590/2002 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 19. prosince 2002
o technických požadavcích pro vodní díla
Změna: 367/2005 Sb.
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 143 odst. 4 písm. b) zákona č.
50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve
znění zákona č. 254/2001 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví technické požadavky pro vodní díla.^1)
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) odběrným objektem - vodní dílo nebo jeho část, sloužící k odebírání
vody z koryta vodního toku nebo z vodní nádrže,
b) výpustným objektem - vodní dílo nebo jeho část, sloužící k
vypouštění vody z vodní nádrže,
c) návrhovým průtokem - průtok vody použitý pro návrh vodního díla a
jeho části s požadovanou periodicitou,
d) kontrolním průtokem - průtok vody vyskytující se při přirozené
povodni s požadovanou periodicitou,
e) návrhovou povodňovou vlnou - teoretická povodňová vlna určená
průtokem vody, objemem a časovým průběhem vlny s periodicitou
odpovídající periodicitě návrhového průtoku,
f) kontrolní povodňovou vlnou - průtoková vlna určená kulminačním
průtokem se zvolenou pravděpodobností překročení, objemem a časovým
průběhem,
g) stupněm - vodní dílo nebo jeho část v korytě vodního toku, kterým se
zmenšuje podélný sklon dna koryta vodního toku a které mění výškovou
úroveň dna o více než 0,3 m,
h) shybkou - vodní dílo nebo jeho část, sloužící pro převedení vody pod
překážkou,
i) vakovým jezem - jez, jehož hradícím uzávěrem je vak, kterým je
pružný plášť z plastu nebo pryže připevněný k pevné spodní stavbě jezu
a naplněný vodou,
j) bezpečnostním přelivným zařízením - zařízení sloužící k ochraně
hráze před přelitím.
Technické požadavky pro vodní díla
§ 3
Základní požadavky
(1) Vodní dílo musí být navrženo a provedeno způsobem zajišťujícím
splnění požadavků na jeho účel a současně splnění požadavků na vodní
dílo z hlediska
a) mechanické odolnosti a stability,
b) ochrany zdraví, zdravých životních podmínek^2) a životního
prostředí,
c) bezpečnosti při jeho užívání a požární bezpečnosti,^3),^4)
d) přiměřené odolnosti proti zneužití násilnou činností,
e) ochrany konstrukcí vodního díla před účinky mrazu, ledu a splavenin,
f) dalších zájmů chráněných vodním zákonem.
(2) Technické požadavky pro provedení vodního díla jsou určeny jeho
účelem a jeho vazbou na koryto vodního toku, vodní nádrž, zdrž nebo
jiný vodní útvar. Při návrhu vodního díla se posuzuje i umístění sítí
technického vybavení^5) a možnosti převádění vody během výstavby
vodního díla.
(3) Vodní dílo je možno navrhnout jen v lokalitě s vyhovujícími
morfologickými, geologickými a hydrogeologickými podmínkami. Při jeho
navrhování musí být zvážena náročnost opatření spojených
a) se zásahy do zastavěného území,
b) se stabilizací navazujícího úseku koryta vodního toku,
c) s ochranou před účinky povodní,
d) s požadavky ochrany přírody a krajiny^6) a ochrany zdraví a zdravých
životních podmínek.
(4) Technické podmínky pro vodní dílo, kterým se zřizuje nebo mění
koryto vodního toku, jsou určeny morfologickými podmínkami území a
požadavky na minimalizaci škodlivých účinků vody, chodu ledů a chodu
splavenin. Vedení trasy nového koryta vodního toku je určeno účelem
jeho zřízení a navrhuje se s ohledem na minimalizaci střetů se
zástavbou v zastavěném území, pozemními komunikacemi, sítěmi
technického vybavení území a požadavky ochrany přírody a krajiny.
Vedení trasy koryta vodního toku v nábřežních zdech se volí v technicky
odůvodněných případech, při řešení nevyhovující stability břehů a ve
stísněných poměrech (například v zastavěném území).
(5) Ochranné hráze a zdi podél koryt vodních toků se provádějí tak, aby
vytvořily dostatečný průtočný profil pro bezpečné převedení návrhového
průtoku podle § 11.
(6) Technické podmínky pro odkaliště jsou určeny druhem a kategorií
ukládaného odpadu.^7) Odkaliště nesmí být zřízeno v územích, která jsou
chráněna nebo jsou v nich vymezena ochranná pásma podle zvláštních
právních předpisů^8) v aktivní zóně záplavového území a v území s
výskytem svahových pohybů. Odkaliště pro ukládání nebezpečného
odpadu^7) nesmí být zřízeno v lokalitě, kde je nelze hospodárně
zabezpečit proti porušení v důsledku překročení únosnosti nebo
nadměrných deformací podloží, v lokalitě, kterou nelze zabezpečit proti
zaplavení, a tam, kde je podstatným faktorem využití území cestovní
ruch nebo rekreace.
(7) Pokud je součástí vodního díla čerpací stanice pro odvedení vod
čerpáním, umísťuje se podlaží její strojovny nad úrovní hladiny vody
odpovídající alespoň průtoku vody, který se vyskytuje při přirozené
povodni s periodicitou 20 let. Související elektrická zařízení a další
zařízení, která by mohla být vodou poškozena, se umisťují nad úrovní
hladiny vody odpovídající alespoň průtoku vody, který odpovídá
příslušné technické normě4) a vyskytuje se při přirozené povodni s
periodicitou 100 let.
(8) Stavby sloužící k pozorování stavu povrchových vod se zřizují v
takovém místě, kde koryto vodního toku není děleno na vedlejší ramena a
kde hladina vody není ovlivněna přirozenou nebo umělou překážkou v
korytě vodního toku. Stavby k pozorování stavu povrchových nebo
podzemních vod musí umožnit funkčnost a přístupnost i při průchodu
povodně, pokud se nejedná o měření minimálních zůstatkových průtoků
vody.
§ 4
Zakládání vodních děl
(1) Založení vodního díla umístěného v korytě vodního toku nebo v
místě, kde na něj mohou působit účinky vody, musí splňovat požadavky na
stabilitu a odolnost pro krajně nepříznivý zatěžovací stav účinků vody
a účinků možných nahodilých zatížení.
(2) Při zakládání vodního díla se posuzuje i možná změna průtokových
poměrů, zejména průchod povodní, a možná změna režimu podzemních vod.
(3) Založení přehrady, hráze nebo jezu musí splňovat požadavky na
zajištění drenážní stability podloží a omezení průsakového množství
vody.
(4) Způsob založení přehrady nebo hráze, popřípadě její části,
například sdruženého objektu, odběrného objektu nebo výpustného
objektu, musí vycházet ze zjištěných geologických a hydrogeologických
poměrů v místě zakládání. Žádná část stavby v podloží přehrady se nesmí
zakládat na piloty, prahy nebo sedla.
(5) Podzemní konstrukce oddělující vnitřní prostory vodního díla od
okolního horninového prostředí se podle jejich charakteru a účelu
izolují proti podzemní vodě a podle potřeby se dále chrání před jejím
negativním působením.
(6) Vodní dílo, které se navrhuje v území v dosahu účinků hlubinného
dobývání nebo v dosahu seismických účinků, se navrhuje též s ohledem na
předpokládané deformace základové půdy, způsobené projevy důlní nebo
seismické činnosti.
Technické požadavky na stavební konstrukce vodních děl
§ 5
Obecné požadavky
(1) Návrh a provedení stavební konstrukce nebo stavebního prvku vodního
díla musí splňovat požadavky určené účelem vodního díla a požadavky na
odolnost proti všem předvídatelným zatížením a jiným vlivům, které se
mohou při provádění a užívání vodního díla vyskytnout (například
škodlivé působení prostředí, povodně, ledové jevy, mechanické působení
plovoucích předmětů, koroze, otřesy, teplotní změny).
(2) Předvídatelná zatížení a škodlivé vlivy nesmí způsobit
a) nepřípustné přetvoření stavební konstrukce (například deformaci nebo
vznik trhlin), které by mohlo narušit mechanickou odolnost, stabilitu a
užívání vodního díla nebo jeho části,
b) poškození nebo ohrožení provozuschopnosti připojených technických
zařízení v důsledku deformace stavební konstrukce, změny hladiny
podzemní vody nepříznivě ovlivňující základové poměry ostatních staveb
v okolí vodního díla.
(3) Beton používaný pro stavební konstrukci vodního díla a jeho části,
který přichází do styku s vodou, musí splňovat požadavky na
vodostavební betony z hlediska odolnosti, mrazuvzdornosti,
vodotěsnosti, objemové stálosti, pevnosti a houževnatosti.
(4) Návrh vodního díla, které umožňuje nakládání s vodami vyžadující
měření množství a jakosti vody, popřípadě měření množství vody vzduté
nebo akumulované vodním dílem podle § 10 vodního zákona, musí zahrnovat
zařízení pro měření, odpovídající požadavkům podle zvláštního právního
předpisu.^9)
(5) Nově prováděné vodní dílo určené ke vzdouvání vody, nebo při změně
stavby stávajícího vodního díla, se toto vodní dílo vybavuje vodočetnou
latí osazenou do výškové úrovně koruny hráze nebo limnigrafem pro
měření výškové úrovně hladin.
(6) Bezpečnost přehrady nebo hráze za povodně se posuzuje odstupňovaně
podle jejího významu z hlediska možných škod při jejím poškození.
Význam přehrady nebo hráze z hlediska možných škod se odvozuje podle
zařazení přehrady nebo hráze do kategorie podle zvláštního právního
předpisu^9a). Požadovaná míra bezpečnosti, vyjádřená pravděpodobností
překročení kulminačního průtoku kontrolní povodňové vlny, kterou je
třeba přes vodní dílo bezpečně převést, je upravena v příloze. Podmínky
převedení kontrolní povodňové vlny přes vodní dílo jsou upraveny
normovými hodnotami^9b).
§ 6
Přehrady a hráze
(1) Při určení výškové úrovně koruny hráze se vychází z požadavku na
bezpečnost stavební konstrukce proti přelévání vody se zvážením
spolehlivosti stanovení maximální hladiny vody, z charakteru území
ohroženého zvláštní povodní, z podmínek pro vznik větrných vln, z druhu
stavební konstrukce hráze, úpravy její koruny a z provozních potřeb
hráze.
(2) Proti účinku vln, ledu, povětrnosti a jiným vlivům se návodní líc
sypané hráze opevňuje způsobem zajišťujícím stabilitu hráze i jejího
opevnění při všech zatěžovacích stavech, vůči usmyknutí po svahu a
způsobem vylučujícím poškození opevnění tlakem vody, vytékající z
tělesa hráze při poklesu hladiny vody.
(3) Výstavba sypané hráze se provádí tak, aby bylo zajištěno splnění
projektem navržených kritérií zhutnění sypaniny.
(4) Zemník materiálu pro hráz vodního díla, které slouží ke vzdouvání
nebo akumulaci vody, se přednostně navrhuje v zátopě budoucí vodní
nádrže. Po ukončení těžby se posoudí stabilita svahů zemníku a navrhne
jejich úprava a rekultivace.
(5) Míra ochrany staveniště hráze proti povodni se navrhuje s ohledem
na možné dopady přelití vody nebo protržení rozestavěné hráze.
(6) Ochrana stavební jámy pro založení hráze se navrhuje úměrně možným
škodám, vzniklým zatopením jámy.
(7) Každá přehrada musí mít nejméně dvě samostatně použitelné, funkčně
na sobě nezávislé spodní výpusti s třemi uzávěry, přičemž za jednu ze
spodních výpustí lze pokládat i jiné odběrné zařízení (například
vodárenské odběrné zařízení) s kapacitou vyhovující účelu vodního díla.
U nově prováděných přehrad nelze za jednu ze spodních výpustí pokládat
jiné odběrné zařízení, například vodárenské odběrné zařízení, s
kapacitou vyhovující účelu vodního díla. Hráz může být vybavena jednou
spodní výpustí pouze ve výjimečném případě, a to u vodního díla s
ovladatelným objemem nejvýše 1 mil. m3 vody, hloubkou vody při
maximální hladině vody nejvýše 9 m nad úrovní dna vtoku do spodní
výpusti a nehrazeném přelivu, popřípadě pokud byl pro převádění
návrhové povodně předpokládán pouze přepad přes uzavřené uzávěry a není
požadováno udržování trvalého průtoku vody v korytě vodního toku.
(8) Kapacita spodních výpustí musí umožnit při všech v úvahu
přicházejících hladinách vody ve vodní nádrži snížení hladiny vody na
požadovanou úroveň v požadovaném čase a dodržení předepsaného postupu
prvního plnění vodní nádrže s přiměřenou zabezpečeností. Vypouštění
požadovaných průtoků vody musí být možné i pouze jedinou spodní
výpustí.
(9) Každá nově prováděná přehrada nebo hráz vodní nádrže, popřípadě při
změně stavby stávající přehrady nebo vodní nádrže, se přehrada nebo
hráz vodní nádrže vybavuje bezpečnostním přelivným zařízením k
bezpečnému převádění vody za povodní. Konstrukce a kapacita
bezpečnostního přelivného zařízení je dána mírou bezpečnosti
odpovídající kategorii vodního díla.
(10) Potrubí nebo chodba prostupující tělesem sypané hráze se pro
zabránění průsakům vody navrhuje s průtokem vody o volné hladině. Pokud
je třeba navrhnout potrubí s tlakovým průtokem, ukládá se volně do
chodby.
§ 7
Vodní nádrže a zdrže
(1) Při návrhu stavební konstrukce vodní nádrže se posuzuje
a) propustnost dna a svahů vodní nádrže a předpokládané ztráty vody
průsakem,
b) stabilita břehů proti abrazi, jejich odolnost proti sesouvání a
prognóza jejich přetváření v nových podmínkách,
c) předpokládaná změna hydrogeologických poměrů,
d) možnost vyluhování látek, jež mohou ohrozit jakost vody ve vodní
nádrži, a jejich možný agresivní účinek na betonové konstrukce,
e) splaveninový režim pro prognózu zanášení vodní nádrže a případný
návrh těžby a nakládání s usazeninami, zejména u větších a
štěrkonosných vodních toků,
f) založení jiných staveb a umístění stávajících kanalizačních nebo
drenážních výústí.
(2) Posouzení vlivu vodní nádrže a zdrže na režim tvorby a chodu ledů,
možnosti tvorby ledových jevů na konci vzdutí vodní nádrže a ovlivnění
teplotního režimu v korytě vodního toku pod vodní nádrží se provádí s
využitím prognózy ledových jevů.
(3) Při zřizování vodní nádrže nebo zdrže se v prostoru budoucí zátopy
odstraní zdroje možného znečištění, například hnojiště, žumpy,
močůvkové jímky, silážní a senážní jámy, skládky, hřbitovy, mrchoviště,
sklady ropných látek nebo obalovny.
(4) Dřeviny se odstraňují z prostoru budoucí zátopy vodní nádrže až po
výškovou úroveň stanovenou nejvyšším předpokládaným dosahem účinku vody
při hladině zásobního prostoru a ze zdrže až po úroveň stálého vzdutí
vody.
(5) V prostoru budoucí zátopy vodní nádrže se odstraňují stavby, s
výjimkou obtížně odstranitelných stavebních konstrukcí, které neovlivní
jakost vody a neomezí provoz a využití vodní nádrže. Stavební suť se
může rozhrnout a přikrýt zeminou. Neodstraněné stavební konstrukce musí
být vyznačeny v příslušné dokumentaci vodní nádrže.
(6) Kulturní vrstva půdy se z prostoru budoucí zátopy vodní nádrže
odstraňuje pouze v rozsahu daném požadavky na její další využití.^10)
§ 8
Jezy
(1) Při návrhu stavební konstrukce jezu se posuzuje možnost jeho
energetického využití. Prokáže-li se vhodnost energetického využití,
musí návrh jezu zohlednit současnou nebo dodatečnou možnost instalace
příslušných zařízení.
(2) U koryt vodního toku s chodem splavenin návrh stavební konstrukce
jezu zahrnuje možnosti transportu splavenin přes jez, včetně jejich
těžby a odvozu.
(3) Při návrhu stavební konstrukce vakového jezu se posuzuje nebezpečí
poškození jezu plovoucími předměty a sunutými předměty a riziko
úmyslného poškození v dané lokalitě.
(4) Na dopravně významné vodní cestě^11) je součástí návrhu jezu
dispoziční řešení plavební komory, odpovídající zatřídění vodní cesty.
(5) U návrhu stavební konstrukce jezu, pod nímž je v korytě vodního
toku říční proudění, je nutno zajistit tlumení energie přepadající
vody, a to zpravidla vývarem nebo účinnou drsností přelivné plochy a
podjezí. Při návrhu vývaru se zvažuje vliv stavu koryta vodního toku na
průtokové poměry vody pod objektem, předpokládaná manipulace s jezovými
uzávěry, manipulace při chodu ledu, manipulace při provizorním
zahrazení některého jezového pole a manipulace při výstavbě jezu.
(6) Stavební konstrukce pohyblivého jezu musí umožnit vyhrazení hradicí
konstrukce před dosažením kulminace návrhové povodňové vlny a vyloučení
poklesu hladiny vody ve zdrži pod hladinu stálého vzdutí vody.
(7) Při návrhu stavební konstrukce jezu se posuzuje ovlivnění průtočné
kapacity stávajícího koryta vodního toku včetně ochranných hrází nad
jezem a v případě potřeby se navrhují opatření k zachování této
průtočné kapacity.
(8) Při návrhu stavební konstrukce jezu se posuzuje ovlivnění stability
břehů stávajícího koryta vodního toku v dosahu vzdutí jezu a jeho
ovlivnění úrovně hladiny podzemní vody v okolí, popřípadě další
negativní dopady.
(9) Při návrhu stavební konstrukce jezu nebo při její změně se posuzují
limity hlučnosti a vibrací vznikající přepadem vody, stanovené
zvláštními právními předpisy^11a).
§ 9
Stavby, kterými se zřizují, upravují nebo mění koryta vodních toků
(1) Směrová úprava stavební konstrukce stavby, kterou se zřizuje,
upravuje nebo mění koryto vodního toku, se navrhuje podle charakteru
vodního toku a místních podmínek a nesmí bránit provádění údržby v
souvisejícím úseku koryta vodního toku. Při návrhu přeložky trasy
vodního toku se současně řeší způsob využití původního koryta vodního
toku.
(2) Volba hodnoty návrhového průtoku pro úpravu koryta vodního toku
vychází ze zvážení rizika možných ztrát na lidských životech a z
možných škod způsobených povodní.
(3) Návrh podélného sklonu dna, šířky, hloubky a opevnění koryta
vodního toku musí být řešen ve vzájemné souvislosti s režimem chodu
splavenin a musí zajišťovat stabilitu koryta vodního toku, kterou se
rozumí stav, kdy nánosy a výmoly neohrožují stabilitu jeho břehů.
(4) Návrh úrovně dna koryta vodního toku musí zohlednit provoz vodních
děl a zařízení v korytě vodního toku, například umístění výpustí a
odběrů pro průmysl a energetiku, staveb k vodohospodářským melioracím
pozemků nebo zaústění stok. Návrh úrovně hladiny vody, odpovídající
průtoku vody, který se vyskytuje s periodicitou 210 dní, se volí s
ohledem na úroveň hladiny podzemní vody v přilehlém území.
(5) Vedení trasy koryta vodního toku uzavřeným profilem se navrhuje
pouze výjimečně v zastavěném území nebo v souvislosti s inženýrskými
objekty, pokud je toto řešení nezbytné z prostorových nebo provozních
důvodů.
(6) Uzavřený profil nebo shybka se navrhují na návrhový průtok, který
se vyskytuje při přirozené povodni s periodicitou 100 let; při průtoku
vody v uzavřeném profilu s volnou hladinou se navrhuje volný prostor
nad hladinou vody nejméně 0,5 m. Při návrhu uzavřeného profilu nebo
shybky se přihlíží k nebezpečí ucpávání, zanášení, k podmínkám zimního
provozu a možnostem oprav a údržby vodního díla.
(7) Opevnění koryta vodního toku, s výjimkou zdůvodněných případů,
nesmí znemožnit propojení podzemní vody s vodou v korytě vodního toku.
V území mimo zastavěné území se přednostně volí opevnění vegetační,
popřípadě opevnění kombinované z vegetačních a nevegetačních prvků.
(8) Návrhový průtok pro mostní objekt při křížení koryta vodního toku s
dráhou a pozemní komunikací nesmí být menší než návrhový průtok
upraveného úseku koryta vodního toku nad mostním profilem. Volná výška
mezi úrovní hladiny vody při návrhovém průtoku a horní hranou
průtočného otvoru nesmí být menší než 0,5 m.
(9) Podmínky pro křížení a souběh koryta vodního toku s dráhou, pozemní
komunikací a vedením jsou upraveny normovými hodnotami.^12)
(10) Při návrhu úpravy a ohrázování koryta vodního toku se posoudí
stavba zařízení, která odlehčí vyšší než návrhový průtok tak, aby
nebyla ohrožena bezpečnost ochranné hráze. Toto zařízení se opatří
hrázovými propustmi s hradicím zařízením nebo zpevněním.
§ 10
Stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody,
kanalizačních stok a kanalizačních objektů včetně čistíren odpadních
vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do
kanalizace
Technické požadavky pro stavby vodovodních řadů z vodárenských objektů
včetně úpraven vody, kanalizačních stok a kanalizačních objektů včetně
čistíren odpadních vod, jakož i pro stavby k čištění odpadních vod před
jejich vypouštěním do kanalizace stanoví zvláštní právní předpis.^13)
§ 11
Stavby na ochranu před povodněmi
(1) Stavební konstrukce ochranné hráze se navrhuje tak, aby nebránila
soustředění návrhové povodně do horní části koryta vodního toku. Při
návrhovém průtoku menším, než je návrhový průtok vody, který je upraven
normovými hodnotami^4)a vyskytuje se s periodicitou 100 let, se
zabezpečuje ochranná hráz proti porušení při jejím přelévání. Z území
chráněného ochrannou hrází se zajišťuje odtok vody. Místo ochranné
hráze, nebo jako její součást, lze navrhnout mobilní zábranu, spojenou
se zemí pevným základem.
(2) Hodnota návrhového průtoku pro stavbu ochranné hráze nebo mobilní
zábrany podle odstavce 1 odpovídá způsobu užívání, popřípadě významu
chráněných pozemků a staveb. Při návrhu parametrů ochranné hráze nebo
mobilní zábrany podle odstavce 1 se posuzuje vliv na průtočné poměry
horní částí koryta vodního toku.
(3) Převýšení ochranné hráze se navrhuje s ohledem na třídu
hydrologických údajů, průtokové poměry koryta vodního toku a výši
možných škod v případě rozlivu povodně. Při ochraně území na návrhový
průtok, který odpovídá příslušné technické normě^4) a vyskytuje se s
periodicitou 100 let, se navrhuje převýšení ochranné hráze 0,3 m - 1,0
m, při ochraně nižší se navrhuje převýšení ochranné hráze do 0,5 m. U
mobilní zábrany podle odstavce 1 je převýšení nejméně 0,3 m. Pokud je
mobilní zábrana podle odstavce 1 součástí ochranné hráze, navrhuje se
převýšení této mobilní zábrany shodné s převýšením ochranné hráze,
která je stanovena normovými hodnotami^14).
(4) Nejmenší přípustná šířka koruny ochranné hráze je 3,0 m, pouze u
ochranných hrází nižších než 2,0 m je nejmenší přípustná šířka 2,0 m.
Svahy a korunu ochranné hráze je třeba chránit vhodným opevněním, a to
alespoň osetím. Opevnění ochranných hrází se navrhuje na základě
výpočtu unášecích sil při návrhovém průtoku. V projektové dokumentaci
se posuzuje nutnost zpevnění koruny hráze pro pojezd mechanizmů při
údržbě.
(5) Trasa ochranné hráze podél nestabilního koryta vodního toku musí
být navržena v takové vzdálenosti od konkávního břehu koryta vodního
toku, aby v případě jeho vymílání nebyla ohrožena stabilita a
bezpečnost tělesa ochranné hráze. V případě nezbytného křížení se
slepými rameny koryt vodních toků musí být pro zabezpečení deformační a
filtrační stability s ohledem na únosnost podloží navržena technická
opatření, odpovídající příslušným normovým hodnotám.^14)
(6) Jako stavba na ochranu před povodněmi slouží i suchá nádrž, která
je určena výhradně pro zachycení povodňové vlny nebo její části a jejíž
zátopu lze jinak obvyklým způsobem využívat. Požadavky na stavbu suché
nádrže jsou upraveny normovými hodnotami^14a).
§ 12
Stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků
(1) Základní parametry hlavního závlahového zařízení se stanoví na
základě potřeby vody pro zavlažování a potřeby obsahu živin při hnojivé
závlaze.
(2) Při návrhu hlavního odvodňovacího zařízení se vychází z
morfologických a vodohospodářských podmínek a současně se zohledňují i
podmínky pro zemědělské využití pozemků.
(3) Při návrhu stavby k odvodnění pozemků se přednostně volí povrchové
odvodnění sběrnými příkopy a objekty na nich, pouze v odůvodněných
případech se volí podzemní odvodnění sběrnými a svodnými drény,
například v zastavěném území. Odvádění přebytečné vody se navrhuje
přednostně gravitačním způsobem, čerpání se navrhuje výhradně tam, kde
to vyžadují výškové poměry odvodňovaných pozemků.
(4) Vzhledem k proměnnosti čerpaného množství vody a dopravní výšky v
průběhu času a rovněž z provozních důvodů se při návrhu odvodňovací
čerpací stanice volí přednostně zajištění čerpání větším počtem
čerpadel stejného výkonu a typu.
§ 13
Stavby zřizované k plavebním účelům v korytě vodního toku nebo na jeho
březích
(1) Požadavky na stavební konstrukce objektů na dopravně významných
vodních cestách, zřizované k plavebním účelům v korytě vodního toku
nebo na jeho březích, a podmínky křížení vodních cest dopravně
významných stanoví zvláštní právní předpis.^15)
(2) Při návrhu plavební komory se vždy zvažuje potřeba vody při
proplavování.
(3) Průplav, jehož hladina je trvale nebo dočasně nad hladinou podzemní
vody, je nutno opatřit vhodným těsněním dna a svahů.
§ 14
Stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu
(1) Spodní hrana vtokového objektu stavby k využití vodní energie a
energetického potenciálu ve vodní nádrži se umisťuje výše než spodní
hrana spodní výpusti, a to nad úrovní předpokládaného zanášení vodní
nádrže. Vtokový objekt na štěrkonosném korytě vodního toku nebo v
korytě vodního toku s větším množstvím splavenin se opatřuje usazovací
nádrží.
(2) Pro utlumení hydraulických rázů vody vyvolaných náhlými změnami
průtoku vody na přívodu vody nebo odpadu vody stavby k využití vodní
energie a energetického potenciálu se navrhuje vyrovnávací komora nebo
jiné technické zařízení.
§ 15
Stavby odkališť
(1) Návrh stavební konstrukce odkaliště vychází z předpokládané doby
provozu zařízení, produkujícího ukládaný odpad. Odkaliště a jeho
objekty se navrhují na maximálně možné využití lokality. Součástí
návrhu je výpočet předpokládané bilance provozu odkaliště, jímž se
rozumí množství vypouštěné odsazené odpadní vody a jejího znečištění a
prokázání účinností odvodňovacího systému.
(2) Stabilita hrázového systému odkaliště se posuzuje pro maximální
navrhovanou výšku a pro všechny etapy výstavby a provozu odkaliště.
Současně se posuzuje možnost nehodové situace, nastávající při přírodní
seismicitě oblasti s intenzitou 7 st. MSK a vyšší, popřípadě při
intenzivní technické seismicitě. Převýšení nejnižšího místa koruny
hráze nad maximální hladinou vody pro návrhovou povodňovou vlnu musí
být nejméně 0,6 m.
§ 16
Stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod
(1) Stavbou sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod
je pevný měrný profil (dále jen "vodoměrný profil"), osazený vodoměrnou
stanicí nebo měrným přelivem ke sledování množství povrchových vod,
zařízení pro sledování jakosti povrchových vod nebo studna a vrt,
sloužící k pozorování hladiny vody, popřípadě i jakosti pramenů a
mělkých zvodní nebo hlubokých zvodní.
(2) Vodoměrná stanice musí být vybavena přístroji a zařízeními a musí
umožňovat měření hladiny vody s přesností +/- 10 mm.
(3) Vodoměrný profil musí mít pravidelný tvar a rovnoměrné rozdělení
rychlostí vody a umožnit měření v celém rozsahu průtoku, pro který je
určen.
(4) Lano lanovky pro měření průtoku vody nesmí být v místě největšího
průhybu méně než 0,5 m nad hladinou vody při návrhovém průtoku, který
odpovídá příslušné technické normě^4) a vyskytuje se s periodicitou 100
let.
§ 17
Studny
(1) Studna se provádí ze stavebních hmot, které odpovídají příslušným
materiálovým normám. Studna pro odběr podzemní vody využívaná pro
zásobování pitnou vodou se provádí z materiálů podle zvláštního
právního předpisu^15a).
(2) Konstrukce studny se provádí tak, aby zabraňovala vnikání dešťové
vody a nečistot do studny.
(3) Podmínky umístění a zřizování studně se stanoví způsobem podle
zvláštního právního předpisu^16) a podle normových hodnot^16a) s
přihlédnutím k vyjádření osoby s odbornou způsobilostí^16b), je-li toto
vyjádření k dispozici.
§ 18
Hrazení bystřin a strží
(1) Technická opatření pro stavební konstrukce vodního díla k hrazení
bystřin a strží jsou navrhována na základě stanovení příčin zrychlení
eroze a narušení ochranné vegetace.
(2) Technické požadavky na vodní díla k hrazení bystřin a strží stanoví
zvláštní právní předpis.^16),^17)
§ 19
Jiné stavby vyžadující povolení k nakládání s vodami
(1) Jinou stavbou vyžadující povolení k nakládání s povrchovými nebo
podzemními vodami je například rybí přechod, kanál, náhon, odpadní
kanál nebo štola.
(2) Rybí přechod musí být zajištěn před nežádoucí manipulací a před
neoprávněným lovem ryb. Návrh rybího přechodu vychází z
a) ichtyologického posouzení a údajů o druhové skladbě ryb, velikostním
složení, vlastnostech a migračních schopnostech jednotlivých druhů ryb
s přihlédnutím k ročním obdobím a osvětlení,
b) hydrologického režimu vodního toku, včetně chodu povodně a chodu
splavenin,
c) možností řízení průtoku vody,
d) předpokládané spolehlivosti jeho provozu a náročnosti jeho údržby.
(3) Kanál a náhon se v části trasy s hladinou vody nad úrovní okolního
terénu opatří těsněním dna i svahů. Na vhodných místech, například při
křížení s korytem vodního toku, se zřizují odlehčovací přelivy, kterými
se odvádějí větší průtoky vody, než je kapacita kanálu nebo náhonu.
(4) Odpadní kanál se navrhuje a provádí obdobně jako umělá koryta
vodních toků, s přihlédnutím ke specifickým podmínkám jeho provozu.
(5) Štola se navrhuje v případě, že okolní terén neumožňuje vedení
otevřeného kanálu. Požadavky na provádění stanoví zvláštní právní
předpis.^18)
§ 20
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Ministr:
Ing. Palas v. r.
Příl.
Požadovaná míra bezpečnosti vodních děl při povodni
------------------------------------------------------------------------------------------
Skupina Označení Kategorie Hodnotící hlediska Požadovaná místa
vodních výše vodního bezpečnosti vodního
děl škody díla^9a) díla
-------------------
P = 1/N N
------------------------------------------------------------------------------------------
A Velmi I. - II. Očekávají se značné ztráty 0,0001 10 000
vysoké na lidských životech
II. Ztráty na lidských životech 0,0005 2 000
jsou nepravděpodobné
------------------------------------------------------------------------------------------
B Vysoké III. - IV. Očekávají se ztráty 0,001 1 000
na jednotlivých lidských životech
Ztráty na lidských životech 0,005 200
jsou nepravděpodobné
------------------------------------------------------------------------------------------
C Nízké IV. Škody pod vodním dílem 0,01 100
a ztráty z užitku
Ztráty jsou jen u vlastníka, 0,02 až 50 až
ostatní škody jsou nevýznamné 0,05 20
------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: N - doba opakování povodně vyjádřená v letech.
1) § 55 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon).
2) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3) Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na vybrané stavební výrobky.
4) ČSN 75 1400 Hydrologické údaje povrchových vod.
5) § 3 písm. k) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických
požadavcích na výstavbu.
6) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění
pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8) Například zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění
pozdějších předpisů, § 67 zákona č. 254/2001 Sb., zákon č. 114/1992 Sb.
9) Vyhláška č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a
jakosti vody.
9a) Vyhláška č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad
vodními díly.
9b) TNV 75 2935 Posuzování bezpečnosti vodních děl při povodních.
10) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve
znění pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č.
358/1999 Sb.
11a) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění
pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými
účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb.
12) ČSN 75 2130 Křížení a souběhy vodních toků s dráhami, pozemními
komunikacemi a vedeními.
13) Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb.,
o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých
zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).
14) ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže.
14a) TNV 75 2415 Suché nádrže.
15) Vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v
přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí.
15a) Vyhláška č. 37/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky
přicházející do přímého styku s vodou nebo na úpravu vod.
16) Například vyhláška č. 137/1998 Sb.
16a) ČSN 75 5115 Studny individuálního zásobování vodou.
16b) § 9 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb.
Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém
úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
17) Vyhláška č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro
stavby pro plnění funkcí lesa.
18) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní
báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.