289/2007 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 14. listopadu 2007
o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které
nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství
Změna: 289/2007 Sb.
Změna: 61/2009 Sb.
Změna: 11/2015 Sb.
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o
veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární
zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb. a
zákona č. 48/2006 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 18 odst. 6, §
20 odst. 8, § 21 odst. 7, § 22 odst. 2 písm. a), § 24 odst. 2 písm. a),
§ 25 odst. 5, § 27 odst. 4 písm. b) a § 53 odst. 6 písm. a) zákona:
ČÁST PRVNÍ
VETERINÁRNÍ A HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA ŽIVOČIŠNÉ PRODUKTY, KTERÉ NEJSOU
UPRAVENY PŘÍMO POUŽITELNÝMI PŘEDPISY EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
Hlava 1
Úvodní ustanovení
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropských společenství^1)
a upravuje
a) veterinární požadavky na živočišné produkty a zacházení s nimi,
b) veterinární a hygienické požadavky na zvláštní úpravu (ošetření) a
použití živočišných produktů určených k lidské spotřebě, které
pocházejí z území nebo části území, jež podléhá omezujícím nebo
zakazujícím veterinárním opatřením, jakož i potravin živočišného
původu, poživatelných po zvláštní úpravě (ošetření) nebo dalším
zpracování (dále jen "poživatelné po úpravě") a způsob označování masa,
které pochází z tohoto území nebo jeho části,
c) veterinární požadavky na zařízení pro uchování těl ulovené volně
žijící zvěře,
d) veterinární a hygienická pravidla pro prodej zvířat v tržnicích a na
tržištích, pro sezónní prodej ryb na samostatném prodejním místě a pro
zabíjení, kuchání a jiné úpravy ryb, pokud tyto činnosti jsou součástí
jejich prodeje,
e) veterinární, hygienické a technické požadavky na tržnice a tržiště,
kde jsou prodávána zvířata, a na jejich uspořádání a vybavení,
f) která zvířata lze prodávat v tržnicích a na tržištích,
g) lhůtu, ve které lze požádat o vydání veterinárního osvědčení k
přepravě živočišných produktů, náležitosti a dobu platnosti tohoto
osvědčení, jak a na základě čeho se toto osvědčení vydává,
h) veterinární a hygienická pravidla pro prodej a dodávání malých
množství vlastních produktů z prvovýroby a pro zacházení s těmito
produkty, a co se rozumí tímto malým množstvím,
i) podrobnosti způsobu označování živočišných produktů na základě
jejich veterinárního vyšetření a veterinární podmínky jejich uvolňování
do oběhu,
j) obsahové podrobnosti žádosti o schválení a registraci, popřípadě jen
o registraci podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení (dále jen
"podnik"), způsob a lhůty oznamování změn údajů rozhodných z hlediska
schválení, popřípadě registrace podniku,
k) obsahové náležitosti provozního a sanitačního řádu,
l) postup při odběru vzorků a údaje, které obsahuje protokol o
provedeném odběru vzorků a o zjištěných nedostatcích,
m) způsob a rozsah vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře a vedení
záznamů proškolené osoby, veterinární a hygienická pravidla pro prodej
a dodávání malých množství těl ulovené volně žijící zvěře a pro
zacházení s nimi, a co se rozumí tímto malým množstvím,
n) údaje o provedených vyšetřeních, jež jsou laboratoře povinny
předkládat úřednímu veterinárnímu lékaři, včetně termínu jejich
předložení,
o) rozsah a limity vyšetřování syrového mléka ke zjištění přítomnosti
patogenních mikroorganismů ohrožujících zdraví lidí.
§ 2
Potraviny živočišného původu, posouzené jako poživatelné po úpravě,
musí být zpracovány bez zbytečného prodlení v souladu se stanovenými
veterinárními podmínkami a nesmí být použity k vytváření zásob.
§ 3
(1) Jestliže krajská veterinární správa povolila, aby byly vyrobeny,
zpracovány a uvedeny do oběhu potraviny živočišného původu, které
pocházejí z území nebo části území, jež podléhá omezujícím nebo
zakazujícím veterinárním opatřením přijatým vzhledem k výskytu
slintavky a kulhavky, klasického moru prasat, vezikulární choroby
prasat, afrického moru prasat, moru skotu, newcastleské choroby,
aviární influenzy nebo moru malých přežvýkavců [§ 18 odst. 2 písm. b),
odst. 3 zákona], musí být tyto produkty
a) podrobeny ošetření, které zabrání zavlečení nebo rozšíření uvedené
nákazy prostřednictvím jejich uvádění do oběhu, a to v podniku
schváleném pro tento účel,
b) před ošetřením získány, zpracovány, skladovány a přepravovány
prostorově nebo časově odděleně od potravin živočišného původu, které
splňují všechny veterinární požadavky,
c) zřetelně označeny,
d) přepravovány z území, které podléhá omezujícím nebo zakazujícím
veterinárním opatřením, způsobem a za podmínek stanovených krajskou
veterinární správou.
(2) Ošetření potravin živočišného původu uvedených v odstavci 1 se
provádí v souladu s přílohou č. 1 k této vyhlášce.
(3) Není-li stanoveno jinak, označování čerstvého masa uvedeného v
odstavci 1 se provádí tak, aby oválná značka zdravotní nezávadnosti
stanovená předpisy Evropských společenství^2) byla diagonálně překryta
křížem, tvořeným dvěma rovnými čarami, jejichž průsečík je uprostřed
otisku razítka; údaje na otisku razítka zůstávají čitelné. Označení
může být provedeno rovněž pomocí jediného razítka, které má oválný
tvar, šířku nejméně 6,5 cm a výšku 4,5 cm a na kterém jsou dobře
čitelné následující údaje:
a) v horní části velkými písmeny psaný název nebo kód ISO České
republiky "CZ",
b) ve střední části veterinární schvalovací číslo jatek,
c) v dolní části velkými písmeny psaná zkratka "ES",
d) dvě rovné čáry křížící se pod pravým úhlem uprostřed razítka tak, že
údaje na otisku razítka zůstávají čitelné.
Písmena musí být vysoká nejméně 0,8 cm, číslice musí být vysoké nejméně
1 cm. Razítko musí obsahovat též údaje, podle nichž lze zjistit, který
úřední veterinární lékař prohlídku masa provedl. Označení musí být
provedeno za přímého dohledu úředního veterinárního lékaře
kontrolujícího provádění veterinárních požadavků.
(4) Čerstvé drůbeží maso nebo maso pernaté zvěře ve farmovém chovu
získané porážkou drůbeže nebo pernaté zvěře ve farmovém chovu, která
pochází z území nebo části území, jež podléhá omezujícím nebo
zakazujícím veterinárním opatřením přijatým vzhledem k výskytu
newcastleské choroby nebo aviární influenzy, jakož i mleté maso,
strojně oddělené maso, masné polotovary obsahující takové maso a masné
výrobky, které obsahují takové maso a nebyly podrobeny ošetření podle
přílohy č. 1, se označují alternativní značkou^3), jejíž vzor je uveden
v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 4
Postup při odběru vzorků živočišných produktů pro účely státního
veterinárního dozoru a údaje, které obsahuje protokol o provedeném
odběru vzorků, jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce.
Hlava 2
Veterinární a hygienické požadavky na podniky, ve kterých se zachází se
živočišnými produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy
Evropských společenství
§ 5
Zařízení pro uchování těl ulovené volně žijící zvěře
Zařízení pro uchování těl ulovené volně žijící zvěře, které prodává
nebo dodává těla ulovené volně žijící zvěře podle § 27b odst. 1 zákona
anebo dodává těla ulovené volně žijící zvěře do zařízení pro nakládání
se zvěřinou^4), musí být registrováno a musí odpovídat požadavkům
stanoveným v příloze I k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
852/2004.
Hlava 3
Veterinární a hygienické požadavky na tržnice, tržiště a samostatná
prodejní místa, veterinární a hygienická pravidla pro prodej zvířat na
těchto místech
§ 6
Pravidla pro prodej zvířat na tržnicích a tržištích
(1) V tržnici nebo na tržišti je možno prodávat jen živá selata,
jehňata a kůzlata o živé hmotnosti do 15 kg, drůbež patřící do rodů
kur, krůta, perlička, kachna a husa, holuby, králíky, ryby a zvířata v
zájmovém chovu s výjimkou zvířat nebezpečných druhů^5), jestliže jsou
tato zvířata uvedena v tržním řádu a
a) jsou určena k dalšímu chovu, nebo
b) produkty získané z těchto zvířat s výjimkou zvířat v zájmovém chovu
jsou určeny ke spotřebě v domácnosti spotřebitele.
(2) Zabíjení a další opracovávání těl zvířat, která mohou být prodávána
v tržnici, je možné jen za předpokladu, že to umožňuje tržní řád a že
pro tyto účely má tržnice vhodné prostory a vybavení, zejména
a) snadno omyvatelnou a dezinfikovatelnou spádovou plochu s odpadní
kanalizační vpustí,
b) dostatečný přívod pitné vody, podle možnosti teplé,
c) odpovídající zařízení, nástroje a pracovní pomůcky (stůl na
porcování masa, paličku na omračování zvířat, nože, ochranné prostředky
apod.),
d) nepropustnou, uzavíratelnou a označenou nádobu na vedlejší živočišné
produkty.
(3) K prodeji živých ryb je třeba doklad o tom, kde byly posledně
sádkovány.
Požadavky na samostatná prodejní místa a pravidla pro sezónní prodej
živých ryb na těchto místech
§ 7
(1) Samostatné prodejní místo určené k sezónnímu prodeji živých ryb
musí být umístěno a vybaveno tak, aby zacházení s rybami odpovídalo
zásadám ochrany zdraví zvířat a požadavkům na jejich pohodu a aby
veškeré činnosti spojené s prodejem ryb byly prováděny v odpovídajících
hygienických podmínkách.
(2) Samostatné prodejní místo uvedené v odstavci 1 musí být
a) umístěno tak, aby byl zajištěn co nejsnazší odtok odpadních vod do
kanalizace a aby nedocházelo k roztékání odpadní vody při manipulaci s
rybami,
b) vybaveno prodejním pultem s omyvatelnou, dobře čistitelnou a
dezinfikovatelnou pracovní deskou a dostatečně velkými káděmi na
uchovávání živých ryb.
(3) Pro sezónní prodej živých ryb na samostatném prodejním místě platí
§ 6 odst. 3 obdobně.
§ 8
Jsou-li ryby na samostatném prodejním místě také zabíjeny, kuchány a
porcovány, popřípadě jinak upravovány, musí být na tomto místě také
a) dobře čistitelná a dezinfikovatelná pracovní deska, nože, palička na
omračování ryb a stěrky,
b) dostatečný přívod pitné vody k omývání pracovního pultu a odvod
odpadní vody do kanalizace,
c) nepropustné, uzavíratelné a označené nádoby na pevné vedlejší
živočišné produkty (vnitřnosti, žábry apod.).
Hlava 4
Veterinární osvědčení k přepravě živočišných produktů
§ 9
(1) Je-li k přepravě živočišných produktů vyžadováno veterinární
osvědčení (§ 27 odst. 1 zákona), je třeba požádat o jeho vydání alespoň
12 hodin před jejich nakládáním.
(2) Veterinární osvědčení je vystaveno úředním veterinárním lékařem na
základě prohlídky živočišných produktů provedené před jejich naložením.
(3) Není-li stanoveno jinak, doba platnosti veterinárního osvědčení
uvedeného v odstavci 1 činí 72 hodin od jeho vydání.
Hlava 5
Veterinární požadavky na živočišné produkty a na zacházení s nimi a
pravidla pro přímé dodávání malých množství masa a živočišných produktů
§ 10
Čerstvé drůbeží maso
(1) Chovatel, jehož roční produkce je nižší než 2 000 kusů krůt, hus
nebo kachen, nebo 10 000 kusů ostatní drůbeže, může prodávat nebo
dodávat neporcované čerstvé drůbeží maso v malých množstvích
a) přímo konečnému spotřebiteli, a to ve svém hospodářství, anebo v
tržnici nebo na tržišti, nejbližších k jeho hospodářství,
b) do místní maloobchodní prodejny, která je prodává přímo konečnému
spotřebiteli. V tomto případě musí být k masu prodejcem připojeno dobře
viditelné a čitelné upozornění "Maso není veterinárně vyšetřeno -
určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele".
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pojízdný nebo
zásilkový prodej.
(3) Za malé množství čerstvého drůbežího masa, určeného k prodeji nebo
dodání podle odstavce 1, se považuje maso z nejvýše 10 kusů krůt, 10
kusů hus, 10 kusů kachen a 35 kusů ostatní drůbeže v průběhu jednoho
týdne.
(4) Čerstvé drůbeží maso, které je prodáváno nebo dodáváno konečnému
spotřebiteli způsobem uvedeným v odstavci 1, nesmí být uváděno dále do
oběhu.
§ 11
Čerstvé králičí maso
(1) Chovatel, který chová králíky v malém, může prodávat nebo dodávat
neporcované čerstvé králičí maso v malých množstvích
a) přímo konečnému spotřebiteli, a to ve svém hospodářství, anebo v
tržnici nebo na tržišti, nejbližších k jeho hospodářství,
b) do místní maloobchodní prodejny, která je prodává přímo konečnému
spotřebiteli. V tomto případě musí být k masu prodejcem připojeno dobře
viditelné a čitelné upozornění "Maso není veterinárně vyšetřeno -
určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele".
(2) Při prodeji čerstvého králičího masa podle odstavce 1 nesmí být
oddělována hlava od těla.
(3) Ustanovení § 10 odst. 2 až 4 platí pro čerstvé králičí maso
obdobně.
§ 11a
Ryby a jiní živočichové pocházející z akvakultury
Za malé množství živých ryb a jiných živočichů pocházejících z
akvakultury, určených k přímému prodeji jednomu konečnému
spotřebiteli^5a), se považuje takové množství živých ryb a jiných
živočichů pocházejících z akvakultury, které odpovídá obvyklé denní
spotřebě těchto živých ryb a jiných živočichů pocházejících z
akvakultury v domácnosti daného spotřebitele.
§ 12
Zvěřina
(1) Uživatel honitby může prodávat nebo dodávat ulovenou volně žijící
zvěř v kůži nebo peří (dále jen "zvěř"), vyšetřenou proškolenou osobou,
v malých množstvích
a) přímo konečnému spotřebiteli,
b) do maloobchodní prodejny v rámci příslušného kraje^6), která ji
prodává přímo konečnému spotřebiteli. V tomto případě musí být ke zvěři
prodejcem připojeno dobře viditelné a čitelné upozornění "Zvěř byla
vyšetřena proškolenou osobou - určena po tepelné úpravě ke spotřebě v
domácnosti spotřebitele". Vzor upozornění je uveden v příloze č. 4 k
této vyhlášce, nebo
c) do maloobchodního zařízení, které bylo krajskou veterinární správou
v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004
registrováno jako zařízení určené pro zacházení se zvěřinou a které je
na území kraje, v němž byla zvěř ulovena, nebo krajů sousedních.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pojízdný nebo
zásilkový prodej.
(3) Uživatel honitby může zvěř vnímavou na trichinelózu prodávat nebo
dodávat konečnému spotřebiteli způsobem uvedeným v odstavci 1 po
negativním vyšetření na přítomnost svalovce (trichinel) provedeném
laboratoří, které bylo vydáno osvědčení o akreditaci k provádění tohoto
vyšetření nebo státním veterinárním ústavem, anebo laboratoří, které
bylo krajskou veterinární správou vydáno povolení pro tento druh
vyšetření podle § 50 odst. 3 zákona.
(4) Předmětem prodeje zvěře v maloobchodní prodejně je pouze tělo
zvěře, které
a) je provázeno plombou a lístkem o původu zvěře vydanými podle
zvláštního právního předpisu^6a),
b) je uchováváno při teplotě od 0 °C do 7 °C po dobu nejdéle 7 dnů od
data ulovení, nebo při teplotě od 0 °C do 1 °C po dobu nejdéle 15 dnů
od data ulovení,
c) je skladováno odděleně od zboží jiného druhu.
(5) Pro prodej zvěře přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti
platí ustanovení odstavce 4 písm. b) obdobně.
(6) Pro maloobchodní zařízení podle odstavce 1 písm. c), které bylo
krajskou veterinární správou v souladu s nařízením Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 registrováno jako zařízení určené
pro zacházení se zvěřinou, která je dodávána přímo konečnému
spotřebiteli, platí vedle veterinárních a hygienických požadavků
stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004
také veterinární a hygienické požadavky stanovené v příloze III k
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004
a) v oddílu I kapitole V odstavcích 2 a 3, v kapitole VII odstavci 1
písm. a) a v odstavcích 2, 4 a 5, pokud jde o velkou volně žijící zvěř,
b) v oddílu II kapitole V odstavcích 1, 5 a 6, pokud jde o velkou volně
žijící zvěř,
c) v oddílu IV kapitole II odstavcích 4 až 6, pokud jde o velkou volně
žijící zvěř,
d) v oddílu IV kapitole III odstavcích 4 a 5, pokud jde o drobnou volně
žijící zvěř,
e) v oddílu V kapitolách II a III, pokud jde o požadavky na hygienické
zacházení s mletým masem a masnými polotovary před jejich výrobou a po
jejich výrobě, zejména o požadavky na jejich teplotu,
f) v oddílu VI, pokud jde o suroviny používané k přípravě výrobků z
masa volně žijící zvěře.
(7) Za malé množství zvěře, určené k prodeji (dodání) podle odstavce 1,
se považuje 1 kus velké volně žijící zvěře a 35 kusů drobné volně
žijící zvěře za týden, nejvýše však 30 % uživatelem honitby odlovené
zvěře za rok, přičemž těchto 30 % nesmí překročit 30 kusů velké volně
žijící zvěře a 400 kusů drobné volně žijící zvěře.
(8) Zvěř, která je prodávána nebo dodávána konečnému spotřebiteli
způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. a) nebo b), nesmí být dále uváděna
do oběhu.
§ 12a
(1) Proškolená osoba provede vyšetření těl zvěře, při němž se posuzují
výživný stav, povrch těla, zejména se zřetelem na výskyt výrazných změn
na kůži a osrstění způsobených ektoparazity, zánětlivých změn na kůži a
poranění pokousáním, a dále, jde-li o:
a) velkou volně žijící zvěř, vyšetří se tělní otvory a jejich okolí,
výstelka tělních dutin, vnitřní orgány, svalovina a na hlavě zejména
sliznice dutiny ústní a jazyk,
b) zajíce a divoké králíky, vyšetří se oči, tělní otvory a jejich
okolí, břišní krajina a vnější pohlavní orgány, nebo
c) zvěř pernatou, vyšetří se oči a tělní otvory.
(2) Velká volně žijící zvěř se ihned po ulovení otevře a vyvrhne.
Orgány dutiny hrudní, játra, slezina a ledviny, pokud byly vyňaty z
těla ven, se předloží k veterinárnímu vyšetření spolu s tělem.
(3) Proškolená osoba v záznamech kromě údajů uvedených v § 27b odst. 4
zákona dále uvede
a) identifikační údaje uživatele honitby, kterými jsou jméno, popřípadě
jména, příjmení a adresa bydliště, jde-li o fyzickou osobu, nebo název,
sídlo, identifikační číslo a umístění organizační jednotky, jde-li o
právnickou osobu, a evidenční číslo plomby,
b) datum a výsledek vyšetření zvěře podle odstavce 1 slovy
1. BEZE ZMĚN; jestliže nebyly nalezeny žádné znaky, které by mohly
znamenat, že maso zvěře představuje zdravotní riziko, nebo
2. SE ZMĚNAMI; jestliže byly nalezeny znaky, které by mohly znamenat,
že maso zvěře představuje zdravotní riziko, a
c) pořadové číslo, evidenční číslo osvědčení a podpis.
(4) Vzor záznamu vedeného proškolenou osobou podle odstavce 3 je uveden
v příloze č. 5 k této vyhlášce.
§ 12b
Údaje o provedených vyšetřeních, jež jsou laboratoře povinny předkládat
úřednímu veterinárnímu lékaři, a termín jejich předložení
(1) Laboratoř, které bylo vydáno osvědčení o akreditaci k provádění
tohoto vyšetření, státní veterinární ústav a laboratoř, které bylo
krajskou veterinární správou vydáno podle § 50 odst. 3 zákona povolení
pro tento druh vyšetřování, předkládá úřednímu veterinárnímu lékaři
údaje o provedených vyšetřeních na přítomnost svalovce (trichinel)
jednou ročně, vždy v termínu do 15. dubna, a to za období od 1. dubna
předcházejícího kalendářního roku do 31. března kalendářního roku, v
němž se údaje předkládají.
(2) Hlášení podle odstavce 1 obsahuje
a) název laboratoře, která vyšetření provedla,
b) identifikaci objednavatele vyšetření - uživatele honitby,
c) číslo plomby vyšetřeného uloveného kusu volně žijící zvěře,
d) datum vyšetření,
e) výsledek vyšetření na svalovce,
f) metodu, která byla k vyšetření na přítomnost svalovce (trichinel)
použita.
§ 13
Syrové mléko
(1) Chovatel může v malých množstvích prodávat se souhlasem krajské
veterinární správy syrové mléko v místě výroby nebo prostřednictvím
prodejního automatu přímo konečnému spotřebiteli pro spotřebu v jeho
domácnosti.
(2) Předmětem přímého prodeje syrového mléka může být pouze syrové
mléko, které
a) pochází od zdravého zvířete z hospodářství úředně prostého
tuberkulózy a úředně prostého nebo prostého brucelózy^7), jež
nevykazuje žádné příznaky nakažlivého onemocnění přenosného mlékem na
člověka,
b) bylo získáno hygienickým způsobem v hospodářství, v němž jsou
dodržovány hygienické požadavky stanovené zákonem a požadavky uvedené v
odstavci 3.
(3) Hygienické požadavky na výrobu syrového mléka, požadavky na
prostory a vybavení, na hygienu během dojení, sběru a přepravy a na
hygienu personálu stanovené předpisy Evropských společenství^8) platí
pro hospodářství, z něhož pochází syrové mléko, které je předmětem
přímého prodeje, obdobně.
(4) Přímý prodej syrového mléka v místě výroby musí být prováděn v
místnosti oddělené od stájí, vybavené chladicím zařízením, ve které je
na viditelném místě upozornění "Syrové mléko, před použitím tepelně
opracovat nebo pasterovat". Je-li z hospodářství dodáváno mléko do
sběrného střediska, standardizačního střediska nebo podniku pro
ošetření mléka, musí být místnost sloužící k přímému prodeji syrového
mléka v místě výroby oddělena od mléčnice.
(5) V případě přímého prodeje syrového mléka prostřednictvím prodejního
automatu musí být na viditelném místě na prodejním automatu umístěno
upozornění „Syrové mléko, před použitím tepelně opracovat nebo
pasterovat“. Přímý prodej syrového mléka konečnému spotřebiteli
prostřednictvím prodejního automatu může být prováděn i v mléčnici.
Jde-li však o hospodářství, ze kterého je dodáváno mléko do sběrného
střediska, standardizačního střediska nebo podniku pro ošetření mléka,
musí být prodej zajištěn tak, aby konečný spotřebitel nevstupoval do
mléčnice.
(6) Není-li syrové mléko určené k přímému prodeji prodáno do 2 hodin po
nadojení, musí být zchlazeno na 8 °C a zchlazené prodáno do 24 hodin po
nadojení, nebo musí být zchlazeno na 6 °C a zchlazené prodáno do 48
hodin po nadojení.
(7) Za malé množství syrového mléka, určeného k přímému prodeji jednomu
konečnému spotřebiteli, se považuje takové množství tohoto syrového
mléka, které odpovídá obvyklé denní spotřebě tohoto mléka v
domácnosti^9) daného spotřebitele.
§ 13a
Rozsah a limity vyšetřování syrového mléka ke zjištění přítomnosti
patogenních mikroorganismů ohrožujících zdraví lidí
Chovatel, který prodává syrové mléko podle § 27a odst. 1 písm. e)
zákona, zajistí vyšetření syrového mléka na přítomnost patogenních
mikroorganismů ohrožujících zdraví lidí uvedených v příloze č. 6 k této
vyhlášce.
§ 14
Čerstvá vejce
(1) Čerstvá vejce, která jsou předmětem přímého prodeje chovatelem
konečnému spotřebiteli, a to v malých množstvích v jeho vlastním
hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, nesmí být dále uváděna do
oběhu.
(2) Čerstvá vejce, dodávaná chovatelem v malých množstvích do místní
maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele,
musí být prosvícená a musí k nim být připojena dobře viditelná
informace pro spotřebitele o minimální trvanlivosti vajec a o jménu,
popř. jménech, chovatele a adrese chovu, kde byla vejce vyprodukována.
(3) Čerstvá vejce podle odstavců 1 a 2 mohou být prodána konečnému
spotřebiteli nejpozději do 21 dnů po snášce, přičemž doba minimální
trvanlivosti je 28 dnů od data snášky.
(4) Za malé množství čerstvých vajec, která mohou být prodána
chovatelem v jeho vlastním hospodářství, v tržnici nebo na tržišti
přímo jednomu konečnému spotřebiteli, se považuje nejvýše 60 vajec.
(5) Za malé množství čerstvých vajec, která mohou být předmětem jedné
dodávky těchto vajec chovatelem do maloobchodní prodejny uvedené v
odstavci 2, se považuje nejvýše 600 vajec v průběhu 1 týdne.
§ 15
Včelí produkty
(1) Med musí být vykupován, přeléván a skladován v obalech, které
splňují požadavky na obaly pro potraviny živočišného původu. Nesmí být
vystavován přímému slunečnímu záření.
(2) Mateří kašička musí být stabilizována do 3 hodin po získání;
uchovává se při teplotě do 0 °C.
(3) Za malé množství medu, určeného k prodeji chovatelem v domácnosti
chovatele, hospodářství chovatele, na stanovišti včel, v tržnici nebo
na tržišti přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, anebo k
dodání medu chovatelem do maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo
konečného spotřebitele a která je na území kraje, v němž se nachází
stanoviště včel, se považuje množství nepřevyšující 2 tuny ročně.
(4) Med prodávaný nebo dodávaný konečnému spotřebiteli způsobem
uvedeným v odstavci 3 nesmí být uváděn dále do oběhu.
Hlava 6
Veterinární podmínky uvolňování do oběhu jatečných zvířat použitých k
pokusným účelům
§ 16
Jde-li o jatečné zvíře, které bylo použito k pokusným účelům, k získání
biologických materiálů k výrobě léčivých přípravků nebo k jejich
klinickému ověřování, může být poraženo k lidské spotřebě, jen jestliže
bylo veterinární prohlídkou před poražením ověřeno zejména, že
a) uplynula ochranná lhůta stanovená v projektu pokusu,
b) zvíře nevykazuje klinicky zjevné reakce po provedeném pokusu,
c) uplynulo nejméně 7 dnů po očkování zvířete umrtvenými
mikroorganizmy, anebo nejméně 21 dnů po jeho očkování živými
mikroorganizmy.
Hlava 7
zrušena
§ 17
zrušen
§ 18
zrušen
§ 19
zrušen
§ 20
zrušen
§ 21
zrušen
§ 22
zrušen
§ 23
zrušen
§ 24
zrušen
Hlava 8
Označování masa domácích kopytníků nuceně poražených mimo jatky
§ 25
(1) Maso domácích kopytníků, kteří byli nuceně poraženi mimo jatky, a
které bylo posouzeno jako
a) poživatelné, se označuje otiskem razítka kruhového tvaru o průměru 4
cm,
b) nepoživatelné, se označují otiskem razítka trojúhelníkového tvaru o
délce strany 5 cm.
(2) Označení masa uvedené v odstavci 1 se umísťuje na vnějším povrchu
jatečně opracovaného těla takovým způsobem, aby - je-li toto tělo
děleno na půlky nebo čtvrtě, anebo jsou-li půlky děleny na tři části -
každý díl včetně drobů byl opatřen příslušnou značkou. Označují se také
plochy vzniklé odstraněním změněných částí masa.
(3) Označení masa uvedené v odstavci 1 písm. b) se provádí tak, aby
toto maso nemohlo být zneužito. Označení celých těl, půlek a čtvrtí se
navíc doplňuje hlubokými řezy do tkání, označení menších částí masa
nebo drobů může být nahrazeno jejich obarvením.
Hlava 9
Označování živočišných produktů uváděných do oběhu
§ 26
(1) Maso jatečného skotu včetně telat, prasat, ovcí, koz a
lichokopytníků, které bylo posouzeno jako
a) poživatelné po úpravě
1. z nákazových důvodů s výjimkou případů uvedených v § 3, jež je
určeno ke zpracování do tepelně ošetřených výrobků zejména se zřetelem
na druh a povahu nákazy, rizika jejího šíření a jejího nebezpečí pro
zdraví lidí, se označuje otiskem razítka oválného tvaru překrytým dvěma
rovnými čarami, které se kříží pod pravým úhlem, přičemž jejich
průsečík je uprostřed oválné značky a údaje na značce jsou dobře
čitelné,
2. z jiných důvodů, jež je určeno ke zpracování do tepelně ošetřených
výrobků způsobem a za podmínek odpovídajících výsledkům veterinárního
vyšetření a posouzení, se označuje otiskem razítka oválného tvaru
překrytým dvěma rovnoběžnými čarami, které jsou od sebe vzdáleny
nejméně 1 cm, vodorovně protínají oválnou značku a jsou umístěny tak,
aby údaje na značce zůstaly dobře čitelné,
b) nepoživatelné, se označuje otiskem razítka trojúhelníkového tvaru o
délce strany 5 cm.
(2) Označení masa uvedené v odstavci 1 písm. a) se umísťuje na vnějším
povrchu jatečně opracovaného těla takovým způsobem, aby - je-li toto
tělo děleno na půlky nebo čtvrtě, anebo jsou-li půlky děleny na tři
části - každý díl byl opatřen příslušnou značkou. Označují se také
plochy vzniklé odstraněním změněných částí masa.
(3) Označení masa uvedené v odstavci 1 písm. b) se provádí tak, aby
toto maso nemohlo být zneužito. Označení celých těl, půlek a čtvrtí se
navíc doplňuje hlubokými řezy do tkání, označení menších částí masa
nebo drobů může být nahrazeno jejich obarvením.
§ 27
Maso jatečného skotu, u něhož byla zjištěna cysticerkóza, která však
není důvodem pro posouzení tohoto masa jako nepoživatelného, se
označuje - vedle označení pozastavovacím štítkem - otiskem písmene "U"
o výšce 4 cm a šířce 3 cm, a to na zadní straně obou předloktí, na
přední straně obou holení, na zevní ploše vnějšího žvýkacího svalu a na
srdci.
§ 28
(1) Maso jatečné drůbeže, které bylo posouzeno jako
a) poživatelné po úpravě
1. z nákazových důvodů s výjimkou případů uvedených v § 3, jež je
určeno ke zpracování do tepelně ošetřených výrobků, se označuje
naříznutím obou prsních svalů zasahujícím až k prsní kosti a naříznutím
stehenní svaloviny, zasahujícím až ke stehenní kosti, anebo označením
identifikační značkou oválného tvaru se dvěma rovnými čarami, které se
kříží pod pravým úhlem, přičemž jejich průsečík je uprostřed oválné
značky a údaje na značce jsou dobře čitelné,
2. z jiných důvodů, jež je určeno ke zpracování do tepelně ošetřených
výrobků způsobem a za podmínek odpovídajících výsledkům veterinárního
vyšetření a posouzení, se označuje naříznutím obou prsních svalů
zasahujícím až k prsní kosti anebo otiskem označením identifikační
značkou oválného tvaru překrytou dvěma rovnoběžnými čarami, které jsou
od sebe vzdáleny nejméně 1 cm, vodorovně protínají oválnou značku a
jsou umístěny tak, aby údaje na značce zůstaly dobře čitelné,
b) nepoživatelné, se označuje otiskem razítka trojúhelníkového tvaru o
délce strany 2,5 cm, popřípadě obarvením. Označení se provádí tak, aby
maso nemohlo být zneužito.
(2) Označení uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) se umísťuje na jatečně
opracované tělo, na obal nebo na štítek umístěný na mase nebo na obalu.
V případě kontejneru nebo jiného velkého balení se umísťuje na vnější
povrch tohoto kontejneru nebo balení.
§ 29
Pro maso jatečných zajícovců platí § 28 obdobně s tím, že se
neuplatňuje způsob označování naříznutím svaloviny.
§ 30
Pro maso zvěře ve farmovém chovu a zvěřiny platí § 26 a 28 obdobně.
Jde-li o zvěřinu v kůži nebo peří, obsahuje znaky a údaje tvořící
příslušné označení lístek o původu zvěře nebo veterinární osvědčení,
popřípadě jiný průvodní doklad.
Hlava 10
Označování živočišných produktů určených ke krmení zvířat
§ 31
(1) Živočišné produkty, které jsou určeny ke krmení zvířat, se označují
otiskem razítka obdélníkového tvaru o rozměrech 4 cm x 10 cm v případě
těl přežvýkavců, koní a prasat.
(2) Výška písmen a číslic v označení s výjimkou slova "KRMIVO" činí 1
cm. Výška písmen ve slově "KRMIVO" činí 1,5 cm. V horní části označení
se uvádějí zkratka "CZ", veterinární schvalovací číslo podniku a kód
územně statistické jednotky podle klasifikace CZ-NUTS, v dolní části
slovo "KRMIVO".
(3) Označení živočišných produktů, uvedených v odstavci 1 a určených
pro schválené a registrované výrobce krmiv, se provádí tak, aby otisk
razítka byl na každé části masa; celé tělo, půlky a čtvrtě se navíc
označují hlubokými řezy do tkání. Těla ostatních druhů jatečných zvířat
(drůbeže a zajícovců) se označují hlubokými zářezy do tkání.
Hlava 11
Žádost o schválení a registraci podniku
§ 32
(1) Provozovatel podniku, ve kterém se zachází se živočišnými produkty
a který podléhá podle zákona a předpisů Evropských společenství^10)
schválení a registraci, popřípadě jen registraci, uvede v žádosti o
schválení a registraci:
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li
přiděleno, jde-li o právnickou osobu, jméno, popř. jména, příjmení,
popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu, pobytu nebo bydliště
nebo místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu, pobytu nebo
bydliště, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou
osobu; tyto údaje doloží ověřenou kopií dokladu o registraci podnikání,
b) adresu podniku, kterého se žádost bezprostředně týká,
c) údaje o druhu a rozsahu činnosti (údaje o objemu výroby a uvádění
živočišných produktů do oběhu).
(2) Některé skutečnosti, které jsou nezbytné pro posouzení žádosti
podle odstavce 1 [§ 49 odst. 1 písm. h), § 76 odst. 5 písm. b) zákona]
se zřetelem na možná rizika pro zdraví lidí a zvířat, mohou být
poskytnuty krajské veterinární správě v podobě příslušných příloh k
žádosti. Jedná se zejména o
a) kolaudační rozhodnutí nebo kolaudační souhlas,
b) umístění podniku v území s vyznačením (popisem) jeho relevantních
vazeb na okolí, jmenovitě z hlediska dopravního a z hlediska ochrany
životního prostředí (situační plánek),
c) celkové konstrukční a dispoziční řešení podniku včetně
technologického zařízení (plánek objektu podniku, v případě potřeby
příslušnou část stavební dokumentace),
d) bližší určení a vybavení jednotlivých provozních prostorů,
e) některé technické podrobnosti (úprava podlah, stěn, stropů, dveří,
oken, kanalizační systém, větrání, osvětlení, hygienické zázemí apod.),
f) zásobování pitnou vodou (zdroj, vodovodní řád, odběrová místa, roční
plán odběru vody podle spotřeby, výsledky laboratorního vyšetření
vody),
g) postupy založené na zásadách HACCP^11) a o systém vlastní kontroly
podmínek výroby a zdravotní nezávadnosti živočišných produktů,
h) organizaci provozu a sanitaci podniku (provozní a sanitační řád) a o
zajištění účinných postupů pro případ výskytu nebezpečné nákazy,
i) dezinfekci, dezinsekci a deratizaci (zajištění, používané
prostředky, plán akcí, jejich evidence a vyhodnocování),
j) způsob třídění, bezpečné ukládání či ošetřování vedlejších
živočišných produktů, jejich zpracovávání nebo předávání do zařízení
určeného k jejich neškodnému odstraňování nebo k dalšímu zpracovávání,
jakož i způsob likvidace ostatních odpadů.
(3) Změny v údajích rozhodných z hlediska schválení, popřípadě
registrace oznámí provozovatel podniku uvedeného v odstavci 1 písemně
krajské veterinární správě, a to bez průtahů, nejpozději do 15 dnů ode
dne, kdy ke změně došlo.
Hlava 12
Obsahové náležitosti provozního a sanitačního řádu podniku
§ 33
Provozní a sanitační řád podniku musí obsahovat v části týkající se
a) provozu podniku:
1. hlavní zásady organizace a řízení provozu,
2. prostorové a dispoziční uspořádání podniku, včetně oddělení činností
se zřetelem na ochranu surovin a potravin živočišného původu před
kontaminací,
3. stručný popis vykonávaných činností včetně jejich objemu, doby
výkonu a určení prostorů, kde jsou uváděné činnosti vykonávány,
4. způsob sledování požadovaných teplot potravin živočišného původu,
5. pravidla provádění a vyhodnocování výsledků vlastní kontroly
hygienických podmínek výroby;
b) sanitace podniku:
1. způsob a postupy čištění a dezinfekce provozních prostorů a
výrobních zařízení, používané čisticí a dezinfekční prostředky,
2. způsob a postupy hubení škůdců (dezinsekce a deratizace), používané
dezinsekční a deratizační prostředky,
3. věcný a časový plán provádění dezinfekčních, dezinsekčních a
deratizačních činností včetně situačního náčrtu míst určených k
pokládání nástrah, způsoby vyhodnocování účinnosti jednotlivých akcí,
postupů a prostředků,
4. osoby odpovědné za organizaci a provádění čištění, dezinfekce,
dezinsekce a deratizace, event. smluvní zajištění výkonu těchto
činností,
5. vedení dokumentace o provedené dezinfekci, dezinsekci a deratizaci,
6. způsob uskladňování čisticích, dezinfekčních, dezinsekčních a
deratizačních prostředků.
§ 34
Přílohou provozního a sanitačního řádu podniku jsou
a) plán postupů založených na zásadách HACCP,
b) pohotovostní plán opatření na jatkách pro případ výskytu některých
nebezpečných nákaz nebo nemocí přenosných ze zvířat na člověka.
Hlava 13
Zrušovací ustanovení
§ 35
Zrušují se:
1. Vyhláška č. 201/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé
drůbeží maso, králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a maso volně
žijící zvěře.
2. Vyhláška č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé
maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky.
3. Vyhláška č. 203/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na mléko a
mléčné výrobky.
4. Vyhláška č. 375/2003 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých
souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a o veterinárních požadavcích na živočišné produkty.
5. Vyhláška č. 638/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 200/2003 Sb., o
veterinárních požadavcích na vaječné výrobky, a vyhláška č. 203/2003
Sb., o veterinárních požadavcích na mléko a mléčné výrobky.
6. Vyhláška č. 639/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 375/2003 Sb.,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o
veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární
zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o veterinárních požadavcích na
živočišné produkty.
7. Vyhláška č. 651/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 201/2003 Sb., o
veterinárních požadavcích na čerstvé drůbeží maso, králičí maso, maso
zvěře ve farmovém chovu a maso volně žijící zvěře.
8. Vyhláška č. 652/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 202/2003 Sb., o
veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary
a masné výrobky, ve znění vyhlášky č. 375/2003 Sb. a vyhlášky č.
201/2004 Sb.
9. Vyhláška č. 206/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 201/2003 Sb., o
veterinárních požadavcích na čerstvé drůbeží maso, králičí maso, maso
zvěře ve farmovém chovu a maso volně žijící zvěře, ve znění vyhlášky č.
651/2004 Sb. a vyhlášky č. 4/2007 Sb.
ČÁST DRUHÁ
Změna vyhlášky č. 201/2004 Sb.
§ 36
Část první vyhlášky č. 201/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č.
202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso,
masné polotovary a masné výrobky, ve znění vyhlášky č. 375/2003 Sb., a
vyhláška č. 381/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy
pocházející z akvakultury a produkty akvakultury, produkty rybolovu a
živé mlže a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí,
se včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
Změna vyhlášky č. 232/2005 Sb.
§ 37
Část třetí vyhlášky č. 232/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č.
291/2003 Sb., o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichž
produkty jsou určeny k výživě lidí, a o sledování (monitoringu)
přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro
něž by živočišné produkty mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat
a v jejich produktech, vyhláška č. 374/2003 Sb., o náhradě nákladů
spojených s výkonem veterinární prohlídky jatečných zvířat a masa a s
vyšetřením a posouzením živočišných produktů, a vyhláška č. 202/2003
Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné
polotovary a masné výrobky, ve znění pozdějších předpisů, se včetně
nadpisu zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna vyhlášky č. 4/2007 Sb.
§ 38
Části první až čtvrtá vyhlášky č. 4/2007 Sb., kterou se mění vyhláška
č. 201/2003 Sb., vyhláška č. 202/2003 Sb., vyhláška č. 203/2003 Sb. a
vyhláška č. 638/2004 Sb. a zrušuje vyhláška č. 200/2003 Sb., se včetně
nadpisů zrušují.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST A PLATNOST
§ 39
1. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
2. Hlava sedmá v části první pozbývá platnosti dnem 31. prosince
2009^12).
Ministr:
Mgr. Gandalovič v. r.
Příloha 1
OŠETŘENÍ K VYLOUČENÍ URČITÝCH RIZIK PRO ZDRAVÍ ZVÍŘAT SOUVISEJÍCÍCH S
MASEM A MLÉKEM
------------------------------------ -------------------------------- ----------------------------------------------------
Ošetření (*) Nákaza
------------------------------------ -------------------------------- ----------------------------------------------------
slintavka klasický vezikulár. africký mor newcastleská aviární mor malých
a mor choroba mor skotu choroba influenza přežvýkavců
kulhavka prasat prasat prasat
------------------------------------ -------------------------------- ----------------------------------------------------
maso a masné výrobky
------------------------------------ -------------------------------- ----------------------------------------------------
a) tepelné ošetření v hermeticky + + + ++ + + +
uzavřených nádobách s hodnotou F0 =
3 nebo vyšší (**)
b) tepelné ošetření, při němž musí + + + 0+ + + +
být ve všech částech masa dosaženo
nejméně 70 °C
c) tepelné ošetření, při němž musí + + + ++ + + +
být ve všech částech masa dosaženo
nejméně 80 °C
d) tepelné ošetření v hermeticky + + + ++ - - +
uzavřené nádobě při teplotě nejméně
60 °C po dobu nejméně 4 hodin,
přičemž teplota ve všech částech
masa musí dosáhnout nejméně 70 °C po
dobu 30 minut
e) přirozená fermentace a zrání + + + ++ 0 0 0
nejméně po dobu 9 měsíců u
vykostěného masa (maso bez kostí) až
do dosažení těchto typických hodnot:
hodnota aw nejvýše 0,93 nebo hodnota
pH nejvýše 6,0
f) ošetření totožné s ošetřením + + + 00 0 0 0
popsaným pod písmenem e), maso však
může obsahovat kosti (*)
g) salámy: ošetření v souladu s + + + 0+ 0 0 0
kritérii stanovenými na základě
stanoviska příslušného orgánu
Evropské unie
h) kýta a pečeně: ošetření 0 0 0 +0 0 0 0
přirozenou fermentací a zráním po
dobu nejméně 190 dnů u kýty a 140
dnů u pečeně
i) tepelné ošetření zajišťující ve + 0 0 00 0 0 +
všech částech masa teplotu nejméně
65 °C, která je dosažena po dobu
nezbytnou k dosažení pasterizační
hodnoty (ph) nejméně 40
------------------------------------ ------------------------------------------------------------------------------------
mléko a mléčné výrobky (včetně
smetany) k lidské spotřebě
------------------------------------ ------------------------------------------------------------------------------------
a) mléko UHT (s velmi vysokou + 0 0 00 0 0 0
teplotou pasterizace) (UHT =
ošetření nejméně při 132 °C po dobu
nejméně 1 sekundy)
b) má-li mléko pH méně než 7,0, + 0 0 00 0 0 0
jednoduchá krátkodobá pasterizace
při vysoké teplotě (HTST)
c) má-li mléko pH 7,0 nebo více, + 0 0 00 0 0 0
dvojí krátkodobá pasterizace při
vysoké teplotě (HTST)
------------------------------------ ------------------------------------------------------------------------------------
+: Účinnost metody je uznána.
0: Účinnost metody není uznána.
(*): Musí být přijata všechna nezbytná opatření k zabránění křížové
kontaminaci.
(**): F0 je letální účinek vypočítaný pro bakteriální spóry. Hodnota F0
3,0 znamená, že nejchladnější místo výrobku bylo dostatečně zahřáto,
aby se dosáhlo stejného letálního účinku jako při teplotě 121 °C (250
°F) po dobu 3 minut s okamžitým zahřátím a zchlazením.
Příloha 2
VZOR ALTERNATIVNÍ ZNAČKY
Alternativní značka podle § 3 odst. 4 se musí použít v souladu s
následujícími rozměry nebo v jejich jakémkoli vhodném poměru, přičemž
musí být zachována čitelnost informací.
Rozměry:
CZ = 8 mm
[kód země uvedený v bodě 6 části B oddílu 1 přílohy II nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES č. 853/2004]
1234 = 11 mm
[číslo schválení zařízení podle bodu 7 části B oddílu I přílohy II
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004]
Vnější kruhový průměr = nejméně 30 mm
Tloušťka linky čtverce = 3 mm
Příloha 3
POSTUP PŘI ODBĚRU VZORKŮ
Část A
I. Prohlídka jatečných zvířat a masa
Čl. 1
Při prohlídce jatečných zvířat a masa se odebírají vzorky k
mikrobiologickému, virologickému, fyzikálnímu, chemickému,
radiologickému, parazitologickému, histologickému, imunologickému,
sérologickému a smyslovému vyšetření.
Čl. 2
Jako vzorky se odebírají:
a) u velkých jatečných zvířat, selat, jehňat, kůzlat a velké volně
žijící zvěře
1. kostka svalu o hraně nejméně 8 cm křížově z přední a zadní čtvrti,
2. po jedné neporušené krajinové mízní uzlině s okolním vazivem křížově
z protilehlých čtvrtí,
3. celá neporušená slezina nebo její část o délce nejméně 10 cm,
4. celá neporušená ledvina nebo její část o délce nejméně 10 cm,
5. kostka jater o hraně 6 až 8 cm, popřípadě s vyprázdněným nebo
podvázaným žlučníkem, u selat, jehňat a kůzlat celá játra,
6. vzorky ze změněných, popřípadě i jiných částí masa, vnitřností a
tuku,
7. chybí-li některé vnitřnosti, neporušená rourovitá kost nebo její
část o délce nejméně 10 cm,
8. vzorek prodloužené míchy z oblasti mozkového kmene;
b) u malých jatečných zvířat, s výjimkou selat, jehňat a kůzlat, a u
drobné volně žijící zvěře celá těla, pokud nestačí jednotlivé
vnitřnosti nebo části svalové, tukové či jiné tkáně.
II. Jiné formy státního veterinárního dozoru
Čl. 3
V souvislosti s ostatními formami státního veterinárního dozoru se
odebírají vzorky zejména, jestliže
a) odběr vzorků k laboratornímu vyšetření je součástí metodických
postupů, stanovených pro vyšetřování a posuzování živočišných produktů
předpisy Evropských společenství nebo Státní veterinární správou, anebo
pravidelného sledování (monitoringu) cizorodých látek v krmivech, v
potravinách živočišného původu a v životním prostředí a sledování
(monitoring) zoonóz a původců zoonóz,
b) vzniknou jakékoli pochybnosti o zdravotní nezávadnosti živočišných
produktů, zejména na základě zjištění hrubých závad z hlediska
hygienických podmínek výroby a veterinárních a hygienických požadavků
na zacházení se živočišnými produkty,
c) vyžadují zákon nebo právní předpisy Evropských společenství
laboratorní vyšetření (fyzickou kontrolu) dováženého nebo prováženého
veterinárního zboží,
d) dojde k onemocnění nebo podezření z onemocnění nemocí přenosnou ze
zvířat na člověka nebo alimentární nemocí, anebo jestliže dochází k
vyšetření a posouzení živočišných produktů z podnětu stížnosti
spotřebitele.
Čl. 4
(1) Při stanovení počtu odebíraných vzorků a jejich hmotnosti nebo
objemu se přihlíží k tomu, aby
a) odebrané vzorky umožňovaly zjištění (potvrzení)
1. průměrného stavu kontrolovaných produktů z hlediska veterinárních
požadavků na ně,
2. kontaminace, jakéhokoli znečištění nebo jiného ohrožení či narušení
zdravotní nezávadnosti kontrolovaných produktů,
b) byla respektována zásada hospodárnosti.
(2) Za vzorkovanou jednotku se pro účely odběru vzorků považuje
a) 1 velkoobchodní originální balení (karton, bedna, balík, pytel,
paleta apod.),
b) 1 upravený celek, jde-li o kusové produkty,
c) celá zásilka, jde-li o sypané či jiné volně ložené produkty. Odebírá
se 5 vzorků z různých částí zásilky,
d) 1 nádrž, tank, konev či jiná nádoba, jde-li o tekuté živočišné
produkty.
(3) Jsou-li kontrolované produkty nestejnorodé, anebo vykazují- li
některé z nich jakékoli závady, musí být před odběrem vzorků tyto
produkty roztříděny, popřípadě produkty vykazující závady odděleny.
Vzorky se pak odebírají z každé skupiny zvlášť.
(4) Jsou-li kontrolované produkty, které mají být mikrobiologicky
vyšetřeny, soudržné (pevné), odebírají se vzorky v ucelených částech
(kusech), aby bylo možno provést v laboratoři - po odstranění
povrchových částí - sterilní kultivaci z hloubky výrobku. Jsou-li
kontrolované produkty ne soudržné (kašovité, tekuté, sypké, sušené),
odebírají se vzorky sterilně do sterilních vzorkovnic, dodaných z
příslušné laboratoře.
Čl. 5
(1) Nejsou-li důvody pro jiný postup, odebírají se z téže šarže (dávky)
1 až 2 vzorky, z téže zásilky 2 až 5 vzorků.
(2) Pro zjištění, zda šarže (dávka) odpovídá stanoveným
mikrobiologickým požadavkům, se odebírá zpravidla 5 vzorků.
(3) Jde-li o kontrolované produkty téhož druhu, ale z různých šarží
(dávek), a není-li možné nebo účelné jejich roztřídění, anebo jedná-li
se o větší počty vzorkovaných jednotek, odebírají se vzorky buď podle
počtu vzorkovaných jednotek, anebo podle hmotnosti kontrolovaných
produktů:
------------------------------------------------ ----------------------------------
počet vzorkovaných jednotek počet vzorků hmotnost v kg počet vzorků
(objem v l)
------------------------------------------------ ----------------------------------
do 10 2 do 1000 2
50 4 10000 4
100 5 25000 6
500 8 50000 8
1000 10 nad 50000 10
------------------------------------------------ ----------------------------------
od 1001 na každých dalších 500 1
------------------------------------------------ ----------------------------------
(4) K fyzikálně chemickému vyšetření a radiologickému vyšetření se
odebírá zpravidla 1 vzorek.
(5) V závislosti na dosažení účelu vyšetření může orgán vykonávající
státní veterinární dozor odebrat větší nebo menší počet vzorků.
Čl. 6
(1) Potřebná hmotnost (objem, počet kusů) vzorků činí:
---------------------- -----------------------------------------------------------------
druh vyšetření
kontrolovaných
produktů -----------------------------------------------------------------
smyslové mikrobiologické fyzikálně chemické radiobiologické
chemické prvky a
látky
---------------------- -----------------------------------------------------------------
tekuté (v ml) 100 300 300 500 400
kašovité (v g) 50 250 250 500 250
pevné (v g) 100 300 300 500 400
sušené (v g) v 50 150 150 300 300
koncentráty (v g) 50 150 150 200 200
vejce (v ks) 3 3 3 12 10
drůbež (v ks) 1 1 1 11
---------------------- -----------------------------------------------------------------
(2) Je-li kontrolovaný produkt ve spotřebitelském balení, odebírá se
jako vzorek
a) 1 balení, pokud jeho hmotnost (objem) dosahuje hmotnosti (objemu)
uvedené v odstavci 1. Pokud jeho hmotnost (objem) podstatně převyšuje
hmotnost (objem) potřebnou k vyšetření, stačí odebrat jako vzorek jen
poměrnou část spotřebitelského balení, nebude-li tím ohroženo dosažení
účelu vyšetření,
b) takový počet balení, aby jejich hmotnost (objem) odpovídala potřebám
vyšetření, pokud hmotnost (objem) balení je nižší (menší) než hmotnost
(objem), uvedená v odstavci 1.
Čl. 7
(1) Orgán vykonávající státní veterinární dozor
a) odebere vzorky,
b) řádně označí odebrané vzorky,
c) pořídí protokol o odběru vzorků,
d) zajistí zabalení, uchovávání a odeslání odebraných vzorků k
laboratornímu vyšetření takovým způsobem, aby nedošlo k jejich změnám
nebo záměnám.
(2) V protokolu o odběru vzorků orgán vykonávající státní veterinární
dozor uvede osoby vykonávající státní veterinární dozor, kontrolovanou
osobu, druh, počet a hmotnost (objem) jednotlivých vzorků, účel
odebrání vzorků, stav kontrolovaných produktů, místo a čas odběru
vzorků. Protokol o odběru vzorků podepisují osoby vykonávající státní
veterinární dozor a kontrolovaná osoba.
Část B
Stěry z povrchu výrobního zařízení, odebrané z plochy 10 cm2 po
skončení čištění a dezinfekce, nesmí obsahovat
a) více než 102 aerobních a fakultativně anaerobních mikroorganizmů,
b) salmonely.
Příloha 4
Vzor upozornění
Příloha 5
Záznam proškolené osoby o vyšetření ulovené volně žijící zvěře
Příloha 6
ROZSAH A LIMITY VYŠETŘOVÁNÍ SYROVÉHO MLÉKA KE ZJIŠTĚNÍ PŘÍTOMNOSTI
PATOGENNÍCH MIKROORGANISMŮ OHROŽUJÍCÍCH ZDRAVÍ LIDÍ
+-------------------------+----------------+
| Parametr | Limit |
+-------------------------+----------------+
| Staphylococcus aureus | 500 KTJ/1ml |
+-------------------------+----------------+
1) Směrnice Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví
veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz
produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě.
2) Příloha II oddíl I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická
pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění.
Příloha I oddíl 1 kapitola III nařízení Evropského parlamentu a Rady
(ES) č. 854/2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci
úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské
spotřebě, v platném znění.
3) Rozhodnutí Komise 2007/118/ES ze dne 16. února 2007 o prováděcích
pravidlech týkajících se alternativní identifikační značky podle
směrnice Rady 2002/99/ES.
4) Bod 1.18 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
853/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění.
5) § 3 písm. e) a g) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti
týrání, ve znění pozdějších předpisů.
5a) Čl. 3 odst. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a
požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost
potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném
znění.
6) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních
samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č.
1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
6a) Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
7) Příloha č. 23 k vyhlášce č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro
předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.
8) Příloha III oddíl IX kapitola I části I a II nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.
9) § 115 občanského zákoníku.
10) Čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne
29. dubna 2004 o hygieně potravin.
Čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.
Čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004.
Čl. 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne
29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování
právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví
zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat.
Kapitola III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze
dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty
živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu, v platném
znění.
11) Čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004.
Vyhláška č. 147/1998 Sb., o způsobu stanovení kritických bodů v
technologii výroby.
12) Čl. 1 a 4 nařízení Komise (ES) č. 2076/2005 ze dne 5. prosince
2005, kterým se stanoví přechodná opatření pro provádění nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, (ES) č. 854/2004 a (ES)
č. 882/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č.
854/2004.