98/2011 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 30. března 2011
o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení
ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových
vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových
vod
Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanoví
podle § 21 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých
zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č.
150/2010 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a
upravuje:
a) způsob hodnocení stavu útvarů povrchových vod,
b) způsob hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých
útvarů povrchových vod,
c) náležitosti programů pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových
vod.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí:
a) chemickým stavem povrchové vody - stav určený na základě hodnocení
prioritních látek^2), aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu, p, p'-DDT,
DDT celkem [zahrnuje součet izomerů:
1,1,1-trichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)-ethan (číslo CAS 50-29-3),
1,1,1-trichlor-2-(o-chlorfenyl)-2-(p-chlorfenyl)-ethan (číslo CAS
789-02-6), 1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)-ethylen (číslo CAS
72-55-9) a 1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)-ethan (číslo CAS
72-54-8)], tetrachlorethylenu, trichlorethylenu podle norem
environmentální kvality^3) a v souladu s postupy uvedenými v § 5,
b) ekologickým potenciálem - stav silně ovlivněného nebo umělého útvaru
povrchových vod stanovený na základě systému klasifikace uvedeného v
přílohách č. 7 a 10 této vyhlášky,
c) kvantitativní charakteristikou povrchové vody - vyjádření množství
povrchové vody stanovené na základě hodnocení vodní bilance^4) jako
vodní zásoba v povodí nebo v útvaru povrchových vod za daný časový
interval nebo kvantitativní stav povrchové vody za daný časový interval
či bilanční stav určený též s ohledem na stanovení minimálního
zůstatkového průtoku podle § 36 vodního zákona,
d) dobrým ekologickým stavem - stav útvaru povrchových vod, který se
určí na základě systému klasifikace uvedeného v přílohách č. 2, 4, 5 a
6 této vyhlášky,
e) dobrým ekologickým potenciálem - stav útvaru povrchových vod, který
se určí na základě systému klasifikace uvedeného v přílohách č. 7 a 10
této vyhlášky,
f) chráněnou oblastí - vody nebo území stanovené podle § 31, 32, 33, 34
a 35 vodního zákona a evropsky významné lokality a ptačí oblasti
vymezené podle zákona o ochraně přírody a krajiny^5), kde udržení nebo
zlepšení stavu vod je podmiňujícím faktorem jejich ochrany,
g) jakostí povrchových vod - vyhodnocení chemických, mikrobiologických
a radiologických ukazatelů daného útvaru povrchových vod na základě
vyhodnocení sledovaní monitorovacích míst podle vybraných programů
monitoringu v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 písm. b) a c),
h) monitorovacími místy - místa, kde se provádí zjišťování stavu vod,
zejména vodoměrné stanice, místa odběru vzorků nebo profily sledování
jakosti povrchových vod v určeném úseku toku,
i) vodoměrnou stanicí - měrný profil na vodním toku nebo na útvaru
povrchových vod vybavený zařízením nebo přístroji pro systematické
hydrologické pozorování vodního stavu, hladin a průtoku podle čl. 181
ČSN 73 6530,
j) měrným profilem - profil vodního toku podle čl. 147 ČSN 73 6530 a
ČSN 75 0120 nebo útvaru povrchových vod, ve kterém se provádějí
hydrometrické práce,
k) místem odběru vzorků - celkový rozsah území nebo vymezeného prostoru
v rámci vodního toku, vodní nádrže a zdrže podle ČSN 75 0120 či útvaru
povrchových vod, kde jsou odebírány vzorky v souladu s částí 2 ČSN ISO
6107-2,
l) profilem sledování jakosti povrchové vody - místo odběru vzorků, kde
jsou odebírány vzorky povrchové vody, sedimentu a bioty stanovené
příčně k ose vodního toku podle ČSN 75 0120, vodní nádrže, zdrže podle
ČSN 75 0120 či útvaru povrchových vod,
m) lokalitou - část útvaru povrchových vod prostorově zahrnující místo
odběru vzorků, kde jsou odebírány vzorky a současně zjišťovány další
charakteristiky ekologického stavu, ekologického potenciálu nebo
charakteristik kvantitativního stavu,
n) sítí zjišťování stavu vod - seznam monitorovacích míst a míst, kde
je zjišťování a hodnocení stavu vod prováděno na základě požadavků
jiných právních předpisů^6) a v souladu s přílohou č. 1 této vyhlášky,
o) referenčními podmínkami - podmínky, u kterých hodnoty ukazatelů
stavu vod odpovídají velmi dobrému ekologickému stavu v souladu s
přílohami č. 2, 4, 5 a 6 této vyhlášky,
p) matricí - složka vodního ekosystému odebíraná pro provedení analýz;
jedná se zejména o vodu, sedimenty, plaveniny a tkáně vodních
organismů,
q) mezí detekce - hodnota, nad níž lze se stanovenou úrovní
spolehlivosti potvrdit, že je odlišná od výsledku slepého stanovení
podle části 14 ČSN ISO 5667-14,
r) mezí stanovitelnosti - stanovený násobek mezní hodnoty detekce v
koncentraci určujícího prvku, který může být přiměřeným způsobem určen
s přijatelnou úrovní správnosti a přesnosti,
s) kombinovanou rozšířenou nejistotou měření - nezáporný ukazatel,
který charakterizuje rozptyl kvantitativních hodnot přisuzovaných
měřené hodnotě na základě použitých informací,
t) mísicí zónou - část útvaru povrchových vod, kde není požadováno
splnění norem environmentální kvality^3) podle § 5 odst. 1, přitom však
není ovlivněno dodržení norem environmentální kvality ve zbývající
části daného útvaru povrchových vod,
u) typově specifickými referenčními podmínkami - hodnoty stanovené
postupem uvedeným v příloze č. 2 této vyhlášky pro hydromorfologické,
fyzikálně- chemické a biologické ukazatele kvality uvedené v příloze č.
3 této vyhlášky,
v) rozdělovacím koeficientem - konstanta charakterizující rovnovážný
poměr koncentrací určité látky mezi oktanolem a vodou,
w) bio-koncentračním faktorem - poměr koncentrace určité látky v biotě
a daném vodním prostředí za rovnovážného stavu.
§ 3
Hodnocení jakosti povrchových vod
(1) Hodnocení jakosti povrchových vod probíhá srovnáním zjištěných
hodnot sledovaných ukazatelů s normami environmentální kvality a
požadavky na užívání vod^4) způsobem uvedeným v § 11 odst. 1, 2 a 3 a v
příloze č. 12 této vyhlášky.
(2) Hodnocení jakosti povrchových vod probíhá každoročně.
§ 4
Hodnocení stavu útvarů povrchových vod
(1) Hodnocení stavu útvarů povrchových vod se provede hodnocením
chemického a ekologického stavu nebo ekologického potenciálu v případě
silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod v kategoriích řeka
nebo jezero^7).
(2) Tam, kde je to při určování chemického stavu, ekologického stavu
nebo ekologického potenciálu nezbytné, zohlední se kvantitativní
charakteristiky útvaru povrchových vod. V těchto případech se použije
přiměřeně postup podle přílohy č. 12 této vyhlášky.
(3) Stav útvarů povrchových vod se vyhodnotí jednou za tři roky s
využitím údajů z hodnocení jakosti povrchových vod a hodnocení
biologických a hydromorfologických ukazatelů ekologického stavu útvarů
povrchových vod za uplynulé tři roky.
§ 5
Hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod
(1) Pro hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod se použijí
normy environmentální kvality^3) prioritních látek^2) a aldrinu,
dieldrinu, endrinu, isodrinu, p, p'-DDT, DDT celkem,
tetrachlorethylenu, trichlorethylenu.
(2) Při posuzování výsledků zjišťování chemického stavu útvarů
povrchových vod se v odůvodněných případech mohou vzít v úvahu:
a) přirozené koncentrace pozadí u niklu, olova, kadmia a rtuti a jejich
sloučenin, brání-li souladu s hodnotami norem environmentální
kvality^3),
b) tvrdost, pH nebo jiné ukazatele jakosti vody ovlivňující biologickou
dostupnost těchto kovů.
(3) V úsecích toků určených jako mísicí zóny se z hodnocení chemického
stavu vyjmou ty látky, pro které byly tyto zóny v souladu s § 6
vymezeny.
(4) Pro zjišťování chemického stavu se použijí normy environmentální
kvality^3) a postupy podle § 11 odst. 1, 2 a 3.
(5) Výsledky hodnocení se vyjádří klasifikací chemického stavu útvarů
povrchových vod jako „dobrý stav“ nebo „nedosažení dobrého stavu“.
Dobrý stav je dosažen tehdy, pokud ani jedna ze zjištěných hodnot
sledovaných ukazatelů nepřesáhne hodnoty norem environmentální
kvality^3).
(6) Znázornění výsledků hodnocení chemického stavu útvarů povrchových
vod se provede v souladu s přílohou č. 10 této vyhlášky.
§ 6
Mísicí zóna
(1) Jako mísicí zóna může být vymezena část útvaru povrchových vod
bezprostředně navazující na místo vypouštění odpadních vod, kde
koncentrace prioritních látek^2) a aldrinu, dieldrinu, endrinu,
isodrinu, p, p'-DDT, DDT celkem, tetrachlorethylenu, trichlorethylenu
mohou překračovat příslušné normy environmentální kvality^3), pokud
neovlivní dodržení těchto norem ve zbývající části daného útvaru
povrchových vod.
(2) Rozsah mísicí zóny musí být
a) omezen na okolí přilehlé k místu vypouštění,
b) přiměřený s ohledem na koncentrace znečišťujících látek v místě
vypouštění,
c) v souladu s podmínkami týkajícími se emisí znečišťujících látek
podle vyhlášky o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových
rizik^8) a podle právních předpisů Evropské unie^1) a
d) v souladu s použitím nejlepších dostupných technik.
§ 7
Hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod
(1) U útvarů povrchových vod, které nebyly vymezeny jako silně
ovlivněné nebo umělé, se hodnocení ekologického stavu provede v souladu
s přílohami č. 4, 5, 6, 13 a 14 této vyhlášky pro jednotlivé
kvalitativní ukazatele uvedené v příloze č. 3 této vyhlášky.
(2) Výchozím podkladem pro hodnocení ekologického stavu útvarů
povrchových vod jsou typově specifické referenční podmínky pro
jednotlivé typy útvarů povrchových vod.
(3) Výsledky hodnocení se vyjádří klasifikací ekologického stavu jako
„velmi dobrý“, „dobrý“, „střední“, „poškozený“ nebo „zničený“.
(4) Při znázornění výsledků hodnocení ekologického stavu útvarů
povrchových vod se postupuje v souladu s přílohou č. 10 této vyhlášky.
§ 8
Hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů
povrchových vod
(1) U útvarů povrchových vod, které byly vymezeny jako silně ovlivněné
nebo umělé, se hodnocení ekologického potenciálu provede v souladu s
přílohou č. 7 této vyhlášky pro využitelné kvalitativní ukazatele
uvedené v příloze č. 3 této vyhlášky.
(2) Výsledky hodnocení se vyjádří klasifikací ekologického potenciálu
jako „dobrý a lepší“, „střední“, „poškozený“ nebo „zničený“.
(3) Znázornění výsledků hodnocení ekologického potenciálu útvarů
povrchových vod se provede v souladu s přílohou č. 10 této vyhlášky.
§ 9
Zajištění systému kvality
(1) Laboratoře provádějící zjišťování stavu povrchových vod musí mít
zavedený systém kvality v souladu s ČSN EN ISO/IEC 17025.
(2) Zjišťování stavu povrchových vod provádějí laboratoře, které:
a) se účastní programů mezilaboratorních porovnávacích zkoušek
organizovaných v souladu s ČSN EN ISO/IEC 17043 k tomu akreditovanými
organizacemi pokrývajícími celý rozsah ukazatelů, které v rámci
zjišťování stavu vod daná laboratoř sleduje, a
b) národnímu akreditačnímu orgánu určenému zvláštním jiným právním
předpisem^9) doloží způsobilost provádět analýzy dostupných
referenčních materiálů typických pro odebrané vzorky, které obsahují
přiměřené hodnoty koncentrací ve vztahu k příslušným normám
environmentální kvality.
§ 10
Minimální pracovní kritéria metod analýz
(1) Minimální pracovní kritéria pro veškeré používané metody musí mít
na úrovni příslušných norem environmentální kvality kombinovanou
rozšířenou nejistotu měření 50 % nebo nižší. Mez stanovitelnosti je
rovna nebo nižší než 30 % odpovídající normy environmentální kvality.
(2) Jestliže pro daný ukazatel neexistuje příslušná norma
environmentální kvality nebo neexistuje metoda analýzy, která splňuje
minimální pracovní kritéria podle odstavce 1, bude sledování takového
ukazatele prováděno nejlepší dostupnou technikou nevyžadující neúměrné
náklady.
§ 11
Zpracování výsledků analýz chemických ukazatelů
(1) Pokud se hodnoty fyzikálně-chemických nebo chemických ukazatelů v
daném vzorku nacházejí pod mezí stanovitelnosti, stanoví se výsledky
měření pro výpočet průměrných hodnot na polovinu hodnoty příslušné meze
stanovitelnosti.
(2) Pokud se průměrná hodnota výsledků měření vypočtená postupem podle
odstavce 1 nachází pod mezí stanovitelnosti, stanoví se uvedená hodnota
jako menší než mez stanovitelnosti.
(3) Odstavec 1 se nepoužije v případě, kdy se jedná o ukazatel, který
je součástí celkového součtu dané skupiny chemických nebo
fyzikálně-chemických ukazatelů včetně jejich rozpadových a reakčních
produktů nebo metabolitů. V tomto případě se pro výsledek pod mezí
stanovitelnosti pro jednotlivé látky použije hodnota nula.
(4) Součástí zpracování výsledků chemických ukazatelů je analýza
dlouhodobých trendů koncentrací vybraných prioritních látek [anthracen,
bromovaný difenylether, kadmium a jeho sloučeniny, chlorované alkany
C10-13, di(2-ethylhexyl)ftalát, fluoranthen, hexachlorbenzen,
hexachlorbutadien, hexachlorcyklohexan, olovo a jeho sloučeniny, rtuť a
její sloučeniny, pentachlorbenzen, polycyklické aromatické uhlovodíky,
sloučeniny tributylcínu] v sedimentu a biotě, sledovaných v souladu s
Rámcovým programem zjišťování a hodnocení stavu vod a chráněných
oblastí České republiky (dále jen „Rámcový program monitoringu“).
§ 12
Programy pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod
(1) Podle územního rozsahu sledovaných povodí, vymezených útvarů
povrchových vod, rozsahu a míry podrobnosti sledování se programy pro
zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod člení na:
a) Rámcový program monitoringu,
b) Program monitoringu povrchových vod, který zahrnuje Program
situačního monitoringu povrchových vod a Programy provozního
monitoringu povrchových vod,
c) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod,
d) Programy průzkumného monitoringu.
(2) Údaje získané z programů monitoringu vod jsou využity pro hodnocení
jakosti vod a stavu útvarů povrchových vod podle § 3 a 4.
(3) V chráněných oblastech je zjišťování a hodnocení stavu vod
prováděno na základě požadavků nařízení vlády o stanovení zranitelných
oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání
plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech^6) a v
souladu s přílohou č. 1 této vyhlášky.
§ 13
Rámcový program monitoringu
(1) Rámcový program monitoringu závazně určuje v souladu s přílohou č.
9 této vyhlášky:
a) zásady, věcný obsah, rozsah, metodické postupy a formální
náležitosti jednotlivých programů monitoringu,
b) časový plán postupu nutného pro sestavování, projednávání,
schvalování a realizaci jednotlivých programů monitoringu,
c) kritéria sloužící k výběru sledovaných ukazatelů v rámci
jednotlivých programů monitoringu, včetně doporučených metod jejich
zjišťování pro hodnocení stavu útvarů povrchových vod,
d) způsob stanovení závazného rozsahu sítí jednotlivých programů
monitoringu a závazná pravidla pro nezbytné doplnění těchto sítí a
jejich následné zahrnutí do příslušných programů monitoringu,
e) požadavky na zjišťování a hodnocení stavu vod pro mezinárodní
monitorovací programy a pro potřeby přeshraniční spolupráce,
f) technické a administrativní náležitosti předávání, ukládání a
sdílení výsledků programů monitoringu pro potřeby výkonu veřejné správy
a správy povodí^10), orgánů Evropské unie a mezinárodních organizací,
g) vymezení institucionálního zabezpečení zpracování návrhů a realizace
jednotlivých programů monitoringu nebo jejich částí,
h) vymezení institucionálního zabezpečení zpracování hodnocení stavu
povrchových vod podle § 4 pro jednotlivé programy monitoringu.
(2) Rámcový program monitoringu se aktualizuje nejpozději do šesti let
ode dne jeho schválení, a to vždy k 30. červnu daného kalendářního
roku.
§ 14
Program monitoringu povrchových vod
(1) Program monitoringu povrchových vod se zpracovává v rámci správy
povodí podle § 54 vodního zákona v členění na dílčí povodí^11).
(2) Program monitoringu povrchových vod se aktualizuje nejpozději do
šesti let od jeho schválení, a to vždy k 31. říjnu daného kalendářního
roku.
§ 15
Program situačního monitoringu povrchových vod
(1) Program situačního monitoringu povrchových vod vychází z Rámcového
programu monitoringu a je zpracován v souladu s požadavky na monitoring
ekologického a chemického stavu povrchových vod podle přílohy č. 9 bodů
1 a 5 této vyhlášky.
(2) Program situačního monitoringu povrchových vod stanoví zejména:
a) vymezení monitorovacích míst, včetně jejich seznamu a počtu,
b) seznamy sledovaných ukazatelů v jednotlivých matricích a četnosti
jejich sledování pro každé monitorovací místo, včetně odhadu
spolehlivosti a přesnosti výsledků.
§ 16
Programy provozního monitoringu povrchových vod
(1) Programy provozního monitoringu povrchových vod vycházejí z
Rámcového programu monitoringu a jsou zpracovány v souladu s požadavky
na monitoring ekologického a chemického stavu povrchových vod podle
přílohy č. 9 bodů 2 a 5 této vyhlášky.
(2) Programy provozního monitoringu povrchových vod stanoví zejména:
a) vymezení monitorovacích míst, včetně jejich seznamu a počtu,
b) seznamy sledovaných ukazatelů v jednotlivých matricích a četnosti
jejich sledování pro každé monitorovací místo, včetně odhadu
spolehlivosti a přesnosti výsledků.
(3) Programy provozního monitoringu dále obsahují požadavky pro
zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod v chráněných oblastech v
souladu s přílohou č. 1 této vyhlášky.
§ 17
Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod
(1) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod
vychází z Rámcového programu monitoringu a je zpracován v souladu s
požadavky na monitoring ekologického a chemického stavu povrchových vod
podle přílohy č. 9 bodů 3 a 5 této vyhlášky.
(2) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod
stanoví zejména:
a) vymezení, seznam a počet monitorovacích míst pro sledování vodních
stavů a průtoků na vodních tocích,
b) četnosti sledování pro každé monitorovací místo.
(3) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod
se zpracuje pro celé území České republiky v členění podle dílčích
povodí podle § 24 odst. 5 až 7 vodního zákona.
(4) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod
se aktualizuje nejpozději do šesti let od jeho schválení, a to vždy k
31. říjnu daného kalendářního roku.
§ 18
Programy průzkumného monitoringu
(1) Programy průzkumného monitoringu vycházejí z Rámcového programu
monitoringu a stanoví:
a) důvody pro zavedení průzkumného monitoringu,
b) cíle průzkumného monitoringu a jeho vazby na ostatní programy
monitoringu,
c) vymezení monitorovacích míst a
d) seznamy sledovaných ukazatelů v jednotlivých matricích a četnosti
jejich sledování pro každé monitorovací místo.
(2) Programy průzkumného monitoringu se zpracují vždy ve vazbě na
útvary povrchových vod nebo jejich seskupení podle přílohy č. 9 bodů 4
a 5 této vyhlášky.
§ 19
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti třicátým dnem ode dne jejího vyhlášení.
Ministr životního prostředí:
Mgr. Chalupa v. r.
Ministr zemědělství:
Ing. Fuksa v. r.
Příloha 1
Požadavky pro monitoring útvarů povrchových vod v chráněných oblastech
(1) Monitoring útvarů povrchových vod v územích vyhrazených pro odběr
vody pro lidskou spotřebu
V rámci monitoringu území vyhrazených pro odběr vody pro lidskou
spotřebu se monitorují všechny zdroje povrchových vod, kde odběr vody
činí více než 10 m3/den nebo zásobují více než 50 obyvatel.
Monitorování vod se zajišťuje podle jiných právních předpisů^6).
Profily sledování jakosti povrchové vody provozního monitoringu se
lokalizují tak, aby byla sledována antropogenní činnost, která může
ohrožovat zdroje pitné vody a vést k nedodržení limitů daných jiným
právním předpisem^12). Sledování stavu útvarů povrchových vod v těchto
oblastech se provádí v souladu s přílohou č. 9 této vyhlášky.
(2) Monitoring útvarů povrchových vod určených jako rekreační vody a
povrchových vod využívaných ke koupání
Seznam povrchových vod využívaných ke koupání je uveden v jiném právním
předpise^13). Tam, kde koupací oblasti nebo koupaliště ve volné přírodě
dlouhodobě nesplňují limity dané jiným právním předpisem^14), jsou do
programu monitoringu povrchových vod zařazeny profily sledování jakosti
povrchových vod tak, aby byla nalezena příčina nedodržení limitů.
(3) Monitoring útvarů povrchových vod v citlivých a zranitelných
oblastech
Všechny vody na území České republiky byly vymezeny jako citlivé na
živiny. Provozní monitoring se provádí tam, kde antropogenní činnost
může ohrozit splnění environmentálních cílů podle § 23a vodního zákona,
které jsou dány limity uvedenými v jiném právním předpise^3). V rámci
monitoringu zranitelných oblastí se monitorují útvary povrchových vod v
územích vymezených podle jiného právního předpisu^15).
(4) Monitoring útvarů povrchových vod v oblastech vymezených pro
ochranu stanovišť nebo druhů
V rámci monitoringu útvarů povrchových vod v oblastech vymezených pro
ochranu stanovišť nebo druhů, kde udržení nebo zlepšení stavu vod je
důležitým faktorem jejich ochrany se monitorují ptačí oblasti, evropsky
významné lokality a maloplošná zvláště chráněná území vymezená podle
jiného právního předpisu^16). Monitoring se provádí tam, kde by
antropogenní činnost mohla vést k ohrožení stanovišť nebo druhů
vázaných na vodu, které jsou předmětem ochrany. Při výběru
monitorovacích míst musí být přihlédnuto k hodnocení stavu vodních
útvarů, ke kterým příslušné oblasti náleží a také k vyhodnocení
antropogenních vlivů.
(5) Monitoring útvarů povrchových vod v oblastech, které se mají stát
trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších
vodních živočichů
Seznam lokalit, které se mají stát trvale vhodnými pro život a
reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a postup
provádění monitoringu vod v těchto lokalitách stanoví jiný právní
předpis^17). Splnění environmentálních cílů podle § 23a vodního zákona
se vyhodnotí porovnáním s limity uvedenými v jiném právním předpise^3).
Příloha 2
Stanovení typově specifických referenčních podmínek pro útvary
povrchových vod
(1) Pro účely hodnocení ekologického stavu vod se pro každý typ útvaru
povrchových vod stanovují typově specifické referenční podmínky., které
specifikují pro daný typ útvaru povrchových vod velmi dobrý ekologický
stav v souladu s přílohami č. 4, 5, 6 a 7 této vyhlášky. Pro silně
ovlivněné a umělé útvary povrchových vod se použije postup stanovení
typově specifických referenčních podmínek přiměřeně pro účely stanovení
maximálního ekologického potenciálu normativně definovaného v příloze
č. 7 této vyhlášky.
(2) Typově specifické referenční podmínky jsou stanoveny buď přímo v
daném území či modelováním nebo odvozeny s použitím kombinace těchto
metod. V případě, že nelze tyto metody použít, lze využít pro sestavení
referenčních podmínek expertní posudek. Při definování velmi dobrého
ekologického stavu ve vztahu ke koncentracím specifických
znečišťujících látek se za meze detekce považují ty hodnoty, kterých
lze dosáhnout pomocí dostupných postupů v době, kdy se typově
specifické referenční podmínky stanovují.
(3) Pro územně určené typově specifické biologické referenční podmínky
je provozována pro každý typ útvaru povrchových vod referenční síť. Ta
obsahuje dostatečný počet míst s velmi dobrým stavem, s ohledem na
potřebnou úroveň spolehlivosti hodnot pro referenční podmínky při dané
variabilitě hodnot kvalitativních ukazatelů, odpovídajících velmi
dobrému ekologickému stavu pro daný typ útvaru povrchových vod a pro
modelovací postupy, které jsou aplikovány.
(4) Typově specifické biologické referenční podmínky určené na základě
modelování jsou odvozeny s použitím buď prognózních modelů, nebo
retrospektivních metod. Při použití těchto metod se použijí historická,
paleontologická a jiná dostupná data a zajistí se dostatečná úroveň
spolehlivosti hodnot pro referenční podmínky. Tím se zabezpečí, že
takto odvozené podmínky jsou konzistentní a platné pro každý typ útvaru
povrchových vod.
(5) V případech, kdy nelze stanovit spolehlivé typově specifické
referenční podmínky pro některý ukazatel příslušného typu útvaru
povrchových vod v důsledku vysokého stupně přirozené proměnlivosti
tohoto ukazatele, avšak nikoliv pouze v důsledku sezónní proměnlivosti,
může být tento ukazatel z hodnocení ekologického stavu příslušného typu
útvaru povrchových vod vyloučen.
Příloha 3
Kvalitativní ukazatele pro klasifikaci ekologického stavu útvarů
povrchových vod a ekologického potenciálu silně ovlivněných nebo
umělých útvarů povrchových vod
(1) Útvary povrchových vod v kategorii řeka:
a) biologické ukazatele
1. složení a četnost vodní flóry (fytoplankton, fytobentos, makrofyta)
2. složení a četnost makrozoobentosu
3. složení, četnost a věková struktura fauny ryb
b) hydromorfologické ukazatele podporující biologické ukazatele
1. hydrologický režim (velikost a dynamika proudění vody, propojení na
útvary podzemních vod)
2. kontinuita toku
3. morfologické podmínky (proměnlivost hloubky a šířky koryta,
struktura a substrát dna, struktura příbřežní zóny)
c) chemické a fyzikálně-chemické ukazatele podporující biologické
ukazatele
1. všeobecné ukazatele (průhlednost, teplotní poměry, kyslíkové poměry,
salinita, acidobazický stav, živiny)
2. specifické znečišťující látky (relevantní pro daný útvar povrchových
vod a vybrané v souladu s přílohou č. 8 této vyhlášky)
3. znečištění jinými identifikovanými látkami vypouštěnými do útvaru
povrchových vod.
(2) Útvary povrchových vod v kategorii jezero:
a) biologické ukazatele
1. složení, četnost a biomasa fytoplanktonu
2. složení a četnost jiné vodní flóry (makrofyta a fytobentos)
3. složení a četnost makrozoobentosu
4. složení, četnost a věková struktura ryb
b) hydromorfologické ukazatele podporující biologické ukazatele
1. hydrologický režim (velikost a dynamika proudění vody, velikost
vodní plochy, doba zdržení, propojení na útvary podzemní vody)
2. morfologické podmínky (proměnlivost hloubky nádrže/jezera/rybníku,
velikost a struktura substrátu dna, struktura břehů)
c) chemické a fyzikálně-chemické ukazatele podporující biologické
ukazatele
1. všeobecné (průhlednost vody, teplotní poměry, kyslíkové poměry,
salinita, acidobazický stav, živiny)
2. specifické znečišťující látky (relevantní pro daný útvar povrchových
vod a vybrané v souladu s přílohou č. 8 této vyhlášky)
3. znečištění jinými identifikovanými látkami vypouštěnými do vodního
útvaru
(3) Silně ovlivněné a umělé útvary povrchových vod Pro tyto útvary
povrchových vod se použijí využitelné kvalitativní ukazatele uvedené v
odstavcích 1 a 2 a obecně závazné hodnoty, jsou-li stanoveny.
Příloha 4
Všeobecné normativní definice klasifikace ekologického stavu útvarů
povrchových vod v kategorii jezero a řeka
Tabulka č. 1: Všeobecná definice pro kategorii řeka a jezero
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ukazatel Velmi dobrý stav Dobrý stav Střední stav
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Všeobecné Nevyskytují se žádné nebo jen Hodnoty biologických Hodnoty biologických
velmi malé antropogenní změny kvalitativních ukazatelů kvalitativních ukazatelů
hodnot fyzikálně chemických daného typu útvaru daného typu útvaru
a hydromorfologických povrchových vod vykazují povrchových vod se středně
kvalitativních ukazatelů daného mírnou úroveň narušení odlišují od těch, které se
typu útvaru povrchových vod vzniklého lidskou činností, obvykle vyskytují u příslušného
v porovnání s hodnotami avšak odlišují se pouze málo typu útvaru povrchových vod
spojenými s tímto typem od těch, které se obvykle v nenarušených podmínkách.
v nenarušených podmínkách. vyskytují u příslušného typu Hodnoty vykazují střední
Hodnoty biologických útvaru povrchových vod známky narušení vyvolaného
kvalitativních ukazatelů v nenarušených podmínkách. lidskou činností a jsou
daného útvaru povrchových významně více ovlivněny než
vod odpovídají těm, které se u dobrého stavu.
obvykle vyskytují u příslušného
typu v nenarušených podmínkách
a nevykazují žádné nebo jen
malé známky narušení.
Jedná se o typově specifické
podmínky a společenstva.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
Ekologický stav povrchových vod vyhodnocený jako nižší než střední bude
klasifikován jako poškozený nebo zničený.
Ekologický stav povrchových vod, jež vykazuje známky významných změn
hodnot ukazatelů biologické kvality pro daný typ útvaru povrchových
vod, a ve kterém se odpovídající biologická společenstva podstatně liší
od společenstev vyskytujících se v tomto typu útvaru povrchových vod za
nenarušených podmínek, bude klasifikován jako poškozený.
Ekologický stav povrchových vod, jež vykazuje známky velmi významných
změn hodnot ukazatelů biologické kvality pro daný typ útvaru
povrchových vod a ve kterých se nevyskytuje velká část odpovídajících
biologických společenstev obvykle žijících v tomto typu útvaru
povrchových vod za nenarušených podmínek, bude klasifikován jako
zničený.
Příloha 5
Výchozí normativní definice velmi dobrého, dobrého a středního
ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii řeka
Tabulka č. 1: Biologické ukazatele
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ukazatel Velmi dobrý stav Dobrý stav Střední stav
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fytoplankton Taxonomické složení fytoplanktonu Vyskytují se slabé změny Taxonomické složení fytoplanktonu
plně nebo téměř zcela odpovídá v taxonomickém složení se středně odlišuje od typově
podmínkám za nepřítomnosti fytoplanktonu a četnosti specifických společenstev.
rušivých vlivů. fytoplanktonu v porovnání Četnost fytoplanktonu je středně
Průměrná četnost fytoplanktonu s typově specifickými narušena a může být taková, že
se plně shoduje s typově společenstvy. Tyto změny vyvolává významné nežádoucí
specifickými fyzikálně- neindikují žádný zrychlený narušení hodnot jiných
chemickými podmínkami a není růst řas mající za následek biologických nebo
taková, aby významně měnila nežádoucí narušení rovnováhy fyzikálně-chemických
typově specifické podmínky organismů přítomných v útvaru kvalitativních ukazatelů.
určující průhlednost vody. povrchových vod nebo Může se vyskytovat střední
Vodní květ fytoplanktonu se fyzikálně-chemické kvality nárůst četnosti a intenzity
vyskytuje s četností a vody nebo sedimentů. vodního květu fytoplanktonu;
intenzitou, které odpovídají Může se vyskytovat slabý nárůst trvale může tato situace
typově specifickým fyzikálně- četnosti a intenzity typově nastávat v letních měsících.
chemickým podmínkám. í nárůst specifického vodního květu
fytoplanktonu.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Makrofyta Taxonomické složení plně nebo Vyskytují se slabé změny ve Složení taxonů makrofyt a
a fytobentos téměř zcela odpovídá podmínkám složení a četnosti taxonů fytobentosu se středně
za nepřítomnosti rušivých vlivů. makrofyt a fytobentosu odlišuje od typově
Nevyskytují se žádné v porovnání s typově specifického společenstva
zjistitelné změny v průměrné specifickými společenstvy. a je významně více narušeno
četnosti makrofyt a Tyto změny neindikují žádný než u dobrého stavu.
fytobentosu. zrychlený růst fytobentosu Jsou zjevné střední změny v
nebo vyšších forem života průměrné četnosti makrofyt a
rostlin, který má za fytobentosu.
následek nežádoucí narušení Společenstvo fytobentosu může
rovnováhy organismů být zasaženo a v některých
přítomných v útvaru oblastech nahrazeno chomáči a
povrchových vod nebo povlaky bakterií vyskytujících
fyzikálně-chemické kvality se jako důsledek lidské činnosti.
vody či sedimentů.
Společenstvo fytobentosu
není nepříznivě ovlivněno
chomáči a povlaky bakterií
vyskytujících se jako
důsledek lidské činnosti.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fauna Taxonomické složení a četnost Vyskytují se slabé změny ve Složení a četnost taxonů
bentických plně nebo téměř zcela odpovídá složení a četnosti taxonů bezobratlých se středně
bezobratlých podmínkám za nepřítomnosti bezobratlých v porovnání odlišuje od typově
rušivých vlivů. s typově specifickými specifických společenstev.
Poměr taxonů citlivých a společenstvy. Chybí hlavní taxonomické
necitlivých k narušení Poměr taxonů citlivých a skupiny typově specifického
nevykazuje žádné známky necitlivých k narušení společenstva.
odlišnosti od nenarušených vykazuje malou odlišnost od Poměr taxonů citlivých a
podmínek. typově specifických hodnot. necitlivých k narušení a úroveň
Úroveň rozmanitosti taxonů Úroveň rozmanitosti taxonů rozmanitosti jsou podstatně
bezobratlých nevykazuje bezobratlých vykazuje slabé odlišné od typově specifických
žádné známky změn oproti známky změn oproti typově podmínek a významně horší než
podmínkám za nepřítomnosti specifickým podmínkám. u dobrého stavu.
rušivých vlivů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fauna ryb Druhové složení a četnost plně Vyskytují se nevýrazné změny Složení a četnost druhů ryb
nebo téměř zcela odpovídá v druhovém složení a četnosti se středně odlišuje od typově
podmínkám za nepřítomnosti oproti typově specifickým specifických společenstev
rušivých vlivů. společenstvím odpovídající s ohledem na míru antropogenních
Vyskytují se všechny typově míře antropogenních vlivů vlivů na ukazatele
specifické druhy citlivé na na ukazatele fyzikálně- fyzikálně-chemické a
narušení. chemické a hydromorfologické hydromorfologické kvality.
Věková struktura rybích kvality. Věková struktura společenství
společenstev vykazuje slabé Věková struktura společenství ryb vykazuje silné známky
známky antropogenního ryb vykazuje známky narušení antropogenního narušení v
narušení a neindikuje poruchy odpovídající míře takovém rozsahu, že střední
reprodukce ani vývoje žádného antropogenních vlivů na podíl typově specifických
konkrétního druhu. fyzikálně-chemické a druhů chybí, nebo má velmi
hydromorfologické ukazatele nízké zastoupení.
kvality; občas jsou naznačeny
poruchy v reprodukci nebo
vývoji určitých druhů do té
míry, že některé věkové
skupiny mohou chybět.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 2: Hydromorfologické ukazatele
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ukazatel Velmi dobrý stav Dobrý stav Střední stav
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hydrologický Velikost a dynamika proudění, Podmínky definované v souladu Podmínky definované v souladu
režim a z toho plynoucí souvislosti s dosažením příslušných hodnot s dosažením příslušných hodnot
s podzemními vodami, plně nebo pro biologické ukazatele. pro biologické ukazatele.
téměř zcela odpovídají podmínkám
za nepřítomnosti rušivých vlivů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kontinuita Kontinuita toku není narušena Podmínky definované v souladu Podmínky definované v souladu
toku antropogenními činnostmi a s dosažením příslušných hodnot s dosažením příslušných hodnot
umožňuje nerušenou migraci pro biologické ukazatele. pro biologické ukazatele.
vodních organismů a transport
sedimentů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Morfologické Uspořádání říčního koryta, Podmínky definované v souladu Podmínky definované v souladu
podmínky proměnlivost jeho šířky a s dosažením příslušných hodnot s dosažením příslušných hodnot
hloubky, rychlosti proudění, pro biologické ukazatele. pro biologické ukazatele.
vlastnosti substrátu a jak
struktura, tak vlastnosti
příbřežních zón plně nebo
téměř zcela odpovídají
podmínkám za nepřítomnosti
rušivých vlivů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 3: Chemické a fyzikálně-chemické ukazatele
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ukazatel Velmi dobrý stav Dobrý stav Střední stav
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Všeobecné Hodnoty fyzikálně-chemických Teplota, kyslíková bilance, Podmínky definované v souladu
podmínky ukazatelů plně nebo téměř zcela pH, kyselinová neutralizační s dosažením příslušných hodnot
odpovídají podmínkám kapacita ani salinity pro biologické ukazatele.
odpovídajícím nepřítomnosti nepřekračují rozmezí stanovená
rušivých vlivů. tak, aby se zabezpečily funkce
Koncentrace živin zůstávají ekosystému a byly dosaženy
v rozmezí obvykle se příslušné hodnoty pro
vyskytujícím při nepřítomnosti ukazatele biologické kvality.
rušivých vlivů. Koncentrace živin nepřekračují
Stupeň salinity, pH, kyslíková úrovně stanovené tak, aby se
bilance, kyselinová neutralizační zabezpečily funkce ekosystému
kapacita a teplota vody a byly dosaženy příslušné
nevykazují známky antropogenního hodnoty pro biologické ukazatele.
narušení a zůstávají v rozmezí
obvykle se vyskytujícím při
nepřítomnosti rušivých vlivů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Specifické Koncentrace blízké nule a Koncentrace nepřekračují normy Podmínky definované v souladu
syntetické přinejmenším pod mezemi detekce environmentální kvality uvedené s dosažením příslušných hodnot
znečišťující všeobecně používaných v příloze č. 3 nařízení vlády pro biologické ukazatele.
látky nejvyspělejších analytických č. 61/2003Sb., ve znění Koncentrace překračují normy
technik. pozdějších předpisů. Při environmentální kvality
stanovení norem environmentální uvedené v příloze č. 3
kvality se postupuje podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb.,
přílohy č. 11 této vyhlášky. ve znění pozdějších předpisů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Specifické Koncentrace zůstávají v rozmezí Koncentrace nepřekračují normy Podmínky definované v souladu
nesyntetické obvykle se vyskytujícím při environmentální kvality uvedené s dosažením příslušných hodnot
znečišťující nepřítomnosti rušivých vlivů. v příloze č. 3 nařízení vlády pro biologické ukazatele.
látky č. 61/2003 Sb., ve znění Koncentrace překračují normy
pozdějších předpisů. Při environmentální kvality uvedené
stanovení norem environmentální v příloze č. 3 nařízení vlády
kvality se postupuje podle č. 61/2003 Sb., ve znění
přílohy č. 11 této vyhlášky. pozdějších předpisů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Příloha 6
Výchozí normativní definice velmi dobrého, dobrého a středního
ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii jezero
Tabulka č. 1: Biologické ukazatele
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ukazatel Velmi dobrý stav Dobrý stav Střední stav
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fytoplankton Taxonomické složení a četnost Vyskytují se slabé změny v Taxonomické složení a četnost
fytoplanktonu plně nebo téměř taxonomickém složení fytoplanktonu se středně odlišuje
zcela odpovídá podmínkám za fytoplanktonu a četnosti od typově specifických
nepřítomnosti rušivých vlivů. fytoplanktonu v porovnání s společenstev.
Průměrná biomasa fytoplanktonu typově specifickými Biomasa je středně narušena a
se plně shoduje s typově společenstvy. Tyto změny může být taková, že vyvolává
specifickými fyzikálně- neindikují žádný zrychlený růst významné nežádoucí narušení hodnot
chemickými podmínkami a není řas mající za následek nežádoucí jiných biologických kvalitativních
taková, aby významně měnila narušení rovnováhy organismů ukazatelů a fyzikálně-chemické
typově specifické podmínky přítomných v útvaru povrchových kvality vody nebo sedimentů.
určující průhlednost vody. vod nebo fyzikálně-chemické Může se vyskytovat střední nárůst
Vodní květ fytoplanktonu se kvality vody nebo sedimentů. četnosti a intenzity vodního květu
vyskytuje s četností a Může se vyskytovat slabý nárůst fytoplanktonu; trvale může tato
intenzitou, které odpovídají četnosti a intenzity typově situace nastávat v letních
typově specifickým fyzikálně- specifického vodního květu měsících.
chemickým podmínkám. fytoplanktonu.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Makrofyta Taxonomické složení plně nebo Vyskytují se slabé změny ve Složení taxonů makrofyt a
a fytobentos téměř zcela odpovídá podmínkám složení a četnosti taxonů fytobentosu se středně odlišuje
za nepřítomnosti rušivých makrofyt a fytobentosu od typově specifického
vlivů. Nevyskytují se žádné v porovnání s typově společenstva a je významně
zjistitelné změny v průměrné specifickými společenstvy. více narušeno než u dobrého stavu.
četnosti makrofyt a fytobentosu. Tyto změny neindikují žádný Jsou zjevné střední změny v
zrychlený růst fytobentosu průměrné četnosti makrofyt a
nebo vyšších forem života fytobentosu.
rostlin, který má za následek Společenstvo fytobentosu může
nežádoucí narušení rovnováhy být zasaženo a v některých
organismů přítomných v útvaru oblastech nahrazeno chomáči a
povrchových vod nebo fyzikálně- povlaky bakterií vyskytujících
chemické kvality vody či se jako důsledek lidské
sedimentů. činnosti.
Společenstvo fytobentosu není
nepříznivě ovlivněno chomáči a
povlaky bakterií vyskytujících
se jako důsledek lidské činnosti.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fauna Taxonomické složení a četnost Vyskytují se slabé změny ve Složení a četnost taxonů
bentických plně nebo téměř zcela odpovídá složení a četnosti taxonů bezobratlých se středně
bezobratlých podmínkám za nepřítomnosti bezobratlých v porovnání odlišuje od typově specifických
rušivých vlivů. s typově specifickými společenstev.
Poměr taxonů citlivých a společenstvy. Chybí hlavní taxonomické skupiny
necitlivých k narušení Poměr taxonů citlivých a typově specifického společenstva.
nevykazuje žádné známky necitlivých k narušení Poměr taxonů citlivých a
odlišnosti od nenarušených vykazuje malou odlišnost od necitlivých k narušení a úroveň
podmínek. typově specifických hodnot. rozmanitosti jsou podstatně
Úroveň rozmanitosti taxonů Úroveň rozmanitosti taxonů odlišné od typově specifických
bezobratlých nevykazuje žádné bezobratlých vykazuje slabé podmínek a významně horší než
známky změn oproti podmínkám známky změn oproti typově u dobrého stavu.
za nepřítomnosti rušivých specifickým podmínkám.
vlivů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fauna ryb Druhové složení a četnost plně Vyskytují se nevýrazné změny Složení a četnost druhů ryb se
nebo téměř zcela odpovídá v druhovém složení a četnosti středně odlišuje od typově
podmínkám za nepřítomnosti oproti typově specifickým specifických společenstev
rušivých vlivů. společenstvím odpovídající s ohledem na míru antropogenních
Vyskytují se všechny typově míře antropogenních vlivů na vlivů na chemické, fyzikálně-
specifické druhy citlivé na chemické, fyzikálně-chemické chemické a hydromorfologické
narušení. a hydromorfologické ukazatele. ukazatele.
Věková struktura rybích Věková struktura společenství Věková struktura společenství
společenstev vykazuje slabé ryb vykazuje známky narušení ryb vykazuje silné známky
známky antropogenního narušení odpovídající míře antropogenních antropogenního narušení v
a neindikuje poruchy reprodukce vlivů na chemické, fyzikálně- takovém rozsahu, že střední podíl
ani vývoje žádného konkrétního chemické a hydromorfologické typově specifických druhů chybí,
druhu. ukazatele; občas jsou naznačeny nebo má velmi nízké zastoupení.
poruchy v reprodukci nebo vývoji
určitých druhů do té míry, že
některé věkové skupiny mohou
chybět.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 2: Hydromorfologické ukazatele
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ukazatel Velmi dobrý stav Dobrý stav Střední stav
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hydrologický Velikost a dynamika proudění Podmínky definované v souladu Podmínky definované v souladu
režim a z toho plynoucí souvislosti s dosažením příslušných hodnot s dosažením příslušných hodnot
s podzemními vodami plně nebo pro biologické ukazatele. pro biologické ukazatele.
téměř zcela odpovídají podmínkám
za nepřítomnosti rušivých vlivů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Morfologické Proměnlivost hloubky nádrže, Podmínky definované v souladu Podmínky definované v souladu
podmínky množství a struktura substrátu s dosažením příslušných hodnot s dosažením příslušných hodnot
a jak struktura, tak vlastnosti pro biologické ukazatele. pro biologické ukazatele.
příbřežní zóny plně nebo téměř
zcela odpovídají podmínkám za
nepřítomnosti rušivých vlivů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 3: Chemické a fyzikálně-chemické ukazatele
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ukazatel Velmi dobrý stav Dobrý stav Střední stav
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Všeobecné Hodnoty fyzikálně-chemických Teplota, kyslíková bilance, Podmínky definované v souladu
podmínky ukazatelů plně nebo téměř pH, kyselinová neutralizační s dosažením příslušných hodnot
zcela odpovídají podmínkám kapacita, průhlednost vody ani pro ukazatele biologické kvality.
odpovídajícím nepřítomnosti slanost nepřekračují rozmezí
rušivých vlivů. stanovená tak, aby se
Koncentrace živin zůstávají zabezpečily funkce ekosystému
v rozmezí obvykle se a byly dosaženy příslušné
vyskytujícím při nepřítomnosti hodnoty pro ukazatele biologické
rušivých vlivů. kvality.
Stupeň slanosti, pH, kyslíková Koncentrace živin nepřekračují
bilance, kyselinová úrovně stanovené tak, aby se
neutralizační kapacita, zabezpečily funkce ekosystému a
průhlednost a teplota vody byly dosaženy příslušné hodnoty
nevykazují známky antropogenního pro ukazatele biologické kvality.
narušení a zůstávají v rozmezí
obvykle se vyskytujícím při
nepřítomnosti rušivých vlivů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Specifické Koncentrace blízké nule a Koncentrace nepřekračují normy Podmínky definované v souladu
syntetické přinejmenším pod mezemi detekce environmentální kvality uvedené s dosažením příslušných hodnot
znečišťující všeobecně používaných v příloze č. 3 nařízení vlády pro ukazatele biologické
látky nejvyspělejších analytických č. 61/2003 Sb., ve znění kvality.
technik. pozdějších předpisů. Při Koncentrace překračují normy
stanovení norem environmentální environmentální kvality uvedené
kvality se postupuje podle v příloze č. 3 nařízení vlády
přílohy č. 11 této vyhlášky. č. 61/2003 Sb., ve znění
pozdějších předpisů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Specifické Koncentrace zůstávají v rozmezí Koncentrace nepřekračují normy Podmínky definované v souladu
nesyntetické obvykle se vyskytujícím při environmentální kvality s dosažením příslušných hodnot
znečišťující nepřítomnosti rušivých vlivů. uvedené v příloze č. 3 nařízení pro ukazatele biologické kvality.
látky vlády č. 61/2003 Sb., ve znění Koncentrace překračují normy
pozdějších předpisů. Při environmentální kvality uvedené
stanovení norem environmentální v příloze č. 3 nařízení vlády
kvality se postupuje podle č. 61/2003 Sb., ve znění
přílohy č. 11 této vyhlášky. pozdějších předpisů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Příloha 7
Výchozí normativní definice maximálního, dobrého a středního
ekologického potenciálu silně ovlivněných nebo umělých útvarů
povrchových vod v kategoriích řeka a jezero
Tabulka č. 1: Biologické a hydromorfologické ukazatele
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ukazatel Maximální ekologický potenciál Dobrý ekologický potenciál Střední ekologický potenciál
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ukazatele Hodnoty příslušných biologických Existují slabé změny hodnot Existují středně velké změny
biologické ukazatelů odpovídají v co největší příslušných biologických hodnot příslušných biologických
kvality míře hodnotám přiřazeným ukazatelů v porovnání s hodnotami ukazatelů v porovnání s hodnotami
nejbližšímu typu útvaru odpovídajícími maximálnímu odpovídajícími maximálnímu
povrchových vod při daných ekologickému potenciálu. ekologickému potenciálu. Hodnoty
fyzikálních podmínkách, které jsou významně více narušeny než
vyplývají z umělých nebo silně hodnoty zjišťované při dobré
ovlivněných charakteristik kvalitě.
útvaru povrchových vod.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hydro- Hydromorfologické podmínky Podmínky definované v souladu Podmínky definované v souladu
morfologické odpovídají těm, při kterých s dosažením příslušných hodnot s dosažením příslušných hodnot
ukazatele je ovlivnění útvaru povrchových pro biologické ukazatele. pro biologické ukazatele.
vod výhradně výsledkem pouze
umělých nebo silně ovlivněných
charakteristik útvaru
povrchových vod, po té co byla
přijata veškerá nápravná
opatření k tomu, aby se zajistilo
co nejtěsnější přiblížení
k ekologické spojitosti útvarů
povrchových vod, zejména
s ohledem na migraci fauny
a vhodná místa pro rozmnožování
a tření.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 2: Chemické a fyzikálně-chemické ukazatele
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ukazatel Maximální ekologický potenciál Dobrý ekologický potenciál Střední ekologický potenciál
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Všeobecné Fyzikálně-chemické ukazatele Hodnoty fyzikálně-chemických Podmínky definované v souladu
podmínky plně nebo téměř plně odpovídají ukazatelů jsou v rozmezí s dosažením příslušných hodnot
nenarušeným podmínkám zjišťovaným stanoveném tak, aby se zabezpečily pro biologické ukazatele.
v typu útvaru povrchových vod, funkce ekosystému a byly dosaženy
který je nejblíže srovnatelný výše specifikované hodnotypro
s příslušným umělým nebo silně biologické ukazatele.
ovlivněným útvarem povrchových Teplota a acidobazický stav
vod. nepřekračují rozmezí stanovená
Koncentrace živin zůstávají tak, aby se zabezpečily funkce
v rozmezí obvykle se vyskytujícím ekosystému a byly dosaženy výše
za takto nenarušených podmínek. specifikované hodnoty pro
Hodnoty teplot, kyslíkové bilance ukazatele biologické kvality.
a acidobazický stav odpovídají Koncentrace živin nepřekračují
hodnotám zjištěným v nejblíže úrovně stanovené tak, aby se
srovnatelných útvarech zabezpečily funkce ekosystému a byly
povrchových vod za nenarušených dosaženy výše specifikované
podmínek. hodnoty pro biologické ukazatele.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Specifické Koncentrace blízké nule a Koncentrace nepřekračují normy Podmínky definované v souladu
syntetické přinejmenším pod mezemi detekce environmentální kvality uvedené s dosažením příslušných hodnot
znečišťující všeobecně používaných v příloze č. 3 nařízení vlády pro biologické ukazatele.
látky nejvyspělejších analytických č. 61/2003 Sb., ve znění Koncentrace překračují normy
postupů. pozdějších předpisů. Při stanovení environmentální kvality
norem environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení
se postupuje podle přílohy vlády č. 61/2003 Sb., ve znění
č. 11 této vyhlášky. pozdějších předpisů.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Specifické Koncentrace zůstávají v rozmezí Koncentrace nepřekračují normy Podmínky definované v souladu
nesyntetické obvykle se vyskytujícím za environmentální kvality uvedené s dosažením příslušných hodnot
znečišťující nenarušených podmínek zjištěných v příloze č. 3 nařízení vlády pro biologické ukazatele.
látky u typu útvaru povrchových vod, č. 61/2003 Sb., ve znění Koncentrace překračují normy
který je nejblíže srovnatelný pozdějších předpisů. Při stanovení environmentální kvality uvedené
s příslušným umělým nebo silně norem environmentální kvality se v příloze č. 3 nařízení vlády
ovlivněným útvarem povrchových postupuje podle přílohy č. 11 č. 61/2003 Sb., ve znění
vod. této vyhlášky. pozdějších předpisů.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Příloha 8
Směrný seznam hlavních znečišťujících látek
Tabulka č. 1: Směrný seznam hlavních znečišťujících látek
------------------------------------------------------------------------------------------
Látky nebo skupiny látek
------------------------------------------------------------------------------------------
1 Halogenované organické sloučeniny a látky, které takové sloučeniny mohou vytvářet
ve vodním prostředí.
2 Organofosforové sloučeniny.
3 Organocínové sloučeniny.
4 Látky a přípravky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány
karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, nebo vlastnosti, které mohou ovlivnit
produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování, nebo jiné endokrinní funkce
ve vodním prostředí nebo jeho prostřednictvím.
5 Perzistentní uhlovodíky a perzistentní a biologicky akumulovatelné organické
toxické látky.
6 Kyanidy.
7 Kovy a jejich sloučeniny.
8 Arsen a jeho sloučeniny.
9 Biocidy a prostředky na ochranu rostlin.
10 Nerozpuštěné látky.
11 Látky přispívající k eutrofizaci (zejména dusičnany a fosforečnany).
12 Látky, které mají nepříznivý vliv na kyslíkovou rovnováhu (a mohou být měřeny
použitím ukazatelů, jako jsou BSK, CHSK, atd.).
------------------------------------------------------------------------------------------
Příloha 9
Monitoring ekologického a chemického stavu povrchových vod
Sítě zjišťování stavu vod zahrnuté do programů monitoringu jsou
navrženy tak, aby byl k dispozici souvislý a vyčerpávající přehled o
ekologickém a chemickém stavu v rámci každého dílčího povodí a tak, aby
umožnily klasifikaci útvarů povrchových vod do pěti tříd odpovídajících
definicím uvedeným v příloze č. 4, 5, 6 a 7 této vyhlášky.
Na základě provedených analýz všeobecných a vodohospodářských
charakteristik dílčích povodí a zhodnocení dopadů na stav povrchových
vod^18) je realizován pro každé období platnosti plánů povodí Program
monitoringu povrchových vod obsahující části týkající se monitoringu
situačního, provozního, Programu kvantitativních charakteristik
povrchových vod a případně i Programů průzkumného monitoringu.
Monitorují se ukazatele, které jsou indikativní pro stav každého
příslušného kvalitativního ukazatele. Při výběru ukazatelů pro
ukazatele biologické kvality je identifikována přiměřená taxonomická
úroveň potřebná pro dosažení přiměřené spolehlivosti a přesnosti
klasifikace kvalitativních ukazatelů. Jednotlivé útvary povrchových vod
lze pro potřeby sledování, zjišťování a hodnocení stavu vod slučovat do
seskupení, která mají společná monitorovací místa. Slučovat lze pouze
útvary povrchových vod s podobnými hydromorfologickými a biologickými
podmínkami a zároveň s podobnou mírou a typem antropogenních vlivů.
Sloučení útvarů povrchových vod nesmí mít vliv na spolehlivost
hodnocení stavu útvarů povrchových vod a na spolehlivost hodnocení
dopadů jednotlivých antropogenních vlivů na stav vod a stav útvarů
povrchových vod.
(1) Situační monitoring
a) Situační monitoring v příslušných lokalitách a profilech sledování
stavu povrchových vod je prováděn za účelem:
1. doplnění a ověření výsledků analýz charakteristik povodí a
zhodnocení vlivů a dopadů na stav povrchových vod,
2. hodnocení dlouhodobých změn přírodních podmínek,
3. hodnocení dlouhodobých změn způsobených obecně lidskou činností,
4. účelné a efektivní návrhy na aktualizaci ostatních programů
monitoringu,
5. vedení vodní bilance,
6. zjišťování jakosti povrchových vod.
b) Výsledky monitorování jsou hodnoceny za účelem určení dalších
požadavků na programy monitoringu povrchových vod dílčích povodí ve
stávajících a následných plánech povodí^8).
c) Situační monitoring je prováděn na dostatečném počtu útvarů
povrchových vod tak, aby umožnil hodnocení celkového stavu povrchových
vod v každém povodí nebo dílčím povodí.
d) S ohledem na tyto útvary povrchových vod je monitoring prováděn vždy
tam, kde:
1. je velikost průtoků významná pro dílčí povodí jako celek, včetně
míst na velkých tocích, kde je plocha povodí větší než 2 500 km2,
2. je objem vody v rámci dílčího povodí významný, včetně velkých jezer
a nádrží,
3. významné útvary povrchových vod přesahují hranice členských států,
4. je nutné splnit požadavky o výměně informací^19),
5. je nutné odhadnout zatížení znečišťujícími látkami přenášenými přes
hranice členských států a do mořského prostředí.
e) Situační monitoring je prováděn na každém monitorovacím místě po
období minimálně jednoho roku v průběhu období, které pokrývá plán
povodí u:
1. ukazatelů indikativních pro všechny biologické ukazatele,
2. ukazatelů indikativních pro všechny hydromorfologické ukazatele,
3. ukazatelů indikativních pro všechny všeobecné fyzikálně- chemické
ukazatele kvality,
4. prioritních látek^2) vypouštěných v daném dílčím povodí,
5. ostatních znečišťujících látek v souladu s přílohou č. 8 této
vyhlášky, vypouštěných ve významných množstvích v daném dílčím povodí.
f) Za předpokladu, že předcházející situační monitoring neprokázal, že
předmětný útvar povrchových vod dosáhl dobrého stavu a provedené
analýzy všeobecných a vodohospodářských charakteristik dílčích povodí a
zhodnocení dopadů na stav povrchových vod nepřinesly důkazy o tom, že
se tyto vlivy změnily, je situační monitoring prováděn minimálně jednou
za období platnosti tří navazujících plánů povodí.
(2) Provozní monitoring
a) Provozní monitoring je prováděn za účelem:
1. zjištění stavu těch útvarů povrchových vod, které byly
identifikovány z hlediska dosažitelnosti environmentálních cílů jako
rizikové,
2. vyhodnocení všech změn stavu těchto vodních útvarů vyplývajících z
programů opatření.
b) V období platnosti plánu povodí lze program upravit podle získaných
informací tak, aby se umožnilo snížení četnosti monitoringu tam, kde
bylo zhodnocení dopadů na stav povrchových vod posouzeno jako
nevýznamné.
c) Provozní monitoring je prováděn pro všechny útvary povrchových vod,
které byly na základě buď provedené analýzy všeobecných a
vodohospodářských charakteristik dílčích povodí a zhodnocení dopadů na
stav povrchových vod nebo situačního monitoringu identifikovány jako
rizikové z hlediska možnosti dosažení jejich environmentálních cílů
stanovených v souladu s požadavky § 23a vodního zákona, a pro ty útvary
povrchových vod, do kterých se vypouštějí látky uvedené v příloze č. 8
této vyhlášky. Pro prioritní látky jsou profily sledování stavu
povrchových vod zvoleny s ohledem na příslušné normy environmentální
kvality.
d) Monitorovány budou vždy:
1. útvary povrchových vod ohrožené vlivy významných bodových zdrojů
znečištění, dostatečný počet monitorovacích míst v rámci každého
vodního útvaru tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady vlivů bodového
zdroje. Pokud je útvar povrchových vod vystaven vlivům více bodových
zdrojů znečištění, mohou být monitorovací místa vybrána tak, aby byla
vyhodnocena velikost a dopady těchto vlivů jako celku,
2. útvary povrchových vod ohrožené vlivy významných difusních zdrojů
znečištění, dostatečný počet monitorovacích míst v rámci vybraných
vodních útvarů tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady ovlivnění
těmito difusními zdroji. Výběr vodních útvarů se uskuteční tak, aby
representovaly relativní rizika vyplývající z výskytu ovlivnění
difusními zdroji a relativní rizika nedosažení dobrého stavu
povrchových vod,
3. útvary povrchových vod ohrožené významnými hydromorfologickými
vlivy, dostatečný počet monitorovacích míst v rámci vybraných vodních
útvarů tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady těchto
hydromorfologických vlivů. Výběr vodních útvarů musí být indikativní
pro celkový dopad hydromorfologických vlivů, jimž jsou všechny útvary
povrchových vod vystaveny.
e) Pro vyhodnocení velikosti vlivů, kterým jsou vystaveny útvary
povrchových vod, jsou sledovány:
1. ukazatele indikativní pro biologický ukazatel nebo ukazatele, které
jsou nejcitlivější vůči vlivům, jimž jsou útvary povrchových vod
vystaveny,
2. všechny vypouštěné prioritní látky^2) a jiné znečišťující látky
vypouštěné ve významných množstvích,
3. ukazatele indikativní pro ten hydromorfologický ukazatel, který je
nejcitlivější vůči zjištěnému vlivu.
f) Provozní monitoring dále zabezpečuje:
1. zjišťování jakosti povrchových vod, včetně jejich ovlivňování
lidskou činností,
2. návrhy programů opatření podle § 26 vodního zákona,
3. zjišťování stavu vod v těch útvarech povrchových vod, kde byl jejich
stav hodnocen jako horší, než dobrý, nebo které byly identifikovány na
základě provedené aktualizace analýzy charakteristik povodí a
vyhodnocení vlivů a dopadů na stav povrchových vod z hlediska dosažení
environmentálních cílů ochrany vod jako rizikové nebo do kterých jsou
vypouštěny prioritní látky,
4. zjišťování změn stavu vod a stavu útvarů povrchových vod, jejichž
sledování vyplývá z programů opatření,
5. zjišťování jakéhokoli dlouhodobého vzestupného trendu koncentrace
znečišťujících látek vyvolaného lidskou činností,
6. zjišťování stavu povrchových vod pro účely výkonu správy vodních
toků a vodních děl,
7. získávání dat pro mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby
přeshraniční spolupráce,
8. vedení vodní bilance,
9. plánování v oblasti vod.
(3) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod
a) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod
je prováděn za účelem:
1. hodnocení stavu povrchových vod podle § 21 vodního zákona,
2. hodnocení odtokového režimu vodních toků,
3. vedení vodní bilance,
4. plánování v oblasti vod.
(4) Průzkumný monitoring
a) Průzkumný monitoring je prováděn tam, kde:
1. nejsou známy příčiny mimořádných jevů,
2. situační monitoring indikuje, že není pravděpodobné dosáhnout cílů
stanovených pro daný útvar povrchových vod podle § 23a vodního zákona a
dosud nebyl zřízen provozní monitoring, a to s cílem zjistit příčiny
nedosažení environmentálních cílů vodního útvaru nebo útvarů,
3. je nutné zjistit velikost a dopady havarijního znečištění.
b) Průzkumný monitoring musí poskytnout informace pro zřízení programu
opatření k dosažení environmentálních cílů a specifických opatření
nezbytných k nápravě dopadů havarijního znečištění.
c) Průzkumný monitoring se uplatní:
1. tam, kde se vyskytly mimořádné jevy a nejsou známy jejich příčiny,
2. v případě, že výsledky situačního monitoringu indikují
pravděpodobnost nedosažení dobrého ekologického stavu vod a daný útvar
povrchových vod dosud nebyl zahrnut do programu provozního monitoringu,
3. za účelem zjištění velikosti a dopadů havarijního znečištění nebo
4. za účelem poskytnutí informací pro zřízení programu opatření k
dosažení cílů ochrany vod^8).
(5) Obecné náležitosti monitoringu povrchových vod
a) Četnost monitorování
1. Pro období situačního monitoringu jsou minimálně použity hodnoty
četností monitorování ukazatelů indikativních pro fyzikálně-chemické
kvalitativní ukazatele uvedené v tabulce č. 1 této přílohy. Pro
biologické nebo hydromorfologické ukazatele bude monitorování provedeno
alespoň jednou v průběhu období situačního monitoringu.
2. Pro provozní monitoring musí být potřebná četnost monitorování pro
každý ukazatel určena tak, aby zabezpečila dostatečné údaje pro
spolehlivé vyhodnocení stavu příslušného kvalitativního ukazatele.
Monitoring se uskutečňuje minimálně v intervalech, jež jsou uvedeny v
tabulce č. 1 této přílohy.
3. Četnosti jsou voleny tak, aby se dosáhla přijatelná úroveň
spolehlivosti a přesnosti.
4. Četnost monitorování je volena se zřetelem na proměnlivost ukazatelů
vyplývající jak z přírodních, tak z antropogenních podmínek. Období, ve
kterých je monitoring prováděn, musí být vybráno tak, aby se
minimalizoval vliv sezónní proměnlivosti, a tím se zajistilo, že
výsledky odrážejí změny v útvaru povrchových vod v důsledku změn
antropogenních vlivů. Je-li to nezbytné, pak je prováděn dodatečný
monitoring v průběhu různých ročních období téhož roku.
Tabulka č. 1: Četnost monitorování jednotlivých ukazatelů
------------------------------------------------------------------------------
Ukazatele kvality Řeky Jezera
------------------------------------------------------------------------------
Ekologický stav
------------------------------------------------------------------------------
Biologické
------------------------------------------------------------------------------
Fytoplankton 6 měsíců 6 měsíců
Jiná vodní flóra (makrofyta a fytobentos) 3 roky 3 roky
Makrobezoobenthos 3 roky 3 roky
Ryby 3 roky 3 roky
------------------------------------------------------------------------------
Hydromorfologické
------------------------------------------------------------------------------
Hydrologický režim nepřetržitě 1 měsíc
Kontinuita toku 6 let
Morfologické podmínky 6 let 6 let
------------------------------------------------------------------------------
Chemické a fyzikálně-chemické
------------------------------------------------------------------------------
Průhlednost a teplotní poměry 3 měsíce 3 měsíce
Kyslíkové poměry 3 měsíce 3 měsíce
Salinita 3 měsíce 3 měsíce
Acidobazický stav 3 měsíce 3 měsíce
Živiny 3 měsíce 3 měsíce
Ostatní znečišťující látky 3 měsíce 3 měsíce
------------------------------------------------------------------------------
Chemický stav
------------------------------------------------------------------------------
Prioritní látky a další znečišťující 1 měsíc 1 měsíc
látky pro hodnocení chemického stavu
------------------------------------------------------------------------------
b) Dodatečné požadavky s ohledem na chráněné oblasti
1. Útvary povrchových vod určené s ohledem na splnění požadavků pro
místa odběru pitné vody, které poskytují v průměru více než 100 m3 za
den, jsou určeny jako monitorovací místa a jsou také předmětem
monitoringu. Na těchto útvarech jsou monitorovány všechny vypouštěné
prioritní látky a všechny ostatní látky vypouštěné ve významných
množstvích, které by mohly ovlivnit stav útvaru povrchových vod.
Monitoring musí být prováděn v souladu s četnostmi uvedenými v tabulce
č. 2.
Tabulka č. 2: Četnost monitoringu podle počtu zásobovaných
obyvatel
----------------------------------------------------------------
Počet zásobovaných obyvatel Četnost
----------------------------------------------------------------
10 000 < 30 000 8 x za rok
>= 30 000 12 x za rok
----------------------------------------------------------------
2. Útvary povrchových vod vytvářející chráněné oblasti stanovišť a
druhů jsou začleněny do provozního monitoringu tam, kde jsou na základě
hodnocení dopadů a situačního monitoringu identifikovány jako rizikové.
Monitoring je prováděn k vyhodnocení velikosti a dopadu všech
příslušných významných vlivů na tyto útvary a tam, kde je to nutné k
vyhodnocení změn stavu těchto útvarů vyplývajících z programů opatření.
Monitoring pokračuje, dokud tyto oblasti nevyhoví všem požadavkům a
nejsou splněny cíle podle § 23a vodního zákona.
c) Normy pro monitorování kvalitativních ukazatelů Metody použité pro
monitorování příslušných ukazatelů odpovídají českým technickým normám,
které zabezpečí získání dat odborné kvality a srovnatelnosti.
d) Předávání dat
1. Výsledky jednotlivých programů monitoringu povrchových vod se
ukládají do informačního systému spravovaného podle § 21 odst. 2
písmene c) bod 3 vodního zákona, po kontrole a primárním zpracování
dat, nejpozději do 3 měsíců od ukončení vzorkování v daném kalendářním
roce.
2. Zkontrolované výsledky jednotlivých programů monitoringu se uloží do
informačního systému podle odstavce 2, nejpozději do 3 měsíců po
ukončení všech prací na příslušném programu monitoringu v daném
kalendářním roce.
Příloha 10
Klasifikace a znázorňování výsledků zjišťování a hodnocení stavu
povrchových vod
(1) Klasifikace a znázornění výsledků zjišťování a hodnocení
ekologického stavu a ekologického potenciálu útvarů povrchových vod
a) Porovnatelnost výsledků monitoringu biologických ukazatelů
1. Hodnocení stavu útvarů povrchových vod je realizováno podle § 4 této
vyhlášky pro účely odhadování hodnot biologických ukazatelů
specifikovaných pro každou kategorii povrchových vod nebo pro silně
ovlivněné a umělé útvary povrchových vod. Při aplikaci dále stanoveného
postupu na silně ovlivněné nebo umělé útvary povrchových vod jsou
postupy aplikované na ekologický stav chápány i pro určení ekologického
potenciálu. Jsou hodnoceny specifické živočišné druhy nebo skupiny
druhů, které jsou reprezentativní pro kvalitativní ukazatele jako
celek.
2. Pro zabezpečení srovnatelnosti jsou výsledky hodnocení ekologického
stavu vyjádřeny jako ekologické kvalitativní poměry. Tyto poměry musí
představovat vztah mezi hodnotami biologických ukazatelů pozorovaných
pro daný útvar povrchových vod a hodnotami těchto ukazatelů za
referenčních podmínek platných pro tento útvar. Každý poměr je vyjádřen
ve formě číselné hodnoty od nuly do jedné, přičemž velmi dobrý
ekologický stav představují hodnoty blízké jedné a zničený ekologický
stav hodnoty blízké nule.
3. Rozpětí ekologického kvalitativního poměru pro každou kategorii
povrchových vod je rozděleno do pěti tříd v rozmezí od velmi dobrého do
zničeného ekologického stavu. Každé hranici mezi třídami je přiřazena
číselná hodnota. Pro hranici mezi velmi dobrým a dobrým stavem a pro
hranici mezi dobrým a středním stavem bude číselná hodnota stanovena na
základě mezikalibračního porovnání. Přitom budou využity podklady
Komise, které usnadní příslušné mezikalibrační porovnání. Budou též
využity další informace členských států, nacházejících se v
odpovídajícím ekoregionu.
4. Způsob monitoringu biologických ukazatelů bude aplikován na ta místa
na mezikalibrační síti, která jsou jak v ekoregionu, tak typu útvaru
povrchových vod, na který má být zjišťování aplikováno ve shodě s
požadavky této vyhlášky. Výsledky této aplikace budou použity ke
stanovení číselných hodnot hranic příslušných tříd.
b) Znázornění výsledků monitorování a klasifikace ekologického stavu a
ekologického potenciálu
1. Pro kategorie povrchových vod je klasifikace ekologického stavu
útvaru povrchových vod vyjádřena použitím nižší z hodnot výsledků
monitoringu odpovídajících biologických a fyzikálně- chemických
kvalitativních ukazatelů klasifikovaných podle prvního sloupce tabulky
č. 1 této přílohy. Pro každé dílčí povodí je zpracována mapa
zobrazující klasifikaci ekologického stavu každého útvaru povrchových
vod, který je barevně označen podle druhého sloupce tabulky č. 1 této
přílohy vyjadřujícího klasifikaci ekologického stavu útvaru povrchových
vod
Tabulka č. 1: Znázornění klasifikace ekologického stavu útvarů
povrchových vod
---------------------------------------------------------
Klasifikace ekologického stavu Barevné označení
---------------------------------------------------------
Velmi dobrý modrá
Dobrý zelená
Střední žlutá
Poškozený oranžová
Zničený červená
---------------------------------------------------------
2. Pro silně ovlivněné a umělé útvary povrchových vod je klasifikace
ekologického potenciálu silně ovlivněného nebo umělého útvaru
povrchových vod vyjádřena použitím nižší z hodnot výsledků monitoringu
odpovídajících biologických a fyzikálně-chemických kvalitativních
ukazatelů klasifikovaných podle prvního sloupce tabulky č. 2 této
přílohy. Pro každé dílčí povodí je zpracována mapa zobrazující
klasifikaci ekologického potenciálu každého silně ovlivněného nebo
umělého útvaru povrchových vod, který bude v případě umělých útvarů
barevně označen podle druhého sloupce a v případě silně ovlivněných
vodních útvarů třetího sloupce tabulky č. 2 této přílohy.
Tabulka č. 2: Znázornění klasifikace ekologického stavu silně
ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod
------------------------------------------------------------------------------------------
Klasifikace Barevné označení Barevné označení
ekologického umělé útvarů povrchových vod silně ovlivněných útvarů
potenciálu povrchových vod
------------------------------------------------------------------------------------------
Dobrý a lepší Stejné zelené a světle šedé pruhy Stejné zelené a tmavošedé pruhy
Střední Stejné žluté a světle šedé pruhy Stejné žluté a tmavošedépruhy
Poškozený Stejné oranžové a světle šedé pruhy Stejné oranžové a tmavošedé pruhy
Zničený Stejné červené a světle šedé pruhy Stejné červené a tmavošedé pruhy
------------------------------------------------------------------------------------------
c) Černou tečkou na mapě jsou označeny ty útvary povrchových vod, které
nedosahují dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu v
důsledku nesplnění jedné nebo více norem environmentální kvality
stanovených pro tento útvar povrchových vod pro specifické syntetické a
nesyntetické znečišťující látky.
(2) Klasifikace a znázornění výsledků zjišťování a hodnocení chemického
stavu útvarů povrchových vod
a) Pokud útvar povrchových vod vyhoví normám environmentální kvality u
všech látek sloužících k hodnocení chemického stavu, pak je označen
jako dosahující dobrého chemického stavu. Pokud tomu tak není, pak je
označen jako nedosahující dobrého stavu. Pro každé dílčí povodí je
zpracována mapa zobrazující chemický stav každého útvaru povrchových
vod, který je barevně označen podle druhého sloupce tabulky č. 3 této
přílohy.
Tabulka č. 3: Znázornění klasifikace chemického stavu útvarů
povrchových vod
----------------------------------------------------------------
Klasifikace chemického stavu Barevné označení
----------------------------------------------------------------
Dobrý modrá
Nedosažení dobrého stavu červená
----------------------------------------------------------------
Příloha 11
Postup pro stanovení norem environmentální kvality
Normy environmentální kvality (NEK) pro znečišťující látky vyjmenované
v příloze č. 8 bodech 1 až 9 této vyhlášky mohou být stanoveny pro
vodu, sedimenty a biotu. Všude, kde je to možné, jsou získány jak
akutní, tak i chronické údaje pro níže uvedené vodní organizmy, které
jsou relevantní pro předmětné typy útvarů povrchových vod a také pro
ostatní vodní organizmy, pro které existují dostupné údaje. Základní
soubor vodních organizmů zahrnuje:
- řasy nebo makrofyty,
- dafnie nebo reprezentativní organizmy pro slané vody a
- ryby.
(1) Stanovení norem enviromentální kvality
a) Při stanovení maximální průměrné roční koncentrace se stanoví
přiměřené bezpečnostní faktory vždy v souladu s povahou a kvalitou
dostupných dat, návodem uvedeným v oddílu 3.3.1 části II ”Technického
návodu na podporu směrnice Komise 93/67/EHS o hodnocení rizik u nově
ohlášených látek a nařízení Komise (ES) č. 1488/94 o hodnocení rizik
pro existující látky” a bezpečnostními faktory uvedenými v tabulce č.
1.
Tabulka č. 1: Stanovení norem environmentální kvality
----------------------------------------------------------------------------
Obsah dat pro stanovení NEK Bezpečnostní faktor
----------------------------------------------------------------------------
Nejméně jeden akutní L(E)C50* z každé ze tří 1 000
trofických úrovní základního souboru
----------------------------------------------------------------------------
Jeden chronický NOEC** (ryba nebo dafnie nebo 100
reprezentativní organizmus pro slané vody)
----------------------------------------------------------------------------
Dva chronické NOEC z druhů představujících dvě 50
trofické úrovně (ryba a/nebo dafnie nebo
reprezentativní organizmus pro slané vody
a/nebo řasy)
----------------------------------------------------------------------------
Chronické NOEC z nejméně tří druhů (obvykle 10
ryba, dafnie nebo reprezentativní organizmus
pro slané vody a řasy) představujících tři
trofické úrovně
----------------------------------------------------------------------------
Ostatní případy včetně pozorovaných dat nebo Individuální
modelových ekosystémů, které umožňují výpočet hodnocení
a aplikaci přesnějších bezpečnostních faktorů
----------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
* L(E)C50 - letální (efektivní) koncentrace znečišťující látky
mající za následek úhyn 50% testovaných organizmů.
** NOEC - nejvyšší testovaná koncentrace znečišťující látky,
při které nebylo zjištěno statisticky významné zvýšení četnosti
výskytu nebo závažnosti nepříznivých účinků oproti kontrole
b) Pokud existují dostupná data o perzistenci a bioakumulaci, budou
vzata v úvahu při odvozování konečných hodnot norem environmentální
kvality.
c) Takto odvozené normy environmentální kvality jsou porovnány s
výsledky studií v terénu. Pokud jsou zjištěny velké rozdíly, bude
odvození přezkoumáno a vypočítán přesnější bezpečnostní faktor.
d) Odvozená norma environmentální kvality je podrobena podrobnému
přezkoumání a veřejné konzultaci, aby bylo umožněno vypočítat přesnější
bezpečnostní faktor.
Příloha 12
Hodnocení jakosti povrchových vod a stavu útvarů povrchových vod
(1) Postup hodnocení jakosti povrchových vod
a) Tento postup hodnocení, není-li řečeno jinak, pracuje s údaji z
provozního a situačního monitoringu, tedy s údaji, které byly
vyhodnoceny jako relevantní pro daný útvar povrchových vod,
monitorovací profil, resp. dílčí povodí.
b) Základem hodnocení jsou data sbíraná každoročně v profilech
uvedených v příslušných programech monitoringu. V těchto profilech se
hodnotí ukazatele vybrané na základě kategorizace profilů uvedených v
odstavci 4. Rozsah hodnocených ukazatelů je uveden v tabulkách 2 až 4,
odstavci 3 a v jiném právním předpise^2). Limity pro ukazatele z
tabulek 1 až 3 této přílohy a vybrané pesticidní látky pro povrchovou
vodu vyjádřené jako obecné požadavky pro všeobecné ukazatele nebo normy
environmentální kvality a požadavky na užívání vod pro ty části útvarů
povrchových vod, kde jsou vymezeny, jsou uvedeny v jiném právním
předpise^3).
c) Všeobecné ukazatele se pro účely hodnocení jakosti vyhodnocují podle
hodnot uvedených v jiném právním předpise^3).
d) Ukazatele jsou seskupeny do tří skupin:
1. skupina č. 1 - všeobecné ukazatele uvedené v tabulce č. 1 této
přílohy,
2. skupina č. 2 - ukazatele sloužící pro vyhodnocení chemického stavu
útvarů podle § 2 písm. a),
3. skupina č. 3 - všechny další syntetické a nesyntetické znečišťující
látky.
(2) Relevantní ukazatel
a) Ukazatel se pro účely hodnocení považuje za relevantní, je-li:
1. v daném útvaru povrchových vod v souladu s platným vodoprávním
povolením vypouštěna odpadní voda s obsahem tohoto ukazatele,
2. v dané oblasti dílčího povodí evidována stará ekologická zátěž, u
které pro tento ukazatel je prováděn monitoring,
3. látka, kterou tento ukazatel zastupuje, používána v dané oblasti
dílčího povodí při zemědělské činnosti.
b) Dále je možné za relevantní ukazatele pro daný útvar povrchových vod
označit ty ukazatele, které byly při posledním provedeném cyklu
situačního monitoringu dlouhodobě nalezeny v koncentracích vyšších než
je mez stanovitelnosti a je u nich důvodné podezření, že se jedná o
ukazatele, které mohou mít vliv na zhoršení jakosti povrchové vody
alespoň o dvě třídy.
Pesticidní látky relevantní pro celou ČR se určí na základě údajů
zveřejňovaných každoročně Státní rostlinolékařskou správou. Pesticidní
látky, které byly v předchozích 3 letech použity v průměrném ročním
množství větším jak 30 t, jsou relevantními pesticidy.
(3) Kategorizace profilů
V tabulce č. 4 této přílohy je uvedena kategorizace profilů, tabulka č.
5 této přílohy uvádí rozsah ukazatelů sledovaných v jednotlivých
kategoriích profilů.
Na profilech kategorie 1 až 5 se v rámci provozního monitoringu mimo
mezinárodní závazky z povinného rozsahu uvedeného v tabulce č. 5 této
přílohy sledují vždy jen látky relevantní pro daný útvar povrchových
vod. Probíhá-li v daném roce monitoring situační, sledují se na
profilech uvedených v Rámcovém programu monitoringu povrchových vod
všechny ukazatele.
Na profilech kategorie 6 probíhá situační monitoring každoročně a
sledují se všechny ukazatele. V případě, že se podle vyhodnocení
ukazatelů v profilech kategorie 6 zjistí, že je ukazatel pod mezí
stanovitelnosti, není tento ukazatel v dalším roce pro daný útvar
povrchových vod relevantní a na profilech kategorií 1 až 5 se
nesleduje, není-li uložena povinnost jej na základě jiných závazků
sledovat. V případě, že se na profilu kategorie 6 zjistí přítomnost
nového ukazatele, je v souladu s odstavcem 2 na zvážení, zda bude v
dalším roce sledován i na dalších profilech nižších kategorií.
(4) Požadavky na data vstupující do hodnocení jakosti vod Pro účely
hodnocení jakosti vod poskytne laboratoř provádějící měření kromě
samotných hodnot i údaje o mezi stanovitelnosti a rozšířené kombinované
nejistotě (dále jen U2k). Pokud je U2k > 50% nebo mez stanovitelnosti
vyšší než 30% hodnoty normy environmentální kvality, ukazatel se v
daném profilu nehodnotí a uvede se do výsledku „nehodnotitelné“.
(5) Vliv nejistoty měření Pro zajištění přijatelné míry správnosti a
přesnosti stanovení se za účelem hodnocení jakosti povrchových vod a
stavu útvarů povrchových zohledňuje U2k. Pro výpočet NEKrozhodovací,
který bude nejistotu zahrnovat, se použije následující vztah:
NEKrozhodovací = NEK + k*NEK*U2k/2,
Kde hodnota „k“ je závislá na hladině spolehlivosti. Doporučuje se
hladina spolehlivosti „P“, a to P = 95%; té odpovídá hodnota k = 1,64.
(6) Mechanismus hodnocení podle norem enviromentální kvality - roční
průměr (NEK- RP)
a) Je-li hodnota NEK vyjádřená jako roční průměrná hodnota, použijí se
pro její výpočet hodnoty naměřené v průběhu jednoho kalendářního roku.
Z výsledné skupiny dat se spočítá aritmetický průměr.
b) Hodnota aritmetického průměru se porovná s limitními hodnotami pro
jakostní třídy uvedené v tabulce č. 6 této přílohy.
c) Pro grafické znázornění jakosti jednotlivých ukazatelů se použijí
barvy uvedené v tabulce č. 6 této přílohy.
d) V každé skupině ukazatelů uvedených v odstavci 2 se vybere ukazatel
s nejhorším hodnocením (barvou), který tuto skupinu dále reprezentuje
ve všech výstupech.
e) Následně se pro účely obecné a zjednodušené prezentace jakosti
vybere ze všech skupin ta, která má nejhorší hodnocení (barvu) a toto
hodnocení bude reprezentovat hodnocení jakosti daného profilu.
(7) Hodnocení ukazatelů norem enviromentální kvality - nejvyšší
přípustná hodnota (NEK - NPH)
a) Pro hodnocení jakosti povrchových vod podle nejvyšší přípustné
koncentrace se použijí všechny výsledky pro daný ukazatel, bez ohledu
na jejich statistickou odlehlost. Nejvyšší naměřená hodnota se porovná
s limitem NEK-NPH.
b) Pokud je nejvyšší naměřená hodnota vyšší než hodnota NPH, je
jakostní třída minimálně „střední“, nezávisle na tom, byla-li jakostní
třída podle NEK-RP „velmi dobrá“ nebo „dobrá“. Bylo-li hodnocení dle
NEK-RP „poškozená“, nemá hodnocení dle NEK-NPH další vliv.
(8) Hodnocení ukazatelů bez norem enviromentální kvality - roční průměr
(NEK-RP)
a) Mikrobiologické a radiologické ukazatele nemají uvedeny NEK-RP, ale
ve sloupci NEK-NPH mají uvedeny jiné statistické prezentace hodnotících
limitů. Hodnotí se pouze ve třech jakostních třídách uvedených v
tabulce č. 7 této přílohy.
(9) Podpůrné ukazatele a jejich hodnocení
a) Pro vyhodnocení některých ukazatelů je nutné provést hodnocení i
dalších ukazatelů, které mohou mít vliv na biologickou dostupnost
závadných látek a další vlastnosti hodnocených ukazatelů. Pro
vyhodnocení kadmia je nutné použít tvrdost vody vyjádřenou jako
uhličitan vápenatý.
Výpočet celkové tvrdosti vody Ca + Mg vyjádřené jako CaCO3:
tvrdost (mmol/l) = A1/40,08 + A2/24,305,
kde: „A1“ = koncentrace vápníku v mg/l, „A2“ = koncentrace hořčíku v mg/l
Přepočet mmol na mg CaCO3:
tvrdost (mmol/l) x 100 = mg/l CaCO3
b) Je možno postupovat i tak, že koncentrace Ca, resp. Mg se přepočte
na mmol CaCO3, resp. mmol MgCO3, obě molární koncentrace Ca a Mg se
sečtou a výsledek se vynásobí 100. Tímto postupem se dojde ke stejnému
výsledku, jako při použití předchozího způsobu výpočtu.
c) Třídy tvrdosti vody jsou uvedeny v tabulce č. 8.
(10) Hodnocení jakosti povrchových vod v útvarech povrchových vod
a) Hodnocení probíhá především podle uzávěrového profilu útvaru
povrchových vod. V případě, že jsou v daném útvaru povrchových vod i
další reprezentativní profily, použije se k vyhodnocení stavu útvaru
povrchových vod hodnocení profil s nejhorší zjištěnou třídou jakosti.
b) Vložené profily se použijí v případě, že jsou v útvaru povrchových
vod vymezeny vody vhodné ke koupání, rybné vody nebo vody pro odběr
surové vody. Dále se vložené profily použijí pro hodnocení přítoků nebo
antropogenních vlivů. Na vložených profilech se hodnotí jen ty
ukazatele, které jsou pro daný útvar povrchových vod relevantní z
hlediska antropogenního vlivu nebo chráněných oblastí vymezených podle
přílohy č. 1 této vyhlášky. V případě, že je hodnocení jakosti na
vložených profilech horší než na profilu uzávěrovém, použije se pro
hodnocení útvaru povrchových vod hodnocení profilu s nejhorší zjištěnou
třídou jakosti.
c) V případě, že se výsledky hodnocení v profilech lokalizovaných v
jednom útvaru povrchových vod výrazně rozcházejí a výše uvedeným
způsobem není možné provést relevantní hodnocení, je možné vzít v úvahu
kvantitativní charakteristiky a provést látkovou bilanci znečištění a
na jejím základě hodnocení upravit. V případě úpravy hodnocení útvaru
povrchových vod na základě látkové bilance znečištění je třeba u
výsledného hodnocení podrobně uvést důvody, které vedly k úpravě
výsledků a navrhnout sledování odchylek v hodnoceném profilu útvarů
povrchových vod.
(11) Hodnocení jakosti povrchových vod v útvarech povrchových vod s
vymezenou mísící zónou V případě, že uzávěrový profil daného útvaru
povrchových vod je umístněn v mísící zóně vymezené podle § 6 této
vyhlášky, ukazatele, pro které byla mísící zóna vymezena, se do
hodnocení jakosti nezahrnou. V případě, že je v mísící zóně lokalizován
vložený profil a uzávěrový profil je mimo ni, hodnotí se podle
uzávěrového profilu.
(12) Hodnocení jakosti doplňkových matric
a) Ukazatele sledované v doplňkových matricích, tedy v sedimentu,
plavenině nebo biotě, se hodnotí pro účely vyhodnocení stavu útvarů
povrchových vod. Pro jiné účely se hodnotí pouze v případě, že jsou k
dispozici dostatečně dlouhé časové řady, které umožní správné hodnocení
trendu změny. Pokud se daná látka sleduje jak v doplňkových matricích,
tak ve vodě, je pro danou látku použito pouze hodnocení té matrice,
která je pro daný ukazatel nejvhodnější. Pro prioritní látky jsou
doporučené matrice uvedeny v Rámcovém programu monitoringu povrchových
vod.
b) Hodnocení jakosti se provádí postupem uvedeným v odstavcích 5 až 11
této přílohy.
c) Hodnocení stavu útvarů povrchových postupem uvedeným v odstavcích 15
a 16 této přílohy.
d) Pro další znečišťující látky obecně platí, že:
1. látky, které mají log Kow > 5, by se měly sledovat především v
sedimentu, tzn. použít k jejich hodnocení výhradně hodnoty ze sledování
sedimentů a informace o koncentracích z jiných, podpůrných, matric brát
v potaz pouze ve sporných případech,
2. látky s log Kow < 3 hodnotit výhradně ve vodě, 3. skupina látek s
log Kow >= 3 3 a BCF > 1000 je vhodné doplnit
jejich sledování ve vodě a sedimentu i sledováním v biotě.
2. U látek, které splňují podmínky uvedené v bodu 1 a jsou zároveň i
prokázaným endokrinním disruptorem, anebo mají metabolity této látky
výrazně škodlivější účinky než látka samotná, je základní matricí pro
hodnocení biota a voda se použije pouze jako podpůrná matrice.
3. U látek, které mají log Kow > 5 a BCF > 1000 a zároveň jsou
prokázaným endokrinním disruptorem, je základní matricí biota a
doplňkovou matricí sediment.
4. U látek, které mají log Kow > 5 a BCF >= 1000 a nejsou prokázaným
endokrinním disruptorem, je základní matricí sediment a biota se
použije jako podpůrná matrice. Výsledky hodnocení podpůrné matrice se
použijí pouze v případě, že je u hodnocení podle základní matrice
nejistota, které třídy jakosti bylo dosaženo a/nebo jaký stav útvaru
povrchových vod přiřadit.
f) Pro ukazatele kovů sledované v sedimentu se použije pro přepočet na
standardní matrici koncentrace hliníku. Pro organické látky se použije
ke standardizaci koncentrace organického uhlíku.
(13) Sledování trendů Pro sledování trendů se použijí data ze sledování
sedimentu a bioty. K hodnocení trendů se použije nejméně 6 hodnot.
Vyhodnocuje se vždy změna koncentrace ke zvolenému referenčnímu roku,
nejdéle však jedenkrát za období 10 let. Negativní trend je označen
pouze v případě, že dojde meziročně maximálně k 5 % přírůstku při 95 %
úrovni spolehlivosti. Pro první hodnotící cyklus je referenčním rokem
2007. Sledování trendů je nedílnou součástí hodnocení jakosti
povrchových vod v monitorovacích místech sledovaných v rámci situačního
monitoringu povrchových vod.
(14) Hodnocení jakosti povrchových vod v útvarech povrchových vod podle
provozního monitoringu
a) Hodnocení jakosti vod na základě provozního monitoringu probíhá
každoročně postupem popsaným v odstavcích 5 až 11 této přílohy. Ve
všech skupinách ukazatelů se pro toto hodnocení použijí jen ukazatele
relevantní pro daný útvar povrchových vod, které jsou určeny podle
odstavce 2 této přílohy ve všech kategoriích profilů.
b) V případě, že se k hodnocení použijí i doplňkové matrice, postupuje
se podle odstavce 13 této vyhlášky.
c) Každoročně se pro daný útvar povrchových vod provede v nejbližším
profilu kategorie 6 vyhodnocení relevantnosti ukazatelů v souladu s
odstavcem 4 a následně se upraví rozsah ukazatelů pro další
monitorovací období.
d) Výstupem tohoto hodnocení je informace o jakosti povrchových vod pro
všeobecné ukazatele, ukazatele reprezentující chemický stav a
relevantní specifické syntetické a nesyntetické znečišťující látky
vztažená k jednotlivým monitorovacím profilům.
(15) Hodnocení stavu útvarů povrchových vod Hodnocení stavu útvarů
povrchových vod na základě situačního a provozního monitoringu probíhá
postupem popsaným v odstavcích 5 až 11 této vyhlášky
a) Pro účely hodnocení stavu útvarů povrchových vod se použijí všechny
ukazatele nezávisle na jejich relevanci pro daný útvar povrchových vod
stanovenou podle odstavce 2 této přílohy. Pro hodnocení jsou použity
údaje z posledního uskutečněného situačního monitoringu podle odstavce
4 a z mezidobí mezi dvěma posledními situačními monitoringy. Roční
průměrné koncentrace ukazatele se vztáhnou na celé tříleté období.
b) Pro účely hodnocení stavu útvarů povrchových vod se použije
rozdělení ukazatelů do skupin podle odstavce 2 této přílohy:
1. skupina č. 1 se použije pro vyhodnocení všeobecných ukazatelů jako
podpůrné složky ekologického stavu.
2. skupina č. 2 se použije k hodnocení chemického stavu.
3. skupina č. 3 pro hodnocení specifických syntetických a
nesyntetických znečišťujících látek jako podpůrné složky ekologického
stavu.
c) Znázornění hodnocení se provádí v souladu s přílohami č. 5, 6 a 10
této vyhlášky.
d) V případě, že byly k hodnocení použity i doplňkové matrice,
postupuje se podle odstavce 13 této přílohy.
e) Dalším výstupem hodnocení stavu útvaru povrchových vod je informace
o relevanci jednotlivých ukazatelů vzhledem k jejich dalšímu sledování
v rámci Programu monitoringu povrchových vod. V případě, že ukazatel
byl v daném útvaru povrchových vod pod mezí stanovitelnosti, není jeho
zařazení do dalšího situačního monitoringu pro daný útvar povrchových
vod nutné.
f) V rámci vyhodnocení stavu útvarů povrchových vod probíhá i hodnocení
trendů v souladu s odstavcem 14 této přílohy.
Tabulka č. 1: Fyzikálně-chemické ukazatele sledované pro hodnocení
jakosti povrchových vod
---------------------------------------------------------------
Zkratka Název ukazatele Jednotky
---------------------------------------------------------------
BSK5 biochemická spotřeba kyslíku mg/l
Ca vápník mg/l
Cl- chloridy mg/l
CHSKCr chemická spotřeba kyslíku-Cr mg/l
KNK-4,5 kyselinová neutralizační mmol/l
kapacita do pH 4,5
KNK-8,3 kyselinová neutralizační mmol/l
kapacita do pH 8,3
KONDUKT vodivost mS/m
Mg hořčík mg/l
NL105 nerozpuštěné látky 105 °C mg/l
N-NH4+ amoniakální dusík mg/l
N-NO2- dusitanový dusík mg/l
N-NO3- dusičnanový dusík mg/l
Ncelk celkový dusík mg/l
pH pH -
P-PO43- o-fosforečnanový fosfor mg/l
Pcelk. celkový fosfor mg/l
RL105 rozpuštěné látky 105 °C mg/l
SO42- sírany mg/l
Nanorg anorganický dusík mg/l
TOC celkový organický uhlík mg/l
t teplota vody °C
FKOLI termotolerantní koliformní KTJ/ml
bakterie
TVZD teplota vzduchu °C
O2 rozpuštěný kyslík mg/l
---------------------------------------------------------------
Tabulka č. 2: Ukazatele sledované pro účely hodnocení jakosti
povrchových vod
---------------------------------------------------------------------
A B C
---------------------------------------------------------------------
AOX EDTA galaxolide chlorotoluron
arsen NTA tonalide MCPA
Escherichia PDTA 2,4-D MCPB
coli
chlorofyl 2,4-DP MCPP
acetochlor a metazachlor
metabolity
(OA, ESA)
bentazone metolachlor a metabolity
(OA,ESA)
dicamba terbuthylazine a
metabolity
(desethyl-, hydroxy-)
hexazinon terbutryn
---------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 3: Další ukazatele sledování jakosti povrchových vod
---------------------------------------------------------------------
Ukazatel
---------------------------------------------------------------------
glyphosate chrysen
AMPA pyren
antimon fluoren
baryum benzo(a)antracen
beryllium dibenzo(a,h)antracen
bor chlorbenzen
hliník 1,2-dichlorbenzen
chrom veškerý 1,3-dichlorbenzen
kobalt 1,4-dichlorbenzen
mangan veškerý 1,2,4,5-tetrachlorbenzen
měď PCB 28
měď rozpuštěná PCB 52
molybden PCB 101
selen PCB 118
stříbro PCB 138
vanad PCB 153
zinek PCB 180
železo veškeré PCB 194
1,2-trans-dichlorethen fenol (CAS 8002-07-1)
toluen PFOS
o-xylen bisfenol A
m-xylen, p-xylen tenzidy
ethylbenzen kyanidy veškeré
fenantren enterokoky
---------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 4: Kategorie profilů pro zjišťování a hodnocení stavu
povrchových vod
---------------------------------------------------------------------------------
Kategorie Popis Vlastnosti a rozsah sledování
---------------------------------------------------------------------------------
6 Profil Plný rozsah matric, vždy zařazen do situačního
komplexní monitoringu a programů měření příslušných
mezinárodních komisí. Využívá se pro každoroční
hodnocení jakosti povrchových vod.
5 Profil Základní matrice voda, doporučuje se rozšíření
páteřní sledování o pevné matrice, může být zařazen
do situačního monitoringu.
Využívá se pro každoroční hodnocení jakosti
povrchových vod.
4 Profil Základní matrice voda, rozšíření sledování
běžný o pevné matrice je na uvážení správce
povodí. Využívá se pro každoroční hodnocení
jakosti povrchových vod.
3 Profil Základní matrice voda, rozšíření sledování
doplňkový o pevné matrice je na uvážení správce
povodí. Využívá se převážně pro účely
správy vodních toků.
2 Profil Rozsah matric dán specifickými závazky a
specifický účely sledování (přeshraniční vody,
radiologické sledování)
1 Profil Rozsah ukazatelů a matric, popřípadě
variabilní četnost sledování se může měnit v průběhu
plánovacího cyklu. Využívá se převážně pro
účely správy vodních toků.
---------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 5: Minimální rozsah sledování jakosti povrchových vod na
jednotlivých kategoriích profilů
-----------------------------------------------------------------------------
Kategorie Povinný rozsah sledování Volitelný rozsah sledování
profilu
-----------------------------------------------------------------------------
6 příloha č. 6 NV č. 61/2003 Sb., relevantní látky dle NV
látky podle odstavec č. 3 č. 61/2003 Sb., radiologické
této přílohy, ukazatele,
tabulka č. 1 této přílohy, biologické ukazatele.
tabulka č. 2 této přílohy,
sloupce A, B a C,
tabulka č. 3 této přílohy,
mezinárodní závazky.
-----------------------------------------------------------------------------
5 relevantní látky z odstavce č. relevantní látky z
3 této přílohy, přílohy č. 3 NV č.
tabulka č. 1 této přílohy, 61/2003 Sb.,
tabulka č. 2 této přílohy, relevantní látky
sloupce A a B, z Tabulky č. 2 sloupce C
mezinárodní závazky. této přílohy,
radiologické ukazatele,
biologické ukazatele.
-----------------------------------------------------------------------------
4 relevantní látky z odstavce relevantní látky z
č. 3 této přílohy, přílohy č. 3 NV č.
tabulka č. 1 této přílohy, 61/2003 Sb.,
tabulka č. 2 sloupec A této relevantní látky
přílohy, z tabulky č. 2, sloupce
mezinárodní závazky. B a C této přílohy,
radiologické ukazatele,
biologické ukazatele.
-----------------------------------------------------------------------------
3 tabulka č. 1 této přílohy, relevantní látky z
mezinárodní závazky. přílohy č. 3 NV č.
61/2003 Sb.,
relevantní látky tabulky
č. 2, sloupce A, B a C
této přílohy,
radiologické ukazatele,
biologické ukazatele.
-----------------------------------------------------------------------------
2 látky dle účelu sledování,
mezinárodní závazky.
-----------------------------------------------------------------------------
1 mezinárodní závazky relevantní látky z
přílohy č. 3 NV č.
61/2003 Sb.,
relevantní ukazatele
tabulky č. 1
relevantní látky tabulky
č. 2,
sloupce A, B a C této
přílohy,
radiologické ukazatele,
biologické ukazatele.
-----------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 6: Limitní hodnoty jakostních tříd a jejich barevné
znázornění
-----------------------------------------------------------------------------
Jakostní třída Limitní hodnoty Barva znázornění
-----------------------------------------------------------------------------
1. velmi dobrá < mez modrá
stanovitelnosti
2. dobrá < NEK zelená
3. střední < 2*NEK žlutá
4. poškozená >= 2*NEK oranžová
-----------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 7: Limitní hodnoty jakostních tříd a jejich barevné
znázornění pro ukazatele bez NEK-RP
-----------------------------------------------------------------------------
Jakostní třída Limitní hodnoty Barva znázornění
-----------------------------------------------------------------------------
1. velmi dobrá* < 1/3 NEK modrá
2. dobrá < NEK zelená
3. poškozená >= NEK oranžová
-----------------------------------------------------------------------------
* Jakostní třída „velmi dobrá“ se použije pro mikrobiologické
ukazatele v případě, že výsledná hodnota je pod 1/3 NEK.
Tabulka č. 8: Tabulka tříd tvrdosti vody
Třída Tvrdost v mmol
(Ca+Mg)/l
-------------------------------------------
1. < 0,4
2. 0,40 < 0,5
3. 0,5 < 1,0
4. 1,0 < 2,0
5. >= 2,0
-------------------------------------------
Příloha 13
Základní principy a pravidla pro hodnocení ekologického stavu útvarů
povrchových vod v kategorii řeka pomocí biologického ukazatele ryby
(1) Hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii
řeka pomocí biologického ukazatele ryby je založené na vzorcích
společenstev juvenilních ryb odebraných v souladu s platnou metodikou.
Výchozím podkladem pro tvorbu hodnocení ekologického stavu jsou typově
specifické referenční podmínky stanovené v souladu s přílohou č. 2 této
vyhlášky.
(2) Ekologický stav útvarů povrchových vod v kategorii řeka je na
základě rozřazení do typů vodních útvarů hodnocený pomocí Českého
multimetrického indexu (CZI), jehož výsledný vzorec je uvedený níže.
(Td + A + Rd ) - (Ed)
CZI = _______________________________
4
Td - ekologický kvalitativní poměr výskytu typických druhů
A - ekologický kvalitativní poměr celkové početnosti
Rd - ekologický kvalitativní poměr relativní početnosti reofilních
druhů
Ed - ekologický kvalitativní poměr relativní početnosti eurytopních
druhů
Z důvodu přirozeně nízké početnosti ryb ve vyšších polohách neobsahuje
CZI v nadmořské výšce nad 800 m.n.m. metriku hodnotící celkovou
početnost. V tomto případě má vzorec CZI následující podobu.
(Td + Rd ) - (Ed)
CZI = ________________________
3
(3) Metriky, ze kterých se CZI skládá, jsou v souladu s přílohou č. 10
této vyhlášky vyjádřeny jako ekologické kvalitativní poměry a CZI tak
nabývá hodnot od nuly do jedné, přičemž velmi dobrý ekologický stav
představují hodnoty blízké jedné a zničený ekologický stav hodnoty
blízké nule. Hranice mezi velmi dobrým a dobrým stavem a hranice mezi
dobrým a středním stavem bude upřesněna Rozhodnutím vydaným Evropskou
komisí na základě výsledků mezinárodního interkalibračního porovnání.
Příloha 14
Základní principy a pravidla pro hodnocení ekologického stavu útvarů
povrchových vod v kategorii řeka pomocí biologického ukazatele fauna
bentických bezobratlých
(1) Hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii
řeka pomocí biologického ukazatele „makrozoobentos“ je založeno na
vzorcích společenstev bentických bezobratlých odebraných a zpracovaných
v souladu s ČSN 75 7701.
(2) Hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod se provádí na
základě typově specifických referenčních podmínek stanovených v souladu
s přílohou č. 2 této vyhlášky. Na základě zařazení hodnoceného útvaru
povrchových vod do typu útvaru povrchových vod v kategorii řeka je jeho
ekologický stav hodnocen pomocí odpovídajícího multimetrického indexu
skládajícího se z několika metrik. Metriky pro jednotlivé multimetrické
indexy byly vybrány tak, aby naplnily normativní definice velmi
dobrého, dobrého a středního ekologického stavu útvarů povrchových vod
v kategorii řeka v souladu s přílohou č. 5 této vyhlášky.
(3) Celková sada použitých metrik je uvedena a definována v následující
tabulce č. 1 této přílohy.
Tabulka č. 1: Metriky použité pro hodnocení biologického ukazatele
„makrozoobentos“
------------------------------------------------------------------------------------
Metrika Popis metriky
------------------------------------------------------------------------------------
EPT Abu (%) procentuální zastoupení jedinců skupin Ephemeroptera,
Plecoptera, Trichoptera (jepice, pošvatky, chrostíci)
------------------------------------------------------------------------------------
Jep Abu (%) procentuální zastoupení jedinců skupiny Ephemeroptera (jepice)
------------------------------------------------------------------------------------
Počet čeledí celkový počet čeledí nacházejících se ve vzorku
------------------------------------------------------------------------------------
Diversita Margalef Margalefův index diversity
------------------------------------------------------------------------------------
Počet taxonů počet taxonů čeledi Chironomidae (pakomáři) ve vzorku
pakomárů
------------------------------------------------------------------------------------
Saprobní index český saprobní index
------------------------------------------------------------------------------------
Litál (%) procentuální zastoupení jedinců druhů, které preferují
štěrkovitý a kamenitý substrát (> 2 cm)
------------------------------------------------------------------------------------
Epiritrál (%) procentuální zastoupení jedinců druhů, které preferují
toky s velkým spádem, velmi hrubým substrátem dna a výrazně
převažujícím turbulentním prouděním (zóna epiritrál)
------------------------------------------------------------------------------------
Metaritrál (%) procentuální zastoupení jedinců druhů, které preferují
mělké toky, v jejichž proudnici hloubka nepřekračuje 1 m
a kde převládají peřejnaté úseky (zóna metaritrál)
------------------------------------------------------------------------------------
Hyporitrál (%) procentuální zastoupení jedinců druhů, které preferují
hlubší podhorské toky lipanového pásma (zóna hyporitrál)
------------------------------------------------------------------------------------
RETI poměrné zastoupení potravních strategií ve společenstvu
makrozoobentosu
------------------------------------------------------------------------------------
Index B číslo od nuly do jedné, které představuje shodu druhového
složení hodnocené lokality se společenstvem predikovaným pro
referenční lokality
------------------------------------------------------------------------------------
(4) Hodnoty metrik jsou vyjádřeny jako ekologické kvalitativní poměry v
souladu s přílohou č. 10 této vyhlášky.
(5) Výsledný multimetrický index je váženým průměrem ekologických
kvalitativních poměrů jednotlivých metrik, ze kterých se skládá.
(6) Multimetrický index nabývá hodnot od nuly do jedné, přičemž velmi
dobrý ekologický stav představují hodnoty blízké jedné a zničený
ekologický stav hodnoty blízké nule. Hranice mezi velmi dobrým a dobrým
stavem a hranice mezi dobrým a středním stavem bude upřesněna
Rozhodnutím vydaným Evropskou komisí na základě výsledků mezinárodního
interkalibračního porovnání.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října
2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní
politiky.
Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované jakosti
povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech a
návazná směrnice Rady 79/869/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o
řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES o znečišťování
některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí
Společenství.
Směrnice Rady 2006/44/ES ze dne 6. září 2006 o jakosti sladkých vod
vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb.
Směrnice Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních
vod před znečištěním určitými nebezpečnými látkami.
Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských
odpadních vod.
Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před
znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů.
Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících
ptáků.
Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních
stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince
2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně
a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS,
84/491/EHS a 86/280/EHS a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady
2000/60/ES.
Směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července 2009, kterou se podle
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické
specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod.
2) Příloha č. 6 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a
hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod,
náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a
do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č.
23/2011 Sb.
3) Příloha č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a
hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod,
náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a
do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č.
23/2011 Sb.
4) Vyhláška č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího
sestavení a o údajích pro vodní bilanci, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 45a a 45e zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve
znění zákona č. 218/2004 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.
6) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou
potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích),
ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o
vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých
zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších
předpisů.
Vyhláška č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke
koupání osob, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o
používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a
provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších
předpisů.
Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro
život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o
zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění pozdějších
předpisů.
7) Vyhláška č. 49/2011 Sb., o vymezení útvarů povrchových vod.
8) Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání
povodňových rizik.
9) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně
a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10) § 2 písm. i) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech
veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů.
§ 7 až 17 a § 29 vyhlášky č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích
stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a
předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy, ve znění
pozdějších předpisů.
11) Vyhláška č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí.
12) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou
potřebu a o změně některých zákonů (o vodovodech a kanalizacích), ve
znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí
zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu
a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve
znění pozdějších předpisů.
13) Vyhláška č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody
využívané ke koupání osob, ve znění pozdějších předpisů.
14) Vyhláška č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na
koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních
hracích ploch, ve znění pozdějších předpisů.
15) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a
o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a
provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění
pozdějších předpisů.
16) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění
pozdějších předpisů.
17) Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných
pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů
a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění
pozdějších předpisů.
18) § 25 odst. 1 písm. a) bod 3 vodního zákona.
19) Rozhodnutí Rady 77/795/EHS ze dne 12. prosince 1977, kterým se
zakládá společný postup výměny informací o jakosti sladkých povrchových
vod ve Společenství, ve znění Aktu o podmínkách přistoupení a o
úpravách smluv - přistoupení Řecké republiky, rozhodnutí Rady
81/856/EHS ze dne 19. 10. 1981, rozhodnutí Komise 84/422/EHS ze dne 24.
7. 1984, Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv - přistoupení
Španělského království a Portugalské republiky, rozhodnutí Rady
86/574/EHS ze dne 24. 11. 1986, rozhodnutí Komise 90/2/EHS ze dne 14.
12. 1989, Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv -
přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského
království, Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím,
Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským
královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou,
Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou
republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským
královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska
(členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou
republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou
republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou,
Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České
republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky,
Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské
republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii,
kap. 16 - Životní prostředí.
