118/2010 Sb.
ZÁKON
ze dne 9. března 2010
o krajském referendu a o změně některých zákonů
Změna: 142/2012 Sb.
Změna: 58/2014 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
KRAJSKÉ REFERENDUM
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Tento zákon upravuje provádění krajského referenda na území vyšších
územních samosprávných celků (dále jen „kraje“) vytvořených podle
zvláštního právního předpisu^1). Tento zákon se nepoužije pro
referendum na území hlavního města Prahy.
§ 2
Právo hlasovat v krajském referendu má každá osoba, která má právo
volit do zastupitelstva kraje^2) (dále jen „oprávněná osoba“).
§ 3
Krajské referendum se koná tajným hlasováním na základě všeobecného,
rovného a přímého hlasovacího práva.
§ 4
Překážky ve výkonu práva hlasovat v krajském referendu
Překážkami ve výkonu práva hlasovat v krajském referendu jsou
a) omezení osobní svobody stanovené na základě zákona z důvodu vazby
nebo výkonu trestu odnětí svobody,
b) omezení svéprávnosti k výkonu práva hlasovat v referendu^3),
c) omezení osobní svobody stanovené na základě zákona z důvodu ochrany
zdraví lidu^4), nebo
d) výkon vojenské činné služby^5), neumožňuje-li účast v krajském
referendu plnění povinností z této služby vyplývajících.
§ 5
Den a doba hlasování v krajském referendu
(1) Hlasování v krajském referendu se koná v jednom dni. Den a dobu
konání krajského referenda stanoví zastupitelstvo kraje. Koná-li se
hlasování v krajském referendu současně s volbami do zastupitelstev
obcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu České
republiky nebo do Evropského parlamentu, koná se ve stejnou dobu, která
je stanovena pro konání voleb; věta první se nepoužije.
(2) V kraji, v němž se má krajské referendum konat, se po dobu trvání
stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného
stavu^6) (dále jen „krizový stav“)
a) běh lhůt podle tohoto zákona přerušuje,
b) krajské referendum nekoná; den konání krajského referenda stanoví
zastupitelstvo kraje tak, aby se konalo nejpozději do 90 dnů po
ukončení krizového stavu.
HLAVA II
ROZHODOVÁNÍ V KRAJSKÉM REFERENDU A VYMEZENÍ ÚZEMÍ PRO JEHO KONÁNÍ
§ 6
(1) V krajském referendu se rozhoduje o věcech, které patří do
samostatné působnosti kraje.
(2) Krajské referendum lze konat jen na celém území kraje.
§ 7
Nepřípustnost konání krajského referenda
Krajské referendum nelze konat
a) o ukládání pokut^7) a o rozpočtu kraje^8),
b) o zřízení nebo zrušení orgánů kraje a o jejich vnitřním uspořádání,
c) o volbě a odvolání hejtmana, jeho náměstků a členů rady kraje^9),
jakož i volených nebo jmenovaných členů dalších orgánů kraje,
d) jestliže by otázka položená v krajském referendu byla v rozporu s
právními předpisy nebo jestliže by rozhodnutí v krajském referendu
mohlo být v rozporu s právními předpisy,
e) v případech, kdy se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním
řízení^10),
f) o schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky kraje, nebo
g) jestliže od platného rozhodnutí v krajském referendu do podání
návrhu na konání krajského referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců.
HLAVA III
NÁLEŽITOSTI NÁVRHU NA KONÁNÍ KRAJSKÉHO REFERENDA A VYHLÁŠENÍ KONÁNÍ
KRAJSKÉHO REFERENDA
§ 8
Konání krajského referenda
(1) Krajské referendum se koná, jestliže
a) se na tom usnese zastupitelstvo kraje, nebo
b) přípravný výbor podá návrh na konání krajského referenda (dále jen
„návrh přípravného výboru“) a zastupitelstvo kraje rozhodne o jeho
vyhlášení.
(2) Návrh přípravného výboru může být podán, pokud jej podpořilo svým
podpisem alespoň 6 % oprávněných osob s trvalým pobytem v kraji, v němž
má být referendum konáno.
(3) Otázka navržená pro krajské referendum musí být jednoznačně
položena tak, aby na ni bylo možno odpovědět slovem „ano“ nebo slovem
„ne“.
§ 9
Přípravný výbor
(1) Přípravný výbor tvoří pro účely krajského referenda nejméně 3
oprávněné osoby.
(2) Přípravný výbor
a) navrhuje uspořádání krajského referenda,
b) má právo delegovat členy do komisí pro hlasování (§ 21 odst. 5 a 6),
c) může podat soudu návrh na určení, že krajské referendum má být
vyhlášeno, nebo že návrh přípravného výboru nemá vady (§ 56),
d) může podat soudu návrh na neplatnost hlasování a návrh na vyslovení
neplatnosti rozhodnutí v krajském referendu (§ 57).
(3) Přípravný výbor uvede, kdo z jeho členů je zmocněn jednat jejich
jménem. Úkony zmocněnce jsou pro přípravný výbor závazné.
§ 10
Náležitosti návrhu přípravného výboru
(1) Návrh přípravného výboru musí obsahovat
a) označení kraje, v němž se konání krajského referenda navrhuje,
b) znění otázky, popřípadě otázek, navržené k rozhodnutí v krajském
referendu,
c) odůvodnění návrhu,
d) odhad nákladů spojených s provedením krajského referenda a realizací
rozhodnutí přijatého v krajském referendu a způsob jejich úhrady z
rozpočtu kraje,
e) označení zmocněnce z členů přípravného výboru,
f) jména a příjmení členů přípravného výboru, jejich datum narození,
místo, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu^11), kterým se rozumí
adresa místa trvalého pobytu (dále jen „adresa“), a jejich vlastnoruční
podpisy.
(2) Přílohu návrhu přípravného výboru, která je jeho součástí, tvoří
podpisová listina (§ 11) s očíslovanými podpisovými archy.
§ 11
Podpisová listina
(1) Každý podpisový arch musí obsahovat
a) označení kraje, v němž se má krajské referendum konat,
b) znění otázky, popřípadě otázek, navržených k rozhodnutí v krajském
referendu,
c) jména a příjmení členů přípravného výboru a jejich adresu,
d) upozornění pro oprávněné osoby podporující konání referenda tohoto
znění: „Ten, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání krajského
referenda nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněnou
osobou podle zákona o krajském referendu, nebo kdo v podpisové listině
uvede nepravdivé údaje, dopouští se přestupku, za který mu může být
uložena pokuta do výše 3 000 Kč.“.
(2) Oprávněná osoba podporující konání krajského referenda uvede na
podpisovém archu své jméno, příjmení, datum narození, adresu a připojí
vlastnoruční podpis.
(3) Návrh přípravného výboru a podpisové listiny nesmí být vystaveny v
prostorách státních orgánů a orgánů územní samosprávy.
§ 12
Přezkoumání náležitostí návrhu přípravného výboru
(1) Návrh přípravného výboru spolu s přílohou předkládá přípravný výbor
krajskému úřadu, který posoudí předložený návrh přípravného výboru ve
lhůtě do 15 dnů ode dne jeho podání; jestliže v návrhu přípravného
výboru neshledá nedostatky, neprodleně po uplynutí této lhůty písemně
vyrozumí zmocněnce.
(2) Nemá-li návrh přípravného výboru náležitosti stanovené podle § 10 a
11 nebo obsahuje-li nesprávné nebo neúplné údaje, krajský úřad
neprodleně písemně vyzve zmocněnce, aby takové nedostatky ve stanovené
lhůtě, která nesmí být kratší než 7 dnů, odstranil. Současně krajský
úřad návrh přípravného výboru zmocněnci podle potřeby vrátí a o tomto
postupu učiní zápis a přiloží k němu kopii návrhu přípravného výboru.
(3) V případě, že krajský úřad nevyrozumí zmocněnce o tom, že návrh
přípravného výboru nemá nedostatky, nebo ho nevyzve k jejich
odstranění, považuje se takový návrh přípravného výboru po uplynutí
lhůty 30 dnů od jeho podání za bezvadný.
(4) Bezvadný návrh přípravného výboru předloží rada kraje k projednání
zastupitelstvu kraje na jeho nejbližším zasedání.
(5) Na doručování písemností se použijí ustanovení správního řádu.
(6) Krajský úřad pro účely kontroly návrhu přípravného výboru a
podpisových listin využívá ze základního registru obyvatel tyto
referenční údaje:
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum narození,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(7) Krajský úřad pro účely kontroly návrhu přípravného výboru a
podpisových listin využívá z informačního systému evidence obyvatel
tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné
příjmení,
b) datum narození,
c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
d) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa
trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány
písemnosti podle zvláštního právního předpisu,
e) omezení svéprávnosti.
(8) Z údajů podle odstavců 6 a 7 lze v konkrétním případě použít vždy
jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje,
které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel,
se využijí z informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou
ve tvaru předcházejícím současný stav.
§ 13
Vyhlášení krajského referenda na návrh přípravného výboru
(1) Zastupitelstvo kraje na svém nejbližším zasedání usnesením rozhodne
a) o vyhlášení krajského referenda, jestliže lze o navržené otázce
krajské referendum konat, a zároveň stanoví den a dobu jeho konání (§
15),
b) o tom, že krajské referendum nevyhlásí, jestliže o navržené otázce
nelze krajské referendum konat.
(2) Zastupitelstvo kraje neprodleně písemně vyrozumí zmocněnce o
přijatém usnesení a zároveň toto usnesení uveřejní ve Věstníku právních
předpisů kraje a vyvěsí na úřední desce krajského úřadu po dobu 15 dnů.
Zároveň toto usnesení rozešle starostům všech obcí na území kraje,
kteří usnesení vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů.
Obdobně postupuje zastupitelstvo kraje při vyhlášení krajského
referenda na základě rozhodnutí soudu.
(3) Zastupitelstvo kraje může o otázce navržené k rozhodnutí v krajském
referendu rozhodnout bez vyhlášení krajského referenda; o tomto
rozhodnutí neprodleně písemně vyrozumí zmocněnce. Takové rozhodnutí
nelze vykonat před uplynutím lhůty stanovené ve větě třetí. Prohlásí-li
zmocněnec ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto vyrozumění, že na
konání krajského referenda trvá, zastupitelstvo kraje na svém
nejbližším zasedání krajské referendum vyhlásí. Rozhodnutí
zastupitelstva kraje podle věty první pozbývá dnem vyhlášení krajského
referenda platnosti. Ode dne vyhlášení krajského referenda do dne
vyhlášení jeho výsledků nepřísluší orgánům kraje rozhodovat o věci,
která je předmětem otázky ve vyhlášeném krajském referendu.
§ 14
Vyhlášení krajského referenda z rozhodnutí zastupitelstva kraje
Zastupitelstvo kraje může rozhodnout o konání krajského referenda
nadpoloviční většinou hlasů všech členů zastupitelstva kraje. V
usnesení o vyhlášení krajského referenda se uvedou náležitosti podle §
10 odst. 1 písm. a) až d). Vyhlášením krajského referenda v kraji se
rozumí uveřejnění usnesení zastupitelstva ve Věstníku právních předpisů
kraje a vyvěšení usnesení zastupitelstva kraje o vyhlášení krajského
referenda na úřední desce krajského úřadu po dobu 15 dnů.
Zastupitelstvo kraje toto usnesení rozešle starostům všech obcí na
území kraje, kteří usnesení vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po
dobu 15 dnů.
§ 15
Den konání krajského referenda
Krajské referendum se koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení,
není-li v návrhu přípravného výboru uvedena doba pozdější nebo pokud
tento zákon nestanoví jinak. Dnem vyhlášení krajského referenda je
první den vyvěšení usnesení zastupitelstva kraje na úřední desce
krajského úřadu. Koná-li se krajské referendum z rozhodnutí
zastupitelstva kraje, nesmí být den konání krajského referenda stanoven
tak, aby připadl do následujícího funkčního období zastupitelstva
kraje, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 16
Společné konání krajského referenda
(1) Návrhy přípravného výboru se posuzují jednotlivě v pořadí, v jakém
byly podány krajskému úřadu. Zastupitelstvo kraje rozhodne, že krajské
referendum o později podaném návrhu přípravného výboru nevyhlásí,
jestliže jde o obsahově stejnou otázku, nebo se později podaný návrh
přípravného výboru obsahově vzájemně vylučuje s dříve podaným návrhem
přípravného výboru.
(2) Společně lze konat krajské referendum, je-li podáno více návrhů
přípravného výboru, popřípadě rozhodne-li o konání krajského referenda
zastupitelstvo kraje podle § 14.
HLAVA IV
KOMISE PRO HLASOVÁNÍ
§ 17
Druhy komisí
Po vyhlášení krajského referenda se pro hlasování zřizují okrsková
komise, místní komise a krajská komise.
§ 18
Okrsková komise
(1) Okrsková komise
a) zajišťuje průběh hlasování v hlasovacím okrsku, zejména dozírá na
správné odevzdání hlasovacích lístků a dbá o pořádek v hlasovací
místnosti,
b) sčítá hlasy v hlasovacím okrsku,
c) ve sporných případech rozhoduje hlasováním o platnosti hlasovacího
lístku a o platnosti hlasu oprávněné osoby, a to s konečnou platností,
d) sepíše zápis o průběhu a výsledku hlasování a předá jej neprodleně
místní komisi,
e) ostatní hlasovací dokumentaci odevzdá do úschovy příslušnému
obecnímu úřadu,
f) plní další úkoly podle tohoto zákona.
(2) První zasedání okrskové komise svolá starosta obce nebo primátor
statutárního města (dále jen „starosta obce“) tak, aby se konalo
nejpozději 5 dnů přede dnem hlasování.
§ 19
Místní komise
(1) Místní komise
a) organizuje činnost okrskových komisí,
b) dohlíží na dodržování právních předpisů o krajském referendu,
c) sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování na podkladě zápisů o
průběhu a výsledku hlasování předaných okrskovými komisemi,
d) rozhoduje o stížnostech na postup okrskových komisí,
e) předává výsledky hlasování krajské komisi,
f) odevzdává hlasovací dokumentaci o krajském referendu příslušnému
obecnímu úřadu,
g) plní další úkoly podle tohoto zákona.
(2) Místní komise plní rovněž úkoly okrskové komise, je-li v obci
zřízen pouze 1 hlasovací okrsek (§ 29).
(3) První zasedání místní komise svolá starosta obce tak, aby se konalo
nejpozději 10 dnů přede dnem hlasování.
§ 20
Krajská komise
(1) Krajská komise
a) organizuje činnost místních komisí,
b) dohlíží na dodržování právních předpisů o krajském referendu,
c) sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování v kraji na podkladě zápisů
o výsledku hlasování předaných místními komisemi,
d) rozhoduje o stížnostech na postup místních komisí,
e) vyhlašuje výsledky hlasování v krajském referendu,
f) odevzdává hlasovací dokumentaci o krajském referendu krajskému
úřadu,
g) plní další úkoly podle tohoto zákona.
(2) První zasedání krajské komise svolá hejtman kraje tak, aby se
konalo nejpozději 10 dnů přede dnem hlasování.
§ 21
Ustavení komisí
(1) Okrsková komise, místní komise a krajská komise jsou nejméně
čtyřčlenné. Členem příslušné komise může být jen oprávněná osoba, u níž
nenastala překážka ve výkonu práva hlasovat v krajském referendu.
(2) Starosta obce stanoví 25 dnů přede dnem hlasování, s přihlédnutím k
počtu oprávněných osob v hlasovacím okrsku (§ 29), minimální počet
členů okrskové a místní komise, který nesmí být nižší než 4. Obdobně
stanoví 25 dnů přede dnem hlasování hejtman kraje minimální počet členů
krajské komise. O počtu členů příslušné komise vyrozumí neprodleně
starosta obce nebo hejtman kraje přípravný výbor.
(3) Členy okrskové, místní a krajské komise deleguje přípravný výbor a
nejméně po jednom členu okrskové a místní komise starosta obce a
nejméně jednoho člena do krajské komise hejtman kraje; koná-li se
krajské referendum z rozhodnutí zastupitelstva kraje, deleguje členy
okrskové a místní komise starosta obce a členy krajské komise hejtman
kraje, pokud si delegování členů komisí zastupitelstvo obce nebo
zastupitelstvo kraje nevyhradí. Členy komisí je třeba delegovat
nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování. Starosta obce nebo hejtman
kraje jmenuje nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování zapisovatele
příslušné komise (§ 23).
(4) Není-li dosaženo stanoveného počtu členů komise způsobem podle
odstavce 3, na neobsazené místo deleguje člena příslušné komise
starosta obce nebo hejtman kraje před prvním zasedáním této komise.
Poklesne-li počet členů komise od jejího prvního zasedání do podepsání
zápisu o průběhu a výsledku hlasování v krajském referendu pod
stanovený počet, deleguje neprodleně starosta obce nebo hejtman kraje
na neobsazená místa další členy komise.
(5) Přípravný výbor deleguje členy komisí doručením seznamu členů
komisí starostovi obce nebo hejtmanovi kraje. Seznam členů komisí musí
obsahovat
a) jméno a příjmení,
b) datum narození a adresu,
c) jméno, příjmení a podpis zmocněnce.
(6) Seznam členů komisí podle odstavce 5 může obsahovat i údaj, do
které komise mají být delegovaní členové zařazeni; pokud tento údaj
chybí, zařadí je starosta obce nebo hejtman kraje.
(7) Je-li konáno krajské referendum společně podle § 16 odst. 2,
delegují členy do příslušné společné komise všechny přípravné výbory,
které návrh přípravného výboru podaly, popřípadě zastupitelstvo kraje.
Koná-li se krajské referendum společně pouze na základě více návrhů
přípravného výboru, deleguje nejméně po jednom členu do příslušné
společné komise starosta obce nebo hejtman kraje.
§ 22
Členství v komisi
(1) Členství v komisi vzniká složením slibu tohoto znění: „Slibuji na
svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svou funkci a budu
se přitom řídit Ústavou, zákony a jinými právními předpisy České
republiky.“ Slib skládá delegovaný zástupce tak, že se podepíše pod
písemné znění slibu.
(2) Členství v komisi zaniká
a) dnem ukončení činnosti komise (§ 25),
b) okamžikem, kdy předseda komise obdrží písemné prohlášení o vzdání se
funkce člena komise; toto písemné prohlášení nelze vzít zpět,
c) okamžikem, kdy předseda komise obdrží písemné odvolání člena komise
tím, kdo jej delegoval; toto odvolání nelze vzít zpět, nebo
d) v den hlasování, nevykonává-li člen komise svoji funkci a jeho
nepřítomnost v hlasovací místnosti bez souhlasu komise trvá déle než 3
hodiny.
(3) Na skutečnosti uvedené v odstavci 2 písm. b) až d) upozorní
předseda komise neprodleně starostu obce nebo hejtmana kraje, který
postupuje podle § 21 odst. 4.
§ 23
Zapisovatel komise
(1) Zapisovatel komise (dále jen „zapisovatel“) je členem komise s
hlasem poradním a při hlasování se do počtu členů komise nezapočítává.
(2) Zapisovatel skládá slib ve znění a způsobem uvedeným v § 22 odst.
1.
(3) Zapisovatel může komisi předkládat návrhy a pořizuje zápisy z
jednání komise.
(4) Starosta obce nebo hejtman kraje odvolá jím jmenovaného
zapisovatele, který přestane vykonávat svoji funkci nebo ji nevykonává
řádně, a na jeho místo neprodleně jmenuje nového zapisovatele.
§ 24
Jednání komisí
(1) Komise si na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů
předsedu komise (dále jen „předseda“) a místopředsedu komise (dále jen
„místopředseda“). Losování řídí zapisovatel. Místopředseda zastupuje
předsedu v době jeho nepřítomnosti v plném rozsahu jeho pravomocí a
povinností. Pokud předseda nebo místopředseda odstoupí nebo nemůže ze
závažných důvodů vykonávat svoji funkci, proběhne losování znovu s tím,
že do losování předsedy není zařazen místopředseda a naopak.
(2) Jednání komise řídí její předseda.
(3) Komise je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina
všech jejích členů s právem hlasovat.
(4) Usnesení je přijato, vyslovila-li se pro ně nadpoloviční většina
přítomných členů.
§ 25
Ukončení činnosti komisí
Činnost komisí je ukončena uplynutím patnáctého dne po vyhlášení
výsledků hlasování (§ 46).
§ 26
Zákaz poskytování informací
Členové komise a ti, kteří mají právo být přítomni v místnosti, kde
komise sčítá hlasy (§ 42), nesmějí poskytovat informace o dílčích
výsledcích hlasování, a to až do podepsání zápisu o průběhu a výsledku
hlasování všemi přítomnými členy komise.
§ 27
Nároky členů komisí
(1) Výkon funkce člena komise je jiným úkonem v obecném zájmu^12).
Členu komise se poskytuje pracovní volno bez náhrady mzdy.
(2) Člen komise má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce (dále jen
„odměna“).
(3) Člen komise nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech a
nárocích vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru.
(4) Výši odměny maximálně ve výši jedné pětiny základní měsíční sazby
minimální mzdy určené zvláštním právním předpisem^13) pro předsedu
komise a jedné sedminy této sazby pro člena komise stanoví
zastupitelstvo kraje.
(5) Výši odměny zveřejní zastupitelstvo kraje nejpozději 25 dnů přede
dnem hlasování na úřední desce krajského úřadu a rozešle starostům
všech obcí na území kraje, kteří informaci vyvěsí na úřední desce
obecního úřadu.
(6) V případě, že se člen komise neúčastní všech jednání této komise,
odměna se poměrně krátí, a to podle evidence o jeho účasti na jednáních
komise.
(7) Odměnu vyplatí do 30 dnů po ukončení činnosti komise podle § 25
členovi okrskové nebo místní komise obecní úřad, členovi krajské komise
krajský úřad.
§ 28
Souběh referenda a voleb
(1) Koná-li se krajské referendum společně v tytéž dny s volbami do
zastupitelstev územních samosprávných celků, plní okrskové volební
komise zřízené podle zvláštního předpisu^14) rovněž úkoly okrskových
komisí pro referendum.
(2) Koná-li se referendum společně v tytéž dny s volbami, probíhá
informování voličů a oprávněných občanů podle příslušného volebního
zákona a podle tohoto zákona.
(3) K ukončení činnosti okrskové komise a zvláštní okrskové komise
dojde tehdy, jsou-li splněny podmínky pro ukončení jejich činnosti pro
všechny souběžně konané volby nebo referendum.
(4) Při souběhu referenda a voleb jsou hlasovací lístky a úřední obálky
pro jednotlivé druhy voleb a referendum odlišeny barevně. Barva
hlasovacího lístku je shodná s barvou úřední obálky pro příslušný druh
voleb a pro referendum.
(5) Při souběhu voleb a referenda jsou společné
a) volební místnost a místnost pro hlasování vybavená podle volebního
zákona a tohoto zákona,
b) hlasovací schránka a volební schránka,
c) přenosná hlasovací schránka a přenosná volební schránka.
HLAVA V
HLASOVÁNÍ
§ 29
Hlasovací okrsky
Hlasování v krajském referendu probíhá v hlasovacích okrscích, jejichž
územní vymezení se shoduje s územním vymezením stálých volebních okrsků
vytvořených podle zvláštního právního předpisu^15).
§ 30
Seznam oprávněných osob
Pro účely hlasování v krajském referendu předá před zahájením hlasování
obecní úřad okrskové komisi výpis ze stálého seznamu voličů vedeného
podle zvláštního právního předpisu^16), obsahující seznam oprávněných
osob (dále jen „výpis ze seznamu oprávněných osob“).
§ 31
Hlasovací průkaz pro krajské referendum
(1) Oprávněné osobě, která nebude moci hlasovat v hlasovacím okrsku
podle místa trvalého pobytu, avšak může se účastnit hlasování v
krajském referendu na území obce nebo statutárního města, kde se koná
krajské referendum, vydá obecní úřad na její žádost hlasovací průkaz
pro krajské referendum (dále jen „hlasovací průkaz“) a poznamená tuto
skutečnost do výpisu ze seznamu oprávněných osob pro okrskovou komisi.
(2) Oprávněná osoba může požádat o vydání hlasovacího průkazu počínaje
dnem vyhlášení krajského referenda, a to osobně nebo písemným podáním
opatřeným jejím úředně ověřeným podpisem. Písemné podání musí být
doručeno nejpozději 7 dnů přede dnem hlasování příslušnému obecnímu
úřadu; osobně může oprávněná osoba o vydání hlasovacího průkazu požádat
nejpozději 2 dny přede dnem hlasování. Obecní úřad předá hlasovací
průkaz oprávněné osobě nebo osobě, která se prokáže plnou mocí k
převzetí hlasovacího průkazu s ověřeným podpisem oprávněné osoby
žádající o vydání hlasovacího průkazu, anebo jej oprávněné osobě zašle,
jestliže o to požádá.
§ 32
Informování oprávněných osob
(1) Starosta obce zveřejní nejpozději 15 dnů přede dnem konání
krajského referenda oznámení o době a místě konání krajského referenda,
a to způsobem v místě obvyklým. Je-li na území obce více hlasovacích
okrsků, uvede územní vymezení jednotlivých hlasovacích okrsků a
oznámení zveřejní na území každého z nich. Zároveň starosta obce v
oznámení uvede adresy hlasovacích místností a otázku položenou k
rozhodnutí v krajském referendu.
(2) Starosta obce v oznámení upozorní oprávněné osoby na povinnost
prokázat při hlasování totožnost a státní občanství České republiky a
uvede další potřebné údaje nutné k nerušenému průběhu hlasování.
(3) V obci, ve které se zřizuje výbor pro národnostní menšiny podle
zvláštního právního předpisu^17), se oznámení podle odstavců 1 a 2
zveřejní i v jazyce příslušné národnostní menšiny, jestliže se podle
posledního sčítání lidu hlásilo k této národnosti alespoň 10 % obyvatel
obce.
§ 33
Kampaň pro krajské referendum
(1) Starosta může vyhradit plochu pro představení otázky, popřípadě
otázek navržených k rozhodnutí v krajském referendu, a to nejméně 10
dnů přede dnem konání krajského referenda. Zastupitelstvo kraje
zabezpečí, aby v informačních prostředcích kraje byl poskytnut stejný
prostor pro informování občanů k oběma odpovědím.
(2) V den hlasování je zakázána kampaň v objektu, ve kterém se nachází
hlasovací místnost.
§ 34
Hlasovací lístky
(1) Na každém hlasovacím lístku se musí uvést
a) text „krajské referendum“,
b) název kraje,
c) den konání krajského referenda,
d) otázka, popřípadě otázky, položené k rozhodnutí v krajském
referendu,
e) v levé polovině hlasovacího lístku slovo „ano“, v pravé polovině
hlasovacího lístku slovo „ne“ a vedle každého z těchto slov rámeček,
f) hlasuje-li se o více otázkách společně, před každou otázkou arabská
číslice počínaje číslicí 1, u každé otázky v levé polovině hlasovacího
lístku slovo „ano“ a v pravé polovině hlasovacího lístku slovo „ne“ a
vedle každého z těchto slov rámeček.
(2) Hlasovací lístky musí být vytištěny písmem téhož druhu a stejné
velikosti, na papíru téže barvy, jakosti a týchž rozměrů s otiskem
razítka kraje.
(3) Krajský úřad zajišťuje tisk a distribuci hlasovacích lístků tak,
aby je příslušné obecní úřady mohly předat okrskovým komisím před
zahájením hlasování.
§ 35
Hlasovací místnost
(1) Hlasovací místnost musí být pro každý hlasovací okrsek vybavena
státním znakem, znakem kraje, hlasovací schránkou, přenosnou hlasovací
schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků, prázdných obálek
opatřených kulatým razítkem kraje (dále jen „úřední obálka“), psacími
potřebami, výpisem ze seznamu oprávněných osob a textem tohoto zákona,
který musí být hlasujícím na jejich žádost zapůjčen k nahlédnutí.
(2) V hlasovacích místnostech jsou pro úpravu hlasovacích lístků určeny
zvláštní prostory oddělené tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování.
Počet těchto prostorů určí starosta obce s přihlédnutím k počtu
oprávněných osob v hlasovacím okrsku.
(3) V hlasovací místnosti musí být na viditelném místě vyvěšen
hlasovací lístek označený nápisem „vzor“.
(4) Úřední obálky musí být neprůhledné, stejné velikosti a z papíru
stejné jakosti a barvy.
(5) Objekt, ve kterém se nachází hlasovací místnost, musí být viditelně
označen.
§ 36
Zahájení hlasování
(1) Před zahájením hlasování předseda zkontroluje, zda je hlasovací
místnost vybavena podle § 35 a zda jsou hlasovací schránka a přenosná
hlasovací schránka prázdné; poté před ostatními členy okrskové komise
tyto hlasovací schránky zapečetí.
(2) Po provedení kontroly podle odstavce 1 prohlásí předseda hlasování
za zahájené.
§ 37
Zásady hlasování
(1) Oprávněná osoba hlasuje osobně, zastoupení není přípustné.
(2) Oprávněné osoby předstupují před okrskovou komisi a hlasují v
pořadí, v jakém se dostavily do hlasovací místnosti.
(3) Oprávněná osoba po příchodu do hlasovací místnosti prokáže svou
totožnost a státní občanství České republiky platným občanským průkazem
nebo platným cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem České
republiky nebo cestovním průkazem^18). Po prokázání oprávněnosti
hlasovat v krajském referendu a záznamu do výpisu ze seznamu
oprávněných osob okrsková komise vydá oprávněné osobě hlasovací lístek
a úřední obálku.
(4) Neprokáže-li oprávněná osoba svou totožnost a státní občanství
České republiky, nebude jí hlasování umožněno.
(5) Oprávněná osoba, která se dostavila do hlasovací místnosti s
hlasovacím průkazem, je povinna tento hlasovací průkaz odevzdat
okrskové komisi. Okrsková komise hlasovací průkaz k výpisu ze seznamu
oprávněných osob přiloží a doplní údaje o oprávněné osobě do výpisu ze
seznamu oprávněných osob; poté jí vydá hlasovací lístek a úřední
obálku.
(6) V prostoru určeném pro úpravu hlasovacího lístku nesmí být nikdo
přítomen zároveň s oprávněnou osobou. S oprávněnou osobou, která nemůže
sama upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu anebo nemůže číst nebo
psát, může být s jejím souhlasem v prostoru určeném pro úpravu
hlasovacího lístku přítomna jiná oprávněná osoba, nikoliv však člen
okrskové komise, a hlasovací lístek za ni upravit a vložit do úřední
obálky.
(7) Oprávněná osoba může ze závažných důvodů, zejména zdravotních,
požádat obecní úřad a v den hlasování okrskovou komisi, aby mohla
hlasovat mimo hlasovací místnost, a to pouze v územním obvodu
hlasovacího okrsku, pro který byla okrsková komise zřízena. V takovém
případě okrsková komise vyšle k oprávněné osobě dva své členy s
přenosnou hlasovací schránkou, úřední obálkou a hlasovacím lístkem. Při
hlasování postupují členové okrskové komise tak, aby byla zachována
tajnost hlasování.
§ 38
Způsob hlasování
(1) Po obdržení úřední obálky a hlasovacího lístku vstoupí oprávněná
osoba do prostoru určeného k úpravě hlasovacího lístku, kde hlasovací
lístek předepsaným způsobem upraví a vloží ho do úřední obálky.
(2) Oprávněná osoba v prostoru určeném pro úpravu hlasovacího lístku
označí křížkem v příslušném rámečku předtištěnou odpověď „ano“ nebo
„ne“, pro kterou hlasuje, a vloží tento hlasovací lístek do úřední
obálky. K jiné úpravě hlasovacího lístku se nepřihlíží.
(3) Oprávněná osoba se zdrží hlasování o určité otázce tím, že na
hlasovacím lístku neoznačí křížkem žádnou odpověď.
(4) Oprávněná osoba hlasuje tak, že po opuštění prostoru určeného pro
úpravu hlasovacího lístku vloží úřední obálku s hlasovacím lístkem před
okrskovou komisí do hlasovací schránky. Za oprávněnou osobu, která není
schopna vložit úřední obálku s hlasovacím lístkem do hlasovací
schránky, tak může učinit jiná oprávněná osoba, nikoliv však člen
okrskové komise.
(5) Oprávněné osobě, která se neodebrala do prostoru určeného pro
úpravu hlasovacího lístku, okrsková komise hlasování neumožní.
§ 39
Pořádek v hlasovací místnosti
Za pořádek v hlasovací místnosti odpovídá předseda. Jeho pokyny k
zachování pořádku a důstojného průběhu hlasování jsou závazné pro
všechny přítomné.
§ 40
Přerušení a ukončení hlasování
(1) Nastanou-li skutečnosti, které znemožňují zahájit hlasování,
pokračovat v něm nebo je ukončit, může okrsková komise odložit zahájení
hlasování na pozdější dobu nebo je přerušit, anebo prodloužit dobu
hlasování, nejdéle však o jednu hodinu. Okrsková komise o takovém
opatření vyrozumí oprávněné osoby způsobem v místě obvyklým; vyrozumí
rovněž místní komisi a krajskou komisi.
(2) V případě, že je hlasování přerušeno, uschová okrsková komise
hlasovací dokumentaci, zapečetí hlasovací schránku a přenosnou
hlasovací schránku tak, aby do nich nebylo možno vkládat úřední obálky
nebo je z nich vybírat.
(3) Při opětovném zahájení hlasování předseda za přítomnosti ostatních
členů okrskové komise ověří neporušenost pečetí a sejme je.
(4) Skutečnosti týkající se odložení zahájení hlasování, přerušení
hlasování nebo prodloužení doby hlasování poznamená okrsková komise v
zápise o průběhu a výsledku hlasování.
(5) Jakmile uplyne doba stanovená pro ukončení hlasování, uzavře se
hlasovací místnost, avšak předtím se umožní hlasovat všem, kteří jsou v
hlasovací místnosti nebo před ní. Potom prohlásí předseda hlasování za
ukončené.
HLAVA VI
ZJIŠŤOVÁNÍ VÝSLEDKŮ HLASOVÁNÍ A JEJICH VYHLÁŠENÍ
§ 41
Sčítání hlasů okrskovou komisí
(1) Po ukončení hlasování předseda soustředí nepoužité hlasovací lístky
a nepoužité úřední obálky a zapečetí je. Poté dá otevřít hlasovací
schránku.
(2) V případě, že okrsková komise na žádost oprávněné osoby použila i
přenosnou hlasovací schránku, okrsková komise obsah přenosné hlasovací
schránky po jejím otevření smísí s obsahem hlasovací schránky v
hlasovací místnosti.
(3) Okrsková komise nejprve vyloučí neúřední obálky, poté spočítá
úřední obálky a porovná počet úředních obálek s počtem oprávněných
osob, které hlasovaly v okrsku.
(4) Každý člen okrskové komise může nahlížet do odevzdaných hlasovacích
lístků.
(5) Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou
a) vytištěné a dodané krajským úřadem podle § 34 odst. 3, nebo
b) v úředních obálkách.
(6) Přeložení nebo poškození hlasovacího lístku nemá vliv na jeho
platnost, jsou-li z něj patrny potřebné údaje.
(7) Hlas oprávněné osoby je neplatný,
a) je-li v úřední obálce několik hlasovacích lístků,
b) označila-li křížkem současně odpověď „ano“ i „ne“ u jedné otázky,
nebo
c) označí-li hlasovací lístek jiným způsobem než způsobem stanoveným v
§ 38 odst. 2 a 3.
(8) Platnost hlasovacího lístku potvrdí okrsková komise, přičemž
neplatné hlasovací lístky vyloučí.
(9) Okrsková komise sečte zvlášť hlasy odevzdané pro odpověď „ano“ a
zvlášť hlasy odevzdané pro odpověď „ne“ a zvlášť hlasovací lístky, na
kterých není křížkem označena žádná odpověď, a zjištěný počet zaznamená
v zápise o průběhu a výsledku hlasování (§ 43). Poté předseda zajistí
zapečetění všech hlasovacích lístků. Rozhoduje-li se v krajském
referendu o více otázkách, zjišťují se odevzdané hlasy pro každou
otázku samostatně.
(10) Předseda kontroluje správnost sčítání obálek a správnost sčítání
hlasů.
§ 42
Přítomnost osob při sčítání hlasů
V místnosti, kde okrsková komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni
členové komise vyššího stupně a osoby pověřené hejtmanem kraje, které
zpracovávají výsledky hlasování.
§ 43
Zápis okrskové komise o průběhu a výsledku hlasování v hlasovacím
okrsku
(1) Okrsková komise vyhotoví ve 2 stejnopisech zápis o průběhu a
výsledku hlasování. Zápis podepíší členové okrskové komise; jestliže
některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v
samostatné příloze k zápisu.
(2) V zápise okrskové komise o průběhu a výsledku hlasování se uvede
a) doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě odložení zahájení
hlasování, přerušení hlasování nebo prodloužení doby hlasování s
uvedením důvodů,
b) celkový počet oprávněných osob v hlasovacím okrsku zapsaných ve
výpisu ze seznamu oprávněných osob,
c) počet oprávněných osob, kterým byly vydány hlasovací lístky a úřední
obálky,
d) počet odevzdaných úředních obálek,
e) celkový počet platných hlasů,
f) počet platných hlasů pro jednotlivé odpovědi,
g) počet oprávněných osob, které neoznačily křížkem žádnou odpověď na
otázku a zdržely se tak hlasování,
h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové
komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění a
i) jméno a příjmení člena okrskové komise, který se po určitou dobu
neúčastnil jejího jednání, a důvod a doba jeho neúčasti.
(3) Po sečtení hlasů a podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování
v krajském referendu předá předseda nebo jím pověřený člen okrskové
komise 1 stejnopis zápisu včetně případných příloh neprodleně místní
komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení zasedání; tím není dotčen
postup podle § 25.
§ 44
Zápis místní komise o výsledku hlasování
(1) Místní komise po přezkoumání zápisů okrskových komisí zjistí
celkové výsledky hlasování v krajském referendu v obci.
(2) Místní komise vyhotoví ve dvou stejnopisech zápis. Zápis podepíší
členové místní komise; jestliže některý z členů této komise podpis
odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu.
(3) V zápise místní komise se uvede
a) počet hlasovacích okrsků v obci a počet okrskových komisí, které
předaly výsledek hlasování,
b) celkový počet oprávněných osob zapsaných v obci ve výpisech ze
seznamu oprávněných osob,
c) celkový počet oprávněných osob, kterým byly vydány hlasovací lístky
a úřední obálky,
d) celkový počet odevzdaných úředních obálek,
e) celkový počet platných hlasů,
f) celkový počet platných hlasů pro jednotlivé odpovědi,
g) počet oprávněných osob, které neoznačily křížkem žádnou odpověď na
otázku a zdržely se tak hlasování,
h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány místní komisi,
usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění a
i) jméno a příjmení člena místní komise, který se po určitou dobu
neúčastnil jejího jednání, a důvod a doba jeho neúčasti.
(4) Předseda nebo jím pověřený člen místní komise předá jeden stejnopis
zápisu včetně případných příloh neprodleně krajské komisi.
§ 45
Zápis krajské komise o výsledku hlasování
(1) Krajská komise po přezkoumání zápisů místních komisí zjistí celkové
výsledky hlasování v krajském referendu v kraji.
(2) Krajská komise vyhotoví ve dvou stejnopisech zápis o výsledku
hlasování v kraji. Zápis podepíší členové krajské komise; jestliže
některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v
samostatné příloze k zápisu.
(3) V zápise krajské komise se uvede
a) celkový počet hlasovacích okrsků v kraji a počet okrskových komisí,
které předaly výsledek hlasování,
b) celkový počet oprávněných osob zapsaných ve výpisech ze seznamu
oprávněných osob,
c) celkový počet oprávněných osob, kterým byly vydány hlasovací lístky
a úřední obálky,
d) celkový počet odevzdaných úředních obálek,
e) celkový počet platných hlasů,
f) celkový počet platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé odpovědi,
g) počet oprávněných osob, které neoznačily křížkem žádnou odpověď na
otázku a zdržely se tak hlasování,
h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány krajské
komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění a
i) jméno a příjmení člena krajské komise, který se po určitou dobu
neúčastnil jejího jednání, a důvod a doba jeho neúčasti.
§ 46
Vyhlášení výsledků hlasování
(1) Krajská komise vyhlásí výsledky hlasování v krajském referendu
zveřejněním na úřední desce krajského úřadu neprodleně po vyhotovení
zápisu o výsledku hlasování podle § 45 po dobu 15 dnů.
(2) Dnem vyhlášení výsledků hlasování v krajském referendu je první den
vyvěšení těchto výsledků na úřední desce krajského úřadu.
HLAVA VII
OZNAMOVACÍ POVINNOST
§ 47
(1) Vyhlášení krajského referenda, výsledek hlasování v krajském
referendu a provedení rozhodnutí přijatého v krajském referendu oznámí
hejtman kraje Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“), a to do 5
dnů od této skutečnosti.
(2) Není-li možné rozhodnutí krajského referenda provést pro jeho
rozpor s právním předpisem, oznámí tuto skutečnost hejtman kraje
ministerstvu, a to do 30 dnů ode dne vyhlášení výsledků krajského
referenda.
HLAVA VIII
PLATNOST A ZÁVAZNOST KRAJSKÉHO REFERENDA
§ 48
(1) K platnosti rozhodnutí v krajském referendu je třeba účasti alespoň
35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob.
(2) Rozhodnutí v krajském referendu je závazné, hlasovala-li pro ně
nadpoloviční většina oprávněných osob, které se krajského referenda
zúčastnily, a alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech
oprávněných osob.
§ 49
Rozhodnutí v krajském referendu je pro zastupitelstvo kraje a orgány
kraje závazné.
HLAVA IX
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 50
(1) Plnění úkolů kraje podle tohoto zákona je výkonem samostatné
působnosti.
(2) Kraj upraví rozhodnutím zastupitelstva
a) výši zvláštní odměny poskytované členovi, případně předsedovi
okrskové, místní a krajské komise za výkon funkce podle § 27 odst. 2,
b) druh, rozsah, způsob a postup úhrady běžných výdajů spojených s
organizací a konáním referenda, které mohou být hrazeny podle § 52
odst. 1 z rozpočtu kraje jiným subjektům.
§ 51
Působnosti stanovené obecnímu úřadu a starostovi obce podle tohoto
zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 52
Náklady krajského referenda
(1) Kraj hradí ze svého rozpočtu výdaje orgánů státní správy, kraje,
obcí, měst, městských částí a městských obvodů a okrskových komisí
spojené s konáním krajského referenda.
(2) Koná-li se krajské referendum na návrh přípravného výboru, nejsou
součástí výdajů podle odstavce 1 výdaje spojené s činností přípravného
výboru, se získáním podpisů oprávněných osob podporujících konání
krajského referenda a náklady na kampaň.
§ 53
Lhůty
(1) Lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty
učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin.
(2) Lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání.
§ 54
Počet oprávněných osob
Počet oprávněných osob se zjišťuje z počtu obyvatel kraje podle stavu k
1. lednu toho roku, v němž byl návrh přípravného výboru podán.
HLAVA X
PŘESTUPKY
§ 55
(1) Přestupku se dopustí oprávněná osoba, která úmyslně podepíše
podpisovou listinu k témuž návrhu přípravného výboru více než jednou.
(2) Přestupku se dopustí fyzická osoba, která úmyslně podepíše
podpisovou listinu k návrhu přípravného výboru, ač není oprávněnou
osobou.
(3) Přestupku se dopustí fyzická osoba, která v podpisové listině uvede
nepravdivé údaje.
(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu až do výše 3
000 Kč.
(5) Na přestupek a jeho projednání se vztahuje zvláštní právní
předpis^19); výkon této působnosti je výkonem přenesené působnosti
kraje.
(6) K projednání přestupků podle odstavců 1 až 3 je příslušný krajský
úřad.
HLAVA XI
SOUDNÍ PŘEZKUM
§ 56
Soudní ochrana návrhu přípravného výboru
(1) Právo domáhat se ochrany u soudu podle zvláštního právního
předpisu^20) má přípravný výbor, jestliže
a) nesouhlasí s výzvou krajského úřadu k odstranění vad podle § 12
odst. 2,
b) zastupitelstvo kraje nerozhodlo o návrhu přípravného výboru podle §
13 odst. 1 písm. a) nebo rozhodlo o tom, že krajské referendum
nevyhlásí podle § 13 odst. 1 písm. b).
(2) Návrh je třeba podat nejpozději
a) do 10 dnů od doručení písemné výzvy k odstranění vad,
b) do 20 dnů od jednání zastupitelstva kraje, kde měl být návrh
přípravného výboru projednán, nebo od jednání zastupitelstva kraje, na
kterém toto zastupitelstvo rozhodlo, že krajské referendum nevyhlásí.
(3) Rozhodnutí soudu o návrhu podle odstavce 1 písm. b) nahrazuje
rozhodnutí zastupitelstva kraje.
§ 57
Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v
krajském referendu
(1) Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti
rozhodnutí v krajském referendu^20) může podat u soudu každá oprávněná
osoba nebo přípravný výbor, mají-li za to, že došlo k takovému porušení
ustanovení tohoto zákona, které mohlo ovlivnit jeho výsledek, bylo
konáno krajské referendum o věci, která nepatří do samostatné
působnosti kraje, nebo bylo konáno krajské referendum o věci, o níž
krajské referendum nelze podle § 7 konat.
(2) Návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků
hlasování.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění
pozdějších předpisů
§ 58
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č.
273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č.
231/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 404/2002 Sb.,
zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb.,
zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb.,
zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb.,
zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 298/2008 Sb.,
zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb.
a zákona č. 326/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 12 odst. 2 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a
doplňuje se písmeno g), které zní:
„g) hlasovat v krajském referendu za podmínek stanovených zvláštním
zákonem.“.
2. V § 35 odst. 2 se za písmeno t) vkládá nové písmeno u), které zní:
„u) rozhodovat o vyhlášení krajského referenda,“.
Dosavadní písmeno u) se označuje jako písmeno v).
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů
§ 59
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003
Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004
Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005
Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006
Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006
Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 216/2008
Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009
Sb. a zákona č. 320/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 4 odst. 2 písm. a), v části třetí hlavě II v nadpisu dílu 4 a v
§ 104 odst. 1 se za slovo „místního“ vkládají slova „a krajského“.
2. Za § 91a se vkládá nový § 91b, který včetně nadpisu a poznámek pod
čarou č. 21c a 21d zní:
㤠91b
Ochrana ve věcech krajského referenda
(1) Návrhem se u soudu lze za podmínek stanovených zvláštním
zákonem^21c) domáhat
a) určení, že návrh na konání krajského referenda nemá nedostatky,
b) vyhlášení krajského referenda,
c) vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatého v krajském referendu,
d) vyslovení neplatnosti hlasování v krajském referendu.
(2) Účastníky řízení jsou přípravný výbor^21d) a příslušný kraj; v
případě návrhu podle odstavce 1 písm. c) a d) i osoba oprávněná
hlasovat v krajském referendu.
(3) Soud rozhodne usnesením do 30 dnů. Jednání není třeba nařizovat.
21c) § 56 a 57 zákona č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně
některých zákonů.
21d) § 9 zákona č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně
některých zákonů.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 60
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.
Vlček v. r.
Fischer v. r.
1) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních
samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č.
1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č.
176/2001 Sb.
2) § 4 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o
změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 55 až 65 občanského zákoníku.
4) § 9 odst. 4 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve
znění pozdějších předpisů.
5) § 1 odst. 2 a 3 zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím
zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.
6) § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých
zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění
ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
Čl. 43 odst. 1 Ústavy České republiky.
7) § 11 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění
pozdějších předpisů.
8) § 35 odst. 2 písm. i) zákona č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
9) § 35 odst. 2 písm. n) zákona č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
10) Například zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších
předpisů.
11) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o
změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších
předpisů.
12) § 203 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších
předpisů.
13) § 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších
úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o
výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
14) § 17 a následující zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do
zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
15) § 26 zákona č. 491/2001 Sb.
16) § 28 zákona č. 491/2001 Sb.
17) Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a
o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
18) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č.
283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
(zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.
19) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
20) § 91b zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona
č. 118/2010 Sb.
