Advanced Search

o technických požadavcích pro vodní díla


Published: 2002
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/507650/o-technickch-poadavcch-pro-vodn-dla.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
590/2002 Sb.



VYHLÁŠKA



ze dne 19. prosince 2002



o technických požadavcích pro vodní díla



Změna: 367/2005 Sb.



Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 143 odst. 4 písm. b) zákona č.

50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve

znění zákona č. 254/2001 Sb.:



§ 1



Předmět úpravy



Tato vyhláška stanoví technické požadavky pro vodní díla.^1)



§ 2



Vymezení pojmů



Pro účely této vyhlášky se rozumí



a) odběrným objektem - vodní dílo nebo jeho část, sloužící k odebírání

vody z koryta vodního toku nebo z vodní nádrže,



b) výpustným objektem - vodní dílo nebo jeho část, sloužící k

vypouštění vody z vodní nádrže,



c) návrhovým průtokem - průtok vody použitý pro návrh vodního díla a

jeho části s požadovanou periodicitou,



d) kontrolním průtokem - průtok vody vyskytující se při přirozené

povodni s požadovanou periodicitou,



e) návrhovou povodňovou vlnou - teoretická povodňová vlna určená

průtokem vody, objemem a časovým průběhem vlny s periodicitou

odpovídající periodicitě návrhového průtoku,



f) kontrolní povodňovou vlnou - průtoková vlna určená kulminačním

průtokem se zvolenou pravděpodobností překročení, objemem a časovým

průběhem,



g) stupněm - vodní dílo nebo jeho část v korytě vodního toku, kterým se

zmenšuje podélný sklon dna koryta vodního toku a které mění výškovou

úroveň dna o více než 0,3 m,



h) shybkou - vodní dílo nebo jeho část, sloužící pro převedení vody pod

překážkou,



i) vakovým jezem - jez, jehož hradícím uzávěrem je vak, kterým je

pružný plášť z plastu nebo pryže připevněný k pevné spodní stavbě jezu

a naplněný vodou,



j) bezpečnostním přelivným zařízením - zařízení sloužící k ochraně

hráze před přelitím.



Technické požadavky pro vodní díla



§ 3



Základní požadavky



(1) Vodní dílo musí být navrženo a provedeno způsobem zajišťujícím

splnění požadavků na jeho účel a současně splnění požadavků na vodní

dílo z hlediska



a) mechanické odolnosti a stability,



b) ochrany zdraví, zdravých životních podmínek^2) a životního

prostředí,



c) bezpečnosti při jeho užívání a požární bezpečnosti,^3),^4)



d) přiměřené odolnosti proti zneužití násilnou činností,



e) ochrany konstrukcí vodního díla před účinky mrazu, ledu a splavenin,



f) dalších zájmů chráněných vodním zákonem.



(2) Technické požadavky pro provedení vodního díla jsou určeny jeho

účelem a jeho vazbou na koryto vodního toku, vodní nádrž, zdrž nebo

jiný vodní útvar. Při návrhu vodního díla se posuzuje i umístění sítí

technického vybavení^5) a možnosti převádění vody během výstavby

vodního díla.



(3) Vodní dílo je možno navrhnout jen v lokalitě s vyhovujícími

morfologickými, geologickými a hydrogeologickými podmínkami. Při jeho

navrhování musí být zvážena náročnost opatření spojených



a) se zásahy do zastavěného území,



b) se stabilizací navazujícího úseku koryta vodního toku,



c) s ochranou před účinky povodní,



d) s požadavky ochrany přírody a krajiny^6) a ochrany zdraví a zdravých

životních podmínek.



(4) Technické podmínky pro vodní dílo, kterým se zřizuje nebo mění

koryto vodního toku, jsou určeny morfologickými podmínkami území a

požadavky na minimalizaci škodlivých účinků vody, chodu ledů a chodu

splavenin. Vedení trasy nového koryta vodního toku je určeno účelem

jeho zřízení a navrhuje se s ohledem na minimalizaci střetů se

zástavbou v zastavěném území, pozemními komunikacemi, sítěmi

technického vybavení území a požadavky ochrany přírody a krajiny.

Vedení trasy koryta vodního toku v nábřežních zdech se volí v technicky

odůvodněných případech, při řešení nevyhovující stability břehů a ve

stísněných poměrech (například v zastavěném území).



(5) Ochranné hráze a zdi podél koryt vodních toků se provádějí tak, aby

vytvořily dostatečný průtočný profil pro bezpečné převedení návrhového

průtoku podle § 11.



(6) Technické podmínky pro odkaliště jsou určeny druhem a kategorií

ukládaného odpadu.^7) Odkaliště nesmí být zřízeno v územích, která jsou

chráněna nebo jsou v nich vymezena ochranná pásma podle zvláštních

právních předpisů^8) v aktivní zóně záplavového území a v území s

výskytem svahových pohybů. Odkaliště pro ukládání nebezpečného

odpadu^7) nesmí být zřízeno v lokalitě, kde je nelze hospodárně

zabezpečit proti porušení v důsledku překročení únosnosti nebo

nadměrných deformací podloží, v lokalitě, kterou nelze zabezpečit proti

zaplavení, a tam, kde je podstatným faktorem využití území cestovní

ruch nebo rekreace.



(7) Pokud je součástí vodního díla čerpací stanice pro odvedení vod

čerpáním, umísťuje se podlaží její strojovny nad úrovní hladiny vody

odpovídající alespoň průtoku vody, který se vyskytuje při přirozené

povodni s periodicitou 20 let. Související elektrická zařízení a další

zařízení, která by mohla být vodou poškozena, se umisťují nad úrovní

hladiny vody odpovídající alespoň průtoku vody, který odpovídá

příslušné technické normě4) a vyskytuje se při přirozené povodni s

periodicitou 100 let.



(8) Stavby sloužící k pozorování stavu povrchových vod se zřizují v

takovém místě, kde koryto vodního toku není děleno na vedlejší ramena a

kde hladina vody není ovlivněna přirozenou nebo umělou překážkou v

korytě vodního toku. Stavby k pozorování stavu povrchových nebo

podzemních vod musí umožnit funkčnost a přístupnost i při průchodu

povodně, pokud se nejedná o měření minimálních zůstatkových průtoků

vody.



§ 4



Zakládání vodních děl



(1) Založení vodního díla umístěného v korytě vodního toku nebo v

místě, kde na něj mohou působit účinky vody, musí splňovat požadavky na

stabilitu a odolnost pro krajně nepříznivý zatěžovací stav účinků vody

a účinků možných nahodilých zatížení.



(2) Při zakládání vodního díla se posuzuje i možná změna průtokových

poměrů, zejména průchod povodní, a možná změna režimu podzemních vod.



(3) Založení přehrady, hráze nebo jezu musí splňovat požadavky na

zajištění drenážní stability podloží a omezení průsakového množství

vody.



(4) Způsob založení přehrady nebo hráze, popřípadě její části,

například sdruženého objektu, odběrného objektu nebo výpustného

objektu, musí vycházet ze zjištěných geologických a hydrogeologických

poměrů v místě zakládání. Žádná část stavby v podloží přehrady se nesmí

zakládat na piloty, prahy nebo sedla.



(5) Podzemní konstrukce oddělující vnitřní prostory vodního díla od

okolního horninového prostředí se podle jejich charakteru a účelu

izolují proti podzemní vodě a podle potřeby se dále chrání před jejím

negativním působením.



(6) Vodní dílo, které se navrhuje v území v dosahu účinků hlubinného

dobývání nebo v dosahu seismických účinků, se navrhuje též s ohledem na

předpokládané deformace základové půdy, způsobené projevy důlní nebo

seismické činnosti.



Technické požadavky na stavební konstrukce vodních děl



§ 5



Obecné požadavky



(1) Návrh a provedení stavební konstrukce nebo stavebního prvku vodního

díla musí splňovat požadavky určené účelem vodního díla a požadavky na

odolnost proti všem předvídatelným zatížením a jiným vlivům, které se

mohou při provádění a užívání vodního díla vyskytnout (například

škodlivé působení prostředí, povodně, ledové jevy, mechanické působení

plovoucích předmětů, koroze, otřesy, teplotní změny).



(2) Předvídatelná zatížení a škodlivé vlivy nesmí způsobit



a) nepřípustné přetvoření stavební konstrukce (například deformaci nebo

vznik trhlin), které by mohlo narušit mechanickou odolnost, stabilitu a

užívání vodního díla nebo jeho části,



b) poškození nebo ohrožení provozuschopnosti připojených technických

zařízení v důsledku deformace stavební konstrukce, změny hladiny

podzemní vody nepříznivě ovlivňující základové poměry ostatních staveb

v okolí vodního díla.



(3) Beton používaný pro stavební konstrukci vodního díla a jeho části,

který přichází do styku s vodou, musí splňovat požadavky na

vodostavební betony z hlediska odolnosti, mrazuvzdornosti,

vodotěsnosti, objemové stálosti, pevnosti a houževnatosti.



(4) Návrh vodního díla, které umožňuje nakládání s vodami vyžadující

měření množství a jakosti vody, popřípadě měření množství vody vzduté

nebo akumulované vodním dílem podle § 10 vodního zákona, musí zahrnovat

zařízení pro měření, odpovídající požadavkům podle zvláštního právního

předpisu.^9)



(5) Nově prováděné vodní dílo určené ke vzdouvání vody, nebo při změně

stavby stávajícího vodního díla, se toto vodní dílo vybavuje vodočetnou

latí osazenou do výškové úrovně koruny hráze nebo limnigrafem pro

měření výškové úrovně hladin.



(6) Bezpečnost přehrady nebo hráze za povodně se posuzuje odstupňovaně

podle jejího významu z hlediska možných škod při jejím poškození.

Význam přehrady nebo hráze z hlediska možných škod se odvozuje podle

zařazení přehrady nebo hráze do kategorie podle zvláštního právního

předpisu^9a). Požadovaná míra bezpečnosti, vyjádřená pravděpodobností

překročení kulminačního průtoku kontrolní povodňové vlny, kterou je

třeba přes vodní dílo bezpečně převést, je upravena v příloze. Podmínky

převedení kontrolní povodňové vlny přes vodní dílo jsou upraveny

normovými hodnotami^9b).



§ 6



Přehrady a hráze



(1) Při určení výškové úrovně koruny hráze se vychází z požadavku na

bezpečnost stavební konstrukce proti přelévání vody se zvážením

spolehlivosti stanovení maximální hladiny vody, z charakteru území

ohroženého zvláštní povodní, z podmínek pro vznik větrných vln, z druhu

stavební konstrukce hráze, úpravy její koruny a z provozních potřeb

hráze.



(2) Proti účinku vln, ledu, povětrnosti a jiným vlivům se návodní líc

sypané hráze opevňuje způsobem zajišťujícím stabilitu hráze i jejího

opevnění při všech zatěžovacích stavech, vůči usmyknutí po svahu a

způsobem vylučujícím poškození opevnění tlakem vody, vytékající z

tělesa hráze při poklesu hladiny vody.



(3) Výstavba sypané hráze se provádí tak, aby bylo zajištěno splnění

projektem navržených kritérií zhutnění sypaniny.



(4) Zemník materiálu pro hráz vodního díla, které slouží ke vzdouvání

nebo akumulaci vody, se přednostně navrhuje v zátopě budoucí vodní

nádrže. Po ukončení těžby se posoudí stabilita svahů zemníku a navrhne

jejich úprava a rekultivace.



(5) Míra ochrany staveniště hráze proti povodni se navrhuje s ohledem

na možné dopady přelití vody nebo protržení rozestavěné hráze.



(6) Ochrana stavební jámy pro založení hráze se navrhuje úměrně možným

škodám, vzniklým zatopením jámy.



(7) Každá přehrada musí mít nejméně dvě samostatně použitelné, funkčně

na sobě nezávislé spodní výpusti s třemi uzávěry, přičemž za jednu ze

spodních výpustí lze pokládat i jiné odběrné zařízení (například

vodárenské odběrné zařízení) s kapacitou vyhovující účelu vodního díla.

U nově prováděných přehrad nelze za jednu ze spodních výpustí pokládat

jiné odběrné zařízení, například vodárenské odběrné zařízení, s

kapacitou vyhovující účelu vodního díla. Hráz může být vybavena jednou

spodní výpustí pouze ve výjimečném případě, a to u vodního díla s

ovladatelným objemem nejvýše 1 mil. m3 vody, hloubkou vody při

maximální hladině vody nejvýše 9 m nad úrovní dna vtoku do spodní

výpusti a nehrazeném přelivu, popřípadě pokud byl pro převádění

návrhové povodně předpokládán pouze přepad přes uzavřené uzávěry a není

požadováno udržování trvalého průtoku vody v korytě vodního toku.



(8) Kapacita spodních výpustí musí umožnit při všech v úvahu

přicházejících hladinách vody ve vodní nádrži snížení hladiny vody na

požadovanou úroveň v požadovaném čase a dodržení předepsaného postupu

prvního plnění vodní nádrže s přiměřenou zabezpečeností. Vypouštění

požadovaných průtoků vody musí být možné i pouze jedinou spodní

výpustí.



(9) Každá nově prováděná přehrada nebo hráz vodní nádrže, popřípadě při

změně stavby stávající přehrady nebo vodní nádrže, se přehrada nebo

hráz vodní nádrže vybavuje bezpečnostním přelivným zařízením k

bezpečnému převádění vody za povodní. Konstrukce a kapacita

bezpečnostního přelivného zařízení je dána mírou bezpečnosti

odpovídající kategorii vodního díla.



(10) Potrubí nebo chodba prostupující tělesem sypané hráze se pro

zabránění průsakům vody navrhuje s průtokem vody o volné hladině. Pokud

je třeba navrhnout potrubí s tlakovým průtokem, ukládá se volně do

chodby.



§ 7



Vodní nádrže a zdrže



(1) Při návrhu stavební konstrukce vodní nádrže se posuzuje



a) propustnost dna a svahů vodní nádrže a předpokládané ztráty vody

průsakem,



b) stabilita břehů proti abrazi, jejich odolnost proti sesouvání a

prognóza jejich přetváření v nových podmínkách,



c) předpokládaná změna hydrogeologických poměrů,



d) možnost vyluhování látek, jež mohou ohrozit jakost vody ve vodní

nádrži, a jejich možný agresivní účinek na betonové konstrukce,



e) splaveninový režim pro prognózu zanášení vodní nádrže a případný

návrh těžby a nakládání s usazeninami, zejména u větších a

štěrkonosných vodních toků,



f) založení jiných staveb a umístění stávajících kanalizačních nebo

drenážních výústí.



(2) Posouzení vlivu vodní nádrže a zdrže na režim tvorby a chodu ledů,

možnosti tvorby ledových jevů na konci vzdutí vodní nádrže a ovlivnění

teplotního režimu v korytě vodního toku pod vodní nádrží se provádí s

využitím prognózy ledových jevů.



(3) Při zřizování vodní nádrže nebo zdrže se v prostoru budoucí zátopy

odstraní zdroje možného znečištění, například hnojiště, žumpy,

močůvkové jímky, silážní a senážní jámy, skládky, hřbitovy, mrchoviště,

sklady ropných látek nebo obalovny.



(4) Dřeviny se odstraňují z prostoru budoucí zátopy vodní nádrže až po

výškovou úroveň stanovenou nejvyšším předpokládaným dosahem účinku vody

při hladině zásobního prostoru a ze zdrže až po úroveň stálého vzdutí

vody.



(5) V prostoru budoucí zátopy vodní nádrže se odstraňují stavby, s

výjimkou obtížně odstranitelných stavebních konstrukcí, které neovlivní

jakost vody a neomezí provoz a využití vodní nádrže. Stavební suť se

může rozhrnout a přikrýt zeminou. Neodstraněné stavební konstrukce musí

být vyznačeny v příslušné dokumentaci vodní nádrže.



(6) Kulturní vrstva půdy se z prostoru budoucí zátopy vodní nádrže

odstraňuje pouze v rozsahu daném požadavky na její další využití.^10)



§ 8



Jezy



(1) Při návrhu stavební konstrukce jezu se posuzuje možnost jeho

energetického využití. Prokáže-li se vhodnost energetického využití,

musí návrh jezu zohlednit současnou nebo dodatečnou možnost instalace

příslušných zařízení.



(2) U koryt vodního toku s chodem splavenin návrh stavební konstrukce

jezu zahrnuje možnosti transportu splavenin přes jez, včetně jejich

těžby a odvozu.



(3) Při návrhu stavební konstrukce vakového jezu se posuzuje nebezpečí

poškození jezu plovoucími předměty a sunutými předměty a riziko

úmyslného poškození v dané lokalitě.



(4) Na dopravně významné vodní cestě^11) je součástí návrhu jezu

dispoziční řešení plavební komory, odpovídající zatřídění vodní cesty.



(5) U návrhu stavební konstrukce jezu, pod nímž je v korytě vodního

toku říční proudění, je nutno zajistit tlumení energie přepadající

vody, a to zpravidla vývarem nebo účinnou drsností přelivné plochy a

podjezí. Při návrhu vývaru se zvažuje vliv stavu koryta vodního toku na

průtokové poměry vody pod objektem, předpokládaná manipulace s jezovými

uzávěry, manipulace při chodu ledu, manipulace při provizorním

zahrazení některého jezového pole a manipulace při výstavbě jezu.



(6) Stavební konstrukce pohyblivého jezu musí umožnit vyhrazení hradicí

konstrukce před dosažením kulminace návrhové povodňové vlny a vyloučení

poklesu hladiny vody ve zdrži pod hladinu stálého vzdutí vody.



(7) Při návrhu stavební konstrukce jezu se posuzuje ovlivnění průtočné

kapacity stávajícího koryta vodního toku včetně ochranných hrází nad

jezem a v případě potřeby se navrhují opatření k zachování této

průtočné kapacity.



(8) Při návrhu stavební konstrukce jezu se posuzuje ovlivnění stability

břehů stávajícího koryta vodního toku v dosahu vzdutí jezu a jeho

ovlivnění úrovně hladiny podzemní vody v okolí, popřípadě další

negativní dopady.



(9) Při návrhu stavební konstrukce jezu nebo při její změně se posuzují

limity hlučnosti a vibrací vznikající přepadem vody, stanovené

zvláštními právními předpisy^11a).



§ 9



Stavby, kterými se zřizují, upravují nebo mění koryta vodních toků



(1) Směrová úprava stavební konstrukce stavby, kterou se zřizuje,

upravuje nebo mění koryto vodního toku, se navrhuje podle charakteru

vodního toku a místních podmínek a nesmí bránit provádění údržby v

souvisejícím úseku koryta vodního toku. Při návrhu přeložky trasy

vodního toku se současně řeší způsob využití původního koryta vodního

toku.



(2) Volba hodnoty návrhového průtoku pro úpravu koryta vodního toku

vychází ze zvážení rizika možných ztrát na lidských životech a z

možných škod způsobených povodní.



(3) Návrh podélného sklonu dna, šířky, hloubky a opevnění koryta

vodního toku musí být řešen ve vzájemné souvislosti s režimem chodu

splavenin a musí zajišťovat stabilitu koryta vodního toku, kterou se

rozumí stav, kdy nánosy a výmoly neohrožují stabilitu jeho břehů.



(4) Návrh úrovně dna koryta vodního toku musí zohlednit provoz vodních

děl a zařízení v korytě vodního toku, například umístění výpustí a

odběrů pro průmysl a energetiku, staveb k vodohospodářským melioracím

pozemků nebo zaústění stok. Návrh úrovně hladiny vody, odpovídající

průtoku vody, který se vyskytuje s periodicitou 210 dní, se volí s

ohledem na úroveň hladiny podzemní vody v přilehlém území.



(5) Vedení trasy koryta vodního toku uzavřeným profilem se navrhuje

pouze výjimečně v zastavěném území nebo v souvislosti s inženýrskými

objekty, pokud je toto řešení nezbytné z prostorových nebo provozních

důvodů.



(6) Uzavřený profil nebo shybka se navrhují na návrhový průtok, který

se vyskytuje při přirozené povodni s periodicitou 100 let; při průtoku

vody v uzavřeném profilu s volnou hladinou se navrhuje volný prostor

nad hladinou vody nejméně 0,5 m. Při návrhu uzavřeného profilu nebo

shybky se přihlíží k nebezpečí ucpávání, zanášení, k podmínkám zimního

provozu a možnostem oprav a údržby vodního díla.



(7) Opevnění koryta vodního toku, s výjimkou zdůvodněných případů,

nesmí znemožnit propojení podzemní vody s vodou v korytě vodního toku.

V území mimo zastavěné území se přednostně volí opevnění vegetační,

popřípadě opevnění kombinované z vegetačních a nevegetačních prvků.



(8) Návrhový průtok pro mostní objekt při křížení koryta vodního toku s

dráhou a pozemní komunikací nesmí být menší než návrhový průtok

upraveného úseku koryta vodního toku nad mostním profilem. Volná výška

mezi úrovní hladiny vody při návrhovém průtoku a horní hranou

průtočného otvoru nesmí být menší než 0,5 m.



(9) Podmínky pro křížení a souběh koryta vodního toku s dráhou, pozemní

komunikací a vedením jsou upraveny normovými hodnotami.^12)



(10) Při návrhu úpravy a ohrázování koryta vodního toku se posoudí

stavba zařízení, která odlehčí vyšší než návrhový průtok tak, aby

nebyla ohrožena bezpečnost ochranné hráze. Toto zařízení se opatří

hrázovými propustmi s hradicím zařízením nebo zpevněním.



§ 10



Stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody,

kanalizačních stok a kanalizačních objektů včetně čistíren odpadních

vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do

kanalizace



Technické požadavky pro stavby vodovodních řadů z vodárenských objektů

včetně úpraven vody, kanalizačních stok a kanalizačních objektů včetně

čistíren odpadních vod, jakož i pro stavby k čištění odpadních vod před

jejich vypouštěním do kanalizace stanoví zvláštní právní předpis.^13)



§ 11



Stavby na ochranu před povodněmi



(1) Stavební konstrukce ochranné hráze se navrhuje tak, aby nebránila

soustředění návrhové povodně do horní části koryta vodního toku. Při

návrhovém průtoku menším, než je návrhový průtok vody, který je upraven

normovými hodnotami^4)a vyskytuje se s periodicitou 100 let, se

zabezpečuje ochranná hráz proti porušení při jejím přelévání. Z území

chráněného ochrannou hrází se zajišťuje odtok vody. Místo ochranné

hráze, nebo jako její součást, lze navrhnout mobilní zábranu, spojenou

se zemí pevným základem.



(2) Hodnota návrhového průtoku pro stavbu ochranné hráze nebo mobilní

zábrany podle odstavce 1 odpovídá způsobu užívání, popřípadě významu

chráněných pozemků a staveb. Při návrhu parametrů ochranné hráze nebo

mobilní zábrany podle odstavce 1 se posuzuje vliv na průtočné poměry

horní částí koryta vodního toku.



(3) Převýšení ochranné hráze se navrhuje s ohledem na třídu

hydrologických údajů, průtokové poměry koryta vodního toku a výši

možných škod v případě rozlivu povodně. Při ochraně území na návrhový

průtok, který odpovídá příslušné technické normě^4) a vyskytuje se s

periodicitou 100 let, se navrhuje převýšení ochranné hráze 0,3 m - 1,0

m, při ochraně nižší se navrhuje převýšení ochranné hráze do 0,5 m. U

mobilní zábrany podle odstavce 1 je převýšení nejméně 0,3 m. Pokud je

mobilní zábrana podle odstavce 1 součástí ochranné hráze, navrhuje se

převýšení této mobilní zábrany shodné s převýšením ochranné hráze,

která je stanovena normovými hodnotami^14).



(4) Nejmenší přípustná šířka koruny ochranné hráze je 3,0 m, pouze u

ochranných hrází nižších než 2,0 m je nejmenší přípustná šířka 2,0 m.

Svahy a korunu ochranné hráze je třeba chránit vhodným opevněním, a to

alespoň osetím. Opevnění ochranných hrází se navrhuje na základě

výpočtu unášecích sil při návrhovém průtoku. V projektové dokumentaci

se posuzuje nutnost zpevnění koruny hráze pro pojezd mechanizmů při

údržbě.



(5) Trasa ochranné hráze podél nestabilního koryta vodního toku musí

být navržena v takové vzdálenosti od konkávního břehu koryta vodního

toku, aby v případě jeho vymílání nebyla ohrožena stabilita a

bezpečnost tělesa ochranné hráze. V případě nezbytného křížení se

slepými rameny koryt vodních toků musí být pro zabezpečení deformační a

filtrační stability s ohledem na únosnost podloží navržena technická

opatření, odpovídající příslušným normovým hodnotám.^14)



(6) Jako stavba na ochranu před povodněmi slouží i suchá nádrž, která

je určena výhradně pro zachycení povodňové vlny nebo její části a jejíž

zátopu lze jinak obvyklým způsobem využívat. Požadavky na stavbu suché

nádrže jsou upraveny normovými hodnotami^14a).



§ 12



Stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků



(1) Základní parametry hlavního závlahového zařízení se stanoví na

základě potřeby vody pro zavlažování a potřeby obsahu živin při hnojivé

závlaze.



(2) Při návrhu hlavního odvodňovacího zařízení se vychází z

morfologických a vodohospodářských podmínek a současně se zohledňují i

podmínky pro zemědělské využití pozemků.



(3) Při návrhu stavby k odvodnění pozemků se přednostně volí povrchové

odvodnění sběrnými příkopy a objekty na nich, pouze v odůvodněných

případech se volí podzemní odvodnění sběrnými a svodnými drény,

například v zastavěném území. Odvádění přebytečné vody se navrhuje

přednostně gravitačním způsobem, čerpání se navrhuje výhradně tam, kde

to vyžadují výškové poměry odvodňovaných pozemků.



(4) Vzhledem k proměnnosti čerpaného množství vody a dopravní výšky v

průběhu času a rovněž z provozních důvodů se při návrhu odvodňovací

čerpací stanice volí přednostně zajištění čerpání větším počtem

čerpadel stejného výkonu a typu.



§ 13



Stavby zřizované k plavebním účelům v korytě vodního toku nebo na jeho

březích



(1) Požadavky na stavební konstrukce objektů na dopravně významných

vodních cestách, zřizované k plavebním účelům v korytě vodního toku

nebo na jeho březích, a podmínky křížení vodních cest dopravně

významných stanoví zvláštní právní předpis.^15)



(2) Při návrhu plavební komory se vždy zvažuje potřeba vody při

proplavování.



(3) Průplav, jehož hladina je trvale nebo dočasně nad hladinou podzemní

vody, je nutno opatřit vhodným těsněním dna a svahů.



§ 14



Stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu



(1) Spodní hrana vtokového objektu stavby k využití vodní energie a

energetického potenciálu ve vodní nádrži se umisťuje výše než spodní

hrana spodní výpusti, a to nad úrovní předpokládaného zanášení vodní

nádrže. Vtokový objekt na štěrkonosném korytě vodního toku nebo v

korytě vodního toku s větším množstvím splavenin se opatřuje usazovací

nádrží.



(2) Pro utlumení hydraulických rázů vody vyvolaných náhlými změnami

průtoku vody na přívodu vody nebo odpadu vody stavby k využití vodní

energie a energetického potenciálu se navrhuje vyrovnávací komora nebo

jiné technické zařízení.



§ 15



Stavby odkališť



(1) Návrh stavební konstrukce odkaliště vychází z předpokládané doby

provozu zařízení, produkujícího ukládaný odpad. Odkaliště a jeho

objekty se navrhují na maximálně možné využití lokality. Součástí

návrhu je výpočet předpokládané bilance provozu odkaliště, jímž se

rozumí množství vypouštěné odsazené odpadní vody a jejího znečištění a

prokázání účinností odvodňovacího systému.



(2) Stabilita hrázového systému odkaliště se posuzuje pro maximální

navrhovanou výšku a pro všechny etapy výstavby a provozu odkaliště.

Současně se posuzuje možnost nehodové situace, nastávající při přírodní

seismicitě oblasti s intenzitou 7 st. MSK a vyšší, popřípadě při

intenzivní technické seismicitě. Převýšení nejnižšího místa koruny

hráze nad maximální hladinou vody pro návrhovou povodňovou vlnu musí

být nejméně 0,6 m.



§ 16



Stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod



(1) Stavbou sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod

je pevný měrný profil (dále jen "vodoměrný profil"), osazený vodoměrnou

stanicí nebo měrným přelivem ke sledování množství povrchových vod,

zařízení pro sledování jakosti povrchových vod nebo studna a vrt,

sloužící k pozorování hladiny vody, popřípadě i jakosti pramenů a

mělkých zvodní nebo hlubokých zvodní.



(2) Vodoměrná stanice musí být vybavena přístroji a zařízeními a musí

umožňovat měření hladiny vody s přesností +/- 10 mm.



(3) Vodoměrný profil musí mít pravidelný tvar a rovnoměrné rozdělení

rychlostí vody a umožnit měření v celém rozsahu průtoku, pro který je

určen.



(4) Lano lanovky pro měření průtoku vody nesmí být v místě největšího

průhybu méně než 0,5 m nad hladinou vody při návrhovém průtoku, který

odpovídá příslušné technické normě^4) a vyskytuje se s periodicitou 100

let.



§ 17



Studny



(1) Studna se provádí ze stavebních hmot, které odpovídají příslušným

materiálovým normám. Studna pro odběr podzemní vody využívaná pro

zásobování pitnou vodou se provádí z materiálů podle zvláštního

právního předpisu^15a).



(2) Konstrukce studny se provádí tak, aby zabraňovala vnikání dešťové

vody a nečistot do studny.



(3) Podmínky umístění a zřizování studně se stanoví způsobem podle

zvláštního právního předpisu^16) a podle normových hodnot^16a) s

přihlédnutím k vyjádření osoby s odbornou způsobilostí^16b), je-li toto

vyjádření k dispozici.



§ 18



Hrazení bystřin a strží



(1) Technická opatření pro stavební konstrukce vodního díla k hrazení

bystřin a strží jsou navrhována na základě stanovení příčin zrychlení

eroze a narušení ochranné vegetace.



(2) Technické požadavky na vodní díla k hrazení bystřin a strží stanoví

zvláštní právní předpis.^16),^17)



§ 19



Jiné stavby vyžadující povolení k nakládání s vodami



(1) Jinou stavbou vyžadující povolení k nakládání s povrchovými nebo

podzemními vodami je například rybí přechod, kanál, náhon, odpadní

kanál nebo štola.



(2) Rybí přechod musí být zajištěn před nežádoucí manipulací a před

neoprávněným lovem ryb. Návrh rybího přechodu vychází z



a) ichtyologického posouzení a údajů o druhové skladbě ryb, velikostním

složení, vlastnostech a migračních schopnostech jednotlivých druhů ryb

s přihlédnutím k ročním obdobím a osvětlení,



b) hydrologického režimu vodního toku, včetně chodu povodně a chodu

splavenin,



c) možností řízení průtoku vody,



d) předpokládané spolehlivosti jeho provozu a náročnosti jeho údržby.



(3) Kanál a náhon se v části trasy s hladinou vody nad úrovní okolního

terénu opatří těsněním dna i svahů. Na vhodných místech, například při

křížení s korytem vodního toku, se zřizují odlehčovací přelivy, kterými

se odvádějí větší průtoky vody, než je kapacita kanálu nebo náhonu.



(4) Odpadní kanál se navrhuje a provádí obdobně jako umělá koryta

vodních toků, s přihlédnutím ke specifickým podmínkám jeho provozu.



(5) Štola se navrhuje v případě, že okolní terén neumožňuje vedení

otevřeného kanálu. Požadavky na provádění stanoví zvláštní právní

předpis.^18)



§ 20



Účinnost



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.



Ministr:



Ing. Palas v. r.



Příl.



Požadovaná míra bezpečnosti vodních děl při povodni





------------------------------------------------------------------------------------------

Skupina Označení Kategorie Hodnotící hlediska Požadovaná místa

vodních výše vodního bezpečnosti vodního

děl škody díla^9a) díla

-------------------

P = 1/N N

------------------------------------------------------------------------------------------

A Velmi I. - II. Očekávají se značné ztráty 0,0001 10 000

vysoké na lidských životech



II. Ztráty na lidských životech 0,0005 2 000

jsou nepravděpodobné

------------------------------------------------------------------------------------------

B Vysoké III. - IV. Očekávají se ztráty 0,001 1 000

na jednotlivých lidských životech



Ztráty na lidských životech 0,005 200

jsou nepravděpodobné

------------------------------------------------------------------------------------------

C Nízké IV. Škody pod vodním dílem 0,01 100

a ztráty z užitku



Ztráty jsou jen u vlastníka, 0,02 až 50 až

ostatní škody jsou nevýznamné 0,05 20

------------------------------------------------------------------------------------------

Vysvětlivka: N - doba opakování povodně vyjádřená v letech.



1) § 55 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů

(vodní zákon).



2) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně

některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



3) Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické

požadavky na vybrané stavební výrobky.



4) ČSN 75 1400 Hydrologické údaje povrchových vod.



5) § 3 písm. k) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických

požadavcích na výstavbu.



6) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění

pozdějších předpisů.



7) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



8) Například zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění

pozdějších předpisů, § 67 zákona č. 254/2001 Sb., zákon č. 114/1992 Sb.



9) Vyhláška č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a

jakosti vody.



9a) Vyhláška č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad

vodními díly.



9b) TNV 75 2935 Posuzování bezpečnosti vodních děl při povodních.



10) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve

znění pozdějších předpisů.



11) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č.

358/1999 Sb.



11a) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění

pozdějších předpisů.



Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými

účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb.



12) ČSN 75 2130 Křížení a souběhy vodních toků s dráhami, pozemními

komunikacemi a vedeními.



13) Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb.,

o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých

zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).



14) ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže.



14a) TNV 75 2415 Suché nádrže.



15) Vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v

přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí.



15a) Vyhláška č. 37/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky

přicházející do přímého styku s vodou nebo na úpravu vod.



16) Například vyhláška č. 137/1998 Sb.



16a) ČSN 75 5115 Studny individuálního zásobování vodou.



16b) § 9 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb.



Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém

úřadu, ve znění pozdějších předpisů.



17) Vyhláška č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro

stavby pro plnění funkcí lesa.



18) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní

báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.