o krajském referendu a o změně některých zákonů


Published: 2010

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$20 per month, or Get a Day Pass for only USD$4.99.
118/2010 Sb.



ZÁKON



ze dne 9. března 2010



o krajském referendu a o změně některých zákonů



Změna: 142/2012 Sb.



Změna: 58/2014 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



KRAJSKÉ REFERENDUM



HLAVA I



OBECNÁ USTANOVENÍ



§ 1



Tento zákon upravuje provádění krajského referenda na území vyšších

územních samosprávných celků (dále jen „kraje“) vytvořených podle

zvláštního právního předpisu^1). Tento zákon se nepoužije pro

referendum na území hlavního města Prahy.



§ 2



Právo hlasovat v krajském referendu má každá osoba, která má právo

volit do zastupitelstva kraje^2) (dále jen „oprávněná osoba“).



§ 3



Krajské referendum se koná tajným hlasováním na základě všeobecného,

rovného a přímého hlasovacího práva.



§ 4



Překážky ve výkonu práva hlasovat v krajském referendu



Překážkami ve výkonu práva hlasovat v krajském referendu jsou



a) omezení osobní svobody stanovené na základě zákona z důvodu vazby

nebo výkonu trestu odnětí svobody,



b) omezení svéprávnosti k výkonu práva hlasovat v referendu^3),



c) omezení osobní svobody stanovené na základě zákona z důvodu ochrany

zdraví lidu^4), nebo



d) výkon vojenské činné služby^5), neumožňuje-li účast v krajském

referendu plnění povinností z této služby vyplývajících.



§ 5



Den a doba hlasování v krajském referendu



(1) Hlasování v krajském referendu se koná v jednom dni. Den a dobu

konání krajského referenda stanoví zastupitelstvo kraje. Koná-li se

hlasování v krajském referendu současně s volbami do zastupitelstev

obcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu České

republiky nebo do Evropského parlamentu, koná se ve stejnou dobu, která

je stanovena pro konání voleb; věta první se nepoužije.



(2) V kraji, v němž se má krajské referendum konat, se po dobu trvání

stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného

stavu^6) (dále jen „krizový stav“)



a) běh lhůt podle tohoto zákona přerušuje,



b) krajské referendum nekoná; den konání krajského referenda stanoví

zastupitelstvo kraje tak, aby se konalo nejpozději do 90 dnů po

ukončení krizového stavu.



HLAVA II



ROZHODOVÁNÍ V KRAJSKÉM REFERENDU A VYMEZENÍ ÚZEMÍ PRO JEHO KONÁNÍ



§ 6



(1) V krajském referendu se rozhoduje o věcech, které patří do

samostatné působnosti kraje.



(2) Krajské referendum lze konat jen na celém území kraje.



§ 7



Nepřípustnost konání krajského referenda



Krajské referendum nelze konat



a) o ukládání pokut^7) a o rozpočtu kraje^8),



b) o zřízení nebo zrušení orgánů kraje a o jejich vnitřním uspořádání,



c) o volbě a odvolání hejtmana, jeho náměstků a členů rady kraje^9),

jakož i volených nebo jmenovaných členů dalších orgánů kraje,



d) jestliže by otázka položená v krajském referendu byla v rozporu s

právními předpisy nebo jestliže by rozhodnutí v krajském referendu

mohlo být v rozporu s právními předpisy,



e) v případech, kdy se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním

řízení^10),



f) o schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky kraje, nebo



g) jestliže od platného rozhodnutí v krajském referendu do podání

návrhu na konání krajského referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců.



HLAVA III



NÁLEŽITOSTI NÁVRHU NA KONÁNÍ KRAJSKÉHO REFERENDA A VYHLÁŠENÍ KONÁNÍ

KRAJSKÉHO REFERENDA



§ 8



Konání krajského referenda



(1) Krajské referendum se koná, jestliže



a) se na tom usnese zastupitelstvo kraje, nebo



b) přípravný výbor podá návrh na konání krajského referenda (dále jen

„návrh přípravného výboru“) a zastupitelstvo kraje rozhodne o jeho

vyhlášení.



(2) Návrh přípravného výboru může být podán, pokud jej podpořilo svým

podpisem alespoň 6 % oprávněných osob s trvalým pobytem v kraji, v němž

má být referendum konáno.



(3) Otázka navržená pro krajské referendum musí být jednoznačně

položena tak, aby na ni bylo možno odpovědět slovem „ano“ nebo slovem

„ne“.



§ 9



Přípravný výbor



(1) Přípravný výbor tvoří pro účely krajského referenda nejméně 3

oprávněné osoby.



(2) Přípravný výbor



a) navrhuje uspořádání krajského referenda,



b) má právo delegovat členy do komisí pro hlasování (§ 21 odst. 5 a 6),



c) může podat soudu návrh na určení, že krajské referendum má být

vyhlášeno, nebo že návrh přípravného výboru nemá vady (§ 56),



d) může podat soudu návrh na neplatnost hlasování a návrh na vyslovení

neplatnosti rozhodnutí v krajském referendu (§ 57).



(3) Přípravný výbor uvede, kdo z jeho členů je zmocněn jednat jejich

jménem. Úkony zmocněnce jsou pro přípravný výbor závazné.



§ 10



Náležitosti návrhu přípravného výboru



(1) Návrh přípravného výboru musí obsahovat



a) označení kraje, v němž se konání krajského referenda navrhuje,



b) znění otázky, popřípadě otázek, navržené k rozhodnutí v krajském

referendu,



c) odůvodnění návrhu,



d) odhad nákladů spojených s provedením krajského referenda a realizací

rozhodnutí přijatého v krajském referendu a způsob jejich úhrady z

rozpočtu kraje,



e) označení zmocněnce z členů přípravného výboru,



f) jména a příjmení členů přípravného výboru, jejich datum narození,

místo, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu^11), kterým se rozumí

adresa místa trvalého pobytu (dále jen „adresa“), a jejich vlastnoruční

podpisy.



(2) Přílohu návrhu přípravného výboru, která je jeho součástí, tvoří

podpisová listina (§ 11) s očíslovanými podpisovými archy.



§ 11



Podpisová listina



(1) Každý podpisový arch musí obsahovat



a) označení kraje, v němž se má krajské referendum konat,



b) znění otázky, popřípadě otázek, navržených k rozhodnutí v krajském

referendu,



c) jména a příjmení členů přípravného výboru a jejich adresu,



d) upozornění pro oprávněné osoby podporující konání referenda tohoto

znění: „Ten, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání krajského

referenda nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněnou

osobou podle zákona o krajském referendu, nebo kdo v podpisové listině

uvede nepravdivé údaje, dopouští se přestupku, za který mu může být

uložena pokuta do výše 3 000 Kč.“.



(2) Oprávněná osoba podporující konání krajského referenda uvede na

podpisovém archu své jméno, příjmení, datum narození, adresu a připojí

vlastnoruční podpis.



(3) Návrh přípravného výboru a podpisové listiny nesmí být vystaveny v

prostorách státních orgánů a orgánů územní samosprávy.



§ 12



Přezkoumání náležitostí návrhu přípravného výboru



(1) Návrh přípravného výboru spolu s přílohou předkládá přípravný výbor

krajskému úřadu, který posoudí předložený návrh přípravného výboru ve

lhůtě do 15 dnů ode dne jeho podání; jestliže v návrhu přípravného

výboru neshledá nedostatky, neprodleně po uplynutí této lhůty písemně

vyrozumí zmocněnce.



(2) Nemá-li návrh přípravného výboru náležitosti stanovené podle § 10 a

11 nebo obsahuje-li nesprávné nebo neúplné údaje, krajský úřad

neprodleně písemně vyzve zmocněnce, aby takové nedostatky ve stanovené

lhůtě, která nesmí být kratší než 7 dnů, odstranil. Současně krajský

úřad návrh přípravného výboru zmocněnci podle potřeby vrátí a o tomto

postupu učiní zápis a přiloží k němu kopii návrhu přípravného výboru.



(3) V případě, že krajský úřad nevyrozumí zmocněnce o tom, že návrh

přípravného výboru nemá nedostatky, nebo ho nevyzve k jejich

odstranění, považuje se takový návrh přípravného výboru po uplynutí

lhůty 30 dnů od jeho podání za bezvadný.



(4) Bezvadný návrh přípravného výboru předloží rada kraje k projednání

zastupitelstvu kraje na jeho nejbližším zasedání.



(5) Na doručování písemností se použijí ustanovení správního řádu.



(6) Krajský úřad pro účely kontroly návrhu přípravného výboru a

podpisových listin využívá ze základního registru obyvatel tyto

referenční údaje:



a) příjmení,



b) jméno, popřípadě jména,



c) adresa místa pobytu,



d) datum narození,



e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.



(7) Krajský úřad pro účely kontroly návrhu přípravného výboru a

podpisových listin využívá z informačního systému evidence obyvatel

tyto údaje:



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné

příjmení,



b) datum narození,



c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,



d) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa

trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány

písemnosti podle zvláštního právního předpisu,



e) omezení svéprávnosti.



(8) Z údajů podle odstavců 6 a 7 lze v konkrétním případě použít vždy

jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje,

které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel,

se využijí z informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou

ve tvaru předcházejícím současný stav.



§ 13



Vyhlášení krajského referenda na návrh přípravného výboru



(1) Zastupitelstvo kraje na svém nejbližším zasedání usnesením rozhodne



a) o vyhlášení krajského referenda, jestliže lze o navržené otázce

krajské referendum konat, a zároveň stanoví den a dobu jeho konání (§

15),



b) o tom, že krajské referendum nevyhlásí, jestliže o navržené otázce

nelze krajské referendum konat.



(2) Zastupitelstvo kraje neprodleně písemně vyrozumí zmocněnce o

přijatém usnesení a zároveň toto usnesení uveřejní ve Věstníku právních

předpisů kraje a vyvěsí na úřední desce krajského úřadu po dobu 15 dnů.

Zároveň toto usnesení rozešle starostům všech obcí na území kraje,

kteří usnesení vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů.

Obdobně postupuje zastupitelstvo kraje při vyhlášení krajského

referenda na základě rozhodnutí soudu.



(3) Zastupitelstvo kraje může o otázce navržené k rozhodnutí v krajském

referendu rozhodnout bez vyhlášení krajského referenda; o tomto

rozhodnutí neprodleně písemně vyrozumí zmocněnce. Takové rozhodnutí

nelze vykonat před uplynutím lhůty stanovené ve větě třetí. Prohlásí-li

zmocněnec ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto vyrozumění, že na

konání krajského referenda trvá, zastupitelstvo kraje na svém

nejbližším zasedání krajské referendum vyhlásí. Rozhodnutí

zastupitelstva kraje podle věty první pozbývá dnem vyhlášení krajského

referenda platnosti. Ode dne vyhlášení krajského referenda do dne

vyhlášení jeho výsledků nepřísluší orgánům kraje rozhodovat o věci,

která je předmětem otázky ve vyhlášeném krajském referendu.



§ 14



Vyhlášení krajského referenda z rozhodnutí zastupitelstva kraje



Zastupitelstvo kraje může rozhodnout o konání krajského referenda

nadpoloviční většinou hlasů všech členů zastupitelstva kraje. V

usnesení o vyhlášení krajského referenda se uvedou náležitosti podle §

10 odst. 1 písm. a) až d). Vyhlášením krajského referenda v kraji se

rozumí uveřejnění usnesení zastupitelstva ve Věstníku právních předpisů

kraje a vyvěšení usnesení zastupitelstva kraje o vyhlášení krajského

referenda na úřední desce krajského úřadu po dobu 15 dnů.

Zastupitelstvo kraje toto usnesení rozešle starostům všech obcí na

území kraje, kteří usnesení vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po

dobu 15 dnů.



§ 15



Den konání krajského referenda



Krajské referendum se koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení,

není-li v návrhu přípravného výboru uvedena doba pozdější nebo pokud

tento zákon nestanoví jinak. Dnem vyhlášení krajského referenda je

první den vyvěšení usnesení zastupitelstva kraje na úřední desce

krajského úřadu. Koná-li se krajské referendum z rozhodnutí

zastupitelstva kraje, nesmí být den konání krajského referenda stanoven

tak, aby připadl do následujícího funkčního období zastupitelstva

kraje, pokud tento zákon nestanoví jinak.



§ 16



Společné konání krajského referenda



(1) Návrhy přípravného výboru se posuzují jednotlivě v pořadí, v jakém

byly podány krajskému úřadu. Zastupitelstvo kraje rozhodne, že krajské

referendum o později podaném návrhu přípravného výboru nevyhlásí,

jestliže jde o obsahově stejnou otázku, nebo se později podaný návrh

přípravného výboru obsahově vzájemně vylučuje s dříve podaným návrhem

přípravného výboru.



(2) Společně lze konat krajské referendum, je-li podáno více návrhů

přípravného výboru, popřípadě rozhodne-li o konání krajského referenda

zastupitelstvo kraje podle § 14.



HLAVA IV



KOMISE PRO HLASOVÁNÍ



§ 17



Druhy komisí



Po vyhlášení krajského referenda se pro hlasování zřizují okrsková

komise, místní komise a krajská komise.



§ 18



Okrsková komise



(1) Okrsková komise



a) zajišťuje průběh hlasování v hlasovacím okrsku, zejména dozírá na

správné odevzdání hlasovacích lístků a dbá o pořádek v hlasovací

místnosti,



b) sčítá hlasy v hlasovacím okrsku,



c) ve sporných případech rozhoduje hlasováním o platnosti hlasovacího

lístku a o platnosti hlasu oprávněné osoby, a to s konečnou platností,



d) sepíše zápis o průběhu a výsledku hlasování a předá jej neprodleně

místní komisi,



e) ostatní hlasovací dokumentaci odevzdá do úschovy příslušnému

obecnímu úřadu,



f) plní další úkoly podle tohoto zákona.



(2) První zasedání okrskové komise svolá starosta obce nebo primátor

statutárního města (dále jen „starosta obce“) tak, aby se konalo

nejpozději 5 dnů přede dnem hlasování.



§ 19



Místní komise



(1) Místní komise



a) organizuje činnost okrskových komisí,



b) dohlíží na dodržování právních předpisů o krajském referendu,



c) sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování na podkladě zápisů o

průběhu a výsledku hlasování předaných okrskovými komisemi,



d) rozhoduje o stížnostech na postup okrskových komisí,



e) předává výsledky hlasování krajské komisi,



f) odevzdává hlasovací dokumentaci o krajském referendu příslušnému

obecnímu úřadu,



g) plní další úkoly podle tohoto zákona.



(2) Místní komise plní rovněž úkoly okrskové komise, je-li v obci

zřízen pouze 1 hlasovací okrsek (§ 29).



(3) První zasedání místní komise svolá starosta obce tak, aby se konalo

nejpozději 10 dnů přede dnem hlasování.



§ 20



Krajská komise



(1) Krajská komise



a) organizuje činnost místních komisí,



b) dohlíží na dodržování právních předpisů o krajském referendu,



c) sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování v kraji na podkladě zápisů

o výsledku hlasování předaných místními komisemi,



d) rozhoduje o stížnostech na postup místních komisí,



e) vyhlašuje výsledky hlasování v krajském referendu,



f) odevzdává hlasovací dokumentaci o krajském referendu krajskému

úřadu,



g) plní další úkoly podle tohoto zákona.



(2) První zasedání krajské komise svolá hejtman kraje tak, aby se

konalo nejpozději 10 dnů přede dnem hlasování.



§ 21



Ustavení komisí



(1) Okrsková komise, místní komise a krajská komise jsou nejméně

čtyřčlenné. Členem příslušné komise může být jen oprávněná osoba, u níž

nenastala překážka ve výkonu práva hlasovat v krajském referendu.



(2) Starosta obce stanoví 25 dnů přede dnem hlasování, s přihlédnutím k

počtu oprávněných osob v hlasovacím okrsku (§ 29), minimální počet

členů okrskové a místní komise, který nesmí být nižší než 4. Obdobně

stanoví 25 dnů přede dnem hlasování hejtman kraje minimální počet členů

krajské komise. O počtu členů příslušné komise vyrozumí neprodleně

starosta obce nebo hejtman kraje přípravný výbor.



(3) Členy okrskové, místní a krajské komise deleguje přípravný výbor a

nejméně po jednom členu okrskové a místní komise starosta obce a

nejméně jednoho člena do krajské komise hejtman kraje; koná-li se

krajské referendum z rozhodnutí zastupitelstva kraje, deleguje členy

okrskové a místní komise starosta obce a členy krajské komise hejtman

kraje, pokud si delegování členů komisí zastupitelstvo obce nebo

zastupitelstvo kraje nevyhradí. Členy komisí je třeba delegovat

nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování. Starosta obce nebo hejtman

kraje jmenuje nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování zapisovatele

příslušné komise (§ 23).



(4) Není-li dosaženo stanoveného počtu členů komise způsobem podle

odstavce 3, na neobsazené místo deleguje člena příslušné komise

starosta obce nebo hejtman kraje před prvním zasedáním této komise.

Poklesne-li počet členů komise od jejího prvního zasedání do podepsání

zápisu o průběhu a výsledku hlasování v krajském referendu pod

stanovený počet, deleguje neprodleně starosta obce nebo hejtman kraje

na neobsazená místa další členy komise.



(5) Přípravný výbor deleguje členy komisí doručením seznamu členů

komisí starostovi obce nebo hejtmanovi kraje. Seznam členů komisí musí

obsahovat



a) jméno a příjmení,



b) datum narození a adresu,



c) jméno, příjmení a podpis zmocněnce.



(6) Seznam členů komisí podle odstavce 5 může obsahovat i údaj, do

které komise mají být delegovaní členové zařazeni; pokud tento údaj

chybí, zařadí je starosta obce nebo hejtman kraje.



(7) Je-li konáno krajské referendum společně podle § 16 odst. 2,

delegují členy do příslušné společné komise všechny přípravné výbory,

které návrh přípravného výboru podaly, popřípadě zastupitelstvo kraje.

Koná-li se krajské referendum společně pouze na základě více návrhů

přípravného výboru, deleguje nejméně po jednom členu do příslušné

společné komise starosta obce nebo hejtman kraje.



§ 22



Členství v komisi



(1) Členství v komisi vzniká složením slibu tohoto znění: „Slibuji na

svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svou funkci a budu

se přitom řídit Ústavou, zákony a jinými právními předpisy České

republiky.“ Slib skládá delegovaný zástupce tak, že se podepíše pod

písemné znění slibu.



(2) Členství v komisi zaniká



a) dnem ukončení činnosti komise (§ 25),



b) okamžikem, kdy předseda komise obdrží písemné prohlášení o vzdání se

funkce člena komise; toto písemné prohlášení nelze vzít zpět,



c) okamžikem, kdy předseda komise obdrží písemné odvolání člena komise

tím, kdo jej delegoval; toto odvolání nelze vzít zpět, nebo



d) v den hlasování, nevykonává-li člen komise svoji funkci a jeho

nepřítomnost v hlasovací místnosti bez souhlasu komise trvá déle než 3

hodiny.



(3) Na skutečnosti uvedené v odstavci 2 písm. b) až d) upozorní

předseda komise neprodleně starostu obce nebo hejtmana kraje, který

postupuje podle § 21 odst. 4.



§ 23



Zapisovatel komise



(1) Zapisovatel komise (dále jen „zapisovatel“) je členem komise s

hlasem poradním a při hlasování se do počtu členů komise nezapočítává.



(2) Zapisovatel skládá slib ve znění a způsobem uvedeným v § 22 odst.

1.



(3) Zapisovatel může komisi předkládat návrhy a pořizuje zápisy z

jednání komise.



(4) Starosta obce nebo hejtman kraje odvolá jím jmenovaného

zapisovatele, který přestane vykonávat svoji funkci nebo ji nevykonává

řádně, a na jeho místo neprodleně jmenuje nového zapisovatele.



§ 24



Jednání komisí



(1) Komise si na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů

předsedu komise (dále jen „předseda“) a místopředsedu komise (dále jen

„místopředseda“). Losování řídí zapisovatel. Místopředseda zastupuje

předsedu v době jeho nepřítomnosti v plném rozsahu jeho pravomocí a

povinností. Pokud předseda nebo místopředseda odstoupí nebo nemůže ze

závažných důvodů vykonávat svoji funkci, proběhne losování znovu s tím,

že do losování předsedy není zařazen místopředseda a naopak.



(2) Jednání komise řídí její předseda.



(3) Komise je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina

všech jejích členů s právem hlasovat.



(4) Usnesení je přijato, vyslovila-li se pro ně nadpoloviční většina

přítomných členů.



§ 25



Ukončení činnosti komisí



Činnost komisí je ukončena uplynutím patnáctého dne po vyhlášení

výsledků hlasování (§ 46).



§ 26



Zákaz poskytování informací



Členové komise a ti, kteří mají právo být přítomni v místnosti, kde

komise sčítá hlasy (§ 42), nesmějí poskytovat informace o dílčích

výsledcích hlasování, a to až do podepsání zápisu o průběhu a výsledku

hlasování všemi přítomnými členy komise.



§ 27



Nároky členů komisí



(1) Výkon funkce člena komise je jiným úkonem v obecném zájmu^12).

Členu komise se poskytuje pracovní volno bez náhrady mzdy.



(2) Člen komise má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce (dále jen

„odměna“).



(3) Člen komise nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech a

nárocích vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru.



(4) Výši odměny maximálně ve výši jedné pětiny základní měsíční sazby

minimální mzdy určené zvláštním právním předpisem^13) pro předsedu

komise a jedné sedminy této sazby pro člena komise stanoví

zastupitelstvo kraje.



(5) Výši odměny zveřejní zastupitelstvo kraje nejpozději 25 dnů přede

dnem hlasování na úřední desce krajského úřadu a rozešle starostům

všech obcí na území kraje, kteří informaci vyvěsí na úřední desce

obecního úřadu.



(6) V případě, že se člen komise neúčastní všech jednání této komise,

odměna se poměrně krátí, a to podle evidence o jeho účasti na jednáních

komise.



(7) Odměnu vyplatí do 30 dnů po ukončení činnosti komise podle § 25

členovi okrskové nebo místní komise obecní úřad, členovi krajské komise

krajský úřad.



§ 28



Souběh referenda a voleb



(1) Koná-li se krajské referendum společně v tytéž dny s volbami do

zastupitelstev územních samosprávných celků, plní okrskové volební

komise zřízené podle zvláštního předpisu^14) rovněž úkoly okrskových

komisí pro referendum.



(2) Koná-li se referendum společně v tytéž dny s volbami, probíhá

informování voličů a oprávněných občanů podle příslušného volebního

zákona a podle tohoto zákona.



(3) K ukončení činnosti okrskové komise a zvláštní okrskové komise

dojde tehdy, jsou-li splněny podmínky pro ukončení jejich činnosti pro

všechny souběžně konané volby nebo referendum.



(4) Při souběhu referenda a voleb jsou hlasovací lístky a úřední obálky

pro jednotlivé druhy voleb a referendum odlišeny barevně. Barva

hlasovacího lístku je shodná s barvou úřední obálky pro příslušný druh

voleb a pro referendum.



(5) Při souběhu voleb a referenda jsou společné



a) volební místnost a místnost pro hlasování vybavená podle volebního

zákona a tohoto zákona,



b) hlasovací schránka a volební schránka,



c) přenosná hlasovací schránka a přenosná volební schránka.



HLAVA V



HLASOVÁNÍ



§ 29



Hlasovací okrsky



Hlasování v krajském referendu probíhá v hlasovacích okrscích, jejichž

územní vymezení se shoduje s územním vymezením stálých volebních okrsků

vytvořených podle zvláštního právního předpisu^15).



§ 30



Seznam oprávněných osob



Pro účely hlasování v krajském referendu předá před zahájením hlasování

obecní úřad okrskové komisi výpis ze stálého seznamu voličů vedeného

podle zvláštního právního předpisu^16), obsahující seznam oprávněných

osob (dále jen „výpis ze seznamu oprávněných osob“).



§ 31



Hlasovací průkaz pro krajské referendum



(1) Oprávněné osobě, která nebude moci hlasovat v hlasovacím okrsku

podle místa trvalého pobytu, avšak může se účastnit hlasování v

krajském referendu na území obce nebo statutárního města, kde se koná

krajské referendum, vydá obecní úřad na její žádost hlasovací průkaz

pro krajské referendum (dále jen „hlasovací průkaz“) a poznamená tuto

skutečnost do výpisu ze seznamu oprávněných osob pro okrskovou komisi.



(2) Oprávněná osoba může požádat o vydání hlasovacího průkazu počínaje

dnem vyhlášení krajského referenda, a to osobně nebo písemným podáním

opatřeným jejím úředně ověřeným podpisem. Písemné podání musí být

doručeno nejpozději 7 dnů přede dnem hlasování příslušnému obecnímu

úřadu; osobně může oprávněná osoba o vydání hlasovacího průkazu požádat

nejpozději 2 dny přede dnem hlasování. Obecní úřad předá hlasovací

průkaz oprávněné osobě nebo osobě, která se prokáže plnou mocí k

převzetí hlasovacího průkazu s ověřeným podpisem oprávněné osoby

žádající o vydání hlasovacího průkazu, anebo jej oprávněné osobě zašle,

jestliže o to požádá.



§ 32



Informování oprávněných osob



(1) Starosta obce zveřejní nejpozději 15 dnů přede dnem konání

krajského referenda oznámení o době a místě konání krajského referenda,

a to způsobem v místě obvyklým. Je-li na území obce více hlasovacích

okrsků, uvede územní vymezení jednotlivých hlasovacích okrsků a

oznámení zveřejní na území každého z nich. Zároveň starosta obce v

oznámení uvede adresy hlasovacích místností a otázku položenou k

rozhodnutí v krajském referendu.



(2) Starosta obce v oznámení upozorní oprávněné osoby na povinnost

prokázat při hlasování totožnost a státní občanství České republiky a

uvede další potřebné údaje nutné k nerušenému průběhu hlasování.



(3) V obci, ve které se zřizuje výbor pro národnostní menšiny podle

zvláštního právního předpisu^17), se oznámení podle odstavců 1 a 2

zveřejní i v jazyce příslušné národnostní menšiny, jestliže se podle

posledního sčítání lidu hlásilo k této národnosti alespoň 10 % obyvatel

obce.



§ 33



Kampaň pro krajské referendum



(1) Starosta může vyhradit plochu pro představení otázky, popřípadě

otázek navržených k rozhodnutí v krajském referendu, a to nejméně 10

dnů přede dnem konání krajského referenda. Zastupitelstvo kraje

zabezpečí, aby v informačních prostředcích kraje byl poskytnut stejný

prostor pro informování občanů k oběma odpovědím.



(2) V den hlasování je zakázána kampaň v objektu, ve kterém se nachází

hlasovací místnost.



§ 34



Hlasovací lístky



(1) Na každém hlasovacím lístku se musí uvést



a) text „krajské referendum“,



b) název kraje,



c) den konání krajského referenda,



d) otázka, popřípadě otázky, položené k rozhodnutí v krajském

referendu,



e) v levé polovině hlasovacího lístku slovo „ano“, v pravé polovině

hlasovacího lístku slovo „ne“ a vedle každého z těchto slov rámeček,



f) hlasuje-li se o více otázkách společně, před každou otázkou arabská

číslice počínaje číslicí 1, u každé otázky v levé polovině hlasovacího

lístku slovo „ano“ a v pravé polovině hlasovacího lístku slovo „ne“ a

vedle každého z těchto slov rámeček.



(2) Hlasovací lístky musí být vytištěny písmem téhož druhu a stejné

velikosti, na papíru téže barvy, jakosti a týchž rozměrů s otiskem

razítka kraje.



(3) Krajský úřad zajišťuje tisk a distribuci hlasovacích lístků tak,

aby je příslušné obecní úřady mohly předat okrskovým komisím před

zahájením hlasování.



§ 35



Hlasovací místnost



(1) Hlasovací místnost musí být pro každý hlasovací okrsek vybavena

státním znakem, znakem kraje, hlasovací schránkou, přenosnou hlasovací

schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků, prázdných obálek

opatřených kulatým razítkem kraje (dále jen „úřední obálka“), psacími

potřebami, výpisem ze seznamu oprávněných osob a textem tohoto zákona,

který musí být hlasujícím na jejich žádost zapůjčen k nahlédnutí.



(2) V hlasovacích místnostech jsou pro úpravu hlasovacích lístků určeny

zvláštní prostory oddělené tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování.

Počet těchto prostorů určí starosta obce s přihlédnutím k počtu

oprávněných osob v hlasovacím okrsku.



(3) V hlasovací místnosti musí být na viditelném místě vyvěšen

hlasovací lístek označený nápisem „vzor“.



(4) Úřední obálky musí být neprůhledné, stejné velikosti a z papíru

stejné jakosti a barvy.



(5) Objekt, ve kterém se nachází hlasovací místnost, musí být viditelně

označen.



§ 36



Zahájení hlasování



(1) Před zahájením hlasování předseda zkontroluje, zda je hlasovací

místnost vybavena podle § 35 a zda jsou hlasovací schránka a přenosná

hlasovací schránka prázdné; poté před ostatními členy okrskové komise

tyto hlasovací schránky zapečetí.



(2) Po provedení kontroly podle odstavce 1 prohlásí předseda hlasování

za zahájené.



§ 37



Zásady hlasování



(1) Oprávněná osoba hlasuje osobně, zastoupení není přípustné.



(2) Oprávněné osoby předstupují před okrskovou komisi a hlasují v

pořadí, v jakém se dostavily do hlasovací místnosti.



(3) Oprávněná osoba po příchodu do hlasovací místnosti prokáže svou

totožnost a státní občanství České republiky platným občanským průkazem

nebo platným cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem České

republiky nebo cestovním průkazem^18). Po prokázání oprávněnosti

hlasovat v krajském referendu a záznamu do výpisu ze seznamu

oprávněných osob okrsková komise vydá oprávněné osobě hlasovací lístek

a úřední obálku.



(4) Neprokáže-li oprávněná osoba svou totožnost a státní občanství

České republiky, nebude jí hlasování umožněno.



(5) Oprávněná osoba, která se dostavila do hlasovací místnosti s

hlasovacím průkazem, je povinna tento hlasovací průkaz odevzdat

okrskové komisi. Okrsková komise hlasovací průkaz k výpisu ze seznamu

oprávněných osob přiloží a doplní údaje o oprávněné osobě do výpisu ze

seznamu oprávněných osob; poté jí vydá hlasovací lístek a úřední

obálku.



(6) V prostoru určeném pro úpravu hlasovacího lístku nesmí být nikdo

přítomen zároveň s oprávněnou osobou. S oprávněnou osobou, která nemůže

sama upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu anebo nemůže číst nebo

psát, může být s jejím souhlasem v prostoru určeném pro úpravu

hlasovacího lístku přítomna jiná oprávněná osoba, nikoliv však člen

okrskové komise, a hlasovací lístek za ni upravit a vložit do úřední

obálky.



(7) Oprávněná osoba může ze závažných důvodů, zejména zdravotních,

požádat obecní úřad a v den hlasování okrskovou komisi, aby mohla

hlasovat mimo hlasovací místnost, a to pouze v územním obvodu

hlasovacího okrsku, pro který byla okrsková komise zřízena. V takovém

případě okrsková komise vyšle k oprávněné osobě dva své členy s

přenosnou hlasovací schránkou, úřední obálkou a hlasovacím lístkem. Při

hlasování postupují členové okrskové komise tak, aby byla zachována

tajnost hlasování.



§ 38



Způsob hlasování



(1) Po obdržení úřední obálky a hlasovacího lístku vstoupí oprávněná

osoba do prostoru určeného k úpravě hlasovacího lístku, kde hlasovací

lístek předepsaným způsobem upraví a vloží ho do úřední obálky.



(2) Oprávněná osoba v prostoru určeném pro úpravu hlasovacího lístku

označí křížkem v příslušném rámečku předtištěnou odpověď „ano“ nebo

„ne“, pro kterou hlasuje, a vloží tento hlasovací lístek do úřední

obálky. K jiné úpravě hlasovacího lístku se nepřihlíží.



(3) Oprávněná osoba se zdrží hlasování o určité otázce tím, že na

hlasovacím lístku neoznačí křížkem žádnou odpověď.



(4) Oprávněná osoba hlasuje tak, že po opuštění prostoru určeného pro

úpravu hlasovacího lístku vloží úřední obálku s hlasovacím lístkem před

okrskovou komisí do hlasovací schránky. Za oprávněnou osobu, která není

schopna vložit úřední obálku s hlasovacím lístkem do hlasovací

schránky, tak může učinit jiná oprávněná osoba, nikoliv však člen

okrskové komise.



(5) Oprávněné osobě, která se neodebrala do prostoru určeného pro

úpravu hlasovacího lístku, okrsková komise hlasování neumožní.



§ 39



Pořádek v hlasovací místnosti



Za pořádek v hlasovací místnosti odpovídá předseda. Jeho pokyny k

zachování pořádku a důstojného průběhu hlasování jsou závazné pro

všechny přítomné.



§ 40



Přerušení a ukončení hlasování



(1) Nastanou-li skutečnosti, které znemožňují zahájit hlasování,

pokračovat v něm nebo je ukončit, může okrsková komise odložit zahájení

hlasování na pozdější dobu nebo je přerušit, anebo prodloužit dobu

hlasování, nejdéle však o jednu hodinu. Okrsková komise o takovém

opatření vyrozumí oprávněné osoby způsobem v místě obvyklým; vyrozumí

rovněž místní komisi a krajskou komisi.



(2) V případě, že je hlasování přerušeno, uschová okrsková komise

hlasovací dokumentaci, zapečetí hlasovací schránku a přenosnou

hlasovací schránku tak, aby do nich nebylo možno vkládat úřední obálky

nebo je z nich vybírat.



(3) Při opětovném zahájení hlasování předseda za přítomnosti ostatních

členů okrskové komise ověří neporušenost pečetí a sejme je.



(4) Skutečnosti týkající se odložení zahájení hlasování, přerušení

hlasování nebo prodloužení doby hlasování poznamená okrsková komise v

zápise o průběhu a výsledku hlasování.



(5) Jakmile uplyne doba stanovená pro ukončení hlasování, uzavře se

hlasovací místnost, avšak předtím se umožní hlasovat všem, kteří jsou v

hlasovací místnosti nebo před ní. Potom prohlásí předseda hlasování za

ukončené.



HLAVA VI



ZJIŠŤOVÁNÍ VÝSLEDKŮ HLASOVÁNÍ A JEJICH VYHLÁŠENÍ



§ 41



Sčítání hlasů okrskovou komisí



(1) Po ukončení hlasování předseda soustředí nepoužité hlasovací lístky

a nepoužité úřední obálky a zapečetí je. Poté dá otevřít hlasovací

schránku.



(2) V případě, že okrsková komise na žádost oprávněné osoby použila i

přenosnou hlasovací schránku, okrsková komise obsah přenosné hlasovací

schránky po jejím otevření smísí s obsahem hlasovací schránky v

hlasovací místnosti.



(3) Okrsková komise nejprve vyloučí neúřední obálky, poté spočítá

úřední obálky a porovná počet úředních obálek s počtem oprávněných

osob, které hlasovaly v okrsku.



(4) Každý člen okrskové komise může nahlížet do odevzdaných hlasovacích

lístků.



(5) Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou



a) vytištěné a dodané krajským úřadem podle § 34 odst. 3, nebo



b) v úředních obálkách.



(6) Přeložení nebo poškození hlasovacího lístku nemá vliv na jeho

platnost, jsou-li z něj patrny potřebné údaje.



(7) Hlas oprávněné osoby je neplatný,



a) je-li v úřední obálce několik hlasovacích lístků,



b) označila-li křížkem současně odpověď „ano“ i „ne“ u jedné otázky,

nebo



c) označí-li hlasovací lístek jiným způsobem než způsobem stanoveným v

§ 38 odst. 2 a 3.



(8) Platnost hlasovacího lístku potvrdí okrsková komise, přičemž

neplatné hlasovací lístky vyloučí.



(9) Okrsková komise sečte zvlášť hlasy odevzdané pro odpověď „ano“ a

zvlášť hlasy odevzdané pro odpověď „ne“ a zvlášť hlasovací lístky, na

kterých není křížkem označena žádná odpověď, a zjištěný počet zaznamená

v zápise o průběhu a výsledku hlasování (§ 43). Poté předseda zajistí

zapečetění všech hlasovacích lístků. Rozhoduje-li se v krajském

referendu o více otázkách, zjišťují se odevzdané hlasy pro každou

otázku samostatně.



(10) Předseda kontroluje správnost sčítání obálek a správnost sčítání

hlasů.



§ 42



Přítomnost osob při sčítání hlasů



V místnosti, kde okrsková komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni

členové komise vyššího stupně a osoby pověřené hejtmanem kraje, které

zpracovávají výsledky hlasování.



§ 43



Zápis okrskové komise o průběhu a výsledku hlasování v hlasovacím

okrsku



(1) Okrsková komise vyhotoví ve 2 stejnopisech zápis o průběhu a

výsledku hlasování. Zápis podepíší členové okrskové komise; jestliže

některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v

samostatné příloze k zápisu.



(2) V zápise okrskové komise o průběhu a výsledku hlasování se uvede



a) doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě odložení zahájení

hlasování, přerušení hlasování nebo prodloužení doby hlasování s

uvedením důvodů,



b) celkový počet oprávněných osob v hlasovacím okrsku zapsaných ve

výpisu ze seznamu oprávněných osob,



c) počet oprávněných osob, kterým byly vydány hlasovací lístky a úřední

obálky,



d) počet odevzdaných úředních obálek,



e) celkový počet platných hlasů,



f) počet platných hlasů pro jednotlivé odpovědi,



g) počet oprávněných osob, které neoznačily křížkem žádnou odpověď na

otázku a zdržely se tak hlasování,



h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové

komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění a



i) jméno a příjmení člena okrskové komise, který se po určitou dobu

neúčastnil jejího jednání, a důvod a doba jeho neúčasti.



(3) Po sečtení hlasů a podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování

v krajském referendu předá předseda nebo jím pověřený člen okrskové

komise 1 stejnopis zápisu včetně případných příloh neprodleně místní

komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení zasedání; tím není dotčen

postup podle § 25.



§ 44



Zápis místní komise o výsledku hlasování



(1) Místní komise po přezkoumání zápisů okrskových komisí zjistí

celkové výsledky hlasování v krajském referendu v obci.



(2) Místní komise vyhotoví ve dvou stejnopisech zápis. Zápis podepíší

členové místní komise; jestliže některý z členů této komise podpis

odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu.



(3) V zápise místní komise se uvede



a) počet hlasovacích okrsků v obci a počet okrskových komisí, které

předaly výsledek hlasování,



b) celkový počet oprávněných osob zapsaných v obci ve výpisech ze

seznamu oprávněných osob,



c) celkový počet oprávněných osob, kterým byly vydány hlasovací lístky

a úřední obálky,



d) celkový počet odevzdaných úředních obálek,



e) celkový počet platných hlasů,



f) celkový počet platných hlasů pro jednotlivé odpovědi,



g) počet oprávněných osob, které neoznačily křížkem žádnou odpověď na

otázku a zdržely se tak hlasování,



h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány místní komisi,

usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění a



i) jméno a příjmení člena místní komise, který se po určitou dobu

neúčastnil jejího jednání, a důvod a doba jeho neúčasti.



(4) Předseda nebo jím pověřený člen místní komise předá jeden stejnopis

zápisu včetně případných příloh neprodleně krajské komisi.



§ 45



Zápis krajské komise o výsledku hlasování



(1) Krajská komise po přezkoumání zápisů místních komisí zjistí celkové

výsledky hlasování v krajském referendu v kraji.



(2) Krajská komise vyhotoví ve dvou stejnopisech zápis o výsledku

hlasování v kraji. Zápis podepíší členové krajské komise; jestliže

některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v

samostatné příloze k zápisu.



(3) V zápise krajské komise se uvede



a) celkový počet hlasovacích okrsků v kraji a počet okrskových komisí,

které předaly výsledek hlasování,



b) celkový počet oprávněných osob zapsaných ve výpisech ze seznamu

oprávněných osob,



c) celkový počet oprávněných osob, kterým byly vydány hlasovací lístky

a úřední obálky,



d) celkový počet odevzdaných úředních obálek,



e) celkový počet platných hlasů,



f) celkový počet platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé odpovědi,



g) počet oprávněných osob, které neoznačily křížkem žádnou odpověď na

otázku a zdržely se tak hlasování,



h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány krajské

komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění a



i) jméno a příjmení člena krajské komise, který se po určitou dobu

neúčastnil jejího jednání, a důvod a doba jeho neúčasti.



§ 46



Vyhlášení výsledků hlasování



(1) Krajská komise vyhlásí výsledky hlasování v krajském referendu

zveřejněním na úřední desce krajského úřadu neprodleně po vyhotovení

zápisu o výsledku hlasování podle § 45 po dobu 15 dnů.



(2) Dnem vyhlášení výsledků hlasování v krajském referendu je první den

vyvěšení těchto výsledků na úřední desce krajského úřadu.



HLAVA VII



OZNAMOVACÍ POVINNOST



§ 47



(1) Vyhlášení krajského referenda, výsledek hlasování v krajském

referendu a provedení rozhodnutí přijatého v krajském referendu oznámí

hejtman kraje Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“), a to do 5

dnů od této skutečnosti.



(2) Není-li možné rozhodnutí krajského referenda provést pro jeho

rozpor s právním předpisem, oznámí tuto skutečnost hejtman kraje

ministerstvu, a to do 30 dnů ode dne vyhlášení výsledků krajského

referenda.



HLAVA VIII



PLATNOST A ZÁVAZNOST KRAJSKÉHO REFERENDA



§ 48



(1) K platnosti rozhodnutí v krajském referendu je třeba účasti alespoň

35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob.



(2) Rozhodnutí v krajském referendu je závazné, hlasovala-li pro ně

nadpoloviční většina oprávněných osob, které se krajského referenda

zúčastnily, a alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech

oprávněných osob.



§ 49



Rozhodnutí v krajském referendu je pro zastupitelstvo kraje a orgány

kraje závazné.



HLAVA IX



SPOLEČNÁ USTANOVENÍ



§ 50



(1) Plnění úkolů kraje podle tohoto zákona je výkonem samostatné

působnosti.



(2) Kraj upraví rozhodnutím zastupitelstva



a) výši zvláštní odměny poskytované členovi, případně předsedovi

okrskové, místní a krajské komise za výkon funkce podle § 27 odst. 2,



b) druh, rozsah, způsob a postup úhrady běžných výdajů spojených s

organizací a konáním referenda, které mohou být hrazeny podle § 52

odst. 1 z rozpočtu kraje jiným subjektům.



§ 51



Působnosti stanovené obecnímu úřadu a starostovi obce podle tohoto

zákona jsou výkonem přenesené působnosti.



§ 52



Náklady krajského referenda



(1) Kraj hradí ze svého rozpočtu výdaje orgánů státní správy, kraje,

obcí, měst, městských částí a městských obvodů a okrskových komisí

spojené s konáním krajského referenda.



(2) Koná-li se krajské referendum na návrh přípravného výboru, nejsou

součástí výdajů podle odstavce 1 výdaje spojené s činností přípravného

výboru, se získáním podpisů oprávněných osob podporujících konání

krajského referenda a náklady na kampaň.



§ 53



Lhůty



(1) Lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty

učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin.



(2) Lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání.



§ 54



Počet oprávněných osob



Počet oprávněných osob se zjišťuje z počtu obyvatel kraje podle stavu k

1. lednu toho roku, v němž byl návrh přípravného výboru podán.



HLAVA X



PŘESTUPKY



§ 55



(1) Přestupku se dopustí oprávněná osoba, která úmyslně podepíše

podpisovou listinu k témuž návrhu přípravného výboru více než jednou.



(2) Přestupku se dopustí fyzická osoba, která úmyslně podepíše

podpisovou listinu k návrhu přípravného výboru, ač není oprávněnou

osobou.



(3) Přestupku se dopustí fyzická osoba, která v podpisové listině uvede

nepravdivé údaje.



(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu až do výše 3

000 Kč.



(5) Na přestupek a jeho projednání se vztahuje zvláštní právní

předpis^19); výkon této působnosti je výkonem přenesené působnosti

kraje.



(6) K projednání přestupků podle odstavců 1 až 3 je příslušný krajský

úřad.



HLAVA XI



SOUDNÍ PŘEZKUM



§ 56



Soudní ochrana návrhu přípravného výboru



(1) Právo domáhat se ochrany u soudu podle zvláštního právního

předpisu^20) má přípravný výbor, jestliže



a) nesouhlasí s výzvou krajského úřadu k odstranění vad podle § 12

odst. 2,



b) zastupitelstvo kraje nerozhodlo o návrhu přípravného výboru podle §

13 odst. 1 písm. a) nebo rozhodlo o tom, že krajské referendum

nevyhlásí podle § 13 odst. 1 písm. b).



(2) Návrh je třeba podat nejpozději



a) do 10 dnů od doručení písemné výzvy k odstranění vad,



b) do 20 dnů od jednání zastupitelstva kraje, kde měl být návrh

přípravného výboru projednán, nebo od jednání zastupitelstva kraje, na

kterém toto zastupitelstvo rozhodlo, že krajské referendum nevyhlásí.



(3) Rozhodnutí soudu o návrhu podle odstavce 1 písm. b) nahrazuje

rozhodnutí zastupitelstva kraje.



§ 57



Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v

krajském referendu



(1) Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti

rozhodnutí v krajském referendu^20) může podat u soudu každá oprávněná

osoba nebo přípravný výbor, mají-li za to, že došlo k takovému porušení

ustanovení tohoto zákona, které mohlo ovlivnit jeho výsledek, bylo

konáno krajské referendum o věci, která nepatří do samostatné

působnosti kraje, nebo bylo konáno krajské referendum o věci, o níž

krajské referendum nelze podle § 7 konat.



(2) Návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků

hlasování.



ČÁST DRUHÁ



Změna zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění

pozdějších předpisů



§ 58



Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č.

273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č.

231/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 404/2002 Sb.,

zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb.,

zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb.,

zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb.,

zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 298/2008 Sb.,

zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb.

a zákona č. 326/2009 Sb., se mění takto:



1. V § 12 odst. 2 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a

doplňuje se písmeno g), které zní:



„g) hlasovat v krajském referendu za podmínek stanovených zvláštním

zákonem.“.



2. V § 35 odst. 2 se za písmeno t) vkládá nové písmeno u), které zní:



„u) rozhodovat o vyhlášení krajského referenda,“.



Dosavadní písmeno u) se označuje jako písmeno v).



ČÁST TŘETÍ



Změna zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších

předpisů



§ 59



Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003

Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004

Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005

Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006

Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006

Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 216/2008

Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009

Sb. a zákona č. 320/2009 Sb., se mění takto:



1. V § 4 odst. 2 písm. a), v části třetí hlavě II v nadpisu dílu 4 a v

§ 104 odst. 1 se za slovo „místního“ vkládají slova „a krajského“.



2. Za § 91a se vkládá nový § 91b, který včetně nadpisu a poznámek pod

čarou č. 21c a 21d zní:



㤠91b



Ochrana ve věcech krajského referenda



(1) Návrhem se u soudu lze za podmínek stanovených zvláštním

zákonem^21c) domáhat



a) určení, že návrh na konání krajského referenda nemá nedostatky,



b) vyhlášení krajského referenda,



c) vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatého v krajském referendu,



d) vyslovení neplatnosti hlasování v krajském referendu.



(2) Účastníky řízení jsou přípravný výbor^21d) a příslušný kraj; v

případě návrhu podle odstavce 1 písm. c) a d) i osoba oprávněná

hlasovat v krajském referendu.



(3) Soud rozhodne usnesením do 30 dnů. Jednání není třeba nařizovat.



21c) § 56 a 57 zákona č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně

některých zákonů.



21d) § 9 zákona č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně

některých zákonů.“.



ČÁST ČTVRTÁ



ÚČINNOST



§ 60



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.



Vlček v. r.



Fischer v. r.



1) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních

samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č.

1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č.

176/2001 Sb.



2) § 4 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o

změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



3) § 55 až 65 občanského zákoníku.



4) § 9 odst. 4 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve

znění pozdějších předpisů.



5) § 1 odst. 2 a 3 zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím

zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.



6) § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých

zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.



Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění

ústavního zákona č. 300/2000 Sb.



Čl. 43 odst. 1 Ústavy České republiky.



7) § 11 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění

pozdějších předpisů.



8) § 35 odst. 2 písm. i) zákona č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších

předpisů.



9) § 35 odst. 2 písm. n) zákona č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších

předpisů.



10) Například zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších

předpisů.



11) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o

změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších

předpisů.



12) § 203 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších

předpisů.



13) § 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších

úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o

výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.



14) § 17 a následující zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do

zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších

předpisů.



15) § 26 zákona č. 491/2001 Sb.



16) § 28 zákona č. 491/2001 Sb.



17) Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a

o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.



18) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších

předpisů.



Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č.

283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,

(zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.



19) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.



20) § 91b zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona

č. 118/2010 Sb.