165/2002 Sb.
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 11. dubna 2002
o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech
Změna: 56/2007 Sb.
Změna: 176/2011 Sb.
Změna: 110/2014 Sb.
Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona č. 61/1988
Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě:
§ 1
Rozsah platnosti
Vyhláška stanoví požadavky na zařízení separátního větrání, jeho
projektování, provoz a kontrolu při hornické činnosti v plynujících
dolech.^1) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského
parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při
poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů
pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.
§ 2
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se považuje za
a) lutnu - potrubí pro rozvod důlních větrů obvykle z plechu nebo
plastických hmot,
b) lutnu poddajnou, nevyztuženou - ohebná lutna z měkkých plastických
hmot bez vnitřní výztuhy udržující její kruhový tvar,
c) lutnový tah - sestava vzájemně spojených luten osazených lutnovým
ventilátorem nebo jiným zdrojem tlaku (dále jen "ventilátor"),
d) hlavní lutnový tah - lutnový tah separátního větrání vyústěný do
průchodního větrního proudu vybavený jedním nebo více ventilátory,
e) místní rychlost důlních větrů - rychlost proudících důlních větrů
zjištěná měřením v jednom bodě důlního díla,
f) přídatné větrací zařízení - zařízení separátního větrání pro zvýšení
místní rychlosti důlních větrů (duvka, volný ventilátor apod.),
g) průchodní větrní proud - důlní větry proudící proraženým důlním
dílem v důsledku podtlaku nebo přetlaku vyvolaného hlavním
ventilátorem,
h) rychlost důlních větrů - průměrná rychlost proudících důlních větrů
zjištěná měřením v průřezu důlního díla,
i) separátní větrání - větrání neproraženého důlního díla lutnovým
tahem, popřípadě lutnovými tahy s jedním nebo více ventilátory, které
může být sací, foukací, kombinované sací nebo kombinované foukací,
j) separátní větrání foukací - separátní větrání, při kterém jsou důlní
větry foukány z průchodního větrního proudu na čelbu,
k) separátní větrání sací - separátní větrání, při kterém jsou důlní
větry odsávány z prostoru čelby do průchodního větrního proudu,
l) úsek překrytí lutnových tahů - úsek důlního díla, v němž se překrývá
hlavní lutnový tah s vedlejším lutnovým tahem,
m) ústí lutnového tahu - konec lutnového tahu u čelby, jíž je čelní
plocha raženého, dočasně zastaveného nebo neproraženého důlního díla,
n) vedlejší lutnový tah - lutnový tah separátního větrání s jedním nebo
více ventilátory, popřípadě s jiným zdrojem tlaku, který není vyústěn
do průchodního větrního proudu a slouží k větrání úseku neproraženého
důlního díla přilehlého k čelbě v návaznosti na hlavní lutnový tah,
o) vírník - zařízení instalované v lutnovém tahu přerušující výstup
volného větrního proudu z ústí lutnového tahu a měnící směr proudění na
boční (tangenciální) výstup prostřednictvím vířivých luten,
p) vířivou lutnu - zvláštní konstrukce lutny umožňující boční
(tangenciální) výstup větrního proudu z lutny,
q) volný ventilátor - ventilátor umístěný mimo hlavní i vedlejší
lutnový tah s funkcí přídatného zařízení separátního větrání,
r) volný větrní proud - větrní proud vyfukující ve směru osy lutnového
tahu,
s) zásobník luten - zařízení separátního větrání umožňující plynulé
prodlužování lutnového tahu poddajnými nevyztuženými lutnami,
t) zaústění lutnového tahu - přechod lutnového tahu z důlního díla
odvětrávaného průchodním větrním proudem do důlního díla separátně
větraného,
u) zařízení separátního větrání - soubor zařízení používaný při
separátním větrání, jako jsou ventilátory, zařízení pro vedení, rozvod
a regulaci větrů, tlumiče hluku, zásobníky luten, jakož i odprašovací
zařízení, popřípadě i chladič důlních větrů,
v) chladící zařízení - zařízení určené ke snížení teploty důlních
větrů,
x) chladič důlních větrů - součást systému chladícího zařízení
zajišťující odnímání tepla důlním větrům,
y) bočník - větev lutnového tahu, paralelně zapojená k hlavnímu
lutnovému tahu, ve které je umístěn chladič důlních větrů.
§ 3
Obecné požadavky
(1) Separátní větrání může být provozováno jen jako nepřetržité, kromě
přerušení na dobu nezbytně nutnou pro ověření výskytu plynu^1) a pro
údržbu lutnového tahu, ventilátorů nebo jejich napájecí sítě.
(2) Zařízení separátního větrání může být jen z materiálů, které
nepodporují šíření požáru a splňují požadavky ochrany před účinky
statické elektřiny. Tyto podmínky jsou splněny, odpovídá-li zařízení
požadavkům českých technických norem.^2)
(3) V separátním větrání je dovoleno používat jen luten, zásobníků
luten, tlumičů hluku, odprašovacích zařízení a chladičů důlních větrů,
u nichž jsou známy hodnoty jejich aerodynamických odporů, a lutnových
ventilátorů se známými pracovními charakteristikami.
(4) Mohou být používány jen lutny a zásobníky luten, jejichž hodnota
tlaku, kterým tato zařízení mohou být namáhána, je známa. Tato hodnota
nesmí být při provozu separátního větrání překročena.
(5) Separátní větrání důlních děl, kde se razí nebo dobývá, může být
provozováno jen v uspořádání podle přílohy č. 2.
§ 4
Lutnový tah
(1) Spojení luten v lutnovém tahu je nutno provést tak, aby zajišťovalo
potřebnou těsnost a spolehlivost proti samovolnému rozpojení.
(2) Lutnový tah z poddajných nevyztužených luten je nutné zabezpečit
tak, aby při rozběhu ventilátoru bylo zabráněno poškození luten a aby
bylo umožněno prodlužování lutnového tahu za chodu ventilátoru.
(3) Zaústění lutnového tahu nesmí být provedeno z poddajných
nevyztužených luten.
(4) Poddajné lutny nevyztužené se nesmějí používat v té části lutnového
tahu, kde ventilátor vytváří podtlak.
(5) Odbočení z lutnového tahu je možné pouze mezi ústím lutnového tahu
a nejbližším ventilátorem, popř. chladičem důlních větrů v uspořádání
podle § 9 odst. 1 písm. c) a d) v lutnovém tahu.^3)
(6) Ústí lutnového tahu při použití trhací práce je nutno chránit proti
vniknutí horniny do luten.
§ 5
Ventilátory
(1) Ventilátor separátního větrání nesmí svou konstrukcí připustit
možnost zapálení metanu ani uhelného prachu nebo látek tvořících se
vzduchem výbušnou směs. U elektrického a vzduchoelektrického
ventilátoru lze použít pouze elektromotor v nevýbušném provedení, v
sacím lutnovém tahu pak jen ventilátor takové konstrukce, která vyloučí
styk elektromotoru s dopravovaným ovzduším. Při použití ventilátoru,
jehož konstrukce vylučuje styk elektromotoru s dopravovaným ovzduším,
je možné po nezbytně nutnou dobu, zejména při náhlém překročení
povolené koncentrace metanu, dopravovat tímto ventilátorem
metanovzdušnou směs s koncentrací vyšší než 1,5 %; to neplatí pro
plánované odvětrání zaplynovaného důlního díla.
(2) Za vyhovující lze považovat jen takový přívod energie pro
ventilátor, který zajistí jeho nepřetržitý chod.
(3) Lze použít jen vzduchoelektrický ventilátor, který při přerušení
dodávky elektrické energie nebo při zvýšení koncentrace metanu v důlním
ovzduší vně ventilátoru nad 1,5 % samočinně přepne z elektrického na
vzduchový pohon; technickým řešením musí být zajištěno, aby nedošlo k
samočinnému přepnutí ze vzduchového na elektrický pohon.
(4) Vzduchoelektrický a elektrický ventilátor může být provozován jen
za předpokladu, že při pohonu jinou než elektrickou energií je
zabráněno zapálení metanu, uhelného prachu nebo látek tvořících se
vzduchem výbušnou směs indukovaným napětím, a to i v případě, že
ventilátor není zapojen do elektrického obvodu.
(5) Pokud na ventilátor nejsou připojeny lutny, je nutno jej opatřit
ochranným zařízením.^4)
(6) Tlumič hluku je nutno u ventilátoru použít v případě, že hladina
hluku způsobená chodem ventilátoru v místech, kde se trvale zdržují
zaměstnanci, by jinak přesáhla hodnotu stanovenou zvláštním právním
předpisem.^5)
(7) Při foukacím větrání se první ventilátor umístí ve vzdálenosti
nejméně 5 m od výdušného větrního proudu z pracoviště, při sacím
větrání ve vzdáleností nejméně 5 m od vyústění separátně odvětrávaného
důlního díla do důlního díla s průchodním větrním proudem a 3 m od
konce lutnového tahu. Ovládací a spínací zařízení prvního ventilátoru
může být umístěno ve vzdálenosti nejméně 5 m od vyústění separátně
větraného důlního díla do důlního díla s průchodním proudem, a to proti
směru proudění důlních větrů.
(8) Elektrický ventilátor separátního větrání může být umístěn jen v
důlním díle s průchodním větrním proudem. V neproraženém důlním díle
může být elektrický ventilátor pouze jako součást chladiče důlních
větrů nebo odprašovacího zařízení umístěných mimo lutnový tah, ve
vedlejším lutnovém tahu kombinovaného separátního větrání nebo v
bočníku hlavního lutnového tahu, a to ve vzdálenosti nejméně 20 m od
čelby.
(9) Vzduchoelektrický ventilátor umístěný v separátně větraném důlním
díle nemůže být při foukacím větrání ve vzdálenosti menší než 50 m od
čelby, při sacím větrání menší než 20 m od čelby. Vzduchoelektrický
ventilátor nemůže být v lutnovém tahu umístěn mezi chladičem důlních
větrů a ústím lutnového tahu. V separátně větraném důlním díle s
nebezpečím průtrží hornin, uhlí a plynů může být vzduchoelektrický
ventilátor ve vzdálenosti menší než 200 m od čelby provozován jen na
vzduchovou energii.
(10) Ventilátor nebo jiný zdroj tlaku vedlejšího lutnového tahu se
umisťuje jen v úseku překrytí lutnových tahů.
(11) Separátně větrané důlní dílo může být do délky 400 m odvětráváno
jen lutnovým tahem s ventilátorem nebo ventilátory umístěnými v
průchodním větrním proudu.
(12) Ventilátor v hlavním lutnovém tahu, mimo bočník, se umisťuje ve
vzdálenosti alespoň 3 m od jiného ventilátoru, chladiče důlních větrů
nebo odprašovacího zařízení, které jsou s tímto ventilátorem řazeny za
sebou.
§ 6
Separátní větrání foukací
Separátní větrání foukací smí být použito v uspořádání podle obrázku A
přílohy č. 2 za podmínek, že volný větrní proud z hlavního lutnového
tahu je rovnoběžný s osou důlního díla a že mezi ústím lutnového tahu a
čelbou není trvale rušen (např. technologickým zařízením). V tomto
uspořádání smí být použit zásobník luten za podmínky, že při jeho
výměně nedojde k přerušení separátního větrání.
§ 7
Separátní větrání sací
Separátní větrání sací smí být použito v uspořádání podle obrázku B
přílohy č. 2.
§ 8
Separátní větrání kombinované
(1) Separátní větrání kombinované sací s hlavním lutnovým tahem sacím a
vedlejším lutnovým tahem foukacím smí být použito v uspořádání podle
obrázku C přílohy č. 2 a za podmínek, že
a) objemový průtok větrů v hlavním lutnovém tahu je alespoň o 20 %
větší než objemový průtok větrů ve vedlejším lutnovém tahu,
b) volný větrní proud z vedlejšího lutnového tahu je rovnoběžný s osou
důlního díla,
c) mezi ústím vedlejšího lutnového tahu a čelbou není volný větrní
proud trvale rušen,
d) ústí hlavního lutnového tahu je při ražbě razicím strojem vyvedeno
blíže k čelbě, než je stanoviště obsluhy razicího stroje.
(2) Separátní větrání kombinované foukací s hlavním lutnovým tahem
foukacím a vedlejším lutnovým tahem sacím smí být použito v uspořádání
podle obrázků D, D2 nebo obrázku D3 přílohy č. 2 a za podmínek, že
a) vedlejší lutnový tah je vybaven mobilním odprašovacím zařízením,
b) objemový průtok větrů v hlavním lutnovém tahu je alespoň o 20 %
větší než objemový průtok větrů ve vedlejším lutnovém tahu,
c) koncová část hlavního lutnového tahu je opatřena zařízením
umožňujícím přerušení volného větrního proudu (uzavírací klapa),
vířivými lutnami a zásobníkem luten. Uzavírací klapa smí být nahrazena
vírníkem umístěným před vířivými lutnami ve směru proudění větrů v
lutnovém tahu,
d) uvedení řezného orgánu razicího stroje do chodu je možné jen za
současného provozu vedlejšího lutnového tahu s odlučovačem prachu a za
současné funkce vířivých luten v hlavním lutnovém tahu s přerušením
jeho volného větrního proudu,
e) při zastavení nebo poruše odlučovače prachu se zastaví chod řezného
orgánu razicího stroje, přeruší se provoz vířivých luten a obnoví se
volný větrní proud z hlavního lutnového tahu,
f) po dobu výměny zásobníku luten podle obrázku E přílohy č. 2 budou
zastaveny technologické práce na čelbě.
(3) Při změně směru ražby důlního díla o více než 60 st. smí být
kombinované větrání foukací podle odstavce 2 použito v uspořádání podle
obrázku F nebo obrázku F2 přílohy č. 2 a za podmínek, že
a) vedlejším lutnovým tahem nebude odvětrávána větší délka důlního díla
než 200 m,
b) vedlejší lutnový tah je vybaven mobilním odprašovacím zařízením,
c) objemový průtok větrů v hlavním lutnovém tahu je alespoň o 20 %
větší než objemový průtok větrů ve vedlejším lutnovém tahu,
d) rychlost důlních větrů podél vedlejšího lutnového tahu je rovna nebo
větší než rychlost podle § 10 odst. 1,
e) volný větrní proud z hlavního lutnového tahu foukacího bude trvale
přerušen a větrní proud vyveden vířivými lutnami,
f) při zastavení nebo poruše odlučovače prachu se zastaví chod řezného
orgánu razicího stroje.
(4) Separátní větrání kombinované foukací s hlavním lutnovým tahem
foukacím a vedlejším lutnovým tahem foukacím může být použito jen v
uspořádání stanoveném v příloze č. 2 (obrázek G) a za podmínek, že
a) ve vedlejším lutnovém tahu je umístěn chladič důlních větrů,
b) objemový průtok vedlejším lutnovým tahem je alespoň o 40 % menší než
objemový průtok větrů v hlavním lutnovém tahu,
c) po celou dobu ražby koncentrace metanu v důlním ovzduší raženého
důlního díla nepřekročí 0,5 %.
Na dobu a v případech určených projektem separátního větrání může být
provoz vedlejšího lutnového tahu zastaven.
§ 9
Umístění chladiče důlních větrů
(1) Chladič důlních větrů jako součást zařízení separátního větrání
neproraženého důlního díla lze umístit pouze
a) v důlním díle s průchodním větrním proudem na začátku hlavního
foukacího lutnového tahu,
b) v neproraženém důlním díle ve vedlejším foukacím lutnovém tahu při
kombinovaném způsobu větrání,
c) v neproraženém důlním díle v bočníku hlavního foukacího lutnového
tahu způsobem stanoveným v příloze č. 2 (obrázek H) ve vzdálenosti do
250 m od ústí lutnového tahu; místo instalace bočníku stanoví projekt
separátního větrání tak, aby směr proudění důlních větrů oběmi
paralelními větvemi hlavního lutnového tahu byl souhlasný,
d) v neproraženém důlním díle v hlavním foukacím lutnovém tahu ve
vzdálenosti do 200 m od ústí lutnového tahu, pokud koncentrace metanu v
průběhu ražby nepřekročí 1,0 %.
(2) Směr proudění důlních větrů v hlavním lutnovém tahu v části
paralelní k bočníku, při umístění chladiče důlních větrů podle odstavce
1 písm. c), se dálkově kontroluje čidlem kontinuálního sledování
rychlosti větrů umístěným podle přílohy č. 2 (obrázek H) a jeho změna
se signalizuje na centrálním řídícím stanovišti. Projekt separátního
větrání obsahuje též opatření a postup pro případ změny směru proudění
důlních větrů v hlavním lutnovém tahu.
(3) Organizace zajistí dálkovou kontrolu chodu chladícího zařízení a
signalizaci jeho přerušení na centrálním řídícím stanovišti. Projekt
separátního větrání obsahuje též opatření a postup pro případ přerušení
chodu chladícího zařízení.
§ 10
Rychlost důlních větrů
(1) Separátní větrání je nutné projektovat a provozovat tak, aby
rychlost důlních větrů v separátně větraném důlním díle, s výjimkou
úseku překrytí lutnových tahů, dosahovala
a) nejméně 0,3 m.s-1, pokud se jedná o pracoviště, kde se v otvírce a
přípravě tvoří hornickou činností další podzemní prostory,
b) nejméně 0,5 m.s-1, pokud koncentrace metanu v důlním ovzduší je
vyšší než 0,5 %,
c) nejméně 0,15 m.s-1 v hloubených svislých důlních dílech.
(2) V úseku separátně větraného důlního díla, kde rychlost důlních
větrů nedosahuje rychlosti stanovené v odstavci 1 a kde je současně
zjištěna koncentrace metanu vyšší než 0,8 %, je nutno použít přídatné
větrací zařízení, aby místní rychlost důlních větrů měřená 0,3 m pod
nejvyšším místem výztuže důlního díla byla rovna nebo větší než
rychlost podle odstavce 1 písm. b).
(3) Vířivou lutnu je nutno umístit tak, aby místní rychlost důlních
větrů měřená ve směru tangenciálního proudění důlních větrů 0,3 m pod
nejvyšším místem výztuže důlního díla dosáhla nejméně 1,5násobek
rychlosti důlních větrů podle odstavce 1.
§ 11
zrušen
§ 12
Kontinuální kontrola koncentrace metanu
(1) Kontinuální kontrola koncentrace metanu čidlem se provádí v
separátně větraném důlním díle s elektrickým zařízením, kde se razí
nebo dobývá. Čidlo se umístí ve výšce 0,1 m pod nejvyšším místem
výztuže, v místě nejvyšších zjišťovaných koncentrací metanu, ve
vzdálenosti:
a) do 3,0 m od čelby při separátním větrání sacím a při kombinovaném
separátním větrání podle § 8 odst. 2, přičemž jej nelze umístit ve
vzdálenosti menší než 0,5 m před ústí sacího lutnového tahu,
b) do 10 m od čelby při separátním větrání foukacím a při kombinovaném
separátním větrání podle § 8 odst. 2 a 4, mimo přímé ovlivnění volným
větrním proudem vystupujícím z ústí lutnového tahu.
(2) Po dobu trhací práce lze čidla uvedená v odstavci 1 přemístit do
bezpečné vzdálenosti od místa trhací práce.
(3) Při separátním větrání kombinovaném foukacím podle § 8 odst. 2 se
kontinuální kontrola koncentrace metanu dále provádí:
a) ve volném větrním proudu z vedlejšího lutnového tahu, přičemž čidlo
se umístí ve vzdálenosti od 5 do 10 m od lutnového tahu,
b) v místě překrytí lutnových tahů v prostoru odprašovacího zařízení ve
výšce 0,1 m pod nejvyšším místem výztuže důlního díla.
(4) Při umístění chladícího zařízení nebo elektrického ventilátoru v
raženém důlním díle, ve vzdálenosti větší než 50 m od čelby, se
kontinuální kontrola koncentrace metanu dále provádí v místě tohoto
zařízení. Čidlo se umístí ve vzdálenosti 5 až 10 m od tohoto zařízení
proti směru proudění důlních větrů, ve výšce 0,1 m pod nejvyšším místem
výztuže důlního díla.
(5) Organizace zajistí, aby překročení povolené koncentrace metanu bylo
signalizováno na centrálním řídícím stanovišti, vymezí oblast ohroženou
nedovoleným složením ovzduší a určí způsob uvědomění ohrožených
zaměstnanců o překročení povolené koncentrace metanu.
§ 13
Kontinuální kontrola koncentrace kysličníku uhelnatého
(1) Kontinuální kontrolu koncentrace kysličníku uhelnatého čidlem je
nutné provádět ve větrním proudu, odváděném ze separátně větraného
důlního díla, kde se razí nebo dobývá.
(2) Čidlo se umístí:
a) v profilu separátně větraného důlního díla delšího než 50 m ve
vzdálenosti od 5 do 10 m před jeho vyústěním do průchodního větrního
proudu při foukacím a kombinovaném foukacím separátním větrání,
b) ve volném větrním proudu vystupujícím z lutnového tahu do
průchodního větrního proudu ve vzdálenosti od 5 do 10 m od konce
lutnového tahu při sacím a kombinovaném sacím separátním větrání.
(3) Organizace zajistí, aby překročení povolené koncentrace kysličníku
uhelnatého bylo signalizováno na centrálním řídícím stanovišti.
Současně vymezí oblast ohroženou nedovoleným složením ovzduší a určí
způsob uvědomění ohrožených zaměstnanců o překročení povolené
koncentrace kysličníku uhelnatého.
§ 14
Kontrola chodu ventilátorů
(1) Organizace zajistí, aby chod ventilátorů separátního větrání
ražených i dočasně neobsazených ražeb důlních děl, hlav šibíků a
dobývek byl dálkově kontrolován a jejich chod signalizován na
centrálním řídícím stanovišti. Kontrola chodu ventilátorů jednoho
separátně větraného důlního díla může být provedena jako součtová.
(2) Při přerušení separátního větrání zajistí organizace neprodlené
vypnutí elektrických zařízení a strojů umístěných v neproraženém důlním
díle, a to z předem určeného místa.
§ 15
Lhůty a náplň kontrol
(1) Stav zařízení separátního větrání ražených důlních děl je nutné
kontrolovat nejméně jedenkrát v každé polovině měsíce, při umístění
chladiče důlních větrů podle § 9 odst. 1 písm. d) nejméně jedenkrát
týdně. Při této kontrole je nutné rovněž měřit objemový průtok důlních
větrů
a) přiváděný na čelbu,
b) odebíraný od čelby nebo dodávaný na čelbu vedlejším lutnovým tahem,
c) odebíraný separátním větráním z průchodního větrního proudu,
d) v důlním díle s průchodním větrním proudem.
(2) Po zřízení přídatného větracího zařízení se měřením ověří dodržení
místní rychlosti větrů (§ 10 odst. 2).
(3) O výsledku kontroly pořídí a podepíše záznam ten, kdo kontrolu
provedl. Záznam bude uchováván^6) nejméně po dobu 1 roku.
§ 16
Požadavky na projektování separátního větrání
(1) Organizace zajistí, aby pro ražbu důlních děl o projektované délce
větší než 50 m byl zpracován projekt separátního větrání podle přílohy
č. 1.
(2) Zařízení separátního větrání je nutno projektovat tak, aby při
zohlednění všech použitých zařízení separátního větrání a obvyklé
těsnosti lutnového tahu při největší plánované délce neproraženého
důlního díla zajistilo po celé jeho délce dodržení předepsané rychlosti
důlních větrů, složení ovzduší a vhodných mikroklimatických
podmínek.^5)
(3) Není-li projekt podle odstavce 1 součástí technologického
postupu^7) nebo projektovaná délka ražby je kratší než 50 m, uvedou se
v technologickém postupu základní údaje a požadavky na separátní
větrání důlního díla, zejména
a) způsob separátního větrání,
b) uspořádání zařízení separátního větrání v hlavním a vedlejším
lutnovém tahu s určením zóny překrytí,
c) typ, počet a umístění ventilátorů a tlumičů hluku,
d) potřebný objemový průtok důlních větrů pro odvětrání důlního díla,
e) zaústění lutnového tahu do průchodního větrního proudu, vzdálenost
ústí lutnového tahu od čelby,
f) způsob likvidace zachyceného prachu vznikajícího při technologickém
procesu,
g) způsob zavěšování, spojování a těsnění luten a ventilátorů,
prodlužování lutnového tahu,
h) umístění odprašovacího zařízení, popřípadě i chladicího zařízení.
§ 17
Opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a
bezpečností provozu
(1) Pro odstranění následků zaplynování, pro přerušení separátního
větrání (§ 3 odst. 1) a pro případ poruchy separátního větrání určí
projekt separátního větrání opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci a bezpečnosti provozu obsahující zejména
a) vymezení oblasti ohrožené nedovoleným složením důlního ovzduší^8)
(dále jen "ohrožená oblast"),
b) povinnost neprodleného vypnutí elektrických zařízení a strojů v
ohrožené oblasti,^9)
c) dobu, po jejímž uplynutí je nutno odvolat pracovníky z neproraženého
důlního díla a z ohrožené oblasti,
d) opatření k zamezení vstupu nepovolaných osob do ohrožené oblasti,
e) určení způsobu, míst a intervalů kontrol složení důlního ovzduší,
f) určení postupu při obnově separátního větrání a při následných
prohlídkách důlních děl,
g) určení postupu při opětovném zapínání elektrických zařízení.
(2) Závodní dolu zajistí, aby opatření podle odstavce 1 včetně mapové
dokumentace s vyznačením důlní a větrní situace příslušné oblasti až k
celkovému výdušnému proudu, všech elektrických rozvodů, míst určených k
odpojení elektrické energie a míst určených k znepřístupnění bylo
součástí havarijního plánu^10) dolu.
§ 18
Zvláštní ustanovení
(1) V případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí nebo
při likvidaci havárie, je možné se odchýlit na nezbytně nutnou dobu od
ustanovení této vyhlášky, pokud budou provedeny nejnutnější opatření k
zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu.
(2) Jiný způsob řešení, než který je uveden v této vyhlášce a který
zajišťuje alespoň stejnou úroveň ochrany bezpečnosti osob a majetku,
musí být uveden v plánu otvírky, přípravy a dobývání, nebo v plánu
zajištění nebo v plánu likvidace, popřípadě v plánu změny těchto
činností.
§ 18a
Doložka vzájemného uznávání
Pokud tato vyhláška stanoví požadavky nad rámec požadavků stanovených
příslušnými předpisy Evropských společenství, neuplatní se tyto
požadavky na výrobky, které byly vyrobeny anebo uvedeny na trh v
některém členském státě Evropské unie nebo Turecku, nebo mající původ v
některém ze států Evropského sdružení volného obchodu, který je
současně smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, za
předpokladu, že takový výrobek odpovídá
a) technickým předpisům, které jsou pro výrobu anebo uvedení na trh,
popřípadě pro používání tohoto výrobku v některém z těchto států
závazné,
b) technickým normám nebo pravidlům správné praxe, které jsou vydány
národním normalizačním orgánem nebo subjektem jemu na roveň postaveným,
v souladu s právními předpisy a požadavky státu, který je smluvní
stranou Evropského hospodářského prostoru,
c) mezinárodním technickým normám, oprávněně používaným v některém z
těchto států, nebo
d) tradičním či inovačním výrobním postupům používaným v některém z
těchto států v souladu s jeho právními předpisy, pro které existuje
dostatečně podrobná technická dokumentace zajišťující, že tento výrobek
může být pro daný účel použití posouzen, v případě potřeby i na základě
doplňujících (nikoliv shodných) zkoušek výrobku,
pokud tyto technické předpisy, technické normy, pravidla správné praxe
nebo postupy zaručují míru ochrany oprávněného zájmu odpovídající míře
této ochrany v České republice.
§ 19
Přechodná ustanovení
(1) Ustanovení § 5 odst. 11, § 13, 16 a 17 se nevztahují na důlní díla,
jejichž ražba byla zahájena před nabytím účinnosti této vyhlášky, a na
plynující doly, pro které byl před nabytím účinnosti této vyhlášky
vládou České republiky vyhlášen útlumový program a stanoven termín
jejich likvidace.
(2) Na plynujících dolech I. třídy nebezpečí zajistí organizace plnění
ustanovení § 5 odst. 11, § 13, 16 a 17 do dvou let od nabytí účinnosti
této vyhlášky.
§ 20
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dne 1. června 2002.
Předseda:
prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.
Příl.1
Projekt separátního větrání
1. Určení hornicko-geologických a důlně-technických podmínek
Před projektováním separátního větrání je nutné zhodnotit očekávané
hornicko-geologické a předpokládané důlně-technické podmínky
projektovaného důlního díla, a to i z hlediska nebezpečí zapálení
metanu (dále jen "CH4"), a určit:
1.1. Projektovanou délku důlního díla L [m]
1.2. Světlý průřez projektovaného důlního díla S [m2]
1.3. Maximální průřez projektovaného důlního
díla, dílčího úseku v důlním díle SMAX [m2]
1.4. Předpokládanou exhalaci CH4
v projektovaném důlním díle q1 [m3.s-1]
1.5. Předpokládanou exhalaci kysličníku
uhličitého (dále jen CO2) v projektovaném
důlním díle q2 [m3.s-1]
1.6. Předpokládanou exhalaci radonu (dále
jen "Rn") v projektovaném důlním díle DRn [Bq.s-1]
1.7. Koncentraci CH4 v průchodním větrním proudu
(dále jen "PVP") před zaústěním lutnového
tahu do projektovaného důlního díla c1 [%]
1.8. Koncentraci CO2 v PVP před zaústěním
lutnového tahu do projektovaného důlního
díla c3 [%]
1.9. Koncentraci Rn v PVP před zaústěním
lutnového tahu do projektovaného důlního
díla cVt [Bq.m-3]
1.10. Přípustnou koncentraci CH4 v projektovaném
důlním díle c [%]
1.11. Přípustnou koncentraci CO2 v projektovaném
důlním díle c2 [%]
1.12. Přípustnou koncentraci Rn v projektovaném
důlním díle cRn [Bq.m-3]
1.13. Hmotnost trhaviny použité na jednu zabírku A [kg]
1.14. Celkový objem jedovatých zplodin ze zvolené
trhaviny vyjádřené hodnotou konvenčního CO b [m3.kg-1]
1.15. Přípustnou koncentraci konvenčního CO ve
zplodinách po trhací práci cCO [%]
1.16. Délku zabírky trhací práce LZ [m]
1.17. Měrnou hmotnost hornin róh [kg.m-3]
1.18. Čas potřebný ke snížení zplodin po trhací
práci na přípustnou koncentraci konvenčního tau [s]
CO
1.19. Celkový výkon naftových motorů pracujících
současně v projektovaném důlním díle PN [kW]
1.20. Největší dovolenou vzdálenost ústí hlavního
lutnového tahu foukacího od čelby L1 [m]
1.21. Největší dovolenou vzdálenost ústí hlavního
lutnového tahu sacího od čelby L2 [m]
1.22. Průměr projektovaných luten (u obdélníkových
hydraulický) D [m]
1.23. Koeficient porušení radioaktivní rovnováhy
(0,2 - 0,5) p
1.24. Nejmenší povolenou rychlost důlních větrů
v důlním díle Vmin [m.s-1]
1.25. Objemový průtok důlních větrů přivedený na
čelbu QVO [m3.s-1]
1.26. Objemový průtok důlních větrů v lutnovém
tahu foukacím QVF [m3.s-1]
1.27. Objemový průtok důlních větrů v lutnovém
tahu sacím QVS [m3.s-1]
1.28. Objemový průtok důlních větrů lutnovým
ventilátorem umístěným v PVP QV [m3.s-1]
1.29. Objemový průtok důlních větrů v PVP QVpvp [m3.s-1]
1.30 Objemový průtok důlních větrů ve vedlejším foukacím
lutnovém tahu při separátním větrání foukacím
s pomocným tahem foukacím QVFp [m3. s-1]
1.31. Počet vířivých luten n [ks]
1.32. Délku štěrbiny jedné vířivé lutny ls [m]
1.33. Šířku štěrbiny jedné vířivé lutny s [m]
1.34. Výstupní rychlost důlních větrů proudících
ze štěrbiny jedné lutny v [m.s-1]
1.35. Kritickou délku projektovaného důlního
díla pro zředění zplodin po trhací práci Lkr [m]
2. Návrh separátního větrání
Obsahem projektu separátního větrání je:
a) určení vstupních údajů, které charakterizují hornicko-geologické a
důlně-technické podmínky projektovaného důlního díla podle bodu 1. této
přílohy,
b) určení předpokládané plynodajnosti CH4, CO2, CO a Rn,
c) výpočet objemového průtoku důlních větrů QVO potřebného pro větrání
projektovaného důlního díla podle kritérií bodu 3. této přílohy,
d) určení způsobu separátního větrání, jeho uspořádání a zaústění
lutnového tahu do průchodního větrního proudu,
e) určení technických parametrů hlavního lutnového tahu,
f) určení technických parametrů lutnových ventilátorů a tlumičů hluku a
jejich umístění v lutnovém tahu,
g) určení objemového průtoku v průchodního větrního proudu,
h) určení technických parametrů odprašovacího zařízení a jeho umístění
v lutnovém tahu,
i) určení technických parametrů chladicího zařízení a jeho umístění v
lutnovém tahu,
j) určení technických parametrů a uspořádání vedlejšího lutnového tahu,
k) určení kontinuální kontroly koncentrací CH4 a CO včetně umístění
čidel, vyvedení signalizace a určení mezních hodnot koncentrací.
3. Výpočet objemového průtoku větrů
Objemový průtok důlních větrů QVO potřebný pro větrání
důlního díla a přivedený na jeho čelbu lze považovat za
vyhovující, je-li splněn požadavek podle vztahu:
QVO >= (QV1, QV2, ...QVn)
QV1 - objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení
koncentrace exhalujícího CH4 na přípustnou mez,
QV2 - objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení
koncentrace exhalujícího CO2 na přípustnou mez,
QV3 - objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení
koncentrace zplodin po trhací práci na přípustnou mez,
QV4 - objemový průtok důlních větrů potřebný pro dosažení nejnižší
povolené rychlosti důlních větrů,
QV5 - objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení
koncentrace výfukových zplodin naftových motorů na
přípustnou mez,
QV6 - objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení
koncentrace exhalujícího Rn na přípustnou mez,
QV7 - objemový průtok důlních větrů potřebný k dodržení vhodných
mikroklimatických podmínek.
3.1. Objemový průtok podle kritéria ke snížení koncentrace CH4
na přípustnou mez:
100.q1
QV1 = ------ [m3.s-1]
c - c1
3.2. Objemový průtok podle kritéria ke snížení koncentrace CO2
na přípustnou mez:
100.q2
QV2 = ------- [m3.s-1]
c2 - c3
3.3. Objemový průtok podle kritéria ke snížení koncentrace
zplodin po trhací práci na hodnotu přípustné meze
konvenčního CO.
3.3.1. Separátní větrání foukací podle obrázku A přílohy č. 2
Podmínky: a) L1 0,5 % [m3.s-1]
QV4 = 0,3 . SMAX pro c = QVF >= 0,25 . SMAX pro c > 0,5 % CH4
0,833 . QVS >= QVF >= 0,15 . SMAX pro c = 1,2 (nejvyšší QVS z 3.1., 3.2., 3.5. nebo 3.6.) [m3.s-1]
3.9.2. Objemový průtok k zajištění nejnižší povolené rychlosti
důlních větrů podél hlavního foukacího tahu je vypočten
podle 3.4. a podél vedlejšího sacího lutnového tahu takto:
0,833 . QVF >= QVS
3.9.3. Objemový průtok důlních větrů určený ke snížení koncentrací
zplodin po trhací práci je vypočten podle 3.3.1:
3.9.4. Výpočet počtu vířivých luten:
Počet je ručen vztahem
QVO
n = ------ [ks]
ls.v.s
Poznámka: Výstupní rychlost větrů ze štěrbiny vířivé lutny
bývá volena v rozsahu 15 až 30 m.s-1.
3.10 Objemový průtok QV0 při kombinovaném separátním větrání
foukacím podle obrázku G přílohy č. 2 se stanovuje
pro hlavní lutnový tah z hlediska snížení koncentrace
CH4, CO2, snížení koncentrace zplodin po trhací práci,
dodržení nejnižší povolené rychlosti v profilu
důlního díla, snížení koncentrace výfukových zplodin
vznětových motorů, snížení koncentrace exhalujícího Rn
podle vztahů 3.1, 3.2, 3.3.1, 3.4, 3.5, 3.6.
3.10.1 Objemový průtok vedlejším lutnovým tahem
QVFp =< 0,6 . QVF
4. Výpočet potřebného objemového průtoku důlních větrů v průchodním
větrním proudu:
Hodnota objemového průtoku důlních větrů v PVP je určena
vztahem
QV
QVpvp >= --- [m3.s-1].
0,7
přičemž objemový průtok důlních větrů ventilátorem QV umístěným v PVP
musí zohlednit:
- potřebný objemový průtok na čelbu podle všech kritérií s ohledem na
konečnou projektovanou délku důlního díla L,
- provozní body ventilátorů, určení jejich typu a jejich umístění
(staničení v důlním díle) v lutnovém tahu,
- místní a třecí odpory zařízení separátního větrání v hlavním lutnovém
tahu,
- technicky dosažitelné koeficienty netěsnosti používaných typů luten a
příslušenství separátního větrání.
Příl.2
Uspořádání zařízení separátního větrání
1. PŘEHLED POUŽITÝCH ZNAČEK
2. FOUKACÍ VĚTRÁNÍ
Obrázek A
Poznámka: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí
projekt separátního větrání.
3. SACÍ VĚTRÁNÍ
Obrázek B
Poznámka: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí
projekt separátního větrání.
4. SEPARÁTNÍ VĚTRÁNÍ KOMBINOVANÉ SACÍ (S HLAVNÍM SACÍM LUTNOVÝM TAHEM)
Obrázek C
Poznámka: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí
projekt separátního větrání.
5. SEPARÁTNÍ VĚTRÁNÍ KOMBINOVANÉ FOUKACÍ (S HLAVNÍM FOUKACÍM LUTNOVÝM
TAHEM)
Obrázek D
Poznámka: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí
projekt separátního větrání.
5.a SEPARÁTNÍ VĚTRÁNÍ KOMBINOVANÉ FOUKACÍ (S HLAVNÍM FOUKACÍM LUTNOVÝM
TAHEM)
Obrázek D2
Poznámka: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí
projekt separátního větrání.
5.b SEPARÁTNÍ VĚTRÁNÍ KOMBINOVANÉ FOUKACÍ (S HLAVNÍM FOUKACÍM LUTNOVÝM
TAHEM)
Obrázek D3
Poznámka: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí
projekt separátního větrání.
6. SEPARÁTNÍ VĚTRÁNÍ KOMBINOVANÉ FOUKACÍ PŘI VÝMĚNĚ ZÁSOBNÍKU
Obrázek E
Poznámka: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí
projekt separátního větrání.
7. SEPARÁTNÍ VĚTRÁNÍ KOMBINOVANÉ FOUKACÍ PŘI ZMĚNĚ SMĚRU RAŽBY
Obrázek F
Poznámka: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí
projekt separátního větrání.
7.a SEPARÁTNÍ VĚTRÁNÍ KOMBINOVANÉ FOUKACÍ PŘI ZMĚNĚ SMĚRU RAŽBY
Obrázek F2
Poznámka: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí
projekt separátního větrání.
8. SEPARÁTNÍ VĚTRÁNÍ KOMBINOVANÉ FOUKACÍ (S HLAVNÍM I VEDLEJŠÍM
FOUKACÍM LUTNOVÝM TAHEM)
Obrázek G
Poznámka: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí
projekt separátního větrání.
9. UMÍSTĚNÍ CHLADIČE DŮLNÍCH VĚTRŮ V BOČNÍKU
Obrázek H
1) § 79 odst. 2 vyhlášky č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví
při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání
nevyhrazených nerostů v podzemí.
2) Například ČSN 33 2030 Ochrana před nebezpečnými účinky statické
elektřiny.
3) § 99 vyhlášky č. 22/1989 Sb.
4) § 220 vyhlášky č. 22/1989 Sb.
5) Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany
zdraví při práci.
Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými
účinky hluku a vibrací.
6) § 23 odst. 4 vyhlášky č. 22/1989 Sb.
7) § 43 vyhlášky č. 22/1989 Sb.
8) § 83 vyhlášky č. 22/1989 Sb.
9) § 242 vyhlášky č. 22/1989 Sb.
10) Vyhláška č. 71/2002 Sb., o zdolávaní havárií v dolech a při těžbě
ropy a zemního plynu.
