222/1995 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva dopravy
ze dne 14. září 1995
o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a
dopravě nebezpečných věcí
Změna: 412/2004 Sb.
Změna: 666/2004 Sb.
Změna: 423/2005 Sb.
Změna: 517/2006 Sb.
Změna: 44/2008 Sb.
Změna: 66/2015 Sb.
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o
vnitrozemské plavbě (dále jen "zákon"):
Zařazení vodních cest do tříd
(k § 3 odst. 2 zákona)
§ 1
(1) Vodní cesty v České republice se zařazují do tříd podle klasifikace
vnitrozemských vodních cest uvedené v příloze č. 1.
(2) Určená třída vodní cesty stanoví, pro jaké největší plavidlo (dále
jen "návrhové plavidlo") jsou na vodní cestě podmínky k jeho bezpečnému
a plynulému provozu.
§ 2
(1) Dopravně významná využívaná vodní cesta uvedená v příloze č. 2
části 1 písm. a) zákona je vodní cestou IV. třídy v úseku Kunětice -
Mělník a vodní cestou Va. třídy v úseku Mělník - státní hranice se
Spolkovou republikou Německo.
(2) Dopravně významná využívaná vodní cesta uvedená v příloze č. 2
části 1 písm. b) bodu 1 zákona je vodní cestou IV. třídy.
(3) Dopravně významná využívaná vodní cesta uvedená v příloze č. 2
části 1 písm. b) bodu 2 zákona je vodní cestou I. třídy.
(4) Dopravně významná využívaná vodní cesta uvedená v příloze č. 2
části 1 písm. c) zákona je vodní cestou 0. třídy.
§ 3
Vodní cesty účelové
Za vodní cesty účelové se považují
a) vodní tok Labe od říčního km 1012,58 (Jaroměř) po říční km 987,80
(Opatovice),
vodní tok Vltavy od říčního km 241,40 (České Budějovice, Litvínovický
potok) po říční km 239,6 (České Budějovice, Jiráskův jez) včetně
slepého ramene Vltavy,
vodní tok Malše od říčního km 1,757 (České Budějovice, odběr vody pro
teplárnu) po říční km 0,00 (České Budějovice, po ústí do vodního toku
Vltavy),
vodní tok Lužnice od říčního km 4,0 (Koloděje nad Lužnicí) po říční km
0,00 (ústí do vodního toku Vltavy),
vodní tok Otavy od říčního km 18,30 (Kavkovna) po říční km 0,00
(Zvíkov, ústí do vodního toku Vltavy),
vodní tok Sázavy od říčního km 2,50 (Pikovice) po říční km 0,00 (Davle,
ústí do vodního toku Vltavy),
vodní tok Zámecká Dyje od říčního km 12,50 (odbočení z Dyje) po soutok
s vodním tokem Dyje, včetně Staré Dyje,
přehradní nádrž Baška,
přehradní nádrž Brněnská (Kníničky),
přehradní nádrž Dalešice,
přehradní nádrž Stráž pod Ralskem,
přehradní nádrž Hracholusky,
přehradní nádrž Jesenice,
přehradní nádrž Lipno,
přehradní nádrž Nechranice,
přehradní nádrž Nové Mlýny I,
přehradní nádrž Nové Mlýny III,
přehradní nádrž Olešná,
přehradní nádrž Pastviny,
přehradní nádrž Plumlov,
přehradní nádrž Rozkoš,
přehradní nádrž Seč,
přehradní nádrž Skalka,
přehradní nádrž Slezská Harta,
přehradní nádrž Těrlicko,
přehradní nádrž Vranov,
přehradní nádrž Žermanice,
Máchovo jezero,
vodní plocha Barbora,
vodní plocha Matylda (Most),
vodní plocha Předměřice nad Labem (Správčický písník),
vodní plocha Velké Žernoseky,
rybník Bezdrev,
rybník Oleksovice,
rybník Svět,
rybník Velké Dářko,
b) těžební jezera štěrkopísku s těžbou prováděnou plovoucími stroji.
Rozměry vodních cest dopravně významných
(k § 3 odst. 2 zákona)
§ 4
Základními určujícími objekty dopravně významných vodních cest je
plavební dráha a plavební komora.
§ 5
Plavební dráha
(1) Rozměry vyznačené části vodního toku s udržovanými vyznačenými
parametry, nebo vodního toku vymezeného jeho břehy s přihlédnutím ke
sklonu jejich svahů (dále jen „plavební dráha“) jsou
a) nejmenší šířka přímé plavební dráhy v hloubce odpovídající ponoru
návrhového plavidla
1. v řece
pro klasifikační tř. 0. .........................14 m,
pro klasifikační tř. I. .........................20 m,
pro klasifikační tř. IV., Va., Vb. ............. 50 m,
2. v plavebním kanálu
pro klasifikační tř. 0. ......................... 6 m,
pro klasifikační tř. I. ........................ 15 m,
pro klasifikační tř. IV., Va., Vb. ............. 40 m,
b) nejmenší plavební hloubka je tvořena součtem nejvýše přípustného
ponoru plavidla a bezpečnostní vzdálenosti dna plavidla nade dnem vodní
cesty (dále jen „bezpečnostní marže“). U nových a nově upravovaných
vodních cest činí nejmenší plavební hloubka 1,20 m + bezpečnostní marže
pro vodní cestu klasifikační třídy 0., 2,20 m + bezpečnostní marže pro
vodní cestu klasifikační třídy I. a 2,80 m + bezpečnostní marže pro
vodní cestu klasifikační třídy IV., Va. a Vb. V případě, že nové nebo
nově upravené vodní cestě bezprostředně předchází po proudu vodního
toku vodní cesta s nižším přípustným ponorem plavidla, může u této nové
nebo nově upravené vodní cesty plavební hloubka dosáhnout hodnoty
součtu přípustného ponoru plavidla na bezprostředně předcházejícím
úseku vodní cesty a bezpečnostní marže; stavební konstrukce musí v
budoucnu umožnit dosažení plavební hloubky podle příslušné klasifikační
třídy. Bezpečnostní marže činí
1. v řece
nejméně 0,30 m,
u nových a nově upravovaných vodních cest nejméně 0,30 m pro
klasifikační tř. 0., a nejméně 0,50 m pro klasifikační tř. I., IV.,
Va., Vb.,
2. v plavebním kanálu
nejméně 0,30 m pro klasifikační tř. 0.,
nejméně 0,50 m pro klasifikační tř. I.,
nejméně 1,00 m pro klasifikační tř. IV., Va., Vb.,
c) nejmenší poloměr oblouku plavební dráhy pro klasifikační tř. 0.
..................... 280 m,
pro klasifikační tř. I. ..................... 300 m,
pro klasifikační tř. IV., Va. ............... 650 m,
pro klasifikační tř. Vb. .................... 800 m.
(2) Plavební dráha se v oblouku rozšiřuje v závislosti na délce
návrhové sestavy a poloměru oblouku.
§ 6
Plavební komora
(1) U nově budovaných plavebních komor jsou
a) nejmenší šířka pro tř. 0. 5,30 m,
pro tř. I. 6,0 m,
pro tř. IV., Va., Vb. 12,0 m,
b) nejmenší délka pro tř. 0. 38,40 m,
pro tř. I. 45 m,
pro tř. IV. 85 m,
pro tř. Va. 115 m,
pro tř. Vb. 190 m,
c) nejmenší hloubka nad záporníkem
pro tř. 0. 1,50 m,
pro tř. I. 3,0 m,
pro tř. IV. 3,5 m,
pro tř. Va., Vb. 4,0 m.
(2) Rozměry rejdy plavební komory musí být v souladu s rozměry a
kapacitou plavební komory.
(3) Rejdy jsou od řečiště odděleny dělicími zdmi nebo hrázemi, které
svým lícem navazují na líc zdi plavební komory. Zhlaví dělicí zdi nebo
hráze musí být situováno a uspořádáno tak, aby příčná složka rychlosti
proudění vody v plavební dráze bezprostředně před svodidly nebo zhlavím
dělicí zdi nepřekročila 0,2 m/sec.
(4) Horní hrana zdi plavební komory, dělicí zdi, dalb a svodidel musí
být nejméně 1 m a 0,5 m, jde-li o klasifikační třídu I. a 0. nad
nejvyšší plavební hladinou, stanovenou plavebním úřadem (dále jen
"nejvyšší plavební hladina"). Při rozmísťování dalb a vázacích prvků na
dělicí zdi je vhodné dodržovat vzdálenost max. 33 m.
(5) Plavební komora musí být vybavena bezpečnostním zařízením, tj.
vjezdovou, případně výjezdovou signalizací, úvaznými prvky ve zdech a
na zdi plavební komory, výstupovými žebříky a vyhovujícím osvětlením po
obou jejích stranách. Pro zvýšení plavební bezpečnosti může správce
vodní cesty vybavit plavební komoru dalším zařízením. Při rozdílu
hladin větším než 5 m je třeba kromě pevných vázacích prvků zřídit, u
nově budovaných plavebních komor, i plovoucí vázací zařízení. Výškové
členění pevných vázacích prvků činí nejvýše 1,5 m.
(6) Rejdy musí být vybaveny vyhovujícím osvětlením.
Plavebně provozní podmínky vodních cest
(k § 3 odst. 1 zákona)
§ 7
(1) Pro zajištění bezpečné plavby je třeba na sledovaných vodních
cestách udržovat plavební hloubky, odstraňovat překážky v plavební
dráze a provádět značení signálními znaky podle vyhlášky o pravidlech
plavebního provozu udržovat manipulační stezky, výstupová zařízení v
břehovém opevnění a říční staničení.
(2) Na vodní cestě dopravně významné jsou mimo rejdy plavebních komor
zřizována vývaziště s možností vyvázat loď ke břehu nebo kotviště k
zakotvení lodi mimo plavební dráhu. V blízkosti přístavů, překladišť a
plavebních zařízení je nutno zřídit obratiště plavidel.
§ 8
Křížení vodních cest
(1) Nejmenší podjezdná výška nově stavěných nebo rekonstruovaných
mostů, u nichž dochází k výměně nebo zásadní stavební úpravě nosné
konstrukce, na vodní cestě dopravně významné je 7,0 m nad nejvyšší
plavební hladinou. U nově stavěných obloukových mostů musí být tato
výška dodržena v šířce nejméně dvou třetin plavební dráhy podle § 5.
Při rekonstrukci mostních objektů, při nichž nedochází k výměně nebo
zásadní stavební úpravě nosné konstrukce, musí být zachována podjezdná
výška před rekonstrukcí. Pokud nemůže být dodržena hodnota podjezdné
výšky, je nutno zřídit pohyblivou konstrukci mostu. Mostní objekty musí
být řešeny tak, aby nezpůsobovaly nebezpečné odrazy pro radarovou
navigaci na vodní cestě.
(2) Vzdálenost mezi jednotlivými pilíři plavebního mostního otvoru,
měřená kolmo na osu plavební dráhy, musí u nových mostů nebo u mostů s
novými mostními pilíři, s výjimkou pohyblivých mostů, odpovídat šířce
přilehlé plavební dráhy podle § 5.
(3) Nejmenší podjezdná výška nově stavěných nebo rekonstruovaných
mostů, u nichž dochází k výměně nebo zásadní stavební úpravě nosné
konstrukce, na vodní cestě dopravně významné klasifikační třídy I., je
5,25 m nad nejvyšší plavební hladinou, a vodní cestě dopravně významné
klasifikační třídy 0., vedené plavebním kanálem, je 4,0 m nad nejvyšší
plavební hladinou.
(4) Nad vodní cestou dopravně významnou mohou být zřizovány lanové
dráhy a sdělovací vedení nejméně 15,5 m a elektrická vedení do napětí
110 kV nejméně 19,0 m nad nejvyšší plavební hladinou. Elektrická vedení
o napětí vyšším než 110 kV mohou být zřízena nad vodní cestou dopravně
významnou, bude-li jejich výška nad nejvyšší plavební hladinou
stanovená v odstavci 4 zvýšena o 1 cm na každý 1 kV, o který přesahuje
napětí 110 kV.
(5) Elektrická vzdušná vedení nesmí být vedena přes objekt plavební
komory s rejdami nebo jezem nebo v jeho blízkosti; jsou-li vedena přes
vodní cestu, musí být vedena tak, aby nezpůsobovala nebezpečné odrazy
pro radarovou navigaci na vodní cestě.
(6) Kabelové vedení nebo potrubí může být uloženo do dna vodní cesty
dopravně významné technologií podvrtu, v rýze chráněné záhozem, nebo
jinou technologií, která zabezpečí ochranu kabelového vedení nebo
potrubí před poškozením plavebním provozem. Vrch potrubí, kabelů nebo
chráničky kabelů musí být u potrubí a slaboproudých kabelů nejméně 120
cm pod dnem vodní cesty, a u silnoproudých kabelů nejméně 200 cm pod
dnem vodní cesty. V případě uložení v rýze musí být nejméně polovina
výšky uvedeného krytí z kamene.
§ 9
nadpis vypuštěn
(1) Horní vodič přívozu na dopravně významné vodní cestě musí být
nejméně 12,0 m nad nejvyšší plavební hladinou, na účelové vodní cestě
nejméně 5,0 m.
(2) Spodní vodič přívozu musí být v každém případě označen.
§ 9a
Rozsah a obsah činností vykonávaných při správě sledované vodní cesty
(K § 5 odst. 6 zákona)
Činnosti vykonávané při správě sledované vodní cesty jsou
a) pravidelná kontrola plavební hloubky a odstraňování zjištěných
nedostatků,
b) pravidelná kontrola plavebního značení, operativní osazování,
přemisťování nebo odstraňování plavebního značení a jeho řádná údržba,
c) údržba a oprava plavebních objektů a ostatních součástí vodní cesty
při minimálním omezení plavebního provozu a v souladu s požadavky se
zákonem o vodách^9),
d) rozrušování ledové celiny v přístavech stanovených vyhláškou o
stanovení veřejných přístavů, ve kterých se rozrušují ledové
celiny^10).
Požadavky na stavební uspořádání a zařízení pozemní části přístavu
(K § 6 odst. 7 zákona)
§ 9b
(1) Pozemní část každého přístavu zahrnuje zejména tyto stavby a
zařízení
a) pozemní komunikace a dráhy, včetně komunikací pro příjezd vozidel
integrovaného záchranného systému ke stojícím plavidlům,
b) stanoviště pro stání plavidel, ke kterým musí být zajištěn trvalý
pozemní přístup,
c) manipulační prostory podél stání plavidel s přístupem na plavidla,
d) připojení plavidel na elektrickou energii a vodu tak, aby všechna
plavidla stojící v přístavu měla během stání možnost zásobování
elektrickou energií a vodou z veřejné sítě,
e) servisní zázemí pro odběr pevných a tekutých odpadů,
f) otevřené a kryté skladovací plochy umožňující krátkodobé skladování
zboží,
g) provozní zázemí přístavu.
(2) Zařízení pozemní části přístavu se přednostně umísťuje mimo aktivní
zónu záplavového území podle zákona o vodách^11).
(3) Trvalý pozemní přístup ke každému stání plavidla nemusí být
zajištěn v období, ve kterém je plavba zakázána. Nástup osob na
plavidlo a výstup osob z plavidla je osvětlen a zpevněn tak, aby byl
bezpečně použitelný i za zhoršených povětrnostních podmínek.
(4) V přístavu, který má sloužit k nástupu cestujících na plavidlo a
výstupu cestujících z plavidla, je tento přístup z veřejné komunikace
až na plavidlo zabezpečen z hlediska bezpečného průchodu a přístupu
osob se zhoršenou schopností pohybu a orientace; v takovém přístavu je
umístěno zázemí pro cestující zahrnující základní hygienické zařízení a
prostor pro vyčkávání na nástup na plavidlo.
(5) Stanoviště pro stání plavidel je uzpůsobeno pro nakládku a vykládku
věcí a pro zásobování plavidel. Pozemní přístup ke stanovištím pro
stání plavidel
a) umožňuje provoz vozidel a jejich krátkodobé parkování,
b) je uzpůsoben tak, aby byl zachován i při provádění nakládky a
vykládky zboží na ostatních místech určených ke stání plavidel.
(6) Přístav umožňuje manipulaci s věcmi z plavidla a na plavidlo pomocí
jeřábu. V přístavu, ve kterém je prováděna nakládka a vykládka zboží na
plavidla určená k přepravě nákladů, je podél stání plavidel určených
pro tuto nakládku a vykládku zřízena manipulační plocha nebo zařízení
umožňující provádění manipulace se zbožím mezi plavidlem a prostředkem
jiného druhu dopravní infrastruktury nebo skladovacím prostorem.
§ 9c
(1) Přístav umožňuje provádění základní opravy a údržby plavidel a
tankování pohonných hmot pomocí stabilního zařízení nebo servisního
plavidla. Místa určená pro provádění opravy a údržby plavidel zahrnuje
pozemní manipulační plochu přístupnou vozidly a jeřábem. V přístavu
nebo v jeho blízkosti je zajištěn odběr odpadních vod včetně
zaolejovaných nádních vod z plavidel a zásobování plavidel vodou.
Zachází-li se v přístavu se závadnými látkami, řídí se tato činnost
zákonem o vodách^12).
(2) Přístav umožňuje bezpečné stání a obsluhu plavidel odpovídající
třídě vodní cesty uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce. Umístění a
vyvazovací prvky přístavu s ochrannou funkcí umožňují bezpečné stání
plavidel odpovídající třídě vodní cesty uvedené v příloze č. 1 k této
vyhlášce od minimální plavební hladiny až do úrovně hladiny
odpovídající nejvýše zaznamenané povodně. V celém tomto rozsahu je
zachován přístup na plavidlo nebo na vzájemně svázanou skupinu plavidel
z okolí nezasaženého povodní.
(3) Veřejný přístav
a) umožňuje vytažení malých plavidel z vody a jejich spuštění do vody s
přístupem s pozemní komunikace,
b) vytváří podmínky pro možnost vykonávání zpracovatelských činností
přímo v přístavu.
(4) Na každém úseku vodní cesty, který není delší než 100 km, je
zabezpečena možnost provádění opravy, údržby a technické prohlídky
plavidel odpovídající třídě vodní cesty uvedené v příloze č. 1 včetně
možnosti jejich vytažení z vody.
Podmínky plavebního provozu v přístavech
(k § 6 odst. 3 zákona)
Zajištění bezpečného provozování plavidla v přístavu
(K § 8 odst. 6 zákona)
§ 10
(1) Před vplutím do vjezdu přístavu a do jednotlivých přístavních
bazénů, jakož i před vyplutím z nich dávají plavidla zvukové signály
stanovené vyhláškou o pravidlech plavebního provozu.
(2) V přístavních bazénech smějí plavidla manévrovat a spojovat se do
sestav, pokud k tomu mají dostatek místa a neohrozí-li ostatní provoz
přístavu. Při tomto manévrování nesmí vznikat škodlivé sání a vlnobití.
Po celé délce přístavního bazénu musí být zachován prostor umožňující
proplutí plavidel.
§ 11
zrušen
§ 12
zrušen
§ 13
Provozovatel pozemní části přístavu zajišťuje, aby
a) k osvětlování přístupových cest a lávek bylo používáno jen
bezpečných svítidel,
b) použité světelné zdroje byly vždy zastíněny tak, aby nepůsobily
rušivě na přístavní a plavební provoz.
§ 14
(1) Plavidla musí být na stanovištích bezpečně vyvázána, a to na
zařízeních k tomu určených.
(2) Posádka plavidla smí odvázat jiné plavidlo jen se svolením jeho
vůdce, hlídky nebo osoby pověřené dohledem na plavidlo a musí je potom,
co odpadl důvod k odvázání, ihned řádně vyvázat.
(3) Mezi plavidla a mezi plavidla a přístavní zdi musí být vloženy
odrazníky.
(4) Napínat lana nebo řetězy přes plavební dráhu nebo přístavní bazén
je dovoleno jen v případech nouze. O tom je nutno ihned vyrozumět
plavební úřad, zajistit stálý dohled a lana nebo řetězy zřetelně
označit.
(5) Vůdci plavidel stojících v přístavu musí v případě potřeby dovolit
jinému plavidlu, aby se k jeho plavidlu vyvázalo, pokud tím není
ohrožena bezpečnost nebo činnost jeho vlastního plavidla. To neplatí
pro
a) vůdce plavidla plavebního úřadu, Policie České republiky, obecní
policie a správce vodní cesty,
b) vůdce plavidla složky integrovaného záchranného systému plujícího k
místu provádění záchranných nebo likvidačních prací,
c) vůdce plavidla, které přepravuje osoby podle veřejně vyhlášeného
jízdního řádu, a
d) vůdce malého plavidla, které využívá veřejný přístav k dlouhodobému
stání.
(6) Kotvení v přístavních bazénech je dovoleno jen v případě nouze.
(7) Při stání plavidla v přístavu nesmí žádné předměty, s výjimkou
použitých sochorů, přesahovat přes okraj plavidla.
§ 15
(1) Plavidla stojící u břehu musí být opatřena bezpečným přechodem na
břeh. V noci musí být přechod osvětlen.
(2) Stojí-li plavidla vedle sebe, musí vůdci plavidel, která jsou blíže
k břehu, dovolit zřízení přechodů přes tato plavidla.
(3) Vypouštění páry a horké vody z plavidel v přístavech se musí
provádět tak, aby nedošlo k ohrožení osob nebo poškození majetku.
§ 16
Na plavidle manévrujícím v přístavu musí být úplná posádka.
Provoz v přístavu za zvláštních okolností
§ 17
Při zámraze vodní části přístavu je posádka plavidla povinna uvolňovat
plavidlo z ledu. Posádka plavidla je rovněž povinna udržovat
protipožární otvory o rozměrech alespoň 1 m x 1 m v ledu před přídí a
za zádí plavidla.
§ 18
Při výskytu velkých vod, při vyhlášeném zastavení plavby nebo při jiném
zákazu pokračování v plavbě může vůdce plavidla využít k ochraně
přístav na nezbytně nutnou dobu při dodržení podmínek stanovených touto
vyhláškou.
Provoz ve veřejných přístavech
§ 19
Plavidlo může volně vplout do veřejného přístavu, nebrání-li tomu
bezpečnostní, hygienické a protiepidemické nebo celní předpisy.
§ 20
zrušen
§ 21
zrušen
§ 22
zrušen
§ 23
Hlášení připlutí a odplutí do veřejného přístavu se podává písemně nebo
elektronicky provozovateli pozemní části přístavu. V hlášení musí být
uveden druh a označení plavidla, jeho nosnost, ponor, výkon strojního
pohonu, místo, odkud plavidlo připlulo a kam pluje, čas připlutí
(odplutí) a nutná data o nákladu.
§ 24
zrušen
Zdravotní a veterinární péče
§ 25
Plavidla v přístavu podléhají zdravotnímu a veterinárnímu dozoru podle
zvláštních předpisů.^3) Vůdci plavidel jsou povinni ihned hlásit
provozovateli pozemní části přístavu každý výskyt infekce nebo
podezření z jejího výskytu a každý úraz nebo úmrtí na plavidle.
Provozovatel pozemní části přístavu je povinen uvědomit o výskytu
infekce nebo podezření z jejího výskytu ošetřujícího lékaře nebo
veterináře a plavební úřad, o úrazu nebo úmrtí Policii České republiky.
§ 26
(1) Byla-li nařízena karanténa plavidla, řídí se styk s takovým
plavidlem pokyny ošetřujícího lékaře a veterináře a provozovatele
pozemní části přístavu.
(2) Opatření zdravotního nebo veterinárního dozoru jsou závazná pro
všechny uživatele přístavu a pro všechny osoby zdržující se na
přístavním území a na plavidlech.
§ 27
Jiná bezpečnostní a provozní opatření
Vypukne-li na plavidle požár, je třeba učinit opatření k uhašení požáru
a v případě ohrožení okolí musí být plavidlo ihned přemístěno na
bezpečné místo, popřípadě vůbec odstraněno z přístavu. Není-li to podle
daných okolností možné, musí být ihned odstraněna plavidla, která jsou
v dosahu nebezpečí.
nadpis vypuštěn
§ 28
zrušen
Společná havárie
(k § 32 odst. 2 zákona)
§ 29
(1) Podkladem pro výpočet náhrad a příspěvků ve společné havárii jsou
hodnoty platné v době a v místě skončení plavby, při které ke společné
havárii došlo, pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Vynaloží-li se místo výdajů, které by náležely do společné havárie,
nějaké jiné mimořádné výdaje, uhradí se ve společné havárii až do výše
částky výdajů, které by náležely do společné havárie.
§ 30
(1) Je-li plavidlo ztraceno, hradí se cena plavidla v nepoškozeném
stavu po odečtení výdajů za opravu škod, které nenáleží do společné
havárie, případně též po odečtení výnosu z prodeje zbytků plavidla.
Cenu plavidla i výši výdajů na opravy určí soudní znalec.
(2) Je-li plavidlo poškozeno, hradí se výdaje za opravu. Škodu vyšetří
a určí soudní znalec.
(3) Nahrazují-li se při opravě staré věci novými, sníží se úhrada o
srážky odpovídající rozdílu mezi cenou nových a cenou starých věcí
(tzv. srážky "nové za staré"). Srážky činí u plavidel, motorů, strojů a
kotlů od druhého do pátého roku provozního stáří jednu pětinu, od
šestého do desátého roku provozního stáří jednu čtvrtinu a od
jedenáctého roku provozního stáří jednu třetinu, až do jednoho roku
provozního stáří se nesráží nic. U kotevních řetězů činí srážka jednu
šestinu, u vlečných lan jednu čtvrtinu, u kotev se nesráží nic. Z
částky náhrady zbývající po provedení srážky "nové za staré" se odečte
ještě popřípadě zbytková hodnota starých věcí, které se nahrazují
novými.
(4) Náhrada za poškození plavidla nemůže být vyšší než částka, která by
se měla hradit při ztrátě plavidla.
§ 31
(1) Je-li náklad ztracen, hradí se cena, jakou by měl v nepoškozeném
stavu po odečtení částky odpovídající škodám, které nenáleží do
společné havárie, jakož i po odečtení ušetřeného přepravného, cla a
jiných výloh.
(2) Je-li náklad poškozen, hradí se rozdíl mezi cenou ve stavu
nepoškozeném a cenou ve stavu poškozeném. Byl-li poškozený náklad
prodán, uhradí se rozdíl mezi čistou cenou v nepoškozeném stavu a
čistým výtěžkem z prodeje.
§ 32
(1) Ztráta přepravného se hradí částkou odpovídající hrubému
přepravnému po odečtení částky, kterou by byl dopravce nucen vynaložit
na získání přepravného, kterou však v důsledku úkonu společné havárie
nevynaložil, jakož i po odečtení čistého výtěžku z přepravy jiného
nákladu místo nákladu, za nějž bylo přepravné ztraceno.
(2) Plavidlo, přepravné i náklad přispívají ke společné havárii podle
své skutečné hodnoty. K hodnotě se připočtou náhrady přiznané plavidlu,
přepravnému i nákladu ve společné havárii. Od hodnoty přepravného se
odečtou výdaje na získání přepravného, které by byl dopravce uspořil,
kdyby bylo došlo ke ztrátě plavidla v době úkonu společné havárie.
§ 33
(1) Ve společné havárii se nehradí ztráta ani poškození nákladu úmyslně
nehlášeného nebo nesprávně hlášeného při podání k přepravě, byl-li však
takový náklad zachráněn, přispívá ke společné havárii.
(2) Ztráta nebo poškození nákladu, jehož cena byla při podání k
přepravě hlášena nižší částkou, se hradí podle ceny hlášené, avšak
takové věci přispívají hodnotou skutečnou.
(3) Zavazadla cestujících a osobní svršky přispívají ke společné
havárii jen tehdy, byla-li na ně vydána přepravní listina nebo
poskytne-li se za ně náhrada ve společné havárii.
§ 34
(1) Stanovení náhrad a rozvrhu příspěvků ve společné havárii (dále jen
"dispaš") se provede v sídle provozovatele plavidla.
(2) Provozovatel plavidla je povinen učinit bez odkladu opatření
potřebná k vypracování dispaše. Odkládá-li splnění této povinnosti, je
kterýkoliv účastník oprávněn zařídit vyhotovení dispaše.
(3) Výlohy vyhotovení dispaše se vyúčtují ve společné havárii.
Bezpečnostní poradci pro přepravu nebezpečných věcí
(K § 36a odst. 7 a 8 zákona)
§ 35
zrušen
§ 36
zrušen
§ 37
(1) Plavební úřad může pověřit výkonem činností souvisejících se
zajišťováním školení a zkoušek žadatelů o vydání osvědčení o odborné
způsobilosti bezpečnostního poradce právnickou nebo fyzickou osobu
podle § 36a odst. 6 zákona (dále jen "pověřená osoba") za podmínky, že
a) schválil pověřenou osobou navržený podrobný program školení, které
je podmínkou získání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního
poradce (dále jen "školení"), upřesňující náplň výuky a uvádějící
časový rozvrh a plánované vyučovací metody; v rámci školení musí být
jeho účastníkům poskytnuty dostatečné informace o rizicích spojených s
přepravou nebezpečných věcí, o právních předpisech v oblasti
vnitrozemské plavby a o povinnostech bezpečnostního poradce, v rozsahu
znalostí uvedených v příloze č. 2,
b) schválil pověřenou osobou vytvořený seznam otázek, které jsou ve
formě testu zahrnovány do zkoušky, jejíž složení je podmínkou získání
osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce (dále jen
"zkouška"),
c) pověřená osoba se zaváže, že bude plavební úřad včas informovat o
době a místě konání školení a zkoušek tak, aby se školení a zkoušek
mohli zúčastnit zástupci plavebního úřadu,
d) pověřená osoba výpisem z obchodního, živnostenského nebo obdobného
rejstříku jiného členského státu Evropské unie, který není starší než 3
měsíce, doloží, že její předmět podnikání nezahrnuje činnosti spojené s
nakládkou, vykládkou nebo přepravou nebezpečných věcí po vnitrozemských
vodních cestách a že fyzické osoby, které pro ni zajišťují školení,
mají požadované odborné znalosti podle odstavce 2,
e) schválil pověřenou osobou navržený způsob organizace zkoušek, která
zejména zajišťuje nestrannost zkoušek, včetně zkušebního řádu.
(2) Fyzické osoby, které provádějí školení, musí mít odborné znalosti o
předmětech, o kterých v rámci školení poskytují informace, potvrzené
praxí v trvání dvou let. Fyzické osoby, které provádějí zkoušky, musí
mít odborné znalosti v rozsahu podle přílohy č. 2 potvrzené praxí v
trvání dvou let.
§ 38
(1) Osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce (dále jen
"osvědčení") vydá plavební úřad na základě žádosti podané plavebnímu
úřadu. Žádost musí obsahovat jméno, příjmení, adresu bydliště a datum a
místo narození žadatele a musí být doložena dokladem o úspěšně vykonané
maturitní zkoušce dokladem o absolvování školení vydaným pověřenou
osobou a protokolem o úspěšném složení zkoušky podle odstavců 2 až 6.
(2) Zkoušku organizuje pověřená osoba. Plavební úřad písemně jmenuje a
odvolává tříčlennou zkušební komisi složenou z osob oprávněných
provádět zkoušky podle § 37 odst. 2, která se usnáší většinou hlasů.
Žadatel o vydání osvědčení podá přihlášku ke zkoušce pověřené osobě. Po
obdržení přihlášky pověřená osoba vyrozumí uchazeče o termínu, místě
konání zkoušky a výši úhrady nákladů za zkoušku, kterou uchazeč uhradí
před jejím konáním. Úhrada nákladů za zkoušky se stanoví podle účelně
vynaložených nákladů spojených s organizací zkoušky.
(3) Zkouška zahrnuje písemný test obsahující nejméně 20 otázek alespoň
v rozsahu znalostí uvedených v příloze č. 2. V případě otázek s
několika možnými odpověďmi se takové dvě otázky považují za jednu
otázku. Otázky musí být zaměřeny zejména na obecná ochranná a
bezpečnostní opatření, klasifikaci nebezpečných věcí, obecné požadavky
na obaly, označování nebezpečnosti a bezpečnostní značky, náležitosti
přepravních dokladů, manipulaci s nebezpečnými věcmi, odborné školení
posádek, lodní listiny, bezpečnostní pokyny a technické požadavky na
plavidla. Součástí zkoušky je písemné řešení případové studie v souladu
s povinnostmi bezpečnostního poradce. Písemná zkouška může být v
případě potřeby dalšího ověření znalostí žadatele o vydání osvědčení
doplněna ústní zkouškou. V rámci zkoušky je postupováno podle
zkušebního řádu schváleného plavebním úřadem, který zveřejní
Ministerstvo dopravy (dále jen "ministerstvo") ve Věstníku dopravy.
Zkušební řád stanoví zejména způsob vyhlašování termínů konání zkoušek
společně se lhůtami pro podávání přihlášek na jednotlivé termíny konání
zkoušek, způsob přihlášení ke zkoušce a přijímání přihlášek ke zkoušce,
pravidla pro průběh zkoušky včetně účasti dotčených osob ve zkušební
místnosti během konání zkoušky, způsob hodnocení celé zkoušky a
případy, kdy písemná zkouška musí být doplněna ústní zkouškou.
(4) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti, kterou
státní příslušníci členských států získali v jiném členském státě
Evropské unie, se postupuje podle zvláštního zákona.^4)
(5) Pokud zkušební komise uzná odbornou kvalifikaci pouze částečně,
může uchazeč skládat rozdílovou zkoušku. U rozdílové zkoušky není
uchazeč zkoušen z těch oblastí, ve kterých mu byla uznána odborná
kvalifikace.
(6) O úspěšném složení zkoušky vydá pověřená osoba žadateli o vydání
osvědčení protokol podepsaný všemi členy zkušební komise. V případě, že
žadatel u zkoušky neuspěl, může celou zkoušku nebo část, ve které
neuspěl, opakovat pouze jednou, bez absolvování nového školení. Další
opakování zkoušky je možné až po absolvování nového školení.
(7) Osvědčení bezpečnostního poradce, jehož vzor je uveden v příloze č.
3, je platné po dobu 5 let ode dne vydání. Dobu platnosti osvědčení
prodlouží plavební úřad o 5 let, pokud bezpečnostní poradce během
posledního roku před uplynutím platnosti osvědčení složil úspěšně
zkoušku a tuto skutečnost doložil.
§ 38a
Účet vodní dopravy
(K § 37f odst. 3 zákona)
(1) Účet vodní dopravy (dále jen "účet") je zřízen ve formě zvláštního
běžného účtu, na kterém eviduje ministerstvo prostředky provozovatelů
odděleně na třech zvláštních podúčtech: podúčtu provozovatelů
provádějících přepravu suchého zboží, podúčtu provozovatelů
provádějících přepravu tekutého zboží a podúčtu provozovatelů
provádějících přepravu pomocí remorkérů.
(2) Příjmy účtu se řídí předpisy Evropských společenství, které
upravují politiku Společenství v oblasti kapacity vnitrozemského
lodního parku a jeho obnovy.^5)
(3) Finanční prostředky z účtu lze přidělit pouze na základě žádosti,
která obsahuje následující náležitosti:
a) identifikační údaje o žadateli (jméno, popřípadě jména a příjmení,
popřípadě obchodní firma, adresa bydliště, místo podnikání a
identifikační číslo podnikající fyzické osoby nebo obchodní firma nebo
název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby),
b) identifikační údaje o plavidle (jméno plavidla, druh plavidla,
evidenční označení, identifikační údaje o vlastníkovi plavidla, místo
registrace a rejstříkové číslo),
c) výše požadované šrotovací prémie,
d) datum sešrotování plavidla.
(4) Žádost o přidělení finančních prostředků z účtu musí být doložena:
a) lodním osvědčením platným v době sešrotování plavidla,
b) dokladem o tom, že plavidlo bylo sešrotováno rozlomením trupu,
popřípadě zničením trupu a motoru,
c) dokladem o tom, že plavidlo vykonalo v průběhu 24 měsíců
předcházejících podání žádosti nejméně deset plaveb za účelem přepravy
zboží na vzdálenost nad 50 km při nákladové kapacitě alespoň 70 %.
(5) Má-li ministerstvo důvodné pochybnosti o technické a provozní
způsobilosti plavidla, je žadatel povinen na jeho výzvu ve stanovené
lhůtě předložit také odborný technický posudek prokazující tuto
způsobilost, vydaný uznanou klasifikační organizací.^6)
(6) Na poskytnutí finančních prostředků z účtu není právní nárok.
§ 39
Závěrečné ustanovení
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
PhDr. Stráský v. r.
Příloha 1
Klasifikace vnitrozemských vodních cest
1A Klasifikace vnitrozemských vodních cest
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Druh Třída Motorové nákladní lodě a čluny Tlačná sestava Nejmenší
cesty cesty ------------------------------------------------------------------ výška
(l) Hlavní charakteristika plavidla Hlavní charakteristika sestavy pod
mosty
--------------------------------------------------------------------------------
délka šířka ponor nosnost délka šířka ponor nosnost
--------------------------------------------------------------------------------
m m m (2) t m m m (2)t (3) m (4)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Místního I 38,5 5,05 1,80- 250-400 4,00
významu 2,20
------------------------------------------------------------------------------------------
II 50-55 6,60 2,50 400-650 4,00-5,00
------------------------------------------------------------------------------------------
III 67-70 8,20 2,50 650-1000 4,00-5,00
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Meziná- IV 80-85 9,50 2,50 1000-1500 85 9,50 2,50-2,801250-1450 5,25 nebo
rodního 7,00 (5)
významu ------------------------------------------------------------------------------------------
Va 95-110 11,40 2,50- 1500-2400 95-110 11,40 2,50-2,801600-1850
2,80 (6) 5,25 nebo
---------------------------------------------------------------------------------7,00 (5)
Vb 172-185 11,40 2,50-2,803200-3700
(6)
------------------------------------------------------------------------------------------
VIa 95-110 22,80 2,50-4,503200-6000 7,00 nebo
(6) 9,10
------------------------------------------------------------------------------------------
VIb 185-195 22,80 2,50-4,506400-12000 7,00 nebo
9,10
------------------------------------------------------------------------------------------
VIc 270-280 22,80 2,50-4,509600-18000 9,10
193-200 33,00- 4,50
(6) 34,20
(6)
------------------------------------------------------------------------------------------
VII 285-295 33,00- 2,50-4,5014000-27000 9,10
(6) 34,20
(6)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámky ke klasifikační tabulce:
(1) Třída vodních cest je určena půdorysnými rozměry člunů nebo
tlačných sestav.
(2) Údaj ponoru pro konkrétní vodní cestu musí být určen s přihlédnutím
k místním podmínkám.
(3) Uvedené údaje jsou charakteristické pro sestavy s nejrozšířenější
nosností používané na daných vodních cestách.
(4) S přihlédnutím k bezpečnostní vzdálenosti, která je cca 30 cm mezi
vrchním bodem konstrukce lodi nebo jejího nákladu a spodní hranou
mostní konstrukce.
(5) Pro přepravu kontejnerů jsou schváleny následující údaje:
5,25 m - pro plavidla přepravující kontejnery ve dvou vrstvách,
7,00 m - pro plavidla přepravující kontejnery ve třech vrstvách.
(6) Prvé označení se uvádí podle současné situace, druhé s přihlédnutím
k budoucím změnám a v některých případech i současné situace.
1B Klasifikace vnitrozemských vodních cest regionálního významu
+--------------+----------+--------------------------------+
| Druh | Třída | Charakteristika plavidla |
| cesty | cesty +-----------+----------+---------+
| | | délka | šířka | ponor |
| | +-----------+----------+---------+
| | | m | m | m |
+--------------+----------+-----------+----------+---------+
|Regionálního | 0 | 20 | 5 | 1,20 |
|významu | | | | |
+--------------+----------+-----------+----------+---------+
Příloha 2
zrušena
Příloha 3
Znalosti požadované pro vydání osvědčení o odborné způsobilosti
bezpečnostního poradce
I. Všeobecná preventivní a bezpečnostní opatření:
- znalost následků nehod při přepravě nebezpečných věcí,
- znalosti hlavních příčin nehod.
II. Ustanovení vnitrostátních právních předpisů, právních předpisů
Evropských společenství (ES) a mezinárodních úmluv a dohod, které se
vztahují k vnitrozemské vodní dopravě, s tím, že jde zejména o:
1. klasifikaci nebezpečných věcí:
- postupy pro klasifikaci roztoků a směsí,
- struktura výčtu látek,
- třídy nebezpečných věcí a zásady jejich klasifikace,
- vlastnosti přepravovaných nebezpečných látek a předmětů,
- jejich fyzikální, chemické a toxikologické vlastnosti;
2. obecné požadavky na obaly včetně cisteren, cisternových kontejnerů
apod.:
- druhy obalů, kódování a značení,
- požadavky na balení a předpisy pro zkoušení obalů,
- stav obalů a pravidelné kontroly;
3. označování nebezpečnosti a bezpečnostní značky:
- údaje na bezpečnostních značkách,
- umísťování a odstraňování bezpečnostních značek,
- označování;
4. náležitosti přepravních dokladů:
- informace v přepravních dokladech,
- prohlášení odesilatele o shodě;
5. způsob přepravy a omezení při odesílání:
- celolodní náklad,
- přeprava volně ložených a kusových zásilek,
- přeprava ve velkých kontejnerech pro volně ložené zásilky,
- přeprava v kontejnerech,
- přeprava v nesnímatelných a snímatelných cisternách;
6. přeprava cestujících;
7. zákazy a bezpečnostní opatření při přepravě týkající se společné
nakládky;
8. vzájemné oddělování látek;
9. omezování přepravovaných množství a osvobozená množství;
10. manipulace a uložení nákladu:
- nakládka a vykládka (stupeň plnění),
- uložení a vzájemné oddělování;
11. čistění nebo odplynování před nakládkou a po vykládce;
12. posádky: odborné školení;
13. průvodní doklady:
- přepravní doklad,
- písemné pokyny,
- lodní listiny včetně osvědčení, že plavidlo je způsobilé k přepravě
nebezpečných věcí,
- osvědčení o školení posádky,
- ostatní doklady;
14. bezpečnostní pokyny: uplatňování pokynů a ochranné prostředky
posádky;
15. povinnost dozoru nad plavidly: kotvení a stání;
16. plavební předpisy a omezení podle vyhlášky o pravidlech plavebního
provozu a dalších zvláštních právních předpisů;^7)
17. únik znečisťujících látek během provozu a při nehodách, havárie;^8)
18. požadavky týkající se plavidel.
Příloha 4
Vzor osvědčení
Osvědčení ES o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce
pro přepravu nebezpečných věcí ve vnitrozemské vodní dopravě
Osvědčení č.: ....................................................
Rozlišovací značka členského státu vydávajícího osvědčení: .......
Příjmení: ........................................................
Jméno (jména): ...................................................
Datum a místo narození: ..........................................
Státní příslušnost: ..............................................
Podpis držitele: .................................................
Platnost do ........................... ve vztahu k provozovatelům
přepravujícím nebezpečné věci a osobám provádějícím související
nakládku nebo vykládku:
ve vnitrozemské vodní dopravě
Vydáno (kým): ....................................................
Datum: ...........................................................
Podpis: ..........................................................
Prodlouženo do: ..................................................
Kým: .............................................................
Datum: ...........................................................
Podpis: ..........................................................
Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti ČSR č. 104/1987 Sb., kterou se
určují nakažlivé lidské choroby ve smyslu trestního zákona.
3) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich
poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých
souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky č.
104/1987 Sb., kterou se určují nakažlivé lidské choroby ve smyslu
trestního zákona.
4) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné
způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o
změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).
5) Nařízení Rady (ES) č. 718/1999 z 29. března 1999 o politice podpory
vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva společenství.
6) Vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na
vnitrozemských vodních cestách, ve znění vyhlášky č. 83/2000 Sb.
7) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
8) § 40 a 41 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9) § 47 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých
zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb.
10) Vyhláška č. 105/2012 Sb., o stanovení veřejných přístavů, ve
kterých se rozrušují ledové celiny.
11) § 66 odst. 2 a 7 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně
některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb., zákona
č. 186/2006 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.
12) § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 105/2010 Sb.,
zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 275/2013 Sb. a zákona č. 61/2014 Sb.
