, kterou se vydává řád výkonu vazby


Published: 1994

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$20 per month, or Get a Day Pass for only USD$4.99.
109/1994 Sb.



VYHLÁŠKA



Ministerstva spravedlnosti



ze dne 21. dubna 1994,



kterou se vydává řád výkonu vazby



Změna: 292/2001 Sb.



Změna: 377/2004 Sb.



Změna: 242/2006 Sb.



Změna: 18/2015 Sb.



Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 31 zákona č. 293/1993 Sb., o

výkonu vazby (dále jen "zákon"):



ČÁST PRVNÍ



OBECNÁ ČÁST



HLAVA PRVNÍ



ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ



§ 1



(1) Kde tato vyhláška upravuje působnost a úkoly zaměstnance Vězeňské

služby České republiky (dále jen „Vězeňská služba“), rozumí se jím i

příslušník Vězeňské služby, pokud jednotlivá ustanovení nestanoví

jinak.



(2) Pro účely této vyhlášky se pověřenou osobou vykonávající

duchovenskou činnost (dále jen "pověřená osoba") rozumí kvalifikovaný

duchovní, který je k vykonávání této činnosti pověřen vedením příslušné

církve nebo náboženské společnosti, a s jeho působením ve věznici po

písemném vyjádření vězeňské duchovní služby vyslovil ředitel věznice

souhlas.



§ 2



(1) Sociálním zaměstnancem oprávněným poskytovat obviněným sociální

služby se pro účely této vyhlášky, pokud dále není stanoveno jinak,

rozumí sociální pracovník Vězeňské služby nebo sociální kurátor

obecních úřadů obcí s rozšířenou působností nebo střediska sociální

prevence, který je pověřen vedoucím příslušného úřadu nebo střediska

poskytovat sociální služby obviněným, a s jehož pověřením vyslovil

ředitel věznice souhlas.



(2) Příslušným orgánem činným v trestním řízení se rozumí v přípravném

řízení od zahájení trestního stíhání obviněného do podání obžaloby

státní zástupce a policejní orgán, kteří jsou činní v řízení, v jehož

rámci byl obviněný vzat do vazby, a v řízení před soudem předseda

senátu nebo soudce soudu, který rozhoduje o obžalobě. Pokud tato

vyhláška hovoří o obviněném, rozumí se jím též obžalovaný.



§ 3



(1) Způsob realizace práv a povinností v jednotlivých vazebních

věznicích nebo ve zvláštních odděleních věznic (dále jen "věznice")

stanoví ředitel věznice v souladu se zákonem a touto vyhláškou ve

vnitřním řádu věznice (dále jen "vnitřní řád"), jímž se řídí chod

věznice a činnost obviněných.



(2) Ve vnitřním řádu se upraví podrobnosti týkající se práv a

povinností obviněných, denního pořádku ve věznici, zejména časový

rozvrh preventivně výchovných, vzdělávacích, zájmových a sportovních

programů, vycházek, koupání, nákupů, půjčování knih a společenských

her, poskytování diagnostické a léčebné péče a uspokojování dalších

nároků obviněných tak, aby vnitřní řád poskytoval obviněným ucelený

přehled informací o způsobu zajišťování těchto práv a o jejich

povinnostech. Ve vnitřním řádu se také upraví odlišnosti při

zabezpečování výkonu vazby u zvláštních skupin obviněných v souladu se

zákonem a touto vyhláškou.



(3) Vnitřní řád se vyvěšuje v jednotlivých celách nebo v jiných

obviněným běžně přístupných prostorách.



§ 4



Bylo-li nařízeno vyšetření duševního stavu obviněného ve vazbě některým

orgánem uvedeným v § 116 odst. 2 trestního řádu, provede se ve

specializovaném oddělení věznice. Nelze-li vyšetření provést ve

věznici, provede se ve zdravotnickém zařízení mimo věznici. Ostrahu

obviněného v takovém případě zajišťuje správa nejbližší věznice.



§ 4a



Zacházení s obviněnými



(1) K omezení negativních účinků izolace obviněného od společnosti jeho

vzetím do vazby a v souladu s účelem vazby věznice vytváří vhodné

podmínky pro preventivně výchovné, vzdělávací, zájmové a sportovní

programy. K tomu přijímá vhodná opatření zejména v oblasti personální,

materiálně technické a organizační, spolupracuje s příslušnými státními

orgány a institucemi, církvemi a náboženskými společnostmi a zájmovými

sdruženími občanů.



(2) Věznice nabídne obviněnému účast v nejméně jednom preventivně

výchovném, vzdělávacím, zájmovém a sportovním programu.



(3) Ustanovení § 7 zákona se při realizaci preventivně výchovných,

vzdělávacích, zájmových a sportovních programů užije přiměřeně.

Společná účast mužů a žen, jakož i obviněných, u nichž je důvodem vazby

obava, že budou mařit objasňování skutečností závažných pro trestní

stíhání^1a), s ostatními obviněnými není přípustná.



HLAVA DRUHÁ



PŘIJÍMÁNÍ A UMÍSŤOVÁNÍ OBVINĚNÝCH



§ 5



(1) Písemný příkaz k přijetí obviněného do vazby musí obsahovat údaje

potřebné k rozhodnutí o umístění obviněného (zejména z něj musí být

patrný důvod vazby, a to alespoň uvedením citace příslušné části

ustanovení § 67 nebo § 350c trestního řádu nebo příslušných ustanovení

zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních a z ní

případně vyplývající opatření ke kontrole korespondence, režimu

návštěv), rodné číslo a státní občanství obviněného, jména, příjmení a

data narození obviněných, proti nimž je vedeno společné trestní řízení

nebo jejichž trestní věci spolu souvisí včetně uvedení důvodu jejich

vazby. V příkazu vydaném v přípravném řízení musí být dále uvedeno

státní zastupitelství a policejní orgán činní v přípravném řízení a

spisové značky, pod nimiž je u těchto orgánů věc vedena. V případě, že

tyto údaje nejsou v příkazu obsaženy, věznice si je bez odkladu vyžádá

u příslušného soudu.



(2) Rozhodnutí o vzetí obviněného do vazby a písemný příkaz k přijetí

musí být opatřeny podpisem soudce a otiskem kulatého úředního razítka

soudu, který rozhodnutí vydal. Pokud je některý z těchto dokladů zaslán

faxem, vždy se zpětně ověří jeho pravost a správnost a ověření se na

tento doklad vyznačí.



§ 6



(1) Při přijetí do věznice je nutno ověřit totožnost obviněného, aby

byla s ohledem na všechny dostupné doklady vyloučena jeho záměna s

jinou osobou. Nemá-li obviněný u sebe žádný osobní doklad, správa

věznice požádá orgán Policie České republiky (dále jen „orgán

Policie“), který jej do věznice předvedl, aby neprodleně zjistil jeho

totožnost a výsledek zjištění sdělil správě věznice.



(2) Pokud je totožnost obviněného na dokladech vyznačena příslušnými

orgány soudu nebo policejním orgánem, lze obviněného do věznice

přijmout i bez dokladů totožnosti.



§ 7



(1) Při přijetí do věznice se u obviněného provede osobní prohlídka a

prohlídka věcí, které má u sebe. Prohlídka se provede ještě v době

přítomnosti předvádějícího orgánu Policie ve věznici. V případě

zjevných stop po zranění na těle obviněného se vyhotoví záznam a

předvádějícímu orgánu Policie se umožní, aby se k němu vyjádřil a

případně přiložil zprávu o lékařské prohlídce.



(2) Osoba, která osobní prohlídku provádí nebo je osobní prohlídce

přítomna, musí být stejného pohlaví jako obviněný.



§ 8



(1) Při přijetí do věznice se obviněný poučí o všech právech a

povinnostech, které má během výkonu vazby. O poučení se vyhotoví

záznam, který obviněný podepíše.



(2) Při přijetí obviněného do věznice se provedou potřebná hygienická a

protiepidemická opatření.



(3) Změnu zevnějšku obviněného (úprava vlasů a vousů) lze provést jen

se souhlasem obviněného za předpokladu, že orgán činný v trestním

řízení nepožádal, aby zevnějšek obviněného zůstal v zájmu trestního

stíhání beze změn.



(4) Správa věznice převezme po dobu trvání vazby do úschovy věc, kterou

má obviněný u sebe, pokud o to obviněný požádá, nebo věc, kterou

obviněný nesmí mít na cele.



(5) Po přijetí obviněného se provede vstupní lékařská prohlídka.



Umísťování do cel



§ 9



(1) Za podmínek stanovených v § 7 zákona se umísťují



a) obvinění, u nichž je podezření na infekční nemoc, do izolačních cel

nebo do cel v příslušném nemocničním zařízení Vězeňské služby,



b) nemocní obvinění do zvláštních, k tomu účelu zřízených cel,



c) obvinění s výrazně sníženou tělesnou hmotností, se zjevně nízkou

mentální úrovní, nebo obvinění, u nichž to doporučil lékař nebo

psycholog, do cel se zvýšeným dohledem zaměstnanců Vězeňské služby.



(2) Před provedením potřebných hygienických a protiepidemických

opatření lze do zvláštní cely umístit obviněného, u něhož to vyžaduje

jeho stav při přijetí do věznice.



(3) Obvinění, kteří jsou stíháni pro některý z trestných činů uvedených

v § 88 odst. 4 trestního zákoníku, se umísťují odděleně od ostatních

obviněných, nebrání-li tomu zvlášť významná skutečnost, zejména že ve

věznici je pouze jediný obviněný stíhaný pro takový trestný čin.



§ 10



(1) Obviněného, který se ve vazbě chová agresivně nebo soustavně

porušuje řád výkonu vazby nebo vnitřní řád, lze umístit na celu se

zařízením a vybavením zabezpečeným proti poškození.



(2) Na celu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením se zpravidla

umístí obviněný uvedený v § 7 odst. 2 písm. a) zákona, obviněný, který

v posledních pěti letech uprchl z vazby, z výkonu trestu nebo z výkonu

zabezpečovací detence, a obviněný, proti němuž bylo zahájeno trestní

stíhání pro trestný čin spáchaný během výkonu vazby.



§ 11



(1) Pro obviněné v akutní duševní tísni se ve věznici zřizuje krizové

oddělení.



(2) Obviněného, který vzhledem ke svému duševnímu stavu ohrožuje sebe

nebo okolí, lze na základě doporučení lékaře umístit na nezbytně nutnou

dobu na zvláštní celu, která je součástí krizového oddělení.



§ 12



(1) Ředitel věznice nebo jím pověřený zaměstnanec určí, do které cely

bude obviněný umístěn.



(2) O každém umístění obviněného na jinou celu musí být v evidenčních

pomůckách správy věznice veden přesný záznam, včetně označení důvodu

takového postupu.



§ 13



Výkon vazby se zmírněným režimem



(1) Do oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem se zpravidla na návrh

příslušné komise umístí obviněný, který svým chováním dává záruku, že

volným pohybem ve vymezeném prostoru oddělení a stykem s ostatními

obviněnými nebude narušovat účel vazby a vnitřní řád.



(2) Zařazením obviněného do oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem

není dotčeno ustanovení § 7 zákona.



Základní vybavení cel



§ 14



(1) Kromě vybavení uvedeného v § 9 zákona musí být v cele umyvadlo s

tekoucí vodou.



(2) Cely musí být denně dostatečně větrány, vytápěny a osvětlovány

podle obecně platných norem, přičemž v době od večerky do budíčku lze v

odůvodněných případech užívat tlumené osvětlení.



(3) Jednopatrová lůžka na cele lze užívat, jen bude-li mezi ložnými

plochami dolního a horního lůžka zachována vzdálenost nejméně 80 cm a

bude-li na jednoho obviněného připadat nejméně 7 m3 vzduchu. Horní

lůžko musí být opatřeno podložkou, která nepropouští prach.



(4) K udržování pořádku, čistoty a hygieny v celách se obviněným

vydávají v potřebném množství běžné čisticí a dezinfekční prostředky.



§ 15



(1) V cele určené pro ubytování více obviněných musí na jednoho

obviněného připadat ubytovací plocha nejméně 4 m2. Cela určená k

ubytování pouze jedné osoby nesmí mít ubytovací plochu menší než 6 m2.



(2) Umístit obviněného do cely, v níž na něho připadne ubytovací plocha

menší než 4 m2, lze pouze tehdy, když celkový počet obviněných v rámci

obvodu vrchního soudu překročí ubytovací kapacitu věznic stanovenou

tak, aby na jednoho obviněného připadala ubytovací plocha alespoň 4 m2.



Předvádění obviněných



§ 16



(1) Obvinění se předvádějí k orgánům činným v trestním řízení, jiným

orgánům veřejné moci, které konají úkony v řízení, jež se jich

dotýkají, obhájcům, advokátům, kteří obviněné zastupují v jiné věci, a

znalcům, jakož i k orgánům a osobám pověřeným prováděním kontroly a

dozoru nad výkonem vazby.



(2) Předvedení obviněného, u něhož je důvodem vazby obava, že bude

mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, k osobám

uvedeným v § 1 odst. 2, § 2 odst. 1 a úředníkovi Probační a mediační

služby, se uskuteční na jejich žádost, pokud s tím obviněný souhlasí a

jestliže orgán činný v trestním řízení nerozhodl jinak. Pověřené osobě

se umožní poskytnutí duchovní služby obviněnému na jeho žádost vždy,

je-li ohrožen jeho život a zdraví.



(3) Předvedení obviněného, u něhož je důvodem vazby obava, že bude

mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, k jiným

orgánům veřejné moci, které konají úkony v řízení, jež se ho dotýkají,

nebo k advokátovi, který jej zastupuje v jiné věci, se uskuteční, pokud

s tím orgán činný v trestním řízení souhlasí.



§ 17



(1) K obhájci se obviněný předvede, pokud obhájce prokáže oprávnění k

rozmluvě nebo k návštěvě plnou mocí, v níž je zmocněn k zastupování v

trestní věci nebo písemným opatřením soudu o ustanovení advokáta

obhájcem obviněného.^1) Předvedení obviněného za účelem návštěvy nebo

rozmluvy s obhájcem nelze odepřít.



(2) K policejnímu orgánu se obviněný předvede na základě písemné

žádosti podepsané nejbližším oprávněným nadřízeným příslušné osoby

služebně činné v policejním orgánu a opatřené otiskem kulatého úředního

razítka. Má-li být obviněný předveden k jinému policejnímu orgánu, je

třeba k žádosti přiložit písemný souhlas policejního orgánu, který je

činný v trestním řízení, v jehož rámci byl obviněný vzat do vazby.



(3) Při předvádění obviněného k advokátovi, který obviněného zastupuje

v jiné věci, se přiměřeně použije odstavec 1.



§ 18



(1) Obviněný se předvádí zpravidla jen do místnosti k tomu účelu

zřízené. Obviněný si smí do této místnosti vzít sebou věci, které

bezprostředně souvisejí s jeho obhajobou nebo s řízením ve věci.



(2) Ředitel věznice je při předvádění obviněného k oprávněným orgánům a

osobám povinen vytvořit podmínky umožňující pověřenému zaměstnanci

Vězeňské služby rozhovor mezi obviněným a těmito orgány a osobami

vidět, ne však slyšet.



(3) Předvést obviněného mimo věznici lze jen tehdy, jde-li o úkon,

který nelze vykonat ve věznici, anebo vyžadují-li jiné, zvláštního

zřetele hodné důvody, aby úkon byl proveden mimo věznici. Na úkony

prováděné policejním orgánem mimo věznici se užije ustanovení § 19

odst. 1.



§ 19



Předávání obviněných



(1) Obviněný se předá policejnímu orgánu mimo věznici na dobu nutnou k

provedení úkonu na základě písemné žádosti obsahující odůvodnění

takového postupu. Jde-li o předání na dobu nepřevyšující 24 hodiny,

musí být žádost schválena ředitelem příslušného útvaru Policie České

republiky, který činí úkony trestního stíhání obviněného, v jehož rámci

byl obviněný vzat do vazby, vedoucím územního odboru příslušného

krajského ředitelství Policie České republiky, ředitelem Úřadu služby

kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia Policie České

republiky nebo vedoucím oddělení Generální inspekce bezpečnostních

sborů; v ostatních případech žádost schvaluje státní zástupce, který

nad věcí vykonává dozor.



(2) Jestliže je obviněný předán na dobu převyšující 24 hodiny a úkon je

prováděn mimo obec, v níž se nachází věznice, kde je obviněný umístěn,

může být do ukončení úkonu obviněný umístěn ve věznici, která je

nejblíže místu, kde je úkon prováděn.



(3) V době od předání obviněného policejnímu orgánu až do jeho vrácení

nebo umístění do jiné věznice orgány Vězeňské služby neodpovídají za

ostrahu obviněného.



Přemísťování obviněných



§ 20



(1) Přemístit obviněného do jiné věznice lze jen na základě písemného

příkazu soudu a v přípravném řízení státního zástupce.



(2) Ve zvlášť odůvodněných případech lze obviněného přemístit do jiné

věznice orgánem Vězeňské služby, který o této skutečnosti bez odkladu

vyrozumí obhájce obviněného, příslušný soud a v přípravném řízení

státního zástupce.



(3) Je-li třeba neodkladně zajistit lůžkovou péči ve zdravotnickém

zařízení umístěném v jiné věznici, lze obviněného přemístit i bez

příkazu. O přemístění je však třeba bez odkladu vyrozumět příslušný

soud a v přípravném řízení státního zástupce. Obdobně se postupuje,

je-li neodkladně třeba zajistit lůžkovou péči ve zdravotnickém zařízení

mimo věznici. V takovém případě náležitý dohled nad obviněným

zabezpečuje správa nejbližší věznice.



§ 21



O přemístění obviněného na dobu delší než patnáct dnů je správa

věznice, z níž je obviněný přemísťován, povinna na žádost obviněného

vyrozumět jeho rodinu nebo jinou jím určenou blízkou osobu.



HLAVA TŘETÍ



POSTUP PŘI PROPOUŠTĚNÍ A ÚMRTÍ OBVINĚNÝCH



Propouštění obviněných



§ 22



(1) Obdrží-li věznice písemný příkaz k propuštění, je povinna

obviněného propustit neodkladně. Příkaz k propuštění musí být opatřen

podpisem soudce nebo státního zástupce2) a otiskem kulatého úředního

razítka soudu nebo státního zastupitelství, kterým byl příkaz k

propuštění vydán. Nařídí-li v řízení o udělení milosti prezident

republiky nebo ministr spravedlnosti propuštění obviněného z vazby,

provádí toto rozhodnutí Ministerstvo spravedlnosti, které postupuje

obdobným způsobem. Je-li takový příkaz zaslán faxem, vždy se zpětně

ověří jeho pravost a správnost a ověření se na tento doklad vyznačí.



(2) Příkazu k propuštění není třeba, jestliže se obviněný převádí z

vazby do výkonu trestu odnětí svobody na základě opatření soudu

příslušného k rozhodnutí o vazbě vydaného v trestní věci, v níž byl

obviněný ve vazbě.



(3) Je-li rozhodnutí soudu o propuštění obviněného z vazby vykonatelné,

propustí se obviněný, který byl k soudu předveden, ihned z vazby v

případě, že na tom trvá. Příslušník Vězeňské služby s propuštěným

projedná způsob realizace dalších opatření. Jinak se obviněný propustí

po návratu do věznice.



§ 23



(1) Před propuštěním obviněného z vazby musí být ověřena jeho

totožnost, aby byla vyloučena záměna s jinou osobou.



(2) O propuštění obviněného z vazby se vyrozumí orgány činné v trestním

řízení.



(3) Propuštěnému se vydají všechny věci, které byly v úschově správy

věznice; jejich převzetí potvrdí propuštěný svým podpisem. Propuštěnému

se vydá potvrzení o propuštění z vazby a v případě potřeby se zároveň

poučí o možnosti obracet se na příslušné orgány a instituce s žádostmi

o pomoc při řešení jeho naléhavých sociálních problémů.



(4) Před propuštěním obviněného z vazby se provede výstupní lékařská

prohlídka.



§ 24



(1) Nemá-li propuštěný, zejména s ohledem na roční období, přiměřené

oblečení, půjčí mu správa věznice na písemné potvrzení vhodný oděv.

Nemá-li propuštěný peníze na zakoupení jízdenky do místa bydliště,

ředitel věznice zpravidla rozhodne, že se propuštěnému půjčí přiměřená

peněžitá částka.



(2) V případě hodného zvláštního zřetele může ředitel věznice

rozhodnout, že obviněný není povinen zapůjčený oděv nebo peněžitou

částku vrátit.



(3) Je-li propouštěný nemocen, postupuje se v případě potřeby jeho

předání do péče dalšího poskytovatele zdravotních služeb podle zákona

upravujícího poskytování zdravotních služeb.



Postup při úmrtí obviněného



§ 25



(1) Každé úmrtí obviněného ve vazbě musí být neprodleně hlášeno

příslušnému orgánu činnému v trestním řízení, státnímu zástupci, který

provádí dozor nad výkonem vazby, Generálnímu ředitelství Vězeňské

služby a příslušnému orgánu pověřenému vedením matriky.



(2) O úmrtí obviněného vyrozumí ředitel věznice nebo jím pověřený

zaměstnanec Vězeňské služby ihned lékaře. Dále vyrozumí osoby uvedené v

§ 18 odst. 7 zákona a oznámí jim identifikační údaje poskytovatele

zdravotních služeb provádějícího pitvu.



(3) Pokud osoby uvedené v odstavci 2 ve stanovené lhůtě tělo zemřelého

nepřevezmou, nebo zemřelý žádné příbuzné nemá, zajistí pohřeb v souladu

se zvláštním právním předpisem obec, v jejímž územním obvodu se věznice

nachází.



(4) Pokud si osoby uvedené v odstavci 2 převezmou tělo zemřelého

obviněného k pohřbení, nesou výlohy s tím spojené.



§ 26



(1) Při každém úmrtí obviněného ředitel věznice nebo jím pověřený

příslušník Vězeňské služby ihned učiní opatření k zajištění místa, kde

k úmrtí došlo, a umožní příslušným orgánům zjištění okolností úmrtí.



(2) Seznam věcí, které měl zemřelý u sebe a které jsou v úschově

věznice, předá správa věznice okresnímu soudu, v jehož obvodu měl

zemřelý poslední trvalý pobyt, a vyčká jeho sdělení, komu takové věci

vydat.



HLAVA ČTVRTÁ



REALIZACE PRÁV A POVINNOSTÍ OBVINĚNÝCH



Stravování obviněných



§ 27



(1) Strava se poskytuje obviněným podle stravní normy, která obsahuje

složení, množství a nutriční hodnotu potravin v rámci stanoveného

peněžního limitu na osobu a den v závislosti na věkové kategorii,

zdravotním stavu a případném pracovním zařazení obviněného.



(2) O přiznání léčebné výživy, jejím druhu a délce trvání rozhoduje

lékař.



(3) Obviněným, kterým není v cele umožněna vlastní příprava kávy nebo

čaje, se poskytuje nejméně dvakrát denně vřelá voda na přípravu nápojů.



§ 28



(1) Pokud obviněný, který má v úschově věznice dostatek peněžních

prostředků, požádá o nákup oběda z vývařovny pro zaměstnance Vězeňské

služby, jeho žádosti se vyhoví, nebrání-li tomu kapacitní podmínky

vývařovny.



(2) Obviněnému, který vzhledem ke svému založení nebo přesvědčení

nechce akceptovat běžné stravovací zvyklosti, se umožní pořizovat na

vlastní náklady doplňkovou stravu v přijatelném rozsahu, pokud to

podmínky ve věznici dovolují; nárok na poskytnutí stravy podle § 27

odst. 1 tím není dotčen.



Vystrojování obviněných



§ 29



(1) Obviněný používá po dobu vazby zpravidla vlastní oděv, prádlo a

obuv, a to za předpokladu splnění zákonem stanovených podmínek.

Nejsou-li tyto podmínky splněny, ředitel věznice nebo jím pověřený

zaměstnanec Vězeňské služby rozhodne o povinnosti obviněného používat

vězeňský oděv, prádlo a obuv. Správa věznice je povinna zabezpečit po

provedení potřebných opatření uschování oděvu, prádla a obuvi

obviněného ve věznici.



(2) Výměna vlastního osobního prádla musí být zabezpečena nejméně

jednou týdně.



§ 30



(1) Používá-li obviněný vězeňský oděv, prádlo a obuv, je povinen dbát o

jejich čistotu a udržení ve stavu způsobilém k řádnému užívání.



(2) V případě, že to podmínky ve věznici umožňují, obviněnému, který o

to požádá, se na jeho náklady může zabezpečit vyprání vlastního prádla

nebo oděvu v příslušném zařízení věznice.



(3) Výměna vězeňského osobního prádla se provádí jednou týdně,

vězeňského oděvu nebo obuvi podle potřeby a vězeňského ložního prádla

jednou za 14 dní.



(4) Výměnu vlastního oděvu, prádla nebo obuvi lze uskutečňovat

zasíláním poštou, při návštěvách obviněného nebo po dohodě se správou

věznice též individuální donáškou do věznice.



§ 31



Obviněnému, který se zúčastní úkonu mimo věznici, se vždy zajistí

vydání jeho vlastního oděvu, prádla a obuvi. Je-li tento oděv esteticky

nebo jinak nevhodný, správa věznice mu odpovídající oděv zapůjčí.



Péče o zdraví



§ 32



(1) Zdravotní služby obviněnému poskytuje Vězeňská služba ve svých

zdravotnických zařízeních a v případě potřeby je zajištuje ve

spolupráci s jinými poskytovateli zdravotních služeb.



(2) Pokud zdravotní stav obviněného vyžaduje poskytnutí neodkladné

zdravotní péče a není-li možné ji poskytnout ve zdravotnickém zařízení

Vězeňské služby, musí být orgánem Vězeňské služby přivolána lékařská

pohotovostní služba nebo zdravotnická záchranná služba.



(3) V případě, že lékař poskytovatele lékařské pohotovostní služby nebo

zdravotnické záchranné služby nařídí převoz za účelem poskytnutí

ambulantní nebo lůžkové zdravotní péče v nejbližším zdravotnickém

zařízení jiného poskytovatele oprávněného potřebné zdravotní služby

poskytovat, anebo k hospitalizaci v některém zdravotnickém zařízení

lůžkové zdravotní péče Vězeňské služby, jsou jeho pokyny k provedení

tohoto postupu pro orgány Vězeňské služby závazné a musí být splněny

neodkladně.



§ 33



O odmítání stravy obviněným musí být neprodleně vyrozuměn lékař, který

zdravotní stav obviněného soustavně kontroluje a rozhoduje o způsobu

dohledu nad jeho zdravotním stavem, a státní zástupce, který vykonává

dozor nad výkonem vazby.



§ 34



(1) Jestliže se obviněný zúčastnil provádění úkonu mimo věznici a

nepřetržitá doba ke spánku nebyla dodržena, může odpočívat na lůžku v

ložním prádle přiměřenou dobu po budíčku.



(2) Obviněný může i během dne v době od 08,00 hod. do večerky odpočívat

na lůžku, a to ve vlastním nebo vězeňském oděvu.



(3) Nepřetržitá doba ke spánku je doba stanovená ve vnitřním řádu od

večerky do budíčku. Tato doba může být zejména ve dnech pracovního

klidu stanovena s ohledem na zajištění chodu a činnost věznice odlišně

od doby určené pro pracovní dny.



§ 35



(1) Věznice je povinna vytvořit náležité podmínky pro dodržování osobní

hygieny obviněných tak, aby bylo zajištěno denní umývání, pravidelné

holení a vykonávání běžných hygienických úkonů.



(2) Obviněný smí mít u sebe na cele základní hygienické potřeby včetně

elektrického holicího strojku.



(3) Obviněnému, který nemá peněžní prostředky, poskytne správa věznice

základní hygienické potřeby v nutném množství a sortimentu.



§ 36



Koupání obviněných



(1) Správa věznice zajistí, aby obvinění měli možnost se koupat v teplé

vodě nejméně dvakrát týdně.



(2) Na základě doporučení lékaře, nebo vyžadují-li to hygienické

důvody, zajistí správa věznice koupání obviněných častěji.



(3) Obviněné při koupání střeží osoba stejného pohlaví. Zpravidla při

koupání může být provedena zraková prohlídka zaměřená na zjištění stop

po fyzickém násilí na těle obviněného.



(4) Za koupání v teplé vodě se v podmínkách výkonu vazby považuje

sprchování teplou vodou.



(5) Pokud z provozních nebo energetických důvodů nelze koupání podle

odstavce 1 zabezpečit, musí být vždy zajištěna možnost řádného umytí v

teplé vodě.



Vycházky obviněných



§ 37



Vycházkovým prostorem je vymezený prostor věznice za tímto účelem

zřízený a vybavený odpovídajícím stavebně technickým zabezpečením. Při

vycházkách jsou obvinění pod přímým dohledem zaměstnance Vězeňské

služby.



§ 38



(1) Obviněný musí mít na vycházce vlastní nebo vězeňský oděv a obuv

přiměřené povětrnostním podmínkám.



(2) O účasti na vycházkách vede správa věznice jmenovitý přehled.



Korespondence obviněných



§ 39



Pokud jsou k písemnému sdělení přiloženy potraviny nebo věci osobní

potřeby, považuje se zásilka za balíček ve smyslu § 16 odst. 2 zákona.



§ 40



(1) Obviněný může přijímat a odesílat korespondenci pouze písemnou

formou prostřednictvím držitele poštovní licence (dále jen „poštovní

úřad“).



(2) Kontrolu korespondence u obviněného ve vazbě z důvodů uvedených v §

67 písm. a) nebo c) trestního řádu je oprávněn provádět, s výjimkou

korespondence obviněného s obhájcem, advokátem, který obviněného

zastupuje v jiné věci, a orgány uvedenými v § 13 odst. 3 zákona a v §

62 a 71 zaměstnanec Vězeňské služby pověřený ředitelem věznice.

Kontrola zahrnuje i ověření, zda korespondence neobsahuje věci, které

nesmějí být na cele, nebo věci, jejichž odeslání by mohlo zmařit účel

vazby. Při kontrole je třeba dbát na zachovávání tajemství zpráv

obsažených v kontrolované korespondenci, s výjimkou případů uvedených v

§ 13 odst. 2 zákona.



(3) O zadržení korespondence a jejím postoupení orgánu činnému v

trestním řízení zaměstnanec Vězeňské služby obviněného neprodleně

vyrozumí.



§ 41



Náklady spojené s korespondencí hradí obviněný z vlastních prostředků.

U obviněného, který nemá vlastní peněžní prostředky, jsou náklady

spojené s jeho korespondencí s obhájcem, advokátem, který obviněného

zastupuje v jiné věci, a s orgány uvedenými v § 13 odst. 3 zákona

hrazeny z prostředků věznice.



§ 42



(1) Správa věznice vede přehled o korespondenci obviněného podléhající

kontrole orgánu, který vede řízení. Správa věznice eviduje veškerou

korespondenci uvedenou v § 13 odst. 3 zákona a v § 60 odst. 1. Ostatní

korespondence se eviduje pouze v případě, že je zasílána doporučeně;

doporučená zásilka se obviněnému předá proti podpisu.



(2) Korespondence obviněných se přijímá a odesílá každý pracovní den v

době stanovené vnitřním řádem. Korespondence vedená v českém jazyce se

předává poštovnímu úřadu nejpozději následující pracovní den. Došlá

korespondence vedená v českém jazyce a cizojazyčná korespondence,

kterou věznice může zkontrolovat vlastními prostředky, se předává týž

den, kdy byla převzata z poštovního úřadu, pokud tomu nebrání důležité

okolnosti. U ostatní cizojazyčné korespondence věznice bez odkladu

učiní opatření potřebná k výkonu kontroly a urychlenému doručení.

Usnesení soudu o vazbě musí být obviněnému doručeno vždy týž den, kdy

je převzala věznice.



(3) Korespondence obviněného, u kterého je důvodem vazby obava, že bude

mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, jakož i

korespondence zadržená podle § 13 odst. 2 zákona a korespondence

uvedená v § 13 odst. 3 zákona postupuje nebo odesílá orgánu činnému v

trestním řízení nebo adresovaným orgánům nejpozději následující

pracovní den.



(4) Odepře-li obviněný přijetí korespondence od orgánu, který vede

trestní, občanskoprávní nebo správní řízení, postupuje se podle

zvláštního předpisu.^5) Obviněný se zároveň upozorní na skutečnost, že

uzná-li příslušný orgán, který korespondenci odeslal, že přijetí bylo

odepřeno bezdůvodně, považuje se korespondence za doručenou dnem, kdy

přijetí korespondence bylo odepřeno.



§ 43



(1) Věznice obviněnému na jeho žádost vydá potvrzení o datu, kdy od něj

převzala korespondenci k odeslání, o níž obviněný uvádí, že obsahuje

opravný prostředek ve smyslu procesních předpisů. Zaměstnanec Vězeňské

služby opatří korespondenci prezentačním razítkem věznice a datem dne,

kdy bylo takové podání učiněno.



(2) Je-li obviněný přemístěn do jiné věznice nebo do zdravotnického

zařízení Vězeňské služby, korespondence se za ním neprodleně posílá.

Opatření ve smyslu § 13 zákona provede zaměstnanec věznice, do níž byl

obviněný přemístěn, nebo věznice, jejíž součástí je zdravotnické

zařízení.



(3) Obviněnému, který neumí nebo z nějakého důvodu nemůže číst nebo

psát, je správa věznice povinna na jeho žádost zabezpečit, aby mu byla

korespondence došlá od obhájce, advokáta, který obviněného zastupuje v

jiné věci, a orgánů uvedených v § 13 odst. 3 zákona a v § 62 a 71

přečtena nebo aby mu byla poskytnuta pomoc při sepisování podání,

žádostí, stížností, důležitých sdělení a při dopisování s příslušníky

jeho rodiny nebo obhájcem nebo advokátem, který obviněného zastupuje v

jiné věci.



§ 43a



Užívání telefonu



(1) Před povolením užívat telefon je zaměstnanec pověřený ředitelem

věznice povinen zkontrolovat správnost všech údajů uvedených v žádosti

obviněného.



(2) O umožnění telefonického hovoru na povolené telefonní číslo

obviněný žádá vrchního dozorce. Nejedná-li se o telefonický hovor s

osobou uvedenou v § 13a odst. 3 zákona, vrchní dozorce u obviněného ve

výkonu vazby z důvodu podle § 67 písm. b) trestního řádu telefonický

hovor nepovolí, pokud příslušný orgán činný v trestním řízení nerozhodl

jinak. Veškeré žádosti obviněného o umožnění telefonického hovoru se

zakládají do jeho osobního spisu.



(3) Oprávnění Vězeňské služby seznamovat se s obsahem telefonátů je

realizováno zpravidla kontrolou záznamu telefonátů na záznamovém médiu,

výjimečně přímým odposlechem zaměstnancem Vězeňské služby pověřeným

ředitelem věznice. Pokud obsah telefonátu zakládá podezření, že je

připravován nebo páchán trestný čin, Vězeňská služba předá záznam

telefonátu orgánu činnému v trestním řízení, v případě přímého

odposlechu hovor přeruší a událost oznámí. Stejně Vězeňská služba

postupuje v případě, zjistí-li, že komunikace probíhá s jinou než

povolenou osobou, nebo v případě, kdy hovor vede k narušení důvodu

vazby.



(4) Zjistí-li Vězeňská služba při kontrole záznamu telefonátů nebo

přímém odposlechu, že obviněný komunikuje se svým obhájcem nebo osobou

uvedenou v § 13 odst. 3, § 14 odst. 10 nebo § 26 odst. 6 zákona, je

povinna odposlech ihned zrušit, záznam o jeho obsahu zničit a

informace, které se v této souvislosti dozvěděla, nijak nepoužít.



(5) Veškeré telefonáty obviněného se evidují.



Návštěvy obviněných



§ 44



(1) Návštěvy obviněných se uskutečňují v rozsahu a za podmínek

stanovených v § 14 zákona. Do počtu osob, jež mohou obviněného současně

navštívit, se započítají i nezletilé děti, které se však mohou návštěvy

zúčastnit pouze v doprovodu osoby starší 18 let.



(2) Vstup do prostor věznice vyhrazených pro provádění návštěv

obviněných se návštěvníku umožní po předložení platného občanského

průkazu nebo pasu. Vstup osob na základě potvrzení o ztrátě občanského

průkazu se neumožní.



(3) Těhotným ženám, osobám starším, tělesně postiženým nebo s malými

dětmi se umožní návštěva přednostně.



(4) Návštěvy se uskutečňují zpravidla v pracovních dnech v denní době v

návštěvní místnosti věznice, která je za tímto účelem vhodně upravená a

vybavená. Úprava místnosti, kde je návštěvník od obviněného oddělen

přepážkou (§ 14 odst. 6 zákona), zejména dělící přepážka a použité

dorozumívací prostředky, nesmí bránit běžnému hovoru a vizuálnímu

kontaktu obviněného s návštěvníky.



(5) U návštěv, k nimž je nutný předchozí písemný souhlas a orgán činný

v trestním řízení dal písemný souhlas k provedení návštěvy bez

přítomnosti zástupce orgánu činného v trestním řízení, odpovídá

příslušník Vězeňské služby pouze za organizaci a bezpečné zajištění

průběhu návštěvy.



(6) Uskutečnění návštěvy bez sluchové a popřípadě zrakové kontroly

ředitel věznice neumožní, pokud je obviněný ve výkonu vazby z důvodu

podle § 67 písm. b) trestního řádu, nebo hrozí-li narušení pořádku či

bezpečnosti ve věznici.



§ 45



Pokud obviněný požádá o umožnění návštěvy příbuzného v řadě přímé

(děti, vnuci, rodiče, prarodiče), manžela nebo sourozence, který je

rovněž ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody a nejde o obviněného,

u něhož je důvodem vazby obava, že bude mařit objasňování skutečností

závažných pro trestní stíhání, může v odůvodněných případech, zejména z

naléhavých osobních nebo rodinných důvodů, ředitel věznice takovou

návštěvu zprostředkovat přímo ve věznici. Skutečně vynaložené náklady

dopravy a ostrahy k provedení takové návštěvy ve věznici hradí

obviněný, popř. odsouzený.



§ 46



(1) Při návštěvě může obviněný přijmout balíček s povolenými

potravinami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg. Balíček předaný

při návštěvě se považuje za balíček ve smyslu § 16 odst. 2 zákona.



(2) Při návštěvě může být uskutečněno přímé předání a převzetí

vlastního oděvu, prádla a obuvi za účelem jejich výměny a převzetí

hygienických potřeb. Přijetím těchto věcí při návštěvě není omezeno

přijetí balíčku ve smyslu § 16 odst. 2 zákona.



(3) Předvádějící příslušník Vězeňské služby je z bezpečnostních důvodů

oprávněn před návštěvou a po jejím skončení provést u obviněného osobní

prohlídku.



§ 47



Styk obviněného s právním zástupcem



(1) Ke styku obviněného s obhájcem a advokátem, který obviněného

zastupuje v jiné věci, slouží ve věznici místnosti k tomu účelu určené.

Obviněný se k obhájci předvede vždy, jestliže o to obhájce požádá,

včetně mimopracovní doby a dnů pracovního klidu.



(2) Při návštěvě obviněného s obhájcem a advokátem, který obviněného

zastupuje v jiné věci, může být předán balíček ve smyslu § 16 odst. 2

zákona.



(3) V průběhu soudního jednání, kdy obhájce nebo advokát, který

obviněného zastupuje v jiné věci, požádá o rozmluvu s obviněným bez

přítomnosti třetí osoby, se rozmluva uskuteční ve vhodném prostoru

jednací soudní síně. Předvádějící příslušník Vězeňské služby postupuje

tak, aby rozhovor mezi obviněným a obhájcem nebo advokátem, který

obviněného zastupuje v jiné věci, viděl, ne však slyšel; zároveň

dodržuje stanovené bezpečnostní zásady.



Přijímání balíčků



§ 48



(1) Obviněnému může být balíček zaslán poštou nebo předán při návštěvě

(§ 46 odst. 1 a § 47 odst. 2). Ředitel věznice nebo jím pověřený

zaměstnanec Vězeňské služby může povolit přijetí balíčku za dobu

kratší.



(2) Balíček nesmí obsahovat cennosti, peníze, zbraně a střelivo,

mobilní telekomunikační techniku, telekomunikační a radiokomunikační

techniku, záznamovou a výpočetní techniku a jejich součásti, návykové

látky včetně rostlin nebo chemikálií k jejich přípravě, jedy, potraviny

určené pro sportovce a pro osoby při zvýšeném tělesném výkonu, pomůcky

k provádění tetování, výbušné nebo pyrotechnické látky, výbušné

předměty, nástražné výbušné systémy, léčiva, alkoholické nápoje (včetně

piva), výrobky obsahující líh a jiné těkavé látky, výrobky ve skleněném

obalu, potraviny podléhající rychlé zkáze, výrobky v tlakových nádobách

(spreje), tiskoviny nebo materiály propagující národnostní, etnickou,

rasovou, náboženskou nebo sociální nesnášenlivost, hnutí směřující k

potlačení práv a svobod člověka, násilí a hrubost, tiskoviny nebo

materiály obsahující popis výroby a použití jedů, výbušnin, zbraní a

střeliva, jakož i tiskoviny nebo materiály obsahující popis výroby

návykových látek.



(3) V případě, že balíček má vyšší než povolenou hmotnost, obsahuje

věci, které není dovoleno mít na cele, anebo obviněný balíček po

rozbalení odmítne převzít, vrátí se balíček nebo jeho nepředaná část

odesilateli, nezakládá-li obsah balíčku nebo jeho nepředaná část

důvodné podezření ze spáchání přestupku nebo jiného správního deliktu

anebo trestného činu odesílatelem balíčku, jako nová zásilka na náklady

obviněného, pokud k vrácení nedošlo již při návštěvě (§ 46 odst. 1 a §

47 odst. 2). Zakládá-li obsah balíčku nebo jeho nepředaná část důvodné

podezření ze spáchání přestupku nebo jiného správního deliktu anebo

trestného činu odesílatelem balíčku, balíček nebo jeho nepředaná část

se spolu s oznámením předá orgánu Policie nebo jinému příslušnému

orgánu, a jde-li o podezření ze spáchání trestného činu, příslušnému

orgánu činnému v trestním řízení.



(4) O nepředání balíčku nebo jeho části se vyhotoví záznam s uvedením

důvodu nepředání; s obsahem záznamu se obviněný proti podpisu seznámí.



§ 49



(1) Přijatý balíček se zaeviduje a obviněný potvrdí jeho příjem.

Současně se uvede celková hmotnost balíčku a seznam věcí, které nebyly

obviněnému vydány.



(2) K dodržování intervalu pro přijetí balíčku podle § 16 odst. 2

zákona se vydává obviněnému potvrzení o jeho právu na balíček. O vydání

potvrzení se vede evidence.



(3) Odesilatel balíčku se vhodným způsobem vyrozumí o rozsahu

povolených věcí a potravin, které mohou být obviněnému předány.



Nákup potravin a věcí osobní potřeby



§ 50



(1) Ve věznici se pro obviněné zřizují prodejny s potravinářským,

drogistickým a průmyslovým zbožím. Nákup vyhrazených léčiv^8) a

zdravotnických prostředků lze uskutečnit pouze po předchozím písemném

souhlasu ošetřujícího lékaře Vězeňské služby.



(2) Nelze-li nákup zboží provádět v prodejně věznice, zajišťuje se

prostřednictvím správy věznice.



(3) Ředitel věznice je oprávněn stanovit nejvyšší peněžní částku, za

kterou může obviněný jednorázově nakoupit.



§ 51



(1) K nákupu může obviněný použít též peníze, které mu byly do věznice

během výkonu vazby zaslány nebo které byly obviněným předány k úschově.



(2) Má-li obviněný v úschově věznice menší částku peněz, než je

předpokládaná cena jízdného do místa bydliště a výše stravného na jeden

den,6) nákup potravin a dalších věcí se mu neumožní.



Uspokojování kulturních potřeb



§ 52



(1) Věznice zajišťuje provoz knihovny a v rámci svých možností

zabezpečuje její vybavení běžně dostupnou beletrií, náboženskou a

odbornou literaturou včetně základních právních předpisů z jednotlivých

právních odvětví. Obviněnému se umožní výběr knih z knihovního fondu

věznice podle jeho zájmu, duševních potřeb a vyznání.



(2) Denní tisk a časopisy, včetně zahraničních, pokud jsou

distribuovány v tuzemsku, si může obviněný z vlastních prostředků

předplatit nebo mu je mohou předplatit též jeho příbuzní nebo jiné

osoby.



(3) Obviněný si může půjčovat a hrát v cele nebo v určeném prostoru

věznice společenské hry, které jsou ve věznici k dispozici.



(4) Obviněnému lze v odůvodněných případech umožnit zasílání a

používání dalších věcí majících vztah zejména k jeho povolání,

podnikatelské činnosti nebo k zajištění dalšího vzdělávání, pokud tyto

věci nebudou v rozporu s účelem vazby a jejich množství nebo povaha

nebude narušovat pořádek a vzhled cely nebo škodit na zdraví.



§ 53



(1) Obviněný smí mít u sebe v cele psací potřeby, korespondenci,

písemnosti související s řízením, které se jej týká, knihy, denní tisk

a časopisy, digitální a jiné hry, právní předpisy, náboženskou

literaturu, fotografie, kapesní nebo náramkové hodinky.



(2) Jestliže obviněný dodatečně požádá o úschovu některé z věcí

uvedených v odstavci 1, správa věznice mu tyto věci uloží. Pokud jejich

uložení není možné, správa věznice zabezpečí jejich odeslání na náklady

obviněného nebo je předá při návštěvě osobě, kterou určí obviněný.



§ 54



(1) Před povolením připojit radiopřijímač nebo televizor s příkonem

vyšším než 60 W na elektrickou síť uzavře ředitel věznice s obviněným

písemnou dohodu o úhradě paušální náhrady za spotřebu elektřiny v

souvislosti s provozem takového radiopřijímače nebo televizoru.



(2) V případě porušení pečeti dokumentující neporušenost přijímače po

kontrole provedené dle § 17 odst. 2 zákona nesmí obviněný přijímač

užívat, dokud na své náklady neumožní zajistit provedení kontroly.



(3) Obviněnému se nepovolí používání magnetofonu a dalších zařízení

určených k přehrávání záznamových médií, jakož i jakékoliv

radiotelekomunikační techniky.



nadpis vypuštěn



§ 55



zrušen



§ 56



zrušen



§ 57



Poskytování sociálních služeb a opatření s tím spojená



(1) K zajišťování sociálních služeb obviněným věznice vyčlení potřebný

počet sociálních pracovníků Vězeňské služby.



(2) Ve své činnosti sociální pracovníci Vězeňské služby úzce

spolupracují především s příslušnými sociálními kurátory, orgány

sociálně-právní ochrany dětí, orgány státní správy a územní samosprávy,

jakož i se zájmovými sdruženími občanů. Sociální služby jsou

zabezpečovány především



a) poskytováním sociálního poradenství,



b) pomocí při řešení obtížné sociální situace obviněných a jejich

rodin,



c) spoluprací se všemi ostatními zaměstnanci věznice při zajišťování a

realizaci práv a oprávněných zájmů obviněných.



(3) Návštěvy a rozmluvy zástupců sociálních služeb, orgánů územní

samosprávy, zájmových sdružení občanů, popř. jiných právnických nebo

fyzických osob neuvedených v odstavci 1 a v § 2 odst. 1 s obviněnými se

uskutečňují vždy za podmínek stanovených v § 14 odst. 1 a 2 zákona a v

§ 44 až 46 s výjimkou návštěv a rozhovorů zaměstnanců orgánů

sociálně-právní ochrany dětí, které jsou upraveny v § 26 odst. 6

zákona.



(4) Korespondence obviněných s orgány uvedenými v odstavci 3 podléhá

kontrole. Ustanovení § 13 zákona a § 39 až 43 se užijí obdobně.



Zaměstnávání obviněných



§ 58



(1) Věznice vytvářejí podmínky pro zaměstnávání obviněných v rámci

vlastní podnikatelské činnosti nebo na smluvním základě s jiným

podnikatelským subjektem nebo organizací.



(2) Smlouva mezi věznicí a podnikatelským subjektem nebo organizací, na

jejímž základě se uskutečňuje zaměstnávání obviněných, stanoví

podrobnější podmínky, za nichž budou obvinění vykonávat práce, a podle

potřeby i postup při zaškolení k výkonu určených prací.



(3) Při vytváření podmínek k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci

mají podnikatelské subjekty nebo organizace stejné povinnosti, jaké

mají vůči ostatním zaměstnancům.



§ 59



(1) Při zaměstnávání obviněných na jednotlivých pracovištích je třeba

dodržovat ustanovení § 7 odst. 1 zákona a dbát na další, zejména

bezpečnostní hlediska.



(2) Obviněný může být zaměstnán, jestliže o to požádá a zároveň

charakter a druh práce nebo činnosti, kterou mu věznice může

poskytnout, odpovídají jeho zdravotnímu stavu, pracovním schopnostem a

dovednostem.



(3) Při zaměstnávání obviněného je nutno přihlížet především k jeho

osobním poměrům, k sociální situaci jeho rodiny a též k případnému

výkonu rozhodnutí o výživném na nezletilé děti.



Ochrana práv obviněných



§ 60



(1) Stížnosti a žádosti k uplatnění svých práv a oprávněných zájmů může

obviněný adresovat jak státním orgánům České republiky, tak

mezinárodním orgánům a organizacím, které jsou na celosvětové i

evropské úrovni považovány za součást procesu získávání a prošetřování

informací o porušování lidských práv.



(2) Mezinárodními orgány a organizacemi uvedenými v odstavci 1 jsou

zejména:



a) Výbor pro lidská práva, Ženeva,



b) Komise pro lidská práva OSN, Ženeva,



c) Úřad pro lidská práva, Ženeva,



d) Výbor pro odstranění rasové diskriminace, Ženeva,



e) Výbor proti mučení, Ženeva,



f) Komise OSN pro postavení žen, Vídeň,



g) Výbor pro práva dítěte, Ženeva,



h) Vysoký komisař OSN pro lidská práva, Ženeva,



i) Vysoký komisař OSN pro uprchlíky, Ženeva, včetně pobočky v Praze,



j) Evropský soud pro lidská práva, Štrasburk,



k) Výbor pro zabránění mučení, Štrasburk,



l) Vysoký komisař OBSE pro národnostní menšiny, Haag,



m) Úřad OBSE pro demokratické instituce a lidská práva, Varšava,



n) Amnesty International, Londýn, včetně pobočky v Praze,



o) Mezinárodní Federace pro lidská práva, Paříž,



p) Mezinárodní helsinská federace pro lidská práva včetně pobočky v

Praze,



r) Mezinárodní společnost pro lidská práva, Frankfurt,



s) Mezinárodní romská unie, Texas,



t) Mezinárodní výbor Červeného kříže, Ženeva, včetně pobočky v Praze.



§ 61



Obviněný ve výkonu vazby má právo na ochranu své osobnosti před

neoprávněným násilím, jakýmikoliv projevy ponižování lidské

důstojnosti, urážkami nebo výhrůžkami. Zaměstnanci Vězeňské služby

každý takový zjištěný případ oznámí příslušným orgánům a učiní

neprodleně nezbytná opatření k zamezení takového jednání.



§ 62



(1) Obviněný může požádat o rozmluvu s představiteli orgánů uvedených v

§ 20 odst. 1 zákona. Taková žádost musí být odeslána příslušnému orgánu

nejpozději následující pracovní den. V případě přítomnosti ve věznici

musí být tento orgán bez odkladu vyrozuměn o žádosti obviněného o

rozmluvu. Rozmluvy obviněného s představiteli těchto orgánů se

zaměstnanci Vězeňské služby nebo jiné třetí osoby nezúčastní.



(2) Pokud obviněný požádá o rozmluvu s ředitelem věznice nebo jeho

zástupcem, musí mu být taková rozmluva umožněna zpravidla do jednoho

týdne, v naléhavých případech bezodkladně. Naléhavost rozmluvy posuzuje

ředitel věznice nebo jeho zástupce podle důvodů žádosti o rozmluvu.



§ 62a



Zajišťování pořádku v místech výkonu vazby



(1) Obvinění jsou ve styku s jinými osobami povinni dodržovat zásady

slušného chování užívané v běžném společenském styku. Jsou povinni ve

styku se zaměstnancem Vězeňské služby, zaměstnancem státního orgánu

nebo jiným občanem zdravit způsobem užívaným v běžném společenském

styku, oslovovat je slovy "pane" nebo "paní" s připojením funkce nebo

příjmení, jsou-li jim známy, a vykat jim.



(2) Obvinění jsou povinni chovat se slušně též k ostatním obviněným a

oslovovat je způsobem užívaným v běžném společenském styku.



(3) Prohlídkami prováděnými v zájmu zajišťování vnitřního pořádku a

bezpečnosti ve věznici se rozumí zejména prohlídka osobní, technická

nebo prohlídka věcí a zavazadel.



(4) V prostorách věznice a v osobních věcech jsou obvinění povinni

udržovat pořádek a čistotu odpovídající hygienickým normám a

zvyklostem.



HLAVA PÁTÁ



VYŘIZOVÁNÍ KÁZEŇSKÝCH PŘESTUPKŮ



§ 63



Ukládání a výkon kázeňských trestů a zabrání věci



(1) Důtka se obviněnému vysloví ústně.



(2) Kázeňský trest pokuty až do výše 1000 Kč se uloží obviněnému

zpravidla za závažné nebo opakované porušení stanovených povinností.

Při stanovení výše pokuty je nutno přihlédnout též k osobním a rodinným

poměrům obviněného. Výkon tohoto kázeňského trestu se zpravidla provede

převedením příslušné částky z prostředků, které má obviněný ve věznici

uloženy, přičemž výše uložených prostředků po převedení příslušné

částky nesmí klesnout pod 500 Kč. Pokud obviněný nemá dostatek

prostředků nebo po uložení pokuty by zůstatek uložených prostředků byl

menší než 500 Kč, nelze tento druh kázeňského trestu uložit.



(3) Kázeňský trest zákazu nákupu potravin a věcí osobní potřeby (s

výjimkou hygienických potřeb) až na jeden měsíc nesmí při opakovaném

uložení přesáhnout souvislou dobu dvou měsíců.



(4) Věc, o jejímž propadnutí nebo zabrání bylo pravomocně rozhodnuto,

se spolu s opisem rozhodnutí předá příslušnému pracovišti Úřadu pro

zastupování státu ve věcech majetkových, pokud zvláštní předpis^7)

nestanoví jinak.



(5) Kázeňský trest umístění do samovazby je možno uložit jen tehdy,

je-li úmyslné porušení stanovených povinností velmi závažné nebo

předcházející opětovně uložené kázeňské tresty i jiná opatření se

minula účinkem. Po výkonu kázeňského trestu umístění do samovazby lze

další kázeňský trest samovazby vykonat až po uplynutí



a) pěti dnů, trval-li kázeňský trest pět dnů nebo kratší dobu, a



b) deseti dnů, trval-li kázeňský trest déle než pět dnů.



(6) Před nástupem kázeňského trestu umístění do samovazby a nejméně

jednou týdně v průběhu jeho výkonu musí být obviněný prohlédnut

lékařem, který posoudí, zda je zdravotně způsobilý k výkonu tohoto

kázeňského trestu. Tím není dotčeno právo obviněného na poskytnutí

zdravotní péče i v jiné době během výkonu kázeňského trestu. Během

výkonu kázeňského trestu umístění do samovazby je obviněný pod zvýšeným

dohledem příslušníka Vězeňské služby.



(7) Kázeňský trest umístění do samovazby se vykonává v cele se

základním vybavením (§ 9 zákona), nebo za splnění stanovených podmínek

v některé z cel uvedených v § 10. Obviněný smí během výkonu kázeňského

trestu umístění do samovazby používat ložní prádlo, které měl na cele.



(8) Některý z kázeňských trestů uvedených v § 22 odst. 2 zákona je

možno uložit obviněnému též tehdy, jestliže orgán činný v trestním

řízení přenechal podle § 66 odst. 2 trestního řádu řediteli věznice,

aby obviněnému za jeho jednání uvedené v § 66 odst. 1 trestního řádu

uložil kázeňský trest.



nadpis vypuštěn



§ 64



Zásady ukládání kázeňských trestů



Při ukládání kázeňských trestů musí být respektovány pedagogické

zásady, jejichž aplikace posiluje výchovný účinek uloženého kázeňského

trestu, a to zejména zásady individualizace, přiměřenosti, stupňování,

důslednosti a spravedlivosti.



§ 65



Řízení o kázeňských přestupcích



(1) O kázeňském přestupku obviněného se sepíše záznam obsahující

konkrétní údaje o jednání, v němž je spatřován kázeňský přestupek,

včetně označení místa, času, způsobu spáchání přestupku a okolností, za

nichž byl spáchán, případně též předpokládané pohnutky takového

jednání. Důkazní prostředky musí být označeny konkrétně, a to takovým

způsobem, aby je bylo možné prověřit. Jsou-li důkazním prostředkem

výpovědi svědků, uvede se stručný obsah jejich výpovědí s jejich

vlastnoručním podpisem. Doznání obviněného nezbavuje příslušného

zaměstnance Vězeňské služby povinnosti přezkoumat a dostupnými

prostředky prověřit všechny okolnosti skutku. Důkazním prostředkem je

vše, co může přispět k objasnění skutku, zejména výpovědi obviněných

nebo jiných osob, věci, listiny a ohledání.



(2) Před uložením kázeňského trestu musí být obviněnému a osobě, která

uplatňuje vlastnické právo k věci, jež může být zabrána, umožněno se k

případu vyjádřit. Vyjádření obviněného se uvede na předepsaném

tiskopise a předloží obviněnému k podpisu. Odmítne-li obviněný

vyjádření podepsat, vyznačí příslušný zaměstnanec Vězeňské služby tuto

skutečnost na předepsaném tiskopise včetně důvodů odmítnutí a připojí

datum a svůj podpis.



(3) Rozhodnutí o uložení kázeňského trestu se vydává písemně a kromě

výroku a odůvodnění musí obsahovat i poučení o opravném prostředku.

Obviněný potvrdí oznámení rozhodnutí svým podpisem. Odmítne-li,

postupuje se stejně jako při odmítnutí podpisu vyjádření podle odstavce

2.



(4) Rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání věci musí obsahovat zejména

přesný popis věci, které se týká, a stručné odůvodnění, včetně označení

pachatele kázeňského přestupku, pokud je znám, jakož i osob, kterých se

toto rozhodnutí přímo týká, jsou-li známy.



(5) Rozhodnutí, jímž byla uložena pokuta, propadnutí věci nebo bylo

vysloveno zabrání věci, je nutno do tří dnů písemně vyhotovit a doručit

obviněnému a vlastníkovi věci, pokud je znám.



(6) Obviněnému se uložení kázeňského trestu sdělí dříve, než se

přistoupí k jeho výkonu.



(7) Záznam o uložení kázeňského trestu se založí do osobního spisu

obviněného. Druh a důvod uložení kázeňského trestu se zaznamená též do

příslušné dokumentace.



§ 66



Opravné prostředky proti uloženým kázeňským trestům a zabrání věci



Stížnost proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu nebo zabrání věci

lze podat ústně nebo písemně. O ústně podané stížnosti sepíše pověřený

zaměstnanec Vězeňské služby záznam s uvedením data podání stížnosti,

případně i důvodů jejího podání a předloží záznam k podpisu obviněnému

nebo jiné osobě, která stížnost podala. Byla-li stížnost podána

písemně, vyznačí se na ní datum jejího podání.



§ 67



Řízení o opravných prostředcích



(1) Orgány, které podle § 23 odst. 7 zákona o opravných prostředcích

rozhodují, jsou povinny přezkoumat, zda je nepochybně prokázáno, že se

stal skutek, v němž je spatřován kázeňský přestupek, zda jej spáchal

obviněný, zda tento skutek je kázeňským přestupkem, jakož i další

významné okolnosti. Současně jsou povinny přezkoumat, zda nebyla

překročena kázeňská pravomoc oprávněného zaměstnance Vězeňské služby.



(2) Ředitel věznice, generální ředitel Vězeňské služby nebo jím

pověřený orgán stížnost proti uložení kázeňského trestu zamítne,

byla-li zaviněním obviněného podána opožděně nebo jestliže je spáchání

kázeňského přestupku obviněným nepochybně prokázáno.



(3) Nezamítne-li orgán uvedený v odstavci 2 stížnost,



a) změní uložený kázeňský trest, jestliže je spáchání kázeňského

přestupku obviněným nepochybně prokázáno, ale uložený kázeňský trest

není úměrný závažnosti spáchaného přestupku, přičemž nový kázeňský

trest musí být vždy mírnější než ten, který byl obviněnému původně

uložen,



b) zruší uložený kázeňský trest a vrátí věc příslušnému zaměstnanci

Vězeňské služby, který jej uložil, k novému kázeňskému řízení,

nebyly-li dostatečně objasněny všechny skutečnosti, které jsou pro

uložení kázeňského trestu významné, nebo jsou-li dosavadní důkazy pro

rozhodnutí nedostatečné, přičemž v novém kázeňském řízení nelze

obviněnému uložit kázeňský trest přísnější, než který byl uložen

původně,



c) zruší uložený kázeňský trest, není-li nepochybně prokázáno, že se

obviněný kázeňského přestupku dopustil.



(4) Při změně nebo zrušení kázeňského trestu podle odstavce 3 se

původně uložený kázeňský trest, pokud byl již částečně vykonán, do nově

uloženého kázeňského trestu započítá, a není-li to možné, přihlédne se

k tomu při případném ukládání nového kázeňského trestu.



(5) Rozhodnutí o stížnosti se stručně písemně odůvodní.



§ 67a



Zahlazení kázeňského trestu



(1) Zaměstnanec Vězeňské služby, který rozhodl o zahlazení kázeňského

trestu, učiní opatření, aby záznam o takovém trestu byl vymazán.



(2) Byl-li kázeňský trest zahlazen, nelze ho uvádět v žádném hodnocení

obviněného a nelze k němu přihlížet při rozhodování o obviněném.



§ 67b



Vyřízení jiného protispolečenského chování



Přestupky spáchané v době před výkonem vazby nelze vyřídit uložením

kázeňského trestu ve výkonu vazby.



HLAVA ŠESTÁ



SPOLUPŮSOBENÍ PŘI VÝKONU VAZBY



Součinnost správy věznice s jinými orgány a institucemi



§ 68



(1) Správa věznice při zabezpečování výkonu vazby vytváří příznivé

podmínky pro činnost soudů, státních zastupitelství, policejních

orgánů, jakož i dalších státních orgánů k zabezpečení úspěšného

provedení trestního řízení a splnění účelu vazby.



(2) Správa věznice dále úzce spolupracuje s orgány státní správy a

územní samosprávy, zájmovými sdruženími občanů, církevními a

náboženskými společnostmi, zejména při zabezpečování práv a oprávněných

zájmů obviněných.



§ 69



(1) Příslušným orgánům činným v trestním řízení správa věznice

neprodleně zasílá hlášení o přijetí obviněného do věznice, jeho

přemístění, propuštění, útěku a úmrtí, jakož i o všech případech

sebepoškození, pokusů sebevražd a o odmítání stravy, je-li indikován

stav vyžadující odeslání k ústavnímu léčení, a o ukončení odmítání

stravy. Na požádání orgánů uvedených v § 62 a 71 je správa věznice

povinna podávat též informace o chování obviněných.



(2) Žádosti a informace týkající se obviněných, došlé od jiných orgánů,

než které jsou uvedeny v odstavci 1, předá správa věznice, pokud je

vyžadováno podání informací o stavu trestního stíhání, příslušným

orgánům činným v trestním řízení. Ostatní informace o obviněných podává

ředitel věznice.



(3) Ředitel věznice úzce spolupracuje se zdravotnickými orgány a

zařízeními včetně orgánů zdravotnického dozoru poskytujícími obviněným

léčebně preventivní péči nebo vykonávajícími hygienickou a

protiepidemickou péči, umožňuje jim plnění jejich úkolů a dbá jejich

doporučení týkajících se zdravotní péče.



§ 70



zrušen



§ 71



Dozor a kontrola nad výkonem vazby



(1) K provádění inspekčních prohlídek ve věznicích bez zvláštního

povolení jsou příslušní též



a) náměstci ministra spravedlnosti,



b) generální ředitel Vězeňské služby a jeho náměstci.



(2) Z pověření orgánů uvedených v odstavci 1 jsou oprávněny provádět

inspekční prohlídky ve věznicích též jiné osoby, a to na základě

písemného pověření.



ČÁST DRUHÁ



VÝKON VAZBY U ZVLÁŠTNÍCH SKUPIN OBVINĚNÝCH



HLAVA PRVNÍ



VÝKON VAZBY MLADISTVÝCH OBVINĚNÝCH



§ 72



Pokud tato hlava neobsahuje ustanovení zvláštní, užije se na výkon

vazby obviněných, kteří nepřekročili 18. rok svého věku (dále jen

"mladiství"), předchozích ustanovení této vyhlášky.



Zvláštní ustanovení



§ 73



(1) Mladiství se umísťují do cel zpravidla ve vyčleněné části věznice

nebo na samostatná oddělení. Při umísťování do jednotlivých cel se

postupuje podle zásad stanovených v § 7 zákona a podle místních

podmínek a možností se též přihlíží k dalším hlediskům, zejména k věku.



(2) Umožňují-li to podmínky ve věznici, zřizuje se pro mladistvé též

oddělení se zmírněným režimem. Ustanovení § 7 zákona tím není dotčeno.



(3) Při zabezpečení povinné školní docházky mladistvých obviněných

spolupracují orgány Vězeňské služby s příslušnými školami a orgány

státní správy a samosprávy.



§ 74



(1) Návštěvy u mladistvých se zpravidla realizují formami umožňujícími

posílení vzájemných sociálních a citových vazeb, zejména s rodiči a

nejbližšími příbuznými.



(2) Vycházku mladistvých ve věznici lze umožnit i mimo vymezený

vycházkový prostor. Pokud mladistvý nemá vlastní přiměřený sportovní

oděv nebo obuv, může je správa věznice zapůjčit.



(3) Ve vnitřním řádu se přiměřeně upraví též postup při zabezpečování

dalších práv a oprávněných zájmů mladistvých, zejména formy, metody a

prostředky k uskutečňování zájmových, kulturních, sportovních a

vzdělávacích programů, materiálně technické vybavení cel a dalších

užívaných prostorů a vhodná forma jejich výzdoby.



§ 75



(1) Kázeňský trest zákazu nákupu potravin a věcí osobní potřeby s

výjimkou hygienických potřeb nesmí u mladistvého přesáhnout dobu

jednoho týdne, přičemž při jeho opakovaném uložení nesmí tento kázeňský

trest přesáhnout dobu dvou týdnů.



(2) Uložení kázeňského trestu umístění do samovazby je výjimečným

opatřením, které lze uložit pouze za velmi závažné porušení stanovených

povinností. Kázeňský trest umístění do samovazby lze uložit mladistvému

nejdéle na dobu pěti dnů, přičemž po výkonu tohoto trestu lze nově

uložený kázeňský trest umístění do samovazby vykonat až po uplynutí

deseti dnů.



HLAVA DRUHÁ



VÝKON VAZBY OBVINĚNÝCH ŽEN



§ 76



Pokud tato hlava neobsahuje ustanovení zvláštní, užije se na výkon

vazby obviněných žen včetně mladistvých ostatních ustanovení vyhlášky.



Zvláštní ustanovení



§ 77



Obviněné ženy se umísťují do cel zpravidla ve vyčleněné části věznice,

nebo není-li to možné, do cel oddělených od ostatních cel vhodnou

zábranou.



§ 78



Kázeňský trest zákazu nákupu potravin a věcí osobní potřeby (s výjimkou

hygienických potřeb) nelze uložit těhotné ženě.



HLAVA TŘETÍ



VÝKON VAZBY MATEK NEZLETILÝCH DĚTÍ



§ 78a



(1) Při rozhodování o povolení mít u sebe a starat se o své nezletilé

dítě přihlíží ředitel věznice k tomu, zda matka o toto dítě nebo jiné

své děti předtím, než byla vzata do vazby, řádně pečovala a zda má

dostatek vlastních prostředků, aby o dítě mohla řádně pečovat.



(2) Matka, které bylo povoleno mít u sebe a starat se o své nezletilé

dítě, o dítě celodenně pečuje. Celodenní péče zahrnuje zejména péči o

jeho zdraví a o jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, včetně

přípravy stravy, zajištění hygieny, praní, žehlení, úklidu a aktivního

trávení času s dítětem formou her odpovídajících jeho věku.



(3) Zdravotní péči o dítě, o které matka pečuje ve věznici, zajišťuje

Vězeňská služba zpravidla na základě smlouvy s poskytovatelem

zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo v

oboru dětské lékařství.



(4) Přemístění matky, které bylo povoleno mít u sebe a starat se o své

nezletilé dítě (§ 28a odst. 3 zákona), do věznice, ve které je zřízeno

oddělení pro matky nezletilých dětí, je zvlášť odůvodněným případem ve

smyslu § 20 odst. 2.



(5) Matka zajišťuje veškeré potřeby pro dítě z vlastních prostředků.



(6) Každá matka má dítě u sebe v samostatné ložnici, v níž je pro dítě

postel s matrací, přebalovací stůl, skříň na dětské prádlo a kosmetiku,

ohrádka a umyvadlo.



(7) V případě, že se matka z důvodu nemoci, či z jiného závažného

důvodu nemůže o dítě starat, převezme přechodně péči o dítě ředitelem

věznice určený zaměstnanec. Při vzájemném předávání je dítě vždy

prohlédnuto lékařem poskytovatele zdravotních služeb uvedeného v

odstavci 3.



(8) V případě pobytu matky mimo věznici, ve které je zřízeno oddělení

pro matky nezletilých dětí, se péče o dítě řeší prostřednictvím orgánu

sociálně-právní ochrany dětí.



HLAVA ČTVRTÁ



VÝKON VAZBY OBVINĚNÝCH CIZINCŮ



§ 79



Pokud tato hlava neobsahuje ustanovení zvláštní, užije se na výkon

vazby obviněných, kteří nejsou státními občany České republiky (dále

jen "obviněný cizinec"), ostatních ustanovení vyhlášky.



§ 79a



Je-li nutné zajistit cestovní doklady potřebné k výkonu trestu

vyhoštění, předvádí se obvinění ve vyhošťovací vazbě vedle orgánů a

osob uvedených v § 16 rovněž k orgánům Policie, které předseda senátu

požádal o zajištění cestovních dokladů.



§ 80



Zvláštní ustanovení



(1) Při umísťování cizinců do cel je třeba přihlédnout k tomu, aby

cizinci hovořící stejným jazykem nebo znalí některého z jazyků mohli

spolu komunikovat, pokud to není v rozporu s účelem vazby.



(2) O přemístění cizince správa věznice vyrozumí konzulární úřad státu,

jehož je cizinec občanem.



(3) Při uspokojování hmotných a kulturních potřeb cizinců je třeba

podle možností věznice přihlížet též ke kulturním a náboženským

tradicím a zvyklostem cizinců, umožnit jim přístup k četbě knih v

jazyce, který ovládají nebo kterému rozumí.



ČÁST TŘETÍ



ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 81



Zrušuje se rozkaz ministra spravedlnosti České republiky č. 4/1969,

registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 25/1969 Sb., ve znění rozkazů

ministra spravedlnosti č. 5/1988, č. 20/1990 a č. 15/1992 o Řádu výkonu

vazby.



§ 82



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.



Ministr:



JUDr. Novák v.r.



1) § 37 a 38 trestního řádu.



1a) § 67 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



2) § 72 odst. 1 trestního řádu.



4) § 4 odst. 3 písm. d) vyhlášky č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a

o pohřebnictví.



5) § 62 až 64a trestního řádu.



§ 45 až 50l občanského soudního řádu.



§ 19 až 26 správního řádu.



6) § 163 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších

předpisů.



7) § 11 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím

vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 202/2002 Sb.,

zákona č. 354/2003 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb.



8) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých

souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.