408/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 25. října 2000
o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o
odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších
předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám)
Změna: 147/2002 Sb., 149/2002 Sb.
Změna: 219/2003 Sb.
Změna: 377/2005 Sb.
Změna: 554/2005 Sb.
Změna: 184/2008 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 279/2013 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Tento zákon upravuje
a) práva a povinnosti k odrůdám rostlin chráněným podle tohoto zákona,
b) pravomoc a působnost orgánů vykonávajících státní správu v oblasti
ochranných práv k odrůdám,
c) řízení o udělení ochranných práv,
d) kontrolu udržování odrůd, a
e) ukládání sankcí za nedodržení povinností stanovených tímto zákonem,
které přímo použitelný předpis Evropských společenství^1) svěřuje do
působnosti jednotlivým členským státům Evropské unie (dále jen "členský
stát").
(2) Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis
Evropských společenství^1a) ukládání sankcí za porušení odrůdových práv
Evropských společenství^1a) (dále jen "odrůdové právo Společenství") a
zapracovává příslušný předpis Evropských společenství^1b).
§ 2
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) odrůdou odrůda vymezená Mezinárodní úmluvou na ochranu nových odrůd
rostlin^2),
b) ochrannými právy práva a povinnosti k odrůdám rostlin vyplývající z
pravomocného rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu
zemědělského (dále jen "Ústav"),
c) držitelem šlechtitelských práv šlechtitel, kterému byla udělena
ochranná práva k odrůdě, nebo jeho právní nástupce,
d) šlechtitelem fyzická nebo právnická osoba, která odrůdu vyšlechtila
nebo ji objevila a zdokonalila (dále jen "vytvořila"), anebo osoba, pro
níž někdo odrůdu vytvořil v rámci plnění úkolů vyplývajících z
pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu, pokud písemnou smlouvou
mezi nimi není stanoveno jinak; za šlechtitele se považuje rovněž
právní nástupce šlechtitele,
e) chráněnou odrůdou odrůda, na niž se vztahují udělená ochranná práva
podle tohoto zákona,
f) členem Unie stát nebo mezivládní organizace, které jsou členy Unie
pro ochranu nových odrůd rostlin,^2)
g) seznamem seznam žádostí o udělení ochranných práv k odrůdě, do
kterého se zapisují údaje podle § 9 písm. a) až c),
h) malým pěstitelem pěstitel, který podniká v zemědělské výrobě na orné
půdě o maximální výměře 22 hektarů.
HLAVA II
PODMÍNKY UDĚLENÍ OCHRANNÝCH PRÁV
§ 3
(1) Ochranná práva mohou být udělena k odrůdám všech rodů a druhů
rostlin, včetně jejich hybridů (dále jen "odrůdy").
(2) Ochranná práva lze udělit k odrůdě, která splňuje podmínky
a) novosti,
b) odlišnosti,
c) uniformity, a
d) stálosti.
(3) Název odrůdy musí splňovat podmínky stanovené tímto zákonem (§ 7).
(4) Ochranná práva přiznává a povinnosti související s jejich udělením
stanoví Ústav, jestliže jsou splněna kritéria stanovená tímto zákonem.
(5) Ochranná práva nelze udělit k odrůdě, které je uděleno odrůdové
právo Společenství^1a).
§ 4
Novost odrůdy
(1) Odrůda splňuje podmínku novosti, jestliže ke dni podání žádosti o
udělení ochranných práv nebyl její rozmnožovací materiál^3) nebo
materiál ze sklizně odrůdy (dále jen "sklizený materiál") šlechtitelem,
popřípadě s jeho souhlasem prodán nebo jiným způsobem poskytnut k
využití jiným osobám
a) na území České republiky před více než jedním rokem před podáním
žádosti, nebo
b) mimo území České republiky před více než čtyřmi roky před podáním
žádosti nebo, jde-li o odrůdu dřevin nebo révy vinné, před více než
šesti roky před podáním žádosti.
(2) Za poskytnutí odrůdy k využití jinými osobami podle odstavce 1 se
nepokládá,
a) dodá-li šlechtitel rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál
odrůdy
1. za účelem splnění povinností vyplývajících ze zvláštního právního
předpisu,^4) nebo
2. jiné osobě na základě smluvního vztahu výlučně k výrobě, množení,
úpravě nebo uskladnění, pokud si šlechtitel zachová výlučné právo k
dalšímu nakládání s tímto materiálem odrůdy; jestliže se však
rozmnožovací materiál odrůdy opakovaně použil pro výrobu hybridní
odrůdy, jejíž materiál byl prodán nebo jinak poskytnut, považuje se
takové použití rozmnožovacího materiálu odrůdy za poskytnutí odrůdy k
využití jiným osobám, nebo
b) jestliže šlechtitel jiné osobě prodá nebo jinak bez označení odrůdy
poskytne rozmnožovací materiál anebo sklizený materiál, který byl
získán z rostlin pěstovaných pro výzkumné účely nebo pro vytvoření
jiných odrůd a který není využit pro další množení, anebo
c) jestliže šlechtitel odrůdu vystavil podle mezinárodní smlouvy^5) na
mezinárodní výstavě.
§ 5
Odlišnost odrůdy
(1) Odrůda splňuje podmínku odlišnosti, jestliže se zřetelně odlišuje
od každé jiné odrůdy, která je v den podání žádosti o udělení
ochranných práv obecně známa, projevem nejméně jednoho znaku
vyplývajícího z jejího genotypu nebo kombinace genotypů.
(2) Za obecně známé se považují odrůdy
a) chráněné v České republice nebo v zahraničí,
b) zapsané do úředního seznamu^6) v České republice nebo do obdobného
seznamu v zahraničí,
c) u kterých byla v České republice podána žádost o udělení ochranných
práv nebo o zápis do úředního seznamu, a to za předpokladu, že žádosti
bude vyhověno,
d) u kterých byla v zahraničí podána žádost o udělení ochranných práv
nebo o zápis do úředního seznamu, a to za předpokladu, že žádosti bude
vyhověno, anebo
e) nabízené k prodeji nebo prodávané v České republice nebo v
zahraničí.
§ 6
Uniformita a stálost odrůdy
Odrůda splňuje podmínky uniformity a stálosti, jestliže vyhovuje
požadavkům na uniformitu a stálost odrůdy, stanoveným zvláštním právním
předpisem^4).
§ 7
Název odrůdy
(1) Pro stejnou odrůdu se v České republice užije shodný název, jaký se
pro ni užívá v jiném členském státu, nebo jiným členem Unie.
(2) Není přípustný název odrůdy
a) složený pouze z čísel, s výjimkou případů, kdy je takové označení
zavedenou praxí pro označování odrůd,
b) shodný nebo zaměnitelný s názvem používaným pro jinou odrůdu téhož
nebo příbuzného druhu v České republice, v jiném členském státu nebo v
jiném členu Unie,
c) vyvolávající nesprávné představy o hodnotě, vlastnostech nebo původu
odrůdy nebo totožnosti šlechtitele,
d) shodný nebo zaměnitelný s ochrannou známkou, označením původu nebo
zeměpisným názvem pro stejné nebo podobné výrobky nebo jinak porušující
práva nebo chráněné zájmy jiných osob,
e) jazykově nevhodný.
HLAVA III
ŘÍZENÍ VE VĚCECH OCHRANNÝCH PRÁV K ODRŮDÁM ROSTLIN
§ 8
(1) K podání žádosti o udělení ochranných práv k odrůdě (dále jen
"žádost") je oprávněn šlechtitel, který je občanem České republiky,
jiného členského státu nebo jiného člena Unie nebo osobou usazenou na
území České republiky, jiného členského státu nebo jiného člena Unie
(dále jen "žadatel"). Žádost může podat i více žadatelů společně.
(2) Žádost může rovněž podat fyzická osoba, která je občanem státu nebo
je usazená na území státu, který poskytuje osobám z členského státu
nebo z členů Unie obdobnou ochranu pro odrůdy téhož stupně botanického
třídění, jakož i právnická osoba, mající sídlo na území takového státu.
§ 9
Žádost musí obsahovat
a) jméno, popřípadě jména, příjmení a trvalý pobyt žadatele, je-li
občanem České republiky, adresu bydliště v jiném členském státě nebo ve
státu, který je členem Unie, je-li občanem jiného členského státu nebo
státu, který je členem Unie, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo,
popřípadě adresu organizační složky na území České republiky, označení
právní formy, jde-li o právnickou osobu,
b) latinský a český název druhu, popřípadě jiný stupeň botanického
třídění,
c) návrh názvu nebo předběžné označení odrůdy,
d) údaje o všech předchozích žádostech o udělení ochranných práv v
souvislosti s předmětnou odrůdou,
e) údaje o předchozím využívání odrůdy,
f) popis odrůdy.
§ 10
Ochranná práva k odrůdě mohou být udělena šlechtiteli, který podal u
Ústavu žádost o udělení těchto práv. Jestliže se na vytvoření odrůdy
podílelo společně více šlechtitelů, sdílejí udělená ochranná práva k
chráněné odrůdě rovným dílem, pokud se mezi sebou písemnou smlouvou
nedohodli jinak.
§ 11
Ústav zapíše žádost do seznamu žádostí v pořadí, v jakém mu byla
doručena.
§ 12
(1) Pokud je podáno u Ústavu více žádostí o udělení ochranných práv k
téže odrůdě, mohou být tato práva udělena jen tomu žadateli, který
podal žádost nejdříve; přitom je třeba při splnění dále v tomto zákoně
uvedených podmínek uznat právo přednosti vyplývající z dřívějšího
podání žádosti v kterémkoli státu, který je členem Unie.
(2) Podá-li žadatel před podáním žádosti v České republice žádost v
jiném členu Unie, požívá po podání žádosti k téže odrůdě v České
republice po dobu 12 měsíců od podání dřívější žádosti v jiném členu
Unie právo přednosti^2), jestliže toto právo uplatnil v žádosti podané
Ústavu. K právu přednosti Ústav nepřihlédne, pokud žadatel do 3 měsíců
od podání žádosti Ústavu nedoloží úředně ověřenou kopii dřívější
žádosti podané v jiném státu, který je členem Unie.
§ 12a
Žádost o udělení odrůdového práva Společenství^7) lze podat
prostřednictvím Ústavu. Ústav na žádosti vyznačí den, v němž mu byla
žádost podána.
§ 13
(1) Ústav uveřejní ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního
ústavu zemědělského (dále jen "Věstník")
a) oznámení o podaných žádostech v pořadí podle data podání žádosti a
údaje o osobě žadatele [§ 9 písm. a)],
b) změnu návrhu názvu odrůdy nebo návrh názvu odrůdy v případě, že
žádost obsahovala pouze předběžné označení odrůdy [§ 9 písm. c)].
(2) Kdokoliv může u Ústavu podat námitky proti
a) podané žádosti nejpozději do vydání rozhodnutí,
b) návrhu názvu odrůdy nejpozději do 3 měsíců od jeho uveřejnění ve
Věstníku.
(3) Námitky se mohou podat pouze z důvodu, že
a) nejsou splněny podmínky uvedené v § 4 až 6 nebo v § 8,
b) se vyskytuje překážka přípustnosti návrhu názvu podle § 7 odst. 2.
(4) Námitky musí být podány písemně a musí obsahovat
a) jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště fyzické osoby, nebo
obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě adresu organizační složky
na území České republiky a označení právní formy právnické osoby, které
námitky podávají,
b) identifikaci předmětu námitky,
c) odůvodnění uplatněné námitky, včetně doložení důkazů osvědčujících
opodstatněnost uplatněné námitky.
(5) Námitky podle odstavce 2 Ústav vypořádá nejpozději do dne vydání
rozhodnutí. O námitkách rozhoduje Ústav.
§ 14
(1) Ústav přezkoumá, zda odrůda vyhovuje požadavkům na novost,
odlišnost, uniformitu, stálost a zda navržený název splňuje podmínky
stanovené v § 7. Odlišnost, uniformita a stálost se zjišťují polními a
laboratorními zkouškami. Ústav může při posuzování odrůd využívat
výsledky zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti zjištěné odbornými
pracovišti v zahraničí.
(2) Žadatel je povinen
a) Ústavu bezplatně dodat materiál odrůdy nezbytný k přezkoumání odrůdy
podle odstavce 1 v přiměřené lhůtě stanovené Ústavem,
b) Ústavu uhradit vynaložené nezbytné náklady za odborné úkony spojené
s řízením o udělení ochranných práv.
§ 15
Změna osoby žadatele
V průběhu řízení o udělení ochranných práv k odrůdě lze provést změnu v
osobě žadatele pouze s jeho souhlasem.
§ 16
Šlechtitelské osvědčení
(1) Ústav udělí žadateli ochranná práva k odrůdě a schválí návrh názvu
odrůdy vydáním šlechtitelského osvědčení, jsou-li splněny podmínky
stanovené tímto zákonem.
(2) Šlechtitelské osvědčení obsahuje označení druhu, ke kterému odrůda
náleží, název odrůdy, jméno, příjmení, trvalý pobyt nebo obchodní
jméno, sídlo a právní formu držitele šlechtitelských práv. Součástí
šlechtitelského osvědčení je popis odrůdy vyhotovený na základě
výsledků zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti odrůdy.
§ 17
Používání názvu odrůdy
(1) Každý, kdo nabízí nebo poskytuje k využití materiál chráněné odrůdy
nebo odrůdy podle § 19 odst. 4, je povinen používat schválený název
odrůdy. Pokud je tento název používán v písemné formě společně s
ochrannou známkou, obchodní značkou nebo jiným obdobným označením, musí
být zřetelně rozeznatelný od takového označení.
(2) Název chráněné odrůdy nebo odrůdy chráněné v jiném členském státu
nebo v jiném státu, který je členem Unie, anebo název s tímto názvem
zaměnitelný, nesmí být používán pro jinou odrůdu stejného nebo
příbuzného druhu.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro období po skončení doby
trvání ochranných práv.
§ 18
Kontrola udržování odrůdy
(1) Držitel šlechtitelských práv je povinen zajistit udržování chráněné
odrůdy po celou dobu trvání ochranných práv tak, aby znaky, jimiž je
vymezena, zůstaly nezměněny.
(2) Kontrolu udržování chráněné odrůdy provádí Ústav ověřovacími
zkouškami.
(3) Na vyzvání Ústavu je též držitel šlechtitelských práv povinen v
přiměřené lhůtě Ústavem stanovené bezplatně dodat materiál chráněné
odrůdy nezbytný pro provedení ověřovacích zkoušek.
HLAVA IV
ROZSAH OCHRANNÝCH PRÁV
§ 19
(1) Držitel šlechtitelských práv má výlučné právo k využívání chráněné
odrůdy na území České republiky, které spočívá v oprávnění nakládat s
rozmnožovacím materiálem takové odrůdy těmito způsoby:
a) výroba nebo množení,
b) úprava pro účely množení,
c) nabízení k prodeji,
d) prodej nebo jiné uvádění do oběhu,^9)
e) uvedení na trh do členských států a vývoz do třetích zemí,
f) uvedení na trh z členských států a dovoz ze třetích zemí,
g) skladování pro účely uvedené v písmenech a) až f).
(2) Držitel šlechtitelských práv může poskytnout souhlas s využíváním
chráněné odrůdy (dále jen "licence") jiné osobě; licence se poskytuje
písemnou smlouvou, která musí obsahovat ujednání o ceně licence.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují i na sklizený materiál
chráněné odrůdy, včetně celých rostlin a částí rostlin, pokud byl
získán z rozmnožovacího materiálu chráněné odrůdy bez licence držitele
šlechtitelských práv, který nemohl uplatnit tato práva k uvedenému
rozmnožovacímu materiálu.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují rovněž na
a) odrůdy, které jsou v podstatě odvozené z chráněné odrůdy,
b) odrůdy, které nejsou odlišné od chráněné odrůdy,
c) odrůdy, jejichž výroba vyžaduje opakované používání chráněné odrůdy.
(5) Pokud je chráněná odrůda sama v podstatě odvozenou odrůdou,
nevztahuje se výlučné právo držitele šlechtitelských práv k takové
odrůdě na odrůdy z ní odvozené.
(6) Odrůdy se považují za v podstatě odvozené z jiné odrůdy (dále jen
"původní odrůda"), jestliže
a) jsou převážně odvozeny z původní odrůdy nebo z odrůdy, která je sama
v podstatě odvozena z původní odrůdy,
b) jsou odlišné od původní odrůdy, a
c) s výjimkou rozdílů, které vyplývají z odvození, se podstatně shodují
s původní odrůdou v projevu znaků vyplývajících z genotypu nebo
kombinace genotypů původní odrůdy.
(7) V podstatě odvozené odrůdy mohou být získány zejména výběrem
přirozené nebo indukované mutace nebo somaklonální odchylky, výběrem
odlišného jedince z rostlin původní odrůdy, zpětným křížením nebo
transformací metodami genetického inženýrství.
(8) Pokud je v podstatě odvozená odrůda chráněnou odrůdou, je právo
držitele šlechtitelských práv odrůdy původní vůči této v podstatě
odvozené odrůdě omezeno pouze na právo poskytovat držiteli
šlechtitelských práv této odrůdy licenci k jejímu využívání. Držitel
šlechtitelských práv odrůdy v podstatě odvozené může s touto odrůdou
nakládat pouze s licencí držitele šlechtitelských práv odrůdy původní.
(9) Porušováním ochranných práv (odstavec 1) není nakládání s
rozmnožovacím materiálem prováděné
a) pro výzkum,
b) pro vytvoření dalších odrůd a rovněž na nakládání s těmito odrůdami
s výjimkou odrůd podle odstavce 4,
c) pro vlastní potřebu fyzické osoby.
§ 19a
(1) Osoba podnikající v zemědělské výrobě^10) (dále jen "pěstitel") je
oprávněna u druhů rostlin uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu
využívat bez souhlasu držitele šlechtitelských práv k zemědělské výrobě
ve vlastním podniku^10a) na orné půdě, kterou má ve vlastnictví, nájmu
nebo podnájmu, materiál, který získala na této půdě pěstováním
rozmnožovacího materiálu^3) chráněné odrůdy, jestliže tento
rozmnožovací materiál pochází z uznaného rozmnožovacího materiálu^10b),
a to buď bezprostředně nebo z opakovaného rozmnožování, s výjimkou
odrůdy hybridní nebo syntetické (dále jen "farmářské osivo, popřípadě
sadba"). Farmářskou sadbou brambor se rozumí rozmnožovací materiál
chráněné odrůdy, získaný bezprostředně z pěstování uznaného
rozmnožovacího materiálu chráněné odrůdy.
(2) Při využívání farmářského osiva, popřípadě sadby podle odstavce 1
pěstitel
a) není množstevně omezen v rozsahu své pěstitelské činnosti na jím
užívaných pozemcích pro potřeby jeho podniku,
b) může farmářské osivo, popřípadě sadbu upravit pro další výsev a
výsadbu buď sám nebo prostřednictvím osoby, která provádí úpravu
takového materiálu podnikatelsky^10) (dále jen "zpracovatel");
zpracovatel musí úpravu provést tak, aby zajistil totožnost produktu
daného k úpravě s produktem vzešlým z úpravy,
c) je povinen za využití farmářského osiva, popřípadě sadby výsevem
nebo výsadbou zaplatit držiteli šlechtitelských práv přiměřenou
úhradu^10c), která zpravidla činí 50 % z obvyklé ceny licence
certifikovaného rozmnožovacího materiálu příslušné odrůdy; přiměřenou
úhradu uhradí pěstitel nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku
povinnosti. Povinnost zaplatit přiměřenou úhradu za užití farmářského
osiva, popřípadě sadby, se nevztahuje na malého pěstitele.
(3) Držitel šlechtitelských práv je oprávněn od pěstitele a
zpracovatele požadovat potřebné informace, které se vztahují k jimi
využívanému nebo upravovanému farmářskému osivu, popřípadě k sadbě
odrůdy, k níž byla držiteli šlechtitelských práv udělena ochranná
práva, a to písemně.
(4) Pěstitel i zpracovatel je povinen sdělit držiteli šlechtitelských
práv na jeho žádost jméno, popřípadě jména, příjmení, místo podnikání a
identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo"), pokud bylo
přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název,
sídlo, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, a právní formu,
jde-li o právnickou osobu, a to písemně.
(5) Zpracovatel je dále povinen sdělit držiteli šlechtitelských práv na
jeho žádost množství farmářského osiva, popřípadě sadby, které mu bylo
dodáno k úpravě, jakož i výsledné množství takto upraveného osiva,
popřípadě sadby, a údaje o datu, místu úpravy a identifikační údaje o
osobě, pro kterou byla úprava provedena, a to písemně.
(6) Pěstitel je povinen sdělit písemně držiteli šlechtitelských práv na
jeho žádost
a) údaje o rozsahu použití farmářského osiva, popřípadě sadby, včetně
údajů o rozsahu použití certifikovaného rozmnožovacího materiálu
dotčené odrůdy,
b) údaje o zpracovateli, který pro něj provedl úpravu podle odstavce 2
písm. b) v případě, že neupravoval farmářské osivo, popřípadě sadbu
sám.
(7) Držitel šlechtitelských práv je povinen poskytnout pěstiteli na
jeho žádost písemnou informaci o výši
a) úhrady, kterou bude požadovat podle odstavce 2 písm. c),
b) obvyklé ceny licence v příslušném kalendářním roce u dané odrůdy.
(8) Držitel šlechtitelských práv je oprávněn požadovat od Ústavu nebo
Ministerstva zemědělství (dále jen "ministerstvo") informace, které se
vztahují k výrobě, k úpravě nebo k využívání farmářského osiva,
popřípadě sadby u odrůdy, u níž je držitelem šlechtitelských práv;
poskytnutí informace může být odepřeno, pokud by
a) informaci nebylo možno získat v rámci běžné činnosti příslušného
správního úřadu,
b) informaci bylo možno získat pouze s vynaložením dodatečných nákladů,
nebo
c) jejím poskytnutím byl porušen zvláštní právní předpis^11a).
(9) Rozmnožovací materiál chráněné odrůdy nesmí být přemístěn od
pěstitele za účelem jeho zpracování bez předchozího souhlasu držitele
šlechtitelských práv; souhlasu není třeba, jedná-li se o přemístění
rozmnožovacího materiálu za účelem úpravy farmářského osiva ke
zpracovateli, který je zapsán podle § 19b odst. 2.
(10) Pěstitel i zpracovatel je povinen poskytnout držiteli
šlechtitelských práv na jeho písemnou žádost doklad, kterým potvrzuje
jím sdělenou informaci podle odstavců 4 až 6.
(11) Držitel šlechtitelských práv je oprávněn vyžadovat informace podle
odstavců 3 až 6 a 8 a plnění povinnosti podle odstavce 10, v běžném
kalendářním roce a za nejvýše 3 předcházející kalendářní roky.
(12) Držitel šlechtitelských práv, který obdrží informaci podle
odstavců 3 až 6 a 8, není oprávněn bez předchozího souhlasu toho, kdo
mu ji poskytnul, postoupit ji jiné osobě nebo ji využít k jinému účelu
než k výkonu práva chráněného tímto zákonem.
§ 19b
Ohlašování
(1) Zpracovatel, který hodlá provádět úpravu rozmnožovacího materiálu
chráněných odrůd podle § 19a odst. 2 písm. b), musí tuto činnost před
jejím zahájením písemně ohlásit Ústavu.
(2) Ústav vede seznam zpracovatelů podle odstavce 1 na základě
písemného ohlášení, které obsahuje
a) u fyzických osob jméno, popřípadě jména, příjmení, identifikační
číslo, pokud bylo přiděleno, místo trvalého pobytu, popřípadě adresu
bydliště v zahraničí a místo podnikání,
b) u právnických osob obchodní firmu nebo název, identifikační číslo,
pokud bylo přiděleno, a sídlo.
(3) Ústav každoročně zveřejňuje seznam zpracovatelů ve Věstníku.
§ 20
(1) Ochranná práva se nevztahují na nakládání s materiálem chráněné
odrůdy nebo odrůdy podle § 19 odst. 4, který byl na území České
republiky prodán nebo jinak uveden do oběhu držitelem šlechtitelských
práv nebo s jeho licencí, ani na nakládání, které se týká každého z něj
odvozeného materiálu, pokud se nejedná o
a) další množení uvedených odrůd, nebo
b) vývoz materiálu těchto odrůd, který umožňuje jejich další množení,
do země, která nechrání odrůdy rostlinného rodu nebo druhu, k němuž
odrůda náleží; to neplatí, jestliže je tento materiál určen ke konečné
spotřebě.
(2) Materiálem odrůdy podle odstavce 1 se rozumí
a) jakýkoli rozmnožovací materiál chráněné odrůdy,
b) sklizený materiál chráněné odrůdy.
(3) Jestliže bylo k odrůdě chráněné podle tohoto zákona uděleno
odrůdové právo Společenství, nemohou být po dobu trvání platného
odrůdového práva Společenství uplatňována ochranná práva udělená podle
tohoto zákona.
§ 21
Nucená licence
(1) Ministerstvo zemědělství může jedné nebo více osobám na jejich
návrh udělit nucenou licenci k využívání chráněné odrůdy způsoby podle
§ 19 odst. 1, jestliže držitel šlechtitelských práv odmítne poskytnout
k tomuto využívání licenci nebo licenci v potřebném rozsahu a je-li
toto využívání ve veřejném zájmu. Udělení nucené licence ministerstvo
oznamuje Ústavu.
(2) Při udělení nucené licence stanoví ministerstvo podmínky, dobu a
rozsah výkonu využívání, včetně obvyklé ceny licence, která náleží
držiteli šlechtitelských práv.
(3) Každý účastník řízení o udělení nucené licence může po uplynutí 1
roku od udělení nucené licence písemně požádat ministerstvo o zrušení
nebo změnu rozhodnutí o udělení nucené licence. Důvodem této žádosti
může být pouze změna okolností, na jejichž základě bylo rozhodnutí
vydáno.
(4) Ministerstvo může udělit nucenou licenci k v podstatě odvozené
odrůdě na návrh držitele šlechtitelských práv této odrůdy, jestliže
držitel šlechtitelských práv původní odrůdy odmítne poskytnout licenci
k využívání v podstatě odvozené odrůdy a je-li toto využívání ve
veřejném zájmu.
(5) Nemůže-li vlastník patentu na biotechnologický vynález^11b) tento
patent využívat, aniž by porušil dříve přiznané právo k chráněné
odrůdě, může požádat o nucenou licenci na nevýlučné využívání této
odrůdy. Ministerstvo nucenou licenci udělí, jestliže vlastník patentu
neúspěšně žádal držitele šlechtitelských práv o souhlas k využívání
chráněné odrůdy a jestliže vynález chráněný patentem představuje
důležitý technický pokrok značného ekonomického významu ve srovnání s
chráněnou odrůdou. Důvody, proč daný vynález v porovnání s chráněnou
odrůdou představuje významný technický pokrok značného ekonomického
významu, mohou být zejména zlepšení kultivačních postupů, životního
prostředí, postupů usnadňujících využití genetické rozmanitosti,
zlepšení kvality, výnosu, rezistence, nebo zlepšení přizpůsobení se
specifickým klimatickým podmínkám anebo podmínkám životního prostředí.
Výši odpovídajícího licenčního poplatku určí ministerstvo. V tomto
případě má držitel šlechtitelských práv právo na křížovou licenci
(protilicenci) k využívání biotechnologického vynálezu^11b).
(6) Byla-li držiteli šlechtitelských práv udělena nucená licence k
využívání biotechnologického vynálezu, má vlastník patentu právo na
křížovou licenci (protilicenci) k využívání chráněné odrůdy.
HLAVA V
SANKCE
§ 22
Správní delikty
(1) Pěstitel nebo zpracovatel se dopustí správního deliktu tím, že
a) nesdělí držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost údaje uvedené v
§ 19a odst. 4, nebo
b) neposkytne držiteli šlechtitelských práv doklady uvedené v § 19a
odst. 10.
(2) Zpracovatel se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí držiteli
šlechtitelských práv na jeho žádost údaje uvedené v § 19a odst. 5.
(3) Zpracovatel, který provádí úpravu rozmnožovacího materiálu
chráněných odrůd podle § 19a odst. 2 písm. b) se dopustí správního
deliktu tím, že tuto činnost neohlásí Ústavu.
(4) Pěstitel se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí písemně
držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost údaje uvedené v § 19a
odst. 6.
(5) Držitel šlechtitelských práv se dopustí správního deliktu tím, že
neposkytne pěstiteli písemně informace uvedené v § 19a odst. 7.
(6) Za správní delikt podle odstavců 1 až 5 se uloží pokuta do výše 500
000 Kč.
§ 22a
Společná ustanovení
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže
správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává
Ústav.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby^12) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto
zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6) Pokuty vybírá Ústav. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
HLAVA VI
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 23
Trvání ochranných práv
(1) Ochranná práva k chráněné odrůdě trvají do konce 25. roku
následujícího po roce, ve kterém byla ochranná práva pravomocně
udělena; u chráněných odrůd dřevin, chmele, révy vinné a brambor
ochranná práva trvají do konce 30. roku následujícího po roce, ve
kterém byla ochranná práva pravomocně udělena.
(2) Za období od podání žádosti do pravomocného udělení ochranných práv
k odrůdě vzniká držiteli šlechtitelských práv právo na přiměřenou
náhradu od každé osoby, která v tomto období s odrůdou nakládala
způsoby, které po udělení ochranných práv vyžadují licenci držitele
šlechtitelských práv.
Poplatky za trvání ochranných práv k chráněné odrůdě
§ 23a
Za trvání ochranných práv k chráněné odrůdě je držitel šlechtitelských
práv povinen platit po celou dobu trvání ochranných práv k chráněné
odrůdě poplatky (dále jen "udržovací poplatky"), které vybírá Ústav.
§ 23b
Sazby
Sazby udržovacích poplatků jsou stanoveny v sazebníku udržovacích
poplatků, který je uveden v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
§ 23c
Poplatník
Poplatníkem udržovacích poplatků je držitel šlechtitelských práv.
§ 23d
Osvobození od poplatků
Od placení udržovacích poplatků je osvobozena Česká republika.
§ 23e
Splatnost udržovacího poplatku
(1) Udržovací poplatky se platí za každý jednotlivý rok trvání
ochranných práv k chráněné odrůdě, počínaje dnem udělení ochranných
práv k chráněné odrůdě (§ 16).
(2) Udržovací poplatek se platí bez vyměření a je splatný každoročně do
konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, který se
svým názvem shoduje s názvem kalendářního měsíce, ve kterém byla
ochranná práva k chráněné odrůdě udělena.
§ 23f
Placení udržovacího poplatku
(1) Poplatník je povinen u každé platby udržovacího poplatku uvést,
které chráněné odrůdy se platba udržovacího poplatku týká. Nelze-li
jednoznačně zjistit účel platby, Ústav poplatníka vyzve, aby ve
stanovené lhůtě tento účel písemně sdělil. Nevyhoví-li poplatník této
výzvě, platí, že k platbě nedošlo a Ústav platbu vrátí.
(2) Není-li splatný udržovací poplatek zaplacen ve stanovené výši,
vyzve Ústav poplatníka k jeho doplacení; k tomu stanoví lhůtu 15 dnů
ode dne doručení výzvy. Po marném uplynutí této lhůty se má za to, že
udržovací poplatek nebyl zaplacen. Ústav platbu, kterou neobdržel v
plné výši, poplatníkovi vrátí do 30 dnů ode dne marného uplynutí
stanovené lhůty. Ustanovení odstavce 4 tím není dotčeno.
(3) Udržovací poplatek lze řádně zaplatit nejdříve 1 rok přede dnem
jeho splatnosti. Udržovací poplatek, který byl zaplacen předčasně,
Ústav uzná za řádně zaplacený jen na základě písemné žádosti
poplatníka, je-li zaplacen ve výši stanovené tímto zákonem.
(4) Nebyl-li udržovací poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě nebo
platí-li, že nebyl zaplacen podle odstavce 2, může jej poplatník
dodatečně uhradit ve lhůtě 6 měsíců ode dne jeho splatnosti. V tomto
případě je poplatník povinen zaplatit udržovací poplatek ve výši
dvojnásobku příslušné sazby.
§ 23g
(1) Ústav zaplacený udržovací poplatek vrátí, jestliže nevznikla
povinnost jej platit; to neplatí, jestliže na základě žádosti
poplatníka podle § 23f odst. 3 Ústav uznal udržovací poplatek, který
dosud nebyl splatný, za řádně zaplacený.
(2) Ústav vrátí bez žádosti poplatníkovi částku, o kterou zaplatil za
udržovací poplatek více, než byl povinen, převyšuje-li tato částka 50
Kč.
(3) Ústav zaplacený udržovací poplatek nevrátí, došlo-li po jeho
zaplacení k zániku nebo zrušení ochranných práv, a to včetně
udržovacího poplatku zaplaceného předčasně podle § 23f odst. 3.
§ 23h
Způsob placení udržovacího poplatku
(1) Udržovací poplatek se platí
a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u banky nebo pobočky
zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva anebo držitele
poštovní licence na příslušný účet Ústavu,
b) složením hotovosti v pokladně Ústavu; o přijetí platby Ústav vydá
potvrzení,
c) šekem.
(2) Ústav ve Věstníku zveřejní číslo příslušného účtu pro placení
udržovacích poplatků.
§ 23i
Řízení
(1) U udržovacího poplatku nelze
a) prominout zmeškání lhůty k jeho zaplacení,
b) povolit posečkání s jeho zaplacením,
c) povolit jeho zaplacení ve splátkách.
(2) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, platí pro řízení ve věcech
udržovacích poplatků ustanovení zvláštního právního předpisu
upravujícího správu daní a poplatků.^13)
§ 23j
Rozpočtové určení udržovacích poplatků
Udržovací poplatky jsou příjmem státního rozpočtu.
§ 24
Převod ochranných práv
(1) Držitel šlechtitelských práv může ochranná práva k chráněné odrůdě
převést písemnou smlouvou na jinou osobu. V případě, že ochranná práva
k téže chráněné odrůdě přísluší více osobám, lze podíl na těchto
právech převést na kteréhokoli ze spoludržitelů šlechtitelských práv
bez souhlasu ostatních; na třetí osobu může spoludržitel převést svůj
podíl jen v případě, že žádný z ostatních spoludržitelů nepřijme jeho
písemnou nabídku k převodu do 1 měsíce od jejího doručení.
(2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro vztahy mezi
spoludržiteli šlechtitelských práv občanský zákoník.
(3) Smlouva o převodu ochranných práv k chráněné odrůdě nebo smlouva o
převodu podílu ochranných práv k chráněné odrůdě nabývá účinnosti dnem
zápisu do rejstříku chráněných odrůd vedeného Ústavem, který provede
zápis po úhradě správního poplatku podle zvláštního právního
předpisu.^14)
§ 25
Zánik a zrušení ochranných práv
(1) Ochranná práva zanikají uplynutím doby stanovené tímto zákonem,
nebo pokud držitel šlechtitelských práv neuhradí včas udržovací
poplatek ani po výzvě Ústavu ve lhůtě jím stanovené nebo písemně Ústavu
oznámí, že se udělených ochranných práv vzdává.
(2) Před uplynutím doby trvání ochranných práv Ústav tato práva zruší,
pokud chráněná odrůda již nesplňuje podmínky uniformity a stálosti nebo
nesplní-li držitel šlechtitelských práv povinnost podle § 18 odst. 1
nebo 3.
(3) Vyjde-li dodatečně najevo, že v době vydání šlechtitelského
osvědčení, kterým byla pravomocně udělena ochranná práva, nebyly
splněny podmínky pro jejich udělení, Ústav šlechtitelské osvědčení
zruší; v takovém případě se na udělená ochranná práva hledí, jako by
nebyla udělena.
§ 26
(1) Vznik, zánik, zrušení ochranných práv, převod i jakýkoli přechod
ochranných práv k chráněné odrůdě, nucená licence, změny jména,
příjmení, obchodního jména, trvalého pobytu nebo sídla držitele
šlechtitelských práv se zapisují do rejstříku chráněných odrůd, který
vede Ústav; údaje o těchto skutečnostech uveřejňuje Ústav ve Věstníku.
(2) Do rejstříku chráněných odrůd lze na žádost smluvní strany zapsat i
poskytnutí licence podle § 19 odst. 2.
§ 26a
(1) Vymáhat práva chráněná tímto zákonem je oprávněn
a) držitel šlechtitelských práv,
b) nabyvatel licence k chráněné odrůdě, nebo
c) profesní organizace oprávněná zastupovat držitele šlechtitelských
práv.
Nabyvatel licence může vymáhat práva jen se souhlasem držitele
šlechtitelských práv. Souhlas se nevyžaduje, jestliže držitel
šlechtitelských práv sám nezahájil řízení ve věci porušení nebo
ohrožení práva ve lhůtě 1 měsíce od doručení oznámení nabyvatele o
porušení nebo ohrožení práva.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) až c) (dále jen "oprávněná
osoba") může požadovat informace o původu a distribučních sítích
rozmnožovacího materiálu nebo sklizeného materiálu odrůdy anebo služeb,
kterými je porušováno právo vůči osobě, která porušila práva chráněná
tímto zákonem nebo vůči osobě, která za účelem přímého či nepřímého
hospodářského nebo obchodního prospěchu
a) držela rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy
porušující právo,
b) užívala služby porušující právo,
c) poskytovala služby používané při činnostech porušujících právo, nebo
d) byla označena osobou uvedenou v písmenech a), b) nebo c) jako osoba
účastnící se na výrobě, zpracování, skladování nebo distribuci
rozmnožovacího materiálu nebo sklizeného materiálu odrůdy nebo
poskytování služeb.
(3) Informace podle odstavce 2 obsahují
a) u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu^14a),
místo trvalého pobytu^14b) nebo pobytu^14b) a místo podnikání
dodavatele, liší-li se od místa trvalého pobytu^14b) nebo pobytu^14b),
u právnické osoby obchodní firmu^14a) a sídlo, popřípadě umístění
organizační složky na území České republiky výrobce, zpracovatele,
skladovatele, distributora, dodavatele nebo jiného předchozího držitele
rozmnožovacího materiálu nebo sklizeného materiálu odrůdy,
b) údaje o vyrobeném, zpracovaném, dodaném, skladovaném, přijatém nebo
objednaném množství a o ceně obdržené za daný rozmnožovací materiál
nebo sklizený materiál odrůdy nebo služby.
(4) Ustanoveními odstavců 2 a 3 zůstávají nedotčena ustanovení
zvláštních právních předpisů, upravujících zejména poskytování, užití a
ochranu informací^11a).
§ 27
Rozhodování sporů
(1) Spory vzniklé z právních vztahů na základě tohoto zákona
projednávají a rozhodují soudy.
(2) V případě neoprávněného zásahu do práva chráněného tímto zákonem se
může oprávněná osoba, jejíž právo bylo ohroženo nebo porušeno, domáhat
proti rušiteli, aby se tohoto jednání zdržel a odstranil závadný stav.
Byla-li tímto zásahem způsobena škoda, má poškozený právo na její
náhradu. Při nemajetkové újmě má poškozený právo na přiměřené
zadostiučinění, které může spočívat i v peněžitém plnění.
(3) Na návrh oprávněné osoby může příslušný soud rozhodnout, aby
rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy, s nímž bylo
nakládáno v rozporu s výlučným právem držitele šlechtitelských práv,
byl stažen z trhu nebo zničen, ledaže by porušení práva mohlo být
odstraněno jinak a zničení by bylo nepřiměřené tomuto porušení.
Jestliže budou opatření k nápravě směřovat k rozmnožovacímu materiálu
nebo sklizenému materiálu odrůdy, který není ve vlastnictví osoby
porušující výlučné právo držitele šlechtitelských práv, soud přihlédne
k zájmům třetích osob, zejména spotřebitelů a osob jednajících v dobré
víře.
(4) Oprávněná osoba se může u soudu domáhat nároků uvedených v
odstavcích 2 a 3 rovněž vůči zprostředkovatelům, jejichž prostředky
nebo služby jsou užívány třetími osobami k porušování práv.
(5) Soud může v rozsudku přiznat oprávněné osobě, jejímuž návrhu bylo
vyhověno, právo uveřejnit rozsudek na náklady porušovatele, který ve
sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob
zveřejnění.
§ 28
V případě rozhodování o udělení ochranných práv Ústav vydá rozhodnutí
nejpozději do 3 měsíců
a) po ukončení zkoušek nezbytných pro rozhodnutí nebo po obdržení
výsledků těchto zkoušek provedených jinými odbornými pracovišti, a
b) po uplynutí lhůty pro podání námitek podle § 13 odst. 2 písm. b).
Přechodná ustanovení
§ 29
(1) Řízení ve věcech ochrany odrůd, která neskončila před nabytím
účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle tohoto zákona.
(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se ustanoveními tohoto
zákona i právní vztahy vzniklé před nabytím jeho účinnosti; vznik
těchto právních vztahů a nároky z nich vzniklé před nabytím účinnosti
tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
(3) Nabytím účinnosti tohoto zákona vznikají majiteli šlechtitelského
osvědčení, kterému bylo šlechtitelské osvědčení uděleno podle
dosavadních právních předpisů, práva a povinnosti podle tohoto zákona;
platnost doby takového šlechtitelského osvědčení se však počítá podle
zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a
plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb. Na odrůdy, na které
bylo uděleno šlechtitelské osvědčení podle dosavadních právních
předpisů a které lze podle tohoto zákona považovat za odrůdy v podstatě
odvozené, se nevztahuje výlučné právo držitele šlechtitelských práv
odrůdy, která je podle tohoto zákona považována za odrůdu původní.
§ 30
Ochranná práva mohou být též udělena k odrůdám, jejichž rozmnožovací
materiál nebo sklizený materiál nebyl šlechtitelem, popřípadě s jeho
souhlasem prodán nebo jiným způsobem poskytnut k využití jiným osobám
před více než 4 roky a v případě odrůd dřevin před více než 6 roky před
nabytím účinnosti tohoto zákona, a to jedná-li se o odrůdy rodů nebo
druhů, případně hybridů těchto rodů nebo druhů, na které se
nevztahovaly dosavadní předpisy. V takovémto případě žádost o udělení
ochranných práv však musí být podána nejpozději do 1 roku ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona a odrůda musí být v době podání žádosti
zapsána ve Státní odrůdové knize podle zvláštního právního předpisu^6)
nebo musí požívat právní ochrany v členu Unie. Doba trvání ochranných
práv stanovená v § 23 odst. 1 se v takovém případě zkracuje o dobu
počítanou ode dne zápisu odrůdy do Státní odrůdové knihy do
pravomocného udělení ochranných práv k odrůdě nebo o dobu počítanou ode
dne udělení ochranných práv k odrůdě v členu unie do pravomocného
udělení ochranných práv k odrůdě podle tohoto zákona.
§ 31
Pokud před nabytím účinnosti tohoto zákona došlo třetí osobou k
využívání odrůdy rodů nebo druhů rostlin, případně hybridů těchto rodů
nebo druhů, na kterou se nevztahovaly dosavadní předpisy o ochraně práv
k odrůdám rostlin, je držitel šlechtitelských práv podle tohoto zákona
povinen této třetí osobě umožnit bezplatně další využívání této odrůdy
po dobu do konce roku a u odrůd dřevin do konce druhého roku
následujícího po roce, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti; po
uplynutí uvedené doby je držitel šlechtitelských práv povinen této
třetí osobě umožnit další využívání odrůdy za obvyklou cenu licence.
ČÁST DRUHÁ
zrušena
§ 32
zrušen
ČÁST TŘETÍ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 33
Zrušují se:
1. Zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a
plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb. a zákona č. 206/2000
Sb.
2. Vyhláška č. 133/1989 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a
plemenům zvířat, ve znění vyhlášky č. 514/1991 Sb.
3. Vyhláška č. 134/1989 Sb., kterou se vydává seznam hospodářsky
významných druhů a rodů rostlin a zvířat, ve znění vyhlášky č. 515/1991
Sb. a vyhlášky č. 118/1998 Sb.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 34
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příl.1
Seznam druhů rostlin (§ 19a odst. 1)
a) obilniny:
Avena sativa L. oves
Hordeum vulgare L. ječmen
Secale cereale L. žito
x Triticosecale Wittm. ex A. Camus tritikale
Triticum aestivum L. pšenice setá
Triticum durum Desf. pšenice tvrdá
Triticum spelta L. pšenice špalda
b) krmné rostliny:
Lupinus luteus L. lupina žlutá
Medicago sativa L. vojtěška setá
Pisum sativum L. hrách
Trifolium alexandrinum L. jetel alexandrijský
Trifolium resupinatum L. jetel perský
Vicia faba L. bob
Vicia sativa L. vikev setá
c) brambor:
Solanum tuberosum L. brambor
d) olejniny a přadné rostliny:
Brassica napus L. var. napus řepka
Brassica rapa L. řepice
Linum usitatissimum L. len (vyjma lnu přadného)
Příl.2
Sazebník udržovacích poplatků
Udržovací poplatek za trvání ochranných práv k chráněné odrůdě činí
a) za první rok trvání ochranných práv 800 Kč,
b) za druhý rok trvání ochranných práv 800 Kč,
c) za třetí rok trvání ochranných práv 800 Kč,
d) za čtvrtý rok trvání ochranných práv 800 Kč,
e) za pátý rok trvání ochranných práv 1 000 Kč,
f) za šestý rok trvání ochranných práv 1 000 Kč,
g) za sedmý rok trvání ochranných práv 1 000 Kč,
h) za osmý rok trvání ochranných práv 1 000 Kč,
i) za devátý rok trvání ochranných práv 1 200 Kč,
j) za desátý rok trvání ochranných práv 1 200 Kč,
k) za jedenáctý rok trvání ochranných práv 1 200 Kč,
l) za dvanáctý rok trvání ochranných práv 1 200 Kč,
m) za třináctý rok trvání ochranných práv 1 500 Kč,
n) za čtrnáctý rok trvání ochranných práv 1 500 Kč,
o) za patnáctý rok trvání ochranných práv 1 500 Kč,
p) za šestnáctý rok trvání ochranných práv 1 500 Kč,
r) za sedmnáctý rok trvání ochranných práv 2 000 Kč,
s) za osmnáctý rok trvání ochranných práv 2 000 Kč,
t) za devatenáctý rok trvání ochranných práv 2 000 Kč,
u) za dvacátý rok trvání ochranných práv 2 000 Kč,
v) za každý další rok trvání ochranných práv 4 000 Kč.
Příl.3
zrušena
Vybraná ustanovení novel
Část třetí zákona č. 149/2002 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pokud byl správní poplatek za platnost šlechtitelského osvědčení
splatný a zaplacený podle dosavadního právního předpisu přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, pokládá se za řádně zaplacený podle
tohoto zákona pro celé období, pro které byl zaplacen.
2. Pokud byl správní poplatek za platnost šlechtitelského osvědčení,
který je splatný po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, zaplacen
předem, pokládá se tento správní poplatek za udržovací poplatek podle
tohoto zákona, pokud splňuje podmínky tímto zákonem stanovené.
3. Pokud nebyl správní poplatek za platnost šlechtitelského osvědčení,
který byl splatný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zaplacen
ve stanovené výši, je poplatník povinen doplatit správní poplatek podle
dosavadního právního předpisu; při výzvě Ústavu k doplacení správního
poplatku se postupuje podle tohoto zákona.
4. Pokud lhůta k zaplacení správního poplatku za platnost
šlechtitelského osvědčení podle dosavadního právního předpisu marně
uplynula přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a tento správní
poplatek byl zaplacen podle dosavadního právního předpisu v další lhůtě
6 měsíců, považuje se tento správní poplatek za udržovací poplatek
podle tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 184/2008 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení, která nebyla skončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se
dokončí a práva a povinnosti z nich plynoucí se posuzují podle
dosavadních právních předpisů. Bylo-li rozhodnutí přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona zrušeno a vráceno k novému projednání,
postupuje se podle dosavadních právních předpisů.
1) Čl. 3 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o
odrůdových právech Společenství, v platném znění.
1a) Nařízení Rady (ES) č. 2100/94.
1b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna
2004 o dodržování práv duševního vlastnictví.
2) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 109/2004 Sb. m. s., o
přístupu České republiky k Mezinárodní úmluvě na ochranu nových odrůd
rostlin, z 2. prosince 1961, ve znění revidovaném v Ženevě 10.
listopadu 1972, 23. října 1978 a 19. března 1991.
3) § 2 písm. b) zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a
sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu
osiva a sadby).
4) § 26 zákona č. 219/2003 Sb.
5) Úmluva o mezinárodních výstavách sjednaná v Paříži dne 22. listopadu
1928, uveřejněná ve Sbírce zákonů a nařízení státu československého pod
č. 46/1932.
6) § 32 zákona č. 219/2003 Sb.
7) § 2 písm. f) zákona č. 92/1996 Sb.
9) Například § 151b, 628 občanského zákoníku, ve znění pozdějších
předpisů.
10) § 2 odst. 2 písm. d) obchodního zákoníku.
10a) § 5 obchodního zákoníku.
10b) § 4 zákona č. 219/2003 Sb.
10c) Čl. 14 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 o odrůdových právech
Společenství.
11) § 5 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
11a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně
některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001
Sb., zákona č. 350/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 309/2002
Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č.
439/2004 Sb.
11b) Zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o
změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a
plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb.
Čl. 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/44/ES ze dne 6.
července 1998 o právní ochraně biotechnologických vynálezů.
12) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
13) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů.
14a) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.
14b) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a
o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
15) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění
pozdějších předpisů.
