257/2009 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 5. srpna 2009
o používání sedimentů na zemědělské půdě
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí stanoví
podle § 9 odst. 10 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných
půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o
agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění
zákona č. 9/2009 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví podmínky a způsob používání sedimentů na
zemědělské půdě, způsob vedení evidence o použití sedimentů, limitní
hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na
kterou má být použit, požadavky na další fyzikálně-chemické a
biologické vlastnosti sedimentu a postupy rozboru sedimentů a půdy,
včetně metod odběru vzorků.
§ 2
Limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v
půdě, na kterou má být použit, a biologické vlastnosti sedimentu
(1) Limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu
jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce. Limitní hodnoty jsou
stanoveny při použití postupů podle určených norem (§ 4 odst. 1 a 2)
publikovaných ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii
a státní zkušebnictví. Určenou normou se rozumí česká technická norma,
další technická norma nebo technický dokument mezinárodních, popřípadě
zahraničních organizací nebo jiný technický dokument obsahující
podrobnější technické požadavky, určené a oznámené k této vyhlášce
podle zákona o technických požadavcích na výrobky^1) (dále jen „určená
norma“). Dodržení limitních hodnot se prokazuje protokolem o výsledcích
analýz vzorků sedimentu odebraných před a po jeho vytěžení a průvodním
listem odběru vzorků sedimentu. Vzor formuláře průvodního listu odběru
vzorků sedimentu je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(2) Limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v půdě, na
kterou má být sediment použit, jsou stanoveny v příloze č. 3 k této
vyhlášce. Limitní hodnoty jsou stanoveny při použití postupů podle
určených norem (§ 4 odst. 1 a 2) publikovaných ve Věstníku Úřadu pro
technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Dodržení
limitních hodnot se prokazuje protokolem o výsledcích analýz vzorků půd
a průvodním listem odběru vzorků půdy. Vzor formuláře průvodního listu
odběru vzorků půdy je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(3) Limitní hodnoty rizikových prvků v půdě nejsou stanoveny pro půdy
na substrátech s geogenně podmíněnými extrémními obsahy některých
rizikových prvků. Sediment na tyto půdy lze použít pouze v případě, že
obsahy rizikových prvků v sedimentu nepřekračují obsahy rizikových
prvků v těchto půdách, přičemž ustanovení § 3 písm. a) a b) se
nepoužijí.
(4) V případech, kdy je vzhledem k specifickým místním podmínkám
podezření z kontaminace sedimentu jinými rizikovými prvky nebo
rizikovými látkami, než které jsou uvedeny v příloze č. 1 k této
vyhlášce, a to v koncentracích, které by mohly vést k poškození
fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností zemědělské půdy [§
9 odst. 2 písm. c) zákona o hnojivech], se postupuje podle zákona o
ochraně zemědělského půdního fondu^2). Biologické vlastnosti sedimentu
a půdy a kontaminace sedimentu patogenními činiteli se zjišťují
ekotoxikologickými testy a sledováním indikátorových mikroorganismů
podle přílohy č. 4 k této vyhlášce.
§ 3
Podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě
Na zemědělské půdě lze používat sedimenty, pokud
a) hodnoty koncentrací rizikových prvků a rizikových látek v nich
obsažených nepřesahují limitní hodnoty stanovené v příloze č. 1 k této
vyhlášce,
b) koncentrace vybraných rizikových prvků a rizikových látek v půdě
nepřekračují limitní hodnoty stanovené v příloze č. 3 k této vyhlášce;
koncentrace vybraných rizikových prvků a rizikových látek v půdě se
nezjišťují v případě, nepřekračují-li zjištěné obsahy rizikových prvků
a rizikových látek v sedimentu limitní hodnoty stanovené v příloze č. 3
k této vyhlášce,
c) nedojde ke zhoršení fyzikálních, chemických nebo biologických
vlastností půdy, na kterou jsou vytěžené sedimenty použity, a výše
obsahu skeletu v sedimentu splňuje limitní hodnoty uvedené v příloze č.
1 k této vyhlášce,
d) je dodržena maximální aplikační dávka sedimentu, stanovená v příloze
č. 5 k této vyhlášce, při dodržení podmínky, že sediment je odvodněný a
jeho použití nezhorší vodní režim půdy,
e) stanovená dávka sedimentu je na pozemek používána v jedné
agrotechnické operaci a v souvislém časovém období za příznivých
fyzikálních a vlhkostních podmínek, rovnoměrně po ploše pozemku, v
maximální výšce vrstvy použitého sedimentu do 10 cm; v případě menší
hloubky orničního profilu než 30 cm musí být dodržen poměr použitého
sedimentu k ornici 1 : 3; hloubka ornice se hodnotí podle pátého
číselného znaku bonitovaných půdně ekologických jednotek,
f) jsou zapraveny do půdy do deseti dnů od jejich rozprostření,
g) doba od posledního použití sedimentu na daný pozemek je delší než 10
let,
h) doba od posledního použití upraveného kalu na daný pozemek je delší
než 1 rok,
i) ekotoxikologické testy uložené podle zákona o ochraně zemědělského
půdního fondu^2) neprokáží kontaminaci sedimentu, pokud byly tyto testy
uloženy,
j) sledování indikátorových mikroorganismů uložené podle zákona o
ochraně zemědělského půdního fondu^2) neprokáže kontaminaci sedimentu
patogenními činiteli, pokud bylo toto sledování uloženo.
§ 4
Postupy rozboru sedimentů a půdy a metody odběru vzorků sedimentu a
půdy
(1) Analytické rozbory sedimentů a půdy se provádějí v akreditovaných
laboratořích nebo jiných odborných pracovištích, které mají posouzený
systém kvality podle určené normy^3) pro stanovené ukazatele. Použijí
se postupy rozboru a testování sedimentů a půdy podle určených norem
nebo jiné ověřené a validované postupy.
(2) Odběry vzorků sedimentu se provádějí ze dna rybníků, vodních
nádrží, vodních toků a meziskládek sedimentů podle určených norem nebo
jiných ověřených a validovaných postupů. Odběry provádějí akreditovaná
pracoviště nebo jiná odborná pracoviště, která mají posouzený systém
kvality zahrnující vzorkování podle určené normy^3).
(3) Odběry vzorků a zjišťování agrochemických vlastností půdy, na
kterou má být sediment použit, se provádějí postupem stanoveným
vyhláškou o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování
půdních vlastností lesních pozemků^4) nebo jinými ověřenými a
validovanými postupy. Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd
nesmí být starší 6 let.
§ 5
Evidence o použití sedimentů
Formulář evidenčního listu o použití sedimentu na zemědělské půdě je
uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. Evidenci o množství, druhu a
době použití sedimentů podle jednotlivých pozemků, plodin a let tvoří
evidenční list, průvodní list odběru sedimentu, průvodní list odběru
půdy a protokoly o provedených odběrech a analýzách vzorků.
§ 6
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2009.
Ministr zemědělství:
Ing. Šebesta v. r.
Ministr životního prostředí:
RNDr. Miko, Ph.D. v. r.
Příloha 1
Limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu v
mg.kg-1 sušiny
---------------------------------------------------
Pořad. Ukazatel Limitní
číslo hodnoty
---------------------------------------------------
1 As 30
2 Be 5
3 Cd 1
4 Co 30
5 Cr. 200
6 Cu 100
7 Hg^1) 0,8
8 Ni 80
9 Pb 100
10 V 180
11 Zn 300
12 BTEX^2) 0,4
13 PAU^3) 6
14 PCB^4) 0,2
15 uhlovodíky C10-C40 300
16 DDT (včetně metabolitů) 0,1
---------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Obsah Hg se stanoví jako celkový obsah; obsahy ostatních prvků, tj.
As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Ni, Pb, V, Zn se stanoví extrakcí lučavkou
královskou.
2) BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů.
3) PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a)
antracenu, benzo(b) fluoranthenu, benzo(k) fluoranthenu, benzo(a)
pyrenu, benzo(ghi) perylenu, fenantrenu, fluoranthenu, chrysenu, indeno
(1,2,3-cd) pyrenu, naftalenu a pyrenu).
4) PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118,
138, 153, 180).
Limitní hodnoty obsahu skeletu v sedimentu
--------------------------------------------------
Ukazatel Limitní hodnoty
--------------------------------------------------
Obsah skeletu 2 - 4 mm max. 30 %
Obsah skeletu nad 4 mm max. 2 %
--------------------------------------------------
Příloha 2
Průvodní listy odběru vzorků
Příloha 3
Limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v půdě, na kterou
má být sediment použit, v mg.kg-1 sušiny
Ukazatel
----------------------------------------------------------- ----------------------------
Textura půdy As Be Cd Co Cr Cu Hg^1) Ni Pb V Zn PCB^2) PAU^3)
----------------------------------------------------------- ----------------------------
Běžné půdy^4) 20 2 0,5 30 90 60 0,3 50 60 130 120 0,02 1,0
----------------------------------------------------------- ----------------------------
Lehké půdy^5) 15 1,5 0,4 20 55 45 0,3 45 55 120 105 0,02 1,0
(písky, hlinité
písky,
štěrkopísky)
----------------------------------------------------------- ----------------------------
Vysvětlivky:
1) Obsah Hg se stanoví jako celkový obsah; obsahy ostatních prvků, tj.
As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Ni, Pb, V, Zn se stanoví extrakcí lučavkou
královskou.
2) PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118,
138, 153, 180).
3) PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a)
antracenu, benzo(b) fluoranthenu, benzo(k) fluoranthenu, benzo(a)
pyrenu, benzo(ghi) perylenu, fenantrenu, fluoranthenu, chrysenu,
indeno(1,2,3-cd) pyrenu, naftalenu a pyrenu).
4) Běžné půdy: písčito-hlinité, hlinité, jílovitohlinité a jílovité
půdy, které zaujímají převážnou část zemědělsky využívaných půd. Jedná
se o půdy s normální variabilitou prvků, s normálním půdním vývojem v
různých geomorfologických podmínkách, v tomto pojetí včetně půd na
karbonátových horninách.
5) Lehké půdy: půdy vzniklé na velmi lehkých a chudých matečních
horninách jako jsou písky a štěrkopísky. Při vymezení těchto půd se
vychází ze zastoupení jemných částic (do 0,01 mm), které tvoří
maximálně 20 %. Tyto půdy se vyznačují velmi nízkou absorpční
kapacitou.
Příloha 4
Kontaminace sedimentu jinými rizikovými prvky nebo rizikovými látkami,
než které jsou uvedeny v příloze č. 1
Tabulka č. 1
Ekotoxikologické testy pro testování sedimentů
------------------------------------------------------------------------
Metoda Kritérium toxicity
------------------------------------------------------------------------
Test toxicity půd a půdních Sediment je ekotoxický pokud počet
materiálů na roupici juvenilů ve směsném vzorku je významně
Enchytraeus crypticus nižší minimálně o 50% v porovnání
s kontrolou.
------------------------------------------------------------------------
Test toxicity půd a půdních Sediment je ekotoxický pokud počet
materiálů na chvostoskoka juvenilů ve směsném vzorku je významně
Folsomia candida nižší minimálně o 50% v porovnání
s kontrolou.
------------------------------------------------------------------------
Stanovení inhibice Sediment je ekotoxický pokud
nitrifikace v půdách a nitrifikační aktivita směsi je významně
půdních materiálech nižší minimálně o 25% než vypočítaná
aditivní aktivita sedimentu a
referenční půdy:
Am + SDm < 0,75. Acalc, kde
Am - průměrná hodnota nitrifikační
aktivity ve směsném vzorku
SDm - směrodatná odchylka nitrifikační
aktivity směsného vzorku
Acalc - vypočítaná aditivní
nitrifikační aktivita směsi 1:3
sedimentu a referenční půdy dle
vztahu:
0,25. As + 0,75. Ar , kde
As - průměrná hodnota nitrifikační
aktivity sedimentu
Ar - průměrná hodnota nitrifikační
aktivity referenční půdy
------------------------------------------------------------------------
Test inhibice růstu vyšších Sediment je ekotoxický pokud je
rostlin průměrná délka kořene rostlin ve
směsném vzorku významně nižší
minimálně o 30% v porovnání
s kontrolou.
------------------------------------------------------------------------
Postup:
Reprezentativní vzorek sedimentu je před testy vysušen při laboratorní
teplotě, zhomogenizován a přesát v souladu s jednotlivými metodami
podle určených norem. Referenční půdou používaná pro test s roupicemi,
chvostoskokem a kořenem vyšších rostlin je reprezentativní vzorek půdy,
na kterou má být sediment použit. Pro testy inhibice nitrifikace je
referenční půdou nekontaminovaná půda splňující požadavky určené normy
a jak sediment, tak referenční půda jsou vzorkovány, zpracovány a
skladovány v souladu s určenou normou. Všechny testy ekotoxicity se
provádí ve směsném vzorku sedimentu s referenční půdou v poměru 1:3
(obj).
Tabulka č. 2
Sledování indikátorových mikroorganismů
------------------------------------------------------------------
Indikátorový Jednotky Počet zkoušených Limit
mikroorganismus vzorků při (nález
kontrole sedimentu v KTJ*)
------------------------------------------------------------------
Salmonella sp. nález 5 negativní
v 50 g
------------------------------------------------------------------
Termotolerantní KTJ^1) 5 2
