447/2001 Sb.
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 3. prosince 2001
o báňské záchranné službě
Změna: 87/2006 Sb.
Změna: 379/2012 Sb.
Změna: 305/2015 Sb.
Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) a § 7 odst. 9
zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní
báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje zajištění báňské záchranné služby, její
organizaci a úkoly spočívající zejména v provádění prací k záchraně
lidských životů a majetku při závažných provozních nehodách
(haváriích), včetně poskytnutí první pomoci v podzemí, a zásady postupu
báňských záchranářů při zásahu; dále stanoví požadavky k zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a na odbornou způsobilost členů
báňských záchranných sborů.
§ 2
Výklad pojmů
Pro účely této vyhlášky se považuje za
a) důl provozní celek, který zpravidla tvoří z hlediska větrání
samostatnou technickou jednotku bez ohledu na to, jak je po stránce
organizační nazýván; dolem je též podzemní stavba při činnosti
prováděné hornickým způsobem v podzemí,
b) důl s jednoduchými poměry neuhelný důl, důl v průzkumu, výstavbě,
zajišťování nebo likvidaci a dále důl, ve kterém jsou prováděny
zvláštní zásahy do zemské kůry,^1)
c) potápěčskou činnost sestup pod vodní hladinu a činnost v tomto
prostředí s použitím dýchacího potápěčského přístroje a výzbroje,
d) plánovaný nehavarijní zásah souhrn plánovaných prací a činností,
které s ohledem na podmínky, ve kterých mají být vykonány, mohou být
provedeny jen báňskými záchranáři,
e) závažnou provozní nehodu událost, kterou byly nebo by mohly být
vážně ohroženy životy a zdraví osob nebo majetek, zejména důlní požár,
výbuch plynů a uhelného prachu, důlní otřes, průtrž hornin a plynů,
erupce ropy a zemního plynu, zával důlních děl, průval vod a bahnin
nebo kuřavky a porucha ve větrání nebo na těžním zařízení (dále jen
"havárie"),
f) základnu prostor vymezený pro nástup báňských záchranářů do zásahu a
jejich odpočinek, který zároveň slouží na přechodné uskladnění
dýchacích přístrojů a ostatního vybavení báňských záchranářů mezi
jednotlivými zásahy a který má spojení s velitelem báňského záchranného
sboru nebo dispečerem,
g) záchranářskou akci činnost báňských záchranářů sestávající ze
souhrnu úkonů, které báňští záchranáři mají v zásahu vykonat nebo
vykonali, a nutných souvisejících činností včetně přípravy na zásah,
přesunu do organizace nebo její části postižené havárií, odpočinku mezi
zásahy na základně a plnění dalších úkolů nařízených jim příkazem
velitele báňského záchranného sboru,
h) zásah činnost báňských záchranářů při záchranářské akci nebo při
plánovaném nehavarijním zásahu sestávající ze souhrnu přikázaných úkonů
od odchodu ze základny nebo jiného místa až do jejich návratu na
základnu nebo jiné určené místo,
i) ztížené mikroklimatické podmínky takové pracovní prostředí, ve
kterém fyzikální parametry okolního prostředí ztěžují nebo znemožňují
odvádět metabolické teplo z lidského těla a dále prostředí s hlukem
přesahujícím 100 dB a vystavení účinkům sálavého tepla nad 250 st.C,
přičemž z těchto důvodů je nutné omezovat dobu pobytu v takovém
prostředí; ztížené mikroklimatické podmínky jsou v důlním prostředí
vždy, když vlhká teplota důlního ovzduší dosahuje hodnot 26 °C a více.
ČÁST DRUHÁ
ORGANIZACE A ÚKOLY BÁŇSKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY
§ 3
Báňská záchranná služba
Báňskou záchrannou službu tvoří báňské záchranné stanice, kterými jsou
hlavní báňské záchranné stanice a závodní báňské záchranné stanice, a
báňské záchranné sbory těchto stanic a státní báňské správy.
§ 4
Úkoly báňské záchranné služby
(1) Úkolem báňské záchranné služby je provádět práce a rychlé a účinné
zásahy k
a) záchraně lidských životů a majetku při haváriích včetně poskytování
první pomoci v podzemí,
b) zdolávání havárií,
c) odstraňování následků havárií.
(2) Kromě úkolů uvedených v odstavci 1 báňská záchranná služba
a) vykonává i jiné činnosti v nedýchatelném nebo zdraví škodlivém
prostředí a další speciální a rizikové práce, např. práce ve výšce a
nad volnou hloubkou nebo pod vodní hladinou,
b) spolupracuje s organizacemi při havarijní prevenci a zajišťování
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu zejména
tím, že provádí namátkové prohlídky jejich pracovišť a kontroly
prostředků pro zdolávání havárií, popřípadě i školení a výcvik
zaměstnanců,
c) plní úkoly a povinnosti vyplývající pro ni též ze zvláštních
právních předpisů.^2)
§ 5
Hlavní báňská záchranná stanice
Hlavní báňská záchranná stanice se zřizuje pro územní celky stanovené
Českým báňským úřadem. Hlavní báňskou záchrannou stanici zřizuje^3)
organizace, která má povinnost zajistit báňskou záchrannou službu,^4)
(dále jen "organizace"), popřípadě více organizací určených Českým
báňským úřadem,^3) které v daném území vykonávají hornickou činnost
nebo činnost prováděnou hornickým způsobem. Ostatní organizace v obvodu
působnosti hlavní báňské záchranné stanice uzavřou s jejím zřizovatelem
nebo s hlavní báňskou záchrannou stanicí dohodu, ve které je uvedena
výše jejich příspěvků k úhradě nákladů na zřízení, vybavení a provoz
hlavní báňské záchranné stanice.^5)
§ 6
Úkoly hlavní báňské záchranné stanice
(1) Hlavní báňská záchranná stanice plní kromě úkolů uvedených v § 4
tyto další úkoly:
a) zajišťuje stálou pohotovost báňských záchranářů včetně specialistů a
potřebné techniky v rozsahu určeném služebním řádem (§ 26) hlavní
báňské záchranné stanice a za tím účelem zpracovává rozvrh nástupů
báňských záchranářů do stálé pohotovostní služby spojené s výcvikem a
školením,
b) zajišťuje poskytnutí první pomoci v podzemí, na plynujících dolech
II. třídy nebezpečí odbornou první pomoc^6),
c) provádí podle osnov schválených jejím ředitelem základní školení a
praktický výcvik pro nové báňské záchranáře, popřípadě pro jiné osoby;
o získané kvalifikaci vydává průkaz báňského záchranáře, popřípadě
osvědčení,
d) provádí školení a praktický výcvik členů báňských záchranných sborů,
popřípadě i jiných osob, včetně výcviku báňských záchranářů ve
ztížených podmínkách (v tepelné komoře, v dýmnici, popřípadě v dole, na
cvičném pracovišti nebo na jiném místě),
e) opravuje, kontroluje a zkouší sebezáchranné přístroje, dýchací
přístroje a přístroje pro umělou plicní ventilaci (dále jen "oživovací
přístroje") a jejich příslušenství, kontrolní a zkušební přístroje a
záchranářskou techniku; postup pro výkon této činnosti určí její
ředitel,
f) zabezpečuje zvláštní zkoušky sebezáchranných přístrojů, dýchacích
přístrojů a oživovacích přístrojů a záchranářské techniky potřebné k
ověření jejich technických parametrů a provozní spolehlivosti v
předpokládaných podmínkách, k objasnění okolností nehod spojených s
jejich použitím nebo selháním, popřípadě i k jejich ověření v
mimořádných podmínkách; obsah a náplň těchto zkoušek schvaluje ředitel
hlavní báňské záchranné stanice,
g) vyjadřuje se ke služebním řádům závodních báňských záchranných
stanic před jejich předložením ke schválení,
h) metodicky řídí a nejméně jednou za rok kontroluje činnost závodních
báňských záchranných stanic,
i) kontroluje v organizacích zařízení a prostředky sloužící havarijní
prevenci,
j) kontroluje plány zdolávání závažných provozních nehod^7) (dále jen
"havarijní plán") v organizacích a na žádost organizace se účastní
vypracování a ročních kontrol havarijních plánů,
k) sleduje a využívá poznatky výzkumu a vývoje v oboru báňského
záchranářství,
l) na základě rozhodnutí ředitele hlavní báňské záchranné stanice nebo
na žádost organizace se zúčastňuje záchranářské akce prováděné závodní
báňskou záchrannou stanicí,
m) školí a zkouší zaměstnance i jiných organizací určené pro výdej,
údržbu a opravy detekčních a indikačních přístrojů pro kontrolu složek
důlního ovzduší, zaměstnance určené pro školení uživatelů detekčních a
indikačních přístrojů,
n) dodává nebo zabezpečuje plynovým laboratořím referenční (cejchovní)
plyny.
(2) Hlavní báňská záchranná stanice určuje vybavování organizací
indikačními a detekčními přístroji a sebezáchrannými, dýchacími a
oživovacími přístroji včetně jejich příslušenství.
(3) Hlavní báňská záchranná stanice zpracovává roční zprávu o své
činnosti a tuto zasílá Českému báňskému úřadu a obvodním báňským úřadům
majícím působnost na území, pro které byla zřízena.
§ 7
Závodní báňská záchranná stanice
(1) Závodní báňskou záchrannou stanici zřizuje organizace
a) na hlubinném dole,
b) na uhelném lomu,
c) která má pracoviště, na nichž se provádí vrtné a geofyzikální práce,
při nichž se předpokládá výskyt hořlavých nebo zdraví škodlivých plynů,
vody pod tlakem nebo ropy, nebo na nichž provádí těžbu, úpravu nebo
podzemní uskladňování kapalných nerostů a plynů v přírodních
horninových strukturách nebo v podzemních prostorách nebo zvláštní
zásahy do zemské kůry, nebo má tato pracoviště ve stavu zajištění,
popř. na nich provádí likvidaci vrtů nebo sond,
d) která dobývá nerosty loužením nebo zahlazuje následky této těžby,
e) která provádí činnost hornickým způsobem v podzemí a má uloženu
povinnost zajistit báňskou záchrannou službu.^8)
(2) Závodní báňská záchranná stanice může být na základě doporučení
hlavní báňské záchranné stanice a se souhlasem obvodního báňského
úřadu^9) zřízena jako společná pro více organizací nebo jejich částí
uvedených v odstavci 1.
(3) Od zřízení závodní báňské záchranné stanice lze na základě
doporučení hlavní báňské záchranné stanice a se souhlasem obvodního
báňského úřadu^9) upustit, pokud její funkci plní jiná závodní báňská
záchranná stanice nebo přímo hlavní báňská záchranná stanice.
§ 8
Úkoly závodní báňské záchranné stanice
(1) Závodní báňská záchranná stanice plní kromě úkolů uvedených v § 4
tyto další úkoly:
a) zajišťuje pohotovost báňských záchranářů a potřebné techniky v
rozsahu určeném služebním řádem závodní báňské záchranné stanice,
b) provádí školení a praktický výcvik báňských záchranářů,
c) zabezpečuje nástup báňských záchranářů do stálé pohotovostní služby
na hlavní báňské záchranné stanici podle rozvrhu nástupů zpracovaného
hlavní báňskou záchrannou stanicí,
d) podílí se na vypracování a ročních kontrolách havarijních plánů,
e) kontroluje zařízení a prostředky sloužící havarijní prevenci,
f) opravuje, kontroluje a zkouší sebezáchranné přístroje, dýchací
přístroje a oživovací přístroje a jejich příslušenství, kontrolní a
zkušební přístroje a záchranářskou techniku, a to podle metodiky
vypracované hlavní báňskou záchrannou stanicí [§ 6 odst. 1 písm. e)],
g) bezodkladně informuje hlavní báňskou záchrannou stanici o každé
záchranářské akci s použitím dýchacích přístrojů a o použití
sebezáchranných přístrojů,
h) bezodkladně oznamuje hlavní báňské záchranné stanici vyhlášení a
ukončení havarijního stavu na pracovišti v obvodu své působnosti.
(2) Bezodkladně po nástupu pohotovosti informuje závodní báňská
záchranná stanice se stálou pohotovostí hlavní báňskou záchrannou
stanici o jejím složení.
(3) Závodní báňská záchranná stanice zpracovává roční zprávu o své
činnosti a tuto zasílá do jednoho měsíce po skončení kalendářního roku
hlavní báňské záchranné stanici.
ČÁST TŘETÍ
VYBAVENÍ A UMÍSTĚNÍ BÁŇSKÝCH ZÁCHRANNÝCH STANIC
§ 9
Vybavení báňské záchranné stanice
Dostatečné podmínky pro personální, materiální a technické vybavení a
provoz báňské záchranné stanice vytváří její zřizovatel.
§ 10
Vybavení hlavní báňské záchranné stanice
(1) Základní vybavení hlavní báňské záchranné stanice tvoří:
a) sebezáchranné přístroje, dýchací přístroje a oživovací přístroje a
jejich příslušenství,
b) prostory a zařízení pro kontroly, desinfekci, zkoušky a opravy
sebezáchranných přístrojů, dýchacích přístrojů a oživovacích přístrojů
a jejich příslušenství,
c) měřicí, detekční a indikační přístroje,
d) osobní ochranné pracovní prostředky (např. protišlehové obleky,
protichemické obleky a chladicí vesty),
e) prostředky spojení, včetně zařízení pro rychlé svolání báňských
záchranářů,
f) zdravotnická technika a materiál,
g) vybraná technika a materiál pro zdolávání předvídatelných havárií,
h) dopravní prostředky pro výjezd báňských záchranářů na záchranářskou
akci a obslužné dopravní prostředky,
i) technika a zařízení pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou,
popřípadě i pod vodní hladinou,
j) výpočetní technika a prostředky pro fotografické dokumentování a
videozáznamy,
k) ubytovací, učební a výcvikové prostory a dýmnice a
l) ošetřovna, laboratoře, garáže, dílny a sklady,
m) prostory a zařízení pro udržování a zvyšování tělesné zdatnosti
báňských záchranářů.
(2) Základní vybavení hlavní báňské záchranné stanice, která má plnit
své úkoly též v hlubinných dolech, tvoří kromě vybavení uvedeného v
odstavci 1 také tepelná komora.
§ 11
Vybavení závodní báňské záchranné stanice
Základní vybavení závodní báňské záchranné stanice tvoří:
a) dýchací přístroje a oživovací přístroje a jejich příslušenství, a to
1. na uhelném dole s výjimkou lignitového dolu nejméně 20 dýchacích
přístrojů a 2 oživovací přístroje a jejich příslušenství,
2. na lignitovém dole a na uhelném lomu nejméně 12 dýchacích přístrojů
a 2 oživovací přístroje a jejich příslušenství,
3. na dole s jednoduchými poměry a v případech uvedených v § 7 odst. 1
písm. c), d) a e) nejméně 6 dýchacích přístrojů a 1 oživovací přístroj
a jejich příslušenství,
b) prostory a zařízení pro kontroly, desinfekci, zkoušky a opravy
dýchacích přístrojů a oživovacích přístrojů,
c) měřicí, detekční a indikační přístroje,
d) osobní ochranné pracovní prostředky,
e) prostředky spojení pro rychlé svolání báňských záchranářů,
f) dopravní prostředek pro rychlou přepravu báňských záchranářů,
g) učební prostory,
h) dílny a sklady a
i) další vybavení určené služebním řádem.
§ 12
Dýchací přístroje a oživovací přístroje
(1) Dýchací přístroj a oživovací přístroj může používat jen osoba
zaškolená v jeho používání [§ 6 odst. 1 písm. c)].
(2) Dýchací přístroje a oživovací přístroje a jejich příslušenství je
nutné udržovat v provozuschopném stavu; služební řád určí, kolik z
těchto přístrojů nemusí být v pohotovostním stavu. Přístroje
nepřipravené pro zásah je nutné uložit zvlášť a označit tak, aby
nemohlo dojít k záměně s přístroji připravenými pro zásah.
(3) Kyslíkový dýchací přístroj může být pro zásah použit jen v případě
určeném služebním řádem nebo na příkaz velitele báňského záchranného
sboru.
(4) Pro každý kyslíkový dýchací přístroj je nutné mít připraveny
nejméně 3 náhradní pohlcovače CO2 (dále jen „pohlcovač“) a 3 náhradní
naplněné tlakové láhve. Pro každý vzduchový dýchací přístroj je nutné
mít připraveny 3 náhradní naplněné tlakové láhve. K plnění tlakových
láhví pro kyslíkové dýchací přístroje lze použít kyslík pro dýchání
nebo dýchací směs určenou výrobcem dýchacího přístroje a pro vzduchové
dýchací přístroje hygienicky nezávadný vzduch, popřípadě jinou
hygienicky nezávadnou fyziologickou dýchací směs. K plnění tlakových
láhví pro oživovací přístroje je možné použít pouze dýchací směs
určenou výrobcem.
§ 13
Objekty a umístění báňských záchranných stanic
(1) Záměr dispozičního řešení objektu nově zřizované hlavní báňské
záchranné stanice a jeho umístění a zásadní změny stávajícího objektu
hlavní báňské záchranné stanice schvaluje Český báňský úřad.^3) Záměr
dispozičního řešení objektu nově zřizované závodní báňské záchranné
stanice a jeho umístění a zásadní změny stávajícího objektu závodní
báňské záchranné stanice posuzuje hlavní báňská záchranná stanice a
schvaluje obvodní báňský úřad.^9) Ustanovení tohoto odstavce se
vztahuje i na výcvikové prostory (dýmnice, cvičná štola, cvičné
pracoviště apod.).
(2) Objekty a zařízení určené pro báňskou záchrannou službu se nemohou
užívat k účelům, které by bránily výkonu báňské záchranné služby.
(3) Objekt báňské záchranné stanice a přístupové cesty k ní je nutné
výrazně označit.
ČÁST ČTVRTÁ
BÁŇSKÉ ZÁCHRANNÉ SBORY A POŽADAVKY NA ODBORNOU ZPŮSOBILOST
HLAVA I
BÁŇSKÉ ZÁCHRANNÉ SBORY
§ 14
Členové báňského záchranného sboru
Členy báňského záchranného sboru jsou báňští záchranáři a další
zaměstnanci, kteří jsou určeni k plnění úkolů báňské záchranné služby.
§ 15
Báňský záchranný sbor hlavní báňské záchranné stanice
Členy báňského záchranného sboru hlavní báňské záchranné stanice jsou:
a) ředitel a jeho zástupce,
b) hlavní mechanik a jeho zástupce,
c) technici, mechanici, četaři, popřípadě specialisté,
d) lékaři s kvalifikací báňského záchranáře a zdravotničtí
záchranáři^21) s kvalifikací báňského záchranáře (dále jen „lékaři a
zdravotničtí záchranáři“),
e) další báňští záchranáři,
f) podle potřeby další zaměstnanci, kteří jsou určeni k plnění úkolů
hlavní báňské záchranné stanice.
§ 16
Báňský záchranný sbor závodní báňské záchranné stanice
(1) Členy báňského záchranného sboru závodní báňské záchranné stanice
jsou:
a) vedoucí a jeho zástupce,
b) vedoucí mechanik, jeho zástupce, a popřípadě i další mechanici,
c) četaři,
d) další báňští záchranáři,
e) podle potřeby další zaměstnanci, kteří jsou určeni k plnění úkolů
závodní báňské záchranné stanice.
(2) Báňský záchranný sbor závodní báňské záchranné stanice na uhelném
dole, s výjimkou lignitového dolu, tvoří alespoň 4 % počtu i
nepravidelně fárajících zaměstnanců, nejméně však 60 báňských
záchranářů. Na lignitovém dole a uhelném lomu nemůže být počet báňských
záchranářů menší než 18. Na dole s jednoduchými poměry a v případech
uvedených v § 7 odst. 1 písm. c), d) a e) může být počet báňských
záchranářů snížen až na 12. Jde-li o společnou závodní báňskou
záchrannou stanici (§ 7 odst. 2), je nutné, aby do sboru byli zařazeni
báňští záchranáři všech těchto organizací nebo jejich částí.
(3) Podmínkou pro složení báňského záchranného sboru závodní báňské
záchranné stanice je, aby v něm byli zastoupeni báňští záchranáři všech
potřebných profesí, které se při záchranářské práci mohou vyskytnout.
(4) Závodní dolu zajistí, aby seznam členů báňského záchranného sboru
závodní báňské záchranné stanice s uvedením jejich jména a příjmení,
profese, bydliště, čísla telefonu a svolávacího zařízení a funkce v
báňském záchranném sboru byl k disposici v závodní báňské záchranné
stanici a u dispečera, popřípadě na jiném místě určeném havarijním
plánem. Změny je nutné v seznamu vyznačit neprodleně.
(5) Závodní dolu zajistí, aby báňští záchranáři na uhelném dole byli
přiměřeně rozděleni do všech pracovních směn s tím, že inspekční služba
nebo dispečer budou vždy informováni o tom, kde se báňští záchranáři
přítomní na směně nacházejí. Současně zajistí, aby báňští záchranáři
byli ve směnové evidenci odlišně evidováni.
§ 17
Báňský záchranný sbor státní báňské správy
(1) Báňský záchranný sbor státní báňské správy tvoří vedoucí sboru,
jeho zástupce a další vybraní báňští inspektoři s kvalifikací báňského
záchranáře.
(2) Vedoucího báňského záchranného sboru státní báňské správy jmenuje a
odvolává předseda Českého báňského úřadu.
(3) Vedoucí báňského záchranného sboru státní báňské správy
a) stanoví způsob výběru a podmínky pro zařazení do báňského
záchranného sboru státní báňské správy a výkon činnosti členů tohoto
báňského záchranného sboru,
b) určí počet členů báňského záchranného sboru státní báňské správy,
c) jmenuje zástupce vedoucího báňského záchranného sboru státní báňské
správy a určí jeho práva a povinnosti.
HLAVA II
POŽADAVKY NA ODBORNOU ZPŮSOBILOST BÁŇSKÝCH ZÁCHRANÁŘŮ
§ 18
Báňský záchranář
(1) Báňským záchranářem se může stát ten, kdo
a) dosáhl věku 21 let a je zdravotně způsobilý^11) pro práce v báňském
záchranném sboru,
b) absolvoval základní školení a praktický výcvik pro báňské záchranáře
a úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku z báňského záchranářství na hlavní
báňské záchranné stanici,
c) složil slib báňského záchranáře do rukou ředitele hlavní báňské
záchranné stanice; členové báňského záchranného sboru státní báňské
správy skládají slib báňského záchranáře do rukou předsedy Českého
báňského úřadu. Po složení slibu obdrží průkaz báňského záchranáře.
(2) Zdravotní způsobilost posuzuje a lékařský posudek vydává
poskytovatel pracovnělékařských služeb^12), s nímž má zaměstnavatel
uzavřenou písemnou smlouvu.
(3) Základní školení a praktický výcvik podle odstavce 1 písm. c) trvá
80 vyučovacích hodin; u absolventů vysokých škol a u báňských
záchranářů, kteří v posledních 2 letech neabsolvovali praktický výcvik,
může ředitel hlavní báňské záchranné stanice základní školení a
praktický výcvik zkrátit až na 40 vyučovacích hodin.
(4) Báňský záchranář nemůže plnit úkoly báňské záchranné služby, pokud
a) se nepodrobí podle právních předpisů upravujících posuzování
zdravotní způsobilosti k práci^14) periodické pracovnělékařské
prohlídce alespoň jednou za rok,
b) se nepodrobí mimořádné lékařské prohlídce, je-li důvodné podezření,
že změnou jeho zdravotního stavu došlo ke změně zdravotní způsobilosti
k vykonávané činnosti, nebo
c) na základě provedené prohlídky byl vydán lékařský posudek se
závěrem, že není způsobilý k výkonu činnosti báňského záchranáře.
(5) Báňský záchranář si udržuje odbornou způsobilost tím, že nejméně
jednou za čtvrtletí absolvuje školení a praktický výcvik v rozsahu 1
směny. Tento výcvik zahrnuje i používání dýchacího přístroje v dýmnici
a nácvik použití oživovacího přístroje; báňští záchranáři pracující na
uhelném dole absolvují v rámci tohoto výcviku také pobyt v tepelné
komoře. Jednou za kalendářní rok lze tento výcvik nahradit účastí v
zásahu s použitím dýchacích přístrojů. Místo výkonu praktického výcviku
a jeho podmínky se řídí výcvikovým řádem hlavní báňské záchranné
stanice (§ 30).
(6) Báňský záchranář mladší 45 let ztrácí odbornou způsobilost také v
případě, že alespoň jednou za 18 měsíců nevykoná stálou pohotovostní
službu na hlavní báňské záchranné stanici nebo na závodní báňské
záchranné stanici se stálou pohotovostí; to se nevztahuje na členy
báňského záchranného sboru státní báňské správy.
§ 19
Ředitel hlavní báňské záchranné stanice a jeho zástupce
(1) Ředitelem hlavní báňské záchranné stanice a jeho zástupcem může být
jen báňský záchranář, který musí mít odbornou kvalifikaci získanou
absolvováním magisterského studijního programu v oblasti hornictví nebo
jiného technického oboru, odbornou praxi při hornické činnosti nebo
činnosti prováděné hornickým způsobem čtyři roky, z toho nejméně
dvouletou praxi v báňském záchranném sboru, a úspěšně vykonal zkoušku z
báňského záchranářství před komisí Českého báňského úřadu^3). Při
ověřování odborné způsobilosti se postupuje podle vyhlášky č. 298/2005
Sb., ve znění pozdějších předpisů.
(2) Ředitele hlavní báňské záchranné stanice a jeho zástupce ustanovuje
a odvolává po projednání s Českým báňským úřadem^3) její zřizovatel.
§ 20
Hlavní mechanik hlavní báňské záchranné stanice a jeho zástupce
(1) Hlavním mechanikem hlavní báňské záchranné stanice a jeho zástupcem
může být báňský záchranář, který má vysokoškolské vzdělání získané
úspěšným ukončením alespoň bakalářského studijního programu v oblasti
technických věd strojního, popřípadě elektrotechnického zaměření, s
nejméně čtyřletou odbornou praxí, z toho nejméně dvouletou
záchranářskou praxí; v případě zaměstnance se středním vzděláním s
maturitní zkouškou^15) v oblasti hornictví nebo jiného technického
oboru se požadavek odborné i záchranářské praxe zvyšuje na dvojnásobek.
(2) Hlavního mechanika ustanovuje do funkce a odvolává z ní ředitel
hlavní báňské záchranné stanice.
§ 21
Vedoucí závodní báňské záchranné stanice a jeho zástupce
(1) Vedoucím závodní báňské záchranné stanice a jeho zástupcem může být
jen báňský záchranář, který má odbornou kvalifikaci získanou
absolvováním středního vzdělání s maturitní zkouškou v oblasti
hornictví nebo jiného technického oboru, odbornou praxi při hornické
činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem 6 let, z toho
nejméně dvouletou praxi v báňském záchranném sboru, a úspěšně vykonal
zkoušku z báňského záchranářství před komisí obvodního báňského
úřadu^10); v případě vysokoškolského vzdělání v předmětné oblasti se
požadavek na odbornou praxi snižuje na polovinu. Při ověřování odborné
způsobilosti se postupuje podle zvláštního právního předpisu^3a).
(2) Vedoucí závodní báňské záchranné stanice a jeho zástupce může být
organizací do této funkce ustanoven nebo z ní odvolán po projednání s
obvodním báňským úřadem. Ustanovení do funkce vedoucího závodní báňské
záchranné stanice a jeho zástupce organizace neprodleně ohlásí
obvodnímu báňskému úřadu a hlavní báňské záchranné stanici.
(3) Předpokladem pro výkon funkce vedoucího závodní báňské záchranné
stanice a jeho zástupce je znalost havarijních plánů organizací nebo
jejich částí uvedených v § 7 odst. 1, pro které je závodní báňská
záchranná stanice zřízena nebo pro které zajišťuje výkon báňské
záchranné služby.
§ 22
Vedoucí mechanik závodní báňské záchranné stanice a jeho zástupce
Vedoucím mechanikem závodní báňské záchranné stanice a jeho zástupcem
může být jen zaměstnanec, který má kvalifikaci mechanika (§ 23) a
nejméně tříletou záchranářskou praxi, z toho alespoň roční praxi
mechanika. Podmínkou pro ustanovení do funkce vedoucího mechanika a
jeho zástupce je absolvování speciálního výcviku na hlavní báňské
záchranné stanici v trvání 10 dní, který je zakončen úspěšně vykonanou
zkouškou z báňského záchranářství. Podmínkou také je, aby alespoň jeden
z nich byl báňským záchranářem.
§ 23
Mechanik
Mechanikem může být jen zaměstnanec, který absolvoval základní školení
a praktický výcvik pro báňského záchranáře [§ 18 odst. 1 písm. c)] a
desetidenní praktický výcvik mechanika na hlavní báňské záchranné
stanici zakončený úspěšně vykonanou zkouškou.
§ 24
Lezec a potápěč
(1) Lezeckou činnost může vykonávat jen báňský záchranář, který
absolvoval nejméně desetidenní základní školení a praktický výcvik pro
lezce na hlavní báňské záchranné stanici a prokázal svou odbornou
způsobilost úspěšně vykonanou zkouškou z lezectví.
(2) Potápěčskou činnost může vykonávat jen báňský záchranář, který
absolvoval nejméně desetidenní základní školení a praktický výcvik pro
potápěče na hlavní báňské záchranné stanici a prokázal svou odbornou
způsobilost úspěšně vykonanou zkouškou z potápění.
(3) Lezec si udržuje lezeckou kvalifikaci tím, že jednou za čtvrtletí
absolvuje školení a praktický výcvik zaměřený na používání lezecké
techniky, a to v rozsahu 1 směny. Zásah s použitím lezecké techniky
provedený v příslušném čtvrtletí nahrazuje praktický výcvik.
(4) Potápěč si udržuje potápěčskou kvalifikaci tím, že dvakrát za rok
absolvuje školení a praktický výcvik zaměřený na používání potápěčské
techniky, a to vždy v rozsahu 5 směn. Jedno praktické cvičení vykoná v
prostředí bez možnosti přímého vynoření nad hladinu, druhé v hloubkách
10 až 40 m pod hladinou. Zásah s použitím potápěčské techniky v
odpovídajících podmínkách nahrazuje praktický výcvik.
§ 25
Četař
(1) Četařem může být jen báňský záchranář s nejméně tříletou
záchranářskou praxí, který absolvoval školení četaře na hlavní báňské
záchranné stanici v délce 8 vyučovacích hodin a úspěšně vykonal zkoušku
z báňského záchranářství; tuto zkoušku opakuje každé 3 roky.
(2) Četařem lezců může být jen báňský záchranář, který absolvoval také
speciální výcvik v používání horolezecké techniky nebo techniky
průmyslového lezectví v délce 40 hodin a úspěšně vykonal zkoušku z
používání této techniky; tuto zkoušku opakuje každé 3 roky.
(3) Četařem potápěčů může být jen báňský záchranář, který absolvoval
také speciální výcvik v používání potápěčské techniky v délce 40 hodin
a úspěšně vykonal zkoušku z používání této techniky; tuto zkoušku
opakuje každé 3 roky.
ČÁST PÁTÁ
SLUŽEBNÍ ŘÁD BÁŇSKÉ ZÁCHRANNÉ STANICE
§ 26
Služební řád
(1) Služební řád hlavní báňské záchranné stanice vydává po jeho
schválení Českým báňským úřadem^3) ředitel hlavní báňské záchranné
stanice. Služební řád závodní báňské záchranné stanice vydává vedoucí
závodní báňské záchranné stanice; před jeho vydáním jej organizace
předloží spolu s vyjádřením hlavní báňské záchranné stanice obvodnímu
báňskému úřadu ke schválení.^16)
(2) Služební řád určí organizační uspořádání báňské záchranné stanice a
bližší vymezení jejích úkolů, počty členů báňského záchranného sboru,
úkoly a práva báňských záchranářů, způsob výkonu pohotovosti, množství,
typy, popřípadě i způsob použití věcných prostředků báňské záchranné
stanice a podrobnosti o obsahu a rozsahu školení a praktických cvičení
báňských záchranářů a specialistů.
(3) Služební řád dále určí odpovědnost za plnění úkolů a povinností
stanovených touto vyhláškou a souvisejícími právními předpisy.^2)
(4) Služební řád hlavní báňské záchranné stanice obsahuje i
pohotovostní řád, poplachový řád, zásahový řád a výcvikový řád.
Součástí služebního řádu je i způsob určení výše příspěvků na zřízení,
vybavení a provoz hlavní báňské záchranné stanice.
(5) Služební řád závodní báňské záchranné stanice vychází ze služebního
řádu hlavní báňské záchranné stanice, do jejíhož obvodu působnosti
závodní báňská záchranná stanice patří.
§ 27
Pohotovostní řád hlavní báňské záchranné stanice
Pohotovostní řád hlavní báňské záchranné stanice určí požadavky na
připravenost báňských záchranářů a technických prostředků k
neprodlenému zásahu. Obsahuje vždy:
a) organizaci pohotovostní služby báňských záchranářů a rozsah
pohotovosti technických prostředků, včetně opatření pro neprodlené
obnovení stálé pohotovosti v případě výjezdu na záchranářskou akci,
b) personální zabezpečení pohotovostní služby,
c) zajištění poskytnutí první pomoci v podzemí, na plynujících dolech
II. třídy nebezpečí odborné první pomoci a
d) zajištění pohotovostní služby průvodce na uhelném dole s výjimkou
dolu s jednoduchými poměry.
§ 28
Poplachový řád hlavní báňské záchranné stanice
Poplachový řád hlavní báňské záchranné stanice řeší svolání báňského
záchranného sboru. Obsahuje vždy:
a) pravomoc k vyhlášení a způsob vyhlášení poplachu,
b) způsob spojení mezi hlavní báňskou záchrannou stanicí a členy
báňského záchranného sboru v obvodu její působnosti určenými služebním
řádem hlavní báňské záchranné stanice a mezi hlavní báňskou záchrannou
stanicí a závodními báňskými záchrannými stanicemi,
c) náplň činnosti členů báňského záchranného sboru při vyhlášení
poplachu a při uvědomění o poplachu,
d) organizaci výjezdu báňského záchranného sboru na záchranářskou akci,
počet báňských záchranářů při výjezdu a jejich vybavení,
e) způsob zabezpečení pomocných služeb při poplachu a při výjezdu na
záchranářskou akci,
f) seznam členů báňského záchranného sboru, kteří musí být uvědoměni o
poplachu, popřípadě pravomoc k upřesnění tohoto seznamu a
g) určení doby, po kterou jsou členové báňského záchranného sboru
uvedení v § 19 až 22 dosažitelní telefonicky.
§ 29
Zásahový řád hlavní báňské záchranné stanice
(1) Zásahový řád hlavní báňské záchranné stanice podrobněji
rozpracovává
a) obecné zásady záchranářské akce a vedení zásahu při havárii,
b) vedení zásahu při zdolávání jednotlivých typů předvídatelných
havárií a odstraňování jejich následků,
c) vedení plánovaných nehavarijních zásahů,
d) požadavky na vybavení základny,
e) požadavky na vybavení četařské brašny, brašny mechanika a příruční
lékárničky a
f) požadavky na měřicí a detekční techniku a další vybavení čet
báňských záchranářů.
Zásahový řád dále upraví základní úkoly členů báňského záchranného
sboru při záchranářské akci a při zásahu.
(2) Zásahový řád hlavní báňské záchranné stanice se vztahuje i na
závodní báňskou záchrannou stanici.
§ 30
Výcvikový řád hlavní báňské záchranné stanice
Výcvikový řád hlavní báňské záchranné stanice určí náplň, dobu trvání a
četnost školení a praktického výcviku báňských záchranářů a kritéria
hodnocení fyzické připravenosti báňských záchranářů.
ČÁST ŠESTÁ
ZÁSADY ZDOLÁVÁNÍ HAVÁRIE BÁŇSKÝMI ZÁCHRANÁŘI
HLAVA I
POSTAVENÍ ČLENŮ BÁŇSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU V DOBĚ ZDOLÁVÁNÍ HAVÁRIE
§ 31
Postavení velitele báňského záchranného sboru
(1) Činnost báňských záchranářů při záchranářské akci organizuje a řídí
velitel báňského záchranného sboru. Tuto funkci vykonává vedoucí
závodní báňské záchranné stanice organizace nebo její části postižené
havárií nebo jeho zástupce, pokud neurčil ředitel hlavní báňské
záchranné stanice jinak. V případě, že při záchranářské akci současně
zasahují báňští záchranáři hlavní báňské záchranné stanice, přejímá
řízení a organizaci činnosti ředitel hlavní báňské záchranné stanice
nebo jeho zástupce nebo jím určený technik hlavní báňské záchranné
stanice. Při výjezdu k havarijnímu zásahu pohotovostních jednotek
závodní báňské záchranné stanice se stálou pohotovostí bez účasti
jednotek hlavní báňské záchranné stanice přejímá řízení a organizaci
činnosti vedoucí závodní báňské záchranné stanice se stálou pohotovostí
nebo jeho zástupce.
(2) Velitel báňského záchranného sboru je podřízen vedoucímu likvidace
havárie. Od jeho příkazu se smí odchýlit jen tehdy, jde-li o nebezpečí
z prodlení nebo při vážném ohrožení života. Pokud se odchýlí od
příkazu, neprodleně o tom informuje vedoucího likvidace havárie.
Odmítnout splnění příkazu může pouze tehdy, pokud by jeho splnění
zřejmě a bezprostředně ohrožovalo životy báňských záchranářů.
(3) Neprodleně po dojezdu na místo postižené havárií se velitel
báňského záchranného sboru spojí s vedoucím likvidace havárie, vyžádá
si příkazy k zásahu a rozhodne o počtu a vybavení čet vysílaných do
zásahu.
(4) Velitel báňského záchranného sboru se zdržuje na stanovišti určeném
vedoucím likvidace havárie. Vzdálit se z určeného místa může jen se
souhlasem vedoucího likvidace havárie; v tomto případě určí svého
zástupce.
(5) Velitel báňského záchranného sboru
a) povolává a určuje čety, popřípadě i jednotlivé báňské záchranáře k
plnění úkolů,
b) určuje rozmístění základen a jejich velitele,
c) zajišťuje plnění příkazů vedoucího likvidace havárie,
d) rozhoduje o typu dýchacího přístroje, který má být v zásahu použit,
a o jeho úpravě z hlediska délky jeho ochranné doby,
e) rozhoduje o přítomnosti mechanika a lékaře nebo zdravotnického
záchranáře na základně a určuje jejich úkoly,
f) rozhoduje o zřízení záchranářských hlídek; jednočlenná hlídka může
být jen v místě, odkud je přímé spojení s velitelem základny nebo s
velitelem báňského záchranného sboru.
(6) Velitel báňského záchranného sboru uplatňuje u vedoucího likvidace
havárie požadavky k zajištění materiálů, prostředků a pomocných služeb
nezbytných pro činnost čet a báňských záchranářů v zásahu.
§ 32
Postavení velitele základny
(1) Činnost báňských záchranářů přidělených na základnu řídí velitel
základny.
(2) Velitelem základny může být jen báňský záchranář, který má alespoň
kvalifikaci četaře (§ 25).
(3) Velitel základny je podřízen veliteli báňského záchranného sboru a
plní jeho příkazy.
(4) Velitel základny rozhoduje o nasazování čet do zásahu a jejich
střídání, o připravenosti záložní čety přidělené na základnu k
poskytnutí okamžité pomoci četě v zásahu a o vybavení základny. Vydává
příkazy k odchodu čety do zásahu a určuje způsob spojení a interval
dorozumívání mezi základnou a četou v zásahu a maximální dobu nasazení
čety v zásahu a její pracovní úkoly. O svých rozhodnutích a o plnění
uložených úkolů informuje velitele báňského záchranného sboru.
(5) Velitel základny vede deník základny, do kterého zapisuje vydané
příkazy a čas jejich vydání, obsah hlášení čet, výsledky měření
koncentrací plynů a další důležité skutečnosti týkající se zásahu nebo
základny.
(6) Velitel základny může opustit základnu jen se souhlasem velitele
báňského záchranného sboru; v tomto případě však po dohodě s velitelem
báňského záchranného sboru na dobu své nepřítomnosti určí svého
zástupce.
§ 33
Postavení mechanika na základně
Mechanik přidělený na základnu je podřízen veliteli základny. Pečuje o
řádný stav dýchacích přístrojů a oživovacích přístrojů a technických,
měřicích a speciálních prostředků na základně a provádí jejich
seřízení, přezkoušení a kontrolu. O seřízení, přezkoušení a kontrole
přístrojů a prostředků vede záznam.
§ 34
Postavení četaře
(1) Četař je bezprostředním nadřízeným všem členům čety. Řídí činnost
čety a zabezpečuje její celistvost a akceschopnost. Při své činnosti se
řídí příkazy velitele základny, popřípadě příkazy velitele báňského
záchranného sboru, pokud si tento jeho řízení vyhradil. Seznámí se s
úkoly čety a vysvětlí je všem členům čety před nástupem k jejich
plnění. Podle místních podmínek rozhoduje o postupu čety, o organizaci
práce a o praktickém provádění svěřených úkolů. V četě po jejím
sestavení ihned určí svého zástupce. Při postupu čety do zásahu
postupuje jako první, při návratu jako poslední.
(2) Při nebezpečí z prodlení nebo při záchraně lidských životů četař
může četu rozdělit.
(3) Před nástupem do zásahu s použitím dýchacích přístrojů četař
dohlíží na to, aby si každý člen čety provedl kontrolu svého dýchacího
přístroje (dále jen "záchranářská kontrola"). Po provedení záchranářské
kontroly četař provádí u všech členů čety četařskou kontrolu dýchacích
přístrojů (dále jen „četařská kontrola“). Obsah záchranářské a četařské
kontroly určí služební řád hlavní báňské záchranné stanice. Dále četař
zkontroluje úplnost výstroje každého báňského záchranáře v četě s
ohledem na specifické požadavky zásahu (např. oblek v protišlehové
úpravě, speciální výstroj) a úplnost vybavení čety.
(4) V průběhu zásahu četař měří v pravidelných intervalech ne delších
než 15 minut teplotu ovzduší a v nedýchatelném prostředí dohlíží na
provádění kontroly tlaku v láhvích dýchacích přístrojů u jednotlivých
báňských záchranářů; při tom musí zastavit činnost čety. Při zásahu ve
ztížených mikroklimatických podmínkách platí také ustanovení § 44 odst.
2.
(5) Četař v průběhu zásahu v nedýchatelném prostředí řídí činnost čety
tak, aby pro postup čety na určené místo, pro vykonání přikázané práce
a pro návrat na základnu žádný báňský záchranář nespotřeboval více než
80 % zásoby kyslíku, vzduchu nebo dýchací směsi, kterou má v dýchacím
přístroji k disposici.
(6) Četař může nařídit návrat čety na základnu; rozhodne tak vždy,
jestliže u kteréhokoli báňského záchranáře v četě došlo k poruše
dýchacího přístroje, úrazu nebo k projevům zdravotních potíží nebo
jestliže zásoba kyslíku, vzduchu nebo dýchací směsi v tlakové láhvi
kteréhokoliv dýchacího přístroje poklesla natolik, že by neumožňovala
bezpečný návrat na základnu.
§ 35
Zástupce četaře
Zástupce četaře provádí četařskou kontrolu u četaře. Při postupu čety
do zásahu jde jako poslední, při návratu jako první. V případě, že
četař není schopen při zásahu vykonávat svou funkci, přebírá zástupce
četaře vedení čety, určí svého zástupce a nařídí návrat čety na
základnu.
§ 36
zrušen
§ 37
Postavení báňského záchranáře
(1) Po vyrozumění o poplachu se báňský záchranář neprodleně dostaví na
určené místo; od okamžiku vyrozumění o poplachu se činnost báňského
záchranáře považuje za výkon práce.
(2) Báňský záchranář ihned po příchodu na určené místo ohlásí svému
nadřízenému momentální subjektivní zdravotní stav a splnění povinností
uvedených v § 18 odst. 4 až 6. Při ohlášení osobních zdravotních potíží
nemůže být nasazen do zásahu.
(3) Před nástupem do zásahu s dýchacím přístrojem si báňský záchranář
provede záchranářskou kontrolu svého dýchacího přístroje a kontrolu
úplnosti a použitelnosti svého vybavení přiděleného pro daný typ
zásahu.
(4) Báňský záchranář usiluje o splnění příkazu, který mu byl vydán.
Provádí-li zásah v dýchacím přístroji, sleduje průběžně tlak kyslíku,
vzduchu nebo dýchací směsi ve svém dýchacím přístroji. Sleduje také
členy své čety a jejich stav. V případě jakékoliv nehody jim okamžitě
poskytne nezbytnou pomoc a uvědomí o tom četaře nebo jeho zástupce.
Zjistí-li jakékoliv příznaky zhoršení svého zdravotního nebo duševního
stavu nebo zjistí-li takové příznaky u jiného člena čety, nebo
zjistí-li závady na svém dýchacím přístroji nebo na ostatním vybavení,
ihned o tom uvědomí četaře nebo jeho zástupce, a není-li to možné, pak
kteréhokoliv člena čety.
§ 38
Postavení členů báňského záchranného sboru státní báňské správy
Při výkonu vrchního dozoru nastupuje člen báňského záchranného sboru
státní báňské správy do zásahu jen s četou báňských záchranářů; přitom
není započítáván do početního stavu čety. Dbá příkazů vedoucího
likvidace havárie, velitele báňského záchranného sboru, velitele
základny a četaře, pokud se tyto příkazy týkají bezpečnosti a ochrany
zdraví nebo bezpečnosti provozu.
HLAVA II
PŘÍPRAVA A ORGANIZACE ZÁCHRANÁŘSKÉ AKCE
§ 39
Četa
(1) Nejmenší jednotkou báňských záchranářů v zásahu je četa.
(2) Do zásahu v dýchacích přístrojích nastupují báňští záchranáři
nejméně v pětičlenné četě; tříčlenné čety mohou nastoupit do zásahu jen
ve výjimečných případech na příkaz velitele báňského záchranného sboru
a za podmínky, že pracoviště báňských záchranářů je snadno přístupné a
se záložní četou je zajištěno trvalé spojení.
(3) Velitel báňského záchranného sboru zajistí, aby o rozdělení
báňských záchranářů do čet a o četách byla vedena evidence.
(4) Velitel báňského záchranného sboru nebo jím pověřený technik vydá
pro každou četu určenou do zásahu před zahájením zásahu písemný příkaz,
který obsahuje:
a) označení čety,
b) jméno a příjmení četaře,
c) jména a příjmení všech báňských záchranářů v četě s uvedením jejich
evidenčního čísla,
d) evidenční číslo (označení) přiděleného dýchacího přístroje,
popřípadě sebezáchranného přístroje pro každou osobu v četě,
e) datum a hodinu nástupu do zásahu,
f) rámcový příkaz k práci se základním vymezením úkolů a místa jejich
plnění,
g) podpis toho, kdo příkaz vydal.
Vzor písemného příkazu určí služební řád hlavní báňské záchranné
stanice.
(5) Pro první zasahující čety může být vydán příkaz i ústně; velitel
báňského záchranného sboru zajistí písemné zaznamenání tohoto příkazu.
(6) Do zásahu v nedýchatelném prostředí nastupuje báňský záchranář s
dýchacím přístrojem na zádech a s připojenou maskou.
(7) Příkaz k použití dýchacích přístrojů dává četař; báňský záchranář
je oprávněn použít dýchací přístroj i bez tohoto příkazu, jestliže se
domnívá, že je toto použití nezbytné.
(8) Zásah ve ztížených mikroklimatických podmínkách a zásah v
nedýchatelném prostředí je možný jen za podmínky, že báňští záchranáři
v zásahu jsou na základně jištěni alespoň stejným počtem čet, kolik je
jich v zásahu. Velitel základny dbá na to, aby báňští záchranáři
přidělení do záložní čety na základně byli vybaveni a připraveni tak,
aby báňským záchranářům v zásahu mohli poskytnout okamžitou pomoc. Za
podmínek určených zásahovým řádem může četa na základně plnit funkci
záložní čety i pro 2 čety v zásahu.
(9) Zásah na záchranu lidského života a při nebezpečí z prodlení může
být zahájen i bez záložní čety na základně; v takovém případě však
velitel báňského záchranného sboru přijme opatření k co nejrychlejšímu
zajištění dostatečné zálohy.
(10) Při zásazích v prostředí s viditelností menší než 1 m četař
zajistí, aby báňští záchranáři v četě byli mezi sebou spojeni
spojovacími lanky; to neplatí pro zásah báňských záchranářů lezců a
potápěčů.
(11) Pokud četa po návratu ze zásahu v nedýchatelném prostředí zůstává
na základně jako záložní četa, uvede mechanik všechny použité dýchací
přístroje neprodleně do pohotovostního stavu.
(12) Základní vybavení čety nastupující do zásahu určí služební řád
hlavní báňské záchranné stanice. Vyžaduje-li to povaha zásahu, je
velitel báňského záchranného sboru oprávněn vybavení čety změnit.
(13) Potápěči a lezci nastupují na základnu nejméně v pětičlenné četě.
Ustanovení odstavců 2, 8 a 9 se na zásah lezců a potápěčů nevztahuje.
§ 40
Základna
(1) Pro zásah v nedýchatelném prostředí, ve ztížených mikroklimatických
podmínkách a pro zásah lezců a potápěčů je nutné zřídit základnu, a to
v době co nejkratší.
(2) Není-li možné umístit základnu v dole v určeném místě, rozhodne o
jejím umístění velitel základny. O zřízení základny neprodleně
informuje velitele báňského záchranného sboru.
(3) Základnu je možné zřídit jen v prostředí s nezávadným ovzduším s
přihlédnutím k možnostem zásahu a k předpokládanému možnému ohrožení
základny; základna nemůže být zřízena v místě ohroženém požárními
zplodinami nebo jinými nedýchatelnými složkami ovzduší. Velitel
základny zajistí, aby složení ovzduší na základně v dole bylo
kontrolováno s ohledem na možný výskyt předpokládaných škodlivin, a to
kontinuálně, nebo v jím určených intervalech.
(4) Velitel základny zajistí, aby základna byla vybavena pro odpočinek
báňských záchranářů a aby při zásahu ve ztížených mikroklimatických
podmínkách a při zásahu pod vodou byl na základně dostatek teplých
nápojů, přikrývek a suchých oděvů.
(5) Na základně se mohou zdržovat jen báňští záchranáři přidělení na
základnu; jiné osoby jen se souhlasem velitele základny.
(6) Při zřizování základny v dole je nutné také zajistit spojení
základny se stanovištěm velitele báňského záchranného sboru a s četou v
zásahu.
§ 41
Výjezd na záchranářskou akci
(1) Organizace poskytující pomoc báňskými záchranáři zajistí, aby
výjezd a přesun báňských záchranářů na místo postižené nehodou byl co
nejrychlejší; to se vztahuje i na hlavní báňskou záchrannou stanici.
(2) Organizace, ve které došlo k havárii, vytvoří podmínky pro co
nejrychlejší přesun báňských záchranářů k místu zásahu (uvolnění
příjezdových cest, přistavení těžní klece, důlní lokomotivy a vozů pro
přepravu báňských záchranářů a záchranářské techniky apod.).
Vyžaduje-li rozsah nebo povaha havárie také zásah báňských záchranářů z
jiné báňské záchranné stanice, organizace zajistí, aby pro ně byl včas
připraven báňský záchranář průvodce.
§ 42
Zásah
(1) Zásah se řídí zásahovým řádem hlavní báňské záchranné stanice.
(2) Průběh a výsledek zásahu celé záchranářské akce po jejím ukončení
vyhodnotí závodní dolu, závodní lomu nebo vedoucí pracovník;
vyhodnocení neprodleně zašle hlavní báňské záchranné stanici.
§ 43
Opakovaný zásah v dýchacím přístroji
Báňský záchranář může být do zásahu v dýchacím přístroji opakovaně
nasazen při dodržení těchto podmínek:
a) v prvních 2 dnech trvání havárie nemůže součet dob zásahu v dýchacím
přístroji překročit 6 hodin za 24 hodiny. Báňský záchranář může být
opětovně vyslán na takové práce alespoň po jednohodinové přestávce. V
případě nebezpečí z prodlení nebo záchrany lidského života může velitel
báňského záchranného sboru nařídit kratší přestávky,
b) v dalších dnech trvání havárie, jakož i při plánovaných
nehavarijních zásazích nemůže součet dob zásahu v dýchacím přístroji
překročit 4 hodiny za 24 hodiny.
§ 44
Zásah ve ztížených mikroklimatických podmínkách
Doba zásahu báňských záchranářů ve ztížených mikroklimatických
podmínkách se řídí služebním řádem hlavní báňské záchranné stanice.
§ 45
Zásah lezců
(1) Při zásahu ve výšce a nad volnou hloubkou je nutné zajistit, aby
lezec na laně byl nezávisle jištěn jisticím lanem na samostatném
jisticím bodu a současně aby byl zajišťován dalším lezcem připraveným
poskytnout mu okamžitou pomoc.
(2) Lezec nemůže postupovat do míst ohrožených pádem horniny, částí
výztuže nebo jiného materiálu, pokud se nejedná o zásah při záchraně
lidského života nebo při nebezpečí z prodlení.
(3) Umožňují-li to místní podmínky, umisťuje se jisticí bod vždy nad
pracovištěm lezce.
(4) Při zásahu může být zvolena jen taková taktika a použity takové
technické prostředky, které umožňují návrat lezce k jisticímu bodu.
(5) Zásah lezce v prostředí s viditelností menší než 1 m je dovolen,
jen jde-li o záchranu lidského života nebo nebezpečí z prodlení.
(6) Vybavení lezce v zásahu včetně nářadí je nutné zabezpečit proti
samovolnému uvolnění a pádu.
(7) Zásah lezců nesmí být prováděn za bouře, silného deště, sněžení
nebo teplot nižších než minus 10 st.C a při vystavení účinkům sálavého
tepla.
§ 46
Zásah potápěčů
(1) Četař zajistí, aby při zásahu potápěčů bylo k okamžitému sestupu
pod hladinu připraveno a vystrojeno nejméně tolik potápěčů, kolik jich
současně zasahuje pod hladinou. O počtu současně zasahujících potápěčů
pod hladinou rozhoduje četař. Zásah potápěčů nemůže být prováděn bez
přítomnosti mechanika na základně. Zásah je nutné řídit tak, aby
potápěč byl vždy spojen s návodčím vodicím lankem, popřípadě telefonní
linkou nebo hadicí s přívodem dýchací směsi.
(2) Mimo případů záchrany lidského života nemůže potápěč při zanořování
ve svislých důlních dílech postupovat přes volně se vznášející
překážky. Uvolňování nebo zvedání takových překážek lanem nemůže být
prováděno, pokud potápěč není v bezpečném místě nad hladinou.
(3) Při zásahu v hloubce větší než 10 m nebo při zásahu v místě, kde
není možnost přímého vynoření na hladinu, je nutné udržovat telefonické
spojení mezi každým potápěčem v zásahu a potápěčem, který jej
zajišťuje. Podmínkou provedení takového zásahu je, aby na základně byla
připravena v pohotovostním stavu dvoumužná přetlaková komora.
(4) Dekompresní časy na zastávkách a celková doba pobytu pod hladinou
při zásahu se řídí služebním řádem hlavní báňské záchranné stanice.
(5) Podmínkou zásahu v prostředí s viditelností menší než 3 m a při
zásahu potápěčů v zatopeném důlním díle je, aby vodič spojovací
telefonní linky se základnou byl uzpůsoben tak, aby současně sloužil
jako vodicí lanko.
(6) V chemicky nebo biologicky závadné kapalině a v kapalině chladnější
než 14 °C nemůže být používán oblek, který umožní průnik kapaliny k
tělu potápěče (tzv. mokrý oblek).
(7) Pokud činnost pod hladinou vykonávají 2 a více potápěčů, určí četař
jednoho z nich, který činnost pod vodní hladinou koordinuje.
(8) Je zakázáno, aby potápěč, který vstupuje do prostoru s uzavřenou
vzduchovou dutinou, použil vzduch v této dutině k nadechnutí. To
neplatí při použití potápěčského zvonu, popřípadě kesonu, do něhož je
zajištěn přívod vzduchu.
§ 47
Plánovaný nehavarijní zásah
(1) Plánovaný nehavarijní zásah je nutné řídit tak, aby při něm byly
dodrženy zásady platné pro havarijní zásah s tím, že velitel báňského
záchranného sboru řídí práce podle příkazu uvedeného v odstavci 2 a že
základna je zřízena předem; po ukončení plánovaného nehavarijního
zásahu provede velitel báňského záchranného sboru jeho písemné
vyhodnocení.
(2) Pro plánovaný nehavarijní zásah vypracuje závodní dolu, závodní
lomu, popřípadě vedoucí pracovník návrh příkazu, ve kterém určí
velitele báňského záchranného sboru, postup prací a potřebná
bezpečnostní opatření. Příkaz může vydat až po jeho odsouhlasení
ředitelem hlavní báňské záchranné stanice.
(3) Plánovaný nehavarijní zásah je nutné předem ohlásit obvodnímu
báňskému úřadu;^18) kromě toho je nutné jeho začátek a konec ohlásit
také hlavní báňské záchranné stanici.
HLAVA III
ZÁCHRANÁŘSKÝ ZÁSAH NA POVRCHU
§ 48
Vedení záchranářského zásahu na povrchu
(1) Není-li dále stanoveno jinak, vztahují se ustanovení hlavy druhé
této části i na vedení záchranářského zásahu na povrchu.
(2) Základnu na povrchu je nutné prostorově vymezit, chránit proti
nepříznivým povětrnostním vlivům a označit.
(3) Do zásahu v dýchacích přístrojích nastupují báňští záchranáři v
nejméně tříčlenných četách pod vedením četaře. Počet členů čety určuje
velitel báňského záchranného sboru. O nasazení tříčlenné čety však může
rozhodnout jen za podmínky, že pracoviště báňských záchranářů je snadno
přístupné, na báňské záchranáře v zásahu je vidět a mají možnost
dorozumívat se se základnou.
(4) Lezci nastupují do zásahu nejméně ve tříčlenné četě. O přítomnosti
mechanika na základně rozhodne velitel báňského záchranného sboru.
(5) Typ dýchacích přístrojů, potřebnou výstroj a vybavení čety pro
zásah určí velitel báňského záchranného sboru podle podmínek zásahu.
(6) Zásah v nadměrně horkém prostředí (se sálavým teplem, v podmínkách
otevřené erupce s požárem apod.), v prostředí s výskytem kyseliny nebo
jiné chemicky agresivní látky a v prostředí s výskytem dotykových jedů
je možný jen za podmínky, že báňští záchranáři jsou i s dýchacími
přístroji chráněni ochrannými obleky, v nadměrně hlučném prostředí i
protihlukovou přílbou.
(7) Velitel báňského záchranného sboru před zásahem v hlučném
prostředí, které brání srozumitelnosti domluvy báňských záchranářů, a
to i v případě, že jsou použity protihlukové přílby s telefonem,
upřesní, popřípadě doplní dorozumívací signály určené služebním řádem
hlavní báňské záchranné stanice a seznámí s nimi báňské záchranáře.
(8) Činnost potápěčů ve vzdálenosti větší než 50 m od břehu je
dovolena, je-li zajištěno doprovodné plavidlo, na jehož palubě je
zřízena základna. Po dobu, kdy je potápěč pod hladinou, nemůže být
motor plavidla v chodu. Plavidlo a místo akce je nutné vybavit a
označit v souladu s řádem plavební bezpečnosti.^19)
(9) Při potápění pod led je nutné pro sestup a výstup potápěčů zhotovit
a udržovat v ledu otvor o ploše nejméně 1 m2.
ČÁST SEDMÁ
DOKLADY A ZÁZNAMY
§ 49
Doklady a záznamy
(1) Báňská záchranná stanice vede:
a) kmenové listy báňských záchranářů,
b) doklady o zdravotní způsobilosti báňských záchranářů,
c) záznamy o zkouškách dýchacích přístrojů,
d) záznamy o zkouškách oživovacích přístrojů,
e) záznamy o zkouškách masek,
f) záznamy o zkouškách přídavných jehel pod masku,
g) záznamy o zkouškách tlakových láhví do dýchacích a oživovacích
přístrojů,
h) záznamy o kontrole pohlcovačů,
i) záznamy o zkouškách kontrolních a zkušebních přístrojů,
j) záznamy o kontrole detektorů a indikátorů, které patří do vybavení
báňské záchranné stanice,
k) záznamy o sebezáchranných přístrojích, které patří do vybavení
báňské záchranné stanice,
l) záznamy o kontrole a údržbě plnicího zařízení tlakových láhví do
dýchacích a oživovacích přístrojů a
m) doklady a záznamy o činnosti báňské záchranné služby, včetně
vyhodnocení průběhu a výsledku zásahů.
(2) Záznamy mohou být vedeny na paměťových médiích. Organizace zajistí,
aby záznamy byly zajištěny proti zneužití nepovolanou osobou.
(3) Kmenový list báňského záchranáře obsahuje zejména záznamy o
absolvování zásahu, školení a praktického výcviku, o zdravotní
způsobilosti a o provedených zkouškách.
(4) Báňská záchranná stanice uchovává doklady a záznamy^20) uvedené v
odstavci 1 písm. a) 10 let od ukončení činnosti báňského záchranáře v
báňském záchranném sboru, v odstavci 1 písm. b) až l) rok po uplynutí
platnosti dokladu a v odstavci 1 písm. m) 10 let od ukončení roku, ve
kterém byla činnost provedena.
ČÁST OSMÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 50
Pro koordinaci činnosti báňské záchranné služby zřizuje předseda
Českého báňského úřadu štáb báňské záchranné služby jako svůj poradní
orgán.
§ 51
Od ustanovení této vyhlášky je možné se na základě vyhodnocení rizika
odchýlit na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení
při záchraně lidí, při ohrožení života báňského záchranáře a v
případech zdolávání havárie báňskými záchranáři podle části šesté této
vyhlášky, pokud budou provedena nejnutnější bezpečnostní opatření.
§ 52
(1) Služební řády báňských záchranných stanic zůstávají v platnosti do
doby schválení nových služebních řádů, nejpozději však do 31. prosince
2002. Služební řády revírních báňských záchranných stanic se po tuto
dobu považují za služební řády hlavních báňských záchranných stanic.
(2) Zaměstnanci, kteří k datu nabytí účinnosti této vyhlášky vykonávají
funkce (činnosti) uvedené v § 19, 20, 21 a 22, se po dobu výkonu těchto
funkcí (činností) považují za zaměstnance splňující kvalifikační
požadavky podle této vyhlášky.
§ 53
Zrušují se:
1. Vyhláška Českého báňského úřadu č. 341/1992 Sb., o báňské záchranné
službě.
2. § 19, 21 a 22 výnosu Českého báňského úřadu ze dne 29. 12. 1987 čj.
4555/1987 o plánech zdolávání závažných provozních nehod v hlubinných
dolech (reg. v částce 4/1988 Sb.).
3. § 17 výnosu Českého báňského úřadu ze dne 29. 12. 1987 čj. 6500/1987
o plánech zdolávání závažných provozních nehod při vrtných a
geofyzikálních pracích a při těžbě, úpravě a podzemním skladování
kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách (reg. v
částce 10/1988 Sb.).
4. § 8 a 10 výnosu Českého báňského úřadu ze dne 10. 12. 1987 čj.
1009/87 o úkolech organizací při odebírání vzorků důlního ovzduší, o
činnosti plynových analytických laboratoří a o jejich kontrole hlavními
báňskými záchrannými stanicemi (reg. v částce č. 26/1987 Sb.).
5. § 2 odst. 2 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 12/1994 Sb., kterou
se stanoví požadavky na izolační sebezáchranné přístroje.
§ 54
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Předseda:
prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.
Příl.1
zrušena
Příl.2
zrušena
Příl.3
zrušena
1) § 34 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství
(horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
2) Například § 4 odst. 2 a § 21 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném
záchranném systému a o změně některých zákonů.
3) § 40 odst. 3 písm. c) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti,
výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.
3a) Vyhláška č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a
odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné
hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů.
4) § 7 odst. 1 a 4 zákona č. 61/1988 Sb.
5) § 7 odst. 7 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb. a
zákona č. 315/2001 Sb.
6) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich
poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších
předpisů.
7) § 6 odst. 4 a 5 zákona č. 61/1988 Sb.
8) § 7 odst. 4 zákona č. 61/1988 Sb.
9) § 41 odst. 1 písm. d) zákona č. 61/1988 Sb.
10) § 41 odst. 1 písm. d) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti,
výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
11) Směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku
Ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci
(reg. v částce č. 2/1968 Sb.), ve znění směrnice Ministerstva
zdravotnictví ČSR č. 17/1970 Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČSR
(reg. v částce č. 20/1970 Sb.).
12) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve
znění pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 373/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č.
373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o
pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče).
15) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším
odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
16) § 41 odst. 2 písm. k) zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č.
315/2001 Sb.
17) Zákon č. 258/2000 Sb.
18) § 5 odst. 5 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb.
19) Vyhláška č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti
na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní
Republiky, ve znění vyhlášky č. 223/1995 Sb.
20) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
21) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné
způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického
povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k
výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností
souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních),
ve znění pozdějších předpisů.
