací ohlubňový poval,
případně bezpečnostní pásmo ohradit způsobem stanoveným řízením podle §
11 odst. 4.
(4) V blízkosti likvidovaného hlavního důlního díla musí být uložena
zásoba materiálu a zařízení pro případ likvidace havárie na místě a v
množství určeném dokumentací.
Zvláštní opatření pro plynující doly
§ 14
(1) Byl-li důl v době jeho provozu zařazen jako plynující, je nutno
před zpracováním dokumentace vyhodnotit plynodajnost, zejména na metan,
celého dolu při zohlednění vlivu barometrického tlaku.
(2) Pro posouzení možného výstupu metanu z důlních prostor navazujících
na jámu i z opuštěných pater je nutno ověřit složení ovzduší i v
důlních dílech uzavřených hrázemi.
(3) Likvidované hlavní důlní dílo musí být větráno způsobem určeným
dokumentací. Průchodní větrní proud v likvidovaném hlavním důlním díle
musí být zachován co nejdéle. Pokud nebude zásypový materiál sypán do
inertního prostředí, určí dokumentace potřebná opatření proti možnému
výbuchu zejména metanovzdušné směsi.
(4) Při likvidaci hlavního důlního díla plynujícího dolu je nutno sypat
zásypový materiál do hlavního důlního díla dopravníkem nepřetržitě v
časovém úseku mezi kontrolami ovzduší podle § 15. Intenzita sypání musí
být minimálně 2 kg za sekundu zásypového materiálu na 1 m2 průřezu
hlavního důlního díla. Násyp zásypového materiálu na dopravník lze
provádět jen z místa mimo bezpečnostní prostor likvidovaného hlavního
důlního díla.
(5) Potrubí, které je podle dokumentace ponecháno v likvidovaném
svislém nebo úklonném hlavním důlním díle, musí být, pokud neslouží pro
větrání nebo čerpání vody, odvod plynů nebo indikaci plynů nebo pokud
se neponechává pro budoucí zasypávání volných prostor, zaplněno
zpevněným zásypovým materiálem. Ponechá-li se potrubí volné, musí být
opatřeno uzávěrem.
(6) Všechny přístupy do likvidovaného hlavního důlního díla z povrchu
musí být likvidovány. Dokumentace určí časový postup jejich likvidace,
zejména v závislosti na případné inertizaci ovzduší v likvidovaném
hlavním důlním díle.
§ 14a
Inertizace
(1) Dokumentace pro inertizaci obsahuje zejména:
a) druh inertních plynů, které budou použity k inertizaci,
b) zařízení určené pro napouštění inertních plynů do hlavního důlního
díla,
c) způsob provádění inertizace,
d) poměr inertního plynu k metanu, kterým bude inertizace dosaženo, a
způsob a četnost ověřování,
e) opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
(2) Pro inertizaci musí být vytvořeny podmínky před zahájením likvidace
jámy.
(3) Zdroj inertního plynu musí být umístěn mimo bezpečnostní prostor.
(4) Po provedené inertizaci musí být zasypávání jámy zahájeno ihned.
§ 15
(1) Při likvidaci jámy plynujícího dolu se průběžně kontroluje
koncentrace metanu^12) z úrovně minimálně 50 m pod ohlubní jámy a pod
vyústěním větrních, ohřívacích a nouzových kanálů. Průběžně se také
měří barometrický tlak.
(2) Rovněž musí být zajištěna kontrola koncentrace metanu nad hladinou
zásypu v celé výšce dosud nezasypané jámy, a to vždy před zahájením
zásypu jámy, při přerušení zásypu delším než 180 minut a při
koncentraci metanu vyšší než 1 % na místech měření dle odstavce 1 a při
výraznějším poklesu barometrického tlaku. Způsob a místa měření stanoví
dokumentace a technologický postup. Za výraznější pokles barometrického
tlaku se považuje pokles větší než 5 hPa od posledního měření.
(3) Při překročení koncentrace 1 % metanu musí být v bezpečnostním
prostoru jámy vysílán optický a akustický varovný signál na místo
obsluhy zásypu, vlastní zasypávání jámy musí být přerušeno a lidé
odvoláni mimo bezpečnostní prostor jámy. O tom musí být směnovým
technikem nebo předákem neprodleně uvědoměn závodní dolu nebo jím
určený zaměstnanec.
ČÁST PÁTÁ
KONTROLY, ZÁZNAMY A ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA
§ 16
Kontroly
(1) V průběhu zasypávání se dle dokumentace kontroluje kvalita
zásypového materiálu, množství ukládaného zásypového materiálu a jeho
základní vlastnosti.
(2) Výška zásypu se změří vždy po zasypání objemu, který odpovídá
přepočtené výšce 50 m důlního díla. V případě, že rozdíl mezi naměřenou
výškou zásypu a výškou 50 m důlního díla je větší než 20 %, měření se
opakuje a stanoví se další postup pro zasypávání hlavního důlního díla.
U jam likvidovaných podle § 14 odst. 4 se výška zásypu změří nejméně
jednou denně.
(3) Zasypávání se také přeruší, došlo-li k poklesu hladiny zásypu o
více než 20 % výšky od posledního měření při předchozím ukončení
zásypových prací. Skutečnosti uvedené v § 15 odst. 3 a v § 16 odst. 2 a
3 jsou závažné události,^13) které podléhají ohlašovací povinnosti.
(4) U zlikvidovaného hlavního důlního díla je nutno kontrolovat sedání
zásypového materiálu, poklesy okolí jámy a výstup metanu, případně
jiných škodlivých plynů, jsou-li předpokládány, nejméně po dobu tří
let, a to
a) nejméně jednou měsíčně u jam zasypaných nezpevněným zásypovým
materiálem,
b) nejméně jednou za tři měsíce u jam zasypaných zpevněným zásypovým
materiálem a u štol.
(5) Po uplynutí lhůty tří let od ukončení likvidace je nutno kontroly
jam provádět i nadále nejméně jedenkrát za rok. U ostatních hlavních
důlních děl budou kontroly prováděny podle harmonogramu zpracovaného
organizací; časové rozmezí kontrol nesmí být delší než 24 měsíců.
(6) Pokud nad zlikvidovanou jámou byl ponechán objekt nebo je
provozována jiná činnost, stanoví lhůty a způsob provádění kontrol
obvodní báňský úřad při povolování hornické činnosti - likvidace
hlavních důlních děl.
§ 17
Záznamy a závěrečná zpráva
(1) Výsledky kontrol podle § 16 se zaznamenávají. Organizace zabezpečí
uchování záznamů nejméně po dobu pěti let.
(2) Zaznamenávají se také vlastnosti použitých materiálů, údaje o
zařízeních ponechaných v likvidovaných dílech, údaje o geologických
podmínkách, opěrných hrází, o kvalitě a množství injektážního
materiálu, o ztrátě zásypového materiálu a jiných nehodách, o
neobvyklých jevech a ostatních podrobnostech stavebních prací, o
výsledcích kontrol a přejímek prací s podpisy kontrolujících orgánů, o
výsledcích kontrolních zkoušek použitých materiálů, o přítocích vod, o
souladu vypočteného a skutečného množství zásypového materiálu a o tom,
zda se sype do suché nebo zvodnělé jámy. U uhelných dolů se rovněž
zaznamenávají výsledky zjišťování metanu a barometrického tlaku.
(3) Po ukončení likvidace všech hlavních důlních děl dolu zpracuje a
předloží organizace obvodnímu báňskému úřadu závěrečnou zprávu spolu s
evidenčními listy hlavních důlních děl podle příloh č. 1 a 2 a uloží je
také dle zvláštního předpisu.^14)
(4) Závěrečnou zprávu, evidenční listy hlavních důlních děl a důlně
měřickou a geologickou dokumentaci, uložené na paměťových médiích,
předá organizace ve dvou vyhotoveních obvodnímu báňskému úřadu
nejpozději do jednoho roku po ukončení likvidace.
(5) Dokumentaci podle odstavců 3 a 4 může pořizovat jen organizace
uvedená v § 3 odst. 1.^4)
ČÁST ŠESTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 18
(1) Požadavky ustanovení § 11 je nutno zabezpečit nejpozději do tří let
od nabytí účinnosti této vyhlášky také u jam, které byly zlikvidovány
před účinností této vyhlášky a jejichž poloha je známa. U ostatních
hlavních důlních děl, která byla zlikvidována před nabytím účinnosti
této vyhlášky a jejichž poloha je známa, je nutno požadavky § 11
zabezpečit do 31. prosince 2010.
(2) Do šesti měsíců od nabytí účinnosti této vyhlášky předloží
organizace příslušnému obvodnímu báňskému úřadu časový postup prací pro
naplnění požadavku podle § 18 odst. 1.
§ 19
(1) Pravidelné roční kontroly zlikvidovaných hlavních důlních děl podle
§ 16 odst. 5 je nutno vykonávat také u hlavních důlních děl
zlikvidovaných před účinností této vyhlášky, jejichž poloha je známa a
ústí je přístupné. Pokud u těchto jam nelze kontrolovat sedání a
poklesy sloupce zásypového materiálu v jámě, je nutno alespoň
kontrolovat případné změny povrchu ústí jámy a jeho okolí v rozsahu
stanoveného bezpečnostního pásma.
(2) Výsledky kontrol podle § 16 odst. 4 a 5 a § 19 odst. 1 včetně
provedených opatření předloží organizace souhrnně jedenkrát ročně
příslušnému obvodnímu báňskému úřadu.
§ 20
Tato vyhláška platí přiměřeně i pro likvidaci starých důlních děl^15)
ústících na povrch.
§ 21
Výjimky
(1) Při záchraně života nebo zdraví lidí v případech, kdy hrozí
nebezpečí z prodlení, nebo při likvidaci závažné provozní nehody
(havárie), se organizace^16) může odchýlit od ustanovení této vyhlášky.
(2) Kromě případů uvedených v odstavci 1 se může organizace^16) od
ustanovení § 9 odst. 4, § 10 odst. 4 a 5, § 13 odst. 1 a § 14 odst. 4
této vyhlášky odchýlit jen se souhlasem Českého báňského úřadu a za
podmínek jím stanovených na návrh organizace, doložený návrhem
potřebných náhradních opatření.
§ 22
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1997.
Předseda:
Ing. Bartoš v. r.
Příl.1
Obsah závěrečné zprávy
1. Historický vývoj exploatovaného ložiska, zakládací listiny,
majitelé, celkový objem vytěžených nerostů.
2. Geologicko-tektonická charakteristika ložiska, hydrogeologické
poměry, kvalitativní ukazatele dobývaného nerostu, závěrečný výpočet
zásob.
3. Stav dobývacích prací na ložisku v době likvidace, způsob otvírky,
rozfárání, použité dobývací metody, ponechané zásoby dle kategorií.
4. Základní bezpečnostní problémy v době exploatace ložiska a při jeho
likvidaci, bezpečnostní opatření z hledisek nebezpečí:
a) výbuchu plynů a prachů,
b) samovznícení a důlních požárů,
c) průvalů vod a bahnin,
d) průtrží hornin, uhlí a plynů,
e) důlních otřesů,
f) ionizujícího záření,
g) jiných nebezpečných jevů.
5. Výčet objektů a zájmů chráněných podle zvláštních předpisů a
technická opatření k zajištění požadavků vyplývajících z rozhodnutí
orgánů a z dohod s orgány a organizacemi, jimž přísluší jejich ochrana.
6. Pasportizace důlních děl ústících na povrch nebo přiblížených k
povrchu v dosahu pásma přímého vlivu rozvolňovacích procesů, způsob
jejich likvidace, bezpečnostní opatření.
7. Způsob likvidace ostatních důlních děl.
8. Pasportizace povrchových objektů, u kterých se předpokládá ovlivnění
důlní činností.
9. Definitivní řešení otázek spojených s důlními vodami a výstupem
důlních plynů:
a) možné komunikace povrchových vod s prostředím dolu,
b) údaje o sousedních dolech nebo revírech, zejména s ohledem na způsob
kontaktu a řešení vod,
c) množství důlních vod a plánovaná četnost měření po provedení
likvidačních prací,
d) úroveň hladiny důlních vod a nakládání s důlními vodami, jejich
přítoky a odvádění,
e) technická opatření na povrchu zamezující případné kontaminaci
podzemních a povrchových vod důlními vodami a kontaminaci důlních vod
ze zdrojů na povrchu,
f) technická řešení spojená s možným nahromaděním a výstupem důlních
plynů na povrch s ohledem na zatápění důlních děl.
10. Právnická nebo fyzická osoba odpovědná za vypořádání důlních škod
až do jejich úplného doznění a za plnění technických opatření
stanovených po zrušení dobývacího prostoru.
11. Seznam uchované důlně měřické a geologické dokumentace a místo její
archivace.
Mapové přílohy
1. Mapa povrchové situace ve vhodném měřítku s vyznačením chráněného
ložiskového území a dobývacího prostoru, zařízení a staveb na povrchu,
bezpečnostních pásem (hlavních důlních děl, důlních děl ústících na
povrch nebo přiblížených k povrchu dle bo- du 6, úroveň hladiny vod s
vyznačením nebezpečných míst (zatopení, zvodnělá místa apod.) a
základní důlní mapa důlních děl, bezprostředně navazujících na jámu se
zakreslením způsobu jejich likvidace.
2. Mapy vlivů poddolování na povrch zhotovené ke dni ukončení
likvidace. Výchozí měření povrchových výškových pozorování.
3. Mapa předpokládaných vlivů poddolování na povrch.
Příl.2
EVIDENČNÍ LIST HLAVNÍHO DŮLNÍHO DÍLA
Název jámy, štoly:
Vlastník (poslední):
Souřadnice osy jámy (ústí štoly) x = + kóta povrchu
y =
Dobývací prostor - název:
Katastrální území + IČÚTJ + číslo parcely:
Číslo mapového listu (katastrální mapy):
Hloubeno (raženo) v letech:
Rekonstrukce v letech (změna profilu):
Hloubka relativní:
Hloubka absolutní:
Profil jámy - štoly (tvar + rozměry): suché
- výztuž mokré
- výstroj přítoky vody (místa
vyznačit v profilu)
Objem jámového stvolu:
Mocnost pokryvného útvaru:
Patra - hloubka relativní, absolutní, způsob a rok uzavření před
likvidací:
Rozhodnutí Obvodního báňského úřadu v ............... č. j.
......................
ze dne ......................... o povolení likvidace
Rozhodnutí stavebního úřadu č. j. ........................ ze dne
.........................
o stavební uzávěře
Termín likvidace: od .................. do ................
Druhy zásypového materiálu:
Množství zásypového materiálu - vypočtené
- skutečné
- rozdíl
Způsob uzavření na povrchu:
Kontrola sedání zásypu:
Ostatní (degazace, čerpání vody ........):
Možnost dosypání:
Komentář:
Místo uložení základní dokumentace:
Datum:
Vypracoval:
Závodní dolu:
Přílohy evidenčního listu jámy:
1. Výsek pozemkové (katastrální mapy) - A4.
2. Příčný řez jámou (štolou) zachycující všechny změny dle hloubky.
3. Podélný geologický řez jámou (štolou) s vyznačením druhu zásypu
(sloje, tektonika, místa přítoků vod).
4. Situace všech podpovrchových kanálů.
Příl.3
Stanovení nejmenšího rozměru uzavíracího ohlubňového povalu, není-li
jáma zasypána zpevněným zásypovým materiálem
1. Nejmenší rozměr uzavíracího ohlubňového povalu Dmin. se stanoví ze
vztahu
Dmin. >= 1,5 (d + 2 t) (m), kde
d - je největší světlý rozměr jámy (m)
t - je tloušťka jámového zdiva (m).
2. Pro jámy s dřevěnou výztuží a pro jámy, u nichž betonový límec
ohlubně jámy již nedosedá celou svojí plochou na pevné horniny, se
nejmenší rozměr uzavíracího ohlubňového povalu Dmin stanoví ze vztahu:
Dmin >= 1,5 (d + 2 p) (m), kde
d - je největší ražený rozměr jámy (m)
p - je pásmo možného narušení horniny, která po zborcení výztuže vypadne
po obvodu jámy (m).
1) § 10 odst. 5, 6 a 7 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti,
výbušninách a o státní báňské správě.
2) § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb.,
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při
hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v
podzemí.
3) § 32 odst. 4 zákona č. 44/1988 Sb., o využití nerostného bohatství
(horní zákon). § 10 odst. 6 zákona ČNR č. 61/1988 Sb. Vyhláška Českého
báňského úřadu č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních
ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování
činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky Českého
báňského úřadu č. 242/1993 Sb.
4) § 1 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 15/1995 Sb., o oprávnění k
hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k
projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností.
4a) § 2 písm. i) vyhlášky č. 52/1997 Sb.
5) § 5 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb.
7) § 14 odst. 4 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb.
7a) ČSN - EN 13 043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy
pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch.
ČSN - EN 13 139 Kamenivo pro malty.
ČSN - EN 13 242 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené
hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace.
ČSN - EN 12 620 Kamenivo do betonu.
ČSN - EN 13 383 - 1 Kámen pro vodní stavby - Část 1: Specifikace.
8) § 4 zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech.
10) § 79 odst. 1, 2, 3 a 4 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989
Sb.
11) § 231 odst. 1 a § 232 odst. 1, 2 a 3 vyhlášky Českého báňského
úřadu č. 22/1989 Sb.
12) Zjišťování jiných plynů v důlním ovzduší likvidované jámy se řídí §
109 odst. 6 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb.
13) § 20 a 21 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb.
14) § 10 a 37 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 435/1992 Sb., o důlně
měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech
prováděných hornickým způsobem.
15) § 35 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb.
16) § 3a a § 6 odst. 1 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR
č. 542/1991 Sb.
