114/1948 Sb.
Zákon
ze dne 28. dubna 1948
o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků a závodů a
o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků.
změna: 106/1950 Sb.
změna: 105/1990 Sb.
změna: 455/1991 Sb.
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na
tomto zákoně:
Čl.I
Znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků a závodů.
§ 1
(1) Dnem 1. ledna 1948 se znárodňují zestátněním:
1. podniky pro těžení nebo zpracování rašeliny;
2. podniky pro těžení křemence, křemeliny, mastku, těživce, sádrovce,
anhydritu, sklářského písku, formovacího písku, jakož i ložiska těchto
hmot;
3. podniky pro zpracování nebo opracování kamene, pokud mají alespoň
deset brousicích strojů nebo dvě pily na kámen;
4. strojní štěrkovny s kapacitou nejméně deset tisíc tun ročně;
5. podniky pro výrobu chemicko-farmaceutickou nebo farmaceutickou,
výrobu léčiv nebo ser, s výjimkou laboratoří nebo úpraven léčebných a
ošetřovacích ústavů, zdravotních institucí nebo zdravotních ústavů
lidové správy, jakož i přípravy léků na lékařský předpis, pokud nejde o
výrobu hromadnou;
6. podniky pro výrobu lékařských nebo léčebných přístrojů, nástrojů
nebo zařízení užívaných převážně pro léčebné a ošetřovací ústavy,
lékařské ordinace;
7. podniky pro výrobu ampulek;
8. podniky pro výrobu obvazového zboží nebo lékařské vaty;
9. podniky pro výrobu mýdla;
10. podniky, které druhem, způsobem výroby nebo svým rozsahem jsou
významné v oboru kosmetických přípravků nebo výrobků;
11. affinerie drahých kovů;
12. podniky pro výrobu radioelektrických zařízení podle zákona ze dne
26. června 1947, č. 128 Sb., jímž se upravují živnosti radiotechnická,
radiomechanická a obchod s radioelektrickými zařízeními;
13. podniky pro broušení křemenných krystalů;
14. podniky pro výrobu šroubů, nýtů, matic nebo kolejnicových
upevňovadel;
15. podniky pro tovární výrobu drátěných lan;
16. podniky pro tovární výrobu montovaných a polomontovaných staveb,
jejich konstrukcí nebo dílců;
17. pily se zařízením o denní výkonnosti pořezu alespoň deseti plm
kulatiny při osmihodinovém provozu;
18. cihelny s technickým zařízením na roční výrobu alespoň dvou milionů
kusů cihlářských výrobků;
19. podniky pro výrobu technického porculánu;
20. podniky pro výrobu nebo úpravu technických plynů;
21. podniky pro výrobu fotografického materiálu;
22. koželužny, jirchárny a podniky kožedělné nebo gumárenské, které se
zabývají též výrobou koželužskou nebo jirchářskou;
23. podniky pro výrobu dřevoviny nebo lepenky;
24. podniky sklářské se zařízením pro automatickou výrobu nebo nejméně
s deseti strojovými jednotkami na zpracování nebo zušlechťování skla,
při čemž se za strojovou jednotku pokládají i pece všeho druhu;
25. všechny ostatní podniky, pokud se na ně nevztahují jiné předpisy o
znárodnění nebo o vyloučení ze znárodnění a pokud počet osob v podniku
zaměstnaných nebo činných dosáhl kdykoliv od 1. ledna 1946 padesáti
osob. Při zjišťování tohoto počtu rozhoduje součet všech osob, v
podniku zaměstnaných nebo činných bez ohledu na to, kde pracují nebo
pracovaly, zejména též domáckých pracovníků.
(2) U podniků uvedených v odstavci 1, č. 1 až 24 rozhoduje stav ke dni
1. ledna 1948.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na majetek státu ani na:
a) podniky a závody, které jsou ve vlastnictví společenstev výdělkových
a hospodářských, zřízených podle zákona č. 70/1873 ř. z., o
společenstvech výdělkových a hospodářských, na Slovensku ve vlastnictví
družstev zřízených podle §§ 223 a násl. zák. čl. XXXVII/1875, o
obchodním zákonu, a jsou jimi přímo provozovány, s výjimkou podniků a
závodů, které nejpozději do 31. prosince 1948 určí ministr průmyslu v
dohodě s Ústřední radou odborů a Ústřední radou družstev,
b) podniky a závody, které dne 1. ledna 1948 byly ve vlastnictví svazků
lidové správy a byly jimi přímo provozovány, s výjimkou podniků a
závodů, které nejpozději do 31. prosince 1948 určí vláda na návrh
ministra průmyslu, na Slovensku učiněný po slyšení pověřence průmyslu a
obchodu,
c) podniky a závody, které ministr průmyslu v dohodě s ministrem
financí, na Slovensku též po slyšení pověřenců průmyslu a obchodu a
financí, vyloučí ze znárodnění, při čemž jejich vlastníkům
(provozovatelům) nařídí, aby je trvale zastavili, protože se vláda
usnesla, že jejich další provozování není ve veřejném zájmu.
(4) O tom, jsou-li splněny podmínky pro znárodnění podle čl. I,
rozhoduje ministr průmyslu.
§ 2
(1) Osoby, které jsou povinny prozatím vésti správu znárodněného
podniku nebo majetku (§ 8), podají ministerstvu průmyslu hlášení, jehož
vzor vyhlásí ministr průmyslu v Úředním listě. Toto hlášení jest podati
do 15 dnů ode dne vyhlášení vzoru. V řízení musí spolupůsobiti též
osoby, které k tomu budou vyzvány ministerstvem průmyslu. Hlášení má
býti podepsáno i závodní radou nebo závodním důvěrníkem; pokud hlášení
nepodává dosavadní vlastník nebo držitel znárodněného podniku nebo
majetku, je povinen připojiti k němu své vyjádření.
(2) Dosavadní vlastníci nebo držitelé podniků znárodněných podle § 1 i
jiné osoby jsou povinny spolupůsobiti při sestavování účetních závěrek
za dobu do znárodnění, pokud k tomu budou vyzvány příslušným ústředním
orgánem.
§ 3
Zrušen.
§ 4
zrušen
§ 5
(1) Národní podnik může odporovati právním jednáním, která vykonal
vlastník majetku znárodněného podle čl. I po 27. říjnu 1945 v úmyslu
poškoditi nebo ztížiti znárodnění nebo zavléci ve svůj nebo cizí
prospěch majetkové hodnoty.
(2) Odporovati lze podle předpisu platného odpůrčího práva do dvou let
ode dne opatření, kterým se znárodněný majetek začleňuje, nebo kterým
se majetek svěřuje do správy.
(3) Právní jednání o převodu podniků, na které by se vztahovala
ustanovení čl. I nebo o převodu kapitálových účastí na společnostech,
jejichž podniky se znárodňují podle čl. I, pokud byla uzavřena v době
dvou měsíců přede dnem znárodnění, jsou platná jen, schválí-li je
ministerstvo průmyslu.
§ 6
(1) Za majetek znárodněný podle čl. I tohoto zákona přísluší náhrada;
platí o ní ustanovení §§ 7 až 11 dekretu č. 100/1945 Sb., ve znění
předpisů jej měnících a doplňujících, pokud se nestanoví dále jinak.
(2) Náhrada se neposkytuje za majetek znárodněný podle čl.I, který ke
dni znárodnění náležel nebo náleží osobám fysickým, jež byly nebo budou
právoplatně odsouzeny soudy pro zločin nebo přečin spáchaný do dne
znárodnění
a) po 5. květnu 1945 podle zákona č. 50/1923 Sb., na ochranu republiky,
ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, nebo zákona č 231/1948
Sb., na ochranu lidově demokratické republiky, nebo
b) podle § 43 dekretu č. 100/1945 Sb., ve znění předpisů jej měnících a
doplňujících, nebo
c) podle zákona č. 15/1947 Sb., o stíhání černého obchodu a podobných
pletich, nebo
d) podle zákona č. 27/1947 Sb., o trestní ochraně provádění dvouletého
hospodářského plánu, nebo
e) podle zákona č. 165/1946 Sb., o trestní ochraně národních podniků,
znárodněných podniků a podniků pod národní správou.
(3) V případech, ve kterých se podle odstavce 2 náhrada za znárodněný
majetek neposkytuje, připadá částka jí odpovídající Fondu.
§ 7
Pokud v oboru působnosti ministra průmyslu se majetku znárodněného
podle čl. I nepoužije ke zřízení národního podniku nebo k začlenění do
národního podniku, nebo pokud takový majetek nebude svěřen do správy
orgánům v oboru této působnosti, může ministr průmyslu takový majetek
po dohodě s ministrem financí a s jiným ministrem převésti do pravomoci
tohoto ministra, aby o něm učinil opatření ve vlastním oboru
působnosti, nebo jej může přenechati komunálním podnikům nebo za
náhradu určenou podle § 6 jej přenechati jiným právnickým osobám.
§ 8
Pro znárodnění podle předcházejících ustanovení a pro důsledky a
opatření z něho vyplývající platí ustanovení §§ 4, 5, 5a, 37, 38, 40,
41 a 43 až 47 dekretu č. 100/1945 Sb., ve znění předpisů jej měnících a
doplňujících.
Čl.II
Změny a doplnění dekretu č. 100/1945 Sb.
Dekret č. 100/1945 Sb. se mění a doplňuje takto:
1. § 1, odst. 1, č. 1 zní:
"1. Podniky provozované podle obecného horního zákona, podniky a práva
na vyhledávání a dobývání živic, báňská oprávnění podle § 5 obecného
horního zákona a práva majitelů pozemků podle § 1, záhlaví I, částka
VII dočasných soudních pravidel z roku 1861, platných na Slovensku;".
2. § 1, odst. 1, č. 7 zní:
"7. podniky zbrojního průmyslu, které svým výzkumným nebo výrobním
zaměřením jsou nositeli vývoje vojenské výzbroje, podniky výroby
výbušnin a jiné podniky zbrojního průmyslu, které označí ministr
průmyslu v dohodě s ministrem národní obrany;".
3. § 1, odst. 1, č. 9 zní:
"9. podniky pro těžení magnesitu, asbestu, kaolinu, slídy, živce,
žáruvzdorných jílů nebo vysokohodnotných keramických hlín, ložiska
těchto nerostů, jakož i podniky pro výrobu cementu nebo cementových
pojiv;".
4. § 1, odst. 1, č. 13 zní:
"13. podniky, jejichž základním výrobním oborem jest výroba stavební,
technické keramiky, kachlového zboží, porcelánu, vápna a těžba vápence
s více než 150 zaměstnanci podle průměru stavů ke dnům 1. července let
1938 až 1940;".
5. § 1, odst. 1, č. 14 zní:
"14. podniky, jejichž základním výrobním oborem jest výroba cihlářského
zboží s více než 200 zaměstnanci podle průměru stavů ke dnům 1.
července let 1938 až 1940;".
6. § 1, odst. 1, č. 17 zní:
"17. podniky pilařské s více než 150 zaměstnanci podle průměru stavů ke
dnům 1. ledna let 1938 až 1940;".
7. V § 1 se vsunuje za odstavec 1 nový odstavec 2 tohoto znění:
"(2) Do rozhodného počtu zaměstnanců se započítávají všechny osoby v
podniku podléhajícím znárodnění zaměstnané nebo činné, bez ohledu na
to, kde pracují nebo pracovaly. U podniku o více stupních se k počtu
zaměstnanců v stupni, který udává převládající ráz výrobního zaměření,
připočítávají osoby činné ve všech ostatních stupních podniku."
8. V § 1 se dosavadní odstavce 2, 3 a 4 označují jako odstavce 3, 4 a
5.
9. Ustanovení nynějšího § 1, odst. 3, věty druhé se zrušuje.
10. Nynější § 1, odst. 4, písm. b) a c) zní:
"b) který vláda ve zvlášť odůvodněných případech na návrh ministra
průmyslu, na Slovensku učiněný po slyšení pověřence průmyslu a obchodu,
vyjme ze znárodnění. Toto ustanovení se nevztahuje na podniky a práva
odvětví znárodněných podle § 1, odst. 1, č. 1,
"c) který ministr průmyslu v dohodě s ministrem financí, na Slovensku
po slyšení pověřenců průmyslu a obchodu a financí, vyloučí ze
znárodnění, při čemž vlastníku (provozovateli) nařídí, aby jej trvale
zastavil, protože se vláda usnesla, že jeho další provozování není ve
veřejném zájmu."
11. Nynější § 1, odst. 5 zní:
"(5) Ministr průmyslu, na Slovensku po slyšení pověřence průmyslu a
obchodu, vyhlásí s účinkem doručení v Úředním listě, které podniky byly
tímto dekretem znárodněny."
12. § 2 zní:
"Splní-li se podmínky pro znárodnění majetku podle § 1, odst. 1 po dni
27. října 1945, znárodňuje se takový majetek dnem, který určí ministr
průmyslu, na Slovensku po slyšení pověřence průmyslu a obchodu, a
vyhlásí podle § 1, odst. 5."
13. § 3 zní:
"Právo zakládati nové podniky a je provozovati bez ohledu na jejich
rozsah v odvětvích znárodněných podle § 1, odst. 1. č. 1 až 3, 5, 7, 8,
9, 11, 15, 19 a 27 je vyhrazeno státu. Na návrh ministra průmyslu, na
Slovensku učiněný po slyšení pověřence průmyslu a obchodu, může vláda
toto právo přenésti na kteroukoliv právnickou osobu."
14. § 4 zní:
"(1) Znárodněním nabývá stát vlastnictví k znárodněnému majetku.
(2) Znárodnění se týká
a) nemovitostí, budov, zařízení, ložisek a naležišť surovin,
b) příslušenství podniku počítajíc v to všechny movitosti a práva
(licence, živnostenská oprávnění, známky, vzorky, vodní práva a pod.),
směnky, cenné papíry, vkladní knížky, hotovosti a pohledávky,
c) jiných movitostí a práv, než které jsou příslušenstvím podniku.
(3) Majetku uvedeného v odstavci 2 se znárodnění týká, slouží-li nebo
je-li určen provozu znárodněného podniku, i když náleží někomu jinému
než vlastníku podniku. Patentů a zásob, zejména surovin, pomocných a
provozovacích hmot, polotovarů, rozpracovaných a hotových výrobků, se
znárodnění týká jen, patří-li vlastníku nebo provozovateli znárodněného
podniku.
(4) Spolu s podnikem se znárodňují v rozsahu plynoucím z ustanovení
odstavců 2 a 3:
a) veškeré výrobní podniky a závody náležející vlastníku nebo
provozovateli znárodněného podniku,
b) veškeré podniky a závody, které tvoří s podnikem znárodněným
hospodářský celek, i když náleží někomu jinému než vlastníku
znárodněného podniku.
(5) Náleží-li znárodněný podnik komanditní společnosti na akcie,
akciové společnosti, společnosti s ručením obmezeným nebo těžařstvu,
znárodňuje se veškerý jejich majetek, jakož i ve stejném rozsahu
podniky koncernové, u kterých jim náleží více než polovina základního
kapitálu nebo na které mají rozhodující vliv.
(6) Ministr průmyslu, na Slovensku po slyšení pověřence průmyslu a
obchodu, může vyjmouti ze znárodnění jednotlivé majetkové kusy,
majetkové soubory nebo práva, pokud jich není nezbytně třeba k provozu
národního podniku, a ponechati je dosavadnímu vlastníku, kterému může
zároveň uložiti podmínky, zejména podmínku, že do stanovené lhůty zřídí
ve prospěch národního podniku služebnost nebo užívací právo.
(7) O rozsahu znárodnění podle odstavců 2 až 5 rozhoduje ministr
průmyslu, na Slovensku po slyšení pověřence průmyslu a obchodu. Pro
řízení o zjištění rozsahu znárodnění neplatí ustanovení vládního
nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech
náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení)."
15. § 5, odst. 1 zní:
"(1) Národní podnik (§ § 12 a násl.), do kterého se začleňuje majetková
podstata znárodněného podniku, vstupuje v den jejího převzetí v závazky
znárodněného podniku. Do závazků, podle nichž má majetková podstata
nebo provozní zařízení znárodněného podniku přejíti po dni počátku
účinnosti tohoto dekretu na třetí osobu, nevstupuje národní podnik, do
kterého byla tato podstata nebo zařízení začleněno. Za závazky
znárodněného podniku se nepokládají osobní daně, dávky a poplatky
bývalého vlastníka, a majetková podstata znárodněného podniku ani
národní podnik, do něhož bude začleněna, za ně neručí. Osobními daněmi
a dávkami se rozumějí daň důchodová, válečný příspěvek, daň rentová
přímo vybíraná, daň z majetku podle vládního nařízení ze dne 16.
prosince 1942, č. 410 Sb., o dani z majetku, majetkové dávky podle
zákona ze dne 15. května 1946, č. 134 Sb., o dávce z majetkového
přírůstku a o dávce z majetku, a mimořádné dávky podle zákona ze dne
31. října 1947, č. 185 Sb., o mimořádné jednorázové dávce a mimořádné
dávce z nadměrných přírůstků na majetku. Způsob úhrady těchto osobních
daní a dávek stanoví ministr financí vyhláškou v Úředním listě.
Začlení-li se majetková podstata do několika národních podniků, určí
ministr průmyslu, na Slovensku po slyšení pověřence průmyslu a obchodu,
zároveň s opatřením podle § 12, do kterých závazků vstoupí jednotlivý
národní podnik. Ministr průmyslu dále určí v dohodě s ministrem
financí, na Slovensku též po slyšení pověřenců průmyslu a obchodu a
financí, do kterých závazků patřících k jiným než znárodněným
majetkovým podstatám, začleněným podle § 12, národní podniku vstupuje;
za závazky patřící k podniku nebo závodu, který náleží státu, se
nepokládají povinnosti, které vyplývají z poskytnutí prostředků státem,
pokud přesahují bilanční hodnotu jiného než investičního majetku."
16. Ustanovení § 5, odst. 3 se zrušuje.
17. § 5, odst. 4 se označuje jako odstavec 3 a zní:
"(3) Za závazky znárodněného podniku nebo jiných začleněných
majetkových podstat (§ 12) stát neručí, ani když dojde k úpravě závazků
podle § 5a."
18. Za § 5 se vsunuje nový § 5a tohoto znění:
"(1) Jsou-li znárodněný podnik nebo jiná začleněná majetková podstata
ke dni převzetí předluženy, může národní podnik požádati soud, aby do
výše obecné ceny aktiv předluženého podniku nebo předlužené podstaty ke
dni převzetí upravil uspokojení závazků, patřících k tomuto podniku
nebo k této podstatě a určil jejich splatnost, přihlížeje k
hospodářským možnostem národního podniku.
(2) Věřitelé jsou povinni na vyzvání soudu vyhláškou v Úředním listě ve
lhůtě soudem stanovené přihlásiti své nároky k řízení o návrhu podle
odstavce 1; neučiní-li tak, jejich nároky proti národnímu podniku
zanikají.
(3) Úprava podle odstavce 1 se provede takto:
a) nedotčeny zůstávají závazky vyplývající z nároků věřitelů na
vyloučení věcí z podstaty znárodněného podniku nebo jiné začleněné
majetkové podstaty, pokud takovéto nároky nezanikly znárodněním;
b) nedotčeny zůstávají též závazky, vyplývající z nároků věřitelů,
majících právo na oddělené uspokojení z určité věci, pokud jsou kryty
hodnotou této věci;
c) ostatní závazky, které podle pořadí jim příslušejícího [písm. d)]
nebudou plně kryty rozdílem mezi obecnou cenou aktiv znárodněného
podniku nebo jiné začleněné majetkové podstaty a hodnotou závazků,
které podle ustanovení písm. a) a b) zůstanou nedotčeny, se uspokojí
poměrně. Za takovéto závazky se pokládají také závazky uvedené pod
písm. b), pokud nejsou kryty způsobem tam uvedeným;
d) závazky, na něž se vztahují ustanovení písm. c), se zařazují podle
pořadí do čtyř tříd. Do prvé třídy náležejí náklady řízení, do druhé až
čtvrté třídy náležejí závazky, které podle obdoby konkursního řízení
náležejí do prvé až třetí třídy. Závazky téže třídy mají mezi sebou
stejné pořadí.
(4) Pokud závazky podle pořadí jim příslušejícího nebudou uspokojeny
úpravou podle odstavce 3, nepůsobí proti národnímu podniku. Úprava
závazků podle odstavce 3 působí toliko proti národnímu podniku.
(5) Zákonem budou vydány podrobné předpisy o příslušnosti soudní, o
řízení podle předchozích odstavců, o jeho účincích na promlčení
pohledávek, na spory, na exekuční a konkursní řízení a na práva na
oddělené uspokojení a o způsobu, jak se zjišťují nároky věřitelů."
19. § 7, odst. 1, písm. c) zní:
"c) osobám fysickým a právnickým, které vyvíjely činnost proti státní
svrchovanosti, samostatnosti, celistvosti, demokraticko-republikánské
státní formě, bezpečnosti a obraně Československé republiky, které k
takové činnosti podněcovaly nebo jiné osoby svésti hleděly, záměrně
podporovaly jakýmkoliv způsobem německé nebo maďarské okupanty nebo
které v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18 dekretu presidenta
republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických
zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech)
nadržovaly germanisaci nebo maďarisaci na území Československé
republiky nebo se chovaly nepřátelsky k Československé republice nebo k
českému nebo slovenskému národu, jakož i fysickým nebo právnickým
osobám, které strpěly takovou činnost u osob spravujících jejich
majetek nebo podnik."
20. § 7 odst. 2 zní:
"(2) Jde-li o majetek znárodněný podle § 2, neposkytuje se náhrada také
za podmínek uvedených v čl. I, § 6, odst. 2 zákona č. 114/1948 Sb."
21. § 7, odst. 3 a 4 zní:
"(3) Nedostane-li se za majetek náhrady osobě právnické, přísluší
poměrná část náhrady osobám na ní kapitálově zúčastněným, pokud se na
ně nevztahuje ustanovení odstavce 1 nebo 2, zejména pokud jim nelze
přičítati činnost a chování dotyčné právnické osoby nebo zanedbání
přiměřené opatrnosti při ustanovení její správy nebo při dozoru na ni a
pokud nejednají přímo nebo nepřímo v zájmu osob, na něž se vztahují
ustanovení odstavce 1 nebo 2; přitom se hledí na účasti, které jsou pod
národní správou, jako by náležely osobám státně spolehlivým.
(4) Náhrada se neposkytuje za znárodněný majetek ani za účasti na něm,
které náležely v době po 29. září 1938 osobám spadajícím pod ustanovení
odstavců 1 nebo 2 nebo 3 a již jim nenáležejí, lež by neposkytnutí
náhrady neodpovídalo zásadám slušnosti."
22. § 7, odst. 5 a 6 zní:
"(5) Vláda může stanoviti, že se určité osobě nebo určitému okruhu
osob, na něž se vztahují ustanovení odstavců 1 až 4, poskytuje zčásti
nebo zcela náhrada.
(6) O tom, zda fysická nebo právnická osoba spadá pod ustanovení
odstavců 1 nebo 2 nebo 3, rozhoduje ministr průmyslu v dohodě s věcně
příslušným ministrem, na Slovensku též po slyšení věcně příslušných
pověřenců."
23. § 8, odst. 1 zní:
"(1) Pokud není stanoveno jinak, ani nejde o předlužení ve smyslu § 5a,
odst. 1, přísluší za znárodněný majetek náhrada."
24. § 8, odst. 2 zní:
"(2) Pro určení náhrady je rozhodný stav znárodněného majetku v den
převzetí národním podnikem a závazků k němu v tento den náležejících.
Náhrada se rovná obecné ceně majetku, vypočtené podle úředních cen ke
dni znárodnění, a není-li těchto cen, zjištěné úředním odhadem, po
odečtení závazků. Ministr průmyslu může vydati v dohodě s ministrem
financí směrnice pro stanovení obecné ceny a ocenění závazků pro
výpočet náhrady podle tohoto ustanovení."
25. V § 8 se vsunuje za odstavec 3 nový odstavec 4 tohoto znění:
"(4) V případech zvláštního zřetele hodných může ministr průmyslu v
dohodě s ministrem financí poskytnouti z prostředků Fondu znárodněného
hospodářství osobám, které mají nárok na náhradu, výživné na vrub
náhrady."
26. § 9, odst. 4 zní:
"(4) O použití cenných papírů odpovídajících hodnotě znárodněného
majetku, za který se neposkytuje náhrada osobám uvedeným v § 7, platí
ustanovení § 5, odst. 2, č. 2 zákona ze dne 11. března 1948, č. 51 Sb.,
o úpravě některých finančních poměrů národních podniků průmyslových a
potravinářských."
27. § 10, odst. 1 zní:
"(1) O náhradě a způsobu placení rozhodne ministr průmyslu v dohodě s
ministrem financí, na Slovensku také po slyšení pověřenců průmyslu a
obchodu a financí."
28. § 11, odst. 1 zní:
"(1) Svazkům lidové správy nebo zájmové samosprávy, ústavům a
korporacím, sloužícím výhradně veřejným účelům, jakož i ústavům
lidového peněžnictví, které utrpí vážnou ztrátu při vypořádání svých
majetkových zájmů nebo účasti na znárodněných podnicích, může vláda na
návrh ministra průmyslu učiněný v dohodě s věcně příslušnými ministry,
na Slovensku též po slyšení příslušných pověřenců, mimo náhradu
poskytnouti přiměřený příspěvek z prostředků Fondu znárodněného
hospodářství (§ 9). Na poskytnutí příspěvku není právní nárok."
29. § 12 zní:
"(1) Z majetkových podstat znárodněných podniků, z majetkových podstat
nabytých státem konfiskací nebo jiným způsobem, z podniků a závodů,
které náleží státu, z jiného majetku státního, jakož i z prostředků
Fondu znárodněného hospodářství zřídí ministr průmyslu v dohodě s
ministrem financí, na Slovensku též po slyšení pověřenců průmyslu a
obchodu a financí, národní podniky nebo je začlení do národního
podniku.
(2) Ministru průmyslu, na Slovensku po slyšení pověřence průmyslu a
obchodu, přísluší zříditi odštěpný (vedlejší) závod národního podniku.
(3) Zřízení národního podniku nebo odštěpného (vedlejšího) závodu se
vyhlásí v Úředním listě.
(4) Ministr průmyslu může v dohodě s ministrem financí, na Slovensku
také po slyšení pověřenců průmyslu a obchodu a financí, vyjmouti z
národních podniků jednotlivé majetkové kusy a práva, nepotřebuje-li
jich národní podnik nezbytně ke svému provozu, a přenechati je v dohodě
s věcně příslušným ministrem k začlenění do podniků, ústavů nebo
zařízení, které tomuto ministru přísluší zřizovati.
(5) Opatření podle odstavce 1 se činí, jde-li o majetkovou podstatu
konfiskovanou podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945,
č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní
obnovy, jakož i pokud jde o majetkové podstaty, spravované podle § 16
zákona ze dne 16. května 1946, č. 128 Sb., o neplatnosti některých
majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této
neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, po slyšení
předsedy osidlovacího úřadu.
(6) Rozsah majetkových podstat, jichž se týkají opatření uvedená v
odstavci 5, určí ministerstvo průmyslu v dohodě s osidlovacím úřadem a
Fondem národní obnovy, na Slovensku též po slyšení pověřenectva
průmyslu a obchodu, přiměřeně podle předpisů o přídělu konfiskovaného
majetku."
30. § 13 zní:
"(1) Národní podniky jsou majetkem státu ve smyslu dalších ustanovení.
Jsou samostatnými právnickými osobami. Platí pro ně ustanovení o
obchodnících plného práva, s hlediska daňového předpisy o podnicích
veřejně účtujících a podléhají poplatkové povinnosti podle poplatkového
zákona s jeho změnami a doplňky. Od svého zřízení podléhají
poplatkovému ekvivalentu podle § 1, odst. 2, písm. a) zákona ze dne 8.
dubna 1938, č. 76 Sb., o poplatkovém ekvivalentu, při čemž se však na
ně nevztahují ustanovení § 8 a § 17, odst. 1 téhož zákona.
(2) Majetek, který stát na národní podnik převede, a závazky, do
kterých národní podnik vstoupí, při jeho zřízení nebo později, se v
národním podniku ocení podle čl. 29 a 31 obchodního zákona, na
Slovensku podle § § 26 a 28 zák. čl. XXXVII/1875. Čistá hodnota
majetkové podstaty, kterou stát na národní podnik převede při jeho
zřízení, tvoří jeho počáteční kmenové jmění.
(3) Den, ke kterému národní podnik převezme majetek mu připadající, se
vyhlásí podle § 12, odst. 3."
31. § 14 zní:
"Podniky a závody, které podléhají znárodnění podle § 4, odst. 5,
jednotlivě však nespadají pod ustanovení § 1, odst. 1 nebo § 4, odst. 4
a nehodí se k začlenění do některého národního podniku, může vláda na
návrh ministra průmyslu, na Slovensku učiněný po slyšení pověřence
průmyslu a obchodu, přenechati svazkům lidové správy nebo společenstvům
výdělkovým a hospodářským (družstvům) nebo jiným osobám právnickým za
náhradu připadající na takový majetek podle § 8."
32. § 15, odst. 2 zní:
"(2) Jiné než národní podniky nesmějí užívati označení "národní
podnik"."
33. § 17 zní:
"(1) Na návrh národního podniku zapíše knihovní soud přechod
vlastnických a jiných práv znárodněného podniku nebo jiné začleněné
majetkové podstaty na navrhovatele s odvoláním na tento dekret.
(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně o vyznačení přechodu
práv znárodněného podniku nebo jiné začleněné majetkové podstaty na
národní podnik v jiných úředních rejstřících a seznamech (vodní kniha,
rejstřík letecký, patentní a pod.).
(3) Národní podnik nepotřebuje oprávnění, která by jinak byla nutná k
provozování činnosti podle jeho předmětu podnikání [§ 16, odst. 2,
písm. c)] podle ustanovení živnostenského řádu (živnostenského zákona)
nebo jiných živnostensko-právních předpisů. Národní podnik oznámí
předmět svého podnikání úřadu (§ 145 ž. ř. a § 242 ž. z.), který jej
vyznačí ve zvláštním oddílu živnostenského rejstříku. Podrobné
předpisy, jakož i v jakém rozsahu platí pro národní podniky ustanovení
živnostenského řádu (živnostenského zákona) ve znění předpisů jej
měnících a doplňujících, stanoví vláda nařízením."
34. § 18. odst. 2 zní:
"(2) Národní podniky odvádějí přebytky svých výtěžků Fondu znárodněného
hospodářství."
35. § 19 zní:
"K jednotnému řízení národních podniků a podnikatelskému obstarávání
jejich společných záležitostí zřídí vláda na návrh ministra průmyslu
podle potřeby celostátní ústřední orgány. Na Slovensku zřídí vláda na
návrh ministra průmyslu, učiněný po slyšení pověřence průmyslu a
obchodu, podle potřeby také oblastní orgány. O těchto orgánech platí
přiměřeně ustanovení § § 12 až 18 a 20."
36. § 20, odst. 1 zní:
"(1) Správa národního podniku přísluší představenstvu a řediteli, který
mu předsedá. Působnost představenstva upraví vláda nařízením (§ 33)."
37. § 20, odst. 2, věta prvá zní:
"Ředitel vede záležitosti běžného provozu národního podniku."
38. § 20, odst. 5 zní:
"(5) Není-li ředitele nebo je-li zaneprázdněn, vykonává jeho působnost
pod osobní odpovědností náměstek."
39. § 21 zní:
"(1) Členy představenstva (náhradníky) národního podniku jsou zástupci
(zástupce) zaměstnanců, zvolení z jejich středu, a osoby jmenované
ústředním orgánem, na Slovensku oblastním orgánem, vyslechnuvším svazky
lidové správy a zájmové samosprávy. Volbu a jmenování členů
představenstva potvrzuje ministr průmyslu, na Slovensku po slyšení
pověřence průmyslu a obchodu; potvrzení může býti kdykoliv odvoláno.
(2) Členy představenstva (náhradníky) ústředního a oblastního orgánu
jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu, učiněný v dohodě
se zúčastněnými ministry po slyšení Ústřední rady odborů a příslušných
zájmových organisací průmyslu, pokud jde o členy představenstva
(náhradníky) oblastního orgánu, též po slyšení pověřence průmyslu a
obchodu.
(3) Členem představenstva (náhradníkem) národního podniku a ústředního
a oblastního orgánu může býti toliko československý státní občan, pokud
vláda nepovolí výjimku. Člen představenstva musí míti odborné vědomosti
a zkušenosti a musí býti mravně, státně a národně spolehlivý a
zachovalý.
(4) Člen představenstva (náhradník) národního podniku a ústředního
(oblastního) orgánu nesmí provozovati výdělečný podnik, jehož podnikání
jest v rozporu se zájmy národního podniku nebo jeho ústředního
(oblastního) orgánu. Rovněž nesmí vykonávati jinou funkci nebo činnost,
které jsou v rozporu s těmito zájmy.
(5) Členové představenstva (náhradníci) národního podniku slíbí
ústřednímu řediteli, na Slovensku oblastnímu řediteli, že budou
svědomitě plniti svoje povinnosti v souladu se zájmy státu. Členové
představenstva (náhradníci) ústředního (oblastního) orgánu slíbí totéž
ministru průmyslu."
40. § 22 zní:
"(1) Ředitele (náměstky) národního podniku jmenuje a odvolává se
schválením ministra průmyslu představenstvo ústředního orgánu po
slyšení Ústřední rady odborů a příslušných zájmových organisací
průmyslu. Na Slovensku jmenuje a odvolává ředitele národního podniku
(náměstky) se schválením ministra průmyslu, který vyslechne pověřence
průmyslu a obchodu, představenstvo oblastního orgánu, po slyšení
příslušného orgánu jednotné odborové organisace a příslušné zájmové
organisace průmyslu. Prohlášení, kterým se ředitel (náměstek) národního
podniku vzdává své funkce, bere na vědomí ústřední (oblastní) ředitel,
čímž se zánik funkce stává účinným. Jsou-li v národním podniku alespoň
tři náměstkové, musí býti jeden z nich ustanoven z řad jeho
zaměstnanců.
(2) Oblastní ředitele (náměstky) jmenuje a odvolává vláda na návrh
ministra průmyslu, učiněný po slyšení pověřence průmyslu a obchodu,
ústředního ředitele a příslušného orgánu jednotné odborové organisace.
Prohlášení, kterým se oblastní ředitel (náměstek) vzdává své funkce,
bere na vědomí ministr průmyslu po slyšení pověřence průmyslu a
obchodu, čímž se zánik funkce stává účinným.
(3) Ústřední ředitele (náměstky) jmenuje a odvolává vláda na návrh
ministra průmyslu, učiněný po slyšení Ústřední rady odborů a příslušné
zájmové organisace průmyslu. Prohlášení, kterým se ústřední ředitel
(náměstek) vzdává své funkce, bere na vědomí ministr průmyslu, čímž se
zánik funkce stává účinným.
(4) Ředitelem (náměstkem) může býti toliko československý státní občan,
který musí míti odborné vědomosti a zkušenosti a býti mravně, státně a
národně spolehlivý a zachovalý.
(5) Ředitel (náměstek) nesmí vykonávati zaměstnání, funkci nebo jinou
činnost, která jest v rozporu se zájmy národního podniku, ani nesmí
provozovati jakýkoliv výdělečný podnik, ani se na něm účastniti.
(6) Ředitel (náměstek) ústředního (oblastního) orgánu, jakož i ředitel
(náměstek) národního podniku slíbí ministru průmyslu, že bude svědomitě
plniti své povinnosti v souladu se zájmy státu. Na Slovensku slíbí
ředitel (náměstek) národního podniku totéž pověřenci průmyslu a
obchodu.
(7) Dnem slibu se ujímá ředitel (náměstek) své funkce a stává se
zaměstnancem ústředního (oblastního) orgánu nebo národního podniku;
jeho pracovní poměr zaniká dnem, kdy byl odvolán nebo dnem, kdy bylo
vzato na vědomí, že se vzdává funkce. Nedošlo-li k zániku pracovního
poměru za okolností, pro které by bylo jinak lze pracovní poměr zrušiti
předčasně, příslušejí řediteli (náměstku) požitky nejméně po dobu, po
kterou by náležely, kdyby byl pracovní poměr rozvázán výpovědí.
(8) Na jmenování a odvolání ředitele (náměstka) se nevztahují předpisy
o spolurozhodování závodního zas tupitelstva zaměstnanců při zařazování
zaměstnanců na pracovní místa, a o předchozím souhlasu okresního úřadu
ochrany práce při sjednání a rozvázání pracovního poměru.
(9) Vláda může nařízením upraviti služební, platové a pracovní poměry
ústředních a oblastních ředitelů a jejich náměstků a ředitelů národních
podniků a jejich náměstků.
(10) Národní podnik ohlásí svého ředitele (náměstka) k zápisu do
obchodního (firemního) rejstříku. Ředitel (náměstek) má učiniti svůj
podpis před obchodním soudem nebo poslati svůj podpis v ověřené formě.
Za podnik se podpisuje tak, že k vytištěnému nebo kýmkoliv napsanému
znění firmy podniku připojí ředitel (náměstek) svůj podpis."
41. Za § 22 se vsunují nové § § 23 až 32 tohoto znění:
" § 23.
(1) Ministr průmyslu v dohodě s ministrem financí, na Slovensku též po
slyšení pověřenců průmyslu a obchodu a financí, může z majetkových
podstat národních podniků nebo z jejich částí zříditi nové národní
podniky, nebo začleniti majetkovou podstatu národního podniku nebo její
část do jiného národního podniku.
(2) Národní podnik, do kterého se začleňuje majetková podstata jiného
národního podniku, vstupuje ke dni převzetí v jeho závazky.
Začleňuje-li se majetková podstata do několika národních podniků, určí
ministr průmyslu, na Slovensku po slyšení pověřence průmyslu a obchodu,
od kterých závazků vstoupí jednotlivý národní podnik, po případě
stanoví, v jakém poměru závazky na něj přecházejí.
(3) Ministr průmyslu, na Slovensku po slyšení pověřence průmyslu a
obchodu, stanoví, které závazky přecházejí na národní podnik s částí
majetkové podstaty národního podniku do něho začleněnou.
(4) Národní podnik, jehož majetková podstata byla začleněna do jednoho
nebo několika národních podniků, se zruší dnem, který ministr průmyslu
vyhlásí v Úředním listě.
(5) Ustanovení předcházejících odstavců platí i pro ústřední a oblastní
orgány.
§ 24.
(1) Ministr průmyslu v dohodě s ministrem financí, na Slovensku též po
slyšení pověřenců průmyslu a obchodu a financí, může zříditi národní
podnik z majetkové podstaty podniků, které patří právnickým osobám,
jejichž kapitálovými účastníky jsou výhradně národní podniky nebo
osoby, které jednají z příkazu národních podniků; takové majetkové
podstaty mohou také býti začleněny do národních podniků nebo ústředních
nebo oblastních orgánů.
(2) Národní podnik (ústřední nebo oblastní orgán), do kterého se
začleňuje majetková podstata podniků uvedených v odstavci 1, vstupuje
ke dni převzetí v jejich závazky. Začleňuje-li se majetková podstata do
několika národních podniků, určí ministr průmyslu, na Slovensku po
slyšení pověřence průmyslu a obchodu, do kterých závazků vstoupí
jednotlivý národní podnik (ústřední nebo oblastní orgán), po případě
stanoví, v jakém poměru závazky na něj přecházejí.
(3) Ustanovení příslušných předpisů o likvidaci neplatí, začleňuje-li
se majetková podstata podniků podle předcházejících odstavců do
národních podniků; právnické osoby, kterým patřily tyto podniky, zruší
ministr průmyslu, na Slovensku po slyšení pověřence průmyslu a obchodu
vyhláškou v Úředním listě.
§ 25.
Zrušení národního podniku (§ 23) nebo právnické osoby, které patřil
podnik uvedený v § 24, zapíše soud do obchodního (firemního) rejstříku
na návrh ministerstva průmyslu.
§ 26.
(1) Mimo případy uvedené v § 23 zrušuje národní podnik ministr průmyslu
v dohodě s ministrem financí, na Slovensku též po slyšení pověřenců
průmyslu a obchodu a financí, jde-li o ústřední orgán, vláda na návrh
ministra průmyslu, jde-li o oblastní orgán, vláda na návrh ministra
průmyslu, učiněný po slyšení pověřence průmyslu a obchodu. Zrušení
vyhlásí ministr průmyslu v Úředním listě.
(2) Zrušení podle odstavce 1 zapíše soud do obchodního (firemního)
rejstříku na návrh ministerstva průmyslu.
§ 27.
(1) Dojde-li ke zrušení národního podniku, jmenuje ústřední
představenstvo se schválením ministra průmyslu uděleným v dohodě s
ministrem financí likvidátora; zrušuje-li se ústřední orgán, jmenuje
likvidátora ministr průmyslu, zrušuje-li se oblastní orgán, ministr
průmyslu po slyšení pověřence průmyslu a obchodu. Likvidátora odvolává
ústřední představenstvo se schválením ministra průmyslu, likvidátora
ústředního orgánu ministr průmyslu a likvidátora oblastního orgánu
ministr průmyslu po slyšení pověřence průmyslu a obchodu.
(2) Ministerstvo průmyslu ohlásí jmenování i odvolání likvidátora k
zápisu do obchodního (firemního) rejstříku.
§ 28.
(1) Likvidátor zastupuje podstatu likvidujícího národního podniku.
Obmezení jeho pravomoci nemá vůči třetím osobám právního účinku.
(2) Likvidátor má učiniti svůj podpis před obchodním soudem nebo podati
jej v ověřené formě.
(3) Likvidátor znamená firmu tak, že ke znění dosavadní firmy, kýmkoliv
napsanému nebo natištěnému, připojí svůj podpis s dodatkem
"likvidátor".
§ 29.
(1) Likvidátor vede záležitosti likvidujícího národního podniku s péčí
řádného hospodáře; pokud není stanoveno jinak, má práva a povinnosti
správy národního podniku.
(2) Likvidátor osobně odpovídá za plnění svých povinností.
§ 30.
(1) Likvidátor ukončí běžné obchody národního podniku, splní jeho
závazky, vybere jeho pohledávky a zpeněží jeho ostatní majetek, pokud o
něm jinak neustanoví ministr průmyslu v dohodě s ministrem financí, na
Slovensku též po slyšení pověřenců průmyslu a obchodu a financí. K
ukončení nevyřízených obchodů může likvidátor uzavříti také nové
obchody.
(2) Likvidátor vyzve věřitele vyhláškou v Úředním listě, aby do 6
měsíců přihlásili své pohledávky. Částky nepřihlášených, sporných nebo
dosud nedospělých pohledávek složí likvidátor k obchodnímu soudu.
(3) Likvidační přebytek zrušeného národního podniku odvede likvidátor
Fondu znárodněného hospodářství.
(4) Po skončení likvidace se odevzdají knihy a spisy zrušeného
národního podniku ústřednímu, na Slovensku oblastnímu orgánu, jde-li o
ústřední nebo oblastní orgán, ministerstvu průmyslu.
(5) Knihy a spisy zrušeného národního podniku buďtež uloženy na
bezpečném místě a uschovány po deset let od skončení likvidace.
§ 31.
Vláda může podříditi ústřednímu (oblastnímu) orgánu i podniky zřízené
podle jiných právních předpisů. Pokud vláda neupraví nařízením odchylně
poměry takových podniků, platí o nich přiměřeně předpisy, podle kterých
byly tyto podniky zřízeny.
§ 32.
Ministr průmyslu může vyjmouti národní podnik z jeho organisace podle
tohoto oddílu a v dohodě s příslušným ministrem odevzdati k opatření
podle předpisů, které tomuto ministru přísluší prováděti. Pokud vláda
neupraví nařízením odchylně poměry takového národního podniku, platí o
něm přiměřeně ustanovení tohoto oddílu."
42. § 23 se označuje jako § 33 a zní:
"Vláda vydá nařízením podrobné předpisy o národních podnicích a
ústředních a oblastních orgánech, zejména o jejich správě, hospodaření,
financování, o použití jejich zisků, o vztahu zaměstnanců k podniku, o
kontrole, o odpovědnosti ředitele a členů představenstva, o
výzkumnictví národních podniků a o působnosti ministerstva průmyslu v
poměru k národním podnikům (statut národních podniků)."
43. § 24 se označuje jako § 34.
44. § 25 se označuje jako § 35 a jeho odstavce 2 a 3 zní:
"(2) Pokud tento dekret nestanoví jinak, nesmějí býti zásadně zhoršeny
platové a zaopatřovací podmínky zaměstnanců a poživatelů zaopatřovacích
platů znárodněných podniků, kteří byli v nich zaměstnáni nebo požívali
zaopatřovací platy v den převzetí podniku (§ 13, odst. 3).
(3) Vláda upraví nařízením pracovní a platové poměry, jakož i další
pensijní zabezpečení zaměstnanců, kteří do dne převzetí podniku (§ 13,
odst. 3) v něm konali službu v pragmatikálním nebo regulovaném
služebním poměru."
45. § 26 se označuje jako § 36.
46. § 27 se označuje jako § 37 a jeho odstavce 1 a 3 zní:
"(1) Dokud nebyl zřízen národní podnik (§ 12), jest ten, komu náležel
znárodněný podnik nebo majetek, u právnických osob a jiných sdružení
nebo souborů osob orgán, který jest povolán je zastupovati, povinen pod
osobní odpovědností vésti jeho správu a záležitosti přiměřeně podle
ustanovení tohoto dekretu s péčí řádného hospodáře. Totéž platí o
národním správci ustanoveném podle dekretu presidenta republiky ze dne
19. května 1945, č. 5 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních
jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců,
Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů, na
Slovensku podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 5. června 1945,
č. 50 Sb. n. SNR, o národní správě.
(3) Osoby, které jsou podle odstavce 1 povinny vésti prozatímní správu
a záležitosti znárodněného podniku, mají nárok na přiměřenou odměnu z
prostředků podniku, jejíž výši stanoví ministerstvo průmyslu, na
Slovensku po slyšení pověřenectva průmyslu a obchodu."
47. § § 28 a 29 se označují jako § § 38 a 39.
48. § 30 se označuje jako § 40 a zní:
"Právní jednání, písemnosti, podání k zápisu do veřejných knih a
rejstříků a úřední úkony, potřebné k provádění toh oto dekretu, jsou
osvobozeny od daní, poplatků a dávek. To neplatí o obchodní činnosti, o
převodech majetku nebo majetkových práv z národních podniků na osoby
jiné než národní podniky a o běžných obchodech ukončovaných
likvidátorem podle § 30."
49. Za § 40 se vsunuje nový § 41 tohoto znění:
"(1) Výtěžky (důchody) dosažené ze znárodněného podniku až do dne
převzetí (§ 13, odst. 3) jsou součástí základu pro vyměření daně
důchodové, všeobecné i zvláštní daně výdělkové a daně rentové
posledního vlastníka znárodněného podniku před jeho znárodněním.
(2) Znárodněný podnik má v oboru daně z obratu a cenových vyrovnávacích
částek postavení poplatníka daně z obratu až do dne, kdy o jeho
převzetí bude uveřejněna podle § 12 vyhláška v Úředním listě."
50. Za § 41 se vsunuje nový § 42 tohoto znění:
"(1) Fond národní obnovy zatíží Fond znárodněného hospodářství částkou
rovnající se úhradě za konfiskované majetkové podstaty v rozsahu jejich
použití podle § 12, která se určí přiměřeně podle ustanovení § 8, odst.
2.
(2) Ministr průmyslu může v dohodě s ministrem financí naříditi, aby
národní podniky převedly na Fond znárodněného hospodářství své vázané
vklady.
(3) Vláda určí, jak se vyrovná zůstatek vzájemných nároků mezi Fondem
národní obnovy a Fondem znárodněného hospodářství."
51. § § 31 až 36 se označují jako § § 43 až 48.
Čl.III
Ustanovení § 4, odst. 6 dekretu č. 100/l945 Sb. ve znění čl. II lze
obdobně užíti i na majetek, na který se vztahuje ustanovení čl. IV
zákona ze dne 7. dubna 1948, č. 79 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon
ze dne 16. května 1946, č. 128 Sb., o neplatnosti některých
majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této
neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících. Jde-li přitom o
majetek znárodněný nebo o takový jiný majetek, k jehož znárodnění
nedošlo jen v důsledku neplatného majetkově-právního jednání nebo
neplatného zásahu z doby nesvobody, hledí se v řízení o náhradě na
osoby, které dosáhly pravomocného výroku podle čl. IV, odst. 1 zákona
č. 79/1948 Sb., jako by jim tento majetek byl znárodněn.
Čl.IV.
Čl.(IV)1
Ministr průmyslu se zmocňuje, aby upravil a ve Sbírce zákonů a nařízení
vyhlásil úplné znění dekretu č. 100/1945 Sb., jak vyplývá ze změn a
doplňků provedených ustanoveními čl. II tohoto zákona.
Čl.(IV)2
(1) Ustanovení čl. I a čl. II, č. 13, 31, 32, 38 a 39, č. 40, pokud se
jím mění ustanovení § 22, odst. 1 až 6 a 8 až 10 dekretu č. 100/1945
Sb., č. 41 až 43 a 45 až 47 nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1948,
ustanovení čl. II, č. 1 až 12, 14 až 30 a 33 až 37, č. 40, pokud se jím
mění ustanovení § 22, odst. 7 dekretu č. 100/1945 Sb., č. 44 a 48, č.
49, pokud jde o ustanovení § 41, odst. 1 dekretu č. 100/1945 Sb., č. 50
a 51 dnem 27. října 1945 a ustanovení čl. II, č. 49, pokud jde o
ustanovení § 4l, odst. 2 dekretu č. 100/1945 Sb., a ustanovení čl. III
a IV dnem vyhlášení.
(2) Tento zákon provede ministr průmyslu v dohodě se zúčastněnými členy
vlády.
Dr. Beneš v.r.
Gottwald v.r.
Fierlinger v.r.
