Advanced Search

o bezpečnosti práce při úpravě a zušlechťování nerostů


Published: 1989
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507765/o-bezpenosti-prce-pi-prav-a-zulechovn-nerost.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
51/1989 Sb.



VYHLÁŠKA



Českého báňského úřadu



ze dne 29. prosince 1988



o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při

úpravě a zušlechťování nerostů



Změna: 340/1992 Sb.



Změna: 9/1994 Sb.



Změna: 237/1998 Sb.



Změna: 434/2000 Sb.



Změna: 143/2004 Sb.



Změna: 298/2005 Sb.



Změna: 395/2011 Sb.



Změna: 12/2013 Sb.



Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 3 a § 6 odst. 6 písm. a)

zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti,

výbušninách a o státní báňské správě:



ČÁST PRVNÍ



Všeobecná ustanovení



DÍL PRVNÍ



Úvodní ustanovení



§ 1



Rozsah platnosti



(1) Vyhláška stanoví v souladu s právem Evropských společenství^1a)

požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a

bezpečnosti provozu (dále jen "bezpečnost práce a provozu") při úpravě

a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním. ^1)



(2) Vyhláška se nevztahuje na úpravu a zušlechťování plynů, ropy a

jiných kapalin prováděné v souvislosti s jejich dobýváním a na úpravu

plynů a kapalin uskladňovaných v přírodních horninových strukturách a v

podzemních prostorech. ^2)



§ 2



Výklad pojmů



Pro účely této vyhlášky se považuje za



a) břemeno nadměrné hmotnosti předmět, jehož hmotnost je větší než 3000

kg,



b) břemeno nadměrných rozměrů předmět, při jehož dopravě nebo

manipulaci nelze dodržet mezery na dopravní cestě stanovené touto

vyhláškou,



c) dlouhé břemeno předmět přesahující ložnou plochu vozidla v podélném

směru tak, že pro připojení vozidla k dalšímu vozidlu musí být použito

pomocné spojovací zařízení (táhlo, řetěz apod.),



d) návěští zákaz, výstraha, příkaz nebo informace vyjádřená zvukem,

světlem, značkou, nápisem nebo návěštním znakem podle jeho polohy,

pohybu nebo barvy,



e) ochranné zařízení technické nebo jiné zařízení bránící vzniku úrazů,

provozních nehod nebo poruch technických zařízení,



f) ochrannou vzdálenost od zdroje ohrožení vzdálenost mezi ochranným

zařízením a zdrojem ohrožujícím život nebo zdraví pracovníků (rotující,

pohybující se nebo horké části strojů, části elektrických zařízení pod

napětím apod.),



g) otevřený oheň záměrné a kontrolované hoření; za otevřený oheň se

považuje i takový vývin tepelné energie nebo jiskření, který je

důsledkem záměrně vyvolaných fyzikálních nebo chemických procesů nebo

pochodů a mohl by být příčinou vzniku požáru nebo výbuchu,



h) práci spojenou se zvýšeným nebezpečím taková práce, při které hrozí

pracovníkovi zvýšené nebezpečí úrazu. Jsou to práce stanovené touto

vyhláškou, dále práce, při které je nařízen stálý dozor, a práce, o

které tak rozhodne organizace,



ch) pracoviště prostor určený pracovníku k výkonu pracovní činnosti

včetně technických zařízení v tomto prostoru, která souvisejí s určenou

pracovní činností,



i) provozovnu obestavěný nebo jinak ohraničený prostor, v němž je

zabudováno strojní nebo elektrické zařízení nebo který je určen k

odstavování mobilních strojů,



j) provozně zabezpečovací systém soubor měřicích a kontrolních prvků

včetně nutných ovládacích, případně jiných částí zařízení, které

nepřetržitě nebo ve stanovených intervalech kontrolují bezpečný provoz

daného zařízení a zajišťují jeho vypnutí za předem určených podmínek

nebo za stavu, kdy by mohlo dojít k poškození daného zařízení v

důsledku překročení, případně podkročení stanovených hodnot,



k) stálý dozor nepřetržité sledování pracovní činnosti pracovníků a

stavu pracoviště, při němž pracovník určený organizací se nesmí od

pracovníků vzdálit a nesmí se zaměstnávat ničím jiným než dozorem,



l) údržbu zařízení činnost směřující k udržování zařízení v

provozuschopném a bezpečném stavu. Údržbou zařízení jsou i předepsané

prohlídky, zkoušky, kontroly, revize a opravy zařízení, jakož i montáž

a demontáž částí zařízení v rozsahu potřebném k provedení prohlídek,

zkoušek, kontrol, revizí nebo oprav zařízení,



m) úpravu nerostů soubor procesů, které na mechanických, fyzikálních,

chemických nebo fyzikálně-chemických principech umožňují zlepšit

jakostní znaky vydobytých nerostů tak, že se dají buď přímo použít nebo

lépe zpracovat na konečné výrobky, tj. zbavit vydobyté nerosty nečistot

a bezcenných součástí, s nimiž jsou v ložisku promíšeny nebo těsně

spojeny a které se spolu s užitkovými nerosty vytěží. Úprava rud, uhlí

a dalších nerostů se provádí tříděním, drcením, oddělováním užitkových

nerostů od jaloviny (mechanická, magnetická, gravitační, flotační

úprava apod.),



n) zušlechťování nerostů další zkvalitňování již očištěného nerostu,

např. u uhlí briketování, u rudy pražení, peletizace a aglomerace, u

žáruvzdorných jílů vypalování, u různých nerostů sušení,



o) mimořádnou událost závažný pracovní úraz, závažná událost, závažná

provozní nehoda a nebezpečný stav.



§ 3



Odpovědnost za dodržování vyhlášky



Odpovědnost pracovníků na jednotlivých stupních řízení za plnění

povinností stanovených touto vyhláškou organizaci podrobně upraví

organizační řád.



DÍL DRUHÝ



Objekty, pracoviště a zařízení



§ 4



Vstup do objektů a na pracoviště



(1) Objekty, pracoviště a zařízení musí být ohraženy nebo jinak

zabezpečeny proti vstupu nepovolaných osob.



(2) Otvory, prohlubně, propadliny a jiná místa, kde hrozí nebezpečí

pádu osob, musí být zakryty nebo zasypány, anebo k nim musí být zamezen

přístup. Poklopy a kryty musí mít potřebnou nosnost a musí být osazeny

tak, aby se nemohly samovolně odsunout nebo uvolnit.



(3) Organizace určí způsob zabezpečení míst uvedených v odstavci 1

proti vstupu nepovolaných osob a lhůty jejich kontrol.



(4) Zákaz vstupu nepovolaných osob do míst uvedených v odstavcích 1 a 2

musí být vyznačen na bezpečnostních tabulkách ^3) u všech vchodů,

přístupů a cest k nim.



(5) Do objektů a na pracoviště nesmějí vstupovat osoby, které jsou pod

vlivem alkoholu nebo jiných omamných prostředků; ^4) provádění

namátkových kontrol dodržování tohoto zákazu a jejich rozsah a způsob

určí závodní nebo závodní dolu nebo závodní lomu nebo jím pověřený

pracovník.



(6) Vstup na pracoviště je dovolen pouze pracovníkům určeným k práci,

kontrole nebo dozoru na tomto pracovišti; dalším osobám jen v doprovodu

určeného pracovníka.



(7) Každý, kdo vstupuje do míst s nebezpečím pádu předmětů, musí mít

ochrannou přilbu.



§ 4a



Požadavky na objekty



(1) Podlahy nesmí mít nebezpečné překážky, otvory nebo sklon a musí být

pevné, stabilní a nekluzké.



(2) Půdorysná plocha (základna), výška a objem pracovního prostoru musí

být navrženy a provedeny tak, aby pracovníci mohli provádět svoji

práci, aniž by byla ovlivněna jejich dobrá pracovní pohoda, zdraví nebo

bezpečnost.^13)



(3) Prostor, který má pracovník na pracovišti k dispozici, musí být tak

velký, aby pracovník měl při své činnosti dostatečnou volnost pohybu a

mohl bezpečně plnit své úkoly.



(4) Okna, světlíky a větrací zařízení, které mohou být otevírány,

uzavírány, přestavovány a zajišťovány, je nutno navrhovat a konstruovat

tak, aby bylo zaručeno bezpečné zacházení s nimi. V otevřeném stavu

nesmí představovat nebezpečí pro pracovníky. Musí být umožněno bezpečné

čištění oken a světlíků.



(5) Průhledné nebo průsvitné stěny, přepážky v místnostech nebo v

blízkosti dopravních cest, dveře a vrata musí být ve výši očí zřetelně

označeny a vyrobeny z bezpečnostních materiálů nebo chráněny, aby v

případě, že dojde k jejich rozbití, bylo zabráněno zranění pracovníků.



(6) Je zakázán přístup na střechy z materiálů, které nemají vyhovující

odolnost vůči zatížení, pokud není k dispozici zařízení, s jehož pomocí

lze příslušnou činnost provést bezpečně.



(7) Umístění, počet a rozměry dveří a vrat a materiály pro jejich

zhotovení musí být voleny podle vlastností a způsobu využívání prostorů

a pracovišť.



(8) Dveře a vrata musí splňovat tyto požadavky:



a) kyvadlové (létací) dveře a vrata musí být průhledné nebo musí mít

průhledné okénko,



b) posuvné dveře je nutno zajistit proti vysunutí a vypadnutí,



c) dveře a vrata, které se otevírají směrem nahoru, musí být

zajistitelné proti nečekanému pádu zpět,



d) dveře na záchranných cestách se musí otevírat směrem ven, musí být

označeny, jejich konstrukce musí umožňovat kdykoliv otevření i zevnitř

bez použití pomocných prostředků a nesmí být uzamčeny,



e) vrata na cestách s dopravou, pokud průchod jimi pro chodce není

bezpečný, musí být vybavena dalšími dobře viditelnými a stále

přístupnými dveřmi pro průchod,



f) dveře a vrata ovládaná mechanickou silou nesmí svým pohybem

ohrožovat pracovníky, musí být vybaveny zřetelným, dobře rozpoznatelným

a lehce přístupným nouzovým vypínacím zařízením a s výjimkou případu,

kdy se při poruše napájení samy automaticky otevřou, musí umožňovat též

ruční otevření,



g) pokud je přístup na některém místě zamezen řetězy nebo podobným

zařízením, musí být tyto řetězy nebo podobná zařízení zřetelně

viditelná a označena odpovídajícími označeními zákazu nebo výstrahy.



(9) Pomocné provozní objekty, například dílna, kancelář, sklad nebo

odpočívárna, musí být umístěny v prostoru bez nebezpečí výbuchu.



(10) Pokud jsou v provozním objektu instalovány měřicí a kontrolní

přístroje, do kterých je přiváděn plyn, musí být jejich odfukové

potrubí vyvedeno ven z objektu tak, aby se plyn nemohl vracet, a to ani

zředěný.



(11) Provozní objekty musí být označeny názvem objektu.



§ 5



Provozní dokumentace



(1) Před započetím prací nebo činností, pro které je to touto vyhláškou

stanoveno, musí být vypracována příslušná provozní dokumentace, a to

technologický postup, pracovní postup, dopravní řád, provozní řád nebo

pokyny pro obsluhu a údržbu. Pro zajištění bezpečného a odborného

řízení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem

schvaluje provozní dokumentaci závodní dolu nebo závodní lomu nebo

závodní.



(2) Provozní dokumentace musí určit návaznost, případně souběžnost

pracovních operací, podmínky pro bezpečný výkon práce, ohrožená místa a

způsob jejich označení, prostředky a přístrojovou techniku k zajištění

bezpečnosti práce a provozu a opatření k zajištění pracoviště po dobu,

po kterou se na něm nepracuje.



(3) Provozní dokumentace musí být v souladu s požadavky předpisů k

zajištění bezpečnosti práce a provozu, rozhodnutími o povolení nebo

schválení činnosti, stavby nebo zařízení, ^5) technickými podmínkami

výrobce nebo dodavatele zařízení nebo stavby a návody výrobce pro

obsluhu a údržbu zařízení.



(4) Pro obdobné činnosti se může používat typová provozní dokumentace

upravená na místní podmínky.



(5) Provozní dokumentace musí být při změně podmínek bezodkladně

upravena.



(6) Pracovníci musí být před započetím práce seznámeni s provozní

dokumentací v rozsahu, který se jich týká.



(7) Provozní dokumentace musí být uložena na určeném místě přístupném

pro pracovníky, kteří jsou povinni ji dodržovat.



(8) Provozní dokumentace musí být uchována nejméně rok od ukončení

prací. Pokud při provádění prací došlo k hromadnému, závažnému nebo

smrtelnému úrazu, musí být provozní dokumentace uchována nejméně 5 let

od úrazu.



§ 6



Provoz a používání objektů, pracovišť a zařízení



(1) Při činnostech upravených touto vyhláškou mohou být provozovány a

používány jen pracoviště, stroje, zařízení, přístroje, pomůcky, objekty

a materiály, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem

odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

a bezpečnosti provozu. Do používání mohou být uvedeny jen výrobky,

které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem splňují požadavky

na bezpečný výrobek.^5a)



(2) Při používání strojů, zařízení, přístrojů, pomůcek a materiálů musí

být dodrženy pokyny nebo technické podmínky výrobce, návody k

použití^50) a podmínky stanovené při jejich schválení nebo povolení.



(3) Zařízení, jakož i jiné prostředky a pomůcky, které slouží provozu a

jeho bezpečnosti, případně ochraně života a zdraví pracovníků, musí být

stále udržována v nezávadném a použitelném stavu. Zařízení mohou uvádět

do chodu nebo používat jen pracovníci určení k jejich obsluze. Zařízení

mohou být používána k úkonům, pro které jsou určena; k jiným úkonům jen

za podmínek určených organizací.



(4) Pokud jsou ochranná zařízení poškozena nebo z naléhavých důvodů

přechodně vyřazena z činnosti, musí být co nejdříve vyměněna nebo

uvedena do řádného stavu. Do té doby musí být bezpečnost práce a

provozu zajištěna vhodnými bezpečnostními opatřeními.



(5) Organizace je povinna zajistit nejméně jednou ročně prohlídky

ocelových a dřevěných konstrukcí a staveb, pokud jsou vystaveny účinkům

vlhkosti nebo agresívních látek.



(6) Při prohlídce podle odstavce 5 se též zjišťuje, zda krycí plechy

nebo mřížové rošty podlah plošin jsou zajištěny proti nahodilému

posunutí, překlopení a šikmé poloze a zda krycí plechy nebo mřížové

rošty jsou nášlapně pevné. U plošin se vnější vady zjišťují vizuálně a

poklepem. U plošin, které mají svařovanou konstrukci, se při vizuální

prohlídce zjišťuje poklepem také stav svarů jejich nosných částí na

vnější vady. Při zjištění vnějších vad svarů se provede jejich kontrola

pomocí defektoskopie, například kapilární metodou, zda svary nevykazují

trhliny.



(7) Povrch plechů musí být rýhovaný nebo jinak zdrsněný. Požadavek

kontroly stavu opotřebení krycích plechů a mřížových roštů se považuje

za splněný, postupuje-li se podle určené technické normy^54), týkající

se navrhování konstrukcí. Kontrolovaný prvek se vymění, jestliže jeho

tloušťka je menší, než stanovuje pevnostní výpočet uvedený v projektu

nebo ve znaleckém posudku.



§ 6a



Práce ve výškách



(1) Pokud je pracovník ohrožen pádem, propadnutím nebo sesutím z výšky

nebo do hloubky 1,5 m nebo větší, musí být zajištěn proti pádu. Osobní

zajištění se může použít jen v případě, kdy nelze použít kolektivní

zajištění nebo toto by s ohledem na povahu práce nebo místní podmínky

bylo neúčinné.



(2) Za kolektivní zajištění proti pádu se považuje ochranné nebo

záchytné zábradlí, ohrazení nebo síť, které jsou dostatečně pevné,

odolné a upevněné tak, aby snesly předpokládané namáhání.



(3) Za osobní zajištění proti pádu se považuje zajištění bezpečnostním

pásem nebo bezpečnostním postrojem. Bezpečnostní pás smí být použit jen

jako polohovací prostředek v místě, kde se při pádu z výšky

nepředpokládá pohyb pracovníka volným pádem. Při použití bezpečnostního

postroje bez tlumiče energie získané pádem nesmí výška volného pádu

přesáhnout 1,5 m, s tlumičem pak výšku 4 m.



§ 7



Prohlídky pracovišť



(1) Pokud tato vyhláška nebo zvláštní předpisy nestanoví jiné lhůty, je

povinen pracoviště prohlédnout



a) směnový technik nejméně jednou za směnu; v nepracovních směnách může

organizace od prohlídek pracovišť upustit,



b) technik bezprostředně nadřízený směnovému technikovi nebo jeho

zástupce nejméně jednou za týden.



(2) Na určených odlehlých a roztroušených pracovištích s jednoduchými

provozními poměry je povinen pracoviště prohlédnout



a) směnový technik nejméně jednou za týden,



b) technik bezprostředně nadřízený směnovému technikovi nebo jeho

zástupce nejméně jednou za 2 týdny.



(3) Směnový technik, technik bezprostředně nadřízený směnovému

technikovi a jeho zástupce (dále jen "dozorčí orgány") a ostatní

technici jsou povinni při prohlídkách pracovišť kontrolovat dodržování

příslušné provozní dokumentace, stav bezpečnostních zařízení a zařídit

odstranění zjištěných závad. Pokud nelze zjištěné závady odstranit a

pracovníci jsou zřejmě a bezprostředně ohroženi, jsou dozorčí orgány a

ostatní technici povinni zastavit práci a zařídit odchod pracovníků na

bezpečné místo. O tomto opatření jsou povinni ihned uvědomit dispečera

nebo inspekční službu, kteří to oznámí také inspektoru bezpečnosti a

ochrany zdraví při práci orgánu společenské kontroly.



(4) Výsledky prohlídek a určená opatření musí být zaznamenány [§ 21

odst. 1 písm. d)].



§ 8



Evidence pracovníků



(1) Přesná a jednotná evidence pracovníků musí být vedena od jejich

nástupu do práce až do ukončení pracovní směny.



(2) Pracovníci odpovědní za vedení evidence a dozorčí orgány jsou

povinni nejpozději do jedné hodiny po skončení směny se přesvědčit, zda

všichni pracovníci opustili svá pracoviště, případně byli převzati do

evidence následující směny.



(3) Je-li někdo pohřešován, musí být po něm ihned zahájeno pátrání.



§ 9



Inspekční služba



(1) Ve všech pracovních i nepracovních směnách musí být zajištěna

inspekční služba, jejíž organizaci a úkoly určí závodní nebo závodní

dolu nebo závodní lomu. Touto službou může být pověřen jen pracovník

způsobilý řídit likvidaci havárie (§ 18).



(2) Na pracovištích s jednoduchými provozními poměry může inspekční

služba vykonávat svoji funkci i mimo pracoviště a pro více pracovišť.

Pokud se na těchto pracovištích nepracuje, může závodní nebo závodní

dolu nebo závodní lomu upustit od zajištění inspekční služby.



§ 10



zrušen



DÍL TŘETÍ



Pracovníci



§ 11



Seznámení pracovníků s bezpečnostními předpisy



(1) Organizace je povinna seznámit pracovníky, kteří práci projektují,

řídí, kontrolují a provádějí, s touto vyhláškou, případně se zvláštními

předpisy, na které se tato vyhláška odvolává, s dalšími předpisy k

zajištění bezpečnosti práce a provozu ^6) a rozhodnutími orgánů státní

báňské správy, a to nejméně v rozsahu potřebném pro výkon jejich

funkce. Lhůty opakovaného seznámení pracovníků s těmito předpisy určí

vedoucí pracovník nebo závodní dolu nebo závodní lomu. Organizace je

povinna umožnit pracovníkům nahlédnout do těchto předpisů a podat jim

na jejich požádání potřebné vysvětlení.



(2) Nově přijatí pracovníci musí být teoreticky i prakticky vyškoleni

podle osnov vydaných závodním nebo závodním dolu nebo závodním lomu a

vyzkoušeni. Teoretické školení pracovníků, kteří dosud nepracovali při

úpravě a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich

dobýváním nebo kteří takovou práci přerušili na dobu delší než 2 roky,

musí trvat nejméně 8 vyučovacích hodin.



§ 12



Přidělování práce



(1) Pracovník může být zařazen na práci (funkci) a pracoviště jen

tehdy, byla-li předem posouzena jeho zdravotní způsobilost, ^7) ověřeny

teoretické a praktické znalosti a byl-li seznámen s příslušnými

předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu.



(2) Před zařazením na pracoviště ohrožené sesuvy hornin a zemin nebo

průvaly vod a bahnin (zvodněných hornin) je organizace povinna

pracovníky poučit také o těchto nebezpečích, o jejich příznacích a o

tom, jak si mají počínat při jejich zjištění.



(3) Pracovník neznalý místních poměrů musí být alespoň na první směnu

doveden na pracoviště pracovníkem, který je dobře zná.



(4) Práce spojené se zvýšeným nebezpečím mohou vykonávat jen pracovníci

zkušení. K provedení těchto prací musí být vypracována provozní

dokumentace a práce musí být prováděny za stálého dozoru.



(5) Práce k odstranění zřejmého a bezprostředního ohrožení mohou být

prováděny jen po vydání příkazu k jejich provedení a určení stálého

dozoru.



(6) O tom, zda jde o práce podle odstavce 4 nebo 5, rozhodne

organizace.



§ 13



Samostatný výkon práce



(1) Samostatným výkonem práce může organizace pověřit jen pracovníka,

který dovršil věk 18 let, prošel určeným zácvikem, v němž pracoval pod

dohledem určeného kvalifikovaného pracovníka, a složil zkoušku z

příslušných odborných znalostí a předpisů k zajištění bezpečnosti práce

a provozu.



(2) Osnovu zácviku, jeho délku a způsob zkoušek určí závodní nebo

závodní dolu nebo závodní lomu podle druhu práce, pokud tyto požadavky

nejsou stanoveny předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nebo

zvláštními předpisy.



(3) Zácvik a zkoušku může organizace prominout pracovníkům, kteří jsou

vyučeni v oboru, ve kterém mají pracovat, a absolventům středních

odborných a vysokých škol příslušného směru.



§ 14



Obsazení pracovišť



Na pracovišti, ze kterého se není možno telefonicky nebo jiným způsobem

dovolat nebo hlásit, musí být nejméně dva pracovníci. Na ostatních

pracovištích může být jeden pracovník; v takovém případě organizace

určí způsob a čas dovolání nebo hlášení nebo kratší lhůty prohlídek

pracovišť dozorčími orgány.



§ 15



Povinnosti pracovníků



(1) Pracovníci jsou povinni před započetím práce i během ní ověřovat

bezpečný stav pracoviště. Při ohrožení musí zastavit práci, oznámit to

předákovi, případně vedoucímu skupiny (dále jen "předák") a postupovat

podle § 16. V práci mohou pokračovat, jakmile ohrožení pominulo.



(2) Kromě případů uvedených v § 12 odst. 5 nesmí pracovníci vstupovat

do ohrožených míst, zdržovat se v nich a odstraňovat jejich případná

označení.



(3) Pracovníci jsou povinni používat přidělené osobní ochranné pracovní

prostředky, při práci postupovat podle provozní dokumentace a předpisů

k zajištění bezpečnosti práce a provozu a volit takové pracovní

postupy, které jsou v souladu se zásadami bezpečné práce. Nesmějí bez

příkazu nic měnit na provozních, bezpečnostních, požárních,

hygienických a jiných zařízeních. Používat a obsluhovat mohou jen ty

stroje, zařízení, nářadí a pomůcky, které jim byly pro jejich práci

určeny.



(4) Pracovníci se nesmějí vzdálit ze svého pracoviště bez souhlasu

předáka nebo je předčasně opustit bez souhlasu dozorčího orgánu, kromě

naléhavých důvodů (nevolnost, náhlé onemocnění, úraz apod.). Odchod z

naléhavých důvodů jsou povinni co nejdříve vhodným způsobem ohlásit

předákovi a dozorčímu orgánu nebo dispečerovi.



(5) Pracovníci jsou povinni dodržovat pokyny vyplývající z

bezpečnostních označení, výstražných signálů a upozornění. Jsou také

povinni uposlechnout pokynů hlídek zabezpečujících bezpečnostní okruh

(při trhacích pracích apod.).



(6) V místech se zvýšeným požárním nebezpečím nesmí pracovníci používat

otevřený oheň a kouřit. Ve výjimečných případech mohou použít otevřený

oheň jen na písemný příkaz organizace. ^8)



§ 16



Povinnosti při nebezpečí



Každý, kdo zpozoruje nebezpečí, které by mohlo ohrozit zdraví nebo

životy lidí nebo způsobit provozní nehodu (havárii) nebo poruchu

technického zařízení, případně příznaky takového nebezpečí, je povinen,

pokud nemůže nebezpečí odstranit sám, oznámit to ihned dozorčímu orgánu

nebo dispečerovi, případně inspekční službě a podle možnosti upozornit

všechny osoby, které by mohly být tímto nebezpečím ohroženy.



§ 17



Předák a jeho povinnosti



(1) Ve skupině dvou a více pracovníků musí být určen předák.



(2) Předákem může být jen ten, kdo má potřebnou odbornou praxi a složil

zkoušku z odborných znalostí a z příslušných předpisů k zajištění

bezpečnosti práce a provozu. Náplň odborné praxe, způsob zkoušek a

lhůty jejich opakování určí závodní, závodní dolu nebo závodní lomu.



(3) Předák je povinen zajistit bezpečnost pracovníků své skupiny,

bezpečný stav pracoviště, dodržování provozní dokumentace a plnění

příkazů organizace. Při zjištění závady je povinen zajistit její

odstranění. Nemůže-li tak učinit a hrozí-li pracovníkům zřejmé a

bezprostřední ohrožení, musí zastavit práci a odvést svou skupinu na

bezpečné místo. O všech závadách a provedených opatřeních je povinen

uvědomit příslušný dozorčí orgán nebo dispečera, který o případech

zastavení práce uvědomí i inspektora bezpečnosti a ochrany zdraví při

práci orgánu společenské kontroly. O obnovení práce platí § 15 odst. 1.



(4) Při střídání směn je předák povinen upozornit nastupujícího předáka

na důležité skutečnosti nebo závady na pracovišti. Nemůže-li tak

učinit, podá o tom zprávu dozorčímu orgánu před nástupem střídající

směny.



DÍL ČTVRTÝ



Mimořádné události



§ 18



Havarijní plán



Pokud je organizace povinna vypracovat plán zdolávání závažných

provozních nehod (dále jen "havárií"),^11) postupuje podle § 18a až

18e.



§ 18a



Vypracování a uložení havarijního plánu



(1) Havarijní plán musí být vypracován přehledně, stručně, srozumitelně

a doplňován nebo pozměňován tak, aby odpovídal skutečnosti.



(2) Havarijní plán musí být uložen na takovém místě, aby byl kdykoliv

dosažitelný osobám, jichž se týká.



(3) V případech, kdy při havárii může dojít k ohrožení pracovníků

sousedního dolu nebo lomu, musí být havarijní plán projednán též se

závodním takového dolu nebo lomu.



§ 18b



Části havarijního plánu



(1) Havarijní plán obsahuje část pohotovostní, operativní a mapovou.

Nedílnou součástí havarijního plánu je dokumentace vypracovaná podle

zvláštních předpisů.^47)



(2) V části pohotovostní jsou určeny osoby, orgány a organizace, kterým

musí být havárie ohlášena, jakož i zvláštní povinnosti osob, orgánů a

organizací v případě havárie.



(3) V části operativní jsou uvedeny předvídatelné druhy havárií a

rámcově též vlastní prostředky a postupy při záchraně osob, jejich

ošetření a transportu, jakož i prostředky pro likvidaci havárie, včetně

prostředků první pomoci a jejich rozmístění. Dále též způsob

vyhlašování poplachu pro pracovníky organizace, popřípadě báňskou

záchrannou službu nebo požární útvar.



(4) V pohotovostní i operativní části havarijního plánu jsou zahrnuta i

případná opatření ve vztahu k sousedním dolům nebo lomům, popřípadě k

důlním dílům nebo k objektům.



(5) Mapová část obsahuje základní mapu závodu (provozovny) se

zakreslením důlních děl, popřípadě další účelové mapy podle potřeb

organizace, vyhotovené podle zvláštního předpisu.^48) V mapové

dokumentaci musí být zakresleny únikové cesty a umístění prostředků k

záchraně osob, jejich ošetření a transportu zraněných osob.



§ 18c



Vedoucí likvidace havárie



(1) Vedoucím likvidace havárie je vedoucí pracovník nebo závodní dolu

nebo závodní lomu. V případě jeho nepřítomnosti, do doby příchodu

vedoucího likvidace havárie, řídí likvidaci havárie určený pracovník,

který je seznámen s místními podmínkami v rozsahu potřebném pro vedení

likvidace havárie. Tímto pracovníkem může být pracovník vykonávající

inspekční službu (§ 9 odst. 1).



(2) Vedoucí jednotek, které se zúčastní likvidace havárie (báňská

záchranná služba, požární sbory apod.) postupují při likvidaci havárie

v dohodě s vedoucím likvidace havárie.



(3) Vedoucí likvidace havárie písemně určí svého zástupce pro případy,

kdy nemůže vykonávat svou funkci. V době, kdy zástupce vedoucího

likvidace havárie řídí zdolávání havárie, má všechna práva a povinnosti

vedoucího likvidace havárie.



§ 18d



Úkoly vedoucího likvidace havárie



(1) Vedoucí likvidace havárie řídí práce na záchranu lidí a zdolávání

havárie. Všechny vydané příkazy a přijatá hlášení se s uvedením času

zaznamenávají. Příkazy se vyhotovují dvojmo; jedno vyhotovení obdrží

osoba, která dostává příkaz, popřípadě jej dále předává, druhé

vyhotovení zůstane u vedoucího likvidace havárie. Od písemného

vyhotovení příkazů lze upustit v případech, kdy to není možné (řízení

na místě havárie apod.).



(2) Vedoucí likvidace havárie si může ustavit jako svůj poradní orgán

havarijní, popřípadě jinou komisi.



(3) Vedoucí likvidace havárie po rozboru situace posoudí a případně

upraví operativní část havarijního plánu, určí způsob zdolávání havárie

a dává příkazy k



a) záchraně pracovníků, zejména jejich odvolání z ohrožené oblasti,



b) povolání pohotovosti báňské záchranné stanice, popřípadě jednotek

požární ochrany,



c) vyrozumění zdravotnického dispečinku záchranné služby ^49) a

zajištění jejich doprovodu, jsou-li havárií ohroženy životy nebo zdraví

pracovníků,



d) provedení evidence pracovníků, kteří jsou na pracovišti, a to

zejména se zvláštním zřetelem k pracovníkům v ohrožené oblasti,



e) provedení dalších opatření určených pro vzniklou havárii v

operativní části havarijního plánu,



f) informování odpovědných pracovníků sousedních dolů nebo lomů,

popřípadě jiných organizací, které by havárie mohla ohrozit,



g) povolání dalších pracovníků a organizací potřebných při zdolávání

havárie,



h) přísun materiálu a zařízení potřebných pro zdolávání havárie,



ch) informování příslušných orgánů o povaze nehody, průběhu záchranných

prací a postupu likvidace havárie.



(4) Vedoucí likvidace havárie nesmí být po dobu trvání havárie

pověřován jinými úkoly, které by mu bránily plnit úkoly vedoucího

likvidace havárie.



(5) Za osoby stanovené v havarijním plánu, které nemohou plnit zvláštní

úkoly, určuje vedoucí likvidace havárie jiné vhodné osoby.



§ 18e



Seznamování s havarijním plánem



(1) Všichni pracovníci musí být řádně poučeni o tom, jak se mají chovat

v případě havárie.



(2) Všechny osoby, kterým havarijní plán ukládá zvláštní povinnosti,

musí být s nimi řádně seznámeny.



(3) Poučení pracovníků a seznámení osob s jejich zvláštními povinnostmi

vyplývajícími z havarijního plánu musí být opakováno při každé změně

havarijního plánu, která se jich týká, nejméně však jednou za rok.



§ 19



Povinnosti organizace při mimořádných událostech



(1) Organizace ohlašuje závažné pracovní úrazy, kterými jsou



a) smrtelný úraz,



b) úraz životu nebezpečný, kterým je úraz s následnou ztrátou orgánu,

anatomickou nebo funkční, životu nebezpečné poškození zdraví včetně

průmyslových otrav a úraz s takovým charakterem úrazového děje, který

nastal v důsledku porušení bezpečnostních předpisů, který zároveň

nasvědčuje závažnému ohrožení bezpečnosti provozu a ochrany zdraví při

práci,



c) hromadný úraz, kterým je úraz, při kterém byly zraněny nejméně 3

osoby, z nichž alespoň jedna utrpěla úraz smrtelný, nebo kdy bylo

zraněno více než 10 osob.



(2) Organizace ohlašuje závažné události, závažné provozní nehody a

nebezpečné stavy, kterými jsou



a) skluzy nebo sesuvy hmot a materiálů, zřícení konstrukcí staveb nebo

zařízení, výrony plynů, průvaly vod nebo zvodněných hornin, při nichž

došlo k



1. ohrožení života a zdraví osob,



2. ohrožení bezpečnosti provozu včetně provozovaných zařízení,



3. ohrožení veřejných a jiných právem chráněných zájmů, nebo



4. vynucené změně technologie provozu,



b) nežádoucí únik plynu nebo kapaliny, které jsou škodlivé nebo

nebezpečné,



c) hledání pohřešované osoby,



d) úmrtí osoby v objektu nebo na pracovišti organizace,



e) únik radioaktivních a jiných nebezpečných látek, ztráta

radioaktivního zářiče a prokazatelná netěsnost uzavřeného zářiče,



f) požár nebo výbuch na pracovišti.



(3) Organizace dále ohlašuje závažnou událost, závažnou provozní nehodu

a nebezpečný stav, pokud k nim dojde při používání vyhrazených

technických zařízení nebo nakládání s výbušninami.



(4) Mimořádné události uvedené v odstavcích 1 až 3 je organizace

povinna bezodkladně ohlásit příslušnému obvodnímu báňskému úřadu. Tím

není dotčena ohlašovací povinnost uložená jiným právním předpisem^11).



(5) Mimořádné události je organizace povinna vyhodnocovat a evidovat.



§ 20



Zachování stavu místa mimořádné události



(1) Na místě, kde došlo k mimořádné události, se nesmí nic měnit, dokud

obvodní báňský úřad neprovedl ohledání místa nebo nerozhodl jinak,

kromě případů, kdy jde o záchranu postižených, případně o další

záchranné práce nebo bezpečnost provozu. Změny nutné z jiných závažných

důvodů mohou být provedeny pouze se souhlasem obvodního báňského úřadu.



(2) O místě mimořádné události podle odstavce 1 pořídí organizace

dokumentaci, zejména náčrtek, plánek, fotografie, svědecké výpovědi

nebo jiné textové nebo audiovizuální záznamy.



DÍL PÁTÝ



Základní dokumentace



§ 21



Dokumentace a záznamy



(1) Kromě knih požadovaných jinými předpisy k zajištění bezpečnosti

práce a provozu nebo zvláštními předpisy musí být vedeny



a) evidenční kniha, která musí obsahovat



1. základní údaje o pozemkovém vlastnictví, územních rozhodnutích,

stavebních povoleních a jiných důležitých úředních rozhodnutích,



2. základní údaje o důležitých stavbách a zařízeních a rozhodnutí o

povolení k jejich uvedení do provozu,



3. základní údaje o způsobu úpravy a zušlechťování nerostů,



b) provozní deník, do něhož se zapisují nebo zakládají rozhodnutí

orgánů státní báňské správy, ústředního orgánu státní správy, orgánů

hygienické služby a orgánů společenské kontroly a opatření a příkazy

organizace týkající se bezpečnosti práce a provozu a racionálního

využívání vydobytých nerostů při jejich úpravě a zušlechťování,



c) kniha mimořádných událostí, která je zároveň knihou úrazů podle

jiných právních předpisů^51),



d) knihy, do nichž dozorčí orgány a ostatní technici zaznamenávají

výsledky svých pochůzek a předepsaných prohlídek.



(2) Závodní nebo závodní dolu nebo závodní lomu nebo jím pověřený

pracovník určí, kde a jakým způsobem musí být vedeny knihy podle

odstavce 1 písm. a) až d).



(3) Záznamy dozorčích orgánů, hlášení údajů snímačů, čidel apod., u

kterých předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nevyžadují

formu knih, mohou být prováděny způsobem, který umožní uchovávání a

využívání údajů pro určenou dobu.



(4) Výsledky předepsaných prohlídek, kontrol, měření a rozborů jsou

povinni zaznamenat pracovníci, kteří je provedli. Není-li stanoveno

jinak, musí být záznamy uchovány nejméně jeden rok.



(5) O školení, zácviku a zkouškách podle předpisů k zajištění

bezpečnosti práce a provozu musí být vedeny záznamy.



ČÁST DRUHÁ



Požadavky na pracovní prostředí



§ 22



zrušen



§ 23



zrušen



§ 24



zrušen



§ 25



zrušen



§ 26



zrušen



§ 27



První pomoc



(1) Utrpí-li pracovník na pracovišti úraz nebo náhle onemocní, musí mu

být poskytnuta první pomoc a musí být dopraven s doprovodem do

zdravotnického zařízení. Doprava postiženého má přednost před jinou

dopravou.



(2) Jednou za 3 roky je organizace povinna zajistit školení techniků,

předáků, instruktorů středních odborných učilišť a koupelářů o první

pomoci. ^16)



(3) Ověřování znalostí ze zdravotnického minima v poskytování první

pomoci musí být součástí každé zkoušky z předpisů k zajištění

bezpečnosti práce a provozu.



ČÁST TŘETÍ



Odvaly a odkaliště



§ 28



Zřizování odvalů a odkališť



(1) Odval a odkaliště musí být zřízeny v souladu s projektovou

dokumentací vypracovanou podle zvláštních předpisů. ^17)



(2) Odval určený k ukládání hmot náchylných k samovznícení nebo z něhož

mohou vycházet plynné škodliviny musí být dostatečně vzdálen od ústí

vtažného důlního díla, nejméně však 60 m po převládajícím směru větru.



(3) Odval nesmí být zřízen na výchozu uhelné sloje nebo vrstvě

hořlavého nerostu, není-li nad ní vrstva nehořlavých hornin o mocnosti

nejméně 10 m.



§ 29



Provoz odvalů



(1) Pro provoz odvalu musí být vypracován technologický postup, který

určí bezpečnostní opatření pro ukládání a odběr hmot, způsob

zneškodňování prachu, zajištění strojů a zařízení a podle potřeby také

měření teplot a koncentrace plynných škodlivin, chlazení nebo hašení

hořícího odvalu.



(2) Na odval mohou být ukládány nebo z něho odebírány hmoty tak, aby

tím nebyly vytvářeny podmínky pro samovznícení a šíření požáru a nebyla

narušena stabilita odvalu.



(3) Na odvale s hořlavými hmotami nesmí být rozděláván oheň ani sypán

žhavý popel nebo struska.



(4) Odval včetně jeho neprovozovaných částí musí být kontrolován

nejméně jednou za měsíc.



(5) Přístupové cesty na odval musí být označeny bezpečnostními

tabulkami se zákazem vstupu nepovolaných osob.



(6) Při ukládání a odběru hmot z hořícího odvalu musí být v ovzduší na

pracovištích odvalu zjišťována přítomnost kysličníků uhelnatého a

siřičitého a sirovodíku. Místa s předpokládaným a zjištěným výskytem

plynných škodlivin musí být označena tabulkami.



§ 30



Odvodňování odvalů



(1) Před zřízením odvalu a před jeho postupem musí být výsypný prostor

dostatečně odvodněn a zabezpečeno odvádění vody z paty odvalu.



(2) Nerovnosti a propadliny na pracovních plošinách, v nichž by se

mohla shromažďovat voda, musí být průběžně urovnávány a zahrnovány nebo

upraveny tak, aby voda mohla odtékat.



(3) Konečné svahy musí být upraveny tak, aby nedocházelo k hromadění

srážkových vod.



§ 31



Odkaliště



(1) Pro zřizování a rekonstrukce odkališť musí být zpracován projekt,

který řeší:



a) zamezení, popřípadě snížení prašnosti a jejich kontrolu,



b) ochranu před negativním ovlivněním režimu podzemních i povrchových

vod v okolí odkaliště a jejich znečištěním,



c) úpravu odkaliště a jeho objektů po ukončení provozu,



d) způsob sledování jakosti a množství průsakových i povrchových vod,



e) stabilitu hrází,



f) sledování látek znečišťujících ovzduší,



g) způsob a postup naplavování,



h) bezpečnost provozu za mimořádných okolností (povodně, živelní

pohromy, přerušení dodávky elektrické energie, ohrožení jakosti vody),



ch) případný odběr materiálů z odkaliště a jeho vliv na okolí.



(2) Před uvedením do provozu musí být vypracován provozní řád, který

obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 též provozní

dokumentaci jednotlivých objektů a zařízení.



(3) Na odkaliště se mohou ukládat jen takové materiály, pro které bylo

odkaliště určeno.



(4) Odběr materiálu z odkaliště se provádí podle technologického

postupu, který je zpracován v souladu s provozním řádem.



§ 32



Ochrana odvalů a odkališť proti průvalu vod a bahnin



(1) Za zdroje nebezpečí průvalu vod a bahnin (zvodněných hornin) se

považují zejména plavené výsypky, neodvodněné popílkové skládky,

povrchové toky a vodní nádrže.



(2) Pokud nelze zdroje nebezpečí odvodnit nebo přítokům zabránit, musí

být určena ochranná opatření.



(3) Povrchové toky, vodní nádrže a stálé přítoky vod v příslušném

spádovém území musí být jako možný zdroj nebezpečného přítoku vody

sledovány a kontrolovány v určených lhůtách v dohodě s příslušným

vodohospodářským orgánem a zakresleny do mapy.



§ 33



Dokumentace odvalů a odkališť



V mapové dokumentaci ^18) musí být zakreslen postup ukládání a odběru

hmot.



ČÁST ČTVRTÁ



Elektrická a strojní zařízení



DÍL PRVNÍ



Společná ustanovení



§ 34



Základní ustanovení



Organizace je povinna vydat pokyny pro obsluhu a údržbu zařízení, které

obsahují požadavky pro zajištění bezpečnosti práce a provozu. Pokyny

pro obsluhu a údržbu musí podle druhu zařízení obsahovat



a) povinnosti obsluhy před zahájením provozu zařízení ve směně,



b) povinnosti obsluhy při provozu zařízení,



c) rozsah, lhůty a způsob provádění údržby,



d) způsob zajištění zařízení při jeho provozu, přemísťování,

odstavování z provozu a opravách a proti nežádoucímu uvedení do chodu,



e) způsob dorozumívání a dávání návěští,



f) umístění a zajištění zařízení po ukončení provozu,



g) zakázané úkony a činnosti,



h) způsob a rozsah záznamů o provozu a údržbě zařízení.



Návod pro obsluhu a údržbu vydaný výrobcem zařízení, který splňuje

uvedené požadavky, může organizace prohlásit za pokyny.



§ 35



Dokumentace zařízení



(1) Před zahájením montážních prací musí být k dispozici projektová,

případně výkresová dokumentace zařízení.



(2) Dokumentace zařízení musí řešit zajištění bezpečného provozu^52) a

údržby zařízení a musí také obsahovat nejvýše přípustné provozní

hodnoty zařízení.



(3) Na zařízení mohou být provedeny pouze takové změny, které nezhorší

bezpečnost práce a provozu. Změny musí být schváleny určeným

pracovníkem a zaznamenány do dokumentace.



(4) V dokumentaci elektrického zařízení musí být také určeno prostředí

a prostory s ohledem na nebezpečí úrazu elektrickým proudem a z

hlediska krytí a umístění elektrického zařízení. ^20)



(5) Pro všechny části zařízení, které neumožňují ruční manipulaci a

mají se přepravovat, musí být v dokumentaci udána jejich hmotnost. U

částí, které mají být zdvihány zdvihacím zařízením a které nejsou

konstrukčně připraveny pro připevnění vázacího nebo zdvihacího

prostředku, musí být určeno vázací schéma.



§ 36



Požadavky na zařízení a jeho části



(1) Zařízení musí mít potřebnou stabilitu, vyhovovat předpokládanému

zatížení a namáhání a svou konstrukcí odpovídat provozním podmínkám.

Zařízení, u kterého může dojít účinkem sil k nežádoucímu pohybu, musí

být bezpečně zakotveno. Přípustná je jen taková konstrukce zařízení,

která umožní jeho bezpečné zakotvení.



(2) Zařízení nebo jeho části, které se mohou samovolně pohybovat i po

přerušení hnací síly (uvolněním, sklopením, sjetím apod.), musí být

zajištěny proti nežádoucímu pohybu.



(3) Zařízení musí svým provedením umožňovat bezpečnou obsluhu, čištění,

údržbu, montáž a demontáž. Části zařízení vyžadující častý přístup

pracovníků (ovládače, maznice, seřizovací prvky apod.) musí být snadno

přístupné.



(4) Zařízení nesmí svou konstrukcí a provozem způsobit požár nebo

výbuch hořlavých plynů a par ^21) nebo prachů. Na zařízení nesmí

docházet k nežádoucímu hromadění hořlavých kapalin.



(5) Měřicí přístroje ke sledování provozních údajů nezbytných pro

bezpečnost provozu (tlakoměry, ampérmetry apod.) musí mít výrazně

vyznačenou dovolenou hodnotu měřené veličiny.



(6) Zařízení musí být zabezpečeno proti překročení nebo podkročení

určených provozních hodnot nebo poloh, pokud by toto mělo za následek

ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu.



(7) Musí být vyloučena možnost nežádoucího uvedení zařízení do chodu a

jeho spuštění z více míst současně.



(8) Části zařízení nebo materiál zařízením zpracovávaný nebo

dopravovaný, pokud svým pohybem, akumulovanou energií, teplotou, tvarem

nebo jinak ohrožují bezpečnost práce nebo provozu, musí být zajištěny

vhodným ochranným zařízením. Není-li to možné, musí být nebezpečné

části a místa trvale a výrazně označeny.



(9) Otvory zařízení, zejména zásobníků, ^22) drtičů, míchaček, nádrží a

násypek, kde je nebezpečí pádu nebo propadnutí osob, musí být zakryty,

ohrazeny nebo jinak zabezpečeny.



(10) Zařízení technologické linky se musí dát vypnout ze stanoviště

obsluhy; při tom se musí samočinně zastavit všechna zařízení linky

proti toku materiálu.



§ 37



Automaticky a dálkově ovládaná zařízení



(1) Automaticky nebo dálkově ovládané zařízení se musí samočinně

zastavit, pokud



a) nejsou dodrženy určené provozní hodnoty,



b) vznikne porucha v přívodu energie,



c) vznikne porucha na automatickém nebo dálkově ovládaném zařízení nebo

na provozně zabezpečovacím systému.



(2) Automaticky nebo dálkově ovládané zařízení se vybaví i ručním

ovládáním. Při ručním ovládání se automatické nebo dálkové ovládání

vyřadí z funkce. V místě dálkově ovládaného zařízení bude zajištěno

blokování znemožňující nežádoucí uvedení zařízení do chodu. Může-li

změnou nastavení ovládání vzniknout stav ohrožující bezpečnost práce a

provozu, zabrání se tomu vhodnými prostředky, jimiž jsou zpravidla

přístupový kód nebo uzamykatelný ovládač.



(3) Automatická, dálkově ovládaná a programově řízená zařízení musí být

vybavena měřicími přístroji nebo sdělovači k informování o probíhající

pracovní fázi.



(4) Je-li automatické, dálkově ovládané nebo programově řízené zařízení

vybaveno záznamovým zařízením, musí být údaje o provozu a stavech

zařízení uchovávány nejméně po dobu 72 hodin.



§ 38



Ochranná zařízení



(1) Ochranné zařízení musí zabránit přístupu osob do nebezpečného

prostoru.



(2) Ochranné zařízení nesmí znemožňovat mazání, prohlídky, seřizování

nebo opravy zařízení.



(3) Ochranné zařízení musí plnit svou funkci i při přerušení dodávky

energie.



(4) Otvory ochranného krytu musí mít velikost volenou s ohledem na

ochrannou vzdálenost od zdroje ohrožení. ^23)



(5) Ochranný kryt musí svým provedením umožňovat obsluhu zařízení bez

jeho odnímání.



§ 39



Ovládače a sdělovače



(1) Zařízení musí mít hlavní ovládač umožňující odpojení od zdroje

energie.



(2) Zařízení poháněné dvěma nebo více motory se samostatnými

spouštěcími ovládači musí být vybaveno alespoň jedním ovládačem, kterým

lze zastavit celé zařízení.



(3) Ovládač musí svým provedením vyloučit možnost samovolného zapnutí

nebo vypnutí. Nesmí dovolit současné zapojení nežádoucích funkcí a musí

mít označení poloh, případně funkcí a zařízení, které ovládá.



(4) Ovládač určený pro použití v mimořádných situacích musí být snadno

a rychle dosažitelný ze stanoviště obsluhy, výrazně označen a dobře

viditelný. Ovládače zařízení, jejichž provoz nesmí být z bezpečnostních

důvodů přerušen, musí být označeny jednotným způsobem.



(5) Ovládač musí být chráněn nebo umístěn tak, aby nemohlo dojít k

nežádoucímu ovládání zařízení pádem horniny nebo předmětů.



(6) Sdělovače mimořádných situací musí být provedeny tak, aby jejich

signály byly výrazně odlišeny od provozních signálů a provozního hluku.



§ 40



Potrubí



(1) Potrubí musí být bezpečně uloženo, zavěšeno nebo jiným způsobem

zajištěno proti uvolnění nebo pádu.



(2) Pokud je zavěšeno více potrubí, musí být každé z nich zavěšeno

samostatně a na ostatních nezávisle.



(3) Potrubí musí být označeno podle účelu nebo druhu protékající látky.

K označení potrubí postačí barevné pruhy o šíři 20 cm ve vzdálenosti po

30 m, a to



a) u požárního vodovodu tmavě červené (červeň rumělková),



b) u potrubí stlačeného vzduchu světle modré (modř světlá).



Označení musí být také u každé odbočky a armatury potrubí. Způsob

označení ostatních potrubí určí organizace.



(4) Kanály pro potrubí musí být nehořlavé. Nejsou-li průchozí, musí být

zakryty odnímatelnými kryty.



§ 41



Části zařízení pod podlahou a na plošinách



(1) Pro obsluhu a údržbu zařízení nebo jeho části uložené pod podlahou

musí být ponechán dostatečně volný prostor bezpečně přístupný, větraný

a podle potřeby osvětlený a odvodněný.



(2) Plošiny pro obsluhu a údržbu zařízení musí být pevné, bezpečně

přístupné po schodech nebo žebřících a opatřeny zábradlím podle § 80

odst. 6 a 7. V odůvodněných případech může být zábradlí odnímatelné.

Podlahy plošin nesmí být kluzké.



§ 42



Provozovny a stanoviště obsluhy zařízení



(1) V provozovně a na stanovišti obsluhy zařízení musí být provozní

dokumentace.



(2) Stanoviště obsluhy stabilního zařízení musí být určeno tak, aby

obsluha mohla zařízení bezpečně ovládat a kontrolovat. U zařízení musí

být ponechán volný prostor pro obsluhu o šířce nejméně 0,8 m; u

elektrického zařízení musí být tato šířka podle zvláštního předpisu.

^25) Uvedené rozměry musí být dodrženy do výše nejméně 2,1 m.



(3) Podlaha nesmí být kluzká a musí být tak pevná, případně podle

potřeby dočasně vyztužena, aby snesla nejvyšší předpokládané zatížení,

a to i při nutných pracích na příslušných zařízeních (údržba, montáž

apod.).



(4) V provozovně se stálou obsluhou musí být telekomunikační zařízení

napojené na dispečink, případně jiné určené místo.



(5) V době, kdy je zařízení mimo provoz nebo bez dohledu, musí být

dveře do provozovny zamknuty. Za přítomnosti pracovníků v provozovně

musí být alespoň jedny dveře odemčeny. Dveře se musí otvírat směrem ven

a být nehořlavé. Organizace určí, kdy musí být provozovna vybavena

zařízením pro kontrolu vstupujících osob.



(6) Nepovolaným je vstup do provozovny zakázán. Tabulka s tímto zákazem

musí být umístěna na vnější straně všech vstupních dveří.



(7) V provozovně mohou být uloženy jen pomůcky a materiál potřebný pro

provoz zařízení.



(8) Pro údržbu mobilních zemních a stavebních strojů, motorových

vozidel, motorových vozíků a lokomotiv musí být zřízena odstavná místa

nebo garáže.



(9) Stanoviště stálé obsluhy zařízení musí být chráněno před

nepříznivými povětrnostními vlivy.



§ 43



Obsluha zařízení



(1) Samostatnou obsluhou zařízení může být pověřen pracovník, který



a) splňuje požadavky § 13,



b) dovršil věk 18 let, pokud pro obsluhu příslušného zařízení není

stanovena vyšší věková hranice,



c) je odborně způsobilý, ^21)^22)^26)^27)



d) byl seznámen s provozní dokumentací.



(2) K obsluze jednoduchých elektrických zařízení do 1 kV může být

pověřen pracovník s kvalifikací alespoň pracovníka seznámeného,^26) k

obsluze ostatních elektrických zařízení s kvalifikací alespoň

pracovníka poučeného.^26)



(3) Řidič lokomotivy musí být před zkouškou podle § 13 doporučen pro

tuto funkci na základě psychotechnické zkoušky a musí mít nejméně

tříměsíční praxi u toho druhu dopravy, pro který má být zkoušen. Zácvik

podle § 13 musí být nejméně 200 hodin. Ustanovení tohoto odstavce

neplatí pro řidiče lokomotiv o rozchodu 900 a 1435 mm. ^28)



(4) Obsluha musí být pravidelně přezkušována z provozní dokumentace a

předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Pokud lhůty zkoušek

nejsou stanoveny zvláštním předpisem nebo technickou normou, určí je

organizace.



§ 44



Povinnosti obsluhy



(1) Před zahájením provozu zařízení ve směně je obsluha povinna

překontrolovat jeho stav podle provozní dokumentace. Zařízení může

uvést do chodu jen při správné funkci ochranných a bezpečnostních

zařízení.



(2) Před uvedením zařízení do chodu je obsluha povinna se přesvědčit,

že nikdo není v nebezpečné blízkosti zařízení. Není-li to možné, je

povinna dát předem na ohrožená místa výstražné znamení způsobem určeným

provozní dokumentací.



(3) Obsluha je povinna zajistit odstranění zjištěných závad na

zařízení. Zjistí-li závadu nebo poškození, které by mohlo ohrozit

bezpečnost práce nebo provozu, nesmí zařízení uvést do chodu. Zjistí-li

takovou závadu během provozu, musí zařízení ihned zastavit a zajistit

proti nežádoucímu uvedení do chodu. Nemůže-li obsluha závadu odstranit,

ohlásí to předákovi nebo jinému určenému pracovníkovi.



(4) Během provozu je obsluha povinna sledovat chod zařízení a tam, kde

je to předepsáno, zaznamenávat určené údaje.



(5) Pokud provozní dokumentace nestanoví jinak, je obsluha povinna při

odchodu ze svého stanoviště zařízení vypnout a zajistit je proti zásahu

nepovolaných osob a nežádoucímu uvedení do chodu.



§ 45



Uvedení zařízení do provozu



Zařízení může být uvedeno do provozu jen v prostředí a podmínkách, pro

které je určeno, a po provedení předepsaných prohlídek, zkoušek a

revizí.



§ 46



Provoz zařízení



(1) Pro ovládání zařízení, kromě automaticky ovládaného zařízení, musí

být určena obsluha.



(2) Za chodu mohou být čištěny a mazány jen ty části zařízení, které

nevytvářejí nebezpečí úrazu, a to pouze z místa, kde pracovník není

ohrožen provozem zařízení. Části zařízení, které je možno dle výrobce

čistit a mazat za chodu, vyznačí organizace v provozní dokumentaci,

včetně vyznačení místa a určení nářadí a pomůcek k provádění těchto

činností.



(3) Pohonné hmoty nesmí být doplňovány za chodu motoru, pokud provozní

dokumentace neurčí jinak.



(4) Zařízení musí být při ruční výměně nástrojů nebo jiných prvků

zastaveno a zajištěno proti uvedení do chodu, pokud zařízení nebo jeho

upínací části nejsou konstruovány pro bezpečnou ruční výměnu nástrojů

za pohybu.



(5) Vznikají-li při provozu zařízení škodliviny, musí být účinně

zneškodňovány.



§ 47



Údržba, montáž a demontáž zařízení



(1) Údržba zařízení musí být prováděna v rozsahu a lhůtách určených

provozní dokumentací. O jejich výsledcích musí být vedeny záznamy.



(2) Organizace rozhodne, zda k zajištění bezpečnosti práce nebo provozu

je nutné vypracovat pracovní postup pro montáž nebo demontáž zařízení.



(3) Organizace je povinna pracovníky provádějící údržbu vybavit

měřicími přístroji, nářadím a ostatními pomůckami potřebnými pro

zajištění bezpečnosti práce a provozu.



(4) Vyžaduje-li to povaha údržbářských prací, musí být zařízení vypnuto

a zajištěno proti nežádoucímu uvedení do chodu. Po ukončení těchto

prací a po odjištění zařízení zkontroluje pracovník, určený provozní

dokumentací, správnou funkci zařízení.



DÍL DRUHÝ



Elektrická zařízení



ODDÍL PRVNÍ



Požadavky na zřizování elektrických zařízení



§ 48



Základní ustanovení



(1) Elektrická zařízení musí svým provedením odpovídat prostředí a

prostorům, ^20) ve kterých jsou provozována, a to zejména z hlediska

nebezpečí úrazu elektrickým proudem a výbuchu uhelného prachu nebo

jiných látek tvořících se vzduchem výbušnou směs.



(2) Rozvod elektrické energie musí být zakreslen do přehledového

schématu.



§ 49



Elektrické stanice a rozvodná zařízení



(1) Elektrická stanice ^29) musí být umístěna a provedena tak, aby

elektrické zařízení v ní nebylo vystaveno nepříznivým vlivům, zejména

působení vody a prachu a nebezpečí mechanického poškození.



(2) Do uzavřené elektrické stanice mohou vstupovat jen pracovníci

určení k obsluze nebo údržbě elektrických zařízení, kteří splňují

kvalifikační požadavky podle zvláštního předpisu.^26)



(3) V elektrické stanici musí být jednopólové schéma silového rozvodu.



(4) V elektrické stanici a před elektrickým rozvaděčem nesmí být

skladován materiál a musí zde být udržován volný prostor pro obsluhu a

údržbu.



§ 50



Kabely a kabelová vedení



(1) Kabely musí být ukládány, spojovány a připojovány tak, aby nebyly

nepříznivě namáhány nebo poškozovány a aby napětí v tahu nebylo

přenášeno na vodiče.



(2) Uložené, avšak nepoužívané kabely musí být zkratovány a na obou

koncích zaizolovány nebo jinak bezpečně ukončeny.



(3) Rychlospojky a zásuvková spojení mohou být použity jen u

pohyblivých a přemístitelných kabelových vedení a nesmí ležet ve vodě a

na blátivých místech. Obě spojované části musí být v rozpojeném stavu

chráněny krytem proti mechanickému poškození a proti znečištění.



(4) Kabely a vodiče musí být jištěny proti všem nadproudům takovým

způsobem, aby při vzrůstu proudu nad výrobcem určenou mez nemohlo dojít

k ohrožení bezpečnosti práce a provozu.



§ 51



Kabely pohyblivých zařízení



(1) Pro vlečenou část přívodního vedení k pohyblivému zařízení musí být

použit vlečný kabel.



(2) Na vlečené části vlečného kabelu nesmí být použita rychlospojka ani

jiná spojovací armatura.



(3) Vlečný kabel musí být zajištěn proti vytržení z vývodky. Žíly

vlečného kabelu nesmí být ve vývodce namáhány tahem ani krutem.



(4) Pokud se na vývodku vlečného kabelu na pohyblivém zařízení přenáší

tah kabelu, musí být stroj vybaven zajišťovacím zařízením, které vypne

pohyblivé zařízení při překročení dovoleného tahu v kabelu.



(5) Vlečný kabel napájený ze soustavy s uzemněným uzlem musí být

samočinně odpojen od napětí při přerušení ochranného vodiče nebo musí

být použito proudového chrániče v přívodu pro napájení vlečného kabelu.



(6) Způsob ukládání vlečného kabelu, kontrolu ukládání a manipulace s

vlečným kabelem určí provozní dokumentace.



§ 52



Ovládací a bezpečnostní obvody



(1) Ovládací obvody automaticky, dálkově nebo programově ovládaných

zařízení musí být napájeny ze samostatného zdroje.



(2) Ovládací obvody se provádí jako izolované nebo jednopólově

propojené s ochranným vodičem.^30) Jsou-li provedeny jako jednopólově

propojené s ochranným vodičem, musí být cívky stykačů, relé a

elektromagnetů připojeny vždy jedním pólem na zpětný (uzemněný) vodič.

Všechny kontakty musí být zapojeny do neuzemněné větve, která musí být

jištěna proti zkratu.



(3) Ovládací a bezpečnostní obvody technologických zařízení pro dopravu

a nakládání musí být provedeny tak, aby při přerušení ovládacího obvodu

nebo zkratu na něm nebo při ztrátě napětí došlo k zastavení zařízení.

Tyto požadavky nemusí být splněny u těch ovládacích a bezpečnostních

obvodů, kde nemůže dojít k ohrožení pracovníků nebo zařízení.



(4) Při vyvedeném a propojeném uzlu na ochranný vodič nesmí být použito

sdruženého napětí jako napětí ovládacího, kromě případu, kdy je správná

funkce ovládacích obvodů zajištěna i při zemním spojení.



(5) U zařízení, u kterého při překročení určené polohy může dojít k

ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu, musí být



a) koncový vypínač vymezující určenou polohu zapojený v silovém obvodu,

nebo



b) dva koncové vypínače v ovládacím obvodu; v takovém případě musí být

jeden koncový vypínač zapojen v ovládacím obvodu příslušného pohonu a

druhý v obvodu ovládací cívky spínače, nebo



c) u zařízení řízeného programovým procesorem dva údaje koncové polohy

v programovém vybavení.



(6) Je-li zařízení vybaveno elektrickým blokováním zajišťujícím

bezpečnost osob, musí při jeho působení dojít k zastavení zařízení. V

takovém případě může být zařízení opětovně uvedeno do provozu jen jeho

vědomým odblokováním.



§ 53



Plovoucí čerpací stanice



(1) Plovoucí čerpací stanice musí být zakotvena, aby jejím pohybem

nebyl přívodní kabel mechanicky namáhán.



(2) Přívodní kabel uložený ve vodě nebo nad vodou nesmí být spojován

spojovacími armaturami.



(3) Hlavní ovládač musí být umístěn u zdroje napájení na břehu.



(4) Plovoucí čerpací stanice musí být uzemněna zemničem na břehu.



§ 54



Bezpečnostní tabulky a vybavení



(1) U elektrické stanice musí být bezpečnostní tabulka "Nehas vodou ani

pěnovými přístroji!", u elektrické stanice se zařízením nad 1 kV musí

být také tabulka "Vysoké napětí - životu nebezpečno!".



(2) U rozvodného zařízení nad 1 kV umístěného mimo uzavřenou

elektrickou stanici, kromě kabelu, musí být bezpečnostní tabulky

"Vysoké napětí - životu nebezpečno dotýkat se elektrických zařízení!" a

"Nehas vodou ani pěnovými přístroji!". U ostatních rozvodných zařízení,

pokud jsou umístěna ve vodivém prostředí (v místech mokrých, s vodivou

podlahou apod.) a kde by mohlo nastat nebezpečí nahodilého dotyku s

živými částmi, musí být tabulka "Výstraha - životu nebezpečno dotýkat

se elektrických zařízení!".



(3) V uzavřené elektrické stanici musí být vyvěšen návod první pomoci

při úrazu elektrickým proudem.



(4) V uzavřené elektrické stanici musí být



a) dielektrický koberec,



b) dielektrické rukavice v pouzdře,



c) zkoušečka napětí,



d) zkratovací souprava,



e) záchranný izolační hák,



f) bezpečnostní tabulky podle zvláštního předpisu. ^31)



ODDÍL DRUHÝ



Provoz elektrických zařízení



§ 55



Pracovník pro řízení montáže, provozu a údržby elektrických zařízení



(1) Organizace určí pro řízení montáže, provozu a údržby elektrických

zařízení osobu, která má kromě kvalifikačních požadavků podle

zvláštního právního předpisu^26a) u organizací upravujících nebo

briketujících uhlí vysokoškolské vzdělání získané v magisterském

studijním programu v oblasti technických věd a technologií se zaměřením

na elektrotechniku a u ostatních organizací alespoň úplné střední

odborné vzdělání elektrotechnického směru.



(2) Pokud pracovník určený podle odstavce 1 nemůže přímo řídit montáž,

provoz a údržbu elektrických zařízení, je organizace povinna určit

dalšího pracovníka s kvalifikací podle zvláštního předpisu ^26) pro

přímé řízení těchto činností.



§ 56



Práce na elektrickém zařízení



(1) Práce na elektrickém zařízení pod napětím, ^32) kromě sdělovacích

zařízení, může být prováděna jen výjimečně.



(2) Před zahájením práce na elektrickém zařízení pod napětím musí být v

okruhu nejméně 1 m odstraněn a, není-li to možné, zneškodněn hořlavý

prach.



(3) Práce na elektrickém zařízení pod napětím mohou provádět pouze

určení pracovníci s kvalifikací nejméně pro samostatnou

činnost.^26)^32)



(4) Další požadavky na zajištění bezpečnosti práce na elektrickém

zařízení stanovuje zvláštní předpis. ^32)



§ 57



Údržba elektrických zařízení



(1) Údržba elektrických zařízení musí být prováděna podle § 47 a

zvláštních předpisů.^33)



(2) Způsoby a lhůty prohlídek, údržby a revizí elektrických zařízení

určí organizace v provozní dokumentaci.



(3) Při prohlídkách musí být kontrolováno, zda



a) elektrická zařízení a kabelové rozvody nejsou poškozeny nebo

nesprávně používány,



b) vyhovuje ochrana před nebezpečným dotykovým napětím (ochranné

uzemnění, kryty apod.),



c) je kolem elektrického zařízení udržována čistota a pořádek,

dodržován volný prostor a jsou v dobrém stavu ochranné pomůcky a hasicí

přístroje.



(4) Nadproudové ochrany do 1 kV musí být zkoušeny před uvedením do

provozu a dále nejméně



a) jednou za 3 roky u zařízení s příkonem větším než 100 kVA,



b) jednou za 5 let u ostatních zařízení.



V prostorách bez nebezpečí výbuchu se tyto zkoušky provádí jen u

zařízení zajišťujících stupeň dodávky I. ^34)



(5) Přímé nadproudové ochrany nad 1 kV musí být zkoušeny a funkčně

ověřeny před jejich uvedením do provozu a dále nejméně jedenkrát za tři

roky.



(6) Na releových ochranách a automatikách musí být prováděny



a) primární zkoušky na elektrických zařízeních vysokého a velmi

vysokého napětí



1. při uvedení elektrického zařízení do provozu,



2. místo každé třetí sekundární zkoušky,



b) sekundární zkoušky



1. na elektrických zařízeních hlavních transformačních stanic vysokého

a velmi vysokého napětí jednou za rok,



2. u ostatních elektrických zařízení vysokého a velmi vysokého napětí

jednou za 2 roky,



3. u elektrických zařízení do 1 kV v rozsahu kontroly a ověření správné

funkce jednou za 3 roky.



(7) Nadproudová ochrana se zkouší ve všech článcích. Článek jistící

proti přetížení se zkouší vypnutím podle charakteristiky ochrany při

nastavení na jmenovitý proud spotřebiče. Článek jistící proti zkratu,

je-li jím ochrana vybavena, se zkouší při nejmenším proudu, při kterém

má podle údajů výrobce článek působit. Elektronické ochrany se zkouší

podle návodu výrobce.



(8) Pro zkoušky releových ochran a automatik musí být k dispozici

provozní dokumentace.



ODDÍL TŘETÍ



Osvětlování



§ 58



Vybavení pracovníků osobními svítidly



(1) Pracovníci, kteří pracují v prostorech s nebezpečím výbuchu

hořlavých plynů, par a prachů, nebo na tato místa docházejí, musí být

za tmy nebo snížené viditelnosti vybaveni důlními osobními svítidly.

^36)



(2) Ostatní pracovníci, kteří vykonávají jinou pracovní činnost na

neosvětlených místech nebo vykonávají v rámci své činnosti pochůzky,

musí být za tmy nebo snížené viditelnosti vybaveni vhodnými

elektrickými svítidly.



§ 59



Výdej a převzetí důlních osobních svítidel



(1) Důlní osobní svítidlo musí při výdeji odpovídat technickým

podmínkám, musí být čisté a uzamčené. Akumulátor musí být nabit na

předepsanou kapacitu.



(2) Přidělené důlní osobní svítidlo je pracovník povinen převzít ve

výdejně osobně. Při převzetí je povinen vyzkoušet jeho funkci a

přesvědčit se, zda není zjevně poškozeno. Při zjištění závady je

povinen požádat o výměnu svítidla.



(3) Důlní osobní svítidlo je pracovník povinen po ukončení práce

odevzdat osobně ve výdejně. Zjištěné závady, případně poškození

svítidla je povinen při odevzdání ohlásit určenému pracovníkovi.



§ 60



Zacházení s důlními osobními svítidly



(1) Organizace je povinna pracovníky poučit, jak mají zacházet s

přiděleným důlním osobním svítidlem a jaké následky mohou nastat jeho

poškozením, neoprávněným otevřením nebo nedovoleným použitím.



(2) Pracovník je povinen důlní osobní svítidlo chránit před poškozením

a nesmí je otvírat ani opravovat.



(3) Pracovník odpovídá za stav důlního osobního svítidla od jeho

převzetí do odevzdání.



(4) Zjistí-li pracovník na důlním osobním svítidle závady, které

znemožňují jeho bezpečné používání, nebo dojde-li k jeho poškození, je

povinen to ohlásit dozorčímu orgánu a vyměnit je za náhradní.



§ 61



Osvětlení pevnými svítidly



(1) Místa, pro která tato vyhláška stanoví stálé osvětlení, musí být

vybavena pevnými svítidly. Pevnými svítidly musí být vybaveny také

provozovny bez stálé obsluhy.



(2) Stav osvětlení pevnými svítidly musí odpovídat požadavkům světelně

technických parametrů ^37) a musí být kontrolován.



(3) Svítidla musí být umístěna tak, aby byla přístupná pro údržbu a

čištění.



(4) Měření intenzity osvětlení musí být prováděno ve lhůtách určených

podle provozních poměrů pracoviště.



§ 62



Místa se stálým osvětlením



(1) Stálé osvětlení v době provozu za tmy nebo snížené viditelnosti

musí mít



a) stálá pracoviště a ostatní místa, kde se zdržují pracovníci,



b) zařízení, která je třeba stále obsluhovat nebo která vyžadují stálou

kontrolu,



c) ostatní určená místa (přechody a přejezdy dopravních cest apod.).



(2) Osvětlení pracovních prostorů mobilních strojů s elektrickým

pohonem musí být zajištěno vlastními svítidly stroje.



(3) Ostatní mobilní stroje (buldozery, nakladače, jeřáby apod.) musí

být za tmy nebo snížené viditelnosti osvětleny tak, aby manipulace s

nimi a práce na pracovištích v jejich blízkosti byla bezpečná.



(4) Elektrické stanice a provozovny se stálou obsluhou, kde by při

selhání stálého osvětlení mohlo vzniknout nebezpečí úrazu, musí být

vybaveny nouzovým osvětlením. Toto osvětlení nemusí za tmy nebo snížené

viditelnosti svítit trvale, je-li zajištěno jeho samočinné zapnutí z

náhradního zdroje při poruše stálého osvětlení.



DÍL TŘETÍ



Strojní zařízení



ODDÍL TŘETÍ



Stroje pro zemní a stavební práce



§ 63



Rypadla a nakladače



(1) Řidič je povinen při rýpání pozorovat řez i pracovní plošinu a

sledovat, zda se neprojevují příznaky případného sesuvu hmot.



(2) Při zjištění nebezpečí sesuvu je řidič povinen zastavit rýpání,

odjet se strojem na bezpečné místo, upozornit ohrožené pracovníky a

vzniklou situaci ohlásit.



(3) Manipulovat s lopatou nad kabinou řidiče dopravního prostředku je

zakázáno.



(4) Lopata může být čištěna jen při vypnutém motoru stroje a na místě,

kde nehrozí nebezpečí sesuvu hmot. Lopata při tom musí být položena a

mít uzavřenou klapku. Řidič je povinen po vyčištění lopaty se

přesvědčit, zda pracovník, který čistil lopatu, je v bezpečné

vzdálenosti.



(5) Zavěšení břemene a manipulace s ním musí být prováděna podle

podmínek výrobce stroje.



(6) Při provozu rypadla nebo nakladače se nikdo nesmí zdržovat v dosahu

pracovního orgánu stroje. Pomocník řidiče (mazač) se může zdržovat jen

v místech a za podmínek určených řidičem nebo provozní dokumentací. Z

určeného místa se může vzdálit jen se souhlasem řidiče. Začátek a konec

své práce je povinen vždy sdělit řidiči.



(7) Stroj musí být vybaven nejméně dvěma podkládacími klíny proti

ujetí, pokud není zajištěn proti ujetí svou konstrukcí.



ODDÍL DRUHÝ



Stroje a zařízení pro dopravu



§ 64



Vrátky



(1) Vrátek nebo pohonná stanice pro dopravu na úklonných dopravních

cestách musí mít odlehčovací brzdu.



(2) Hlavní ovládač (vypínač) nesmí být umístěn mezi dopravovaným

vozidlem a vrátkem nebo pohonnou stanicí.



(3) Vrátek a pohonná stanice musí mít ochranný kryt zamezující vtažení

končetiny mezi lano a buben nebo lano a kotouč.



§ 65



Lana a spojovací zařízení pro dopravu hmot



(1) Lano a spojovací zařízení používané pro dopravu hmot musí vykazovat



a) u vlečných vrátků nejméně čtyřnásobnou počáteční bezpečnost vzhledem

k největšímu tahu vrátku,



b) u pohonných stanic při dopravě nekonečným lanem nejméně

šestinásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu pohonné

stanice zvětšenému o předpětí v laně.



(2) Lano musí být odloženo, je-li podle vnějších známek zjevné, že se

jeho nosnost podstatně snížila, zejména



a) jsou-li dráty vnější vrstvy zeslabeny o více než polovinu svého

průměru,



b) přibývá-li nápadně počet zlomených drátů,



c) dosáhne-li celkový jmenovitý průřez viditelných zlomených drátů na

desetinásobku výšky vinutí pramenů v kterémkoliv úseku lana hodnoty

více než 20 % z celkového nosného průřezu lana,



d) při poškození lana (smyčka, uzel, vytlačená vložka apod.), které

nelze odstranit (zkrácením lana apod.).



(3) Spojovací zařízení se nesmí samovolně odpojit a musí být k lanu

připojeno úvazkem.



§ 66



Lanové kotouče a kladky



Volně zavěšený lanový kotouč a kladka musí mít zajištění proti

vypadnutí lana a 2 na sobě nezávislá kotvení.



§ 67



Průmyslové a důlní úzkorozchodné lokomotivy



Průmyslová a důlní úzkorozchodná lokomotiva musí mít nejméně 2

nezávislé brzdové systémy, z nichž alespoň jeden musí být nezávislý na

chodu motoru. Účinnost provozní brzdy musí být taková, aby brzdná dráha

nebyla při přepravě hmot delší než 40 m.



§ 68



Důlní vozy



(1) Spojka nebo jiné spojovací zařízení důlního vozu pro přepravu hmot

musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu

statickému zatížení v tahu.



(2) Spojovací zařízení se nesmí samovolně rozpojit.



(3) Vůz s čelními stěnami, který se může používat i k ruční dopravě,

musí mít na obou čelních stěnách chráněná držadla.



(4) Deformované nebo opotřebované spojovací zařízení musí být vyměněno.



ODDÍL TŘETÍ



Energetická a ostatní zařízení



§ 69



Kompresory pro výrobu stlačeného vzduchu



(1) Organizace je povinna určit technika odpovědného za stav a řízení

provozu kompresorů.



(2) Mezi kompresorem a vzdušníkem, pokud není kompresor přímo spojen se

vzdušníkem, nebo mezi kompresorem a tlakovzdušným rozvodem musí být

uzavírací armatura.



(3) Mezi uzavírací armaturou a pístovým nebo šroubovým kompresorem musí

být pojistný ventil a u turbokompresoru a rotačního kompresoru zpětná

klapka a přepouštěcí ventil, pokud soustrojí není řešeno jako

kompaktní.



(4) Turbokompresor musí mít zařízení, které upozorní obsluhu na

nedovolené zvýšení teploty stlačeného vzduchu za strojem a teploty

oleje a na pokles tlaku oleje. Ke sledování teploty stlačeného vzduchu

musí být na vhodných místech teploměry.



(5) U vícestupňového pístového kompresoru musí být na výtlačné straně

každého stupně tlakoměr a pojistný ventil.



(6) Pojistný ventil musí být nastaven tak, aby po jeho otevření nemohlo

nastat překročení přípustného provozního tlaku při jmenovitém výkonu

kompresoru o více než 10 %. Funkcí pojistného ventilu je obsluha

kompresoru povinna kontrolovat nadlehčením nejméně jednou za týden,

technik odpovědný za stav a řízení provozu kompresorů přetlakem nejméně

jednou za rok při použití kontrolního tlakoměru.



(7) Na výtlačné straně kompresoru musí být tlakoměr a teploměr.



(8) Vzduch nasávaný kompresorem musí být filtrován. Filtry musí být z

nehořlavého materiálu.



(9) Nejvyšší teplota stlačeného vzduchu měřená v prostoru výtlačné

příruby kompresoru nesmí překročit 180 řC. U kompresorů s příkonem do

75 kW může organizace povolit zvýšení teploty do 220 řC.



(10) Voda používaná ke chlazení kompresoru, v mezistupňovém chladiči a

dochlazovači nesmí obsahovat hořlavé a toxické látky ani mechanické

nečistoty. Při vyšším obsahu látek způsobujících tvrdost vody musí být

voda chemicky upravena. Nejvyšší dovolená teplota chemicky neupravené

vody je 40 řC.



(11) Průtok chladicí vody kompresorem musí být kontrolován.



(12) Obsluha je povinna vypouštět kondenzovanou vodu a olej z

mezistupňového chladiče, odlučovače, dochlazovače a vzdušníku ve

lhůtách určených provozní dokumentací.



(13) U kompresoru o výkonu nad 1 000 m3.h-1 musí být sledován tlak na

každém stupni, teplota vystupujícího stlačeného vzduchu, tlak oleje,

teplota chladicí vody na vstupu a výstupu a provozní údaje hnacího

zařízení. Zjišťované údaje musí být zaznamenávány nejméně jednou za 2

hodiny, pokud nejsou měřeny a zaznamenávány automaticky. U ostatních

kompresorů určí provozní dokumentace druh sledovaných údajů, lhůty

zjišťování a způsob jejich záznamů. Sledované údaje nemusí být

zaznamenávány, pokud kompresor splňuje požadavky § 37.



(14) U kompresoru, který splňuje požadavky § 37, je určený pracovník

povinen kontrolovat funkci automatiky a provozně zabezpečovacího

systému ve lhůtách a způsobem určeným provozní dokumentací.



(15) Jednotlivé části kompresoru a jeho příslušenství mohou být

demontovány jen tehdy, není-li v nich přetlak.



§ 70



Odlučovače, dochlazovače, vzdušníky a jejich spojovací potrubí



(1) Za objemovým kompresorem nebo skupinou propojených objemových

kompresorů musí být zabudován odlučovač kondenzované vody a oleje a

vzdušník, případně i dochlazovač. Odlučovač, vzdušník a dochlazovač

musí mít v nejnižším místě výpust.



(2) Odlučovač a dochlazovač musí být nejméně jednou za rok vyčištěn.

Vzdušník a příslušná spojovací potrubí musí být čištěny nejméně jednou

za 3 roky.



(3) Pokud je mezi objemovým kompresorem a vzdušníkem potrubí o průměru

větším než 200 mm, musí být kontrolováno nejméně jednou za rok; při

tloušťce usazeniny nad 2 mm musí být potrubí vyčištěno.



§ 71



Tlakovzdušný rozvod



(1) Těsnění potrubí mezi kompresorem a vzdušníkem a tam, kde je teplota

stlačeného vzduchu vyšší než 60 řC, musí být z nehořlavého materiálu.

Porušené těsnění musí být neprodleně vyměněno.



(2) Na nejnižších místech hlavního vzduchovodu a podle potřeby i u

odboček ke spotřebičům musí být vestavěny odlučovače, ze kterých musí

být kondenzovaná voda a olej vypouštěn.



(3) Hadice a její spoje s potrubím a zařízením musí odpovídat

nejvyššímu dovolenému pracovnímu přetlaku a musí být kladena tak, aby

netvořila ostré ohyby. Před připojením k zařízení musí být hadice

profouknuta stlačeným vzduchem.



(4) Hadice pro přívod stlačeného vzduchu do pohyblivého stroje musí být

zajištěna proti vytržení ze spoje.



(5) Práce na tlakovzdušném rozvodu pod tlakem je zakázána. Při práci na

tlakovzdušném rozvodu musí být příslušné uzavírací armatury zabezpečeny

proti nežádoucímu otevření.



(6) Profukují-li se stlačeným vzduchem trubky, hadice, nástavce nebo

jiné součásti, musí se postupovat tak, aby nikdo nebyl ohrožen.



(7) Organizace musí mít mapu tlakovzdušného rozvodu s vyznačením délek

a světlostí potrubí a rozmístění tlakových nádob a armatur. V

kompresorovně musí být schéma tlakovzdušného rozvodu mezi kompresorem a

vzdušníkem.



§ 72



Vzduchové a plynové motory



Vzduchové a plynové motory musí mít zajištění proti vniknutí cizích

těles do motoru a proti překročení jmenovitých otáček.



§ 73



Kompresory na zemní plyn a jejich rozvodná potrubí



Pro kompresory na zemní plyn a jejich rozvodná potrubí platí obdobně §

69 až 71 s tím, že těsnění rozvodného potrubí musí být z nehořlavého

materiálu a kompresory musí být dále vybaveny



a) automatikou, která zamezí překročení nejvyššího provozního tlaku na

výtlačné straně a poklesu provozního tlaku na vstupní straně pod

určenou mez,



b) kryty z nehořlavého materiálu,



c) automatickým hasicím zařízením.



§ 74



Kotle a jejich příslušenství



(1) Kotle na plynná a kapalná paliva musí být zajištěny tak, aby došlo

k samočinnému přerušení přívodu paliva do hořáků při nedovolené změně

provozního tlaku paliva a spalovacího vzduchu.



(2) Kotel s umělým tahem vytápěný plynem, kapalným palivem nebo uhelným

práškem musí být vybaven bezpečnostním zařízením, které při nedovolené

změně v dodávce paliva nebo při přerušení tahu spalin samočinně zastaví

i přívod paliva hořáku.



(3) Hořák kotle pro spalování plynu nebo kapalného paliva musí být

vybaven hlídačem plamene a kotel s hořákem pro spalování uhelného

prášku zařízením pro zabezpečení stabilního hoření.



(4) Dvířka topeniště a nahlížecího otvoru do topeniště musí být za

provozu kotle zajištěna proti otevření způsobenému přetlakem ve

spalovacím prostoru.



(5) Přívod napájecí vody musí být proveden tak, aby nezpůsoboval rychlé

ochlazování stěn tlakového celku.



(6) Kotel s mechanickým roštem nebo s práškovým topením musí být

vybaven bezprašným odpopelňovacím zařízením.



(7) Odpopelňovací zařízení může být opravováno, jen je-li zařízení mimo

provoz a jen za stálého dozoru.



(8) Kontrolní dvířka u odpopílkovačů se nesmějí otevřít, pokud není

uzavřen uzávěr ve svodkách.



(9) Kotel umístěný mimo kotelnu musí být zabezpečen proti manipulaci

nepovolanými osobami.



§ 75



Parní kotle



(1) Parní kotel musí být vybaven



a) alespoň jedním tlakoměrem s vyznačením nejvyššího dovoleného

přetlaku, vodní smyčkou a trojcestným kohoutem nebo ventilem,



b) nejméně jedním přímým vodoznakem s označením nejnižší přípustné

hladiny vody v kotli (mimo průtočný kotel),



c) přetlakovým pojistným zařízením,



d) plnicí a vypouštěcí armaturou,



e) napájecím zařízením,



f) odvzdušňovací armaturou.



(2) Zařízením uvedeným v odstavci 1 písm. b) a d) nemusí být vybaveny

kotle na plynná a kapalná paliva, která mají trvalou kapalinovou náplň

vzduchotěsně uzavřenou v kotlovém tělese.



§ 76



Kapalinové kotle



(1) Kapalinový kotel musí být vybaven



a) otevřenou expanzní nádobou nebo jiným pojistným zařízením,



b) plnicí a vypouštěcí armaturou,



c) u kotlů se jmenovitým výkonem nad 50 kW i teploměrem a tlakoměrem.



(2) Kotel musí být vybaven zařízením, které samočinně vyloučí

překročení nejvyšší přípustné teploty kapaliny; kotel s ručním

přikládáním musí být pro tento účel vybaven signalizací nebo musí mít

stálou obsluhu.



(3) Odvzdušňovací a přepadové potrubí expanzní nádoby nesmí vyúsťovat

do venkovního prostoru.



§ 77



Práce uvnitř kotlů



(1) Před vstupem pracovníků do kotle musí být kotel bezpečně odpojen od

sousedních kotlů a odběrného potrubí; ostatní potrubí ústící do kotle

musí být uzavřena a zajištěna.



(2) Prohlídky a práce v kotli nebo topeništi musí být prováděny za

stálého dozoru pracovníkem vně kotle. Před uzavřením vík, dvířek apod.

a před uvedením do činnosti je nutno se přesvědčit, zda v kotli nebo

topeništi nikdo není.



(3) Před vstupem do tlakového celku kotle nebo topeniště musí být

prověřeno, zda jsou tyto prostory dobře vyvětrány a vyprázdněny a zda v

topeništi nehrozí pád struskových nebo popelových nánosů, případně

zdiva.



(4) Na části kotelního zařízení, ve kterém se pracuje, musí být

umístěny bezpečnostní tabulky.



§ 78



Kotelny



(1) V kotelně musí být provozní řád a schéma napájecího a parního

potrubí, případně potrubí na přívod paliva s vyznačenými délkami a

světlostmi potrubí.



(2) Do kotelny musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro

spalování a větrání.



(3) Na dveřích do kotelny musí být bezpečnostní tabulky.



(4) Kotelny s půdorysnou plochou větší než 150 m2 musí mít 2 únikové

cesty, z nichž jedna musí vést přímo do volného prostoru.



(5) Popelna musí být vybavena přívodem vody ke škvárovým a popelovým

výsypkám a těsnými uzávěry na škvárových a popelových výsypkách s

bezpečným ovládáním a musí být dostatečně větrána.



§ 79



Potrubí na horkou vodu a páru



(1) Pro potrubí na horkou vodu a páru platí § 40 s těmito doplňky:



a) potrubí musí být uloženo a vedeno tak, aby se mohlo přizpůsobovat

změnám teploty,



b) musí být zabráněno popálení osob o potrubí.



(2) Práce na potrubí, v němž je horká voda nebo pára, je zakázána. Při

práci na potrubí musí být příslušné uzavírací armatury zabezpečeny

proti nežádoucímu otevření.



(3) Užívá-li se páry nižšího tlaku než je v parním kotli, musí být do

potrubí zabudován redukční ventil a do části potrubí s nižším tlakem

pojistný ventil, který odpovídá nejvyššímu pracovnímu tlaku v této

části potrubí. Způsob a lhůty kontrol redukčního a pojistného ventilu

určí provozní dokumentace.



(4) Na vhodných místech parního potrubí musí být zabudován odlučovač

vody.



ČÁST PÁTÁ



Chůze, doprava a skladování



DÍL PRVNÍ



Cesty pro chůzi a dopravu



§ 80



Cesty pro chůzi



(1) Cesty pro chůzi jsou cesty v úpravně a ostatní místa, která jsou

pro chůzi určena.



(2) Cesty pro chůzi musí být bez překážek, odvodněny a udržovány tak,

aby chůze po nich byla bezpečná. Cesty s úklonem větším než 30 stupňů

musí být vybaveny držadly a stupadly, případně schody.



(3) Chodit jinými cestami než cestami pro chůzi mohou jen dozorčí

orgány a ostatní technici (§ 7 odst. 3) a ti pracovníci, kteří k tomu

dostali od dozorčího orgánu příkaz. Na dopravní cestě se nesmí zdržovat

déle než je nezbytně nutné. Před setkáním s jedoucím vozidlem jsou

povinni včas ustoupit do průchodu na dopravní cestě (§ 81 odst. 4) nebo

jiné bezpečné místo.



(4) Mezi vozidly je dovoleno procházet jen když stojí a je mezi nimi ve

směru možného pohybu vzdálenost nejméně 2 m.



(5) Cesty určené pro odchod pracovníků z úpravny nebo jejích částí

ohrožených havárií (záchranné cesty) musí být označeny s udáním směru

ústupu.



(6) Cesty pro chůzi ve výšce větší než 1,5 m a cesty podél nebezpečných

prohlubní musí mít na volných stranách zábradlí. Zábradlí musí být

pevné a dobře zakotvené. Vrchní madlo musí být upevněno ve výšce 1,1 m.

Není-li k ohrazení použito zábradlí s plnou stěnou (plech, pletivo,

pažení s mezerami nejvíce 0,2 m apod.), musí být přibližně v polovině

výšky upevněna další podélná tyč.



(7) Jestliže cesta pro chůzi vede nad jinou cestou nebo místem, kde se

mohou zdržovat pracovníci, musí mít u podlahy ochrannou lištu o výšce

nejméně 0,1 m, není-li pádu předmětů z ní zabráněno jinak.



(8) Otvory a prohlubně na cestách pro chůzi musí být zakryty nebo

zajištěny tak, aby do nich nemohly spadnout osoby nebo předměty.



§ 81



Rozměry cest pro chůzi, přechody a průchody na dopravních cestách



(1) Cesty pro chůzi včetně schodišť, šikmých ramp, pevně zabudovaných

žebříků a nakládacích a vykládacích prostorů a ramp musí být voleny a

umístěny tak, aby zajišťovaly snadný a bezpečný přístup a aby

nedocházelo k ohrožení osob zdržujících se na nich nebo v jejich

blízkosti. Cesty pro chůzi musí být označeny podle přílohy k nařízení

vlády^53), které upravuje vzhled a umístění bezpečnostních značek a

zavedení signálů.



(2) Cesty pro chůzi musí mít průřez o výšce nejméně 2,1 m a šířce

nejméně 0,75 m.



(3) Průchody mezi stabilními stroji musí mít průřez o výšce nejméně 2,1

m a šířce nejméně 0,6 m.



(4) Průchody na dopravních cestách vybavených kolejovou tratí musí mít

výšku nejméně 2,1 m a šířku nejméně 0,6 m na jedné straně trati, u

vícekolejové tratě po obou stranách dopravní cesty. Ustanovení tohoto

odstavce neplatí pro průchody na dopravních cestách vybavených

kolejovou tratí o rozchodu 900 a 1 435 mm.



(5) Přechody přes dopravníky musí být provedeny podle zvláštního

předpisu. ^38)



(6) Místa zmenšených průřezů na cestách pro chůzi musí být výrazně

označena.



§ 82



Mosty, rampy, ochozy, lešení a žebříky pro chůzi



(1) Mosty, rampy, ochozy a lešení pro chůzi musí mít pevnou a rovnou

podlahu a musí být technicky řešeny na nejvyšší předpokládané zatížení.



(2) Mosty, rampy, ochozy a lešení musí být zkontrolovány v určených

lhůtách, přičemž lhůty pro kontrolu a odpovědnou osobu stanoví

organizace. Lešení musí prohlédnout předák určený k prohlídkám

pracoviště, a to vždy před prvním použitím lešení po nepracovní směně.



(3) Žebřík musí být zajištěn proti podklouznutí nebo převážení. Horní

výstupní otvor nebo plošinu musí přesahovat nejméně 1,1 m nebo musí být

do této výšky pevná madla. Za příčlemi musí být volný prostor nejméně

0,18 m.



(4) Použití převislého žebříku nebo žebříku jako přechodového můstku je

zakázáno.



(5) Žebříky se nesmí používat na vynášení nebo snášení břemen o

hmotnosti větší než 20 kg.



(6) Na témže žebříku nesmí vystupovat nebo sestupovat současně 2 nebo

více pracovníků.



(7) Je-li třeba žebřík nastavit, musí být obě části bezpečně spojeny. V

místě spojení nesmí být sklon žebříku ani vzdálenost mezi příčlemi

měněna.



§ 83



Dopravní cesty



(1) Dopravní cesty jsou cesty v úpravně a ostatní místa, která jsou

určena pro dopravu strojů nebo hmot. Za vodorovné se považují dopravní

cesty s úklonem do 35 mm.m-1. S větším úklonem až do 45 stupňů včetně

jsou dopravní cesty úklonné.



(2) Dopravní cesty musí být udržovány a značeny tak, aby odpovídaly

provozním podmínkám a přeprava po nich byla vždy bezpečná.



(3) Dopravní cesty, které se křižují nebo sbíhají, musí být vybaveny

zabezpečovacím zařízením nebo musí být určena taková opatření, aby

nemohlo dojít ke srážce. Zabezpečovací zařízení musí být konstruováno

tak, aby i při poruše byla zajištěna bezpečnost práce a provozu.



(4) Prochází-li dopravní cesta nad jinou cestou nebo pracovištěm, musí

být zajištěno, aby nikdo nebyl ohrožen dopravními prostředky,

padajícími hmotami nebo předměty.



(5) Na dopravních cestách s nepřetržitou dopravou, přes které je nutno

přecházet, musí být zřízeny přechody (můstky, podchody apod.).



(6) Dopravní cesty, které se nesmí používat k chůzi v době přepravy,

musí být na místech přístupu k nim označeny zákazem vstupu nebo musí

být vstupu do nich zabráněno jiným způsobem.



§ 84



Dopravní cesty s kolejovou tratí



(1) Před zavedením strojní dopravy musí být kolejová trať znivelována.

Lhůty dalších nivelací musí být určeny podle stavu dopravní cesty.



(2) Konec kolejové tratě musí být zabezpečen proti ujetí vozidel.

Kolejové tratě určené pro strojní dopravu musí být označeny tabulkami

nebo návěštími.



(3) Jazyky výhybky při strojní dopravě nesmí být rovné a musí být v

krajních polohách zajištěny závažím výměníku, pružinou nebo jiným

způsobem. Dálkově ovládaná výhybka musí mít optickou kontrolu polohy.

Výhybka nesmí být umístěna na přejezdu kolejové tratě.



(4) Správná poloha točnic a přesuven musí být zajistitelná. Na tratích

se strojní dopravou se nesmí používat pološiny, točnice ani přesuvny.



(5) Na místech, kde jsou důlní vozy tlačeny do oblouku kolejové tratě

posunovači nebo jiným zařízením a kde by mohly vykolejit, musí být

vnitřní strana oblouku koleje vybavena vodicí lištou.



(6) Odstavce 3 až 5 neplatí pro kolejové tratě o rozchodu 900 a 1 435

mm. ^39)



§ 85



Umístění kolejových tratí a prostor pro obsluhu



(1) Mezi nejširšími částmi míjejících se vozidel na souběžných

kolejových tratích musí být mezera nejméně 0,2 m.



(2) Mezera mezi objekty, zařízením nebo uloženými předměty a obrysem

největšího vozidla včetně nákladu musí být nejméně 0,25 m.



(3) Na dopravních cestách s kolejovými tratěmi, kde všechny tratě

bývají zaplněny důlními vozy a kde se důlní vozy spojují nebo rozpojují

ručně, musí mít každá kolejová trať na jedné straně prostor pro obsluhu

o výšce nejméně 2,1 m a šířce nejméně 0,6 m.



(4) Kolejové tratě o rozchodu 900 a 1 435 mm musí být umístěny podle

zvláštních předpisů. ^39)



§ 86



Dopravní cesty s dopravníky



(1) Dopravníky na dopravních cestách musí být umístěny podle zvláštního

předpisu. ^38)



(2) Mezera mezi nejvíce vyčnívajícím okrajem vozidla kolejové dopravy a

konstrukcí dopravníku musí být nejméně 0,2 m.



§ 87



Dopravní cesty pro stavební stroje, motorová vozidla a motorové vozíky



(1) Mezera mezi objekty, zařízením nebo uloženými předměty a obrysem

stavebního stroje, motorového vozidla, motorového vozíku nebo

přepravovaného nákladu musí být nejméně 0,6 m. Nejsou-li řidič nebo

přepravované osoby chráněny konstrukcí stroje, musí být mezera

zachována i od těchto osob.



(2) Opatření na zajištění bezpečnosti osob před couvajícími stroji určí

dopravní řád.



(3) Výsypná místa musí být za tmy nebo snížené viditelnosti osvětlena a

plocha okolo výsypného místa nesmí mít spád k tomuto místu. Dopravní

řád (§ 92) určí způsob zajištění proti přejetí stroje do výsypného

místa.



§ 88



Dopravní cesty pro dopravu samospádem



(1) Skluzy a spádová potrubí musí být zhotoveny, upevněny a navzájem

spojeny tak, aby nedocházelo k jejich výkyvům a ucpávání dopravovanými

hmotami.



(2) Otvor pro přísun hmot do skluzu, spádového potrubí a zásobníku musí

být vybaven zařízením umožňujícím zastavení přísunu hmot. Vypouštěcí

otvor skluzu, spádového potrubí a zásobníku musí mít spolehlivý uzávěr.



(3) Zařízení pro dopravu samospádem musí být upraveno tak, aby

neohrožovalo pracovníky pádem hmot.



(4) Stanoviště obsluhy zařízení pro dopravu samospádem musí být za

snížené viditelnosti osvětleno a umístěno tak, aby obsluha nebyla

ohrožena dopravovanými hmotami.



§ 89



Prohlídky dopravních cest



(1) Dopravní cesty a jejich vybavení jsou povinni pravidelně prohlížet

určení pracovníci. Při prohlídkách musí být také ověřena funkce

návěštního a zabezpečovacího zařízení. Lhůty, způsob a rozsah prohlídek

určí dopravní řád.



(2) Dopravní cesta a její vybavení musí být také prohlédnuty před

zahájením přepravy v místě, kde došlo k mimořádné události, a po takové

práci, která by mohla ovlivnit bezpečnost dopravy.



DÍL DRUHÝ



Doprava



§ 90



Ruční doprava



(1) Ruční doprava důlními vozy je dovolena na vodorovných dopravních

cestách; na úklonných dopravních cestách je ruční doprava dovolena při

úklonu do 50 mm.m-1 do vzdálenosti 50 m, při větším úklonu, nejvíce 85

mm.m-1, jen do vzdálenosti 20 m.



(2) Vozit se na důlním voze, chodit při dopravě před ním nebo jej

nechat volně jet je zakázáno.



(3) Důlní vozy mohou být přepravovány pouze jednotlivě. Vzdálenost mezi

jednotlivě přepravovanými důlními vozy mimo plnicí a výsypné stanice

musí být nejméně 20 m.



(4) Důlní vůz se může pouze tlačit. Při přepravě do svahu se může pouze

táhnout.



(5) Jednotlivé důlní vozy nebo části rozpojené soupravy mohou být od

sebe odtlačovány pouze jsou-li v klidu, a to jen pákou nebo uchopením

ze strany.



§ 91



Strojní doprava



(1) Zavedení strojní dopravy hmot schvaluje určený pracovník.



(2) Organizace je povinna určit technika nebo techniky odpovědné za

řízení montáže, provozu a údržby zařízení jednotlivých druhů strojní

dopravy. Tito pracovníci musí mít nejméně úplné střední odborné

vzdělání strojního směru a nejméně dvouletou praxi.



(3) Pro tratě, pro které platí zvláštní předpis,^39) neplatí ustanovení

odstavců 1 a 2 a § 67, 68, 92 až 95, § 100 odst. 1 a § 103.



§ 92



Dopravní řád



(1) Pro strojní dopravu organizace vydá dopravní řád, který'musí určit



a) dopravní cesty, stroje a zařízení,



b) značení dopravních cest (značky před sníženými místy, výhybkami,

křižovatkami, nebezpečnými místy apod.) a umístění návěštního zařízení,



c) místa pro nakládání, vykládání a překládání hmot, seřazování,

couvání a odstavování vozidel apod.,



d) dovolenou zátěž jednotlivých dopravních zařízení,



e) dovolenou rychlost přepravy,



f) pokyny pro připojování a odpojování vozidel a jejich zajištění proti

nežádoucímu pohybu, případně pro nakládání, vykládání a překládání

hmot,



g) způsob a použití návěští, jejich význam a způsob dorozumívání

obsluh,



h) bezpečnostní a provozní pokyny (pro současnou přepravu, chůzi při

současné přepravě, pro přepravu nářadí, předmětů apod.),



i) opatření při přepravě břemen nadměrné hmotnosti nebo rozměrů a při

nehodách na dopravní cestě,



j) lhůty, způsob a rozsah prohlídek dopravních cest a jejich vybavení,



k) rozsah prohlídek dopravního zařízení před zahájením přepravy.



(2) Dopravní řád musí být vyvěšen na stanovištích obsluhy v remízách,

garážích a na odstavných místech.



(3) Součástí dopravního řádu je schéma zakreslených dopravních cest s

vyznačeným směrem jízdy.



§ 93



Povinnosti řidiče



(1) Řidič je povinen ovládat vozidlo ze svého stanoviště. Z jedoucího

vozidla nesmí sestoupit.



(2) Vozidlo nesmí zůstat na dopravní cestě bez dozoru, není-li

zajištěno proti uvedení do pohybu.



(3) Řidič je povinen při jízdě sledovat dopravní cestu. Hrozí-li

nebezpečí, musí snížit rychlost jízdy nebo zastavit. Pokud řidič potká

pracovníky, kteří nemají možnost ustoupit do bezpečí, nebo má-li na

dopravní cestě překážku, je povinen včas zastavit. V jízdě může

pokračovat až tehdy, přesvědčí-li se, že další jízdou nikoho neohrozí.



(4) Řidič vozidla je povinen dát výstražné znamení před vjezdem do

nepřehledných a zúžených míst. Před těmito místy a při manipulaci na

seřadišti, v nakládací, vykládací a překládací stanici je povinen včas

přiměřeně snížit rychlost.



(5) Řidič nesmí přenechat řízení vozidla jiné osobě s výjimkou osob,

které zaučuje z příkazu organizace. Řidič může dovolit spolujízdu

pracovníka jen u těch dopravních prostředků, které jsou k tomu

uzpůsobeny výrobcem.



(6) Při rozjíždění je řidič povinen uvádět vozidla soupravy do pohybu

pozvolna a plynule.



(7) Jde-li průvodčí nebo pracovník určený k manipulaci s vozidly vedle

jedoucí soupravy, je řidič povinen jet nejvýše rychlostí jeho chůze a

musí ho sledovat.



(8) Řidič vozidla s elektrickým pohonem je povinen před manipulací s

trolejovým sběračem nebo před připojením nebo odpojením přívodního

kabelu vypnout hlavní vypínač vozidla.



(9) Vyřazovat blokovací prvky a brzdit protiproudem s výjimkou

nouzového brzdění je zakázáno.



§ 94



Návěštní zařízení



(1) Návěštní zařízení musí být při strojní dopravě zřízeno, jakmile se

obsluha dopravního zařízení nemůže spolehlivě dorozumět s pracovníky

zúčastněnými na dopravě. Při dopravě dopravníky musí být návěštní

zařízení zřízeno vždy, jsou-li dopravníky delší než 15 m a jejich

provozem mohou být ohroženi pracovníci.



(2) Návěštní zařízení musí být provedeno a umístěno tak, aby bylo

spolehlivé a jeho ovládání nebylo spojeno s nebezpečím. Současně musí

být zajištěna rozlišitelnost návěští pro více způsobů dopravy na jedné

dopravní cestě.



(3) U dvojité pohonné stanice se musí zvuková návěští výrazně lišit.



(4) U návěštního zařízení musí být umístěny tabulky s významem určených

návěští. Návěští "jedenkrát" může být používáno jen jako znamení k

zastavení.



(5) Obsluha dopravního zařízení je povinna před zahájením přepravy ve

směně se přesvědčit o správné funkci návěštního zařízení.



(6) Před zahájením přepravy lanem je obsluha povinna dát návěští na

místo, kam se má přepravovat a počkat na zpětné návěští.



(7) Dopravní cesta s dopravou lanem musí být vybavena takovým návěštním

zařízením, aby z kteréhokoliv místa dopravní cesty bylo možno dát

návěští k zastavení dopravy. Po celé délce dopravní cesty musí být

slyšitelné zvukové návěští upozorňující na zahájení přepravy.



(8) Obsluha může uvést zařízení do chodu nejdříve po 5 sekundách a

nejpozději do 30 sekund po obdržení návěští.



§ 95



Spojování a rozpojování vozidel



(1) Ručně spojována a rozpojována mohou být jen stojící vozidla

kolejové dopravy a jen po domluvě s pracovníkem, který by je mohl uvést

do pohybu. Ruční rozpojování za pohybu vozidel je dovoleno jen tehdy,

pokud je vhodným zařízením vyloučena nutnost nahýbání pracovníka mezi

vozidla a možnost převrácení vozidla na pracovníka. V žádném případě

nesmějí pracovníci vstupovat mezi důlní vozy nebo se mezi ně nahýbat.



(2) Připojování a odpojování nekolejových přípojných vozidel musí být

prováděno podle zvláštního předpisu. ^40)



§ 96



Doprava hmot a předmětů



(1) Hmoty a předměty musí být na vozidlo ukládány tak, aby při

nakládání, překládání, přepravě nebo vykládání nedošlo k jejich

nežádoucímu pohybu.



(2) Vykládané hmoty a předměty musí být ukládány tak, aby nezasahovaly

do průjezdního průřezu dopravní cesty a současně nehrozilo nebezpečí

jejich převrácení, sesutí nebo pádu.



(3) Při ručním nakládání a vykládání musí být vozidlo zajištěno proti

nežádoucímu pohybu. Na vozidlo v pohybu je zakázáno ručně nakládat a

vykládat z něho jakékoliv hmoty nebo předměty kromě sypkých hmot.



(4) Ručně mohou být vyklápěna pouze stojící vozidla zajištěná proti

posunutí a převrácení.



(5) Stoupat na vozidlo nebo jeho část při vyklápění je zakázáno.



(6) Výklopná a samovýsypná vozidla musí být zajištěna tak, aby se při

přepravě nemohla samovolně vyklopit nebo vyprázdnit a při vyklápění

převrátit. Vyklápění a vyprazdňování vozidel musí být prováděno tak,

aby hmotami nebyl nikdo ohrožen.



(7) Při přenášení a přepravě uzavřených radioaktivních zářičů mohou být

přítomny jen osoby, jejichž činnost je s touto přepravou spojena.

Radioaktivní zářiče mohou být přepravovány jen v dopravních

prostředcích k tomu určených.



§ 97



Doprava břemen nadměrné hmotnosti nebo břemen nadměrných rozměrů



(1) Dopravu břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů

ručně nebo smykem a manipulaci s nimi smí vykonávat podle zpracované

provozní dokumentace schválené vedoucím pracovníkem jen pracovníci s

nejméně dvouletou praxí při dopravě. Uvedený způsob dopravy se smí

vykonávat jen za přítomnosti technického dozoru.



(2) Strojní dopravu břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných

rozměrů podle dopravního řádu schváleného vedoucím pracovníkem smí

vykonávat jen pracovníci s nejméně dvouletou praxí při dopravě.



(3) Před manipulací a dopravou břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene

nadměrných rozměrů musí určený pracovník prohlédnout zařízení určené k

manipulaci a dopravě břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných

rozměrů, zda odpovídá provozní dokumentaci a není poškozeno. Výsledek

prohlídky zaznamená.



(4) Před dopravou břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných

rozměrů je povinen určený pracovník provést kontrolu průjezdnosti

dopravní cesty. Výsledek kontroly zaznamená.



(5) Provozní dokumentace podle odstavce 1 a dopravní řád podle odstavce

2 musí obsahovat závěry z posouzení dopravovaného břemene nadměrné

hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů a prvků dopravní cesty,

zejména z hlediska únosnosti podkladu použitého k dopravě jako dopravní

cesty, úklonu dopravní cesty, hmotnosti a rozměrů břemene, stability

břemene s ohledem na polohu jeho těžiště při dopravě, posouzení

potřebné ložní plochy dopravního prostředku a způsobu upevnění břemene,

a to v takovém rozsahu, aby nemohlo dojít k nežádoucímu pohybu břemene,

jeho sklopení nebo převrácení.



(6) Tam, kde je prováděna doprava a manipulace s břemenem nadměrné

hmotnosti nebo břemenem nadměrných rozměrů, nesmí být vykonávána žádná

jiná činnost.



§ 98



Práce a odstraňování nehod na dopravních cestách



(1) Pracoviště a místo nehody na dopravní cestě musí být po dobu trvání

práce nebo odstraňování nehody označeno způsobem určeným v dopravním

řádu. Označení musí být umístěno ve vzdálenosti umožňující bezpečné

zastavení přijíždějících vozidel, a to na všech přístupech k pracovišti

nebo místu nehody.



(2) Při práci na dopravní cestě s trolejovým vedením musí být v

provozní dokumentaci určena i opatření na ochranu před úrazem

elektrickým proudem.



(3) Práce na úklonné dopravní cestě se nesmí provádět, pokud vozidla

(břemena) nebyla spolehlivě zajištěna proti ujetí nebo odstraněna z

úklonné dopravní cesty. Za spolehlivé se nepovažuje zajištění jen lanem

vrátku nebo lanem pohonné stanice.



§ 99



Zvedání vykolejených vozidel



(1) Vykolejené vozidlo může být zvedáno a nakolejováno jen prostředky

určenými v dopravním řádu.



(2) Vykolejené vozidlo musí být zajištěno proti ujetí. Současně musí

být zabráněno najetí dalšího vozidla na vykolejené vozidlo.



§ 100



Rychlost přepravy



(1) Rychlost přepravy lokomotivami musí být určena podle technických

podmínek lokomotivy a stavu kolejových tratí. Přitom musí být dodrženy

požadavky § 67.



(2) Rychlost přepravy lanem nesmí překročit 1 m.s-1 při dopravě

nekonečným lanem, používá-li se k připojení vozů na lano zámků.



(3) Rychlost přepravy při jiné strojní dopravě se řídí dopravním řádem

[§ 92 odst. 1 písm. e)].



§ 101



Podmínky pro dopravu lanem



(1) Lano musí být vedeno tak, aby se zabránilo jeho nadměrnému tření (o

trať dopravní cesty apod.) a aby při připojování vozidel nebo při

nahodilém průvěsu nemohlo zachytit jiná vozidla nebo ohrozit

pracovníky.



(2) Závora pod zhlavím může být otevřena teprve tehdy, jsou-li důlní

vozy připojeny k lanu na úklonné dopravní cestě, lano napjato a dáno

zpětné návěští z místa, do kterého se přepravuje.



(3) Ostatní závory mohou být otevřeny teprve těsně před průjezdem

důlních vozů.



(4) Závory mohou být otevřeny jen na dobu průjezdu.



(5) Je-li na úklonné dopravní cestě nebo v jejím okolí pracoviště,

které by mohlo být ohroženo ujetými důlními vozy nebo vymrštěným

přepravovaným materiálem, může se přepravovat teprve tehdy, až když se

pracovníci těchto pracovišť zdržují na bezpečném místě.



§ 102



Provoz vrátků a pohonných a vratných stanic pro dopravu lanem



(1) Vrátky a pohonné a vratné stanice pro dopravu lanem musí být

umístěny nebo chráněny tak, aby na ně nemohlo najet přepravované

vozidlo, břemeno nebo vyrovnávací závaží.



(2) Vrátek nebo pohonná stanice musí být bezpečně zakotveny způsobem

určeným provozní dokumentací, přičemž bezpečnost ukotvení musí být

nejméně 1,2 násobná vzhledem ke jmenovité pevnosti lana.



(3) Navíjené lano nesmí být usměrňováno rukou.



(4) Užívá-li se dvoububnového vrátku k přepravě jen jedním lanem, musí

být druhé lano zajištěno na bubnu tak, aby jím nikdo nebyl ohrožen.



(5) Na bubnu vrátku musí při přepravě zůstat nejméně 3 závity lana.



§ 103



Doprava lokomotivami



(1) Doprava průmyslovými a důlními úzkorozchodnými lokomotivami je

přípustná do úklonu, který je určen technickými podmínkami lokomotivy.



(2) Za tmy nebo snížené viditelnosti musí být na přední čelní stěně

lokomotivy rozsvícen reflektor s bílým světlem a na posledním vozidle

soupravy nebo na zadní stěně lokomotivy, jede-li sama, červené světlo;

je-li souprava lokomotivou tlačena, musí být vzadu na lokomotivě

červené světlo a na čelní stěně prvního vozidla svítidlo s bílým

světlem. Při posunu na seřadišti nemusí být světla měněna. Místo

červeného světla lze použít jiný způsob označení konce soupravy

schválený státní zkušebnou.



(3) Vozy s dlouhými břemeny nesmí být přepravovány bezprostředně za

lokomotivou.



(4) Pro současnou přepravu lokomotivami s jinou strojní dopravou musí

být v dopravním řádu určena opatření k zajištění bezpečnosti práce a

provozu.



§ 104



Doprava dopravníky



(1) Dopravník může být zaplňován jen tak, aby nedocházelo ke spadávání

přepravovaných hmot.



(2) Současně s rubaninou nesmí být přepravován jiný materiál. Přeprava

jiného materiálu musí být před zahájením oznámena všem pracovníkům,

kteří by touto přepravou mohli být ohroženi.



(3) Okolí pásových dopravníků musí být soustavně čištěno od napadaných

hmot. V místech, kde hrozí nebezpečí zachycení pohyblivými částmi

dopravníku nebo pád hmot z dopravníku, je čištění dopravníku a jeho

okolí za chodu zakázáno; může však být prováděno určenými

mechanizačními prostředky.



(4) Je-li dopravník v chodu, nesmí se na jeho konstrukci nikdo

zdržovat.



(5) Při rychlosti větru nad 17 m.s-1 musí být chod pásového dopravníku

zastaven, pokud technické podmínky dopravníku neurčí jinak.



§ 105



Doprava samospádem



Hmoty v zásobníku a skluzu mohou být zvenku uvolňovány jen z bezpečného

místa určeným způsobem.



DÍL TŘETÍ



Skladování hmot a materiálů



§ 106



Společná ustanovení



(1) Umístění skládek a skladišť v ochranných pásmech musí být řešeno

podle zvláštních předpisů. ^41)



(2) Trvalé skladovací plochy musí být rovné, odvodněné, zpevněné a

označené bezpečnostními tabulkami se zákazem vstupu nepovolaných osob.



(3) Skladovací prostor musí mít výšku odpovídající způsobu skladování a

používané mechanizaci; prostor, kde se mají pracovníci pohybovat a

pracovat, musí mít výšku nejméně 2,1 m.



(4) Způsob skladování hmot a materiálů a šířka dopravních cest musí

odpovídat používané mechanizaci.



(5) Při skladování musí být zajišťován bezpečný přísun, ukládání a

odebírání hmot a materiálů.



(6) Skladovaný materiál musí být uložen tak, aby byla po celou dobu

skladování zajištěna jeho stabilita.



(7) Pracovníci, kteří mají pracovat v prostorech skladování, musí být

obeznámeni s rozdělením skladovacích prostorů pro jednotlivé druhy hmot

a materiálů a s podmínkami bezpečnosti práce a provozu při skladování.



§ 107



Skladování sypkých hmot



(1) Skládka vytěženého nebo upraveného nerostu náchylného k

samovznícení musí být dostatečně vzdálena od ústí vtažného důlního díla

a od pracovišť se stálou obsluhou, nejméně však 60 m po převládajícím

směru větrů. Umístění skládek jiných nerostů musí být řešeno s ohledem

na možnost nepříznivého ovlivnění okolních pracovišť škodlivinami ze

skládky.



(2) Pro provoz skládky vytěženého nebo upraveného nerostu musí být

vypracována provozní dokumentace, která určí bezpečnostní opatření pro

přísun, ukládání, skladování a odebírání hmot, zajištění a pohyb strojů

při práci na skládce a případná opatření proti samovznícení.



(3) Sypké hmoty mohou být volně ukládány plně mechanizovaným způsobem

do jakékoliv výšky, pokud jejich odebírání bude mechanizováno. Při

odebírání hmot musí být zamezeno vytváření převisů. Vytvoří-li se

stěna, musí být odběr upraven tak, aby výška stěny nepřesáhla 9/10

dovoleného dosahu nakládacího stroje.



(4) Při ručním ukládání a odebírání mohou být sypké hmoty skladovány

jen do výšky 2 m.



(5) Odebírají-li se sypké hmoty ručně nebo mechanickou lopatou, musí

být odběr upraven tak, aby nevznikaly převisy a výška stěny nepřesáhla

1,5 m.



(6) Na skládce sypkých hmot se spodním odebíráním se pracovníci nesmí

zdržovat v nebezpečné blízkosti odběrného místa.



§ 108



Skladování materiálů



(1) Zařízení skládek a skladišť, případně opěrné konstrukce musí být

provedeny tak, aby umožňovaly ukládání, skladování a odebírání kusového

materiálu, kapalin a obalů v souladu s požadavky výrobce, případně

zvláštních předpisů. ^42)



(2) Konstrukční prvky, které by při skladování na sebe těsně dolehly a

nemají úchytné prvky, které by umožňovaly bezpečné uchopení, případně

zavěšení (oka, držadla apod.), musí být uloženy na podklady; kulatina a

vrstvené podklady nesmí být použity.



(3) Kusový materiál pravidelných tvarů může být skladován ručně do

výšky 2 m. Kusový materiál nepravidelných tvarů (kámen, nepravidelné

tvarovky apod.) může být v pevné hranici rovnán ručně do výšky 1,5 m.



(4) Oblé předměty (plechovky, láhve apod.) při zabezpečení stability

mohou být ručně ukládány na sebe do výšky 2 m. Roury, trubky a kulatina

musí být zajištěny proti sesunutí.



(5) Pytle se sypkým materiálem mohou být ručně ukládány do výšky 1,5 m,

při ukládání mechanizovaným způsobem do výšky 3 m. Okraje hromad musí

být zajištěny pomocným zařízením (opěrou, stěnou apod.) nebo pytle

uloženy v bezpečném sklonu a vazbě, u které nemůže dojít k sesunutí

pytlů.



(6) Nádoby s kapalinami musí být uzavřeny a uloženy tak, aby plnicí

(vyprazdňovací) otvor byl vždy nahoře. Sudy a podobné nádoby mohou být

ukládány nastojato jen v jedné vrstvě. Naležato mohou být ukládány ve

více vrstvách za předpokladu, že jednotlivé vrstvy budou vzájemně

stabilizovány, případně budou uloženy v konstrukci zabezpečující jejich

stabilitu.



(7) Otevřené nádrže musí být zajištěny proti pádu osob do nich.



(8) Kyseliny a jiné nebezpečné látky musí být skladovány v obalech s

označením druhu látky. Bezpečný způsob skladování určí organizace podle

druhu obalu.



(9) Upínání a odepínání vázacích prostředků při manipulaci s materiálem

se provádí ze země nebo z bezpečných plošin nebo podlah tak, aby vázání

nebylo prováděno ve větší pracovní výšce než 1,5 m. Upínat a odepínat

vázací prostředky z povrchu skladovaného materiálu lze jen v případě,

kdy je vyloučen samovolný pohyb skladovaného materiálu. Manipulace s

materiálem je možná až poté, kdy se pracovník vzdálil na bezpečné

místo.



(10) Pro skladování a manipulaci s hořlavými kapalinami, jedy a jinými

nebezpečnými látkami platí také zvláštní předpisy. ^43)



(11) Organizace může skladovat radioaktivní zářiče jen v prostorách k

tomu účelu schválených.



ČÁST ŠESTÁ



Provoz zařízení při úpravě a zušlechťování nerostů



DÍL PRVNÍ



Všeobecná ustanovení



§ 109



Zvláštní požadavky na provozní dokumentaci



(1) Pro úpravu a zušlechťování nerostů ^44) musí být vypracována

provozní dokumentace.



(2) Provozní dokumentace pro úpravu a zušlechťování nerostů musí určit



a) dovolenou koncentraci pevných, kapalných a plynných škodlivin v

pracovním prostředí, jejichž přítomnost na pracovišti nelze zcela

vyloučit,



b) četnost a způsob odběrů a rozborů vzorků,



c) způsob manipulace s palivy a hořáky,



d) způsob dorozumívání mezi pracovišti,



e) způsob uvolňování materiálu a odstraňování nálepů v zařízení,



f) počet pracovníků pro obsluhu zařízení,



g) opatření pro provoz v zimním období,



h) pravidelnou kontrolu obsahu kysličníku uhelnatého při podezření na

možnost samovznícení materiálu.



(3) Provozní dokumentace určí, které záznamy mají pracovníci vést o

výsledku svých kontrol, odběrů vzorků, rozborů a měření, případně o

signálech a hlášeních snímačů nebo čidel.



(4) Pro poloprovozní zkoušky a pro úpravu a zušlechťování nerostů

zvláštními metodami (např. termické, elektrické, chemické,

ultrazvukové) musí organizace vypracovat provozní dokumentaci.



DÍL DRUHÝ



Ochrana proti výbuchu prachu



§ 110



Základní ustanovení



(1) Jestliže se při úpravě a zušlechťování nerostů používá způsobů, při

nichž se tvoří nebo uvolňuje průmyslový hořlavý prach (dále jen

"prach"), je organizace povinna zabezpečit určení výbušných vlastností

dispersní směsi prachu se vzduchem (dále jen "určení prostředí") podle

zvláštního předpisu. ^45)



(2) Na základě výsledků určení prostředí musí být na ochranu

úpravnického provozu proti výbuchu prachu navržena již v projektu

technická a organizační opatření.



(3) Organizace je povinna seznámit pracovníky s opatřeními na ochranu

proti výbuchu prachu.



§ 111



Určení prostředí



(1) O výsledku určení prostředí musí být vypracována technická zpráva s

návrhem podmínek a opatření pro bezpečnost úpravnického provozu proti

výbuchu prachu. Ve zprávě musí být též doporučen rozsah a lhůty

opakovaného určování prostředí.



(2) Určení prostředí musí být ověřeno za zkušebního provozu. Za provozu

musí být ověření opakováno při změně materiálu vstupujícího do úpravy a

zušlechťování a při změně jejich způsobu nebo změně úpravnického

zařízení, jestliže nelze vyloučit, že taková změna nemá na dosavadní

určení prostředí vliv.



§ 112



Technická opatření proti výbuchu prachu



(1) Pro předcházení výbuchu musí být používána úpravnická technologie a

konstrukční řešení staveb, strojů a zařízení, které nevyvolávají

zbytečný rozpad upravovaných nerostů a rozviřování vzniklého prachu.

Objekty musí být řešeny tak, aby nevznikala místa s nahromaděním

prachu. Pokud dochází k rozvíření nebo usazování prachu, musí být včas

a účinně odstraňován. Současně musí být omezovány možné zdroje iniciace

od elektrických zařízení, elektrostatických nábojů, tepelných účinků

výrobních postupů a od fyzikálně-chemických pochodů (samovznícení

usazeného prachu apod.).



(2) K odvrácení škodlivých následků případného výbuchu na pracovníky

úpravny, úpravnické zařízení a celospolečenské zájmy v okolí úpravny

musí být provozní zařízení, v němž bylo prostředí určeno jako výbušné,

podle výsledků tohoto určení v provedení odolném proti tlaku případného

výbuchu nebo vybaveno vhodným pojistným zařízením na snížení tlaku

výbuchu, popřípadě vhodným zařízením k zábraně přenosu výbuchu a

požáru. Pokud zvláštní předpis ^45) nemá jiné požadavky, musí být toto

zařízení navrženo, vybudováno a přezkoušeno podle provozní dokumentace

schválené organizací.



(3) Prostory úpravny, v nichž jsou zabudována provozní zařízení a

jejich prostředí bylo určeno jako výbušné, musí mít část svého vnějšího

pláště (obvodové zdivo nebo střešní krytinu) jako výfukovou plochu pro

uvolnění tlakové vlny případného výbuchu.



(4) Tam, kde nelze zaručit včasné a spolehlivé vyvedení lidí z prostor

ohrožených výbuchem, musí být úpravnický provoz v potřebném rozsahu

uspořádán pro řízení bez obsluhy.



§ 113



Zneškodňování prachu vodou



(1) Pro zneškodňování prachu vodou musí být instalován vodovod,

případně i potrubí nenaplněné vodou (suchovod), pokud nepostačují jiné

prostředky (např. cisterna).



(2) Vodovod musí mít po celé délce přípojky pro hadice v takových

vzdálenostech, aby se dal prach zneškodňovat, případně odstraňovat jak

na dopravních cestách, tak i u jednotlivých zařízení a na konstrukcích.



(3) Vodovody a přípojky pro hadice musí být stále v provozuschopném

stavu a voda ve vodovodu musí mít potřebný tlak.



(4) Pro zimní období musí být zajištěna zvláštní opatření pro

zneškodňování prachu.



§ 114



Odprašovací zařízení



(1) Těsnění na odprašovacím zařízení musí být provedeno z nehořlavého

materiálu.



(2) Vnitřní část elektrofiltrů včetně elektrod musí být čištěny nejméně

jednou za rok a po každém odstavení sušiče.



(3) Při náhlém zastavení sušiče musí být elektrofiltr vypnut.



(4) Při ohni nebo podezření na oheň v elektrofiltru musí být

elektrofiltr ihned vypnut a zajištěno účinné zdolávání ohně.



DÍL TŘETÍ



Přípravné a pomocné práce



§ 115



Laboratoře



(1) Zařízení, přístroje a nářadí musí být udržovány v provozuschopném a

bezpečném stavu a musí být rozmístěny tak, aby nebránily přirozenému

větrání. Únikové cesty a prostory k manipulaci s materiály, uzávěry

vody, plynu a elektrického proudu musí být trvale volné.



(2) Stroje a zařízení s vývinem škodlivin (drtiče, mlýny, brusky,

řezací stroje, zdroje sálavého tepla, elektrické a plynové pece,

spektrografy, roentgenové, laserové přístroje apod.) musí být

rozmístěny s ohledem na fyzikální vlastnosti škodlivin.



(3) Stroje a zařízení s vývinem škodlivin, které není možné zabezpečit

uzavřením tak, aby jejich vliv na okolí byl vyloučen, musí být umístěny

odděleně od ostatního provozu v izolované skupině se zařízením na

odvádění a zneškodňování škodlivin. Když to není možné, musí být

provedena zvláštní opatření k zabezpečení provozu před působením

škodlivin.



(4) V laboratoři musí být chemikálie a hořlavé kapaliny uloženy v

uzavřených nádobách chráněných před rozbitím a proti převrácení.



(5) Vedoucí laboratoře je povinen poučit pracovníky o nebezpečí při

práci a o účincích škodlivých látek, se kterými pracují.



(6) Při laboratorních pracích musí být učiněna opatření odpovídající

nebezpečí, které je možno předpokládat na základě vlastností a množství

použitých látek a materiálů.



§ 116



Vyhrnovače



(1) Pojízdný vyhrnovač s dálkovým ovládáním musí být vybaven i místním

ovládáním. Rychlost vyhrnovače nesmí překročit 0,2 m.s-1.



(2) Ruční uvolňování materiálu v prostoru vyhrnovacích ramen je za

chodu vyhrnovače zakázáno.



(3) Při provozu a pojezdu vyhrnovače nesmí nikdo vstupovat do jeho

dráhy.



DÍL ČTVRTÝ



Úprava nerostů



§ 117



Sušárny a sušiče



(1) Provozní dokumentace sušárny a sušiče musí určit



a) dovolenou teplotu pro sušení a způsob registrace měřených hodnot,



b) zamezení vznícení suroviny v sušiči,



c) opatření proti přerušení dodávky suroviny do sušiče,



d) způsob zamezení vnikání prachu do pracovních prostorů a okolního

prostředí a působení tepla na technologické zařízení,



e) zamezení vzniku nežádoucích plynných zplodin, případně zajištění

jejich účinného odvádění,



f) ochranu pracovníků před prachem a sálavým teplem.



(2) Provoz sušiče bez obsluhy je zakázán.



(3) Sušič v provozu musí být trvale zaplňován. Kontrolu zaplňování

průběžně provádí obsluha.



(4) Radioaktivní látky musí být sušeny jen v uzavřených prostorech s

odsáváním přes srážeče prachu.



§ 118



Třidiče, drtiče a mlýny



(1) Třidiče, drtiče a mlýny musí být zabudovány a vyváženy tak, aby

nedocházelo k nebezpečnému rozkmitání budov. Nejméně jednou týdně musí

být posouzena vyváženost pohybujících se částí.



(2) Třidiče mohou být za chodu ručně čištěny, jen není-li pracovník

strojem ohrožen. Použité nářadí, místo a způsob čištění musí být

stanoven v provozní dokumentaci.



(3) Ze vstupní suroviny pro drtič musí být předem odstraněny

nedrtitelné předměty ohrožující bezpečnost provozu.



(4) Materiál v drtiči a mlýnu může být ručně uvolňován jen po zastavení

jeho chodu a vyloučení jeho pootočení nebo uvedení do chodu.



(5) Vstupovat do drtiče a mlýna je dovoleno jen po jeho řádném

vyvětrání, zajištění proti uvedení do chodu nebo pootočení a za stálého

dozoru.



(6) Chod drtičů a mlýnů naprázdno je zakázán s výjimkou doby jejich

uvedení do chodu nebo při krátkodobém přerušení dodávky vstupní

suroviny.



§ 119



Přebírací dopravníky



(1) Přebírací dopravník pro přebírání kusového materiálu se nesmí

pohybovat rychlostí větší než 0,4 m.s-1 a nesmí být širší než 1,2 m.



(2) Vzájemná vzdálenost pracovníků u přebíracího dopravníku nesmí být

menší než 1 m. Je-li přebírací dopravník širší než 0,8 m, může se

přebírat po obou stranách dopravníku.



(3) Okraje přebíracího dopravníku včetně nosné konstrukce musí být

upraveny tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost pracovníků.



(4) Vstupovat na přebírací dopravník, rozbíjet na něm velké kusy a

ručně jej čistit za chodu je zakázáno.



(5) Přebírací dopravník musí být opatřen zařízením pro okamžité

zastavení chodu po celé délce a z každé obsluhované strany.



§ 120



Magnetické rozdružovače a odlučovače



(1) Ruční odstraňování předmětů nebo čištění odlučovače během provozu

je zakázáno.



(2) Manipulovat s kovovými předměty a ukládat je v blízkosti

magnetických rozdružovačů a odlučovačů je zakázáno.



§ 121



Flotace



(1) Provozní dokumentace pro flotační úpravu musí určit



a) větrání prostorů flotačních zařízení a skladů flotačních činidel,



b) způsob vypouštění rmutu,



c) zábranu proti nežádoucímu uvedení zařízení do chodu,



d) způsob odstavení zařízení v případě nebezpečné události.



(2) Podlaha okolo flotačních cel a otevřených nádrží s flotačními

činidly musí být odolná proti působení činidel a musí mít sklon k

odpadovému kanálu.



(3) Nádoby na tekutá flotační činidla s nízkým bodem vznícení musí být

označeny. Uzavřeny musí být tak, aby výpary mohly unikat bez většího

tlaku. Při plnění těchto nádob musí být zabezpečena kontrola stavu

hladiny flotačních činidel.



(4) Dávkovací nádrže, ovládací ventily a potrubí s nebezpečnými

flotačními činidly musí být těsné a přístupné pro obsluhu, kontrolu a

opravu.



(5) Výtok ze zahušťovače do flotační cely musí být vybaven dvěma

uzávěry.



(6) Práce uvnitř flotačních cel mohou být prováděny jen po jejich

vyprázdnění, vyvětrání, zajištění rotačních částí proti uvedení do

chodu a v případě použití jedovatých činidel za stálého dozoru.



§ 122



Úprava rtuťových rud



(1) Provozní dokumentace pro úpravu rtuťových rud musí určit



a) zamezení rozptylování, případně odstraňování rozptýlené rtuti na

pracovišti,



b) opatření při dosažení mezní koncentrace rtuti v pracovním prostředí,



c) zabezpečení zvýšené osobní hygieny a zdravotní péče pro pracovníky v

úpravně rtuťových rud.



(2) V době pražení rtuťového koncentrátu musí být v celém systému

pražení udržován podtlak, aby výpary neunikaly do okolí. Výpary po

kondenzaci rtuti musí být před jejich vypouštěním neutralizovány.



(3) Vytěsňování rtuti musí být prováděno jen při zapnutém odsávacím

zařízení.



(4) Místnosti, ve kterých se pracuje s kovovou rtutí, musí mít hladké

omyvatelné stěny a podlahu se sklonem do čisticího kanálu. Umývání musí

být prováděno studenými prostředky.



(5) Kovová rtuť může být plněna jen do uzavíratelných a označených

nádob a skladována v uzamknuté místnosti.



§ 123



Úprava azbestu



(1) Provozní dokumentace pro úpravu azbestu musí určit



a) způsob a kontrolu uvolňování materiálu v zásobníku, jeho čištění,

údržbu a opravu,



b) obsluhu, čištění, údržbu a opravu mlýna na jemné mletí a zařízení na

výrobu vláknitých azbestů,



c) vyznačení kontrolovaných pásem v úpravně,



d) zabezpečení zvýšené osobní hygieny a zdravotní péče pro pracovníky v

kontrolovaných pásmech.



(2) Mlecí zařízení, vzduchové třidiče a potrubí na přepravu azbestu

musí být hermeticky uzavřeno.



(3) Boční dvířka mlýna na jemné mletí se mohou otvírat až po úplném

zastavení chodu mlýna.



(4) Při sušení musí být kromě odsávání prachu zabezpečeno i odlučování

pevných částic azbestu.



(5) Odpadní vody z odlučovače musí být odváděny do odkaliště potrubím.



(6) Čištění tkaninových odlučovačů musí být prováděno bez přímého styku

pracovníků s čištěným prachem.



(7) Přeprava mikroazbestu musí být prováděna jen v uzavřených nádobách.



DÍL PÁTÝ



Zušlechťování nerostů



§ 124



Pece



(1) Pec nesmí být v provozu bez vsázky a odsávání. Pec musí být plněna

tak, aby nikdo nemohl být do pece stržen a ohrožen unikajícími plyny.



(2) Při provozu musí být zabezpečena kontrola stálého hoření

používaných hořáků. Při otevřených pozorovacích dvířkách nesmí být do

pece podáváno palivo.



(3) Prostory pro obsluhu pecí musí být vybaveny zařízením pro

signalizaci úniku topného plynu a kouřových zplodin. Chlazení

vypouštěné hmoty musí být prováděno tak, aby nedošlo k výbuchu nebo

opaření pracovníků.



(4) Oprava pece je dovolena jen po jejím úplném vyprázdnění a po

poklesu teploty pod dovolenou hodnotu.



(5) Pec musí být vybavena teploměrem a tlakoměrem plynu a vzduchu.



§ 125



Šachtové pece



(1) Vstupovat na vsázku v šachtové peci je zakázáno, i když je její

povrch chladný.



(2) Příklop pece musí být v otevřené poloze zajištěn.



(3) Při provozu pece musí být kychtové zařízení uzavřeno.



§ 126



Rotační pece



(1) Rotační pec musí být vybavena záložním zdrojem energie.



(2) Při odstraňování velkých nebo vzpříčených předmětů na podávacím

zařízení musí být zařízení i odebírací dopravník zastaven.



(3) Podávací zařízení a dopravníky pro dopravu vsázky do pece musí být

po dobu činnosti pod dohledem.



(4) V peci a v zařízení souvisejícím s jejím provozem musí být takové

tlakové poměry, aby plyny z pece neunikaly. Unikání plynu musí obsluha

ihned hlásit dozorčímu orgánu.



(5) Pec může být zastavena až po úplném vychladnutí. Při chlazení

vypouštěné pece a odpadových koryt nesmí být pára vypouštěna do sběrné

nálevky.



(6) Při poruše nebo zastavení odsávacího zařízení musí být snížena

teplota a vsázka do pece.



§ 127



Aglomerace a peletizace



(1) Provozní dokumentace pro aglomeraci a peletizaci musí určit



a) způsob obsluhy a signalizace při uvedení do chodu a zastavení

provozu i v době opravy a údržby zařízení,



b) způsob kontroly odvětrávání zplodin a odprašovacího zařízení,



c) opatření k zamezení vstupu na povrch horkého aglomerátu,



d) postup při výměně a zapalování hořáků a při odstavení zapalovací

hlavy,



e) postup při výměně bočnic a roštů na aglomeračním páse a při jeho

zastavení,



f) opatření k ochraně pracovníků před sálavým teplem,



g) opatření k protipožární bezpečnosti.



(2) Z odlučovače musí být pravidelně odstraňovány kovové předměty a

usazený prach.



(3) Z chladiče aglomerátu nesmí být vypouštěn žhavý aglomerát na

dopravní pás.



(4) Chod dopravníku, kterým se dopravuje peletizační materiál do

zásobníku mlýnice, musí být samočinně zastaven, jestliže hladina

materiálu dosáhne nejvyšší dovolenou výšku. Chod dopravníku musí být

signalizován do místa obsluhy.



(5) Elektrofiltr musí mít nejméně 2 nezávislá oddělení, přičemž každé

oddělení musí mít schopnost zachytit prachové emise po dobu nejméně 48

hodin v případě poruchy jednoho z nich.



(6) Práce při zdění peletizační pece mohou být prováděny jen po jejím

vyprázdnění, vychladnutí a za stálého dozoru.



§ 128



Briketárny



Uvedení briketárny do chodu a její zastavení s výjimkou nahřívání

sušičů nesmí být provedeno během střídání směn a bez přítomnosti

vedoucího směny.



§ 129



Briketovací sušiče a lisy



(1) Při uvádění sušiče nebo lisu do chodu musí být dveře na výpadové

straně otevřeny k pozorování. Jakmile na výpadové straně začne

vypadávat surovina, musí být dveře ihned zavřeny. Při otevírání a

zavírání dveří na výpadové straně sušiče musí pracovníci stát stranou.



(2) Sušič před zastavením musí být zcela vyprázdněn. Dveře na výpadové

straně mohou být otevřeny jen po uzavření přívodu páry do sušiče a

odstavení elektrofiltrů.



(3) Při zastavení sušiče naplněného surovinou musí být ihned uzavřen

přívod páry do sušiče a snížen její tlak.



(4) Na uvedení sušiče nebo lisu do provozu musí být obsluha

elektrofiltru včas upozorněna. To se týká i každého přerušení nebo

zastavení přívodu suroviny.



(5) Lis nesmí být uveden do provozu, není-li v provozu odprašovací

zařízení.



(6) Lis může být odstaven tehdy, až je násypka lisu a spádové potrubí

vyprázdněno.



§ 130



Briketové žlaby a chladicí pásy



(1) Briketové žlaby musí být zařízeny tak, aby pásma briket mohla být

dělena při provozu bez nebezpečí.



(2) Briketové žlaby a chladicí pásy musí být opatřeny obsluhovacími

lávkami.



§ 131



Zvláštní opatření proti výbuchu prachu v briketárně



(1) Mezi jednotlivými provozními odděleními musí být na přesypech

dopravníků sušené suroviny vestavěny samočinné uzávěry; na ostatních

přesypech mohou být ruční uzávěry.



(2) Vnitřní odprašovací zařízení krytých hřeblových dopravníků, přesypů

a jiných dopravních cest pro dopravu sušené suroviny musí pracovat

odděleně od ostatních odprašovacích zařízení.



(3) Chod komůrkových uzávěrů, šneků a samočinného oklepávacího zařízení

musí být kontrolován průběžně.



(4) Při plánovaném odstavení briketárny musí být proveden výplach

technologického zařízení včetně elektrofiltrů. Výplach musí být

proveden též v případě, jestliže se briketárna nebo její část odstaví

pro podezření na zápar nebo oheň v sušiči nebo elektrofiltru.



(5) Je-li zajištěn zápar nebo oheň, musí být provoz briketárny v

potřebném rozsahu ihned zastaven a dále postupováno podle havarijního

plánu.



ČÁST SEDMÁ



Přechodná a závěrečná ustanovení



§ 132



Přechodná ustanovení



(1) Stavby, odvaly, odkaliště a zařízení uvedená do používání před

nabytím účinnosti této vyhlášky se mohou používat za předpokladu, že

vyhovují požadavkům obecně závazných právních předpisů platných v době

jejich uvedení do používání. Při rekonstrukci nebo generální opravě

musí být tyto stavby, odkaliště a zařízení uvedeny do souladu s touto

vyhláškou, pokud při povolování těchto prací nebude určeno jinak.



(2) Organizace přezkoumá svá opatření k zajištění bezpečnosti práce a

provozu vydaná před nabytím účinnosti této vyhlášky a přizpůsobí je

této vyhlášce do 6 měsíců od nabytí její účinnosti.



(3) Povinnosti uvedené v § 42 odst. 4 se musí plnit nejpozději od 1.

ledna 1991.



§ 133



Výjimky



(1) Od ustanovení této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytnou dobu

v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí nebo při

likvidaci závažné provozní nehody (havárie), pokud budou provedena

nejnutnější bezpečnostní opatření.



(2) Kromě případů uvedených v odstavci 1 se může organizace od

ustanovení této vyhlášky odchýlit se souhlasem Českého báňského úřadu a

za podmínek jím stanovených na návrh závodního nebo závodního dolu nebo

závodního lomu doložený potřebnými náhradními opatřeními a doporučením

příslušného orgánu společenské kontroly. Návrh se předkládá

prostřednictvím obvodního báňského úřadu, a to jen v mimořádných

případech a za předpokladu, že bude zajištěna bezpečnost práce a

provozu.



§ 134



Platnost rozhodnutí vydaných podle dosavadních předpisů



Rozhodnutí orgánů státní báňské správy vydaná podle dosud platných

předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu zůstávají v platnosti,

pokud orgán, který je vydal, nestanoví jinak.



§ 135



Účinnost



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1989.



Předseda:



Ing. Zíka v.r.



1) § 2 písm. d) a § 3 písm. a) a c) zákona České národní rady č.

61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.



1a) Směrnice Rady 92/104/EHS o minimálních požadavcích na zlepšení

bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v povrchovém a hlubinném

těžebním průmyslu.



2) Výnos Českého báňského úřadu č. 17/1981 Ú. v. ČSR o bezpečnosti a

ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu pro vrtné a geofyzikální

práce a pro těžbu, úpravu a podzemní skladování kapalných nerostů a

plynů v přírodních horninových strukturách v organizacích podléhajících

dozoru státní báňské správy (reg. v částce 33/1981 Sb.), ve znění

pozdějších předpisů.



3) Např. ČSN 01 8012 Bezpečnostní značky a tabulky, ČSN 34 3510

Bezpečnostní tabulky a nápisy pro elektrická zařízení, ON 44 0090

Bezpečnostní značky a tabulky pro doly.



4) Zákon č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu.



§ 135 odst. 2 písm. b) a odst. 3 zákoníku práce.



Nařízení vlády České socialistické republiky č. 192/1988 Sb., o jedech

a některých jiných látkách škodlivých zdraví.



5) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební

zákon).



Vyhláška Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb., o racionálním

využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické

činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem.



5a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o

změně a doplnění některých zákonů.



6) § 273 zákoníku práce.



7) Směrnice ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky ze

dne 21. května 1970 č. j. LP/1-265-19.5.70 o změnách v posuzování

zdravotní způsobilosti k práci (reg. v částce 20/1970 Sb.).



8) ČSN 05 0610 Svařování. Bezpečnostní ustanovení pro svařování

plamenem a řezání kyslíkem.



ČSN 05 0630 Bezpečnostní ustanovení pro svařování elektrickým obloukem.



ČSN 05 0650 Bezpečnostní ustanovení pro svařování elektrickým odporem.



11) § 6 odst. 4 a 5 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb.



11) § 6 odst. 3 písm. b) až d) zákona č. 61/1988 Sb.



Vyhláška č. 447/2002 Sb., o hlášení závažných událostí a nebezpečných

stavů, závažných provozních nehod (havárií), závažných pracovních úrazů

a poruch technických zařízení.



§ 105 odst. 2 zákoníku práce.



Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a

zasílání záznamu o úrazu.



12) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 56/1982 Sb., kterou se určují

obvody působnosti obvodních báňských úřadů.



13) Např. vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o

vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění pozdějších

předpisů, nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., vyhláška ministerstva

zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně

zdraví před ionizujícím zářením, vyhláška ministerstva zdravotnictví

České socialistické republiky č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před

nepříznivými účinky hluku a vibrací, směrnice ministerstva

zdravotnictví České socialistické republiky č. 46/1978 Sbírky

hygienických předpisů o hygienických požadavcích na pracovní prostředí

(reg. v částce 21/1978 Sb.), ve znění pozdějších předpisů, směrnice

hlavního hygienika ČSSR a Ústředního báňského úřadu č. 31/1966 Sbírky

hygienických předpisů o ochraně zdraví pracujících před účinky škodlivé

prašnosti v organizacích podléhajících hornímu zákonu (reg. v částce

8/1967 Sb.).



16) Metodický návod č. 33/1974 Věstníku ministerstva zdravotnictví

České socialistické republiky, zásady organizace a poskytování první

pomoci.



17) Vyhláška č. 104/1988 Sb.



Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č.

5/1987 Sb., o dokumentaci staveb.



ČSN 83 0910 Odkaliště.



18) Výnos Českého báňského úřadu č. j. 700/1972, kterým se vydává důlně

měřický předpis pro povrchové dobývání rud a nerud (reg. v částce

26/1972 Sb.).



Výnos Českého báňského úřadu č. j. 900/1987 o důlně měřické dokumentaci

při povrchovém dobývání uhlí (reg. v částce 11/1987 Sb.).



20) ČSN 33 0300 Elektrotechnické předpisy. Druhy prostředí pro

elektrická zařízení.



ČSN 33 0330 Krytí elektrických zařízení. Předpisy a metody zkoušení.



ČSN 34 1010 Všeobecné předpisy pro ochranu před nebezpečným dotykovým

napětím.



ČSN 33 2310 Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro elektrická zařízení

v různých prostředích.



ČSN 33 2320 Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro elektrická zařízení

v místech s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů a par.



ČSN 33 2330 Předpisy pro elektrická zařízení v prostředí s nebezpečím

výbuchu hořlavých prachů.



ČSN 33 2340 Elektrická zařízení v prostředí s nebezpečím požáru nebo

výbuchu výbušnin.



21) Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu

č. 18/1987 Sb., kterou se stanoví požadavky na ochranu před výbuchy

hořlavých plynů a par.



22) Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu

č. 92/1985 Sb., o zajištění bezpečnosti práce u stabilních zásobníků na

sypké materiály.



23) ČSN 83 2041 Pracovní ochrana. Ochranné kryty výrobních zařízení.

Všeobecné požadavky.



25) ČSN 33 3210 Elektrotechnické předpisy. Rozvodná zařízení. Společná

ustanovení.



26) Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu

č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění

vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č.

98/1982 Sb.



26a) § 9 odst. 6 vyhlášky č. 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu

elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a

činnosti prováděné hornickým způsobem.



27) Vyhláška ministerstva stavebnictví č. 77/1965 Sb., o výcviku,

způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů.



Vyhláška ministerstva vnitra č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech, ve

znění pozdějších předpisů.



ČSN 26 8805 Motorové vozíky. Provoz, údržba, opravy.



28) Např. výnos federálního ministerstva dopravy ze dne 16. listopadu

1979 č. j. 16 349/79 o pravidlech technického provozu vleček (reg. v

částce 27/1979 Sb.), ON 44 3066 Výcvikový a zkušební řád pro pracovníky

důlních drah (D-A2).



29) ČSN 33 3210



ČSN 33 3220 Elektrotechnické předpisy. Společná ustanovení pro

elektrické stanice.



30) ČSN 33 2200 Elektrická zařízení pracovních strojů.



31) ČSN 34 3510.



32) ČSN 34 3100 Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na

elektrických zařízeních.



33) Např. ČSN 34 3800 Revize elektrických zařízení a hromosvodů, ČSN 34

3880 Revize elektrického přenosného nářadí v provozu. Bezpečnostní

opatření, ČSN 34 3881 Revize přenosného elektromechanického nářadí

třídy II. a III. v provozu.



34) ČSN 34 1610 Elektrický silnoproudý rozvod v průmyslových

provozovnách.



36) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 68/1988 Sb., o vybraných důlních

zařízeních.



37) ČSN 36 0010 Měření světla. Kmenová norma.



ČSN 36 0035 Denní osvětlení budov.



ČSN 36 0451 Umělé osvětlení průmyslových prostorů.



38) ČSN 26 0003 Transportní zařízení. Projektování, konstruování a

montáž.



39) Např. výnos Českého báňského úřadu ze dne 12. května 1976 č. j.

3939/19/1976 a federálního ministerstva dopravy ze dne 13. července

1976 č. j. 16275/1976 o pravidlech technického provozu pro důlní dráhy

povrchových hnědouhelných dolů (PTP-D) - (reg. v částce 4/1979 Sb.), ON

44 3061 Návěštní předpisy pro důlní dráhy (D-D1), ON 44 3062 Dopravní

předpisy pro důlní dráhy (D-D2).



40) Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 88/1980 Sb., o

bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu silničních

vozidel, ve znění vyhlášky ČÚBP č. 62/1981 Sb.



41) Např. zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny

(elektrizační zákon), zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích

(silniční zákon), zákon č. 51/1964 Sb., o drahách, ve znění zákona č.

104/1974 Sb., zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, zákon č.

138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).



42) Např. ČSN 07 8304 Kovové tlakové nádoby k dopravě plynů.



Provozní pravidla, ČSN 26 9030 Skladování. Zásady bezpečné manipulace,

ČSN 26 9101 Palety a nástavby palet. Zásady bezpečné manipulace.



43) Např. nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., ČSN 65 0201 Hořlavé

kapaliny. Provozovny a sklady, ON 44 6670.



44) ČSN 44 7300 Úpravnické zařízení. Názvosloví.



45) ČSN 01 5140 Průmyslové hořlavé prachy. Metody zkoušení.



47) Zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve

znění zákona č. 425/1990 Sb.



Vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 37/1986

Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o

požární ochraně.



48) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 435/1992 Sb., o důlně měřické

dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných

hornickým způsobem.



49) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 434/1992

Sb., o zdravotnické záchranné službě.



50) Bod 1.7.4 přílohy č. 1 nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o

technických požadavcích na strojní zařízení.



Bod 1.0.6 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví

technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v

prostředí s nebezpečím výbuchu.



51) § 105 odstavec 2 zákoníku práce.



§ 2 nařízení vlády č. 201/2010 Sb.



52) § 3 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší

požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení,

přístrojů a nářadí.



53) Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění

bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č.

405/2004 Sb.



54) Například ČSN ISO 13822 Zásady navrhování konstrukcí - Hodnocení

existujících konstrukcí.